{"id":1375,"date":"2024-02-05T00:27:21","date_gmt":"2024-02-04T23:27:21","guid":{"rendered":"https:\/\/www.cestypsychotroniky.cz\/?p=1375"},"modified":"2024-02-21T01:08:00","modified_gmt":"2024-02-21T00:08:00","slug":"prsty-opravdu-vidi","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.cestypsychotroniky.cz\/index.php\/2024\/02\/05\/prsty-opravdu-vidi\/","title":{"rendered":"Prsty opravdu vid\u00ed"},"content":{"rendered":"

Org\u00e1n sov\u011btsk\u00e9 Akademie v\u011bd \u201ePriroda\u201c se vrac\u00ed ob\u0161\u00edrn\u00fdm \u010dl\u00e1nkem doktora fyzik\u00e1ln\u011b matematick\u00fdch v\u011bd N. D. \u0147uberga…<\/strong><\/p>\n

k \u201efenom\u00e9nu R\u00f3zy Kule\u0161ovov\u00e9\u201c, kter\u00e1 um\u00ed se zav\u00e1zan\u00fdma o\u010dima pomoc\u00ed prst\u016f \u010dar \u010d\u00edst, rozli\u0161ovat barvy, atd.<\/strong><\/p>\n

\u010cl\u00e1nek shrnuje v\u00fdsledky nov\u00fdch pokus\u016f, kter\u00fdm se Kule\u0161ovov\u00e1 podrobila v laborato\u0159\u00edch Biofyzik\u00e1ln\u00edho \u00fastavu Akademie v\u011bd SSSR v Moskv\u011b. \u010c\u00e1st t\u011bchto pokus\u016f bylo opakov\u00e1n\u00ed star\u00fdch experiment\u016f, \u010d\u00e1st pokus\u016f byla nov\u00e1. Jejich \u00fa\u010delem bylo ov\u011b\u0159it zda p\u0159i p\u0159edchoz\u00edch pokusech p\u0159ece jen nedo\u0161lo k omyl\u016fm, a d\u00e1le up\u0159esnit, o jak\u00fd druh jevu u Kule\u0161ovov\u00e9 vlastn\u011b jde.<\/p>\n

\"\"<\/p>\n

Hmat \u010di reakce na sv\u011btlo?<\/strong><\/p>\n

Kule\u0161ovov\u00e1, s o\u010dima pevn\u011b zav\u00e1zan\u00fdma \u010dernou p\u00e1skou, dot\u00fdkaj\u00edc se prsty (prost\u0159edn\u00edkem a prsten\u00edkem prav\u00e9 ruky) \u0159\u00e1dk\u016f dob\u0159e osv\u011btlen\u00e9 knihy, dosti rychle a bez chyb \u010detla text, kter\u00fd p\u0159edem neznala. Kdy\u017e byla p\u0159i \u010dten\u00ed m\u00edstnost nesly\u0161iteln\u011b zatem\u0148ov\u00e1na, \u010dten\u00ed se p\u0159i sl\u00e1bnouc\u00edm osv\u011btlen\u00ed hor\u0161ilo, a\u017e v\u016fbec ustalo za podm\u00ednek, kte\u0159\u00ed i norm\u00e1ln\u011b znemo\u017e\u0148uj\u00ed \u010dten\u00ed zrakem.<\/p>\n

Pap\u00edr pokryt\u00fd barvou m\u016f\u017ee se na dotyk li\u0161it od pap\u00edru \u010dist\u00e9ho a ti\u0161t\u011bn\u00fd text m\u00e1 z\u0159eteln\u00fd reli\u00e9f. Bylo tedy nejprve zapot\u0159eb\u00ed definitivn\u011b vyjasnit, zda snad podstatou jevu nen\u00ed mimo\u0159\u00e1dn\u011b citliv\u00fd hmat Kule\u0161ovov\u00e9.<\/p>\n

K tomu sm\u011b\u0159ovaly t\u0159i pokusy. P\u0159i prvn\u00edm z nich byl prom\u00edtnut diapozitiv kresby a textu na matn\u00e9 sklo.<\/p>\n

