{"id":1250,"date":"2024-08-24T00:00:22","date_gmt":"2024-08-23T22:00:22","guid":{"rendered":"https:\/\/www.cestypsychotroniky.cz\/?p=1250"},"modified":"2024-07-30T21:41:55","modified_gmt":"2024-07-30T19:41:55","slug":"samovzniceni-lidi-je-objasneno","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.cestypsychotroniky.cz\/index.php\/2024\/08\/24\/samovzniceni-lidi-je-objasneno\/","title":{"rendered":"Samovzn\u00edcen\u00ed lid\u00ed je objasn\u011bno?"},"content":{"rendered":"<p><strong>V\u011bdci z\u0159ejm\u011b vy\u0159e\u0161ili probl\u00e9m tajemn\u00e9ho ohn\u011b, kter\u00fd stravuje lidsk\u00e1 t\u011bla\u2026<\/strong><!--more--><\/p>\n<p>Experiment\u00e1ln\u00ed biolog Brian J. Ford tvrd\u00ed, \u017ee kone\u010dn\u011b na\u0161el p\u0159\u00ed\u010dinu samovzn\u00edcen\u00ed lid\u00ed.<br \/>\nInformoval o tom se sv\u00fdmi kolegy ve specializovan\u00e9m \u010dasopise The Microscope, a pak \u2013 ve v\u011bdecko-popul\u00e1rn\u00edm \u010dasopise New Sientist.<\/p>\n<p>Poprv\u00e9 se sezn\u00e1mil s t\u00edmto fenom\u00e9nem, p\u0159i kter\u00e9m se lid\u00e9 mohou vzn\u00edtit sami od sebe a sho\u0159et za p\u00e1r minut, u\u017e p\u0159ed 30 lety. P\u0159e\u010detl si o tom \u010dl\u00e1nek o tom v ciz\u00edm \u010dasopise. Nav\u017edy se mu vryl do pam\u011bti hrozn\u00fd obraz \u2013 zbyl\u00e1 noha v \u010dern\u00e9 bot\u011b. To bylo v\u0161echno, co zbylo ze 79 let\u00e9 Ameri\u010danky Mary Reeser, kter\u00e1 sho\u0159ela 1.7.1951 v Petrohrad\u011b ve st\u00e1t\u011b Florida. Nohu a hrom\u00e1dku popela na\u0161el r\u00e1no syn, kter\u00fd p\u0159i\u0161el na n\u00e1v\u0161t\u011bvu. Klika dve\u0159\u00ed od mat\u010dina pokoje, kter\u00fd se sna\u017eil otev\u0159\u00edt, byla je\u0161t\u011b hork\u00e1 &#8230;<\/p>\n<p>P\u0159\u00edb\u011bh Mary Reeser vyd\u011bsil t\u00e9m\u011b\u0159 cel\u00fd sv\u011bt<\/p>\n<p>Zastaven\u00e9 hodiny ukazovaly \u010das, kdy se trag\u00e9die ud\u00e1la &#8211; 4 hodiny a 20 minut r\u00e1no. Mary pod\u0159imovala v k\u0159esle. To tak\u00e9 sho\u0159elo \u2013 a\u017e do pru\u017ein. Ale ni\u010deho jin\u00e9ho se ohe\u0148 nedotkl &#8211; dokonce ani novin, kter\u00e9 le\u017eely vedle. Na st\u011bn\u00e1ch a stropu nebyly nalezeny stopy saz\u00ed, z\u00e1pach kou\u0159e byl sotva c\u00edtit.<br \/>\n\u201eTo bylo to nejpodivn\u011bj\u0161\u00ed z toho, co jsem vid\u011bl,\u201c p\u0159iznal Dr. Wilton Krogman, soudn\u00ed znalec z l\u00e9ka\u0159sk\u00e9 fakulty University v Pennsylvanii, kter\u00fd se pod\u00edlel na vy\u0161et\u0159ov\u00e1n\u00ed.<br \/>\n\u201eNen\u00ed mo\u017en\u00e9 pochopit, jak intenzivn\u00ed ho\u0159en\u00ed t\u011bla nezp\u016fsobil rozs\u00e1hl\u00fd po\u017e\u00e1r. Ohe\u0148 takov\u00e9 s\u00edly by musel m\u00edstnost zni\u010dit a v\u0161echen n\u00e1bytek v n\u011bm by m\u011bl sho\u0159et.