{"id":156,"date":"2023-03-20T00:14:54","date_gmt":"2023-03-19T23:14:54","guid":{"rendered":"https:\/\/www.cestypsychotroniky.cz\/?p=156"},"modified":"2023-03-21T04:01:48","modified_gmt":"2023-03-21T03:01:48","slug":"kanibalismus-vcera-a-dnes","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.cestypsychotroniky.cz\/index.php\/2023\/03\/20\/kanibalismus-vcera-a-dnes\/","title":{"rendered":"Kanibalismus v\u010dera a dnes"},"content":{"rendered":"

Kanibalismus<\/em> je vz\u00e1jemn\u00e9 poj\u00edd\u00e1n\u00ed \u010dlen\u016f jednoho druhu. Tento jev se vyskytuje nejen u zv\u00ed\u0159at, ale i u lid\u00ed. V p\u0159\u00edpad\u011b lidsk\u00e9ho kanibalismu hovo\u0159\u00edme o „anthropofagii“,<\/em> neboli lidojedstv\u00ed.<\/em><\/strong><\/em><\/p>\n

Kanibal, v doslovn\u00e9m p\u0159ekladu ze \u0161pan\u011bl\u0161tiny – jedl\u00edk, kanibalismus – poj\u00edd\u00e1n\u00ed lidsk\u00e9ho masa lidmi, lidojedstv\u00ed.<\/p>\n

Jm\u00e9no „kanibalov\u00e9“<\/em> pou\u017eil poprv\u00e9 Kry\u0161tof Kolumbus<\/em> (1451-1506), kdy\u017e tak nazval skupinu kmen\u016f, \u017eij\u00edc\u00edch v Karibiku,<\/em> kte\u0159\u00ed pou\u017e\u00edvali za potravinu i lidsk\u00e9 maso.<\/p>\n

Kanibalismus jako \u010dern\u00e1 nit prov\u00e1z\u00ed celou histori\u00ed lidstva. V minulosti byl roz\u0161\u00ed\u0159en\u00fd mezi mnoha kmeny.<\/p>\n

V roce 1967 americk\u00e1 antropolo\u017eka Christy Turnerov\u00e1<\/em> nav\u0161t\u00edvila arizonsk\u00e9 m\u00edstn\u00ed muzeum, aby se zab\u00fdvala poz\u016fstatky kost\u00ed zanikl\u00e9ho kmene, jen\u017e \u017eil p\u0159ed asi 400 lety.\u00a0Turnerov\u00e1 do\u0161la k z\u00e1v\u011bru, \u017ee mu\u017ei a \u017eeny, jejich\u017e kosti pe\u010dliv\u011b studovala, nezem\u0159eli p\u0159irozenou smrt\u00ed, ale byli zabiti a sn\u011bd\u011bni.\u00a0Jejich kosti byly nejprve pe\u010deny a pak rozdrceny, aby z nich byla vyjmuta d\u0159e\u0148, co\u017e bylo pova\u017eov\u00e1no za pochoutku.<\/p>\n

Aby z\u00e1v\u011bry potvrdila, Turnerov\u00e1 ud\u011blala s\u00e9rii srovn\u00e1vac\u00edch pokus\u016f s kostmi zv\u00ed\u0159at, kter\u00e9 byly pe\u010deny, a stopy na rozdrcen\u00fdch kostech byly stejn\u00e9. Turnerov\u00e1 do\u0161la k z\u00e1v\u011bru: z\u00e1stupci arizonsk\u00fdch kmen\u016f byli kanibalov\u00e9. Toto zji\u0161t\u011bn\u00ed vyvolalo v\u00e1\u0161nivou debatu, kter\u00e1 trvala po t\u0159i desetilet\u00ed.<\/p>\n

V sou\u010dasn\u00e9 dob\u011b v\u011bdci p\u0159izn\u00e1vaj\u00ed, \u017ee kanibalismus<\/em> v d\u011bjin\u00e1ch lidstva nebyl ni\u010d\u00edm v\u00fdjime\u010dn\u00fdm ani neobvykl\u00fdm.<\/p>\n

Tim White<\/em>, americk\u00fd antropolog, prov\u00e1d\u011bl archeologick\u00e9 vykop\u00e1vky v Arizon\u011b.\u00a0Studie ze zbytk\u016f kost\u00ed nalezen\u00fdch v kulturn\u00ed vrstv\u011b, p\u0159ivedlo v\u011bdce k z\u00e1v\u011bru, \u017ee p\u0159edkov\u00e9 indi\u00e1nsk\u00e9ho kmene Hopi, kter\u00fd \u017eil na tomto \u00fazem\u00ed po stalet\u00ed, se zab\u00fdvali kanibalismem.<\/em><\/p>\n