Kule\u0161ovov\u00e1 se dot\u00fdkala prsty skla z opa\u010dn\u00e9 strany, pozn\u00e1vala vyobrazen\u00ed, a i kdy\u017e text \u010d\u00edst nemohla, stanovila po\u010det p\u00edsmen a n\u011bkter\u00e1 z nich rozeznala. (Obt\u00ed\u017ee p\u0159i \u010dten\u00ed textu m\u016f\u017ee do zna\u010dn\u00e9 m\u00edry vysv\u011btlit neostrost\u00ed prom\u00edtan\u00e9ho obrazu.) P\u0159i druh\u00e9m pokusu byly Kule\u0161ovov\u00e9 za dobr\u00e9ho osv\u011btlen\u00ed p\u0159edkl\u00e1d\u00e1ny obr\u00e1zky p\u0159ikryt\u00e9 sklem r\u016fzn\u011b tlust\u00fdm. Byly-li dosti velik\u00e9, Kule-\u0161ovov\u00e1 je dob\u0159e rozezn\u00e1vala. \u010c\u00edm pak bylo sklo siln\u011bj\u0161\u00ed, t\u00edm musely b\u00fdt detaily na obr\u00e1zc\u00edch v\u011bt\u0161\u00ed. P\u0159i t\u0159et\u00edm pokusu byly p\u0159ipraveny dv\u011b kopie strojopisn\u00e9ho textu, jedna popsan\u00e1 norm\u00e1ln\u011b kop\u00edrova-c\u00edm pap\u00edrem, druh\u00e1 bez n\u011bho. Reli\u00e9f p\u00edsma byl v obou p\u0159\u00edpadech stejn\u011b z\u0159eteln\u00fd. Kule\u0161ovov\u00e1 \u010detla \u010dern\u00fd text plynn\u011b, text psan\u00fd bez barvy \u010d\u00edst nedovedla.
\nTyto t\u0159i pokusy tedy p\u0159esv\u011bd\u010div\u011b dok\u00e1zaly, \u017ee hmat m\u016f\u017ee m\u00edt p\u0159i \u010dten\u00ed textu nanejv\u00fd\u0161 velmi podru\u017en\u00fd v\u00fdznam.<\/p>\n

Rozli\u0161ovac\u00ed schopnost<\/strong><\/p>\n

Moskev\u0161t\u00ed biofyzikov\u00e9 zkoumali tuto schopnost pokusem, p\u0159i n\u011bm\u017e se prom\u00edtala s\u00ed\u0165 te\u010dek – podobn\u00e1 polygrafick\u00e9 s\u00ed\u0165ce – na matn\u00e9 sklo. \u00dakolem Kule\u0161ovov\u00e9 bylo ukazovat p\u0159i r\u016fzn\u00e9m zv\u011bt\u0161en\u00ed sm\u011br, jim\u017e byly te\u010dky se\u0159azov\u00e1ny v \u0159adu. Pokusy, jejich\u017e v\u00edcen\u00e1sobn\u00e9 opakov\u00e1n\u00ed jednozna\u010dn\u011b potvrdilo v\u00fdsledky, stanovily, jak\u00e1 je rozli\u0161ovac\u00ed schopnost Kule\u0161ovov\u00e9. P\u0159itom se znovu ov\u011b\u0159il v\u00fdznam pohybu p\u0159i \u010dten\u00ed prsty: neh\u00fdbala-li Kule\u0161ovov\u00e1 prsty, v\u00fdsledek se dostavil jen tehdy, kdy\u017e se zvolna pohybovalo prom\u00edtan\u00fdm obrazem.<\/p>\n

Barevn\u00e9 vid\u011bn\u00ed<\/strong><\/p>\n

Schopnost Kule\u0161ovov\u00e9 rozli\u0161ovat barvy pomoc\u00ed prst\u016f byla zkoum\u00e1na na kolorimetrick\u00e9m za\u0159\u00edzen\u00ed, vys\u00edlaj\u00edc\u00edm sv\u011bteln\u00e9 paprsky r\u016fzn\u00e9 vlnov\u00e9 d\u00e9lky. Kule\u0161ovov\u00e1 ur\u010dovala barvy prakticky bez chyb, a to podle stejn\u00e9ho ohodnocen\u00ed, jak\u00e9 plat\u00ed p\u0159i norm\u00e1ln\u00edm vizu\u00e1ln\u00edm vn\u00edm\u00e1n\u00ed. Shoda s obvykl\u00fdm barevn\u00fdm vid\u011bn\u00edm se potvrzovala zejm\u00e9na tehdy, kdy\u017e schopnost Kule\u0161ovov\u00e9 vid\u011bt barvy prsty prudce klesala v \u010derven\u00e9 \u010d\u00e1sti spektra p\u0159i prodlu\u017eov\u00e1n\u00ed sv\u011bteln\u00fdch vln (i kdy\u017e m\u011bly tyto vlny t\u0159eba v\u011bt\u0161\u00ed energii ne\u017e vlny ve st\u0159edn\u00ed \u010d\u00e1sti spektra). V\u00fdsledky t\u011bchto pokus\u016f op\u011bt zna\u010dn\u011b podep\u0159ely n\u00e1zor, \u017ee v k\u016f\u017ei prst\u016f Kule\u0161ovov\u00e9 existuj\u00ed sv\u011btlo\u010div\u00e9 receptory, pravd\u011bpodobn\u011b stejn\u011b jako v s\u00edtnici lidsk\u00e9ho oka.<\/p>\n

