{"id":1501,"date":"2026-01-10T00:25:48","date_gmt":"2026-01-09T23:25:48","guid":{"rendered":"https:\/\/www.cestypsychotroniky.cz\/?p=1501"},"modified":"2025-12-02T01:39:42","modified_gmt":"2025-12-02T00:39:42","slug":"zlaty-vychod","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.cestypsychotroniky.cz\/index.php\/2026\/01\/10\/zlaty-vychod\/","title":{"rendered":"Zlat\u00fd v\u00fdchod"},"content":{"rendered":"<p><strong>Nov\u00e9 pokolen\u00ed hleda\u010d\u016f mystick\u00e9ho osv\u00edcen\u00ed * Nov\u00fd \u0159\u00e1d * Alester Crowley * katoli\u010dt\u00ed rosenkruci\u00e1ni * \u010darod\u011bjnick\u00e1 fra\u0161ka<\/strong><!--more--><\/p>\n<p>\u201eSv\u00edce sv\u00e9 za\u017eehli, na v\u011b\u017e vystoupili, \u010dty\u0159i sta s\u00e1l\u016f otev\u0159eli, sv\u011btlo v\u0161ak nespat\u0159ili. Do\u0161li pod n\u00edzkou klenbu, spustili se n\u00ed\u017e, pod zakryt\u00fdmi na\u0161li dve\u0159mi ze zlata kl\u00ed\u010d.\u201c (Maurice Maeterlinck)<br \/>\nNov\u00e9 pokolen\u00ed hleda\u010d\u016f mystick\u00e9ho osv\u00edcen\u00ed nev\u011b\u0159ilo ji\u017e v tajemstv\u00ed, jich\u017e bylo mo\u017en\u00e9 dos\u00e1hnout na nejvy\u0161\u0161\u00edch stupn\u00edch zedn\u00e1\u0159sk\u00e9ho \u017eeb\u0159\u00edku, \u010dasto dlouh\u00e9ho jako lidsk\u00fd \u017eivot. V\u0161eobecn\u00fd rozkv\u011bt v\u011bdy a um\u011bn\u00ed v posledn\u00edch desetilet\u00edch 19. stolet\u00ed donutil je odhodit masky a ost\u0159eji vyzna\u010dit hranice.<\/p>\n<p>Anachronick\u00e9 laborato\u0159e a hrdinsk\u00e1, t\u00e9m\u011b\u0159 galejnick\u00e1 pr\u00e1ce ji\u017e nejit\u0159ily obraznost um\u011bleck\u00e9 boh\u00e9my. Jestli\u017ee cesta ke kone\u010dn\u00e9mu triumfu \u201emagisteria&#8220; spo\u010d\u00edv\u00e1 v magii, je nutn\u00e9 zvl\u00e1dnout co nejrychleji prost\u0159edky \u010darod\u011bjnictv\u00ed a st\u0159emhlav se pono\u0159it do tmy, do prap\u016fvodn\u00edho, nevyzpytateln\u00e9ho d\u011bsu prost\u00e9ho v\u0161ech konvenc\u00ed a ost\u00fdchav\u00fdch v\u00fdhrad. A \u010d\u00edm hr\u016fzn\u011bj\u0161\u00ed, \u010d\u00edm neproniknuteln\u011bj\u0161\u00ed je tato temnota, t\u00edm l\u00e9pe. Znamen\u00e1 to, \u017ee se bl\u00ed\u017e\u00ed o\u010dek\u00e1van\u00fd \u00fasvit, nevysloviteln\u00e1 z\u00e1\u0159e, v\u0161e projas\u0148uj\u00edc\u00ed jitro m\u00e1g\u016f.<br \/>\nNov\u00fd \u0159\u00e1d se symptomatick\u00fdm n\u00e1zvem \u201eZlat\u00fd v\u00fdchod\u201c byl zalo\u017een roku 1888 v Lond\u00fdn\u011b n\u00e1m ji\u017e zn\u00e1m\u00fdm Wynnim Westcottem (1848-1925). Asistenty m\u00e1ga dev\u00e1t\u00e9ho rosenkruci\u00e1nsk\u00e9ho stupn\u011b se stali excentrick\u00fd Samuel Liddell Mac Gregor Mathers (1854-1918), kter\u00fd chodil v \u0161atech skotsk\u00e9ho horala s leopardi k\u016f\u017e\u00ed p\u0159es rameno, a fyzik Robert Woodman (1828 a\u017e 1891), jen\u017e se ke st\u00e1\u0159\u00ed zklamal ve v\u011bd\u011b. V an\u00e1lech \u0159\u00e1du se dochoval protokol\u00e1rn\u00ed z\u00e1znam o n\u00e1v\u0161t\u011bv\u011b Blavatsk\u00e9 v Lond\u00fdn\u011b v kv\u011btnu roku 1887.<\/p>\n<p>N\u00e1v\u0161t\u011bva velmi vzru\u0161ila spole\u010dnost dycht\u00edc\u00ed po divech, a tak se Westcott rozhodl vystoupit s vlastn\u00edm okultn\u00edm programem. Sch\u00e1zela jen n\u011bjak\u00e1 svat\u00e1 relikvie.<\/p>\n<p>Neub\u011bhlo ani p\u011bt m\u011bs\u00edc\u016f a A. Woodword, \u010dlen rosenkruci\u00e1n\u016f a osobnost v zedn\u00e1\u0159sk\u00fdch kruz\u00edch dob\u0159e zn\u00e1m\u00e1, p\u0159edal Westcottovi \u0161est list\u016f rukopisu, psan\u00e9ho \u010darod\u011bjnickou abecedou na star\u00e9m pap\u00edru s vodoznakem roku 1809. Westcott, zb\u011bhl\u00fd v magii, si vzal na pomoc knihu opata Johanna Trithemia (1463-1516) \u201ePolygrafia\u201c, v n\u00ed\u017e na\u0161el pot\u0159ebn\u00fd kl\u00ed\u010d, a roz\u0161ifroval z\u00edskan\u00fd rukopis. Obsahoval v\u0161e, co bylo t\u0159eba: zedn\u00e1\u0159sk\u00fd ritu\u00e1l, okultn\u00ed objevy v duchu nov\u011bj\u0161\u00edho evropsk\u00e9ho mysticismu, alchymii, kabalu, astrologii.<\/p>\n<p>Fragmenty ritu\u00e1lu budouc\u00edho bratrstva byly na sv\u011bt\u011b. Jeliko\u017e v Anglii nebylo mo\u017en\u00e9 zalo\u017eit novou zedn\u00e1\u0159skou organizaci bez blahosklonn\u00e9ho souhlasu Sjednocen\u00e9 velik\u00e9 l\u00f3\u017ee, rozhodl se Westcott zvolit formu \u0159\u00e1du. K zn\u00e1m\u00e9 ji\u017e rosenkruci\u00e1nsk\u00e9 hierarchii p\u0159idal je\u0161t\u011b dva stupn\u011b, co\u017e umo\u017enilo vytvo\u0159it t\u0159\u00ed\u010dlennou strukturu \u0159\u00e1du, kter\u00e1 jako by kop\u00edrovala obvod magick\u00e9ho kruhu s jeden\u00e1cti (templ\u00e1\u0159sk\u00e9 \u010d\u00edslo) stupni svrchovanosti.<\/p>\n<p>Vn\u011bj\u0161\u00ed \u0159\u00e1d 0\u00b0= 0\u00b0 Neofyt 1\u00b0 = 10\u00b0 Zelator 2\u00b0\u2014 9\u00b0 Theoreticus 3\u00b0= 8\u00b0 Practicus 4\u00b0= 7\u00b0 Philosophus<br \/>\nDruh\u00fd \u0159\u00e1d 5\u00b0 = 6\u00b0 Adeptus minor 6\u00b0 = 5\u00b0 Adeptus maior 7\u00b0 = 4\u00b0 Adeptus exemptus<br \/>\nT\u0159et\u00ed \u0159\u00e1d 8\u00b0 = 3\u00b0 Magister 9\u00b0 = 2\u00b0 M\u00e1gus 10\u00b0= 1\u00b0 Ipsissimus<\/p>\n<p>Titul m\u00e1ga si vyhradil zakladatel pro sebe a titul ipsissima, \u201esvrchovan\u00e9ho p\u00e1na&#8220;, pro mytick\u00e9ho ochr\u00e1nce na zp\u016fsob him\u00e1lajsk\u00e9ho mah\u00e1tmy Blavatsk\u00e9.