Korunovační klenoty – tajné psychotronické nástroje?

Nadřazená kategorie: cestypsychotroniky
Napsal redakce

Pozoruhodná hypotéza ... 

 

 

 

I.

Naše archívy, legendy, kroniky v sobě uchovávají paměť lidstva, národů a nezřídka jsou zdrojem mnohých poučení. Já jsem se z našeho, řekněme psychotronického hlediska, zamyslel nad našimi korunovačními klenoty. Předesílám, že jde o hypotetickou otázku k zamyšlení, ale právě vytyčování otazníkových hypotéz patří k podstatě zvýšení úrovně našeho poznání.

Předpokládám, že toho již o psychotronice, jasnovidectví a podobně, již víme více. V tomto ohledu je již zcela přijatelná myšlenka, že aureola kolem hlavy svatých je vlastně jakási viditelná a nebo někým a někdy viděná aura výjimečných lidi, tedy označovaných jako svatých. A zkusme se trochu z tohoto hlediska podívat nad našimi korunovačními klenoty, myslím tím soubor uchovávaných v klenotnici na Pražském hradě. Od doby Karla IV. se jedná o základní insignie: korunu, jablko a žezlo v dnešním provedení, ovšem původně již od dob Vratislava II., tj. r. 1085. Dále je to meč a kříž. Ovšem zůstaňme u dnešního známého souboru. Kodifikací českého korunovačního řádu provedl Karel IV. ve druhé polovině 14. století. O tom všem existuje četná literatura a dokumentační materiály. My se ovšem chceme trochu zastavit u této otázky z jiného úhlu pohledu než je vlastní proces korunovace.

Za prvé, symbolika je velmi důležitá věc, nemající pouze funkci výhradně spojenou s příslušným ceremoniálem, ale také hrající důležitou roli psychologickou a také psychotronickou. Věci, symboly, obrazy jsou kopií, odrazem skutečností, lidí, událostí.

A na to se často zapomíná. A měli bychom je studovat také z uvedených hledisek. Dokonce tvar, charakter symbolů je velmi důležitý a koncentrují v sobě nejen zkušenost, ale také funkčnost napojení se na intelektuální vlny kosmického centra (Univerza), banku informací světa apod. A v tomto směru právě je velmi důležitý anténní systém, prostředky napojení a spojení.

Za druhé je dobré, abychom si uvědomili, že určité předměty v sobě uchovávají jakousi paměť nositelů moudra, osobností, s nimiž byli spojeni. Ano, neživé předměty ve spojení s lidmi a jejich aurou v sobě přechovávají také určité informace, snad i potenciální moudro, které je přenosné anebo působí i na další nositele a majitele.

Za třetí, zvýrazněně předměty a symboly moci nejsou jenom v jejich zlatém provedení a drahých kamenech, ale v jejich souvztažnosti k okolí, fungováni moci, zvýraznění informačních systémů, koncentrace moudra při výjimečné odpovědnosti a rozhodování o klíčových otázkách říše, země.

Za čtvrté, nádhera, okouzlení i provedení nespočívá ve věcech a předmětech samotných; ale v jejich úloze, kterou ve vysoké Politice, či řízení státních záležitostí hrály. Král okouzloval prostý lid nejenom bohatstvím a leskem koruny, ale hlavně a především svoji moudrostí při vedení lidu, země, rozhodování sporů, vedení válek, řešení orientace říše či země.

Pohleďme tedy na naše korunovační klenoty z trochu jiného zorného úhlu. Jejich nositelem byl král, byly mu ovšem pouze propůjčovány, byl jimi dekorován při korunovaci a pak jimi byl vyzbrojen pouze v rozhodujících státních jednáních, přijímání vyslanců cizích zemí, vyhlašování války, řešení klíčových otázek země. A k tomu všemu bylo zapotřebí při autokratické moci více než kdy jindy, aby jeho rozhodnutí byla maximálně správná, moudrá a rozhodná. A k tomu králům dopomáhal, jak se říkává, Bůh a třeba i v tom našem pojetí "Moudra Univerza". A právě to bude náš pohled na naše korunovační klenoty v jednotlivostech i celku.

