{"id":1525,"date":"2026-04-11T00:48:27","date_gmt":"2026-04-10T22:48:27","guid":{"rendered":"https:\/\/www.cestypsychotroniky.cz\/?p=1525"},"modified":"2026-03-10T22:28:22","modified_gmt":"2026-03-10T21:28:22","slug":"upiri-a-mytologie","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.cestypsychotroniky.cz\/index.php\/2026\/04\/11\/upiri-a-mytologie\/","title":{"rendered":"Up\u00ed\u0159i a mytologie?"},"content":{"rendered":"

Kdo by neznal jm\u00e9no hr\u016fzostra\u0161n\u00e9 bytosti saj\u00edc\u00ed lidskou krev a roz\u0161i\u0159uj\u00edc\u00ed ka\u017ed\u00fdm kousnut\u00edm \u0159ady nebezpe\u010dn\u00fdch up\u00edr\u016f?<\/strong><\/p>\n

Hrab\u011b Dracula – tajemn\u00e1 karpatsk\u00e1 postava, jinak krve\u017e\u00edzniv\u00e1 p\u0159\u00ed\u0161era, vystupuj\u00edc\u00ed ka\u017edou noc ze sv\u00e9 bedny s hl\u00ednou, je zn\u00e1ma d\u00edky stejnojmenn\u00e9 knize Brama Stokera (1847 \u2013 1912), a za pomoci filmu a televize se do\u010dkala mnoha v\u00edce \u010di m\u00e9n\u011b kvalitn\u00edch ztv\u00e1rn\u011bn\u00ed a r\u016fzn\u00fdch variac\u00ed.<\/p>\n

Kniha, psan\u00e1 jako soupis den\u00edkov\u00fdch z\u00e1znam\u016f \u010di dopis\u016f, dost\u00e1v\u00e1 d\u00edky tomu t\u00e9m\u011b\u0159 mraziv\u00fd, dokument\u00e1rn\u00ed charakter. Zat\u00edmco filmy vid\u011bla v\u011bt\u0161ina lid\u00ed, kniha je nepr\u00e1vem opom\u00edjen\u00e1. A p\u0159esto je v n\u00ed mnoho zaj\u00edmav\u00e9ho, co tv\u016frci film\u016f p\u0159ehl\u00ed\u017eej\u00ed, a nebo ani nemaj\u00ed prost\u0159edky, jak je do sv\u00fdch d\u011bl zapracovat.<\/p>\n

\"\"<\/p>\n

Obr. Bram Stoker<\/em><\/p>\n

Kdo byl tedy up\u00edrem?<\/strong><\/p>\n

M\u00e1 pravdu Van Helsing<\/em>, jeden z hrdin\u016f Stokerovy knihy, kdy\u017e \u0159\u00edk\u00e1, \u017ee \u201cup\u00edr … je zn\u00e1m v\u0161ude, kde \u017eij\u00ed lid\u00e9. Ve star\u00e9m \u0158ecku, ve star\u00e9m \u0158\u00edm\u011b, \u0159\u00e1dil v N\u011bmecku, ve Francii, v Indii, dokonce i na Krymu. Ba vyskytuje se i v \u010c\u00edn\u011b, tak vzd\u00e1len\u00e9 od n\u00e1s, a lid\u00e9 se ho boj\u00ed dodnes. Kr\u00e1\u010del ve stop\u00e1ch islandsk\u00fdch Berserk\u016f, peklem zplozen\u00fdch Hun\u016f, Slovan\u016f, Sas\u016f i Ma\u010far\u016f.\u201d (s. 157-158)<\/p>\n

Kdo je tedy up\u00edrem? P\u0159ijmeme-li alespo\u0148 j\u00e1dro mytologick\u00fdch p\u0159edstav, up\u00edrem se nest\u00e1v\u00e1 \u010dlov\u011bk, ale st\u00e1v\u00e1 se j\u00edm du\u0161e zem\u0159el\u00e9ho … vys\u00e1v\u00e1 \u017eiv\u00fdm lidem, hlavn\u011b d\u011btem, av\u0161ak i zv\u00ed\u0159at\u016fm, krev.<\/p>\n