<\/p>\n<p>Ponech\u00e1me-li stranou po\u010d\u00e1te\u010dn\u00ed stupe\u0148 neofyta s nulov\u00fdmi ukazateli zasv\u011bcen\u00ed, n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed stupn\u011b s \u010d\u00edsly od 10\u00b0 a\u017e k 1 odpov\u00eddaly deseti sf\u00e9r\u00e1m (sef\u00edr\u00f3t\u016fm) kabalistick\u00e9ho stromu. Ne p\u0159\u00edli\u0161 slo\u017eit\u00fdmi zkou\u0161kami a inicia\u010dn\u00edmi ceremoniemi bylo mo\u017en\u00e9 snadno dos\u00e1hnout stupn\u011b 4\u00b0 = 7\u00b0, tj. stupn\u011b filozofa, zavr\u0161uj\u00edc\u00edho vn\u011bj\u0161\u00ed \u0159\u00e1d.<\/p>\n<p>V prvn\u00edch letech existence byl \u201eZlat\u00fd v\u00fdchod\u201c sp\u00ed\u0161e mate\u0159skou \u0161kolou pro za\u010d\u00ednaj\u00edc\u00ed okultisty ne\u017e novou hermetickou \u0161kolou. Teprve pot\u00e9, kdy\u017e Westcott, Mathers a Woodman spojili kabalistick\u00fd \u201estrom \u017eivota&#8220; s alchymistick\u00fdm a astrologick\u00fdm symbolem tarotu, dos\u00e1hli toho, \u017ee se \u0159\u00e1dov\u00fd ritu\u00e1l stal p\u0159ita\u017eliv\u00fdm pro neofyty, tou\u017e\u00edc\u00ed dos\u00e1hnout \u201evy\u0161\u0161\u00edch tajemstv\u00ed&#8220;. Konkurence na trhu milovn\u00edk\u016f div\u016f je v ka\u017ed\u00e9 dob\u011b tvrd\u00e1. Aby se existence \u0159\u00e1du stala v\u0161eobecn\u011b zn\u00e1mou, bylo t\u0159eba jej vymanit ze zedn\u00e1\u0159sk\u00fdch okov\u016f, jich\u017e se tak \u00faporn\u011b p\u0159idr\u017eoval Westcott, a opat\u0159it se vlastn\u00ed bibl\u00ed. \u0160est list\u016f popsan\u00fdch \u010darod\u011bjnick\u00fdmi znaky se k tomuto \u00fa\u010delu hodilo pram\u00e1lo. Koncem roku 1891 se dostal do pop\u0159ed\u00ed Mathers, kter\u00fd ke sv\u00e9 exotick\u00e9 toalet\u011b p\u0159idal malou tubet\u011bjku s klapkami na u\u0161i. Spole\u010dn\u011b s dal\u0161\u00edmi t\u0159iceti bratry a pades\u00e1ti u\u010dedn\u00edky pronajal staven\u00ed, kter\u00e9 nazval Chr\u00e1mem \u00cdsidy-Ur\u00e1nie. Z\u00e1sadn\u00ed p\u0159estavb\u011b byl podroben i statut druh\u00e9ho \u0159\u00e1du. Tak vznikl Ordo Rosae Rubeae et Aureae Crucis, neboli \u0158\u00e1d rub\u00ednov\u00e9 r\u016f\u017ee a zlat\u00e9ho k\u0159\u00ed\u017ee, zkr\u00e1cen\u011b R. R. et A. C. Poetick\u00fd n\u00e1zev, v\u00fdchodn\u00ed kolorit p\u0159ich\u00e1zej\u00edc\u00ed do m\u00f3dy (Isis!) a p\u0159\u00edslib brzk\u00fdch div\u016f zajistily nov\u00e9mu podniku pot\u0159ebnou reklamu. Matherse nezat\u011b\u017eovala zbo\u017en\u00e1 \u00facta k star\u00fdm ani nov\u00fdm tradic\u00edm, a tak sm\u011ble p\u0159isoudil zreformovan\u00fd ritu\u00e1l 5\u00b0 = 6\u00b0 samotn\u00e9mu Christianu Rosencreutzovi.<\/p>\n<p>Chartu Chr\u00e1mu \u00cdsidy-Ur\u00e1nie \u010d\u00edslo 3 zdobily v roz\u00edch \u010dty\u0159i kabalistick\u00e9 pe\u010det\u011b a symboly evangelist\u016f rozm\u00edst\u011bn\u00e9 podle sv\u011btov\u00fdch stran. Podle zedn\u00e1\u0159sk\u00e9ho zvyku za\u010d\u00ednala slovy: \u201eVe jm\u00e9nu tv\u016frce V\u0161ehom\u00edra.&#8220; Byla to v\u0161ak posledn\u00ed z ob\u0159adnost\u00ed svobodn\u00fdch zedn\u00e1\u0159\u016f. Mathers \u00faporn\u011b hledal vlastn\u00ed \u201eztracen\u00e9 slovo&#8220;. D\u0159\u00edve, ne\u017e si vydobyl m\u00edsto na slunci, zalo\u017eil roku 1894 spolu s dcerou boh\u00e1\u010de Anni\u00ed Harnimanovou vlastn\u00ed chr\u00e1m s \u010d\u00edslem sedm &#8211; Ahatoor. P\u00eddil se po nov\u00fdch idej\u00edch, p\u0159em\u00fd\u0161lel o probl\u00e9mech, jako jsou nekromantie, lunatismus, ut\u00e1p\u011bl se v jakobitsk\u00fdch fantazi\u00edch (jakobit\u00e9 &#8211; p\u0159\u00edvr\u017eenci anglick\u00e9ho kr\u00e1le Jakuba II. Stuarta, svr\u017een\u00e9ho za st\u00e1tn\u00edho p\u0159evratu v letech 1688\u20141689), snil o restauraci dynastie Stuartovc\u016f. Kone\u010dn\u011b se do\u010dkal. V roce 1898 byl v knihovn\u011b pa\u0159\u00ed\u017esk\u00e9ho arzen\u00e1lu objeven grimoire z roku 1458 &#8211; Kniha svat\u00e9 magie m\u00e1ga Abra Melina. Kone\u010dn\u011b vytou\u017een\u00e1 bible!<\/p>\n<p>Zabezpe\u010den \u0161t\u011bdrou finan\u010dn\u00ed podporou Annie Harnimanov\u00e9 odjel se svou \u017eenou, dcerou filozofa Bergsona, do Pa\u0159\u00ed\u017ee, kde se p\u0159ed n\u00edm otev\u0159ely nep\u0159ebern\u00e9 poklady egyptsk\u00fdch (zcela v duchu Cagliostra) magick\u00fdch ritu\u00e1l\u016f.<\/p>\n<p>V listopadu t\u00e9ho\u017e roku se zk\u0159\u00ed\u017eily cesty Matherse s cestou Alestera Crowleye (1876-1947), tehdy je\u0161t\u011b nezn\u00e1m\u00e9ho \u201eZv\u00ed\u0159ete Apokalypsy&#8220;. B\u011bhem n\u011bkolika m\u011bs\u00edc\u016f zasv\u011btil Mathers Crowleye, v kter\u00e9m vytu\u0161il sp\u0159\u00edzn\u011bnou du\u0161i, do druh\u00e9ho stupn\u011b.