{"id":1365,"date":"2024-01-09T00:05:32","date_gmt":"2024-01-08T23:05:32","guid":{"rendered":"https:\/\/www.cestypsychotroniky.cz\/?p=1365"},"modified":"2024-06-11T00:11:55","modified_gmt":"2024-06-10T22:11:55","slug":"mimosmyslove-vnimani-2","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.cestypsychotroniky.cz\/index.php\/2024\/01\/09\/mimosmyslove-vnimani-2\/","title":{"rendered":"Mimosmyslov\u00e9 vn\u00edm\u00e1n\u00ed"},"content":{"rendered":"

Kdo dnes chce polemizovat o tom, zda MSV existuje \u010di nikoliv, ten zbyte\u010dn\u011b marn\u00ed sv\u016fj \u010das.<\/strong>
\nMSV bylo pln\u011b prok\u00e1z\u00e1no \u0159adou regul\u00e9rn\u00edch experiment\u016f. My nyn\u00ed m\u016f\u017eeme pouze sb\u00edrat zku\u0161enosti s MSV, o jeho vlastnostech a podm\u00ednk\u00e1ch zvy\u0161uj\u00edc\u00edch jeho \u00fasp\u011b\u0161nost. N\u011bkte\u0159\u00ed odv\u00e1\u017elivci se mohou pokusit navrhnout hypot\u00e9zy o jeho fyzik\u00e1ln\u00ed podstat\u011b. Ale to je asi tak v\u0161e, co s t\u00edm dnes m\u016f\u017eeme d\u011blat !<\/p>\n

1.\u00davod<\/strong><\/p>\n

Jak n\u00e1zev napov\u00edd\u00e1, jedn\u00e1 se o vn\u00edm\u00e1n\u00ed vjem\u016f jinou cestou, ne\u017e smyslovou. N\u011bkdy tak\u00e9 \u0159\u00edk\u00e1me \u0161est\u00fdm smyslem. Do mimosmyslov\u00e9ho vn\u00edm\u00e1n\u00ed, tedy pat\u0159\u00ed v\u0161e, co \u010dlov\u011bk v\u00ed, ani\u017e by to v\u011bd\u011bt m\u011bl, proto\u017ee je to jeho smysl\u016fm nedostupn\u00e9. Nap\u0159\u00edklad, kdo stoj\u00ed za rohem, co je v zalepen\u00e9 ob\u00e1lce atd. Nejpopul\u00e1rn\u011bj\u0161\u00ed ze v\u0161ech druh\u016f MSV je bezesporu telepatie. V b\u011b\u017en\u00e9 hovorov\u00e9 \u0159e\u010di se velmi \u010dasto zam\u011b\u0148uj\u00ed jednotliv\u00e9 druhy MSV, nebo\u0165 rozd\u00edly mezi nimi n\u00e1m unikaj\u00ed, pokud se nad danou problematikou nezamysl\u00edme. My nyn\u00ed budeme definovat p\u011bt druh\u016f MSV, abychom si v tomto textu rozum\u011bli.<\/p>\n

