{"id":1128,"date":"2023-11-17T00:09:41","date_gmt":"2023-11-16T23:09:41","guid":{"rendered":"https:\/\/www.cestypsychotroniky.cz\/?p=1128"},"modified":"2023-12-20T02:17:39","modified_gmt":"2023-12-20T01:17:39","slug":"nejzahadnejsi-obrazy-ruskych-umelcu","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.cestypsychotroniky.cz\/index.php\/2023\/11\/17\/nejzahadnejsi-obrazy-ruskych-umelcu\/","title":{"rendered":"Nejz\u00e1hadn\u011bj\u0161\u00ed obrazy rusk\u00fdch um\u011blc\u016f"},"content":{"rendered":"

Existuje pov\u011bra, \u017ee namalov\u00e1n\u00ed portr\u00e9tu m\u016f\u017ee zp\u016fsobit portr\u00e9tovan\u00e9mu ne\u0161t\u011bst\u00ed.<\/strong><\/p>\n

V historii rusk\u00e9ho mal\u00ed\u0159stv\u00ed bylo n\u011bkolik slavn\u00fdch obraz\u016f, kter\u00e9 m\u011bly tuto z\u00e1hadnou pov\u011bst.<\/p>\n

\"\"<\/p>\n

„Ivan Hrozn\u00fd a jeho syn Ivan 16. listopadu 1581“. (\u00ab\u0418\u0432\u0430\u043d \u0413\u0440\u043e\u0437\u043d\u044b\u0439 \u0438 \u0441\u044b\u043d \u0435\u0433\u043e \u0418\u0432\u0430\u043d, 16 \u043d\u043e\u044f\u0431\u0440\u044f 1581 \u0433\u043e\u0434\u0430\u00bb) – Ilja Repin<\/em><\/p>\n

Ilja Repin m\u011bl pov\u011bst „smrteln\u00e9ho mal\u00ed\u0159e“: mnoz\u00ed z t\u011bch, jejich\u017e portr\u00e9ty namaloval, n\u00e1hle zem\u0159eli. Mezi nimi byl Mussorgskij, Pisemskij, Pirogov, italsk\u00fd herec Mercy d’Argento a Fedor Tjut\u010dev.<\/p>\n

Za nejponu\u0159ej\u0161\u00ed obraz Repina je pova\u017eov\u00e1no d\u00edlo, jak Ivan Hrozn\u00fd zab\u00edj\u00ed sv\u00e9ho syna. Je zaj\u00edmav\u00e9, \u017ee se st\u00e1le nev\u00ed, zda Ivan IV. zabil sv\u00e9ho syna, nebo je to legenda, kterou vymyslel vatik\u00e1nsk\u00fd vyslanec Antonio Possevino.<\/p>\n

Obraz vyvolal depresivn\u00ed dojem mezi n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edky v\u00fdstavy. Byly zaznamen\u00e1ny p\u0159\u00edpady hysterie a v roce 1913 obraz mal\u00ed\u0159 ikon Abram Bala\u0161ov roz\u0159\u00edzl obraz no\u017eem. Pozd\u011bji ho prohl\u00e1sili za \u0161\u00edlence.<\/p>\n

A co v\u00edc: mal\u00ed\u0159 Mjasojedov, podle kter\u00e9ho Repin namaloval cara, brzy pot\u00e9 t\u00e9m\u011b\u0159 zabil sv\u00e9ho syna Ivana v z\u00e1chvatu hn\u011bvu a spisovatel Vsevolod Gar\u0161in, kter\u00fd se stal modelem pro carevi\u010de Ivana, se zbl\u00e1znil a sp\u00e1chal sebevra\u017edu.<\/p>\n

\"\"<\/p>\n

\u201ePortr\u00e9t M. I. Lopuchinov\u00e9.\u201c (\u00ab\u041f\u043e\u0440\u0442\u0440\u0435\u0442 \u041c. \u0418. \u041b\u043e\u043f\u0443\u0445\u0438\u043d\u043e\u0439\u00bb) – Vladimir Borovikovskij<\/em><\/p>\n