White do\u0161el k z\u00e1v\u011bru, \u017ee hlavn\u00ed p\u0159\u00ed\u010dinou kanibalismu v tomto kmeni nebyl hladomor nebo nedostatek potravin, ale teror, kter\u00fd m\u011bl zastra\u0161it a podmanit si okoln\u00ed kmeny.<\/p>\n

P\u0159edci plemene Hopi<\/em> zabili sv\u00e9ho \u2013 jin\u00e9 kmeny je pokorn\u011b poslouchaly.\u00a0Slab\u0161\u00ed kmeny se neb\u00e1li smrti samotn\u00e9, ale p\u0159emohl je a ochromil strach z toho, \u017ee budou sn\u011bd\u011bni.<\/p>\n

Archeologick\u00fdm v\u00fdzkumem indi\u00e1nsk\u00fdch osad na coloradsk\u00e9 planin\u011b byla objevena velk\u00e1 koncentrace lidsk\u00fdch kost\u00ed: 2106 \u00falomky kost\u00ed, poz\u016fstatky 17 dosp\u011bl\u00fdch a 12 d\u011bt\u00ed.\u00a0Kosti byly v kulturn\u00ed vrstv\u011b odpov\u00eddaj\u00edc\u00ed st\u00e1\u0159\u00ed asi 800 let.\u00a0Ke studiu kosti byly poprv\u00e9 v\u011bdci pou\u017eity nejnov\u011bj\u0161\u00ed forenzn\u00ed techniky.<\/p>\n

Z\u00e1v\u011br v\u011bdc\u016f byl smutn\u00fd: lid\u00e9 jedli sv\u016fj vlastn\u00ed druh.<\/p>\n

V\u011bdci zjistili, \u017ee nejprve byla ob\u011btem utnuta hlava a jejich t\u011blo bylo pe\u010deno na ohni.<\/p>\n

Ameri\u010dt\u00ed v\u00fdzkumn\u00edci v 40 lokalit\u00e1ch, kde byly prov\u00e1d\u011bny archeologick\u00e9 vykop\u00e1vky, uk\u00e1zaly jasn\u00e9 zn\u00e1mky kanibalismu.<\/p>\n

V roce 1994 archeologov\u00e9 v jeskyn\u00edch Atapuerca na severu \u0160pan\u011blska, vykopali poz\u016fstatky primitivn\u00edch lid\u00ed z doby p\u0159ed 800.000 lety.<\/p>\n

Jak v\u011bdci zjistili, bylo to s\u00eddli\u0161t\u011b „heidelbersk\u00e9ho \u010dlov\u011bka“ – p\u0159edch\u016fdce modern\u00edho \u010dlov\u011bka. U\u017e ovl\u00e1dal \u0159e\u010d, pou\u017e\u00edval n\u00e1stroje, nosil oblek. Mezi zaj\u00edmav\u00fdmi n\u00e1lezy bylo objeveno i mno\u017estv\u00ed lidsk\u00fdch kost\u00ed v tzv. \u201ej\u00e1m\u011b s kostmi. “ V\u011bt\u0161inou to byly kosti d\u011bt\u00ed a dosp\u00edvaj\u00edc\u00edch obou pohlav\u00ed. P\u016fvodn\u011b se p\u0159edpokl\u00e1dalo, \u017ee lid\u00e9 zem\u0159eli na n\u011bjakou nemoc, nebo byli zabiti v \u00fatoku sousedn\u00edch kmen\u016f. D\u016fkladn\u00fdm prostudov\u00e1n\u00edm t\u011bchto kost\u00ed se uk\u00e1zalo, \u017ee obyvatel\u00e9 holdovali kanibalismu. Stopy na kostech nazna\u010dovaly, \u017ee maso z kost\u00ed ob\u011bt\u00ed bylo se\u0159\u00edznuto kamenn\u00fdmi no\u017ei naost\u0159en\u00fdmi zvl\u00e1\u0161tn\u00edm zp\u016fsobem, a tyto no\u017ee se nach\u00e1zely ve stejn\u00e9 jeskyni. Ob\u011bti byli mlad\u00ed z\u00e1stupci sousedn\u00edch kmen\u016f.<\/p>\n

\"\"<\/p>\n

Obr. Kanibalka. Pr\u00e1ce Leonarda Kerna, 1650<\/em><\/p>\n

Vynucen\u00fd kanibalismus<\/strong><\/p>\n

Existuj\u00ed dv\u011b hlavn\u00ed formy kanibalismu: existen\u010dn\u00ed a n\u00e1bo\u017eensko-magick\u00e1. Nejstar\u0161\u00ed forma kanibalismu<\/em> je existen\u010dn\u00ed.<\/em> Ta byla praktikov\u00e1na je\u0161t\u011b v \u010dasn\u00fdch st\u00e1di\u00edch doby kamenn\u00e9 a pozd\u011bji tuto formu kanibalismu lze pova\u017eovat za v\u00fdjimku, b\u011bhem hladomoru, katastrofy nebo v\u00e1lky.<\/p>\n

