Magie sedmičky

Je sedm divů světa, sedm dní v týdnu, sedm „smrtelných hříchů“ a sedm „dní stvoření“. Duha má sedm barev. Člověk bývá v sedmém nebi. Proč je zrovna sedmička prastarým symbolem, který se vize k mnoha zvláštnostem a pověrám? 

Pokusů o vysvětlení magické síly čísla sedm je nespočetné množství. Je to prý vesmírné absolutní číslo všech symbolů, znamení úplnosti, dokonalosti, klíč k poznání a moudrosti, je to symbol „božské prozřetelnosti“.

Magii sedmičky se poprvé pokusil vědecky rozebrat kazaňský matematik A. Vasiljev. Dovozoval, že magický význam se přikládá sedmičce od dob Asyřanů a Babyloňanů. Mezo-potámští kněží znali mnohá tajemství hvězdného nebe, avšak některé jevy si neuměli vysvětlit. Vzali tedy pět viditelných oběžnic, k tomu Měsíc a Slunce a přiřkli jim božskou moc. Těchto sedm božstev pak přešlo i do křesťanského dogmatu o sedmi dnech, ve kterých byl stvořen svět.

Skutečně bylo číslo sedm posvátné již u Sumerů. O osudu vesmíru rozhodovalo sedm bohů a bohyň, do podsvětí vedlo sedm bran a vládlo tam sedm soudců, potopa světa trvala sedm dní a jižní vítr sedm dní odpočíval.

Je zajímavé, že číslo sedm se hojně vyskytuje i v celé mytologii, pohádkách a ústním podání národů Sibiře a Dalekého východu, které neměly prakticky žádné styky se Sumery a Egypťany. Jsou to národy nejrůznějších jazykových skupin, avšak sedmička je jim do té míry společná, jako by šlo o jednotný systém. Souvisí především s popisem procesů v čase a prostoru. Počítá se od sedmi dnů do sedmi generací. Existuje sedm světů. Vzdálenost do nebe se měří na výšku vzletu sedmi orlů.

Je opravdu zvláštní, jakou roli hraje sedmička v představách sibiřských kmenů o fyzickém, duchovním a společenském životě člověka. Například oročský lovec vám řekne, že jeho rod založilo sedm lidí. U Nganasanů je sedm trav, které léčí všechny nemoci.

Severoasijské národy mají rozšířenou představu o sedmi duších člověka. Podobné představy nacházíme na Novém Zélandě, v Americe, Africe a Arktidě.

Také dokonce paleontologické nálezy z předhistorických dob svědčí o neobyčejné častém výskytu čísla sedm. U Irkutska se našly ozdoby z mamutího klu, na nichž pravěký umělec vyřezával ornament pokaždé ze sedmi zářezů. Na Donu byla zase nalezena soška ženské hlavy zdobená sedmi řadami důlků. Podobné nálezy jsou známy ze západní Evropy. Od Biskajského zálivu po Bajkal byli umělci doby kamenné zvlášť nakloněni číslu sedm.

Archeologové už dnes nepochybují, že „magika“ tohoto čísla začíná až někde u samých počátků druhu zvaného homo sapiens.

 

***
Líbil se vám článek a celý web? Podpořte, prosím, badatele, autory a překladatele jakoukoli částkou na účet: SBERBANK, č. ú. 4211013926/6800, variabilní symbol článku je 225

error: Kopírování zakázáno!