\u00daloha tepeln\u00fdch receptor\u016f<\/strong><\/p>\n

P\u0159i testu pro barevn\u00e9 vid\u011bn\u00ed se potvrdilo, \u017ee tepeln\u00e9 receptory nemohou hr\u00e1t v\u00e1\u017en\u011bj\u0161\u00ed \u00falohu p\u0159i rozli\u0161ov\u00e1n\u00ed barev. Tepeln\u00e9 rozd\u00edly vyvolan\u00e9 sv\u011btlem r\u016fzn\u00e9 vlnov\u00e9 d\u00e9lky byly p\u0159\u00edli\u0161 nepatrn\u00e9, ne\u017e aby mohly m\u00edt n\u011bjak\u00fd vliv. P\u0159esto v\u0161ak byla \u00faloha tepeln\u00fdch receptor\u016f zkoum\u00e1na zvl\u00e1\u0161tn\u00edm pokusem : S\u00ed\u0165ka z te\u010dek se prom\u00edtala na sklo troj\u00edm zp\u016fsobem – jednak oby\u010dejn\u00fdm sv\u011btlem, poskytuj\u00edc\u00edm viditeln\u00e9 i infra\u010derven\u00e9 z\u00e1\u0159en\u00ed, pak sv\u011bteln\u00fdm zdrojem., kter\u00fd byl opat\u0159en filtrem pohlcuj\u00edc\u00edm sv\u011btlo a propou\u0161t\u011bj\u00edc\u00edm jen infra\u010derven\u00e9 paprsky, a kone\u010dn\u011b naopak, za pou\u017eit\u00ed filtru propou\u0161t\u011bj\u00edc\u00edho sv\u011bteln\u00e9 paprsky a zachycuj\u00edc\u00edho infra\u010derven\u00e9 z\u00e1\u0159en\u00ed. V infra\u010derven\u00fdch paprsc\u00edch nedok\u00e1zala Kule\u0161ovov\u00e1 ur\u010dit ani tu nejhrub\u0161\u00ed s\u00ed\u0165ku, a to ani p\u0159i zv\u00fd\u0161en\u00e9 intenzit\u011b z\u00e1\u0159en\u00ed. Uk\u00e1zalo se tedy, \u017ee se tepeln\u00e9 receptory v k\u016f\u017ei nepod\u00edlej\u00ed na vid\u011bn\u00ed prsty.<\/p>\n

\"\"<\/p>\n

Pokusy v temnot\u011b<\/strong><\/p>\n

Nejv\u00edce pochyb vyvolaly pr\u00e1vy, \u017ee Kule\u0161ovov\u00e1 je s to rozli\u0161ovat barvy i v naprost\u00e9 temnot\u011b. Barevn\u00e9 vjemy vznikaj\u00ed p\u016fsoben\u00edm sv\u011btla na o\u010dn\u00ed s\u00edtnici – v temnot\u011b proto nelze hovo\u0159it o barevn\u00e9m vid\u011bn\u00ed. Pokusy uk\u00e1zaly, \u017ee u Kule\u0161ovov\u00e9 ji\u017e i slab\u00e9 zatemn\u011bn\u00ed podstatn\u011b zhor\u0161uje nebo zcela znemo\u017e\u0148uje jej\u00ed vid\u011bn\u00ed prsty. To ji\u017e samo nazna\u010dovalo, jak\u00fd v\u00fdznam m\u00e1 sv\u011btlo pro jej\u00ed schopnosti.<\/p>\n