P\u0159\u00edpady kanibalismu jako jedin\u00e9 mo\u017enosti fyzick\u00e9ho p\u0159e\u017eit\u00ed lid\u00ed byly zaznamen\u00e1ny – b\u011bhem obl\u00e9h\u00e1n\u00ed Pa\u0159\u00ed\u017ee hugenoty v roce 1595, b\u011bhem t\u0159icetilet\u00e9 v\u00e1lky (1618-1648), za \u00fastupu francouzsk\u00e9 arm\u00e1dy z Ruska v roce 1812, nebo v oble\u017een\u00e9m Leningradu (1941-1943). Je to tvrd\u00e1 skute\u010dnost \u017eivota…<\/p>\n

Tak\u00e9 trose\u010dn\u00edci, aby nezem\u0159eli hlady, byli nuceni j\u00edst t\u011bla sv\u00fdch padl\u00fdch kamar\u00e1d\u016f.<\/p>\n

13.\u0159\u00edjna 1972 se v chilsk\u00fdch And\u00e1ch v d\u016fsledku \u0161patn\u00e9mu po\u010das\u00ed z\u0159\u00edtilo letadlo, narazilo do hory v nadmo\u0159sk\u00e9 v\u00fd\u0161ce 11.000 stop. \u010cty\u0159i \u010dlenov\u00e9 pos\u00e1dky a 12 cestuj\u00edc\u00edch zahynuli okam\u017eit\u011b, 29 p\u0159e\u017eilo. Byla jim zima a hrozil hlad.<\/p>\n

B\u011bhem prvn\u00edch deseti dn\u016f hledali j\u00eddlo v zavazadlech. Kdy\u017e j\u00eddlo do\u0161lo a trose\u010dn\u00edk\u016fm hrozila smrt hladem, rozhodli se j\u00edst mrtvoly padl\u00fdch kamar\u00e1d\u016f.<\/p>\n

Na pomoc byli posl\u00e1ni nejsiln\u011bj\u0161\u00ed z p\u0159e\u017eiv\u0161\u00edch, dva vrcholov\u00ed sportovci: 22 let\u00fd Nando Parrado a jeho p\u0159\u00edtel Roberto Cannessa. Pro zachov\u00e1n\u00ed sv\u00fdch sil si vzali s sebou lidsk\u00e9 maso. Za deset dn\u00ed urazili v\u00edce ne\u017e 70 km zasn\u011b\u017een\u00fdmi horami. Z\u00e1chrana p\u0159i\u0161la a\u017e po 72 dnech, kdy bylo je\u0161t\u011b na\u017eivu 15 lid\u00ed.<\/p>\n

V roce 1996 bylo v den\u00edk „Trud“<\/em> pops\u00e1n p\u0159\u00edpad, kdy se \u017eena, kter\u00e1 z\u016fstala v hornat\u00e9m ter\u00e9nu v d\u016fsledku hav\u00e1rii, byla nucena j\u00edst sv\u00e9 d\u011bti, kter\u00e9 zem\u0159ely hladem. Po z\u00e1chran\u011b se \u017eena brzy vdala, m\u011bla d\u011bti a vedla \u0161\u0165astn\u00fd \u017eivot.<\/p>\n

Slavn\u00ed kanibalov\u00e9<\/strong><\/p>\n

Historick\u00e9 dokumenty ukazuj\u00ed i jm\u00e9na n\u011bkter\u00fdch „slavn\u00fdch“ kanibal\u016f.<\/p>\n

Ve Skotsku, v XV. stolet\u00ed, rodina Bean Hallowse<\/em> jedla p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b lidsk\u00e9 maso n\u00e1hodn\u00fdch poutn\u00edk\u016f a va\u0159il je kotli mimo sv\u00e9 obydl\u00ed v jeskyni pobl\u00ed\u017e Edinburghu.\u00a0Str\u00e1vn\u00edk\u016f v rodin\u011b Bean\u016f<\/em> byla cel\u00e1 \u0159ada: hlava rodiny, jeho man\u017eelka, osm syn\u016f, \u0161est dcer a 36 vnou\u010dat.\u00a0Pokud je mo\u017en\u00e9 v\u011b\u0159it kronik\u00e1m, tato rodina za 42 let sn\u011bdla v\u00edce ne\u017e tis\u00edc lid\u00ed. Kdy\u017e se na v\u0161echno p\u0159i\u0161lo, byli v\u0161ichni odsouzeni k trestu smrti, v\u010detn\u011b d\u011bt\u00ed. Ka\u017ed\u00fd \u010dlen rodiny byl vystaven mu\u010den\u00ed, roz\u010dtvrcen a pot\u00e9 sp\u00e1len.<\/p>\n

V roce 1874 Spojen\u00e9 st\u00e1ty zaznamenaly prvn\u00ed odsouzen\u00ed za kanibalismus.<\/p>\n