<br \/>\nV\u011bdci \u0159ekli to hlavn\u00ed: \u017eenu nikdo neup\u00e1lil.<\/p>\n<p>Noha v \u010dern\u00e9 bot\u011b a hrst popela &#8211; v\u0161e, co zbylo z Mary Reeser<\/p>\n<p>&nbsp;<\/p>\n<p>Policie prohled\u00e1v\u00e1 m\u00edstnost, ve kter\u00e9 do\u0161lo k samovzn\u00edcen\u00ed<\/p>\n<p>Nyn\u00ed je p\u0159\u00edpad Mary Reeser klasick\u00fdm pro uk\u00e1zku hrozn\u00e9ho jevu, zn\u00e1m\u00e9ho jako spont\u00e1nn\u00ed lidsk\u00e9 samovzn\u00edcen\u00ed (Spontaneous Human Combustion &#8211; SHC).<br \/>\n\u017de tento fenom\u00e9n skute\u010dn\u011b existuje, v\u011bt\u0161ina v\u011bdc\u016f uzn\u00e1v\u00e1. U\u017e v roce 1870 na Universit\u011b v Aberdeen ve Skotsku byla o n\u011bm vyd\u00e1na bro\u017eura. Jej\u00ed auto\u0159i analyzovali postoj koleg\u016f k tajemn\u00e9ho fenom\u00e9nu &#8211; t\u011bch, kte\u0159\u00ed se jej sna\u017eili pochopit.<br \/>\nPouze osm z 35 m\u011blo za to, \u017ee jde o podvod, a z dokumentovan\u00fdch p\u0159\u00edpad\u016f usuzovali na z\u00e1m\u011brn\u00e9 \u017eh\u00e1\u0159stv\u00ed. Zbytek nepochyboval, \u017ee lid\u00e9 jsou schopni sho\u0159et sami od sebe.<br \/>\nSoupis \u00famrt\u00ed SHC nen\u00ed velk\u00fd \u2013 asi 120 p\u0159\u00edpad\u016f po cel\u00e9m sv\u011bt\u011b po celou dobu, kdy se jev za\u010dal dokumentovat. Co\u017e je velmi m\u00e1lo.<br \/>\nA to, mimochodem, dalo d\u016fvod se domn\u00edvat, \u017ee za tento jev je vinen dal\u0161\u00ed nem\u00e9n\u011b vz\u00e1cn\u00fd jev \u2013 kulov\u00fd blesk. I ten pop\u00e1l\u00ed \u010dlov\u011bka, pokud n\u011bjak\u00fdm zp\u016fsobem pronikne k t\u011blu. Ale \u017e\u00e1dn\u00fd seri\u00f3zn\u00ed d\u016fkaz dosud nebyl pod\u00e1n.<br \/>\nJe zn\u00e1mo, \u017ee v Rusku je &#8222;slavn\u00fd&#8220; pouze jeden p\u0159\u00edpad &#8211; past\u00fd\u0159 Bisen Mamajev sho\u0159el 11.11.1990 na poli na hranici Saratovsk\u00e9 a Volgogradsk\u00e9 oblasti. Jeho ostatky nalezl bratr. Ohe\u0148 sp\u00e1lil vnit\u0159n\u00ed org\u00e1ny past\u00fd\u0159e, k\u016f\u017ee byla m\u00edrn\u011b sp\u00e1len\u00e1 a oho\u0159elo spodn\u00ed pr\u00e1dlo. Ale vn\u011bj\u0161\u00ed oble\u010den\u00ed z\u016fstalo t\u00e9m\u011b\u0159 nedot\u010deno!<br \/>\nAlkoholici rehabilitov\u00e1ni<br \/>\nTak\u017ee co zapaluje lidi? Co v nich ho\u0159\u00ed?<br \/>\nPo dlouhou dobu docela v\u00e1\u017en\u011b v\u00fdzkumn\u00edci v\u011b\u0159ili, \u017ee samovzn\u00edcen\u00edm trp\u00ed pouze alkoholici, \u017ee se v nich samovzn\u00edtil alkohol, kter\u00fdm je jejich t\u011blo p\u0159esyceno.