Mluvící límec

Vznikají přístroje, čtoucí vnitřní monology člověka 

Americká společnost Ambient (1) představila neobvyklou technickou inovaci. Zařízení Audeo (2) převádí myšlenky do syntetizované řeči počítače.

Zařízení je podobné límci. Čte nervové impulzy přicházející na hlasivky, a vyslovuje je téměř v reálném čase.

Zařízení vyžaduje pouze krátké speciální školení. A pak začíná dělat zázraky: mluví za člověka.

„Když chcete něco víc, než jen myslet,“ vysvětluje jeden ze zakladatelů této korporace Ambient, Michael Callahan, „Audeo začíná pracovat pouze s určitým stupněm koncentrace člověka. Ten se musí nejprve naučit se velmi, velmi jasně zaměřit na konkrétní myšlenku. To znamená, že musí být schopen udělat to velmi přesvědčivě. Teprve pak tuto myšlenku zachytí technika. A vysloví ji.“

Zatím přístroj rozpozná a reprodukuje asi 150 slov a frází. Je to málo? Ale to je jenom začátek. Ale je to důležitý krok směrem ke čtení lidských myšlenek.

 

Obr.1  Přístroj s názvem Audeo byl předveden na konferenci Texas Instruments

Vědci ukázali, že mysl je opravdu materiální povahy. O něco podobného se už před 200 lety snažil dokázat francouzský chemik Michele Chevreul. (3)

Svůj experiment popsal Chevreul takto:

„Pokusná osoba je požádána, aby držela v ruce provaz, na jehož konci je nějaká lehká zátěž. Je to druh kyvadla. Pak byla osoba požádána, aby usilovně přemýšlela o rotaci kyvadla ve směru hodinových ručiček. Brzy, k překvapení samotné osoby, se začalo kyvadlo pohybovat v tomto směru, opisující kruh. Co se to děje? V tomto případě je spojena představivost o nějakém pohybu s procesem kortikálního buzení v mozku, což způsobí, aby se automaticky vyvodil vhodný pohyb. To se nazývá ideomotorický akt. V tomto případě pokusná osoba nevědomky převádí do ruky sotva znatelné rotační pohyby, které jsou zviditelněny stejným pohybem zavěšeného závaží.

Intenzita ideomotorického aktu, jak se očekávalo, je u každého člověka jiná, ale tato schopnost je vlastní všem bez výjimky.“

Přiznejme si, že mnozí z nás už od dětství prováděli podobné pokusy. A ani nám na mysl nepřišlo, že jsme sledovali procesy nevědomé manifestace našich myšlenek do mimovolných pohybů. Jinými slovy – materiální povahu mysli.

V ten moment, kdy si představujeme nějaký pohyb, nervové impulsy putují i do svalů. Ale projevy myšlených pohybů se rodí v mozkové kůře.

Tento princip stručně formuloval Ivan Sečenov (4): „Myšlenka je reflex, více či méně tlumená ve své poslední, pohybové části.“

Tlumení nemůže pevně neutralizovat buzení, takže představy o myšlených pohybech se stále objevují, i když velmi slabě. Zcela je eliminovat je obtížné i pro speciálně vyškolené osoby. A tak, když si představíme nějaký pohyb, všechno probíhá v organismu stejným způsobem, jako když se skutečně pohybujeme. Tento jev může být použit jako základ pro konstrukci zařízení, pro „skenování“ vnitřních monologů člověka.

Je známé, že myšlení je biochemický proces přenosu a zpracování elektrických nervových impulsů. Vyvolává to tedy možnost sestrojení přístrojů na čtení mysli. Princip jejich činnosti je v registraci, zesílení a interpretaci elektrických impulsů z mozkové kůry.

Je možné zjistit, co představuje každý konkrétní nervový impuls? Vždyť myšlenka nemůže být obsažena v jednom impulsu, který souvisí s jedním neuronem. Je roztroušena v miliardách neuronů. A k pochopení, na co člověk myslí, je třeba naskenovat každý neuron a analyzovat všechny impulsy. Jak je tedy technicky možné zjistit, na co kdo myslí?