Hlavní je Svatováclavská koruna, která obepíná hlavu krále zlatou korunou, zdobenou smaragdy, rubíny a perlami. Je to výrazný symbol, ale také kontaktní čidlo, prostředek zvýraznění informačního toku dovnitř i ven vlastního nositele s centrem inteligence planety. Že o tom nejsou přímé, měřitelné důkazy to vím, ale také asi touto cestou a těmito otázkami v souvislosti s korunovačními klenoty se zatím nikdo nezabýval. I když mimo jiné víme, že symbolika lilií je křesťanskou hodnotou a dodnes není určena role drahých kamenů a jejich schopnosti koncentrovat paprsky a asi nejenom světelné. Je samozřejmě otazníkové, případně jaké? Určitě nejde pouze a výhradně o líbivost a proto také žádná skleněná náhrada není skutečnou náhradou. Lomivost paprsků u diamantů není jen věc krásy, ale možná i jiných hodnot málo známých či spíše tušených.

Trochu odbočím, některé velké diamanty světa mají mimochodem velmi pohnuté osudy majitelů. Anebo bych chtěl připomenout, že velcí sultáni - vladaři nosili na místě "třetího oka" uprostřed čela veliký drahokam, nebo visel nad jejich trůnem, jak třeba můžeme názorně vidět v Istanbulu v muzeu paláce Topkai. To vše a mnoho jiného čeká na objasnění právě z našich psychotronických hledisek.

Součástí korunovačních klenotů je jablko, někdy také řečeno říšské jablko, jako symbol celistvosti říše, jednoty a také možné jako čidlo přijímající energii. Také vládce držel jablko v levé ruce a opticky a fyzicky níže, než na pravé straně žezlo. Charakter tvaru jablka, jeho držení v ruce dává spíše nápodobnost příjmu informací, energie do celého systému osobnosti a jeho fungování. Snad jeho vážnost ještě podtrhují náboženské motivy, kterými je vyzdobeno, lze říci přesněji - scénickými obrazy Krále Davida a výjevy z knihy Geneze. To jen umocňuje jejich sílu a příjmovost moudrosti minulého světa naší planety.

Konečně hlavní, třetí součástí trilogie korunovačních klenotů je žezlo. Bývalo drženo v pravé ruce a fungovalo nejenom jako symbol moci, ale také vyjadřovalo řešení, směřovalo k poddaným, ať již byli odsuzováni nebo povyšováni, směřovalo k nebesům i do země., podle charakteru rozhodnutí. Jakoby energie "moudra hlavy", čidla energie levé ruky s jablkem, vedla k činorodému rozhodování. Z tohoto trojúhelníku čidel moci, vysokého státního moudra je právě žezlo nejvíce pohyblivé, směřující, vypouštějící silu energie panovníka k jasným cílům a rozhodnutím.

Snad původně podle Kroniky české Václava Hájka z Libočan kněžně Libuši na věštění stačila zlatá váha v levé ruce. Bylo to také předpokládané čidlo, biolokátor. U pozdějších panovníků to byly insignie, jak jsme se o nich zmínili. Ale jejich fungování z našeho pohledu je přece jenom trochu jiné. A jde o zamyšlení se nad tím.

Stručné schéma energetického fungováni triády korunovačních klenotů Království českého mají samozřejmě srovnání s jinými symboly a korunovačním řádem císaře Svaté říše římské nebo ve Francii. Ale všimněme si spíše fungování těchto insignií z hlediska bioenergetického či fungování jako zvláštních čidel a spojnic s jinými soustavami, či informačním systémem naší planety. Jde o přednesení hypotézy a tak bychom to měli brát, ale rozhodně se hlouběji nad těmito souvislostmi zamyslet.

V odborné literatuře o našich korunovačních.klenotech se mimo jiné píše: "Středověká symbolika však ve své jednoduchosti byla, zvláště v dobách vrcholného středověku, často velmi rafinovaná, promlouvala pouze k několika zasvěceným."

"Jedinečnou a nenapodobitelnou symboliku měli nejvyšší představitelé středověké společnosti - papež, císař, králové - v koruně. Koruna, a s ní také další odznaky důstojenství žezlo a jablko, se v průběhu času staly i odznakem jejich moci." Koruna jako nejvyšší odznak světské moci ve středověké společnosti svým tvarem přímo navazovala na antiku a křesťanství a to tím, že podle legendy i Kristus byl korunován. Proto i v naší Koruně je vložen "trn koruny Kristovy."

Vrcholný středověk i vytvoření naší Královské koruny je zřejmě v symbolice ovlivněno francouzským králem Ludvíkem IX., zvaným Svatý a od toho se odvíjející symbol lilie jako znamení nevinnosti, hrdosti, čistoty a moci.