Je v\u0161ak t\u0159eba si uv\u011bdomit, \u017ee v minulosti byla krev synonymem pro \u017eivot, energii, byla to substance, kter\u00e1 o\u017eivovala t\u011blo a zm\u011bny lidsk\u00e9ho chov\u00e1n\u00ed se p\u0159ipisovaly jej\u00edm zm\u011bn\u00e1m (hovo\u0159\u00ed se o chladnokrevn\u00e9m \u010dlov\u011bku i o tom, kdo m\u00e1 zp\u011bn\u011bnou krev). Je proto t\u0159eba si uv\u011bdomit, \u017ee u up\u00edr\u016f nejde o doslovn\u00e9 s\u00e1n\u00ed krve, ale sp\u00ed\u0161e o odn\u00edm\u00e1n\u00ed \u017eivotod\u00e1rn\u00e9 energie.<\/p>\n

Druh\u00fdm zaj\u00edmav\u00fdm momentem je zji\u0161t\u011bn\u00ed, kdy se lidsk\u00e1 du\u0161e mohla st\u00e1t up\u00edrem. P\u0159i podrobn\u00e9m zkoum\u00e1n\u00ed dojdeme k tomu, \u017ee \u0161lo o lidi v ur\u010dit\u00e9m smyslu du\u0161evn\u011b v\u00fdjime\u010dn\u00e9 \u010di po\u0161kozen\u00e9: sebevrahov\u00e9, \u010darod\u011bjov\u00e9, v\u011bdmy. Up\u00edr pak napadal obvykle vlastn\u00ed p\u0159\u00edbuzn\u00e9 – alespo\u0148 tak se vysv\u011btlovala jinak nepochopiteln\u00e1 s\u00e9rie \u00famrt\u00ed v rodin\u011b, je\u017e se n\u011bkdy vyskytuje.<\/p>\n

Vra\u0165me se v\u0161ak ke Stokerov\u011b knize. P\u0159ekvapiv\u011b se setk\u00e1v\u00e1me s t\u00edm, \u017ee v\u011bt\u0161ina hrdin\u016f knihy je n\u011bjak du\u0161evn\u011b naru\u0161ena \u010di oslabena: Lucy trp\u00ed somnambulismem, M\u00edna se pod t\u00edmto vlivem st\u00e1v\u00e1 nerv\u00f3zn\u00ed a trp\u00ed nespavost\u00ed, Jonathan Harker na Drakulov\u011b z\u00e1mku c\u00edt\u00ed \u201c\u017ee tohle ponocov\u00e1n\u00ed na m\u011b za\u010d\u00edn\u00e1 neblaze p\u016fsobit. Ni\u010d\u00ed mi nervy. Lek\u00e1m se vlastn\u00edho st\u00ednu a zmoc\u0148uj\u00ed se m\u011b nejr\u016fzn\u011bj\u0161\u00ed stra\u0161n\u00e9 p\u0159edstavy. (s. 26) A d\u00e1le: \u201cM\u00e1m pocit, jako by mi mozek p\u0159estal fungovat, nebo jako by nastal ot\u0159es, kter\u00fd mu nezbytn\u011b p\u0159inese zk\u00e1zu.\u201d (s. 28) po n\u00e1vratu ze z\u00e1mku prod\u011bl\u00e1v\u00e1 t\u011b\u017ek\u00fd z\u00e1n\u011bt mozkov\u00fdch blan, dokonce i dr. Seward, \u0161\u00e9f psychiatrick\u00e9 l\u00e9\u010debny, bere l\u00e9ky a ob\u00e1v\u00e1 se \u201caby se z toho nevyvinul n\u00e1vyk.\u201d (s. 70) Konec konc\u016f, zna\u010dn\u00e1 \u010d\u00e1st d\u011bje se v psychiatrick\u00e9 l\u00e9\u010debn\u011b odehr\u00e1v\u00e1 a Renfield, jeden z chovanc\u016f, hraje jednu z hlavn\u00edch \u00faloh \u2013 je ve zvl\u00e1\u0161tn\u00edm spojen\u00ed s nadch\u00e1zej\u00edc\u00edm p\u0159\u00edchodem up\u00edra Drakuly do Anglie.<\/p>\n

