Vědecká a výzkumná činnost v pojetí doc. Chudáčka

Osoba doc. RNDr. Ivo Chudáčka, DrSc. není čtenářům ZAZ neznámá. Již v ZAZ č. 4 z roku 1994 v článku „Netušené možnosti ?“ (1) byl komentován „psychotronický experiment“ pana docenta, při kterém se z roury jakoby od kamen šířil „mesmerovský ód“, a byl zachycován kyvadly samotného experimentátora.

Člověk jako by neexistoval – jako by vůbec neviděl, co se má hledat, že jednou se kyvadlo otáčí doprava a podruhé doleva – tím se dokazovala polarita ódu ! To vše bez jakéhokoliv slepého pokusu, volně přístupné jak zvědavcům, tak i pokusným osobám. Vliv sugesce a vědomého člověka, vnímajícího všechny změny, pan docent vůbec nebral v úvahu. Šarlatánství slavilo svůj triumf.

Nové přístroje

Od té doby se v tomto duchu nesla i další „výzkumná“ činnost pana docenta v laboratoři FYZAP, ve které se křísí 200 i více let staré termíny jako ód, orgon-energie, a nebo se vytváří kategorie nové, jako „vibronace“ apod. Laboratoř konstruuje také nové přístroje, jako „radionické vysílačky“, „prostorové filtry“, „ódogenerátory“ apod., které mají tajemnou ódoenergii vysílat, zesilovat a usměrňovat. Kritériem či měřítkem toho, že se tak skutečně děje, bylo a je opět – kyvadlo pana docenta.

Abychom dostali představu, jak takový „ódogenerátor“ vypadá, můžeme si jej vyrobit podle návodu (2). Vezme se jakákoliv krabice, třeba z kartónu a dá se do něj malý magnet – a generátor je hotov. Naplnil se totiž ódem – že se tak „skutečně“ stalo se přesvědčíte tak, že se vám bude nad krabicí kývat kyvadlo. (!) (2/15)

Radionická metoda

Činnost pana doc. Chudáčka je bohatá, o čemž se lze přesvědčit při působení radionickou metodou na poškozený porost břízy v Krušných horách. (3) Zde bylo z radionických vysílaček vysílána informace, která měla zajistit uzdravení porostu a vzrůst normálního lesa. Jak se přímo v článku uvádí, „intenzita aktivovaných zón a vrstev kolem nacházejících se tam lidí a stromů, byla především zjišťována dvojicí proutkař – siderické kyvadlo …“
Výsledky odpovídaly již starým zjištěním či zafixovaným a neustále opakovaným tezím z psychotronických a léčitelských kruhů – aktivovaný strom auru člověka posiluje, mrtvý strom zeštíhluje a další objevy založené pouze na sugesci.

Problém názvosloví

Doc. Chudáček napsal knihu „Fyzika na pokraji světa aneb psychotronika“ s mnoha zdařilými postřehy. Jeden za všechny : „Parapsychologie je součást paranormálních jevů…“ (4) Malá věta ukazující, jak má autor naprosto pomotané termíny, tak i logické vazby. Sama věda se tak stala součástí jevů, které zkoumá ! Je to stejné, jako kdybychom geologii položili na roveň jevů jako zemětřesení, eroze půdy nebo pohyb kontinentů… V definici pana docenta se do parapsychologie dostala i lochnesská příšera …

Kategoriální aparát, používaný doc. Chudáčkem, podle toho také vypadá. Je pravdou, že problém správně volených termínů a označení jevů v psychotronice je trvalým kamenem úrazu, ale je třeba také vědět, že kategorie, mají-li dobře sloužit dané vědě, vždy musí odrážet formou i obsahem dosažený stupeň poznání. Pochopitelně lze jejich obsah podle výsledků poznání zpřesňovat. Ale vycházet z kategorií, starých 200 i více let, znamená pořádný krok zpět. Předpokládá to naroubovat na ně nové významy a každý historik vědy potvrdí, že se to vždy setkalo s neúspěchem. Navíc tato slova – (ód, oduší, ba dokonce prána) – byly již jednou svým obsahem naplněny, a od svého vzniku nebyly jinými badateli používány. Jejich vzkříšení doc. Chudáčkem je anachronismem, jaký nemá obdoby.