<br \/>\nNicm\u00e9n\u011b, prvn\u00ed v\u011bdec, kter\u00fd testoval tuto hypot\u00e9zu experiment\u00e1ln\u011b ov\u011b\u0159il jej\u00ed neplatnost. N\u011bmec Justus von Leibig objasnil: i dob\u0159e konzervovan\u00e9 tk\u00e1n\u011b v alkoholu neho\u0159\u00ed. P\u0159\u00edmo nasytil 70 procenty alkoholu mrtv\u00fdm krys\u00e1m \u2013 a ty tak\u00e9 neho\u0159ely.<br \/>\nDosud je popul\u00e1rn\u00ed a ne zcela vylou\u010den\u00e1 &#8222;knotov\u00e1 hypot\u00e9za&#8220; neboli &#8222;\u017eiv\u00e9 sv\u00ed\u010dky.&#8220; Poprv\u00e9 ji vyslovil v roce 1961 lond\u00fdnsk\u00fd l\u00e9ka\u0159 Kevin Thurston v \u010dasopise Medico-Legal Journal (L\u00e9ka\u0159sko-pr\u00e1vn\u00ed v\u011bstn\u00edk). P\u0159edpokl\u00e1dal, \u017ee knotem je oble\u010den\u00ed \u010dlov\u011bka. Ho\u0159\u00ed tuk v \u010dlov\u011bku do t\u00e9 doby, dokud nevyho\u0159\u00ed.<br \/>\n&#8222;Knotov\u00fd efekt\u201c byl dvakr\u00e1t testov\u00e1n v televizi BBC v r\u00e1mci popularizace v\u011bdy &#8211; v roce 1986 a 1998. Demonstrovalo se to na prasatech. Jate\u010dn\u011b upraven\u00e1 t\u011bla sp\u00e1lili. To v\u0161ak trvalo velmi dlouho &#8211; a\u017e 12 hodin.<br \/>\n&#8222;Oble\u010den\u00ed&#8220; na nich se nezachovalo. A tak\u00e9 t\u011bla se nezm\u011bnila v pouhou hrom\u00e1dku popela, jako tomu v p\u0159\u00edpadech s SHC je.<\/p>\n<p>&#8222;Oble\u010den\u00e9&#8220; prase ho\u0159elo dob\u0159e, ale dlouhou dobu. I ho\u0159et za\u010daly velmi obrt\u00ed\u017en\u011b.<\/p>\n<p>\u201eAni \u201eknotov\u00e1 hypot\u00e9za&#8220; nen\u00ed spr\u00e1vn\u00e1,\u201c \u0159\u00edk\u00e1 Brian Ford. \u201eNevysv\u011btluje v\u0161echny okolnosti tohoto jevu. Ani alkohol, kter\u00fd byl v podez\u0159en\u00ed p\u0159edt\u00edm, probl\u00e9m ne\u0159e\u0161\u00ed. V neposledn\u00ed \u0159ad\u011b proto, \u017ee nedoch\u00e1z\u00ed k jeho akumulaci. Naopak, \u0161t\u011bp\u00ed se v t\u011ble v pr\u016fb\u011bhu metabolismu.<br \/>\nP\u0159esto, jak vysv\u011btluje Ford, se mohou objevit v t\u011ble velmi ho\u0159lav\u00e9 l\u00e1tky, kter\u00e9 se tak\u00e9 mohou nahromadit. T\u0159eba aceton.<br \/>\nV\u00fdroba acetonu v metabolismu za\u010d\u00edn\u00e1, kdy\u017e klesne hladina gluk\u00f3zy v krvi &#8211; hlavn\u00ed zdroj energie v lidsk\u00e9m t\u011ble. Nedostatek vede k tomu, \u017ee nastupuj\u00ed alternativn\u00ed mechanismy. Za\u010d\u00edn\u00e1 \u0161t\u011bpen\u00ed tukov\u00fdch bun\u011bk.<br \/>\n\u0158et\u011bzec biochemick\u00fdch reakc\u00ed, kter\u00e9 odpov\u00eddaj\u00ed j\u00e1tra, vede nakonec k tomu, \u017ee do krve vstupuj\u00ed ur\u010dit\u00fdch l\u00e1tek &#8211; tzv. ketony. Ty se st\u00e1vaj\u00ed zdrojem dod\u00e1vek a nositeli energie m\u00edsto gluk\u00f3zy. Aceton je jeden z typ\u016f keton\u016f.