K definitivn\u00edmu zhodnocen\u00ed vlivu sv\u011btla p\u0159isp\u011bly dal\u0161\u00ed experimenty. P\u0159i prvn\u00edm z nich byly na pap\u00edr nakresleny \u010dernou tu\u0161\u00ed v hrub\u00fdch obrysech velk\u00e9 obr\u00e1zky dob\u0159e rozeznateln\u00e9 a byly p\u0159ikryty sklem.<\/p>\n

Kule\u0161ovov\u00e1 je p\u0159i jasn\u00e9m osv\u011btlen\u00ed snadno popisovala, v zatemn\u011bn\u00e9 m\u00edstnosti v\u0161ak v\u011bt\u0161inou v\u016fbec odm\u00edtala obr\u00e1zky identifikovat, nebo odpov\u00eddala \u0161patn\u011b. Druh\u00fd pokus byl je\u0161t\u011b pr\u016fkazn\u011bj\u0161\u00ed : Kule\u0161ovov\u00e1 se nacvi\u010dila, aby mohla spr\u00e1vn\u011b prsty rozezn\u00e1vat barvy na o\u0159ezan\u00fdch pastelk\u00e1ch. Pak se pokus opakoval v temn\u00e9 komo\u0159e p\u0159i siln\u00e9m \u010derven\u00e9m sv\u011btle (p\u0159i tomto osv\u011btlen\u00ed nelze zrakem barvy spr\u00e1vn\u011b ur\u010dovat – v\u0161echny p\u0159edm\u011bty odr\u00e1\u017eej\u00ed pouze ve sv\u011btlej\u0161\u00edch nebo tmav\u0161\u00edch t\u00f3nech \u010dervenou barvu). Odpov\u011bdi Kule\u0161ovov\u00e9 se p\u0159i tomto testu shodovaly s hodnocen\u00edm barev zrakem: barvy ov\u0161em mohly b\u00fdt ur\u010dov\u00e1ny pouze jako \u201etmav\u00e1\u201c a \u201esv\u011btl\u00e1\u201c. (Tak nap\u0159. zelenou tu\u017eku ozna\u010dovala Kule\u0161ovov\u00e1 za tmavou, r\u016f\u017eovou za sv\u011btlou, fialovou za \u010dernou atd.)<\/p>\n

Tyto dva pokusy poskytuj\u00ed, jak se zd\u00e1, kone\u010dn\u00fd d\u016fkaz toho, \u017ee schopnosti R. Kule\u0161ovov\u00e9 jsou zalo\u017eeny pouze na citlivosti k\u016f\u017ee ke sv\u011btlu, p\u0159i\u010dem\u017e sv\u011btlo\u010div\u00e9 receptory jejich prst\u016f maj\u00ed asi stejn\u00e9 vlastnosti jako receptory s\u00edtnice lidsk\u00e9ho oka.<\/p>\n

Mo\u017enosti ovlivn\u011bn\u00ed<\/strong><\/p>\n

P\u0159i pokusech byl zcela vylou\u010den v\u011bdom\u00fd nebo nev\u011bdom\u00fd podvod a omyly. Slo\u017eit\u011bj\u0161\u00ed to bylo s mo\u017enost\u00ed ovlivn\u011bn\u00ed, ke kter\u00e9mu je Kule\u0161ovov\u00e1 jako mimo\u0159\u00e1dn\u011b smyslov\u011b a nervov\u011b citliv\u00fd jedinec n\u00e1chyln\u00e1. Av\u0161ak zp\u016fsob, jak\u00fdm byly pokusy prov\u00e1d\u011bny, kontrola spr\u00e1vnosti v\u00fdsledk\u016f (\u010dasto byla spr\u00e1vnost zji\u0161\u0165ov\u00e1n\u00ed a\u017e zp\u011btn\u011b) i dal\u0161\u00ed opat\u0159en\u00ed (nap\u0159. nahodil\u00e1 zm\u011bna p\u0159i pokusu atd.) mo\u017enost ovlivn\u011bn\u00ed Kule\u0161ovov\u00e9 zven\u010d\u00ed naprosto vylou\u010dily.<\/p>\n