2.Druhy mimosmyslov\u00e9ho vn\u00edm\u00e1n\u00ed<\/strong><\/p>\n

Telepatie – \u010dten\u00ed my\u0161lenek. T\u00edmto pojmem naz\u00fdv\u00e1me pouze p\u0159enos my\u0161lenek mezi osobami.
\nJasnoz\u0159en\u00ed – t\u00e9\u017e jasnovidnost. Nesmyslov\u00e9 ur\u010den\u00ed sou\u010dasn\u00e9 skute\u010dnosti. Pr\u00e1v\u011b nyn\u00ed je v ob\u00e1lce pades\u00e1tikoruna. Nikoliv zji\u0161\u0165ov\u00e1n\u00ed d\u011bj\u016f budouc\u00edch.
\nProskopie – t\u00e9\u017e prekognice. P\u0159edpov\u00edd\u00e1n\u00ed budoucnosti.
\nRetroskopie – \u010dten\u00ed minulosti.
\nMent\u00e1ln\u00ed sugesce – hypnotizov\u00e1n\u00ed, nebo p\u0159ed\u00e1v\u00e1n\u00ed sugesc\u00ed na d\u00e1lku.
\nJak jste si jist\u011b v\u0161imli, toto d\u011blen\u00ed vych\u00e1z\u00ed z toho odkud \u010dlov\u011bk pot\u0159ebnou informaci z\u00edsk\u00e1. V p\u0159\u00ed-pad\u011b telepatie byl zdrojem informace jin\u00fd \u010dlov\u011bk, v p\u0159\u00edpad\u011b jasnoz\u0159en\u00ed n\u011bjak\u00e1 sou\u010dasn\u00e1 ud\u00e1lost a v p\u0159\u00edpad\u011b prekognice ud\u00e1lost budouc\u00ed atd. Dal\u0161\u00edm d\u016fle\u017eit\u00fdm krit\u00e9riem je zp\u016fsob, jak\u00fdm informace k \u010dlov\u011bku dojde. V z\u00e1sad\u011b jsou zde dv\u011b mo\u017enosti:
\nMSV – spont\u00e1nn\u00ed – zde p\u0159ich\u00e1z\u00ed informace do na\u0161eho mozku sama od sebe. Nap\u0159\u00edklad kdy\u017e jde-te bezmy\u0161lenkovit\u011b po ulici, vzpomenete si na n\u011bjak\u00e9ho sv\u00e9ho zn\u00e1m\u00e9ho, kter\u00e9ho jste dlouhou dobu nevid\u011bli, zahnete za roh a ejhle: „Pr\u00e1v\u011b na tebe mysl\u00edm.“
\nMSV – vyvolan\u00e9 – zpravidla experiment\u00e1ln\u00ed druh MSV, kdy se sna\u017e\u00edme n\u011bjak\u00fdm zp\u016fsobem do-s\u00e1hnout \u00fasp\u011b\u0161n\u00e9ho p\u0159enosu informace mimosmyslovou cestou.<\/p>\n

\"\"<\/p>\n

3.Experiment\u00e1ln\u00ed metody<\/strong><\/p>\n

Nyn\u00ed si pov\u00edme n\u011bco o tom jak\u00fdm zp\u016fsobem se uspo\u0159\u00e1d\u00e1vaj\u00ed experimenty s MSV a jak\u00fdm zp\u016f-sobem je t\u0159eba ch\u00e1pat jejich v\u00fdsledky. V z\u00e1sad\u011b zde existuj\u00ed dva druhy experiment\u016f, kter\u00e9 jsou b\u011b\u017en\u011b naz\u00fdv\u00e1ny jako kvantitativn\u00ed a kvalitativn\u00ed.<\/p>\n

Kvantitativn\u00ed<\/strong><\/em><\/p>\n

V\u00fdsti\u017en\u011bj\u0161\u00ed pojmenov\u00e1n\u00ed by z\u0159ejm\u011b bylo p\u0159esn\u00e9 nebo i statistick\u00e9. U t\u011bchto experiment\u016f se sna\u017e\u00edme p\u0159en\u00e1\u0161et pouze omezen\u00fd druh informac\u00ed v nahodil\u00e9 posloupnosti. Klasick\u00fdm p\u0159\u00edpadem zde jsou tzv. Zenerovy karty. Jedn\u00e1 se o p\u011bt symbol\u016f hv\u011bzda, kole\u010dko, \u010dtverec, vlnky a k\u0159\u00ed\u017e. V pokusn\u00e9m bal\u00ed\u010dku zpravidla b\u00fdv\u00e1 p\u011bt karet od ka\u017ed\u00e9ho symbolu. Tedy dvacet p\u011bt karet, kter\u00e9 jsou nejp0rve d\u016fsledn\u011b zam\u00edch\u00e1ny a po t\u00e9 jedna po druh\u00e9 obraceny a subjekt m\u00e1 uhodnout jejich po\u0159ad\u00ed.<\/p>\n