Z praxe psycholog\u016f a psychiatr\u016f je zn\u00e1m\u00e9, \u017ee setk\u00e1n\u00ed naprosto nep\u0159ipraven\u00e9 osobnosti s n\u011bjak\u00fdm nezn\u00e1m\u00fdm jevem a kontaktem s n\u00edm, m\u016f\u017ee b\u00fdt p\u0159\u00ed\u010dinou r\u016fzn\u00fdch du\u0161evn\u00edch chorob.<\/p>\n

M\u016f\u017eeme v\u0161ak p\u0159ipustit vliv mytologick\u00fdch bytost\u00ed na vznik n\u011bkter\u00fdch psych\u00f3z?<\/strong><\/p>\n

Dokonce i dr. Seward v Stokerov\u011b knize si p\u0159eje: \u201cOdhalit tajemstv\u00ed alespo\u0148 jedn\u00e9 takov\u00e9 mysli – m\u00edt v rukou kl\u00ed\u010d k p\u0159edstavivosti alespo\u0148 jednoho \u0161\u00edlence – pak bych dok\u00e1zal dov\u00e9st sv\u016fj vlastn\u00ed v\u011bdn\u00ed obor na takovou v\u00fd\u0161i …\u201c (s. 50)<\/p>\n

Zn\u00e1m\u00fd \u0161v\u00fdcarsk\u00fd psycholog C. G. Jung kdysi za\u017eil \u0161okuj\u00edc\u00ed p\u0159\u00edhodu: \u201cJednoho dne, kdy jsem byl je\u0161t\u011b na klinice, jsem vid\u011bl pacienta se schizofreni\u00ed, kter\u00fd m\u011bl zvl\u00e1\u0161tn\u00ed vizi, a \u0159ekl mi o n\u00ed. Cht\u011bl, abych ji vid\u011bl a proto\u017ee jsem byl velmi hloup\u00fd, nebyl jsem s to ji vid\u011bt. Myslel jsem si: \u201cTento \u010dlov\u011bk bl\u00e1zn\u00ed a j\u00e1 jsem norm\u00e1ln\u00ed a jeho vize by mne nem\u011bla znepokojovat.\u201d Ale zneklidnila m\u011b. Ptal jsem se s\u00e1m sebe: Co to znamen\u00e1? Nebyl jsem uspokojen t\u00edm, \u017ee je to bl\u00e1zniv\u00e9, a pozd\u011bji jsem p\u0159i\u0161el na knihu n\u011bmeck\u00e9ho u\u010dence Dietericha, kter\u00fd zve\u0159ejnil \u010d\u00e1st magick\u00e9ho papyru. Zkoumal jsem jej s velk\u00fdm z\u00e1jmem a na str. 7 jsem na\u0161el \u201cslovo od slova\u201d, vizi sv\u00e9ho bl\u00e1zna. Byl jsem \u0161okov\u00e1n.\u201d (Jung, C.G.: Analytick\u00e1 psychologie, jej\u00ed teorie a praxe. Academia, Praha, 1993, s. 53)<\/p>\n

Kniha Brama Stokera si rozhodn\u011b zaslou\u017e\u00ed, aby byla pozorn\u011b p\u0159e\u010dtena.<\/p>\n

Co je v knize za\u0161ifrov\u00e1no?<\/strong><\/p>\n

P\u0159i \u010detb\u011b knihy Drakula, sestaven\u00e9 z den\u00edkov\u00fdch z\u00e1pis\u016f a dopis\u016f, si lze v\u0161imnout zaj\u00edmav\u00e9ho detailu. Pouze v jedin\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b se v den\u00edku jedn\u00e9 osoby ozna\u010duje datum dnem v t\u00fddnu. Je to na str. 40 : \u201cDopis Lucy Westenrov\u00e9 … st\u0159eda 17. kv\u011btna.\u201d Pro\u010d? Nedalo by se d\u00edky tomu zjistit, kdy se tento fantastick\u00fd rom\u00e1n odehr\u00e1v\u00e1?
\nV knize se v\u00fdslovn\u011b hovo\u0159\u00ed o 19. stolet\u00ed (s. 157), a st\u0159eda 17. kv\u011btna byla v tomto stolet\u00ed v letech 1809, 1815, 1820, 1826, 1837, 1843, 1848, 1854, 1865, 1871, 1876, 1882, 1893 a 1899.<\/p>\n