<br \/>\nJeho hromad\u011bn\u00ed zp\u016fsobuj\u00ed n\u011bkter\u00e9 diety, kter\u00e9 zp\u016fsobuj\u00ed i onemocn\u011bn\u00ed, jako je cukrovka.<br \/>\nPr\u00e1v\u011b tento p\u0159ebytek ho\u0159lav\u00e9ho materi\u00e1lu v t\u011ble m\u016f\u017ee zp\u016fsobit samovzn\u00edcen\u00ed, p\u0159edpokl\u00e1d\u00e1 Ford. A tak to i ov\u011b\u0159il: &#8222;marinoval&#8220; v acetonu kousky vep\u0159ov\u00e9ho masa. Z kus\u016f vep\u0159ov\u00e9ho ud\u011blal zmen\u0161en\u00e9 modely lidsk\u00fdch t\u011bl, obl\u00e9kl je a zap\u00e1lil.<br \/>\n\u201eT\u011bla\u201c sho\u0159ela velmi rychle, za m\u00e9n\u011b ne\u017e p\u016fl hodiny. Oble\u010den\u00ed m\u00edsty z\u016fstala zachov\u00e1na. Z\u016fstaly i kon\u010detiny, stejn\u011b jako na fotografi\u00edch ob\u011bt\u00ed samovzn\u00edcen\u00ed.<br \/>\n\u201eJe to pochopiteln\u00e9 &#8211; nohy a ruce z\u016fst\u00e1vaj\u00ed, proto\u017ee maj\u00ed velmi m\u00e1lo tuku, a aceton se v nich tedy neuchov\u00e1v\u00e1 v dostate\u010dn\u00e9m mno\u017estv\u00ed,&#8220; \u0159ekl experiment\u00e1tor.<\/p>\n<p>Profesor Ford se domn\u00edv\u00e1, \u017ee SHC zp\u016fsobuje aceton nahromad\u011bn\u00fd z t\u011ble &#8211; velmi ho\u0159lav\u00e1 kapalina<\/p>\n<p>Samoz\u0159ejm\u011b, ot\u00e1zkou z\u016fst\u00e1v\u00e1, kde se bere jiskra, kter\u00e1 tyto hroziv\u00e9 plameny zap\u00e1l\u00ed? To Ford tak\u00e9 nev\u00ed.<br \/>\nP\u0159edpokl\u00e1d\u00e1 ale, \u017ee k samovzn\u00edcen\u00ed \u010dlov\u011bka m\u016f\u017ee doj\u00edt za pomoci t\u0159eba statick\u00e9 elekt\u0159iny.<br \/>\nProto v\u011bdec nedoporu\u010duje nosit syntetick\u00e9 oble\u010den\u00ed, kter\u00fd \u010dasto sr\u0161\u00ed jiskrami. To je zvl\u00e1\u0161\u0165 nebezpe\u010dn\u00e9 pro lidi, kte\u0159\u00ed trp\u00ed ket\u00f3zou.<\/p>\n<p>Prvn\u00ed zdokumentovan\u00fd p\u0159\u00edpad SHC poch\u00e1z\u00ed z roku 1470. Italsk\u00fd ryt\u00ed\u0159 Polonius vypil spoustu v\u00edna, vstal, a p\u0159ed o\u010dima bl\u00edzk\u00fdch p\u0159\u00edbuzn\u00fdch ho zachv\u00e1tily plameny, a sho\u0159el b\u011bhem n\u011bkolika minut.<br \/>\nVzhledem k t\u011bmto i dal\u0161\u00edm p\u0159\u00edpad\u016fm se v\u011b\u0159ilo, \u017ee osobu str\u00e1vil \u010f\u00e1belsk\u00fd ohe\u0148, samotn\u00fd Satan.<br \/>\nV roce 1763 Francouz Jean Dupont publikoval knihu s kolekc\u00ed p\u0159\u00edpad\u016f lidsk\u00e9ho samovzn\u00edcen\u00ed pod n\u00e1zvem &#8222;De Incendiis Corporis Humani Spontaneis\u00bb.<br \/>\nV n\u00ed podal p\u0159\u00edpad Nicolase Milleta, z kter\u00e9ho soud s\u0148al obvin\u011bn\u00ed z vra\u017edy man\u017eelky, kdy\u017e se soud p\u0159esv\u011bd\u010dil o tom, \u017ee zem\u0159ela v d\u016fsledku spont\u00e1nn\u00edho samovzn\u00edcen\u00ed. Z jeho man\u017eelky, siln\u00e9 alkoholi\u010dky, zbyla jen hromada popela, lebka a nohy. Slamn\u00edk, na kter\u00e9m le\u017eela, byl neporu\u0161en\u00fd.