Zkuste sílu pyramid

Největším překážkou uznání tzv. hraničních oborů, tedy takových „vědních“ disciplín jako je psychotronika, proutkaření, léčitelství nebo spiritismus je to, že ti, kteří se těmito věcmi zabývají, obvykle nedokáží svoje úspěšné praktické pokusy zopakovat. A když se to podaří jim, tak je alespoň nikdo jiný už nenapodobí.

Tím hraniční obory nesplňují základní podmínku toho, aby mohly být zařazeny mezi vědecké, protože vědecké je pouze to, co je možno kdykoliv za stejných podmínek naprosto stejně zopakovat, tedy když jeden vědec provede určitý pokus s určitým výsledkem, jiný vědec, pokud provede přesně totéž, dojde k přesně témuž výsledku. A teď zkuste s touto poučkou jít třeba na duchy nebo geopatogenní zóny – k objektivnímu závěru se prostě nedopracujete. Na pyramidy však můžeme toto kritérium uplatnit alespoň částečně.

Na začátku byl Cheops. Možná se to bude zdát divné, ale je to tak – dodnes nevíme k čemu měly egyptské pyramidy vlastně sloužit. Dokonce si ani nemůžeme být jisti tím, kdy přesně byly postaveny. Největší hádankou je ta největší z nich, Cheopsova. Obrovská hromada kamenů navršená z dvou a půl milionu vápencových kvádrů totiž byla nalezena naprosto prázdná. V tzv. pohřební komoře sice stál sarkofág, avšak bez víka i bez mumie. Na stěnách pyramidy nebyl uvnitř jediný nápis, jediný reliéf. Hromada mlčícího kamene. Neexistuje metoda, která by nám umožňovala zjistit, kdy byl jeden kámen položen na druhý, pokud nemáme nějaké vedlejší vodítko, nějakou indicii. A to je přesně to, co Cheopsově pyramidě chybí. Navíc se zdá, jako by všechny ostatní pyramidy tu Cheopsovu jenom napodobovaly – jsou menší, na jejich stavbu byly použity výrazně menší kameny, někdy dokonce jen cihly z nilského bahna. Cheopsova pyramida je prostě jedinečná. Kromě mnoha dalších zajímavostí je o ní známo i to, že je orientována téměř přesně podle světových stran a že tělíčka drobných zvířat, která v ní po otevření uhynula a nebyla odstraněna, se samovolně mumifikovala. Bylo tedy jenom otázkou času, než někoho napadne zhotovit přesný model Cheopsovy pyramidy a pustit se do praktických pokusů.

Pyramida ostří žiletky

Jedním z takových odvážných experimentátorů byl český inženýr Karel Drbal, radiotechnik, průkopník českého rozhlasu a televize. Ing. Drbalovi se podařily dvě neuvěřitelné věci. Za prvé zjistil a opakovaně potvrdil, že pyramida, lépe řečeno její lepenkový model, může ostřit žiletky a za druhé na tento svůj poněkud neobvyklý ostřič žiletek dostal patent, i když na něj musel čekat deset let. Tuto dobu však nepromarnil a věnoval ji nejen praktickým pokusům, ale i jejich teoretickému zdůvodnění.

Doslova uvádí: „V prostoru uzavřeném tímto tvarem (míněna pyramida) začne automaticky regenerační proces vyvolaný pouze touto dutinou.“ Vynálezce si to vysvětluje tak, že dutina uvnitř modelu pyramidy působí na ostří žiletky jenom a pouze proto, že se v ní shromažďuje jistá energie z okolí, přesněji řečeno energie okolních elektrických, magnetických, elektromagnetických, gravitačních a částicových polí, případně i další energie, které nebyly dosud definovány. To sice zní složitě, avšak praxe je mnohem jednodušší.

Postavte si pyramidu

Pyramida stavěná podle vzoru Cheopsovy pyramidy musí splňovat pouze jedinou podmínku. Zvolíme si, jak má být pyramida vysoká a tento rozměr vynásobíme konstantou 1,57 (polovina Ludolfova čísla). Metrová pyramida tedy bude mít základnu dlouhou 157 cm a nejsnáze ji sestavíme ze čtyř stejných trojúhelníků (základna 157 cm, délka stran 15O cm). Experimentálně bylo zjištěno, že podobně jako tato základní pyramida fungují i některé jiné modely pyramid, například ta, kde úhel mezi základnou a stěnou činí 65, 52 nebo 25 stupňů. Hotový model pyramidy už stačí jenom jednou ze stran přesně nasměrovat na sever a předmět, na nějž má pyramida působit, umístit doprostřed do jedné třetiny její výšky. Podle příslušné literatury takové modely pyramid dokáží opravdové zázraky. Ing. Drbal i mnoho jeho známých a kolegů, kteří ukládali žiletky do modelu pyramidy (pro tento účel stačí pyramida vysoká osm centimetrů), tak mohli jednu žiletku použít naprosto bez problémů až dvěstěkrát. Jakákoliv organická hmota se v pyramidě vysušuje mnohokrát rychleji než mimo pyramidu a proto je možné v ní nejenom mumifikovat, co vám přijde pod ruku, ale třeba také z hroznového vína vyrábět bez jakýchkoliv dodatečných nákladů vlastní hrozinky, sušit bylinky i koření nebo třeba houby, záleží jenom na momentální inspiraci. Jistou nevýhodou je to, že čím menší množství materiálu se do pyramidy uloží, tím rychleji dehydratace probíhá, ovšem i tak trvá poměrně dlouho. Z tuctu hroznových kuliček tak výroba rozinek trvá 6-8 týdnů. Zajímavý byl také v literatuře popsaný pokus s medem, jehož účelem bylo vyrobit medové bonbony. V pyramidě med během pěti dnů zatuhnul, ale když se vyndal, opět nabyl původní tekutější konzistenci. Obecně se také uvádí, že pobyt v pyramidě příslušných rozměrů má povzbuzující účinky, ovšem to je opět ten typ tvrzení, které není možné objektivními vědeckými metodami dokázat.