Jsou zde i dal\u0161\u00ed vod\u00edtka k ur\u010den\u00ed \u010dasu?<\/strong><\/p>\n

Postupn\u011b ode\u010d\u00edtejme: americk\u00e1 Monroeova doktr\u00edna, zm\u00edn\u011bn\u00e1 na stran\u011b 161, trvala od r. 1823, odpadaj\u00ed prvn\u00ed t\u0159i letopo\u010dty.<\/p>\n

Prvn\u00ed j\u00edzda Orient expresu, o kter\u00e9 se p\u00ed\u0161e na stran\u011b 216, byla v roce 1883, odpadaj\u00ed dal\u0161\u00ed roky. Rom\u00e1n vy\u0161el poprv\u00e9 v r. 1897. Zb\u00fdv\u00e1 rok … 1893!<\/p>\n

D\u00e1 se naj\u00edt dal\u0161\u00ed souvislost \u010di zm\u00ednka, kter\u00e1 by z\u00e1v\u011br potvrdila? Ano – na str. 48 Lucy \u010dte na jednom n\u00e1hrobku: \u201cZasv\u011bceno pam\u00e1tce George Canona, kter\u00fd … zem\u0159el 29. \u010dervence 1873, z\u0159\u00edtiv se ze skalisek…\u201d Sta\u0159ec j\u00ed v\u0161ak \u0159\u00edk\u00e1, \u017ee jde o sebevraha, co\u017e Lucy mrz\u00ed a sta\u0159ec ji uklid\u0148uje: \u201cTo v\u00e1m nic neud\u011bl\u00e1, srd\u00ed\u010dko, a chud\u00e1ka Georgieho t\u0159eba pot\u011b\u0161\u00ed, \u017ee mu bude sed\u011bt na kl\u00edn\u011b tak hezk\u00e1 holka. To v\u00e1m neubl\u00ed\u017e\u00ed. J\u00e1 tu sed\u00e1v\u00e1m ve\u010d\u00edr co ve\u010d\u00edr celejch dvacet let a nic mi to neud\u011blalo.\u201d<\/p>\n

Pro\u010d Bram Stoker tak slo\u017eit\u011b \u0161ifroval tento letopo\u010det do knihy? Co se ud\u00e1lo v roce 1893? Co n\u00e1m cht\u011bl t\u00edmto letopo\u010dtem sd\u011blit?<\/p>\n