<br \/>\nV roce 1850 n\u011bmeck\u00fd chemik Justus von Leibig provedl prvn\u00ed v\u011bdeckou studii o spont\u00e1nn\u00edm lidsk\u00e9m samovzn\u00edcen\u00ed. Dok\u00e1zal, \u017ee \u017ee p\u0159evl\u00e1daj\u00edc\u00ed hypot\u00e9za o alkoholic\u00edch nen\u00ed pravdiv\u00e1.<br \/>\nPosledn\u00ed dolo\u017een\u00fd p\u0159\u00edpad SHC je z 22. prosince 2010 &#8211; v Irsku uho\u0159el osam\u011bl\u00fd star\u00fd mu\u017e \u2013 76 let\u00fd Michael Fogarty. Odborn\u00edci se \u0161et\u0159en\u00edm p\u0159\u00ed\u010din zab\u00fdvali cel\u00fd rok. Nakonec za p\u0159\u00ed\u010dinu \u00famrt\u00ed d\u016fchodce ozna\u010dili samovzn\u00edcen\u00ed.<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"<p>V\u011bdci z\u0159ejm\u011b vy\u0159e\u0161ili probl\u00e9m tajemn\u00e9ho ohn\u011b, kter\u00fd stravuje lidsk\u00e1 t\u011bla\u2026<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":260,"comment_status":"closed","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[7,5],"tags":[23,57],"class_list":["post-1250","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-nazory","category-souvislosti","tag-ohen","tag-shc"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.cestypsychotroniky.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1250","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.cestypsychotroniky.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.cestypsychotroniky.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.cestypsychotroniky.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.cestypsychotroniky.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=1250"}],"version-history":[{"count":1,"href":"https:\/\/www.cestypsychotroniky.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1250\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":1251,"href":"https:\/\/www.cestypsychotroniky.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1250\/revisions\/1251"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.cestypsychotroniky.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media\/260"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.cestypsychotroniky.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=1250"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.cestypsychotroniky.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=1250"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.cestypsychotroniky.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=1250"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}