Proč vznikla hudba?

Někteří vědci tvrdí, že hudba vznikla z rytmu, který pomáhal tanečníkům při rituálním tanci, jiní, že vznikla k synchronizaci pohybů při práci. 

V poslední době dva američtí vědci vyslovili domněnku, že vznik hudby je především spojen s její schopností dávat lidi dohromady, aby spojili svou společnou náladu.

Je známo, že hudba, stejně jako ostatní umění, vznikla na úsvitu civilizace. Hudební nástroje z doby kamenné vznikly ze speciálně zpracovaných mamutích kostí, které vytvořily zvuky poté, co se do nich udeřilo, trubice z kostí. Není divu, že jedna z teorií říká, že hudba se objevila jako doplněk k tanci – protože dominantní roli v ní především určoval rytmus, který pomáhal tanečníkům jej neztratit.

Další hypotéza říká, že hudba byla vytvořena jako pomůcka při práci člověka. Zde hlavní role patří také rytmu – díky němu bylo jednodušší provádět koordinované pohyby.

Široké uznání dostala lingvistická teorie o původu hudby, která se zabývá vztahem řeči a intonace. Tato teorie vysvětluje, například, proč je táhlá východní hudba tak odlišná od západní rytmické. Tradiční čínská, thajská a vietnamská hudba používá relativně mnoho nízkých a vysokých tónů.

To samé lze říci o jazycích těchto kultur. Stejně jako v řeči i v hudbě tito lidé používají krátké melodické intervaly (méně než sekunda) – tedy zřídka dávají po sobě dvě noty, které jsou si blízké. Intonace těchto jazyků pro neznalého posluchače jsou doslovně příliš „skákavé“ nebo „plavou“.

Zato v západní hudbě, stejně jako v západních jazycích, převládají krátké intervaly – jeden nebo dva půltóny, tedy méně, nebo rovnající se více než sekundě. Při tom sám zvuk fráze je rovnoměrnější.

Charles Darwin (1) se domníval, že hudba souvisela se sexuální přitažlivostí. Soupeření mužů o ženy probíhalo na různých úrovních: kdo lépe uměl vyhrát nad soupeřem, kdo byl schopnější, lépe vypadal, – a, samozřejmě, kdo byl více hlučný!

Ale psycholog a neurolog z University v Colorado (USA), Chris Loersch (2) se drží další hypotézy, která může být také nazývána „evoluční“. On a jeho kolega Nathan Arbuckle (3) navrhl, že hudba byla způsob, jak shromáždit naše předky do uzavřené skupiny.

Arbuckle a Loersch věnují pozornost sjednocujícímu účinku hudby. Markantní je to dnes na hromadných halových vystoupeních a rockových koncertech, dříve v revolucích a demonstracích, nebo při hraní národní hymny. Píseň, kterou lidé slyší a zpívají, je nabíjí společnou náladou, soustřeďuje množství různorodých lidí do týmu se společným postojem.

Aby prověřili svou hypotézu, vědci provedli sérii sedmi experimentů, kterých se zúčastnilo 879 studentů z různých zemí.

Experimentátoři zkoumali u posluchačů emocionální reakce na hudbu a smysl pro zapojení do skupiny. Bylo zjištěno, že respondenti, které nejvíce hudba ovlivnila, často uznali potřebu stát se součástí týmu.

„Na mnoha koncertech vzniká nějaký smysl pro komunitu, pravidla pro interakci mezi lidmi,“ – říká Loersch. „Mezi lidmi se vytvářejí různorodé styky, podobné jako mezi členy rodiny. Pokud na jevišti začne mávat rukama, pak všichni lidé s širokými úsměvy to opakují. Stačí se podívat na jejich tváře – čtyřicet tisíc lidí jsou spojeni dohromady touto hudbou.“

Samozřejmě, nalezené korelace ještě nelze považovat za prokázání teorie.

Přesto lze tomuto předpokladu přiznat určitou míru důvěryhodnosti.

Loersch věří, že hudba v určitých momentech spojuje i navzájem neznámé lidi, a tak uspokojí jejich sociální potřebu patřit do nějaké komunity.

„Naší hlavní motivací v životě je být dobrým členem skupiny,“ říká. „Lidé se cítí dobře, opouští individualitu a stávají se součástí většího celku. Pokud někdo neplní své závazky vyplývající ze „společenské smlouvy,“ je vysmívaný i bez ohledu na to, jak je to dobrý muzikant.“

Kromě toho, vědci se rozhodli pro odvážný návrh: poslouchat hudbu sám – je sebeklam. Ve skutečnosti, v tuto chvíli mentálně komunikujeme s ostatními lidmi – ty, kteří podobnou hudbu poslouchají, a dokonce i s těmi, kteří ji provádí. Mimochodem, za jednoho z nejúčinnějších „komunikátorů“ považuje Loersch Stevie Wondera (obr.1) (4): „Ten prostě neuvěřitelně dobře vyjadřuje emoce, takže máte tytéž pocity jako on.“ (5)

Odkazy

(1)  Charles Darwin. Wikipedia, Internet:  https://cs.wikipedia.org/wiki/Charles_Darwin
(2)  Chris Loersch. University of Colorado. Internet:  http://psych.colorado.edu/~tito/members.html
(3) Nathan Arbuckle. Internet: http://www.nathanarbuckle.com/
(4)  Stevie Wonder. Wikipedia, Internet: https://cs.wikipedia.org/wiki/Stevie_Wonder
(5) Silver, M.: Why Did Humans Invent Music? National Geographic, 23.8.2013. Internet:   http://news.nationalgeographic.com/news/2013/08/130824-invention-music-phish-stevie-wonder-blurred-lines-robin-thicke/ 

 

***
Líbil se vám článek a celý web? Podpořte, prosím, badatele, autory a překladatele jakoukoli částkou na účet: SBERBANK, č. ú. 4211013926/6800, variabilní symbol článku je 225

error: Kopírování zakázáno!