Zuřiví duchové

„Nevěřím v přízraky,“ řekl jeden.  „Vždyť není třeba,“ odvětil druhý a rozplynul se. (anglická anekdota)

Ani mistři, ani vypínání „podezřelých“ přístrojů v domácnosti, anebo rozhovor s psychiatrem a nasazená sedativa nepomohli, aby z kuchyně jedné chorvatské rodiny zmizel hrozný, iritující zvuk, klepání, bouchání, praskání. Vrcholem všeho byla i žhavá koule, která jako náboj zasáhla domácí paní ze šňůry od žehličky (a žehlička i šňůra byly, jak se zjistilo, zcela v pořádku).

Téměř ve stejnou dobu nájemníci mysteriózního bytu v Moskvě nemohli uniknout před zvláštním úkazem, l když změnili adresu, skla znovu praskala, létaly láhve se zavařeninami a jiné předměty. Žádný viditelný důvod k tomu se nenašel Něco to však muselo být.

Paní P.P., intelektuálka ze Záhřebu, která se vrátila z několikadenní služební cesty, našla doma velice vylekanou dceru. Ta zcela zapomněla mámu přivítat a hned u dveří vyprávěla, jak v bytě něco klepe na stropě i ve stěnách. Matka ji uklidňovala, že to bude něco s instalací. Když však vešly do kuchyně, i ona

BYLA ŠOKOVANÁ.

Ze stěny se velmi zřetelné ozývalo klepání a bouchání. Přiblížila se k místu, odkud zvuky vycházely, ty se však okamžité přesunuly na opačnou stranu kuchyně. Na druhý den se to opakovalo. Navztekaný otec a manžel nejdříve vypnul chladničku. Když to nepomohlo, začal vypínat jedno za druhým všechno, co bylo možné. Nic se nezměnilo. Překontroloval vodovodní potrubí, plynovod, radiátory. Nic! Všechno bylo v nejlepším pořádku. Naolejoval všechny dveře. Zvuky nepřestaly. Trvalo to celé dny. Navštívili psychiatra. Ten zjistil, že nejsou případem pro něho, ale předepsal jim s pochopením slabá sedativa. Zcela vyčerpaná paní P. P. se – přes své materialistické založení – nechala přesvědčit, aby hledala pomoc u jednoho známého teologa z Bosny. Otřásl jí tento zážitek: Když se v kuchyni pustila do žehlení, najednou cosi začalo velmi syčet a vtom ze středu šňůry vylétla velká

ZÁŘÍCÍ KOULE,

která skokem přistála na její sukni a na břichu ji propálila. S vřískáním pustila žehličku. Spolu s dcerou uhasily oheň a zavolali elektrikáře – myslily si, že šlo možná o nějaký zkrat. Udivený mistr konstatoval, že žehlička, šňůra i zásuvka jsou naprosto v pořádku.

Nechápal, proč ho zavolaly. Od té doby je paní P. P. přesvědčená, že ji zachránil sám Pán Bůh, v něhož začaly intenzivně věřit. Zmíněný teolog se v bytě pomodlil a poradil jí, jaký rituál má ona sama vykonat. Prý má v bytě démona, kterého tam někdo poslal se zlým úmyslem, aby jí zničil život. O podstatě rituálu nechtěla mluvit, neboť teolog ji upozornil, že v takovém případě by mohla pozitivní účinek zmařit.

V Moskvě, téměř té samé době si ve zmíněném bytě nájemníci vedli deník. Na straně s datem l 2. XI. 1990 se mimo jiné píše: 19.20 létala láhev s džemem a rozbila sklo na konferenčním stolku, 20.40 Víťu udeřil do hlavy otvírák na konzervy… 21.50 ostrý zvuk, 22.35 lítá nářadí, štětce. Skleněná láhev udeřila milicionáře do hlavy, 23.35 telefonní kabely se vytrhly a zmizely… 23.40 strýčka Kolju udeřil do hlavy létající brousek… 00.25 klepání na dveře. Otevíráme. Nikde nikdo. 01.20 Jdeme spát. Sfoukli jsme svíčku. Strýčka Vasju něco udeřilo do nohou. Víťu do hlavy …

Druhý den: „Lůžko v pokoji světélkuje. Chtěli jsme otevřít hlavní dveře, nemohli jsme je odemknout. Přišli hasiči, milice, úrazovka. Ant oni neuspěli, dveře neotevřeli. Poltergeist zuřil. Ráno Víta a Vasja odešli k příbuzným. Nikolaje vzali k lékaři, aby mu sešil rozseknuté obočí. Byt zapečetili. V domě najednou všechno utichlo. Jenomže když reportér navštívil nájemníky na nové adrese, stačili pouze říct: Jaké zde to začalo…“ A opravdu – v bytě praskalo sklo, létaly předměty. Na malé kousky se bez viditelné příčiny rozpadlo silné sklo na vstupních dveřích. Z ulice bylo možné vidět na okenní tabuli ideálně kulatý otvor o průměru asi 15 cm, jakoby od střely velké ráže.

Kartaškin říká: „Poltergeist může souviset s plasmatem, čtvrtým stavem hmoty. Vzpomeňme si na kulové blesky, předpokládá se, že jsou z plasmatu, které může pronikat i sklem.

Extrasenzor M. Burnov zase praví, že původ poltergeistu je kosmický a jeho cílem je ovlivňovat chování lidí v extrémních situacích. Případy tělesných poranění poltergeistem byly zaznamenány také v jiných místech.

Jsou i takové předpoklady, že situaci způsobuje osoba, která v bytě bydlí. Dále, že jde o černou magii, snahu někomu ublížit. A to je také jako bumerang. Zlo, které někdo způsobuje jinému, se jednou vrátí k odesilateli. Činit zlo a očekávat zpátky dobro, to prosté nejde. A paní P. P. hovoří: Já ani dnes takové osoby nedovedu nenávidět, mohu je pouze litovat.“

Z archivu KPUFO

 

***
Líbil se vám článek a celý web? Podpořte, prosím, badatele, autory a překladatele jakoukoli částkou na účet: SBERBANK, č. ú. 4211013926/6800, variabilní symbol článku je 401

error: Kopírování zakázáno!