<\/p>\n<p>Crowley se narodil v roce zalo\u017een\u00ed \u201eTeosofick\u00e9 spole\u010dnosti\u201c Blavatsk\u00e9. Jeho otec byl \u010dlenem Plymouthsk\u00e9ho bratrstva. V rodin\u011b vl\u00e1dla t\u00ed\u017eiv\u00e1 atmosf\u00e9ra pobo\u017en\u016fstk\u00e1\u0159stv\u00ed a sekt\u00e1\u0159sk\u00e9ho fanatismu proniknut\u00e9ho v\u00edrou v p\u0159\u00edchod Antikrista a v brzk\u00fd konec sv\u011bta. Kdy\u017e byl nedlouho p\u0159ed svou smrt\u00ed dot\u00e1z\u00e1n, pro\u010d si \u0159\u00edk\u00e1 \u201eZv\u00ed\u0159e Apokalypsy\u201c, odpov\u011bd\u011bl, \u017ee ho tak nazvala matka. Podobn\u011b jako jin\u00ed jeho p\u0159edch\u016fdci i tento budouc\u00ed \u201em\u00e1g 20. stolet\u00ed&#8220; brzy opustil domov a vedl tul\u00e1ck\u00fd \u017eivot pln\u00fd nev\u0161edn\u00edch p\u0159\u00edhod. Zprvu si ho \u0161\u00e1liv\u00fdm z\u00e1vojem Isidin\u00fdm podmanil V\u00fdchod. Av\u0161ak hledat ve 20. stolet\u00ed nadpozemsk\u00e1 zjeven\u00ed v Ar\u00e1bii nebo v Egypt\u011b by bylo sm\u011b\u0161n\u00e9. Saint-Germainovy a Cagliostrovy \u010dasy ji\u017e nen\u00e1vratn\u011b minuly. Proto se Crowley, ovlivn\u011bn\u00fd Blavatskou, vypravil do Him\u00e1laje, s\u00eddla mytick\u00fdch mah\u00e1tm\u016f. Nelze mu up\u0159\u00edt hou\u017eevnatost a odvahu.<\/p>\n<p>V roce 1902 zdolal \u010cchokori, v roce 1905 Kan\u010dend\u017eengu. Uchv\u00e1cen kr\u00e1sou a velebnost\u00ed zasn\u011b\u017een\u00fdch vrchol\u016f zkusil sv\u00e9 \u0161t\u011bst\u00ed, a nikoli bez \u00fasp\u011bchu, na poli b\u00e1snick\u00e9m. Jeho sb\u00edrky \u201eBo\u017e\u00ed m\u011bsto\u201c (1913) a \u201ePrach \u0161t\u011bst\u00ed\u201c byly vysoce cen\u011bny v est\u00e9tsk\u00fdch kruz\u00edch.<\/p>\n<p>V Lond\u00fdn\u011b vstoupil Crowley do Mathersova hermetick\u00e9ho \u0159\u00e1du a brzy dos\u00e1hl stejn\u00e9ho stupn\u011b zasv\u011bcen\u00ed jako jeho zakladatel. Kdy\u017e se v\u0161ak nedo\u010dkal sl\u00edben\u00fdch tajemstv\u00ed, rozhodl se, \u017ee spojen\u00ed s \u201etajn\u00fdmi v\u016fdci&#8220; nav\u00e1\u017ee s\u00e1m. Podle v\u0161eho je tedy nenalezl ani v Him\u00e1laji. V Cambridge se pono\u0159il do studia mystick\u00e9 literatury. V knihovn\u011b Trinitsk\u00e9 koleje se sezn\u00e1mil s d\u00edly Eckerhausenov\u00fdmi, Boehmov\u00fdmi a Swedenborgov\u00fdmi, av\u0161ak jeho z\u00e1jem o kabinetn\u00ed u\u010denost brzy ochabl a znovu se vr\u00e1til do Asie. St\u0159\u00eddal skand\u00e1ln\u00ed milostn\u00e9 avant\u00fdry s hled\u00e1n\u00edm zjeven\u00ed. Nakonec se rozhodl st\u00e1t se zv\u011bstovatelem. Od nyn\u011bj\u0161ka bude vypr\u00e1v\u011bt ohromen\u00fdm neofyt\u016fm o neviditeln\u00fdch u\u010ditel\u00edch lidstva a and\u011blsk\u00fdch z\u00e1stupech ob\u00fdvaj\u00edc\u00edch jin\u00e9, netu\u0161en\u00e9 sv\u011bty.<\/p>\n<p>Symbolem nov\u00e9ho \u0159\u00e1du Argentum Astrum se stala st\u0159\u00edbrn\u00e1 hv\u011bzda. Jako znalec j\u00f3gy a buddhistick\u00fdch tantristick\u00fdch ob\u0159ad\u016f obohatil z\u00e1padn\u00ed magii o erotick\u00e9 demonstrace, z \u010c\u00edny, kde rovn\u011b\u017e pobyl, pak p\u0159evzal star\u00e9 taoistick\u00e9 pov\u011bry, k nim\u017e se v\u00e1\u017e\u00ed alchymistick\u00e1 hled\u00e1n\u00ed nesmrtelnosti a v\u011b\u010dn\u00e9ho ml\u00e1d\u00ed.<\/p>\n<p>V roce 1903 se Crowley o\u017eenil se Skotkou Rosou Kellyovou. L\u00edb\u00e1nky pro\u017eili v K\u00e1hi\u0159e, av\u0161ak jejich man\u017eelstv\u00ed nebylo souzeno dlouh\u00e9 trv\u00e1n\u00ed. \u201eRudou \u017eenou&#8220;, kter\u00e1 si osedlala \u201eZv\u00ed\u0159e&#8220; poct\u011bn\u00e9 znamen\u00edm 666, se stala Lia Hirsigov\u00e1. Crowley v n\u00ed z\u00edskal jak kn\u011b\u017eku, tak i \u0161akti, ji\u017e pot\u0159eboval, aby mohl \u201evstoupit do astr\u00e1lu&#8220;. Na sklonku \u017eivota byl obklopen mno\u017estv\u00edm takov\u00fdch kn\u011b\u017eek a asistentek v riskantn\u00edch demonstrac\u00edch p\u0159edch\u00e1zej\u00edc\u00edch nespoutan\u00e9 \u017eivelnosti \u201esexu\u00e1ln\u00ed revoluce&#8220;. Jedna z jeho partnerek, sestra Kybela (Australanka Leila Chaddelov\u00e1), p\u00f3zuj\u00edc\u00ed s \u010darod\u011bjn\u00fdm pentaklem na obna\u017een\u00fdch prsou, udala t\u00f3n m\u00f3d\u011b dne\u0161n\u00edho pokolen\u00ed hv\u011bzd \u010darod\u011bjnick\u00e9ho stript\u00fdzu.<\/p>\n<p>S obdivuhodnou lehkost\u00ed, kterou mu mohl Mathers jen z\u00e1vid\u011bt, sm\u00edsil Crowley ohlasy starod\u00e1vn\u00fdch slu\u017eeb \u010f\u00e1blu a chaldejsk\u00fdm d\u00e9mon\u016fm s orfick\u00fdmi myst\u00e9rii. Do tohoto \u010f\u00e1belsk\u00e9ho n\u00e1poje p\u0159idal nav\u00edc \u201etelemu&#8220; Herma Trismegista a abstraktn\u00ed principy taoismu a p\u0159ipravil tak koktail, kter\u00fd mohl opojit ka\u017ed\u00e9ho adepta okultismu. A to doslova, nebo\u0165 pr\u00e1v\u011b Crowley o\u017eivil u\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed narkotik p\u0159i \u010darod\u011bjnick\u00fdch akc\u00edch. Ve sv\u00fdch spisech \u201eTeorie a praxe magie\u201c a \u201eKniha Zokana\u201c veleb\u00ed ha\u0161i\u0161, opium, v\u00fdta\u017eek z muchom\u016frky, kaktus peyotl a h\u0159iby Azt\u00e9k\u016f. Ku\u0159\u00e1rna opia a bordel, to jsou chr\u00e1my, kde se ochotn\u011b zjevuj\u00ed d\u00e9moni i sta\u0159\u00ed bohov\u00e9. Crowley se pravideln\u011b objevuje na plak\u00e1tech a v \u017eurn\u00e1lech pochybn\u00e9 pov\u011bsti. Jednou je tu v pl\u00e1\u0161ti k\u0159i\u017e\u00e1ka, jindy v \u010dalm\u011b dervi\u0161e, n\u011bkdy s korunou egyptsk\u00e9ho kn\u011bze na hlav\u011b (zcela ve stylu hollywoodsk\u00fdch film\u016f), \u010di zase v sutan\u011b katolick\u00e9ho p\u00e1tera.