V roce 1212 Zlatá bula sicilská, vydaná 26. záři v Basileji, definitivně zařadila české knížectví mezi dědičná evropská království. Od té doby každý český panovník nastupující na trůn byl korunován, staročesky se také říkávalo: "svěcen na krále." Církev tak okázalým způsobem předávala panovníkovi moc odlišnou od ostatních jako moc: "dei gratia - z boží milosti." Tak zněla intitulace králů.

Uvádíme to proto, aby byla zde i zřejmá souvislost s Bohem, mocí a symbolikou.

Pro úplnost uvádíme, že na starších pohřebních insigniích krále Přemysla Otakara II. je koruna zdobena střídáním kříže a lilií. Kříž je vůbec vrcholným symbolem korunovačních klenotů.

Ale to je jiná, poměrně ještě náročnější záležitost.

II.

V předcházející části jsme popsali a hypoteticky uvedli úvahu nad rolí, funkcí a psychotronickou anténní pomůckou, výzbrojí našich vladařů minulých staletí: císařů a králů. Korunovační klenoty ovšem kromě vlastního zlatého provedení, jak jsme se zmínili, jsou bohatě zdobeny drahokamy, (mimo diamantů, které tam nejsou) vysoké ceny a nezvyklých velikostí i ve srovnáni dnešního světa drahých kamenů. Proto se krátce zastavíme u této záležitosti.

Královská koruna je zhotovena z 22 karátového 1 mm silného zlatého plechu. Je posázena celkem 96 drahokamy. Převládají rudé spinely (rubíny), modré safíry a perly. Největší safír je v současnosti odhadován cenou minimálně na 6 mil. korun. Celková hodnota kamenů bez perel převyšuje sumu 31 mil. korun.

Na čelní části koruny převládají kameny barvy červené, totéž i na zadní části koruny. Na bočních dílech koruny převládá barva modré. Mnohé kameny zdobící korunu patří k největším na světě. Nejcennější na koruně jsou safíry, kterých je 19. Mají všechny odstíny modré barvy a předpokládá se, že pocházejí z Ceylonu, Thajska a Barmy. Z červených kamenů je na koruně jediný rubín obří velikosti a považuje se za největší rubín na světě. Ostatní červené kameny jsou spinely, většinou asi z Dálného východu. Na koruně je 30 smaragdů, sytě trávové barvy, neprůhledné. Pocházejí pravděpodobně z Horního Egypta, naleziště Džebel-Zabar a Sikait. Kameny na královské koruně jsou valouny, jemně opracované tak, aby byla co nejvíce zachována jejich původní podoba a velikost. Hmotnost koruny je 2 358 g a drahokamy a perly o váze 0,75 kg.

Královské žezlo je zlaté, 67 cm vysoké, částečně smaltované, cizelované a posázené rubíny, safíry a perlami.

Královské jablko je zlaté, 22 cm vysoké, složené ze dvou polokoulí a opět posázené safíry, rubíny a perlami.

Pro úplnost uvádíme, že ke korunovačním klenotům ještě náleží také Korunovační meč a Korunovační kříž.

K vlastní korunovaci se ještě používaly některé textilie, což z našeho hlediska zkoumání není tak důležité.

Drahokamy byly vždy považovány za jakýsi kondenzát vesmírného typu, nebo koncentrující kosmické či jakési jiné paprsky a energii. Patří to ke světové harmonii a lidé si jich velmi vážili.

Drahé kameny, mající cenu opravdu královskou, nepochybně nejenom pro jejich barvu, záři odražených a promítaných paprsků, ale asi také jako koncentrační prvek. Ve starověkých civilizacích stály na vrcholu pyramidy hodnot. Magické vlastnosti kamenů byly předmětem nejen lidových pohádek, ale i alchymistů, astrologů.

Seznámíme se proto se symbolickým významem kamenů, kterými jsou vyzdobeny Korunovační klenoty Království českého a je na dalších badatelích, aby brázdičku poznání trochu prohloubili. Některé kameny měly údajně léčivý charakter, některé hrály roli ochránců proti chorobám, ale i špatnostem, nebo zase měly kouzelnou moc a to jak ve světských záležitostech, tak i věcech lásky, zdraví, délky života. Dokonce největší diamanty světa jsou opředeny až hrůzostrašnými legendami, spojené jak s jejich svatokrádežníky, tak i chtivými majiteli. Některé kameny se dělí na mužské a ženské, a údajně mužské přinášejí štěstí a pohodu ženám a naopak. Nebo se zase traduje, že kámen zpracovaný jako šperk (prsten, náhrdelník) při navlékání pomáhá vstřebávat jakousi éterickou sílu apod. Některé se vsazovaly zásadně do zlata, některé do stříbra. Na ně se také vyrývaly symboly hvězdných celků zvěrokruhu. Zůstává na nás, abychom tyto světové legendy rozšifrovali a to moudré, dějinné od našich předků akceptovali.