T\u00edmto mu\u017eem byl mu\u017e Alfred Packer.<\/em> V \u00fanoru on a jeho spole\u010dn\u00edci \u0161li do hor hledat vz\u00e1cn\u00e9 miner\u00e1ly, ale o p\u00e1r m\u011bs\u00edc\u016f pozd\u011bji se vr\u00e1til dom\u016f jen on.<\/p>\n

Jeho verze o ztr\u00e1t\u011b jeho spole\u010dn\u00edk\u016f vypadala nep\u0159esv\u011bd\u010div\u011b.<\/p>\n

Packer<\/em> byl podez\u0159el\u00fd z vra\u017edy spole\u010dn\u00edk\u016f a za\u010dalo vy\u0161et\u0159ov\u00e1n\u00ed. Nakonec se p\u0159iznal, \u017ee sn\u011bdl sv\u00fdch p\u011bt spole\u010dn\u00edk\u016f, kdy\u017e do\u0161ly potraviny a nebylo nic k j\u00eddlu. Alfred Packer byl za kanibalismus odsouzen k 40 rok\u016fm ve v\u011bzen\u00ed, ale osvobodili ho brzy – v roce 1901. Do sou\u010dasnosti v USA funguje „Spole\u010dnost p\u0159\u00e1tel Alfreda Packera.“<\/em><\/p>\n

Vl\u00e1dce St\u0159edoafrick\u00e9 republiky Jean Bedel Bokassa <\/em>(1921-1996), se odli\u0161oval od v\u0161ech panovn\u00edk\u016f na africk\u00e9m kontinentu extr\u00e9mn\u00ed krutost\u00ed. Kdy\u017e byl v roce 1989 svr\u017een, mezi 13 body ob\u017ealoby proti n\u011bmu byl i kanibalismus.<\/em> \u0158\u00edkalo se, \u017ee na jednom bohat\u00e9m banketu bylo host\u016fm pod\u00e1v\u00e1no lidsk\u00e9 maso pod rou\u0161kou hov\u011bz\u00edho masa \u010di zv\u011b\u0159iny na porcel\u00e1nu z Limoges. Po svr\u017een\u00ed byly v jeho pal\u00e1ci nalezeny chladni\u010dky s lidsk\u00fdm masem. V roce 1996 Bokassa<\/em> zem\u0159el, prokl\u00ednaj\u00edc v\u011bze\u0148skou kuchyni.<\/p>\n

V roce 1981 sv\u011btov\u00fd tisk ozn\u00e1mil odporn\u00fd zlo\u010din, sp\u00e1chan\u00fd v Pa\u0159\u00ed\u017ei 30 let\u00fdm japonsk\u00fdm studentem Issei Sagawa<\/em>: zabil holandsk\u00e9ho studenta Ren\u00e9 Hartevelta<\/em> a postupn\u011b ho sn\u011bdl. Zbytky ne\u0161\u0165astn\u00e9 ob\u011bti poh\u0159bil v Boulognsk\u00e9m lese. Sagawa<\/em> byl zat\u010den, ale byl prohl\u00e1\u0161en za du\u0161evn\u011b nemocn\u00e9ho.<\/p>\n

Byl um\u00edst\u011bn v psychiatrick\u00e9 l\u00e9\u010debn\u011b nedaleko Pa\u0159\u00ed\u017ee, odkud ho v roce 1986 vyzvedli bohat\u00ed p\u0159\u00edbuzn\u00ed a p\u0159epravili do Japonska. Sagawa<\/em> si pobyl v psychiatrick\u00e9 l\u00e9\u010debn\u011b 15 m\u011bs\u00edc\u016f a pot\u00e9 byl propu\u0161t\u011bn.<\/p>\n

Sagawa<\/em> je nyn\u00ed jedna z japonsk\u00fdch celebrit. Napsal t\u0159i knihy: „Pa\u0159\u00ed\u017esk\u00e9 spojen\u00ed l\u00e1sky“, „V mlze“ <\/em>a „Dopis Sagawy,“<\/em> publikoval „Slovn\u00edk kanibalismu“<\/em>, a napsal \u0159adu \u010dl\u00e1nk\u016f, kde odhaluje d\u011bsiv\u00e9 detaily sv\u00e9ho stra\u0161n\u00e9ho zlo\u010dinu. Kupodivu, v\u0161echny jeho spisy m\u011bly obrovsk\u00fd \u00fasp\u011bch a nezp\u016fsobily odpor mezi \u010dten\u00e1\u0159i. Nav\u00edc, Sagawa<\/em> byl nejpopul\u00e1rn\u011bj\u0161\u00edm TV hlasatelem v Japonsku.<\/em><\/p>\n

V prosinci 2003 v N\u011bmecku prob\u011bhl soud, kter\u00fd \u0161okoval cel\u00fd civilizovan\u00fd sv\u011bt. Za kanibalismus soudili 40 let\u00e9ho Armina Meiwese,<\/em> po\u010d\u00edta\u010dov\u00e9ho program\u00e1tora. Ten na\u0161el svou ob\u011b\u0165 na internetu.<\/p>\n