<\/p>\n<p>Nesta\u010dilo mu v\u0161ak b\u00fdt kn\u011bzem v\u0161ech chr\u00e1m\u016f a svatost\u00e1nk\u016f. Jako adept astr\u00e1lu p\u00ed\u0161e podobn\u011b jako Kelley a Dee nesmysly o d\u0159\u00edv\u011bj\u0161\u00edch \u017eivotech i budouc\u00edm zrozen\u00ed v jin\u00fdch sv\u011btech (kniha \u201eVid\u011bn\u00ed a hlas\u201c), zakl\u00e1d\u00e1 v r\u016fzn\u00fdch \u010d\u00e1stech sv\u011bta magick\u00e9 sekty a \u0159\u00e1dy. Po prvn\u00ed sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lce se usadil na Sic\u00edlii a zalo\u017eil \u201eTelemsk\u00e9 opatstv\u00ed\u201c, ani\u017e tu\u0161il, \u017ee n\u011bco podobn\u00e9ho kdysi u\u010dinil Gargantua. Egypt\u0161t\u00ed bohov\u00e9 se mu zjevuj\u00ed v podob\u011b sv\u016fdn\u00fdch \u017een. To jsou jeho totemy \u010di p\u0159esn\u011bji tantristick\u00e9 kan\u00e1ly, z nich\u017e \u010derp\u00e1 kosmickou energii. V opiov\u00e9m om\u00e1men\u00ed si p\u0159edstavuje, \u017ee je Osiridem, Isidou i jejich synem Horem v jedn\u00e9 osob\u011b. Je apokalyptick\u00fdm \u201eZv\u00ed\u0159etem&#8220; a prorokem nov\u00fdch ai\u00f3n\u016f, pohansk\u00fdm i k\u0159es\u0165ansk\u00fdm velekn\u011bzem. \u201eD\u011bl\u00e1m, co d\u011bl\u00e1m, nic v\u00edc,&#8220; prohla\u0161uje, stav\u011bje se do p\u00f3zy Lutherovy. \u201eRitu\u00e1ly d\u00e1vn\u00fdch dob jsou temn\u00e9,&#8220;&#8218; hl\u00e1s\u00e1 jindy, \u201eo\u010dist\u00edme je a jaksepat\u0159\u00ed je prosv\u011btl\u00edme.&#8220;<\/p>\n<p>Neberme v\u0161ak Crowleyovi to, co mu pat\u0159\u00ed. Z\u00e1klady sou\u010dasn\u00e9ho okultismu, jeho hierarchick\u00fd syst\u00e9m a \u010darod\u011bjnickou praxi propracoval a rozvinul p\u0159edev\u0161\u00edm on. V rom\u00e1nu \u201eD\u00edt\u011b luny\u201c popsal tajemstv\u00ed alchymistick\u00fdch transmutac\u00ed osobnosti. Kr\u00e9dem mu je d\u00e9monick\u00fd p\u0159erod \u010dlov\u011bka. V jeho magick\u00e9m \u0161ou proch\u00e1zej\u00ed v\u0161emi obdob\u00edmi obrazy d\u00edt\u011bte korunovan\u00e9ho \u010f\u00e1blem a \u201eRud\u00e9 \u017eeny&#8220; cv\u00e1laj\u00edc\u00ed na h\u0159bet\u011b \u201eZv\u00ed\u0159ete&#8220;. Crowley sice nad\u0161en\u011b p\u0159iv\u00edtal pu\u010d \u010dern\u00fdch ko\u0161il\u00ed, nicm\u00e9n\u011b pro neshody s nov\u00fdm re\u017eimem v roce 1923 It\u00e1lii opustil. St\u00e1le tou\u017eil po \u201emagick\u00e9 kolonii&#8220;, kde by se mohl oddan\u00fdm obdivovatel\u016fm zjevovat v nejr\u016fzn\u011bj\u0161\u00edch podob\u00e1ch d\u00e9mona, a sjezdil proto \u0159adu zem\u00ed, ale nakonec se vr\u00e1til do vlasti. Za v\u00e1lky napsal \u201eKnihu Thowta\u201c, v\u011bnovanou symbolice tarotu. V roce 1922 si ud\u011blil nejvy\u0161\u0161\u00ed stupe\u0148 velmistra Ordo Templi Orientis (OTO), tj. \u0158\u00e1du v\u00fdchodn\u00edho chr\u00e1mu, t\u011bsn\u011b spjat\u00e9ho s n\u011bmeck\u00fdmi okultn\u00edmi skupinami.<\/p>\n<p>Crowley zem\u0159el roku 1947 v Hastingsu. V muzeu \u010darod\u011bjnictv\u00ed na ostrov\u011b Man je vystaven Crowley\u016fv certifik\u00e1t \u201eTajn\u00e9ho \u0159\u00e1du Malty\u201c s bo\u017e\u00edm okem v troj\u00faheln\u00edku, pentagramem a hexagramem, tedy s \u00fapln\u00fdm souborem znak\u016f, kter\u00fd tak dob\u0159e vystihoval jeho neodbytnou touhu b\u00fdt sou\u010dasn\u011b v\u0161\u00edm. Mezi t\u011bmi, kdo se aktivn\u011b \u00fa\u010dastnili \u010dinnosti \u0159\u00e1du \u201eZlat\u00fd v\u00fdchod\u201c, zauj\u00edmala zvl\u00e1\u0161tn\u00ed postaven\u00ed Violet Mary (1891 a\u017e 1946), jej\u00ed\u017e ok\u00e1zal\u00fd pseudonym Dion Fortune (Dio no Fortuna), tedy B\u016fh, ne Sudba, vzbudil pozornost samotn\u00e9ho Malherse. Kdy\u017e v sob\u011b objevila neoby\u010dejn\u00e9 schopnosti, nav\u0161t\u00edvila Indii a tam se definitivn\u011b utvrdila ve sv\u00e9m okultn\u00edm posl\u00e1n\u00ed. Skotsk\u00fd mystik G. Brodie, autor bro\u017eur o magii, ji nau\u010dil n\u011bkolika trik\u016fm a p\u0159esv\u011bd\u010dil ji, aby se v\u011bnovala liter\u00e1rn\u00ed pr\u00e1cii.<\/p>\n<p>Po n\u011bkolika letech zplodila rom\u00e1n \u201eMilenec d\u00e9mon\u201c a neznaj\u00edc m\u00edru, pustila se do op\u011bvov\u00e1n\u00ed nejr\u016fzn\u011bj\u0161\u00edch hr\u016fz, jako jsou nekrofilie, astr\u00e1ln\u00ed vampyrismus a pornografie. Jej\u00ed stra\u0161ideln\u00e9 pov\u00eddky o \u010darod\u011bjnictv\u00ed a nejr\u016fzn\u011bj\u0161\u00edch patologick\u00fdch jevech pozd\u011bji vytvo\u0159ily sb\u00edrku \u201eTajemstv\u00ed doktora Taverina Malika Vivian La Fay Morgan, kter\u00e1 se pokl\u00e1dala za \u010darod\u011bjnici za \u201eslu\u017eebnici mo\u0159e&#8220;, nakreslila sv\u016fj autoportr\u00e9t spolu s d\u00e1mou, v n\u00ed\u017e lze rozpoznat Dion Fortunu. Z pl\u00e1tna na na . hled\u00ed t\u011blnat\u00e1, nevkusn\u011b oble\u010den\u00e1 m\u011b\u0161tka s pon\u011bkud kos\u00fdma a kaln\u00fdma o\u010dima. Crowley ji n\u011bkolikr\u00e1t zval k \u00fa\u010dasti na \u201emyst\u00e9ri\u00edch \u00edsidy a Dion\u00fdsa&#8220;, jak sv\u00e9 sexomagick\u00e9 orgie naz\u00fdval. Dioi1 Fortune pak tvrdila, \u017ee v t\u00e9 dob\u011b dos\u00e1hla spojen\u00ed s jin\u00fdm i planetami. Napsala o tom v knize \u201eKosmick\u00e1 doktr\u00edna\u201c, kter\u00e1 je otrockou kopi\u00ed \u201eTajn\u00e9 doktr\u00edny\u201c Blavatsk\u00e9.<\/p>\n<p>Vra\u0165me se v\u0161ak k ran\u00e9mu obdob\u00ed existence \u201eZlat\u00e9ho v\u00fdchodu\u201c. Zpr\u00e1vy o rosenkruci\u00e1nsk\u00fdch rukopisech, kter\u00e9 pr\u00fd za p\u0159isp\u011bn\u00ed nezn\u00e1m\u00e9 a mo\u017en\u00e1 zcela mytick\u00e9 Anny Sprenglerov\u00e9 z Norimberka roz\u0161ifroval Westcott, siln\u011b vzru\u0161ovaly exaltovanou pa\u0159\u00ed\u017eskou boh\u00e9mu.