Do nedávné doby se mělo za to, že i v současné fázi vývoje vědy a techniky je tento úkol ještě nemožný. Ovšem vědci si uvědomili, že v podstatě metoda čtení verbálních myšlenek (myšlení slov) se příliš neliší od čtení myšlenek pohybového typu (myšlenek o pohybech svalů).

Pokud mentální představy pohybu způsobuje nedobrovolný pohyb v mnohem slabší formě, pak myšlená řeč by měla být doprovázena mimovolními miniaturními pohyby orgánů a svalů, podílejících se na vzniku hlasu. Tedy napětí a uvolnění svalů hrtanu, hltanu, jazyku, rtů, čelisti, hlasivek, všech orgánů artikulace.

Všechny tyto pohyby jsou totožné, jako když vyslovujeme své myšlenky nahlas, ale jsou značně oslabeny, a proto jsou obvykle nenápadné. Tyto mimovolné pohyby zná každý z nás, když se jako dítě učil číst „v duchu“ a slova sama jakoby unikla ven. Později jsme se toto úsilí naučili potlačit a omezit jeho vnější projevy. Známe však případy, kdy lidé, jdoucí po ulici, ještě stále pokračují ve vážném rozhovoru s myšleným partnerem a rty se mu více či méně pohybují.

Ale současně se rozvíjí ty samé brzdící procesy, které odhalil Sečenov, a které zadržují další naše myšlené pohyby.

Stejně jako v případě pohybů těla, není možné zcela zablokovat vnější projevy řeči. A tyto nenápadné pohyby mohou být registrovány citlivými přístroji. S pomocí počítače je můžeme převést do reálné řeči.

Vývoj zařízení pro „interpretaci signálů mozku“ probíhá nyní v mnoha výzkumných centrech: v Universitě v Carnegie Mellon, Dartmouth College a Bostonské university (USA), Universitě v Toronto (Kanada), Ústavu mozku a vědomí Maxe Plancka (Německo) Univerzitě technologie a ekonomiky v Budapešti, Výzkumné nemocnici fondu St. Lucia v Římě (Itálie) a dalších.

Odborníci předpovídají, že přístroje jako „mluvící límec“ budou za několik let běžně v prodeji za ceny jako dnešní mobilní telefony. A budou se neustále vylepšovat. Taková zařízení budou mnohem efektivnější než současné detektory lži. Pro potřeby policie by byly neocenitelné.

A dokonce by mohly zabránit zločinům, jak bylo ukázáno ve filmu Stevena Spielberga „Minority Report“ (2002) (5), kde byly tresty uložené téměř minutu před vraždou.

Technika mysli čtení už zkrátka vzniká a už musíme uvažovat o možných důsledcích jejího použití.

Jisté však bude, že s těmito přístroji nebude možné pracovat bez kvalifikované obsluhy a tak, aby nebylo možné myšlenky odposlouchávat nenápadně z dálky.

Odkazy

(1)    Ambient Corp. Internet Archive: http://www.ambientcorp.com
(2)    Grabianowski, E.: How Thought-Controlled Wheelchairs Work. Internet:  http://computer.howstuffworks.com/audeo1.htm
(3)     Chevreul, M. E. Wikipedia. Internet: https://en.wikipedia.org/wiki/Michel_Eug%C3%A8ne_Chevreul
(4)     Sečenov, I. M. Wikipedia. Internet: https://sk.wikipedia.org/wiki/Ivan_Michajlovi%C4%8D_Se%C4%8Denov
(5)     Minority Report (2002). CSFD. Internet: http://www.csfd.cz/film/8647-minority-report/prehled

***
Líbil se vám článek a celý web? Podpořte, prosím, badatele, autory a překladatele jakoukoli částkou na účet: SBERBANK, č. ú. 4211013926/6800, variabilní symbol článku je 225

error: Kopírování zakázáno!