Sv\u011btlo\u010div\u00e9 receptory v k\u016f\u017ei<\/strong><\/p>\n

Popsan\u00e9 experimenty nesporn\u011b potvrzuj\u00ed dosud nezn\u00e1m\u00e9 a netu\u0161en\u00e9 mo\u017enosti a potence \u017eiv\u00e9ho organismu. U R. Kule\u0161ovov\u00e9 se uk\u00e1zalo, \u017ee tyto schopnosti nejen existuj\u00ed, ale \u017ee se mohou cvi\u010den\u00edm tak\u00e9 zna\u010dn\u011b rozv\u00edjet. V jak\u00e9m ohledu jde o jev nov\u00fd ? V literatu\u0159e se setk\u00e1v\u00e1me se zpr\u00e1vami popisuj\u00edc\u00edmi podobn\u00e9 \u00fakazy, bu\u010f v\u0161ak chyb\u00ed podrobn\u011bj\u0161\u00ed materi\u00e1l, nebo jde o zpr\u00e1vy nev\u011brohodn\u00e9. Z\u00e1sluhou Kule\u0161ovov\u00e9 je, \u017ee um\u011bla sv\u00e9 schopnosti rozvinout do t\u00e9 m\u00edry, \u017ee se staly nesporn\u00fdmi a objektivn\u011b zjistiteln\u00fdmi. (Dos\u00e1hla toho b\u011bhem jednoho roku mnohahodinov\u00fdmi cvi\u010den\u00edmi, prov\u00e1d\u011bn\u00fdmi s mimo\u0159\u00e1dnou hou\u017eevnatost\u00ed.)<\/p>\n

Po v\u0161ech experimentech se zd\u00e1 pravd\u011bpodobn\u00e9, \u017ee v lidsk\u00e9 k\u016f\u017ei existuj\u00ed sv\u011btlo\u010div\u00e9 receptory podobn\u00e9 receptor\u016fm v o\u010dn\u00ed s\u00edtnici. R\u00f3za Kule\u010dovov\u00e1 tyto receptory zcela nesporn\u011b m\u00e1, a to nejen v prstech na rukou, ale i na nohou, jak se b\u011bhem pokus\u016f zjistilo (po krat\u0161\u00edm cvi\u010den\u00ed jimi mohla rozezn\u00e1vat \u010dernou barvu od b\u00edl\u00e9.)<\/p>\n

Nezd\u00e1 se pravd\u011bpodobn\u00e9, \u017ee by se sv\u011btlo\u010div\u00e9 receptory v k\u016f\u017ei mohly cvi\u010den\u00edm n\u011bjak podstatn\u011b m\u011bnit nebo \u017ee by pak mohly dokonce vznikat. Sp\u00ed\u0161e lze p\u0159edpokl\u00e1dat, \u017ee n\u00e1cvik vid\u011bn\u00ed prsty prob\u00edh\u00e1 v \u00fast\u0159edn\u011bj\u0161\u00ed \u010d\u00e1sti nervov\u00e9 soustavy. Sv\u011btlo\u010div\u00e9 receptory v k\u016f\u017ei jist\u011b existovaly a vys\u00edlaly sign\u00e1ly ji\u017e d\u0159\u00edve, ale tyto sign\u00e1ly se nede\u0161ifrovaly. R\u00f3za Kule\u0161ovov\u00e1 je v\u0161eobecn\u011b nervov\u011b i smyslov\u011b citliv\u011bj\u0161\u00ed, co\u017e j\u00ed mohlo uleh\u010dit rozv\u00edjen\u00ed jejich schopnost\u00ed.<\/p>\n

Mohou vid\u011bt prsty i jin\u00ed lid\u00e9 ?<\/strong><\/p>\n

D\u016fle\u017eit\u00e9 je zjistit, zda jde o \u00fapln\u011b jedine\u010dn\u00fd \u00fakaz, nebo zda mohou tyto schopnosti – by\u0165 i v m\u00e9n\u011b v\u00fdrazn\u00e9 form\u011b – m\u00edt i jin\u00ed lid\u00e9. Kladn\u00e9 zodpov\u011bzen\u00ed t\u00e9to ot\u00e1zky by mohlo b\u00fdt v\u00fdchodiskem k uleh\u010den\u00ed osudu nevidom\u00fdch. Autorovi \u010dl\u00e1nku se zd\u00e1 m\u00e1lo pravd\u011bpodobn\u00e9, \u017ee by se tak dokonal\u00fd syst\u00e9m sv\u011btlo\u010div\u00fdch receptor\u016f v k\u016f\u017ei vyvinul pouze u jedin\u00e9ho \u010dlov\u011bka. Sp\u00ed\u0161e lze soudit, \u017ee tyto receptory maj\u00ed i ostatn\u00ed lid\u00e9. Av\u0161ak sign\u00e1ly p\u0159ich\u00e1zej\u00edc\u00ed z poko\u017eky jsou slab\u00e9 a \u010dlov\u011bk jich nevyu\u017e\u00edv\u00e1, proto\u017ee m\u00e1 pro vid\u011bn\u00ed speci\u00e1ln\u00ed org\u00e1n – oko.<\/p>\n