<\/p>\n<p>Mlad\u00ed mal\u00ed\u0159i a b\u00e1sn\u00edci, kte\u0159\u00ed si kr\u00e1tili \u010das p\u0159i \u010d\u00ed\u0161ce absintu v montparnassk\u00fdch kav\u00e1rn\u00e1ch, projevili o rosenkruci\u00e1nsk\u00e9 d\u011bdictv\u00ed velk\u00fd, t\u00e9m\u011b\u0159 chorobn\u00fd z\u00e1jem. Kabalistick\u00e1 symbolika obdivuhodn\u011b souzn\u011bla s tu\u017ebami rod\u00edc\u00ed se dekadence. Prvn\u00ed to pochopili b\u00e1sn\u00edk mark\u00fdz de Gua\u00edta (1860-1898) a Jos\u00e9ph P\u00e9ladan (1858-1918), sebev\u011bdom\u00fd mu\u017e prapodivn\u00fdch z\u00e1jm\u016f, kter\u00fd se ji\u017e v roce 1885 prohl\u00e1sil \u201emistrem R\u016f\u017ee a K\u0159\u00ed\u017ee&#8220;.<\/p>\n<p>V roce 1888, v dob\u011b, kdy byl zalo\u017een prvn\u00ed chr\u00e1m Zlat\u00e9ho v\u00fdchodu, P\u00e9ladan spole\u010dn\u011b s Guaitou ozn\u00e1mili zalo\u017een\u00ed nov\u00e9ho \u201ekabalistick\u00e9ho \u0159\u00e1du rosenkruci\u00e1n\u016f&#8220;, zahrnuj\u00edc\u00edho v\u0161eho v\u0161udy pouze t\u0159i stupn\u011b: biologii, teorii a praxi. Byla ustavena dvan\u00e1cti\u010dlenn\u00e1 rada, z n\u00ed\u017e polovina osob, jak bylo zvykem, byla anonymn\u00ed. Na rozpracov\u00e1n\u00ed \u0159\u00e1dov\u00fdch stanov se pod\u00edl\u00ed G\u00e9rard Encausse (1865-1916), zn\u00e1m\u00fd pod pseudonymem Papus, d\u00e1le romanopisec Pani Adam a dva zku\u0161en\u00ed okultist\u00e9, zn\u00e1m\u00ed pod jm\u00e9ny Barlet (Alfred Foucher) a Alta (Charles Meline).<\/p>\n<p>Na ustavuj\u00edc\u00edm banketu P\u00e9ladan bombasticky prohl\u00e1sil: \u201eV\u011b\u0159\u00edm v ide\u00e1l, tradici a hierarchii.&#8220;<\/p>\n<p>Na rozd\u00edl od anglick\u00fdch brat\u0159\u00ed, kte\u0159\u00ed se hned od po\u010d\u00e1tku orientovali na okultismus, francouz\u0161t\u00ed rosenkruci\u00e1n\u0161t\u00ed kabalist\u00e9 zalo\u017eili zprvu n\u011bco na zp\u016fsob liter\u00e1rn\u00ed spole\u010dnosti, kter\u00e1 sehr\u00e1la v\u00fdznamnou \u00falohu v procesu konstituov\u00e1n\u00ed evropsk\u00e9ho symbolismu. Blokova R\u016f\u017ee a k\u0159\u00ed\u017e je jak\u00fdmsi vzd\u00e1len\u00fdm ohlasem tohoto prvotn\u00edho hled\u00e1n\u00ed. P\u0159\u00eddech fra\u0161ky, kter\u00fd ulp\u011bl na \u010dinnosti francouzsk\u00e9ho rosenkruci\u00e1nsk\u00e9ho \u0159\u00e1du, m\u00e1 na sv\u011bdom\u00ed P\u00e9ladan, kter\u00fd zcela propadl velik\u00e1\u0161stv\u00ed a p\u0159\u00edmo maniak\u00e1ln\u00ed v\u00e1\u0161ni k ok\u00e1zal\u00fdm titul\u016fm a oblek\u016fm. Blok zprost\u0159edkovan\u011b zachytil i tuto str\u00e1nku ran\u00e9ho symbolismu.<\/p>\n<p>M\u00e1me na mysli Panoptikum a jeho smutn\u00e9ho mystika Pierota. Je p\u0159irozen\u00e9, \u017ee geni\u00e1ln\u00ed b\u00e1sn\u00edk ve sv\u00e9 nevelk\u00e9 divadeln\u00ed h\u0159e zobrazil zcela jin\u00fd spole\u010densk\u00fd jev, av\u0161ak slovo \u201epanoptikum&#8220; jako ur\u010dit\u00fd pojem postihuje obdivuhodn\u011b p\u0159esn\u011b i P\u00e9ladanovo a Guaitovo rosenkruci\u00e1nstv\u00ed. Nap\u0159\u00edklad P\u00e9ladan, kter\u00e9mu velmi brzy p\u0159estal sta\u010dit titul mistra \u0159\u00e1du, se za\u010dal zv\u00e1t kr\u00e1lem, a to kr\u00e1lem asyrsk\u00fdm.<\/p>\n<p>Tyto man\u00fdry roz\u0161\u00ed\u0159en\u00e9 v kruz\u00edch liter\u00e1rn\u00ed dekadence pregnantn\u011b postihl Ivan Bunin, zn\u00e1m\u00fd sv\u00fdmi trefn\u00fdmi a nel\u00edtostn\u00fdmi soudy. Nast\u00ednil psychologick\u00fd typ t\u0159eti\u0159ad\u00e9ho b\u00e1sn\u00edka, kter\u00fd je velmi pou\u010dn\u00fd i pro na\u0161e t\u00e9ma:<\/p>\n<p>\u201eV d\u011btstv\u00ed si bl\u00e1zniv\u011b r\u00e1d hr\u00e1l na Indi\u00e1ny, byl neoby\u010dejn\u011b \u017eiv\u00fd a prudk\u00fd. Jako jinoch se zm\u011bnil, zmrtv\u011bl, pohubl. U\u017e\u00edval narkotika, kou\u0159il opium, \u017ev\u00fdkal ha\u0161i\u0161, nat\u00edral se jak\u00fdmsi pronikav\u00fdm indick\u00fdm balz\u00e1mem. Zalo\u017eil krou\u017eek dekadent\u016f, vydal b\u00e1snickou sb\u00edrku s titulem \u201eZ knihy Neviditeln\u00e9 aneb Natura Naturans\u201c, se zcela nadlidsk\u00fdmi ver\u0161i jak\u00e9hosi \u010dtvrt\u00e9ho rozm\u011bru.&#8220;<\/p>\n<p>Je to p\u0159esn\u00e1 a p\u0159esv\u011bd\u010div\u00e1 charakteristika. Bunin m\u00ed\u0159il na ur\u010dit\u00fd jev a postihl i druh\u00fd, toto\u017en\u00fd jev, vyr\u016fstaj\u00edc\u00ed z t\u00e9ho\u017e psychologick\u00e9ho \u010di p\u0159esn\u011bji sv\u011bton\u00e1zorov\u00e9ho z\u00e1kladu. Uve\u010fme dal\u0161\u00ed charakteristiku, postihuj\u00edc\u00ed oba jevy:<\/p>\n<p>\u201eJe spravedliv\u00e9, abychom je\u0161t\u011b vzpomn\u011bli Jemeljana Kochanovsk\u00e9ho. To on jako prvn\u00ed ohromil Moskvu. Jednoho dne vydal knihu b\u00e1sn\u00ed, kter\u00e9 v\u011bnoval sob\u011b a Kleopat\u0159e (V\u011bnovati Mn\u011b a egyptsk\u00e9 kr\u00e1lovn\u011b Kleopat\u0159e) a pot\u00e9 se osobn\u011b objevil na Tversk\u00e9m bulv\u00e1ru ve spodk\u00e1ch, v burce, papa\u0161e, s \u010dern\u00fdm i br\u00fdlemi a dlouh\u00fdmi ps\u00edmi dr\u00e1py na prstech prav\u00e9 ruky. Pochopiteln\u011b ho ihned nechali p\u0159edv\u00e9st na policii, \u010din v\u0161ak byl vykon\u00e1n.