V roce 2001 Meiwes<\/em> vydal ozn\u00e1men\u00ed, \u017ee hled\u00e1 mu\u017ee, netradi\u010dn\u00ed sexu\u00e1ln\u00ed orientace, souhlas\u00edc\u00edho s t\u00edm, \u017ee bude sn\u011bden. Je p\u0159ekvapuj\u00edc\u00ed, \u017ee \u0159ada lid\u00ed reagovala na toto ozn\u00e1men\u00ed.<\/p>\n

\u0160et\u0159en\u00ed uk\u00e1zalo, \u017ee v klidn\u00e9m m\u011bst\u011b Rothenburg<\/em> se k „jedn\u00e1n\u00ed“ k Meiwesovi dostavilo nejm\u00e9n\u011b p\u011bt lid\u00ed, ale v n\u011bkter\u00fdch ohledech se nedohodli a ode\u0161li dom\u016f.\u00a0Ale obyvatel Berl\u00edna, spolupracovn\u00edk velk\u00e9 firmy, tak\u00e9 program\u00e1tor, Bernd-J\u00fcrgen Brands<\/em>, v\u0161echny podm\u00ednky splnil a dobrovoln\u011b dal souhlas ke konzumaci.\u00a0Nejprve Meiwes<\/em> a jeho ob\u011b\u0165 spole\u010dn\u011b p\u0159ipravili exotick\u00e9 j\u00eddlo, p\u0159ipraven\u00e9 z t\u011bla Brandse,<\/em> a spole\u010dn\u011b pove\u010de\u0159eli. Toto „samojed\u011bn\u00ed“ bylo nat\u00e1\u010deno videokamerou, a Brands<\/em> souhlasil s vlastn\u00edm zabit\u00edm. Meiwes nakr\u00e1jel t\u011blo, \u010d\u00e1st sn\u011bdl, \u010d\u00e1st ulo\u017eil do chladni\u010dky, zbytek poh\u0159bil na zahrad\u011b. Kdy\u017e policie odhalila tuto vra\u017edu, Meiwes byl uv\u011bzn\u011bn. Pak se ale zjistilo, \u017ee v n\u011bmeck\u00e9m trestn\u00edm z\u00e1kon\u00edku nen\u00ed \u017e\u00e1dn\u00fd \u010dl\u00e1nek, kter\u00fd by umo\u017e\u0148oval trest za kanibalismus.\u00a0B\u011bhem soudu Meiwes nijak nelitoval sv\u00fdch skutk\u016f. Verdikt – 8,5 roku v\u011bzen\u00ed. Ve v\u011bzen\u00ed Meiwes<\/em> za\u010dal ps\u00e1t knihu.<\/p>\n

\n

\"\"<\/p>\n

Obr. Os Filhos de Pindorama: Kanibalismus v Braz\u00edlii v roce 1557\u00a0<\/em><\/p>\n

Modern\u00ed kanibalov\u00e9<\/strong><\/p>\n

P\u0159\u00edpady existen\u010dn\u00edho kanibalismu neupadly do zapomn\u011bn\u00ed, \u010dlov\u011bk nen\u00ed je\u0161t\u011b zcela odd\u011blen od sv\u00fdch d\u00e1vn\u00fdch zv\u00ed\u0159ec\u00edch zvyk\u016f. Tisk \u010das od \u010dasu d\u011bs\u00ed sv\u00e9 \u010dten\u00e1\u0159e stra\u0161ideln\u00fdmi zpr\u00e1vami o modern\u00edch kanibalech. Zpravidla jde o lidi, kte\u0159\u00ed klesli a\u017e na dno lidsk\u00e9 spole\u010dnosti, pod vlivem alkoholu a drog, lidi, kte\u0159\u00ed ztratili svou lidskou tv\u00e1\u0159.<\/p>\n

V roce 1991 byl zat\u010den v USA „s\u00e9riov\u00fd vrah“, 31 let\u00fd Jeffrey Dahmer.<\/em> Vrah a kanibal za posledn\u00edch 13 let sp\u00e1chal 17 vra\u017ed. Po vra\u017ed\u011b Dahmer<\/em> sv\u00e9 ob\u011bti roz\u010dtvrtil a jedl. Kdy\u017e agenti FBI p\u0159i\u0161li na stopu vraha, a vpadli do jeho bytu, na\u0161li v mraz\u00e1ku a ledni\u010dce torza \u010dty\u0159 zabit\u00fdch lid\u00ed, \u010dty\u0159i odd\u011blen\u00e9 hlavy, sedm vyva\u0159en\u00fdch lebek.<\/p>\n

V roce 2006 v Sydney skon\u010dil proces, kter\u00fd \u0161okoval celou australskou spole\u010dnost.<\/p>\n