V praxi se samoz\u0159ejm\u011b vyskytuj\u00ed i jin\u00e9 mo\u017enosti, tato je v\u0161ak klasick\u00e1, zaveden\u00e1 pr\u016fkopn\u00edkem parapsychologie panem J.B.Rhinem. Tento druh experiment\u016f dnes pat\u0159\u00ed sp\u00ed\u0161e k minulosti, ale p\u0159es-to se ob\u010das prov\u00e1d\u011bj\u00ed.<\/p>\n

Kvalitativn\u00ed<\/strong><\/em><\/p>\n

Zde se tak\u00e9 pou\u017e\u00edv\u00e1 pojmenov\u00e1n\u00ed voln\u00e9. T\u00edmto zp\u016fsobem se dnes experimentuje v p\u0159ev\u00e1\u017en\u00e9 v\u011bt\u0161in\u011b p\u0159\u00edpad\u016f. Zde je c\u00edlem p\u0159\u00edjemce ur\u010dit a nakreslit vys\u00edlan\u00fd obr\u00e1zek. V\u011bt\u0161inou se nepoda\u0159\u00ed re-produkovat obr\u00e1zek p\u0159esn\u011b, ale jsou i takov\u00e9 p\u0159\u00edpady. A zde se dost\u00e1vaj\u00ed do role tzv. soudci, na z\u00e1klad\u011b jejich porovn\u00e1n\u00ed se pokusy vyhodnocuj\u00ed.<\/p>\n

Kvalitativn\u00ed versus kvantitativn\u00ed<\/strong><\/em><\/p>\n

Oboj\u00ed m\u00e1 sv\u00e9 v\u00fdhody i nev\u00fdhody. Kvalitativn\u00ed jsou z\u00e1bavn\u011bj\u0161\u00ed, pest\u0159ej\u0161\u00ed a dok\u00e1\u017e\u00ed zachytit i m\u00e1lo v\u00fdznamn\u00e9 p\u016fsoben\u00ed MSV. Obt\u00ed\u017en\u011b se v\u0161ak vyhodnocuje jejich \u00fasp\u011b\u0161nost. T\u011b\u017eko se prokazuje. Tyto pokusy jsou snadno napadnuteln\u00e9.<\/p>\n

Pokusy kvantitativn\u00ed jsou prav\u00fdm opakem. Nejsou natolik z\u00e1bavn\u00e9. Jsou n\u011bkdy a\u017e nudn\u00e9 – co\u017e sni\u017euje \u00fasp\u011bch. Maj\u00ed v\u0161ak jednu v\u00fdraznou v\u00fdhodu. Jsou p\u0159esn\u00e9. Je mo\u017en\u00e9, statisticky je vyhodnotit. A p\u0159i velk\u00fdch s\u00e9ri\u00edch se projev\u00ed i ob\u010dasn\u00e9 p\u016fsoben\u00ed MSV, velmi v\u00fdrazn\u011b. Nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed na nich v\u0161ak je to, \u017ee jsou form\u00e1ln\u011b nenapadnuteln\u00e9 (prov\u00e1d\u011bj\u00ed-li se korektn\u011b). Jsou pr\u016fkazn\u00e9. A nen\u00ed proti nim solidn\u00ed obrany. Byly to pr\u00e1v\u011b ony, kter\u00e9 dostate\u010dn\u011b prok\u00e1zaly existenci MSV, to se tak stalo prvn\u00edm bezpe\u010dn\u011b prok\u00e1zan\u00fdm fenom\u00e9nem parapsychologie. Prok\u00e1zaly n\u00e1m obrovskou slu\u017ebu, dok\u00e1zaly, \u017ee n\u011bco existuje. \u017de alespo\u0148 n\u011bco existuje naprosto stoprocentn\u011b, \u017ee se jedn\u00e1 o skute\u010dn\u00fd p\u0159\u00edrodn\u00ed jev, nikoliv o poh\u00e1dky a podvody. Psychotronika tak dnes mus\u00ed b\u00fdt br\u00e1na zcela v\u00e1\u017en\u011b.<\/p>\n