&#8220;<\/p>\n<p>Ano, \u010din byl vykon\u00e1n. Jak pozd\u011bji prohl\u00e1sil Igor Severjanin: \u201eProslavil jsem se po cel\u00e9 Rusi jako skand\u00e1ln\u00ed hrdina.&#8220; Kniha, o n\u00ed\u017e mluv\u00ed Bunin, vyti\u0161t\u011bn\u00e1 na r\u016f\u017eov\u00e9m pap\u00ed\u0159e v tisk\u00e1rn\u011b I. P. Maly\u0161eva v roce 1895 nese n\u00e1zev \u201eObna\u017een\u00e9 nervy.\u201c Na str\u00e1nce, kde se nach\u00e1z\u00ed b\u00e1se\u0148 \u201eMonolog maniaka. Druh\u00e9 blouzn\u011bn\u00ed\u201c:<\/p>\n<p>\u201eJ\u00e1 mohu v\u0161e! Tak jako prav\u00e1 zmije J\u00e1 nakazit mohu v\u0161e otr\u00e1venou slinou, Ve slu\u017eb\u011b \u010f\u00e1blovi z\u0159\u00edm \u017eivot sv\u016fj i c\u00edle! Nemoci kr\u00e1sko! Nemoci stesku s hr\u016fzou!&#8230; Na cel\u00e9m t\u011ble m\u00e9m sam\u00e9 jizvy a r\u00e1ny&#8230; Extaticky je h\u00fd\u010dk\u00e1m a miluji. Kup\u00edm v nich radostn\u011b pr\u016fzra\u010dn\u00e9 \u0161\u0165\u00e1vy. Za v\u00e1\u0161niv\u00fd rozmar je milenk\u00e1m daruji!\u201c<\/p>\n<p>Odstran\u00edme-li r\u00fdmy a poru\u0161\u00edme rytmiku dv\u011bma t\u0159emi speci\u00e1ln\u00edmi v\u00fdrazy, pak tento text st\u011b\u017e\u00ed odli\u0161\u00edme od slovn\u00edho t\u0159e\u0161t\u011bn\u00ed, j\u00edm\u017e zaplavovaly \u010dten\u00e1\u0159e \u017eurn\u00e1ly a la \u201eRebus\u201c nebo \u201eOdtamtud.\u201c<\/p>\n<p>V knize D. G. Bulgakovsk\u00e9ho \u201eZe z\u00e1hrob\u00ed\u201c (1914), jsou tyto \u0159\u00e1dky: \u201eN\u011bkte\u0159\u00ed zem\u0159el\u00ed, kdy\u017e se setkaj\u00ed s \u017eiv\u00fdmi, b\u00fdvaj\u00ed velmi dru\u017en\u00ed. Zdrav\u00ed je stiskem ruky, klan\u011bj\u00ed se, l\u00edbaj\u00ed a obj\u00edmaj\u00ed \u017eiv\u00e9. D\u00edky t\u00e9to dru\u017enosti se n\u011bkte\u0159\u00ed \u017eiv\u00ed sbli\u017euj\u00ed s mrtv\u00fdmi a n\u011bkdy zapom\u00ednaj\u00ed, o koho jde. Nap\u0159\u00edklad jeden holi\u010d se p\u0159i setk\u00e1n\u00ed se sv\u00fdm zem\u0159el\u00fdm bratrem zapomenul natolik, \u017ee kdy\u017e si zap\u00e1lil d\u00fdmku, nab\u00eddl i jemu, aby si zakou\u0159il. Bratr pochopiteln\u011b odm\u00edtl se slovy: U n\u00e1s se nekou\u0159\u00ed.&#8220;<\/p>\n<p>Podobnost psychologick\u00fdch typ\u016f se projevovala i v zar\u00e1\u017eej\u00edc\u00ed shod\u011b reklamn\u00edch prost\u0159edk\u016f, vypo\u010dten\u00fdch na lacin\u00fd \u201emystick\u00fd&#8220; efekt. Ani to neu\u0161lo vn\u00edmav\u00e9mu Buninovi. Jeliko\u017e neanalyzujeme liter\u00e1rn\u00ed proces, ale protikulturn\u00ed spole\u010densk\u00fd jev, uve\u010fme p\u0159\u00edslu\u0161nou pas\u00e1\u017e bez jm\u00e9na, kter\u00e9 je zde zm\u00edn\u011bno:<\/p>\n<p>\u201eA pak ony n\u00e1zvy poljakovsk\u00fdch vyd\u00e1n\u00ed: Skorpion, Vesy nebo nap\u0159\u00edklad n\u00e1zev prvn\u00edho almanachu vydan\u00e9ho Skorpionem: Severn\u00ed kv\u011bty, almanach prvn\u00ed, asyrsk\u00fd. V\u0161ichni se divili: Pro\u010d Skorpion? A co je Skorpionem m\u00edn\u011bno, m\u00e1 to b\u00fdt zv\u00ed\u0159e nebo souhv\u011bzd\u00ed? A pro\u010d jsou Severn\u00ed kv\u011bty asyrsk\u00e9?Tyto rozpaky v\u0161ak brzy u mnoh\u00fdch vyst\u0159\u00eddala \u00facta, nad\u0161en\u00ed. Jak by ne, kdy\u017e se kr\u00e1tce nato&#8230; prohl\u00e1sil asyrsk\u00fdm m\u00e1gem, a v\u0161ichni uv\u011b\u0159ili, \u017ee je m\u00e1g. Nen\u00ed to \u017eert, n\u00e1lepka. ,\u010c\u00edm se nazve\u0161, t\u00edm se i proslav\u00ed\u0161.'&#8220;<\/p>\n<p>Citovan\u00e1 pas\u00e1\u017e m\u016f\u017ee b\u00fdt adresov\u00e1na i \u201easyrsk\u00e9mu caru&#8220; P\u00e9ladanovi, jeho\u017e obraz je t\u00edm snad dostate\u010dn\u011b vykreslen. P\u00e9ladan si pak vymyslel i jm\u00e9no Merodach a uvedl je v rosenkruci\u00e1nsk\u00fdch proklamac\u00edch. Ani to mu nesta\u010dilo, a tak si nav\u00edc p\u0159isvojil titul \u201ekardin\u00e1la a arcibiskupa pa\u0159\u00ed\u017esk\u00e9ho&#8220;. V\u00fdsm\u011bch ani nab\u00e1d\u00e1n\u00ed, aby si vedl trochu skromn\u011bji, nepom\u00e1haly. Nedbal projev\u016f nespokojenosti Guaity a jeho aristokratick\u00fdch p\u0159\u00e1tel a \u0161el d\u00e1l svou cestou.<\/p>\n<p>Posledn\u00ed P\u00e9ladan\u016fv titul \u201eCar Merodach P\u00e9ladan, \u0159\u00edmskokatolick\u00fd leg\u00e1t&#8220;, kter\u00fd jako by spojoval oba p\u0159edchoz\u00ed tituly, otev\u00edral cestu k zalo\u017een\u00ed nov\u00e9ho katolick\u00e9ho rosenkruci\u00e1nsk\u00e9ho \u0159\u00e1du. Ryt\u00ed\u0159i, kter\u00e9 do bratrstva uvedl Guaita, z\u00edskali hodnost z rukou P\u00e9ladanov\u00fdch. El\u00e9mir Bourges napodoboval \u201ecar\u016fv&#8220; dandysmus, hrab\u011b L\u00e9on Deslarme, autor esoterick\u00fdch rom\u00e1n\u016f, provdal za n\u011bho nete\u0159, hrab\u011b Antoine La Rochefoucauld, obda\u0159en\u00fd nejen slavn\u00fdm jm\u00e9nem, ale i talentem mal\u00ed\u0159e, maloval podle n\u011bho portr\u00e9ty.<br \/>\nP\u00e9ladan, puzen\u00fd touhou po sl\u00e1v\u011b, otev\u0159el Salon R\u016f\u017ee a K\u0159i\u017ee, kde vystavoval anglick\u00e9 preraffaelisty a mlad\u00e9 pa\u0159\u00ed\u017esk\u00e9 est\u00e9ty. Na prvn\u00ed v\u00fdstav\u011b byla uvedena pl\u00e1tna zn\u00e1m\u00fdch mistr\u016f &#8211; Gustava Moreaua, Puvise de Chavannes, F\u00e9liciena Ropse Khnopffa, Louise Prospera Rouxe. Skute\u010dn\u00e9mu um\u011bn\u00ed je v\u0161ak v mez\u00edch obskurantismu t\u011bsno, a tak se pozd\u011bj\u0161\u00ed v\u00fdstavy musely obej\u00edt bez obraz\u016f v\u00fdznamn\u00fdch osobnost\u00ed. P\u00e9ladan, propadl\u00fd m\u00e1nii velik\u00e1\u0161stv\u00ed, z\u016fst\u00e1val st\u00e1le \u010dast\u011bji osamocen. Marn\u011b hl\u00e1sal \u201easyrsk\u00fd vl\u00e1dce a \u0159\u00edmskokatolick\u00fd prel\u00e1t&#8220; bo\u017eskou funkci um\u011bn\u00ed. \u201eKr\u00e1sa vede um\u011blce k bohu.