Soud odsoudil jistou Catherine Knight<\/em> k do\u017eivotn\u00edmu v\u011bzen\u00ed za to, \u017ee tato \u017eena zabila sv\u00e9ho man\u017eela, a pak z n\u011bj p\u0159ipravila ob\u011bd. Vra\u017eda byla sp\u00e1ch\u00e1na v roce 2000 – \u017eena zasadila kuchy\u0148sk\u00fdm no\u017eem sv\u00e9mu mu\u017ei 27 bodn\u00fdch ran. V tomto p\u0159\u00edb\u011bhu je zar\u00e1\u017eej\u00edc\u00ed to, \u017ee \u017eena pozvala p\u0159edem sv\u00e9 dosp\u011bl\u00e9 d\u011bti na ob\u011bd, kde je nakrmila pokrmy p\u0159ipraven\u00fdmi z jejich otce. Na\u0161t\u011bst\u00ed ke konzumaci nedo\u0161lo – zabr\u00e1nila tomu policie.<\/p>\n

V na\u0161\u00ed dob\u011b se v tisku objevuj\u00ed p\u0159\u00edpady i existen\u010dn\u00edho kanibalismu<\/em>. J\u00edst lidsk\u00e9 maso degraduje lidskou osobnost. Tyto stra\u0161liv\u00e9 skute\u010dnosti se dost\u00e1vaj\u00ed na povrch a\u017e v d\u016fsledku \u0161okuj\u00edc\u00edch soudn\u00edch proces\u016f.<\/p>\n

V roce 1996 v Novokuzn\u011btsku Alexander Spesivcev<\/em> spole\u010dn\u011b se svou p\u0159est\u00e1rlo matkou zabil a sn\u011bdl 13 d\u00edvek.<\/p>\n

V Severodvinsku jak\u00fdsi Mariev sn\u011bdl sv\u00e9ho p\u0159\u00edtele.<\/p>\n

V roce 1999 50 let\u00fd Alexandr Zapjancev<\/em> z \u010celjabinska, pracuj\u00edc\u00ed na jatk\u00e1ch, zabil kamar\u00e1da, se kter\u00fdm chodil p\u00edt a pak velkoryse pohostil v\u0161echny na ubytovn\u011b kotletami. Byl odsouzen jen za jednu epizodu kanibalismu, ale p\u0159edpokl\u00e1d\u00e1 se, \u017ee Zapjancev sn\u011bdl v\u00edce ne\u017e jednu osobu.
\nVe stejn\u00e9m roce v Kazachst\u00e1nu vznikly dva p\u0159\u00edpady kanibalismu.<\/p>\n

V obci Alga 40-let\u00fd mu\u017e zabil p\u0159i pit\u00ed spole\u010dn\u00edka, a pak spole\u010dn\u011b s dal\u0161\u00edmi pijany, jako by se nic nestalo, pokra\u010doval v pit\u00ed a p\u0159ipravil z masa zabit\u00e9ho ob\u010derstven\u00ed.<\/p>\n

Je\u0161t\u011b neutichlo pozdvi\u017een\u00ed z tohoto zlo\u010dinu, a objevil se dal\u0161\u00ed p\u0159\u00edpad existen\u010dn\u00edho kanibalismu v centru m\u011bsta Alma-Ata.<\/p>\n

L\u00e9ka\u0159, p\u0159i proch\u00e1zen\u00ed sv\u00e9ho obvodu, v byt\u011b rodiny Uzbajev\u00fdch,<\/em> skl\u00e1daj\u00edc\u00ed se ze \u010dty\u0159 \u017een, upozornil na nep\u0159\u00edjemn\u00fd z\u00e1pach, p\u0159ipom\u00ednaj\u00edc\u00ed mrtvoln\u00fd. L\u00e9ka\u0159 ozn\u00e1mil sv\u00e9 podez\u0159en\u00ed na policii, a ta na\u0161la ve sk\u0159\u00edni, \u010dty\u0159i mumifikovan\u00e9 mrtvoly \u017een, u kter\u00fdch byly sn\u011bdeny vnit\u0159nosti. Jak se uk\u00e1zalo, matka a jej\u00ed t\u0159i dcery jedli sv\u00e9 p\u0159\u00edbuzn\u00e9, kte\u0159\u00ed k nim p\u0159i\u0161li na n\u00e1v\u0161t\u011bvu.<\/p>\n

V \u010dervenci 2006 v Moskv\u011b 29-let\u00fd rod\u00e1k z Krasnodaru, jist\u00fd Alexander Pojyarkov<\/em> zabil a sta\u010dil do sv\u00e9ho zat\u010den\u00ed sn\u00edst vnit\u0159n\u00ed org\u00e1ny 69-let\u00e9ho zn\u00e1m\u00e9ho dokumentaristy Eugena Zorina.<\/p>\n