Marija Lopuchina, poch\u00e1zej\u00edc\u00ed z hrab\u011bc\u00ed rodiny Tolst\u00e9ho, se stala modelem um\u011blci ve v\u011bku 18 let, brzy po sv\u00e9 svatb\u011b. \u00da\u017easn\u011b kr\u00e1sn\u00e1 d\u00edvka byla zdrav\u00e1 a pln\u00e1 s\u00edly, ale zem\u0159ela po p\u011bti letech. O n\u011bkolik let pozd\u011bji napsal b\u00e1sn\u00edk Polonskij „Kr\u00e1su jej\u00ed Borovikovskij zachr\u00e1nil…“.<\/p>\n

Objevily se pov\u011bsti o souvislosti obrazu se smrt\u00ed Lopuchinov\u00e9. Vznikla m\u011bstsk\u00e1 legenda, \u017ee se na portr\u00e9t nesm\u00ed dlouho d\u00edvat – smutn\u00fd osud „modelu“ je \u201enaka\u017eliv\u00fd.\u201c<\/p>\n

N\u011bkte\u0159\u00ed tvrdili, \u017ee otec d\u00edvky, velmistr zedn\u00e1\u0159sk\u00e9 l\u00f3\u017ee, zaklel ducha dcery do portr\u00e9tu.<\/p>\n

Po osmdes\u00e1ti letech z\u00edskal obraz Tre\u0165jakov, kter\u00fd se neb\u00e1l reputace portr\u00e9tu. Dnes je pl\u00e1tno v kolekci galerie, kter\u00e1 nese jeho jm\u00e9no.<\/p>\n

\"\"<\/p>\n

\u201eNezn\u00e1m\u00e1.\u201c (\u00ab\u041d\u0435\u0438\u0437\u0432\u0435\u0441\u0442\u043d\u0430\u044f\u00bb) – Ivan Kramskoj<\/em><\/p>\n

Obraz „Nezn\u00e1m\u00e1“ (1883) vzbudil velk\u00fd z\u00e1jem mezi petrohradskou ve\u0159ejnost\u00ed. Ale Tre\u0165jakov rozhodn\u011b odm\u00edtl koupit obraz pro svou sb\u00edrku. Tak „Nezn\u00e1m\u00e1“ za\u010dala svou cestu po soukrom\u00fdch kolekc\u00edch. Brzy se za\u010daly d\u00edt zvl\u00e1\u0161tn\u00ed v\u011bci: prvn\u00edho majitele opustila jeho \u017eena, druh\u00e9mu vyho\u0159el d\u016fm, t\u0159et\u00ed zkrachoval. V\u0161echna ne\u0161t\u011bst\u00ed byla p\u0159ipisov\u00e1na osudn\u00e9mu obrazu.<\/p>\n

Ani samotn\u00fd mal\u00ed\u0159 se nevyhnul pot\u00ed\u017e\u00edm. Jeho dva synov\u00e9 zem\u0159eli kr\u00e1tce po namalov\u00e1n\u00ed obrazu.<\/p>\n

Obrazy byly prod\u00e1v\u00e1ny v zahrani\u010d\u00ed, kde i nad\u00e1le p\u0159in\u00e1\u0161ela majitel\u016fm ne\u0161t\u011bst\u00ed, a\u017e se v roce 1925 pl\u00e1tno vr\u00e1tilo do Ruska. Kdy\u017e se portr\u00e9t dostal do sb\u00edrky Tre\u0165jakovsk\u00e9 galerie, ne\u0161t\u011bst\u00ed p\u0159estala.<\/p>\n

\"\"<\/p>\n

„Trojka“. (\u00ab\u0422\u0440\u043e\u0439\u043a\u0430\u00bb) – Vasilij Perov<\/em><\/p>\n