&#8220; To sice nen\u00ed \u0159e\u010deno \u0161patn\u011b, av\u0161ak sm\u016fla je v tom, \u017ee se nelze prohl\u00e1sit ani mal\u00ed\u0159em, ani skladatelem, i kdy\u017e se t\u0159eba pr\u00e1v\u011b v\u0161ude hovo\u0159\u00ed o nov\u00e9 modle (pr\u00fd dal\u0161\u00edm Richardu Wagnerovi), mlad\u00e9m Eriku Satieovi, slavnostn\u011b prohl\u00e1\u0161en\u00e9m za ofici\u00e1ln\u00edho skladatele \u0159\u00e1du. P\u00e9ladanovi se nezda\u0159il jeho esoterick\u00fd rom\u00e1n a tato filozofick\u00e1 d\u00edla mu nep\u0159inesla vytou\u017een\u00fd \u00fasp\u011bch. Kr\u00e1l st\u00e1l p\u0159ed sm\u011bj\u00edc\u00edm se davem nah\u00fd. A zaslou\u017een\u011b. Mystick\u00e9 \u201epanoptikum&#8220; a um\u011bleck\u00e1 \u0161kola jsou v\u011bci zcela rozd\u00edln\u00e9. Guaita a jeho skupina demonstrativn\u011b opustili \u0159\u00e1d a \u201ekr\u00e1le kardin\u00e1la&#8220; odsoudili jako reneg\u00e1ta a, co\u017e je bli\u017e\u0161\u00ed pravd\u011b, schizofrenika.<\/p>\n<p>Historie katolick\u00fdch rosenkruci\u00e1n\u016f je prov\u00e1zena nep\u0159etr\u017eitou \u0159adou skand\u00e1l\u016f, do nich\u017e byl zapleten nap\u0159\u00edklad i romanopisec Joris-Karl Huysmans (1848-1907), a to spolu s abb\u00e9 Boullanem, kter\u00fd se proslavil t\u00edm, \u017ee spojoval slu\u017ebu bohu s \u010dernou magi\u00ed. Za vra\u017edu d\u00edt\u011bte m\u011bl b\u00fdt Boullan zbaven duchovn\u00ed hodnosti, vyprosil si v\u0161ak pout\u00ed do \u0158\u00edma milost. Pape\u017e mu smrteln\u00fd h\u0159\u00edch \u010dern\u00e9 m\u0161e skute\u010dn\u011b odpustil. Abb\u00e9 Boullan, tento d\u016fstojn\u00fd potomek Guibourga, a romanopisec Huysmans, kter\u00fd v t\u00e9 dob\u011b sb\u00edral materi\u00e1l pro sv\u016fj nov\u00fd rom\u00e1n, se ve v\u00fdkladu rosenkruci\u00e1nsk\u00fdch ritu\u00e1l\u016f dostali do rozporu s verz\u00ed Guaitovou a P\u00e9ladanovou, co\u017e vy\u00fastilo v jejich nep\u0159\u00e1telstv\u00ed. Mark\u00fdz de Gua\u00edta odsoudil abb\u00e9ho &#8211; zcela v duchu nejlep\u0161\u00edch tradic okultismu &#8211; k smrti \u201efluidem&#8220;. Kouzlo v\u0161ak pravd\u011bpodobn\u011b pro technick\u00e9 obt\u00ed\u017ee nezap\u016fsobilo. To je ov\u0161em v\u011bc pohledu. Osud ur\u010den\u00fd jednomu mohl p\u0159ece postihnout druh\u00e9ho.<br \/>\nHuysmanse, autora rom\u00e1nu \u201eNaruby\u201c, jeho\u017e aristokratick\u00fd hrdina Des Esseintes se stal ide\u00e1lem dekadentn\u00ed boh\u00e9my, postihla v t\u00e9 dob\u011b lehk\u00e1 srde\u010dn\u00ed p\u0159\u00edhoda. Pracoval pr\u00e1v\u011b na nov\u00e9m rom\u00e1nu \u201eTam dole\u201c, v\u011bnovan\u00e9mu \u010darod\u011bjnictv\u00ed, \u010darod\u011bjk\u00e1m a satanist\u016fm, a dosp\u011bl p\u0159itom k n\u00e1zoru, \u017ee se stal ob\u011bt\u00ed Guaitova envoltov\u00e1n\u00ed. Opustil Lyon a sp\u011bchal do Pa\u0159\u00ed\u017ee, aby Guaitu ve\u0159ejn\u011b odsoudil jako \u201emagick\u00e9ho vraha&#8220;. Toto nepochopiteln\u00e9 a na prahu 20. stolet\u00ed sm\u011b\u0161n\u00e9 obvin\u011bn\u00ed v\u00e1\u0161niv\u011b podpo\u0159il \u017eurnalista Jules Bois, kter\u00fd z \u201epodl\u00e9ho envoltov\u00e1n\u00ed&#8220; obvinil nejen mark\u00fdze de Guaitu, ale i jeho p\u0159\u00edtele Papuse. Cel\u00e1 z\u00e1le\u017eitost vy\u00fastila v souboj, kter\u00fd skon\u010dil na\u0161t\u011bst\u00ed nekrvav\u011b, co\u017e poskytlo Boisovi p\u0159\u00edle\u017eitost k tomu, aby druhou stranu obvinil z \u010darod\u011bjnick\u00fdch \u00faklad\u016f. Kulka pr\u00fd nesed\u011bla v hlavni dostate\u010dn\u011b pevn\u011b, pak pr\u00fd se zapletly postroje a kon\u011b z\u016fstali st\u00e1t uprost\u0159ed cesty, kr\u00e1tce \u0159e\u010deno, sam\u00e9 \u010d\u00e1ry.<\/p>\n<p>Hysterie je naka\u017eliv\u00e1. Lid\u00e9 zasa\u017een\u00ed jej\u00ed vlnou se p\u0159est\u00e1vaj\u00ed ovl\u00e1dat a ztr\u00e1cej\u00ed posledn\u00ed zbytky zdrav\u00e9ho rozumu. Magie se v\u017edy nese na vrcholu hysterick\u00e9 vlny, zaslepuje a ochromuje \u010dlov\u011bka. M\u00e1lokomu se poda\u0159\u00ed dostat z jej\u00edho vlivu bez n\u00e1sledk\u016f.<\/p>\n<p>De Guaita sp\u00e1chal sebevra\u017edu. Napsal n\u011bkolik objemn\u00fdch, zcela nepot\u0159ebn\u00fdch knih o \u010darod\u011bjnick\u00e9m um\u011bn\u00ed. Hledal \u201ejin\u00fd b\u0159eh&#8220;, kou\u0159il ha\u0161i\u0161, u\u017e\u00edval morfium, kokain. Zlov\u011bstn\u00fd osud. Morfiu propadl i Edouard Dubus, p\u0159\u00edtel Huysmans\u016fv. \u201eOpium zv\u011bt\u0161uje, co nem\u00e1 omezen\u00ed, posouv\u00e1 kraj v\u011b\u010dnosti,&#8220; napsal Charles Baudelaire.