Zcestnost předpokladů, ze kterých vysvětlení některých termínů vychází, lze uvést např.: (2/16)

„Telepatie – přenos informací bez účasti vědomí“ – jak pan docent ví, že při telepatii nejde o účast vědomí? Jako by neexistovaly cílené, vědomé pokusy s telepatickými přenosy !

Také další pojmy, vysvětlené doc. Chudáčkem ukazují, že vůbec nebere v úvahu zavedené významy z oblasti psychologie – „inteligence“, „vědomí“, „podvědomí“, atd. Není také známo, že by některé z uvedených pojmů někdo v psychoenergetice používal – zřejmě jen doc. Chudáček.

Spojení s mimozemšťany ?

Skutečným vrcholem vědeckých snah doc. Chudáčka je „Pokus o trvalý kontakt s mimozemšťany“ (5), který proběhl jeden červnový večer roku 1999 ve Vinařicích u Berouna. V rámci kursu Radionika pro pokročilé se uskutečnil tento pokus, jehož příprava probíhala již od roku 1996. Za tím účelem byl vyvinut v laboratoři FYZAP přístroj Radionar, a při pokusu byly použity i další přístroje Multirad, a opět známá roura, vlastně prostorový filtr.

Pokus se uskutečnil na vrcholu Bacín, který má prý mimořádný psychoenergetický význam. Účastníci byli předem upozorněni na nebezpečí, pokud dojde ke zhmotnění mimozemšťanů. Pokus byl zahájen meditací, při které byli bratři z kosmu srdečně pozváni. Poté začala instalace přístrojů – nejvhodnější nasměrování roury od ódogenerátoru na mimozemskou loď ukázaly opět největší výchylky kyvadla. Složitým odečtem času, působení zóny a výkyvů pendlu byla zjištěna mimozemská loď nad Šumavou v 19:25, až se přiblížila (podle výpočtů doc. Chudáčka) na pouhé 3 km od stanoviště účastníků ve 20:32, a do 21:00 byli mimozemšťané vzdáleni jen 1 km ! Atmosféra byla zřejmě velmi napjatá, neboť Jitka, jedna z účastnic, cítila velký tlak na hlavu (není divu z takových pokusů) a začala křičet.

Mimozemšťané dávali najevo svoji přítomnost mnoha způsoby – závany větru, vůní fialek, táhlým pištivým zvukem, mlhou vznášející se nad loukou, (což byla podle doc. Chudáčka zviditelněná „aura louky“, indukovaná přítomností mimozemšťanů) a dalšími úkazy. Senzitivní jedinci příval energie nemohli zvládnout – Jitka opět křičela a téměř upadla. Pak se mimozemšťané vzdálili.

Výsledek pokusu byl tedy úspěšný – jak jinak. A kdo by snad pochyboval, tak jej snad přesvědčí to, že všichni účastníci měli zvýšený ódomoment o 100 % !

Co dodat ?

Snad se podařilo ukázat průřez „vědecké“ činnosti doc. Chudáčka. Není třeba dále popisovat další experimenty, jako třeba při zatmění Slunce. Jsou si podobné jako vejce vejci.

Problém výzkumné činnosti v psychotronice je tak stále otevřený. Činnost doc. Chudáčka ukazuje, kam může dojít rádoby seriózně se tvářící bádání, pokud není podloženo jasnou metodologií, vychází z mylných předpokladů, opírá se o technokratické pojetí světa a ignoruje interdisciplinární pojetí psychotroniky.

Odkazy :

1. -sl-: Netušené možnosti ? ZAZ, roč. 1994, č. 4, s. 28
2. Chudáček, I.: O psychoenergii, biopoli, zónách a jejich vibronacích – problém názvosloví. Psychoenergetika, roč. 1998, č. 4, s. 14-16
3. Chudáček, I. – Bulant, J.: Radionické působení proti odumírání břízy v Krušných horách. Psychoenergetika, roč. 1999, č. 2
4. Chudáček,I.: Fyzika na pokraji světa aneb psychotronika. AOS Publishing, Ústí n.L., 1998, s. 162
5. Chudáček, I.: Pokus o trvalý kontakt s mimozemšťany. Psychoenergetika, roč. 1999, č. 3, s. 15-16

ZAZ č. 4, roč. 1999

error: Kopírování zakázáno!