Jak je to s mariánským zjevením (4), Mcely, 1849

Jde o setkání lidí s bytostí, jež je vysvětlována nebo se přímo představí jako Panna Maria. Nejznámější jsou např. v Quadelupe (1531), Lurdech (1858), Fatimě (1917), Medžugorji (1983), Turzovce (1958) aj. 

Mcely, 1849

V obci Mcely v severní části nymburského Polabí se odehrál v letech 1849 – 1850 tzv. mcelský  zázrak – podivuhodný příběh tří pubertálních vizionářek, které se prý setkaly s Pannou Marií, Ježíškem a anděly.

Šlo o tři dívky ve stáří 12, 11 a 9 let – Nejstarší Františka Plachá byla hodnocena jako přívětivá, inteligentní, vnímavá a velice vcítivá. Druhá Františka Fryčová byla stejně jako Plachá psychicky traumatizovaná úmrtím matky. Nejmladší byla Kateřina Halšová.

Vše začalo ve středu na sv. Prokopa 4. července 1849 kolem 10 hodiny dopolední. Dobový zápis si však poněkud protiřečí, když zároveň tvrdí, že to bylo 9 dnů před svátkem Navštívení P. Marie (2. července). Tím by se datum události měnilo na 23. června.

První vidění měly pouze dvě mladší dívky. Společně se staraly o tři malé sourozence v horní části návsi na Stádništi a zabývaly se tam hrou s 5 kamínky, což byla patrně obdoba hliněných kuliček.

Při hře uslyšela Fryčová jakoby za zády tichý hlas, který ji neustále vybízel, aby se s dětmi vydala až za velkou zahradu s rybníkem u statku čp. 18, za kostel, k východnímu okraji hřbitova, kam  děti většinou samy nechodily. Fryčová s Halšovou překonaly strach a vydaly se tam i s dětmi a zase si tam začaly hrát s kamínky. Přitom měly obě dívky společné vnuknutí, jako by je tichý hlas za zády vyzýval, aby se vkleče pomodlily jako v kostele.

Při další hře pak uslyšely od zámeckého svahu silnou ránu, jakoby něco těžkého spadlo na podlahu v nedaleké stodole. Když se Halšová ohlédla, spatřila krásnou mladou paní. Vzápětí ji uviděla i druhá s dalšími dětmi a společně ji později popsaly následovně: Byla prostřední postavy, podoby dospělé dívky, bílé pleti s růžovými líčky. Měla jasně zelené dlouhé šaty se zástěrkou. Kaštanové vlasy jí zdobila čelenková ozdoba z barevných pentlí, červených růží a bílé shrnuté roušky. Na krku měla červené korálky s mariánským medailonkem tzv. matičkou. Na obou zápěstích měla stejné korálky a na nohou černé lakované střevíce a bílé punčochy s ozdobným vzorem. V pravé ruce držela bílý kapesníček a růženec se zlatým křížkem.

Silná rána a nenadálé objevení neznámé osoby děti natolik vyděsily, že se rozplakaly a Paní (takto je označována i ve starém zápise o vidění) je musela utěšovat. Přitom jim říkala, aby se jí nebály, že není zlá. Při pohledu na růženec v její ruce se prý děti rychle uklidnily a všechna hrůza z nich spadla. Je zajímavé, že toto první vidění údajně měly nejen obě starší dívky, ale reagovali na něj i jejich tři malí svěřenci. Malému Josífkovi dokonce Paní podala nějaký pamlsek, když ji důvěřivě nazval tetou. Malá sestřička zase doma rodičům žvatlala, že viděla „hrozně krásnou paní“. Ta se dětem nepředstavila, modlila se s nimi. Pak děti vedla na hřbitov k zádušnímu kříži, který byl roku 1841 postaven na místě, kam byly již roku 1817 uloženy všechny kosti ze zrušené hřbitovní kostnice. Tam se všichni opět modlili za duše v očistci a stejné modlitby ještě děti za doprovodu záhadné Paní prováděly před hřbitovem na příkré stráni nad silnicí a ještě i před farou. Tam se zas u tří kamenů modlily za zakletou duši člověka, pohřbeného prý v těchto místech (roku 1868 zde byl postaven kamenný podstavec s železným krucifixem).

