Darwin předpověděl vývoj lidského jazyka

Posledních tisíc let se na anglických slovesech projevuje přirozený výběr a vliv „genů“.
Lingvisté z University v Pennsylvanii našli ve vývoji angličtiny stejné zákonitosti jako v biologickém vývoji. V průběhu let se stále více sloves tohoto jazyka stalo nepravidelnými. To je pravděpodobně způsobeno změnami ve veršování. Vědecký článek o tomto výzkumu byl publikován v časopise Nature. (1)

Autoři studovali několik korpusů americké verze anglického jazyka, včetně textů psaných od roku 1810 do roku 2009. Korpus představuje sbírku textů různých žánrů, publikovaných v jednom jazyce. Obvykle obsahují miliony slov. Zajímali se o slovesa, protože tato část řeči se vyskytuje téměř ve všech věcech.

Vědci se podívali na to, v jakých textech určité doby, se jak často objevují pravidelné a nepravidelné formy sloves.

Původní předpoklad lingvistů byl, že slovesa v angličtině se stávají pravidelnými, tj. ve druhé a třetí formě končí na -ed. Ukázalo se však, že je to jinak. Z 36 slov, které se objevily v textu v pravidelném i v nepravidelném tvaru, se šest „vyvinulo“. Čtyři z nich se staly nepravidelnými. „Dived“ se přeměnilo v „dove“ (to dive – ponořit) a z „quitted“ se stalo „quit“ (to quit – aby se přestalo něco dělat). A jen dvě z nepravidelných se staly pravidelné.

Lingvisti nenalezli ostrý přechod z jedné formy slovesa na druhou. Četnost těch nebo oněch slov se postupně změnila, jako by byly pod vlivem přirozeného výběru. Autoři navrhli, že evoluce sloves se řídila změnami ve veršování. Způsoby rýmování strofů se měnily a také s nimi slovesa, protože strofy často skončily právě slovesy.

Vědci také objevili v angličtině analogii genetického driftu. Tento jev, kdy jedny varianty jednoho i toho daného genu se náhodně stávají častějšími, zatímco jiné – vzácnějšími. To se děje bez jakéhokoli účelu, bez akce výběru, za předpokladu, že žádná varianta genu je lepší nebo horší než ostatní.

Svazek byl dobře označen příkladem vzácných slov. Jsou častěji náchylné k tomu, měnit svůj význam. Lingvisti to vysvětlují skutečností, že pravděpodobnost jednou uslyšet nějaký koncept, pamatovat si jeho smysl vlastním způsobem a pak přenést tyto poznatky na své děti, je vyšší než pravděpodobnost nesprávné interpretace slova, které každý slyší často.

Odkazy

(1) Mitchell G. Newberry, Christopher A. Ahern, Robin Clark, Joshua B. Plotkin: Detecting evolutionary forces in language change. Nature 551, 223–226 (9.11. 2017) doi:10.1038/nature24455. Internet: https://www.nature.com/articles/nature24455


***
Líbil se vám článek a celý web? Podpořte, prosím, badatele, autory a překladatele jakoukoli částkou na účet: SBERBANK, č. ú. 4211013926/6800, variabilní symbol článku je 444

error: Kopírování zakázáno!