Dnes se u\u017e psychotronika nesna\u017e\u00ed prokazovat existenci MSV ! Dnes ho studuje. A k tomu jsou v\u00fdhodn\u011bj\u0161\u00ed pokusy kvalitativn\u00ed. Ukazuj\u00ed n\u00e1m mmj. deformace my\u0161lenek p\u0159i telepatick\u00e9m p\u0159enosu. Jsou z\u00e1bavn\u011bj\u0161\u00ed a tud\u00ed\u017e se u nich MSV projevuje \u010dast\u011bji. Proto dnes jsou op\u011bt kvantitativn\u00ed pokusy nahrazov\u00e1ny kvalitativn\u00edmi, kter\u00e9 se prov\u00e1d\u011bly i p\u0159ed n\u00e1stupem Rheinovy \u0161koly.<\/p>\n

Vyhodnocov\u00e1n\u00ed experiment\u016f<\/strong><\/p>\n

MSV nen\u00ed zdaleka jevem, kter\u00fd by se projevoval jen n\u011bkdy, n\u00e1hodn\u011b. Za stejn\u00fdch podm\u00ednek se projevuje v\u017edy. My bohu\u017eel m\u00e1me probl\u00e9my s t\u00edm, jak trvale z\u016fstat ve stejn\u00fdch podm\u00ednk\u00e1ch. Na venek se m\u016f\u017ee zd\u00e1t, \u017ee podm\u00ednky pokusu byly nezm\u011bn\u011bny a zat\u00edmco d\u0159\u00edve se MSV projevovalo, nyn\u00ed se nedostavuje. Ale to nen\u00ed t\u00edm, \u017ee by MSV p\u0159ich\u00e1zelo, kdy se mu zachce. P\u0159\u00ed\u010dinou je zde to, \u017ee nezn\u00e1me v\u0161echny podm\u00ednky pot\u0159ebn\u00e9 k \u00fasp\u011b\u0161n\u00e9mu p\u0159enosu informace touto cestou. A tud\u00ed\u017e je nedok\u00e1\u017eeme ur\u010dit, ani ovlivnit. N\u00e1m se zdaj\u00ed b\u00fdt podm\u00ednky st\u00e1le stejn\u00e9, ale to je jen ta podmno\u017eina podm\u00ednek, kter\u00e9 zn\u00e1me, um\u00edme je pozorovat a m\u016f\u017eeme je m\u011b\u0159it. Bezpochyby jsou zde dal\u0161\u00ed podm\u00ednky, n\u00e1m zat\u00edm nezn\u00e1m\u00e9. Nebo i takov\u00e9, kter\u00e9 um\u00edme pozorovat, ale nev\u00edme o jejich vlivu.<\/p>\n

V takov\u00fdch p\u0159\u00edpadech, kdy v\u011bda nezn\u00e1 v\u0161echny vlivy, kter\u00e9 p\u016fsob\u00ed na v\u00fdsledek a nebo dokonce nev\u00ed, zda n\u011bjak\u00e9 jin\u00e9 nezn\u00e1m\u00e9 ovliv\u0148uj\u00edc\u00ed veli\u010diny existuj\u00ed, zav\u00e1d\u00ed po\u010det pravd\u011bpodobnosti.<\/p>\n

Pozoruje-li v\u011bdec n\u011bjak\u00fd n\u00e1hodn\u00fd jev, m\u016f\u017ee podle charakteru jeho n\u00e1hodnosti zjistit, zda je jevem ryze n\u00e1hodn\u00fdm, nebo k n\u011bmu p\u0159ib\u00fdv\u00e1 jin\u00e1 s\u00edla, kter\u00e1 jej ovliv\u0148uje.<\/p>\n