Na tomto frekventovaném místě si již dětí všimli lidé, ale nikoho cizího s nimi neviděli. Od fary se děti na přání tajemné Paní vydaly nepohodlným svahem až k místu prvního setkání. Tam se s nimi návštěvnice rozloučila, zavázala je přísným slibem mlčení o sobě a 9 sdělených tajemstvích a vyzvala je, aby se po 9 dnů pětkrát denně v devítičlenné skupině modlily k Bohorodičce na uvedených 4 místech v okolí hřbitova, kostela a fary. Dala jim 9 záhadných kamínků a stejný počet tajemných růží a slíbila přijít za 9 dnů na slavnost Navštívení P. Marie. Podivná Paní při odchodu dívky napomenula, aby již nehrály oblíbenou hru s kamínky, protože se prý pro dívky nehodí. Rozloučila se s dětmi pozdravem S Pánem Bohem, nechala si od nich políbit ruku a postupně se jim před očima zmenšovala až zcela zmizela. Děti z toho byly vyděšené a začaly ji hledat, až si oděv v trní potrhaly. Přitom uviděly neznámého starého žebráka v chatrném oděvu, ale s bílým pláštěm přes ruku. Ten je uklidňoval a sliboval, že pokud budou plnit uložené úkoly, Paní je zas navštíví. I on se dětem ztratil na stejném místě jako záhadná žena.

Poté byla do plnění uloženého úkolu oběma dívkami zapojena i nejstarší kamarádka Františka Plachá spolu s dalšími sourozenci. Paní však již podle slibu za dětmi nepřišla a dospělí ještě nějakou dobu s úsměvem pozorovali, jak děti pěstují zvláštní samomluvu, často se na pustých místech a obtížně přístupných svazích kolem hřbitova modlí a dokonce přitom líbají hroby. Ve vsi se začalo šuškat, že hloupé děti viděly nějaké divné zjevení, které mohlo mít i nečisté úmysly. Přitom padla i slova, že to snad mohla být samotná Panna Maria. Podivné aktivity dětí s obavami sledovali rodiče i mnozí osadníci a nabádali je, aby raději neprovokovaly mocné duchovní síly. Po čase se vše uklidnilo, děti přestaly v určeném počtu vykonávat uložené úkony, protože žádné vidění již neměly a do počátku října se už nic nestalo. Fryčová a Halšová si o záhadné Paní často s Plachou vyprávěly a chodily se občas modlit na určená místa. Františka Plachá, která těžce nesla svou nepřítomnost u prvního vidění, pak byla několik týdnů u příbuzných, možná u strýčka faráře v Osenicích, kde jistě o událostech vyprávěla.

Zjevení pokračovala a vyvolala nebývalý zájem lidí i vrchnosti.

Paní dětem již při prvním zjevení svěřila 9 tajemství. Zavázala je ale přísným slibem mlčení, takže jejich případný obsah zůstal utajen.

Církev však zjevení neuznalo. Tento případ byl svým charakterem tak sporný a podivný, že byl brzy zatlačen do zapomnění i mezi místními lidmi.

Více :

  • František Dudek: Příběh mcelského zázraku a jeho dozvuky na Libáňsku. KPUFO Nymburk, Internet: http://www.kpufo.cz/wny/za_z1.htm
  • (-r-): Příběh mcelského mariánského zjevení. KPUFO, ZAZ č. 3/2008

***
Líbil se vám článek a celý web?

Podpořte, prosím, badatele, autory a překladatele jakoukoli částkou na účet: SBERBANK, č. ú. 4211013926/6800, variabilní symbol článku je 073

error: Kopírování zakázáno!