Existují dvě hlavní formy kanibalismu: existenční a nábožensko-magická. Nejstarší forma kanibalismu je existenční. Ta byla praktikována ještě v časných stádiích doby kamenné a později tuto formu kanibalismu lze považovat za výjimku, během hladomoru, katastrofy nebo války.

 

 

Případy kanibalismu jako jediné možnosti fyzického přežití lidí byly zaznamenány - během obléhání Paříže hugenoty v roce 1595, během třicetileté války (1618-1648), za ústupu francouzské armády z Ruska v roce 1812, nebo v obleženém Leningradu (1941-1943). Je to tvrdá skutečnost života...

Také trosečníci, aby nezemřeli hlady, byli nuceni jíst těla svých padlých kamarádů.

13.října 1972 se v chilských Andách v důsledku špatnému počasí zřítilo letadlo, narazilo do hory v nadmořské výšce 11.000 stop. Čtyři členové posádky a 12 cestujících zahynuli okamžitě, 29 přežilo. Byla jim zima a hrozil hlad.

Během prvních deseti dnů hledali jídlo v zavazadlech. Když jídlo došlo a trosečníkům hrozila smrt hladem, rozhodli se jíst mrtvoly padlých kamarádů.

Na pomoc byli posláni nejsilnější z přeživších, dva vrcholoví sportovci: 22 letý Nando Parrado a jeho přítel Roberto Cannessa. Pro zachování svých sil si vzali s sebou lidské maso. Za deset dní urazili více než 70 km zasněženými horami. Záchrana přišla až po 72 dnech, kdy bylo ještě naživu 15 lidí.

V roce 1996 bylo v deník "Trud" popsán případ, kdy se žena, která zůstala v hornatém terénu v důsledku havárii, byla nucena jíst své děti, které zemřely hladem. Po záchraně se žena brzy vdala, měla děti a vedla šťastný život.

Příště: Slavní kannibalové

 


***

Líbil se vám článek a celý web? Podpořte, prosím, badatele, autory a překladatele jakoukoli částkou na účet: SBERBANK, č. ú. 4211013926/6800, variabilní symbol článku je 140