Perov dlouho nemohl naj\u00edt model pro prost\u0159edn\u00edho chlapce, dokud se nesetkal s \u017eenou, kter\u00e1 p\u0159ijela do Moskvy na pou\u0165 se sv\u00fdm 12 let\u00fdm synem Vasjou. Um\u011blci se poda\u0159ilo p\u0159esv\u011bd\u010dit \u017eenu, aby dala Vasju k p\u00f3zov\u00e1n\u00ed pro obraz.<\/p>\n

O n\u011bkolik let pozd\u011bji se Perov s touto \u017eenou op\u011bt setkal. Uk\u00e1zalo se, \u017ee rok po malov\u00e1n\u00ed Vasja zem\u0159el a jeho matka p\u0159i\u0161la k um\u011blci, aby obraz koupila za posledn\u00ed pen\u00edze.<\/p>\n

Ale pl\u00e1tno bylo ji\u017e zakoupeno a vystaveno v Tre\u0165jakovsk\u00e9 galerii. Kdy\u017e \u017eena vid\u011bla „Trojku“, padla na kolena a za\u010dala se modlit. Zdrcen\u00fd um\u011blec vymaloval pro \u017eenu portr\u00e9t jej\u00edho syna.<\/p>\n

\"\"<\/p>\n

„Pora\u017een\u00fd d\u00e9mon“. (\u00ab\u0414\u0435\u043c\u043e\u043d \u043f\u043e\u0432\u0435\u0440\u0436\u0435\u043d\u043d\u044b\u0439\u00bb) – Michail Vrubel<\/em><\/p>\n

Vrubel\u016fv syn, Savva, n\u00e1hle zem\u0159el kr\u00e1tce pot\u00e9, co um\u011blec dokon\u010dil chlapc\u016fv portr\u00e9t. Smrt syna byla pro Vrubela r\u00e1na, tak\u017ee se soust\u0159edil na sv\u016fj posledn\u00ed obraz \u201ePora\u017een\u00fd d\u00e9mon\u201c.<\/p>\n

Touha po dokon\u010den\u00ed obrazu nar\u016fstala do posedlosti. Vrubel pokra\u010doval v dokon\u010den\u00ed obrazu i v dob\u011b um\u00edst\u011bn\u00ed na v\u00fdstav\u011b.<\/p>\n

Bez ohledu na n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edky mal\u00ed\u0159 chodil do galerie, vyt\u00e1hl \u0161t\u011btce a pokra\u010doval v pr\u00e1ci. Znepokojen\u00ed p\u0159\u00edbuzn\u00ed se obr\u00e1tili na l\u00e9ka\u0159e, ale u\u017e bylo pozd\u011b – tabick\u00e1 neurosyfilis \u010dili vysych\u00e1n\u00ed m\u00edchy p\u0159ivedlo Vrubela do hrobu i p\u0159es intenzivn\u00ed l\u00e9\u010dbu.<\/p>\n

\"\"<\/p>\n

\u201eRusalky\u201c (\u00ab\u0420\u0443\u0441\u0430\u043b\u043a\u0438\u00bb) – Ivan Kramskoj<\/em><\/p>\n

Ivan Kramskoj si usmyslel namalovat obraz, zalo\u017een\u00fd na p\u0159\u00edb\u011bhu N.V. Gogola „M\u00e1jov\u00e1 noc, aneb Utonul\u00e1.“ Na prvn\u00ed v\u00fdstav\u011b v Tovary\u0161stvu poutn\u00edk\u016f ho pov\u011bsili vedle obrazu „Havrani p\u0159ilet\u011bli“ od Alexeje Savrasova. Prvn\u00ed noc spadl tento obraz ze st\u011bny.<\/p>\n