A to je pr\u00e1v\u011b p\u0159\u00edpad MSV, my zde nem\u016f\u017eeme posuzovat v\u00fdsledky jednotliv\u011b (a\u017e na v\u00fdjimky), ale v celku. Mus\u00edme v\u017edy prov\u00e9st dostate\u010dn\u00fd po\u010det pokus\u016f. A u t\u00e9to sady v\u00fdsledk\u016f zji\u0161\u0165ovat odchylky proti pravd\u011bpodobnosti.<\/p>\n

Onou v\u00fd\u0161e zmi\u0148ovanou v\u00fdjimkou jsou ty p\u0159\u00edpady kdy dos\u00e1hneme, p\u0159i jednom nebo n\u011bkolika m\u00e1-lo pokusech, v\u00fdrazn\u011b nepravd\u011bpodobn\u00e9ho v\u00fdsledku. Nap\u0159.: 1:10 000 000.<\/p>\n

Jak je z v\u00fd\u0161e uveden\u00e9ho z\u0159ejm\u00e9, bude p\u0159i vyhodnocov\u00e1n\u00ed experiment\u016f hr\u00e1t d\u016fle\u017eitou roli statistika a pravd\u011bpodobnost. Sna\u017e\u00edme se dosahovat v\u00fdsledk\u016f, kter\u00e9 by z hlediska pravd\u011bpodobnosti vylu\u010dovaly pouhou n\u00e1hodu – n\u00e1hodn\u00e9 h\u00e1d\u00e1n\u00ed. V p\u0159\u00edrodn\u00edch v\u011bd\u00e1ch se b\u011b\u017en\u011b pova\u017euje za hranici pravd\u011bpodobnost 1:20, pokud experiment dos\u00e1hne takov\u00e9ho \u00fasp\u011bchu, \u017ee p\u0159i n\u00e1hodn\u00e9m v\u00fdb\u011bru by k n\u011bmu do\u0161lo jednou za dvacet pokus\u016f, potom m\u00e1me pr\u00e1vo domn\u00edvat se, \u017ee zde nehr\u00e1la roli pouze n\u00e1hoda. V psychotronice jsme velkorys\u00ed a za tuto hranici pova\u017eujeme 1:100. V mnoha pokusech bylo dosa\u017eeno hodnot lep\u0161\u00edch ne\u017e 1 : 10000.<\/p>\n

4.Stavy v\u011bdom\u00ed<\/strong><\/p>\n

Velk\u00fd vliv na \u00fasp\u011b\u0161nost p\u0159enosu informac\u00ed mimosmyslovou cestou m\u00e1 stav v\u011bdom\u00ed. Spont\u00e1nn\u00ed MSV se nej\u010dast\u011bji dostavuje ve sp\u00e1nku (tzv. prorock\u00e9 sny), nebo ve stavu jak\u00e9hosi otup\u011bn\u00ed smysl\u016f, o hypn\u00f3ze ani nemluv\u011b. Zd\u00e1 se, \u017ee MSV je dal\u0161\u00edm smyslem, kter\u00fd je v\u0161ak velmi slab\u00fd a za norm\u00e1ln\u00edho, bd\u011bl\u00e9ho stavu je p\u0159ehlu\u0161eno informacemi, p\u0159ich\u00e1zej\u00edc\u00edmi ostatn\u00edmi smysly. P\u0159i vyvolan\u00e9m MSV se subjekt v\u017edy sna\u017e\u00ed zm\u011bnit stav sv\u00e9ho v\u011bdom\u00ed. Rozezn\u00e1v\u00e1me n\u011bkolik stav\u016f mysli, podle frekven\u010dn\u00edho rozsahu elektromagnetick\u00fdch vln mozku:<\/p>\n