Samočinné psaní (3)

Ještě pozoruhodnější je zpráva archeologa Fredericka Bligh Bonda. Pracoval na vykopávkách zřícenin opatství glastonburského. Jeden přítel mu vyprávěl o své zvláštní zkušenosti.

Něco ho ponoukalo k spontánnímu psaní, a když potom zkoumal napsané věty, shledal, že pro něho mají rodinný význam. Pan Bond zkusil schopnost svého přítele v automatickém psaní, aby si ověřil jeho  „psychometrické síly“.  Potom hleděl získat informace o svých zříceninách. K jeho veliké radosti se ukázalo, že pokyny, jichž se mu dostalo o umístění jednotlivých částí starodávné budovy, se ukázaly správné při dalších výkopech. Později dostal dopisy též od jiných. Jedna paní, bydlící blízko Winchesteru, mu napsala o dřevěném kostelíku, který stával po straně nynější Mariánské kaple před velkým požárem r. 1184, a řekla, že druhý normandský opat Herlewin dal zakrýt dřevěné zdi kamennými. Při dalších vykopávkách skutečně nalezl základy kamenných zdí, na něž se hodil popis. Pan Bond tvrdí, že asi deset samočinných pisatelů se zabývalo jeho vykopávkami v Glastonbury. Věří, že Margery, proslavené bostonské médium, píše pod vlivem jakéhosi starobylého Johana, a její písmo projevuje zřetelně podobnost s písmem jeho přítele, který první psal pod vlivem Johanovým asi před patnácti léty.

Jeho zpráva, jak objevil zříceniny kaple na severní straně kostela, je velmi okouzlující. Mnohé staré rukopisy uvádějí vzájemné poměry těchto staveb. Jeden z roku 1534 tvrdí, že kaple P. Marie Loretánské souvisela se severní stranou kostela. To se všeobecně přijalo. Psaní jeho přítele obsahovalo přesný popis základů té starodávné kaple. Podle pověsti se opat Bere vracel z italské pouti na mezku, který uklouzl, takže se opat řítil do propasti. Volal P. Marii na pomoc. Jeho plášť se zachytil o trnitý keř, což ho zachránilo. Učinil slib, že po návratu domů zbuduje kapli ke cti P. Marie Loretánské. Samočinné psaní uvádělo, že kaple byla v italském slohu a první toho druhu v Anglii. Rozměry že byly čtyřicetkrát dvacet stop a nestála těsně u zdi kostela, nýbrž jednatřicet stop od ní, což odporovalo starému rukopisu. Pan Bond uvádí, že tu zprávu vydal roku 1918, a následujícího léta (1919) vykopal hlubokou šachtu, jež ho uvedla na masu kamenného zdiva, kterou před sedmi léty minul. Obnažil celý obrys budovy a shledal, že měřila právě čtyřicetkrát dvacet stop. Kromě toho jižní zeď té starodávné kaple byla právě jednatřicet stop ode zdi starého kostela. Zříceniny byly v tak Špatném stavu, že se nedalo rozpoznat, v jakém slohu kaple byla, avšak přívěsek malého baldachýnového výklenku byl renesanční.

Pan Bond je naprosto přesvědčen, že samočinné psaní značného počtu lidí ohledně opatství skutečně inspirovali duchové minulosti. Věří, že to jsou vyhraněné osobnosti, jež lze poznat i podle shodného rukopisu. Přesto se nemůžeme ubránit dojmu, že starodávný mnich, který tak dobře popsal architekturu opatství a mohl předpovědět první světovou válku a dokonce označit den, kdy nastane obrat ve prospěch spojenců, měl by nám oznámit řadu faktů o svých dobách, jež bychom si mohli ověřit. To také skutečně slýcháme nejčastěji od kritiků těchto spiritistických poselství. Jeden můj přítel řekl, že jediná věc, jíž je třeba, aby uvěřil v pravdivost spiritismu, by bylo poselství od kapitána Kidda, označující přesně místo, kam zakopal poklad, a seznam nožů, vidliček, talířů atd.

Pokračování

Ćtěte více :

  • Kol. aut.: Automatická kresba. Sborník materiálů, průřez problémem, články z archivu, filmy a videa z archivu KPUFO na DVD. KPUFO, 2017.

***
Líbil se vám článek a celý web? Podpořte, prosím, badatele, autory a překladatele jakoukoli částkou na účet: SBERBANK, č. ú. 4211013926/6800, variabilní symbol článku je 225

error: Kopírování zakázáno!