\"\"<\/p>\n

Obr. Z\u00e1b\u011br z filmu Vlad Tepes (1979)<\/em><\/p>\n

Skute\u010dn\u00fd Drakula<\/strong><\/p>\n

Vlad III. Dracul<\/strong><\/em> (1631 \u2013 1476), p\u0159edobraz kni\u017en\u00edho Drakuly, byl vala\u0161sk\u00fdm kn\u00ed\u017eetem v t\u011b\u017ek\u00fdch dob\u00e1ch boj\u016f s Turky. V ml\u00e1d\u00ed byl rukojm\u00edm na dvo\u0159e osmansk\u00e9ho sult\u00e1na spolu se sv\u00fdm mlad\u0161\u00edm bratrem Radu. Zat\u00edmco toho se v zajet\u00ed poda\u0159ilo zlomit (p\u0159estoupil na isl\u00e1m), Drakul (Syn draka) se ve sv\u00e9m odporu k tureck\u00fdm okupant\u016fm zatvrdil. Je mo\u017en\u00e9, \u017ee jeho zvl\u00e1\u0161tn\u00ed z\u00e1liba ve zp\u016fsobu popravy nap\u00edchnut\u00edm na k\u016fl (p\u0159es an\u00e1ln\u00ed otvor), pramen\u00ed pr\u00e1v\u011b z dob jeho zajet\u00ed na sult\u00e1nov\u011b dvo\u0159e, kde byl z\u0159ejm\u011b sexu\u00e1ln\u011b zneu\u017e\u00edv\u00e1n. Po usednut\u00ed na tr\u016fn se vzep\u0159el osmansk\u00e9 nadvl\u00e1d\u011b a bojoval s Turky velmi odv\u00e1\u017en\u011b, tak\u017ee je dodnes v Rumunsku pova\u017eov\u00e1n za n\u00e1rodn\u00edho hrdinu. V roce 1979 byl o n\u011bm nato\u010den celove\u010dern\u00ed film \u201eVlad \u0162epe\u015f\u201c. V d\u016fsledku intrik a mocensk\u00fdch ambic\u00ed uhersk\u00e9ho kr\u00e1le Maty\u00e1\u0161e Korv\u00edna, byl Vlad dvan\u00e1ct let v uhersk\u00e9m zajet\u00ed. Pr\u00e1v\u011b v t\u00e9to dob\u011b, aby Maty\u00e1\u0161 zd\u016fvodnil zajet\u00ed k\u0159es\u0165ansk\u00e9ho vl\u00e1dce, bojuj\u00edc\u00edho s nev\u011b\u0159\u00edc\u00edmi, dal o n\u011bm napsat \u0159adu pamflet\u016f, zd\u016fraz\u0148uj\u00edc\u00ed jeho krutosti, neslu\u010diteln\u00e9 s \u017eivotem pravov\u011brn\u00e9ho k\u0159es\u0165ana \u2013 jak hodoval uprost\u0159ed um\u00edraj\u00edc\u00edch, zabil tis\u00edce pokojn\u00fdch obyvatel, apod. \u017d\u00e1dn\u00e9 jin\u00e9 dokumenty v\u0161ak nic takov\u00e9ho nepotvrzuj\u00ed, ale pomluvy se rozlet\u011bly do sv\u011bta a byly opisov\u00e1ny kronik\u00e1\u0159i po cel\u00e9 Evrop\u011b. Vlad se nakonec dostal ze zajet\u00ed, ale pro zm\u011bnu vyzn\u00e1n\u00ed \u2013 z pravoslavn\u00e9 na katolickou – byl v rodn\u00e9m Vala\u0161sku p\u0159ijet chladn\u011b a v jedn\u00e9 z bitev byl roku 1472 zabit \u2013 z\u0159ejm\u011b sv\u00fdmi voj\u00e1ky a \u0161lechtici.<\/p>\n

\"\"<\/p>\n

Obr. Kn\u011b\u017ena Eleonora Am\u00e1lie<\/em><\/p>\n

Up\u00edrsk\u00e1 princezna<\/strong><\/p>\n

Tak se jmenuje po\u0159ad na TV kan\u00e1lu History, kter\u00fd p\u0159evzaly i jin\u00e9 stanice, a je k shl\u00e9dnut\u00ed i na Youtubu. Po\u0159ad si z\u00edskal u ve\u0159ejnosti i u badatel\u016f zna\u010dnou oblibu, a opakuj\u00ed se z n\u011bj z\u00e1v\u011bry v r\u016fzn\u00fdch \u010dl\u00e1nc\u00edch bez kritick\u00e9ho pohledu.<\/p>\n

Po\u0159ad, kter\u00fd se dot\u00fdk\u00e1 na\u0161\u00ed historie, za\u010d\u00edn\u00e1 objevem hrobu s protivamp\u00fdrsk\u00fdmi z\u00e1sahy v \u010cesk\u00e9m Krumlov\u011b. Nazna\u010duje, \u017ee t\u00edm prav\u00fdm \u201eup\u00edrem\u201c, kter\u00fd m\u011bl b\u00fdt hlavn\u00ed postavou v rom\u00e1nu Brama Stokera, nem\u011bl b\u00fdt vala\u0161sk\u00fd kn\u00ed\u017ee Vlad III. Dracul (1631 \u2013 1476), ale kn\u011b\u017ena Eleonora Am\u00e1lie ze Schwarzenberka (1682 \u2013 1741), pob\u00fdvaj\u00edc\u00ed mj. tak\u00e9 v \u010cesk\u00e9m Krumlov\u011b. Ta pr\u00fd byla opravdov\u00fdm up\u00edrem i za \u017eivota, k \u010demu\u017e jsou v po\u0159adu sneseny mnoh\u00e9 pikantn\u00ed podrobnosti.<\/p>\n