Na konci prosince 2000 byl zaznamen\u00e1n p\u0159\u00edpad kanibalismu v Minsku: skupina 6 lid\u00ed, mezi nimi\u017e byly dv\u011b \u017eeny, b\u011bhem ve\u010d\u00edrku sp\u00e1chali vra\u017edu bezdomovce a konzumovali \u010d\u00e1sti jeho t\u011bla. L\u00e9ka\u0159i uznali tuto skupinu kanibal\u016f zdrav\u00fdmi. Byl to prvn\u00ed p\u0159\u00edpad kanibalismu v B\u011blorusku.<\/p>\n

N\u00e1bo\u017eensk\u00fd kanibalismus<\/strong><\/p>\n

N\u00e1bo\u017eensk\u00fd a magick\u00fd kanibalismus se objevil pozd\u011bji ne\u017e existen\u010dn\u00ed, kdy\u017e v primitivn\u00edch spole\u010dnostech vznikla n\u00e1bo\u017eensk\u00e1 v\u00edra.<\/p>\n

\u011bdci popsali dva typy n\u00e1bo\u017eensko-existen\u010dn\u00edho kanibalismu: Vlastn\u00ed endocannibalismus<\/em> \u2013 poj\u00edd\u00e1n\u00ed \u010dlen\u016f vlastn\u00ed skupiny a exokannibalismus \u2013 poj\u00edd\u00e1n\u00ed lid\u00ed z jin\u00fdch, \u010dasto nep\u0159\u00e1telsk\u00fdch, skupin.<\/p>\n

Poj\u00edd\u00e1n\u00edm n\u011bkter\u00fdch \u010d\u00e1st\u00ed t\u011bla mrtv\u00fdch nep\u0159\u00e1tel, zajatc\u016f, sv\u00fdch mrtv\u00fdch p\u0159\u00edbuzn\u00fdch, m\u011bly jejich s\u00edla, odvaha a dal\u0161\u00ed pozitivn\u00ed vlastnosti, p\u0159ej\u00edt k nim.<\/p>\n

N\u011bkter\u00e9 ritu\u00e1ly, p\u0159i kter\u00fdch se poj\u00eddali nep\u0159\u00e1tel\u00e9, znamenaly jak\u00fdsi druh ochrany. Sn\u00edst sv\u00e9ho nep\u0159\u00edtele znamenalo, \u017ee se nep\u0159\u00edtel u\u017e nebude v\u00edce ukazovat.<\/p>\n

S nejv\u011bt\u0161\u00ed pravd\u011bpodobnost\u00ed na z\u00e1klad\u011b t\u011bchto \u00favah Aboriginov\u00e9<\/em> na Havaji<\/em> sn\u011bdli anglick\u00e9ho mo\u0159eplavce Jamese Cooka <\/em>(1728-1779).\u00a014. \u00fanora 1779 byl Cook<\/em> v poty\u010dce s domorodci zabit. O t\u00fdden pozd\u011bji, skupina domorod\u00fdch v\u00e1le\u010dn\u00edk\u016f pod veden\u00edm n\u00e1\u010deln\u00edka p\u0159iplavala k anglick\u00fdm lod\u00edm a p\u0159edali britsk\u00fdm n\u00e1mo\u0159n\u00edk\u016fm ohlodan\u00e9 kosti jejich kapit\u00e1na.<\/p>\n

Ostrovy Fid\u017ei<\/em> jsou v na\u0161\u00ed dob\u011b obl\u00edben\u00fdm m\u00edstem pro bohat\u00e9 rekreanty.<\/p>\n

Milovn\u00edci exotiky mo\u017en\u00e1 netu\u0161\u00ed, \u017ee asi p\u0159ed 150 lety zde vzkv\u00e9tal kanibalismus.<\/p>\n

Uk\u00e1zalo se, \u017ee za celou dobu sn\u011bdli pouze jednoho b\u00edl\u00e9ho mu\u017ee – britsk\u00e9ho mision\u00e1\u0159e, Thomase Bakera<\/em>.\u00a021.\u010dervence 1867 mision\u00e1\u0159 \u0161\u00ed\u0159il k\u0159es\u0165anstv\u00ed mezi domorodci v obci Tui Navatusila<\/em> na ostrov\u011b Viti Levu<\/em>. Neznal v\u0161ak zvyky domorodc\u016f, a tak nedopat\u0159en\u00edm vyt\u00e1hl z vlas\u016f h\u0159eben m\u00edstn\u00edho v\u016fdce. Dotknout se ale hlavy n\u00e1\u010deln\u00edka je na Fid\u017ei<\/em> p\u0159\u00edsn\u011b zak\u00e1z\u00e1no. V roce 2003 obyvatel\u00e9 t\u00e9to vesnice pozvali potomky Thomase Bakera a po\u017e\u00e1dali je o odpu\u0161t\u011bn\u00ed za krvav\u00e9 hostiny sv\u00fdch p\u0159edk\u016f.<\/p>\n