Několik praktických pokusů

Mnohem snazší je orientovat se na takové pokusy, kde je možné změny na vložených předmětech bez jakýchkoliv pochyb a možného zlehčování zdokumentovat. Velmi ambiciózní byl z tohoto hlediska velkorysý pokus Nadace pro rozvoj alternativní medicíny Vigeo zorganizovaný ve spolupráci s někdejší Archeoastronautickou asociací u příležitosti Všeobecné československé výstavy v srpnu a září roku 1991. Přestože pyramida byla dosti velká a vzbudila zaslouženou pozornost veřejnosti, vlastní pokus spočívající v několik týdnů trvajícím uskladněním potravin v této pyramidě nedopadl příliš přesvědčivě,. kromě jiného i proto, že např. na mléko v igelitovém sáčku nestačí ani ta sebevětší pyramida. O mnoho lépe však nedopadly ani moje vlastní pokusy s lepenkovou pyramidou tvaru Cheopsovy pyramidy. První pokus s klíčivostí semen zelí raného v květnu loňského roku dopadl celkem povzbudivě. V pyramidě naklíčilo přibližně dvakrát méně semen než v kontrolním, mnohem špičatějším jehlanu ze stejného materiálu. Semínka z kontrolního jehlanu měla také vesměs o něco delší kořínek. Netřeba dodávat, že pyramida i kontrolní jehlan se nacházely v téže místnosti hned vedle sebe, byly shodně orientovány podle světových stran, semínka pocházela ze stejného sáčku osiva a byla shodně umístěna vždy v jedné třetině výšky pyramidy nebo jehlanu.

Druhý pokus už tak přesvědčivý nebyl. Tentokrát jsem chtěla vyzkoušet pyramidální výrobu rozinek z čerstvého hroznového vína, a tak jeden vzorek vína putoval do pyramidy, druhý do jehlanu. Po šesti týdnech ani jeden vzorek nezplesnivěl a zdálo se, že hroznové víno v Cheopsově pyramidě je o něco málo seschlejší než v jehlanu. Po dalších dvou týdnech se na obou vzorcích shodně ojevila šedá plíseň, i když vzorek z pyramidy byl evidentně seschlejší než v jehlanu. Třetí a poslední pokus spočíval rozdělení hroznového vína do čtyř vzorků, tři vzorky byly umístěny do stejné místnosti, jako prve, jeden v pyramidě, další pod jehlanem a poslední volně na zemi hned vedle, čtvrtý vzorek putoval do mnohem vlhčí garáže. Po dvou měsících (15.6.-15.8.1998) byly výsledky pokusu následující: V pyramidě bylo 22 zrnek seschlých, avšak zelených, 3 hnědá a jedno plesnivé, v jehlanu plíseň napadla již 7 zrnek, mimo jehlan začalo plesnivět 8 zrnek a v garáži zplesnivěla většina vzorku, 19 zrnek. I když rozsah pokusů nebyl velký, je zjevné, že pyramida s největší pravděpodobností skutečně organický materiál, který je do ní uložen, vysušuje, v našich klimatických podmínkách s poměrně vysokou vlhkostí vzduchu však není tato „vysoušecí schopnost“ dostatečná natolik, aby bylo zajištěno skutečně stoprocentní uchování vložených čerstvých potravin. V žádném případě však nelze mluvit o tom, že by tyto potraviny i po několika týdnech byly „jako čerstvé“, což ostatně potvrdil i pokus pyramidou na Všeobecné výstavě.

Námět na vědecký výzkum??

Přesto však je možné, že za určitých podmínek byl pyramidy mohly sloužit k uchovávání alespoň některých druhů potravin tam, kde jsou pro to vhodné podmínky (suchá místnost) a dost místa i času. Možná nějaký výrobce potravin zjistí, že třeba nápoje v kartonovém obalu ve tvaru pyramidky mají lepší chuť a trvanlivost než v jiném druhu obalu. V každém případě však zůstává záhadou, jak je možné, že pouhý tvar určitého předmětu může působit na to, co je v tomto předmětu uloženo. Jaká síla tady vlastně působí? Na tuto otázku by snad dokázali odpovědět vědci z nějakého výzkumného ústavu, kdyby se rozhodli seriozně se touto problematikou zabývat. Zatím však, pokud vím, považuje vědecká obec „sílu pyramid“ za pusté šarlatánství. Přinejmenším částečně však zcela jistě neprávem.

Jitka Lenková


***
Líbil se vám článek a celý web? Podpořte, prosím, badatele, autory a překladatele jakoukoli částkou na účet: SBERBANK, č. ú. 4211013926/6800, variabilní symbol článku je 022

error: Kopírování zakázáno!