Brzy oba obrazy koupil Tre\u0165jakov. Obraz „Havrani p\u0159ilet\u011bli“ si dal do pracovny a „Utonul\u00e1\u201c byla vystavena v s\u00e1le. Od t\u00e9 chv\u00edle si sluhov\u00e9 a rodina Tre\u0165jaka za\u010dali st\u011b\u017eovat na melancholick\u00fd zp\u011bv, kter\u00fd vych\u00e1z\u00ed v noci ze s\u00e1lu.<\/p>\n

Krom\u011b toho si lid\u00e9 za\u010dali v\u0161\u00edmat, \u017ee vedle obraz\u016f je opou\u0161t\u00ed s\u00edly.<\/p>\n

Z\u00e1hada pokra\u010dovala, dokud star\u00e1 ch\u016fva neporadila, aby se obraz Rusalek p\u0159esunul na vzd\u00e1len\u011bj\u0161\u00ed konec s\u00e1lu. Tre\u0165jakov radu poslechl a pot\u00ed\u017ee p\u0159estaly.<\/p>\n

\"\"<\/p>\n

„Smrt Alexandera III.“ (\u00ab\u041d\u0430 \u0441\u043c\u0435\u0440\u0442\u044c \u0410\u043b\u0435\u043a\u0441\u0430\u043d\u0434\u0440\u0430 III\u00bb) – Ivan Aivazovskij<\/em><\/p>\n

Kdy\u017e se um\u011blec dozv\u011bd\u011bl o smrti cara Alexandra III., byl \u0161okov\u00e1n a bez jak\u00e9hokoli rozkazu namaloval obraz. Podle n\u00e1m\u011btu Aivazovsk\u00e9ho m\u011bl tento obraz symbolizovat triumf \u017eivota nad smrt\u00ed. Ale po dokon\u010den\u00ed obrazu ho v\u0161ak Aivazovsk\u00fd ukryl a nikomu neuk\u00e1zal. Poprv\u00e9 byl obraz vystaven na ve\u0159ejnosti a\u017e po 100 letech.<\/p>\n

Obraz je rozd\u011blen na fragmenty, na pl\u00e1tn\u011b je zn\u00e1zorn\u011bn k\u0159\u00ed\u017e, Petropavlovsk\u00e1 pevnost a postava \u017eeny v \u010dern\u00e9m.<\/p>\n

Podivn\u00fd efekt spo\u010d\u00edv\u00e1 v tom, \u017ee se v ur\u010dit\u00e9m \u00fahlu \u017eena zm\u011bn\u00ed ve sm\u011bj\u00edc\u00edho se mu\u017ee. N\u011bkte\u0159\u00ed vid\u00ed v t\u00e9to siluet\u011b Mikul\u00e1\u0161e II. a dal\u0161\u00ed – Pachoma Andreju\u0161kina, jednoho z t\u011bch atent\u00e1tn\u00edk\u016f, kte\u0159\u00ed se v roce 1887 pokusili zab\u00edt cara.<\/p>\n

Podle : http:\/\/www.nationaljournal.ru\/<\/em><\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Existuje pov\u011bra, \u017ee namalov\u00e1n\u00ed portr\u00e9tu m\u016f\u017ee zp\u016fsobit portr\u00e9tovan\u00e9mu ne\u0161t\u011bst\u00ed.<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":487,"comment_status":"closed","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[7,5],"tags":[52],"class_list":["post-1128","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-nazory","category-souvislosti","tag-historie"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.cestypsychotroniky.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1128","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.cestypsychotroniky.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.cestypsychotroniky.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.cestypsychotroniky.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.cestypsychotroniky.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=1128"}],"version-history":[{"count":1,"href":"https:\/\/www.cestypsychotroniky.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1128\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":1137,"href":"https:\/\/www.cestypsychotroniky.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1128\/revisions\/1137"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.cestypsychotroniky.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media\/487"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.cestypsychotroniky.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=1128"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.cestypsychotroniky.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=1128"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.cestypsychotroniky.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=1128"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}