Jediný na světě

Vědci řežou na části nejzáhadnější mozek na světě
Jméno pacienta H.M. bylo utajeno 60 let

Lékaři odtajnili jméno osoby, kterou zkoumali 60 let a ukrývali jej pod dvěma iniciálami – H.M.

H.M. zemřel v roce 2008. A vědci uvedli jméno tohoto legendárního pacienta, kterého ukrývali 60 let, až o rok později.

H.M. vešel do všech učebnic jako „největší tajemství neurovědy.” A jen z jednoho důvodu – byl zbaven schopnosti něco si zapamatovat. Byl jediným na světě.

Ale hlavní věc – tak výrazná anomálie je v rozporu s navrhovaným mechanismem utváření vzpomínek.

“Tento pacient byl skutečnou zvláštností,“ říká John Gabrieli, profesor na Massachusettském Technologické Institutu (MIT), který studoval pana H.M. ještě v 80 létech minulého století. „Věděl o něm každý student, který studoval psychologii a neurologii.”

A nyní ho řežou na kousky, v naději odhalit tajemství lidské paměti obecně.

Odřezali paměť

H.M. se jmenoval Henry Moleyson. Narodil se v roce 1926. Ve věku 9 let utrpěl otřes mozku.
V 27 letech dostal mrtvici a nesnesitelné bolesti hlavy. Aby ho zbavili bolestí, byl Henry operován.

Operace byla provedena v roce 1953 renomovaným expertem na lobotomii Dr. Williamem Beecher Scovillem. Otevřel lebku a odstranil část mozku. Velmi malou. Ale ztráta měla katastrofální účinek.

Hlava Henryho bolet přestala, ale navíc Henry ztratil schopnost si cokoli zapamatovat. Zapomněl všechno, co viděl a slyšel, po pouhých 20 sekundách. A od té doby se stal H.M. pacientem s podstatě „trvalým bydlištěm“ na klinikách a výzkumných ústavech.

Henry si vzpomněl, že kouřil před operací. Začal kouřit i po ní.

Henryho pozorovali, testovali. A užasli. Fyzicky byl absolutně zdravý. Mohl by v podstatě (s malou pomocí blízkých), vést normální život a samostatně si vše zařídit. Kromě toho, pamatoval si všechno, co se mu stalo před operací. Ale aktuální události okamžitě zapomněl.

Ale přitom mohl získat takzvané motorické dovednosti. Například se naučil hrát na kytaru. Také zpívat mohl cokoli – ale po 20 sekundách si nepamatoval tuto píseň.

Pacient měl i určitou topografickou paměť. Mohl například nakreslit plán svého domu.

Henry zemřel v prosinci 2008 ve věku 83 let. <BR>A až do své smrti, když byl dotázán na věk, odpověděl, že mu je 27 let.

 

Tisíc vrstev tajemství

Mozek jedinečného člověka šel do mozkové laboratoře Kalifornské university v San Diegu, k řediteli Jacopo Annecy.

Vědci rozřezávají mozek na vrstvy o tloušťce 70 mikrometrů. Úkolem je vytvořit podrobnou mapu mozku, která by snad mohla vyřešit záhadu H. M.

Především, proč některé vzpomínky měl uloženy a vzpomněl sin a ně a jiné zmizely velice rychle.

Stroj, který řeže mozek

„Je možné, že mozek H.M. nám umožní pochopit, jak jsou informace distribuovány do všech částí mozku, a jak se ve výsledku vytváří paměť,“ říká Susan Kotlinová, profesor z MIT, která znala Henryho přes 40 let. „Protože kromě plátků mozku, stále máme data z pozorování, která byla provedena po několik desetiletí.“

Ze zahraničních materiálů

***

Líbil se vám článek a celý web? Podpořte, prosím, badatele, autory a překladatele jakoukoli částkou na účet: SBERBANK, č. ú. 4211013926/6800, variabilní symbol článku je 236

error: Kopírování zakázáno!