\u010clov\u011bk obvykle v\u016fbec nevyu\u017e\u00edv\u00e1 hrani\u010dn\u00edch, maxim\u00e1ln\u00edch mo\u017enost\u00ed smyslov\u00fdch org\u00e1n\u016f. I v tak element\u00e1rn\u00edm procesu pozn\u00e1v\u00e1n\u00ed, jako je smyslov\u00e9 registrov\u00e1n\u00ed okoln\u00edch p\u0159edm\u011bt\u016f a situace, hraj\u00ed velkou \u00falohu r\u016fzn\u00e9 formy abstrahov\u00e1n\u00ed, tj. pom\u00edjen\u00ed nepodstatn\u00fdch znak\u016f. P\u0159\u00edli\u0161 velk\u00e1 citlivost k detail\u016fm a k jednotlivostem br\u00e1n\u00ed rychl\u00e9mu pozn\u00e1n\u00ed podstaty pozn\u00e1van\u00e9ho p\u0159edm\u011btu. Av\u0161ak v mimo\u0159\u00e1dn\u00fdch situac\u00edch m\u016f\u017ee b\u00fdt zv\u00fd\u0161en\u00e1 citlivost nutn\u00e1, tak tak\u00e9 skute\u010dn\u011b pozorujeme, \u017ee nap\u0159. ve chv\u00edli velk\u00e9ho du\u0161evn\u00edho vyp\u011bt\u00ed mohou smyslov\u00e9 org\u00e1ny projevit abnorm\u00e1ln\u011b vysokou citlivost.<\/p>\n

Vlastnosti perifern\u00edch receptor\u016f se sotva mohou snadno m\u011bnit. Daleko pravd\u011bpodobn\u011bj\u0161\u00edm se zd\u00e1, \u017ee maxim\u00e1ln\u00ed citlivost, kter\u00e1 se projevuje jen ve v\u00fdjime\u010dn\u00fdch p\u0159\u00edpadech, je skute\u010dn\u00e1 citlivost t\u011bchto receptor\u016f, kter\u00e1 je jim v\u017edy vlastn\u00ed. Av\u0161ak centr\u00e1ln\u00ed nervov\u00fd syst\u00e9m tuto citlivost reguluje a br\u00e1n\u00ed \u010dlov\u011bku, aby ji zplna vyu\u017e\u00edval. Tuto funkci nervov\u00e9ho syst\u00e9mu autor \u010dl\u00e1nku charakterizuje jako jakousi \u201eochranu p\u0159ed zhloupnut\u00edm\u201c – p\u0159ed n\u00e1sledky p\u0159\u00edli\u0161 siln\u00fdch smyslov\u00fdch vjem\u016f. Pouze v mimo\u0159\u00e1dn\u00fdch p\u0159\u00edpadech propou\u0161t\u00ed tento ochrann\u00fd apar\u00e1t sign\u00e1ly, kter\u00e9 jsou organismu k u\u017eitku.<\/p>\n

-b\u0161-<\/em><\/p>\n

Priroda, Moskva, ro\u010d. 51, \u010d. 5, kv\u011bten 1963<\/em><\/p>\n

Cesty psychotroniky 2004\/2<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Org\u00e1n sov\u011btsk\u00e9 Akademie v\u011bd \u201ePriroda\u201c se vrac\u00ed ob\u0161\u00edrn\u00fdm \u010dl\u00e1nkem doktora fyzik\u00e1ln\u011b matematick\u00fdch v\u011bd N. D. \u0147uberga…<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":1377,"comment_status":"closed","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[5,8],"tags":[33],"class_list":["post-1375","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-souvislosti","category-veda","tag-esp"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.cestypsychotroniky.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1375","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.cestypsychotroniky.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.cestypsychotroniky.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.cestypsychotroniky.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.cestypsychotroniky.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=1375"}],"version-history":[{"count":2,"href":"https:\/\/www.cestypsychotroniky.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1375\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":1380,"href":"https:\/\/www.cestypsychotroniky.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1375\/revisions\/1380"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.cestypsychotroniky.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media\/1377"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.cestypsychotroniky.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=1375"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.cestypsychotroniky.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=1375"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.cestypsychotroniky.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=1375"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}