Podivuhodné zázraky světců (1)

Nadřazená kategorie: cestypsychotroniky
Napsal redakce

Církevní anály popisují řadu úkazů, které nelze jednoznačně odsunout do oblasti legend a smyšlenek.

Jedním z nejpodivuhodnějších úkazů je tvoření se oleje u mrtvol světců.

 

Svatý Climacus

...vypravuje o jedné návštěvě kláštera na poušti, kde přebýval jeden světec, který se jmenoval Menas. Zemřel právě při jeho návštěvě v 59ti letech. Když jsme třetího dne po smrti tohoto světce, vypravuje, byli na modlitbách, naplnilo se najednou celé místo, kde jeho mrtvola ležela, překrásnou vůní. Opat dovolil, aby byla rakev, ve které spočívalo tělo svatého, otevřena. Když se tak stalo, viděli všichni, jak z jeho chodidel, jako z dvou pramenů, vytéká vonící mast.

Něco podobného není však ojedinělou zprávou, neboť stejně se dělo u mnohých světců před tím i potom. Když Magdalena z Pazzis byla vyňata za rok po smrtí z hrobu, shledali, že její tělo nezetlelo a ihned potom začal z její mrtvoly téci olej, po celých dvanáct let. Po této době přestalo sice vytékání oleje, ale tělo zůstalo nedotčené.(obr.)

Když za nějakou dobu po smrti sv. Felixe Canialitia byl otevřen jeho hrob a když bylo sňato víko z olověné rakve, objevilo se v rakvi množství jasné a vonící tekutiny, u které lékaři pozorovali různé zvláštní vlastnosti.

Kosti abatyše Francy plavaly

... na jakési vonné a temné tekutině, když byl její hrob otevřen, a když chtěli v Oxfordu exhumovati mrtvolu vyznavače Angela, shledali, že všechny měkké částí jeho mrtvoly se proměnily v libě vonící tekutinu.

Když otevřeli hrob ctihodného Františka Olympia r. 1649 za stejným účelem, tu při každé ráně motykou do rakve nevyletoval suchý prach, nýbrž vycházela krásná vůně. Tato vůně šla z jistého balsámu, ve kterém plovala jeho mrtvola a byla jako směsí vůně růžové a liliové.

Ani žíravá síla vápna nezničila mrtvolu ctihodného Pascasía Baylona. Když osm měsíců po jeho smrti byl otevřen jeho hrob, jeho mrtvola byla pod vápnem neporušená a rozplývající se v oleji.

V některých zprávách nabývá tento olej jisté pevnosti a je nazývána manou. Tak tělo Jany z Orvieta bylo nalezeno s hlavou, pokrytou "nebeskou manou", ale kromě toho z těla, ale hlavně z nohou vytékal vonný olej. Většinou se tak děje za nějakou dobu po smrti.

U řeholnice Eustachie

...dvacátého dne po smrti a sice v podobě vonícího potu, jímž bylo její tělo pokryto, vracel se dlouhou dobu každého pátku a o velkých svátcích. Někdy také začíná tato vůně a tento pot bezprostředně po smrti.

To bylo pozorováno u sv. Paschalise, jemuž vytékal vonící olej a pot z čela, tváří a krku.

Právě tak se stalo při smrti vyznavače Alfonsa, kdy lid, ihned po jeho smrti, tento olej sbíral.

Sestra Salomea, když ležela po smrti sedm dní na chóru, byla po celou tuto dobu pokryta olejem.

Někdy jsou to rány Kristovy (stigmata), z nichž podobný olej vytéká.Tak se stalo na př. u panny Heleny, z jejíž rány v boku, když byla za sedmnáct dní po její smrti její rakev otevřena, vytékal nejčistší bákám.

Tento olej však objevoval se také někdy i za živa, o čem ovšem svědčí ono objevování se libé vůně. Při tom nemusí býti ovšem onen olej viditelný. U světců vystupovaly mystické stavy s mnohem větší silou a tu pak docházelo k těmto zdánlivé zázračným výronům.

Příkladem toho je sv. Lutgardiís, která, když byla návštěvou u jedné přítelkyně v klášteře v Losu, byla po modlitbách naplněna takovou vůní, že pak povolané přítelkyni ukazovala svoje prsty a vymačkávajíc je, pravila: "Pohleď, sestro, jak Všemohoucí se mnou nakládá, když v přehojné milosti, kterou vnitřně přetékám, dovoluje, aby z mých prstů se prýštila jako olej".

Rovněž tak se naplnila prsa Christiny Zázračné, když byla v zajetí, olejem, kterýmsi natírala rány, jež se zahojily.

Abatyše, Anežka z Monte Polytiano, která zemřela roku 1317 byla rovněž nadána podobnou schopností, neboť když ji chtěli po smrti uchovat nepohřbenou, poslali do celého okolí, ba až do Janova, pro balsám, který chtěli nakoupit za každou cenu, obávajíce se, aby její tělo nehnilo. Ale jakmile byli poslové vysláni, počaly se na těle abatyše, hlavně na rukou a nohou, shromažďovati kapky balsámu, které se záhy spojily, takže sestry klášterní naplnily tímto balsámem celé nádoby, jež byly ještě dlouho uschovány. O tom svědčí zpovědník sv. Kateřiny ze Sieny, Raymund, který roku 1350 sepsal životopis abatyše Anežky podle výpovědí svědků.

Pokračování

X

Upozornění

Kopírování textu je blokováno.