<\/p>\n<p>\u201eRosenkruci\u00e1nsk\u00fd styl&#8220; z\u0159eteln\u011b poznamenal i um\u011bleckou elitu N\u011bmecka a Rakousko-Uherska. Aktivn\u00edm \u010dlenem pra\u017esk\u00e9 l\u00f3\u017ee byl Gustav Meyrink, autor \u201eGolema\u201c, \u201eMistra Leonarda\u201c aj. V\u011bnoval se studiu kabaly a rosenkruci\u00e1nsk\u00e9ho symbolismu, ve chv\u00edli vrcholn\u00e9ho rozkv\u011btu sv\u00e9ho talentu zanechal tvorby, p\u0159ijal buddhismus, a kdy\u017e nena\u0161el klid ani v l\u016fn\u011b tohoto nejkontemplativn\u011bj\u0161\u00edho n\u00e1bo\u017eenstv\u00ed, sp\u00e1chal sebevra\u017edu. K rosenkruci\u00e1n\u016fm se p\u0159imkl i Franz Hartmann, p\u0159ekladatel kabalistick\u00e9ho rukopisu \u201eTajn\u00e9 figury\u201c. Na z\u00e1v\u011br historie rosenkruci\u00e1nstv\u00ed, z n\u011bho\u017e se stala \u010darod\u011bjnick\u00e1 fra\u0161ka, je\u0161t\u011b n\u011bkolik slov o osudech bratrstva za oce\u00e1nem.<\/p>\n<p>\u201eStarov\u011bk\u00fd a mystick\u00fd \u0159\u00e1d R\u016f\u017eov\u00e9ho k\u0159\u00ed\u017ee&#8220;, kter\u00fd zalo\u017eil n\u00e1m u\u017e zn\u00e1m\u00fd Lewis, existuje dodnes a p\u016fsob\u00ed v \u0159ad\u011b st\u00e1t\u016f, zvl\u00e1\u0161t\u011b na Florid\u011b.<\/p>\n<p>Hlavn\u00ed pokladn\u00edk \u0159\u00e1du Leon Batchelor se pokusil vzep\u0159\u00edt diktatu\u0159e Nejvy\u0161\u0161\u00ed rady, jej\u00edmi\u017e \u010dleny vedle Lewise byli jeho \u017eena a syn, kter\u00fd se nakonec prohl\u00e1sil \u201eimper\u00e1torem&#8220;, i jeho d\u011bti z prvn\u00edho man\u017eelstv\u00ed. Lewisovi se zprvu neda\u0159ilo, mimo jin\u00e9 i pro spor o pravost pojmu rosenkruci\u00e1n, kter\u00fd vedl s bratrem Reubenem Clymerem.<\/p>\n<p>Clymer nebyl nikdo jin\u00fd ne\u017e Pascal Bewerley Randolph, popul\u00e1rn\u00ed spisovatel, kter\u00fd se osobn\u011b znal s p\u0159edn\u00edmi sv\u011btov\u00fdmi kapacitami v oboru okultismu a nem\u00e1lo p\u0159isp\u011bl k roz\u0161\u00ed\u0159en\u00ed rosenkruci\u00e1nstv\u00ed v USA. Ani on se nevyhnul nep\u0159\u00edjemnostem. Napadali ho pro \u00fadajnou p\u0159\u00edm\u011bs \u010derno\u0161sk\u00e9 krve a jeho u\u010den\u00ed, v kter\u00e9m p\u0159ej\u00edmal Crowleyovy sexu\u00e1ln\u00ed novoty, ozna\u010dovali za primitivn\u00ed. Ze sporu s Lewisem v\u0161ak vy\u0161el v\u00edt\u011bzn\u011b.<\/p>\n<p>V roce 1933 se Spencer Lewis pokusil o odvetu, av\u0161ak op\u011bt bez \u00fasp\u011bchu. Spor, v n\u011bm\u017e ob\u011b strany dogmaticky trvaly na sv\u00fdch nesmi\u0159iteln\u00fdch n\u00e1zorech, vy\u00fastil v rozkol. Clymer nakonec sv\u00fdm kraso\u0159e\u010dn\u011bn\u00edm zv\u00edt\u011bzil a slavnostn\u011b ozn\u00e1mil registraci \u201eprav\u00e9ho&#8220; \u0159\u00e1du v Pensylv\u00e1nii. Po tomto v\u00edt\u011bzstv\u00ed odjel do Evropy poklonit se hrob\u016fm sv\u00fdch velik\u00fdch p\u0159edch\u016fdc\u016f. V pa\u0159\u00ed\u017esk\u00e9m hotelu George V. byl pak slavnostn\u011b p\u0159ijat do Univerz\u00e1ln\u00ed federace \u0159\u00e1d\u016f, spole\u010dnosti a bratrstev. Zasv\u011bcen\u00edm pro\u0161el spole\u010dn\u011b s Chevillonem, n\u00e1stupcem Gua\u00edtov\u00fdch kabalist\u016f. P\u0159ed Clymerem, jemu\u017e, jak se zd\u00e1, \u017eehnaly st\u00edny francouzsk\u00fdch okultist\u016f Papuse a \u00c9liphase L\u00e9viho, se otev\u0159ela skv\u011bl\u00e1 dr\u00e1ha. Vypukla v\u0161ak v\u00e1lka, kontakty se Star\u00fdm sv\u011btem byly p\u0159eru\u0161eny. V roce 1944 byl Chevillon zast\u0159elen kulkou gestapa.<\/p>\n<p>V sou\u010dasn\u00e9 dob\u011b maj\u00ed v\u0161ak rosenkruci\u00e1ni tolik velmistr\u016f, kolik je chr\u00e1m\u016f a l\u00f3\u017e\u00ed.<\/p>\n<p style=\"text-align: right;\"><em>Archiv CP<\/em><\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"<p>Nov\u00e9 pokolen\u00ed hleda\u010d\u016f mystick\u00e9ho osv\u00edcen\u00ed * Nov\u00fd \u0159\u00e1d * Alester Crowley * katoli\u010dt\u00ed rosenkruci\u00e1ni * \u010darod\u011bjnick\u00e1 fra\u0161ka<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":1502,"comment_status":"closed","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[7,5],"tags":[26,50,76,27],"class_list":["post-1501","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-nazory","category-souvislosti","tag-kritika","tag-mozek","tag-osobnosti","tag-skepse"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.cestypsychotroniky.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1501","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.cestypsychotroniky.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.cestypsychotroniky.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.cestypsychotroniky.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.cestypsychotroniky.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=1501"}],"version-history":[{"count":1,"href":"https:\/\/www.cestypsychotroniky.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1501\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":1503,"href":"https:\/\/www.cestypsychotroniky.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1501\/revisions\/1503"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.cestypsychotroniky.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media\/1502"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.cestypsychotroniky.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=1501"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.cestypsychotroniky.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=1501"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.cestypsychotroniky.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=1501"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}