O čem slzy hovoří…

Každý ví, že slzy jsou slané. Ale co o nich víme víc?

Pláčete často? Dojímají vás romantické příběhy nebo vám tečou slzy při sledování filmových komedií? Jsou to ty samé slzy? Jak se od sebe liší? Jsou jiné slzy bolesti a jiné radosti? A co slzy mladé dívky, hořekující nad ztracenou láskou? Jsou odlišné od slz starého muže, čtoucího unavenýma očima noviny?

Možná tyto otázky si položila americká malířka a badatelka Rose-Lynn Fisher a začala slzy zkoumat pod mikroskopem. Měla k tomu dostatek vlastního materiálu k bádání, když v roce 2008 prodělala operaci kyčelního kloubu a její slzy bolesti se měnily v slzy radosti. V oblasti náhledů do mikrosvěta však není žádným nováčkem. V roce 2010 vydala knihu o životě včel „Bee“ (Včely, 2010). Proč zrovna včely? Během svého studia i umělecké kariéry se Rosa-Lynn zaměřila na geometrické tvary, z nichž ji nejvíce uchvátily šestiúhelníky. A ty jsou pro včely typické.

O svém pětiletém bádání vydala knihu „The Topography of Tears“ (Topografie slz, 2013). Soustředila 100 vzorků slz vlastních i cizích, včetně novorozeného dítěte, slz při různých příležitostech, vysušila je a vzniklé krystalky soli zkoumala pod mikroskopem.
Její práce vyvolala vzrušenou diskusi. Jedni ji považují za dílo stojící na pomezí umění a vědy. Připomínají, že jde o předstupeň možného dalšího vědeckého výzkumu, kdy by se jednou i analýza slz stala diagnostickou metodou pro zkoumání psychického stavu, podobně jako analýza zabarvení hlasu.

Obr. 2 Vykoupení

Kritici si však všímají toho, že o její práci pochvalně referoval Joseph Stromberg ve vědecké sekci webu Smithsonian Institute, což je v USA velmi významné a prestižní vědecké a vzdělávací pracoviště. Připomeňme, že jej založil Angličan Henry James Hungerford, který své jmění po strýci Johnu Smithsonovi odkázal v roce 1835 do služeb nového státu, tedy bývalých anglických kolonií. Smithsonův institut je dnes rozsáhlým komplexem laboratoří, muzeí i zoologických zahrad, vedle architektonických památek.

Kritické hlasy připomínají, že práce R. Fischerové je jen a pouze uměleckým vyjádřením, a s vědou nemá nic společného. Slzy budou vždy tvořeny stejnými základními prvky.

Nebudou vždy totožné, i pro jednu osobu v různém čase a věku, ale její fotografie naznačují, že různé slzy v různých časech stále vedou k podobným strukturám v tomto měřítku.

Všechny slzy obsahují celou řadu biologických látek, včetně tuků, enzymů, suspendovaných ve slané vodě. Jak Fisherová zjistila, různé slzy obsahují také odlišné molekuly – hormony na bázi bílkovin, včetně neurotransmiteru leucin enkefalin, který se uvolňuje, když je tělo pod stresem.

Je také důležité mít na paměti, že nejsou známy detaily sběru vzorků, přípravy a změny okolního prostředí. I to pravděpodobně má zcela jistě vliv na výsledný efekt, který nelze dobře kontrolovat. Reprodukovatelnost, která je pro vědu stěžejní, je zde tedy zcela vyloučena. Ačkoli může existovat nějaký chemický rozdíl mezi několika typy slz, konečná podoba vysušených krystalů je velmi variabilní. Navíc nevíme nic o tom, podle jakých kritérií umělkyně vybírala jednotlivé typy záběrů.

I sama umělkyně říká, že její práce neaspirovala na to, být vědeckým dílem. „Protože struktury viděné pod mikroskopem jsou převážně krystalizovanou solí, okolnosti, při kterých byly slzy vysušeny, mohou vést k radikálně odlišným tvarům a formacím, takže dvě citové slzy s přesně stejným chemickým složením mohou vypadat velmi odlišně. Je zde tolik proměnných – je to chemie, viskozita, nastavení, rychlost odpařování a nastavení mikroskopu,“ říká Fischerová.

Umělkyně našla zcela jistě zajímavé téma a nelze jí upřít originalita a zaujetí pro nevšední pohledy. V jejích fotografiích je znát výrazné a vyzrálé umění, krása i poezie. Můžeme se jen těšit na její další umělecké nápady a pohledy do světa, který je běžnému neozbrojenému zraku nepřístupný.

Obr. 1 Soucit

Slzy

  • – jsou produkty slzných žláz v očích lidí, ostatních savců a některých dalších živočichů. Mají především ochrannou funkci, neboť vyplavují z oka nečistoty, jež se do oka mohou dostat z okolního prostředí a chrání je před mikroby. Současně mají pro oko vyživovací funkci. Zjednodušeně se jedná o kapky slané vody obsahující malý podíl bílkovin.

Slzení

  • může být vyvoláno pocitem smutku, neštěstí (pláč). Méně často bývá pláč vyvolán jinou silnou emocí nebo pocitem (např. smíchem, vztekem, zoufalstvím nebo vyčerpáním). Kromě toho může být slzení vyvoláno chemickým podrážděním slzných žláz nějakou chemickou látkou, apod. Běžně slzy vyvolává pach cibule nebo požití velmi pálivé potraviny. (Wikipedie)

***

Líbil se vám článek a celý web? Podpořte, prosím, badatele, autory a překladatele jakoukoli částkou na účet: SBERBANK, č. ú. 4211013926/6800, variabilní symbol článku je 1234

error: Kopírování zakázáno!