Kn\u011b\u017ena Eleonora Am\u00e1lie si v\u0161ak zaslou\u017e\u00ed, aby se j\u00ed n\u011bkdo zastal.<\/p>\n

Cel\u00e1 historie je v\u00fdmyslem jednoho rakousk\u00e9ho profesora medi\u00e1ln\u00edch studi\u00ed, Rainera K\u00f6ppla, tedy nikoli historika. Ten o n\u00ed za\u010dal na za\u010d\u00e1tku tohoto stolet\u00ed \u0161\u00ed\u0159it bohapust\u00e9 pomluvy.<\/p>\n

Kn\u011b\u017ena Eleonora Am\u00e1lie byla norm\u00e1ln\u00ed urozen\u00e1 d\u00e1ma vrcholn\u011b barokn\u00ed doby, ke kter\u00e9 pat\u0159ila krom\u011b z\u00e1jmu o vzd\u011bl\u00e1n\u00ed v r\u016fzn\u00fdch oborech a lovu tak\u00e9 z dne\u0161n\u00edho pohledu p\u0159epjat\u00e1 zbo\u017enost. Proto si stejn\u011b jako mnoz\u00ed jin\u00ed \u0161lechtici p\u0159\u00e1la jako projev sv\u00e9 pokory poh\u0159b\u00edt v jednoduch\u00e9 rakvi zdoben\u00e9 lebkou a hn\u00e1ty \u2013 takto se rakve tehdy b\u011b\u017en\u011b zdobily \u2013 m\u00edsto honosn\u00e9ho poh\u0159bu. V roce 1734, dva roky po tragick\u00e9 smrti sv\u00e9ho man\u017eela, v\u011bnovala nap\u0159\u00edklad zlat\u00e9 srdce se smaragdem na zlat\u00fd korunova\u010dn\u00ed panc\u00ed\u0159 pro Madonu na Svat\u00e9 Ho\u0159e u P\u0159\u00edbrami.<\/p>\n

Spojen\u00ed kn\u011b\u017eny Eleonory Am\u00e1lie s Draculou jsou pouze ni\u010d\u00edm nepodlo\u017een\u00e9 fantazie, kter\u00fdch se ujal re\u017eis\u00e9r Klaus Steindl pro nato\u010den\u00ed sv\u00e9ho pochybn\u00e9ho dokumentu.<\/p>\n

Knihy<\/em><\/strong><\/p>\n

\"\"Stoker, B.: Dracula. Pr\u00e1ce, Praha, 1991<\/em><\/p>\n

Mackerle, I.: Draculovi v pat\u00e1ch. Magnet, Praha 1992, s. 37<\/em><\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Kdo by neznal jm\u00e9no hr\u016fzostra\u0161n\u00e9 bytosti saj\u00edc\u00ed lidskou krev a roz\u0161i\u0159uj\u00edc\u00ed ka\u017ed\u00fdm kousnut\u00edm \u0159ady nebezpe\u010dn\u00fdch up\u00edr\u016f?<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":1534,"comment_status":"closed","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[7,10],"tags":[52,26,69],"class_list":["post-1525","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-nazory","category-osobnosti","tag-historie","tag-kritika","tag-upir"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.cestypsychotroniky.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1525","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.cestypsychotroniky.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.cestypsychotroniky.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.cestypsychotroniky.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.cestypsychotroniky.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=1525"}],"version-history":[{"count":3,"href":"https:\/\/www.cestypsychotroniky.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1525\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":1533,"href":"https:\/\/www.cestypsychotroniky.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1525\/revisions\/1533"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.cestypsychotroniky.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media\/1534"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.cestypsychotroniky.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=1525"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.cestypsychotroniky.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=1525"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.cestypsychotroniky.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=1525"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}