U Azt\u00e9k\u016f<\/em> bylo Slunce patronem voj\u00e1k\u016f. Aby se udob\u0159ilo, a pod jeho z\u00e1\u0161titou se v\u00edt\u011bzilo, d\u00e1vali mu Azt\u00e9kov\u00e9 za ob\u011bti lidsk\u00e1 srdce a krev. A zbytek t\u011bla sn\u011bdli kn\u011b\u017e\u00ed a \u0161lechtici. Je\u0161t\u011b v XVI. stolet\u00ed, Azt\u00e9kov\u00e9<\/em> zabili a jedli zajat\u00e9 nep\u0159\u00e1tele.<\/p>\n

V n\u011bkter\u00fdch tajn\u00fdch africk\u00fdch spole\u010dnostech, jejich\u017e symbolem byl mu\u017e-leopard<\/em> nebo mu\u017e-krokod\u00fdl,<\/em> bylo poj\u00edd\u00e1n\u00ed lidsk\u00e9ho masa nezbytnou podm\u00ednkou p\u0159\u00edslu\u0161nosti k sekt\u011b.<\/p>\n

V roce 1994 byli v Ji\u017en\u00ed Koreji<\/em> odsouzeni \u010dlenov\u00e9 gangu k trestu smrti za \u00fanos, vra\u017edu a sn\u011bd\u011bn\u00ed p\u011bti lid\u00ed. B\u011bhem v\u00fdslechu se jeden ze zlo\u010dinc\u016f p\u0159iznal, \u017ee jedli sv\u00e9 ob\u011bti, aby se potla\u010dila l\u00edtost, ale z\u00e1rove\u0148 zv\u00fd\u0161ila jejich vlastn\u00ed odvaha.<\/p>\n

V Indii dodnes p\u016fsob\u00ed stra\u0161n\u00e1 sekta „agora“,<\/em> jej\u00ed\u017e \u010dlenov\u00e9 pova\u017euj\u00ed konzumaci lidsk\u00e9ho masa za cestu k osv\u00edcen\u00ed. \u010clenov\u00e9 t\u00e9to sekty vytahuj\u00ed z \u0159ek utopence, nebo z\u00edsk\u00e1vaj\u00ed t\u011bla t\u011bch mrtv\u00fdch, kter\u00e9 n\u011bkdo nesta\u010dil sp\u00e1lit, nebo za hlubok\u00fdch noc\u00ed na poh\u0159ebn\u00edch hranic\u00edch hledaj\u00ed v popelu zbytky lidsk\u00e9ho masa.<\/p>\n

Rusk\u00fd cestovatel Vitali Sundakov<\/em> (1957) je\u0161t\u011b na konci XX. stolet\u00ed, \u017eil s kanibaly<\/em> v Irian Jaya<\/em> v Indon\u00e9sii a na Papui-Nov\u00e9 Guineji<\/em>, a proto\u017ee k nim Sundakov<\/em> p\u0159i\u0161el s m\u00edrem, nikdo z domorodc\u016f se mu nepokusil zp\u016fsobit \u00fajmu na zdrav\u00ed.<\/p>\n

V dne\u0161n\u00edch sv\u011btov\u00fdch n\u00e1bo\u017eenstv\u00edch se zachovaly zakrn\u011bl\u00e9 projevy n\u00e1bo\u017eensk\u00e9ho a magick\u00e9ho kanibalismu. Nap\u0159\u00edklad v k\u0159es\u0165anstv\u00ed, ob\u0159ad p\u0159ij\u00edm\u00e1n\u00ed \u2013 poj\u00edd\u00e1n\u00ed chleba a \u010derven\u00e9ho v\u00edna, symbolizuje t\u011blo a krev Krista.<\/p>\n

 <\/p>\n

Obr. v titulku – Kanibalsk\u00e1 hostina na ostrov\u011b Tanna, Nov\u00e9 Hebridy<\/em><\/p>\n

 <\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Kanibalismus je vz\u00e1jemn\u00e9 poj\u00edd\u00e1n\u00ed \u010dlen\u016f jednoho druhu. Tento jev se vyskytuje nejen u zv\u00ed\u0159at, ale i u lid\u00ed. V p\u0159\u00edpad\u011b<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":157,"comment_status":"closed","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[5],"tags":[40],"class_list":["post-156","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-souvislosti","tag-kanibalismus"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.cestypsychotroniky.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/156","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.cestypsychotroniky.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.cestypsychotroniky.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.cestypsychotroniky.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.cestypsychotroniky.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=156"}],"version-history":[{"count":2,"href":"https:\/\/www.cestypsychotroniky.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/156\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":165,"href":"https:\/\/www.cestypsychotroniky.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/156\/revisions\/165"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.cestypsychotroniky.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media\/157"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.cestypsychotroniky.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=156"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.cestypsychotroniky.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=156"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.cestypsychotroniky.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=156"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}