Králem všech drahokamů, nazývaný kamenem Slunce, je diamant. Ovšem ten se na Korunovačních klenotech nevyskytuje, tak jej opomeneme. A vlastně drahokamové putováni zahájíme tím, co je pro naše korunovační klenoty typické a na první pohled zřejmé.

Rubín neboli červený spinel, se vždy těšil veliké oblibě zemí Východu. V Evropě se věřilo, že podporuje činnost a rytmus srdce, posiluje krevní oběh a dává tělu vůbec sílu. Starcům měl také pomáhat od bolestí páteře apod. U zralé generace prý podporoval sexuální touhy a erotické pudy. Lze říci, že to vše panovníci v nemalé míře potřebovali a to jak pro zachování panovnického rodu, tak i pro vlastní sílu a moudrost.

Safír získal proslulost jako jeden z nejušlechtilejších drahokamů. Často je také nazýván modrým mystickým kamenem Jupiterovým. V klášterních knihách se o něm hovoří jako o kamenu mladých mnišek. A z hlediska přínosu k vlastnostem se hovoří o tom, že vede k čistotě těla i duše, zejména při vřelých modlitbách, kdy nastává spojení člověka s Bohem. Zároveň se mu přičítá, že upevňuje věrnost a chrání člověka před zradou a strachem, ale také vede k chladnému uvažování a hlubokému rozjímání.

Některé safíry prý dokáží ve své protínající se záři symbolizovat křesťanskou triádu ctnosti: víru, naději a lásku. Někdy si dokonce lidé vážili a ctili safír víc jak diamant. Také dával.prý majitelům sílu, veselost a svěžest a zaháněl smutek a stesk.

Smaragd je také nazýván Venušiným kamenem. Zejména přináší radost a veselí. A kromě této životodárné síly a víry naplnění tužeb člověka v tomto ohledu je další velmi důležitá magická vlastnost. Údajně dával sílu nevidomým, zapomnětlivým a osvěžoval ducha natolik, že se považuje za kámen mudrců, věštců. Rozptyloval hypochondrii, chorobné představy a vedl k ujasnění si myšlenek, prozíravosti, jasnovidectví. Přímo se nazývá antidémonickým kamenem, protože chrání před nespavostí, různou nákazou, ale i milostným poblouzněním. Sám císař Nero používal vybroušený smaragd jako jakousi čočku ke čtení. Smaragd prý majiteli dává naději na dožití se vysokého věku, chrání před falešnými přáteli. Snad v tomto výkladu symboliky drahokamů najdeme velmi mnoho potřebných vlastností pro úspěšného vladaře. A je možné, že právě cestou těchto kamenů, jejich záře, světelného lomu byly schopny probudit, násobit potřebné vlastnosti králů a nositelů. A to se nikdo nezabýval jejich provázaností, nazvěme to třeba éterickou centralizaci a návazností. Každopádně si uvědomujeme, že Královská koruna a Korunovační klenoty vůbec tvořily přímo mýtické anténní systémy, sloužící právě k zachytávání energetických soustav kosmu nebo „praenergie" planetární soustavy.

Za klenot se také považuje perla. Na Korunovačních klenotech je jich celá řada a mají zdobnou funkci. Nicméně perlám se přisuzují různé účinky léčebné, zachytávající negativní vlivy na lidský organismus. Ovšem především se mají na mysli perly ve šňůře jako náhrdelník. Jakou roli hrály na Koruně a jiných špercích jednotlivě přesně se neví, nebo se názory diametrálně rozcházejí.

Tím končím další část naší úvahy nad mysteriózní, ale snad také i historickou rolí Korunovačních klenotů.

PhDr. E. Bejček, CSc.

Literatura

Ze sborníku: Kol. aut.: Archeoastronautické sešity. č. 2, roč. 1991, s. 80 - 89

***

Líbil se vám článek a celý web?

Podpořte, prosím, badatele, autory a překladatele jakoukoli částkou na účet: SBERBANK, č. ú. 4211013926/6800, variabilní symbol článku je 123

X

Upozornění

Kopírování textu je blokováno.