Souvislosti

Případy existenčního kanibalismu neupadly do zapomnění, člověk není ještě zcela oddělen od svých dávných zvířecích zvyků. Tisk čas od času děsí své čtenáře strašidelnými zprávami o moderních kanibalech. Zpravidla jde o lidi, kteří klesli až na dno lidské společnosti, pod vlivem alkoholu a drog, lidi, kteří ztratili svou lidskou tvář.

Historické dokumenty ukazují i jména některých "slavných" kanibalů.  

Zní to jako diagnóza z filmu „Mlčení jehňátek“ – placentofagie.

Ve voodoo, stejně jako v křesťanství, existuje mnoho rozličných sekt a směrů.

Woodoo, (voodoo, Sevi Ioa, Vodou, Vodoun, aj.) kterou praktikují někteří obyvatelé Haiti, Kuby a jižních států USA, patří k náboženským tradicím, jež vznikly na Haiti během francouzské kolonizace. 

Existují dvě hlavní formy kanibalismu: existenční a nábožensko-magická. Nejstarší forma kanibalismu je existenční. Ta byla praktikována ještě v časných stádiích doby kamenné a později tuto formu kanibalismu lze považovat za výjimku, během hladomoru, katastrofy nebo války.

Církevní anály popisují řadu úkazů, které nelze jednoznačně odsunout do oblasti legend a smyšlenek. 

 

Církevní anály popisují řadu úkazů, které nelze vždy jednoznačně odsunout do oblasti legend a smyšlenek.

  

Patologický strach z toho, že bude člověk pohřben zaživa – tafefobie (1) – se objevuje dodnes. Ale bývaly doby, kdy se tento druh fobie vyskytoval téměř masově.

Existuje pověra, že namalování portrétu může způsobit portrétovanému neštěstí. V historii ruského malířství bylo několik slavných obrazů, které měly tuto záhadnou pověst.

 

Církevní anály popisují řadu úkazů, které nelze jednoznačně odsunout do oblasti legend a smyšlenek.

Jiná vlastnost těl je velká tělesná pohyblivost, jakož i jemnost světcova těla, která je zřejmě podmíněna onou pohyblivostí a která také způsobuje, že tělo světcovo je velmi citlivé.