{"id":174,"date":"2023-03-22T00:36:20","date_gmt":"2023-03-21T23:36:20","guid":{"rendered":"https:\/\/www.cestypsychotroniky.cz\/?p=174"},"modified":"2023-03-22T23:39:03","modified_gmt":"2023-03-22T22:39:03","slug":"zrozeni-psychotroniky","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.cestypsychotroniky.cz\/index.php\/2023\/03\/22\/zrozeni-psychotroniky\/","title":{"rendered":"Zrozen\u00ed psychotroniky"},"content":{"rendered":"

Zrozen\u00ed psychotroniky je nej\u010dast\u011bji spojov\u00e1no s prost\u00fdm p\u0159ejmenov\u00e1n\u00edm parapsychologie, kter\u00e9 provedl Z. Rejd\u00e1k se sv\u00fdmi kolegy v roce 1967.<\/strong><\/p>\n

P\u0159i\u010dem\u017e jsou nej\u010dast\u011bji uv\u00e1d\u011bny ideologick\u00e9 d\u016fvody a obecn\u00e1 nep\u0159ijatelnost parapsychologie pro stoupence dialektick\u00e9ho a historick\u00e9ho materialismu (Nakone\u010dn\u00fd 1993) a d\u00e1le zbaven\u00ed se negativn\u00ed konotace spojen\u00e9 s parapsychologii (Vojt\u00ed\u0161ek 2004).<\/p>\n

Ke vzniku psychotroniky v\u0161ak vedly mnohem hlub\u0161\u00ed okolnosti. Je to p\u0159edev\u0161\u00edm v\u011bdeck\u00e9 my\u0161len\u00ed dan\u00e9 doby, kter\u00e9 je spojen\u00e9 s kybernetikou, bionikou a rozvojem genetiky. To znamen\u00e1 s praktick\u00fdm uplatn\u011bn\u00edm informa\u010dn\u00edho paradigmatu 50. let 20. stolet\u00ed a poznatk\u016f o p\u0159\u00edrod\u011b v technick\u00e9 praxi 60. let 20. stolet\u00ed. P\u0159edstava mo\u017en\u00e9ho spojen\u00ed \u201epsychiky\u201c s \u201ekybernetick\u00fdm strojem\u201c zalo\u017een\u00e1 na p\u0159edpokladu existence interakce organismu a v\u011bdom\u00ed s prost\u0159ed\u00edm to byl ten hlavn\u00ed impuls ke vzniku psychotroniky. Z. Rejd\u00e1k <\/strong>a K. Drbal<\/strong><\/em> (1967) pod pojmem psychotroniky vid\u00ed roz\u0161\u00ed\u0159en\u00ed parapsychologick\u00e9ho p\u0159\u00edstupu postaven\u00e9ho na filosofick\u00e9-psychologick\u00e9 rovin\u011b do roviny fyzik\u00e1ln\u011b-technick\u00e9.<\/p>\n

P\u0159edn\u00ed p\u0159edstavitel psychotroniky Z. Rejd\u00e1k<\/strong><\/em> ch\u00e1pal psychotroniku jako interdisciplin\u00e1rn\u00ed v\u011bdn\u00ed obor, kter\u00fd zkoum\u00e1 \u201edistan\u010dn\u00ed interakce mezi \u017eiv\u00fdmi organismy a jejich prost\u0159ed\u00edm a s nimi spojen\u00e9 energetick\u00e9 a informa\u010dn\u00ed projevy\u201c. Jevy, kter\u00e9 psychotronika zkoum\u00e1, maj\u00ed psychobiologick\u00fd a psychofyzik\u00e1ln\u00ed charakter (Nakone\u010dn\u00fd 1993).<\/p>\n

V tomto \u010dl\u00e1nku si uk\u00e1\u017eeme velmi zestru\u010dn\u011bn\u00fd vznik psychologie a z\u00e1kladn\u00ed psychologick\u00e9 \u0161koly. Podobn\u011b potom i vznik psychotroniky a \u201emimopsychologick\u00e9 \u0161koly\u201c , kter\u00e9 jsou ur\u010dit\u00fdm zp\u016fsobem v psychotronice obsa\u017eeny.<\/p>\n

Obr. v titulku: Na prahu psychotroniky st\u00e1li t\u0159i \u010de\u0161t\u00ed myslitel\u00e9 (na fotce zleva): M. R\u00fdzl, Z. Rejd\u00e1k, M. Nakone\u010dn\u00fd (foto p\u0159evzato z knihy Z. Rejd\u00e1k: Perspektivy telepatie, 1995)<\/em><\/p>\n

Obsahov\u00e9 \u010d\u00e1sti:<\/strong><\/p>\n

1. Vznik psychologie
\n1.1. Psychologick\u00e9 \u0161koly
\n1.2. Z\u00e1konit\u00fd vznik psychologie
\n2. Vznik psychotroniky
\n2.1. Mimopsychologick\u00e9 \u0161koly
\n2.2. Behaviorismus kontra interaktismus
\n2.3. Z\u00e1konit\u00fd vznik psycholotroniky
\n2.3.1. Okolnosti vzniku psychotroniky<\/p>\n

Z\u00e1v\u011br<\/p>\n

1. Vznik psychologie
\n1.1. Psychologick\u00e9 \u0161koly<\/p>\n

Podle sv\u011btov\u011b uzn\u00e1van\u00e9ho psychologa A. H. Maslowa (1968) existuj\u00ed v psychologii \u010dty\u0159i z\u00e1kladn\u00ed cesty:<\/p>\n

1. psychoanal\u00fdza
\n2. behaviorismus
\n3. humanistick\u00e1 psychologie
\n4. transperson\u00e1ln\u00ed psychologie. Maslow s\u00e1m se pod\u00edl\u00ed na vzniku humanistick\u00e9 i transperson\u00e1ln\u00ed psychologie, ve kter\u00e9 vid\u00ed n\u00e1vrat k \u010dlov\u011bku a jeho vnit\u0159n\u00edmu \u017eivotu, na kter\u00e9m z\u00e1vis\u00ed jeho vn\u00edm\u00e1n\u00ed a ch\u00e1p\u00e1n\u00ed sv\u011bta. Dnes po uplynut\u00ed dal\u0161\u00edch pades\u00e1ti let v\u00fdvoje psychologie bychom p\u0159idali p\u00e1tou cestu:
\n5. kognitivn\u00ed psychologie,<\/p>\n

kter\u00e1 s rozvojem technologi\u00ed v\u00fdzkumu v pozorov\u00e1n\u00ed a vyhodnocov\u00e1n\u00ed (modelov\u00e1n\u00ed) fyziologick\u00fdch, neurofyziologick\u00fdch, elektrochemick\u00fdch a informa\u010dn\u00edch proces\u016f v organismu nab\u00fdv\u00e1 rozhoduj\u00edc\u00edho v\u00fdznamu (a sv\u00fdm zp\u016fsobem s rozpracov\u00e1n\u00edm informa\u010dn\u00edho paradigmatu a um\u011bl\u00e9 inteligence vede ke kognitivn\u00ed v\u011bd\u011b).<\/p>\n

Psychologie ve sv\u00e9m obsahu a sm\u011brech je zna\u010dn\u011b r\u016fznorod\u00e1 proto se budeme zmi\u0148ovat jen o d\u00edl\u010d\u00edch \u201eform\u00e1ch\u201c psychologick\u00fdch \u0161kol nebudeme zmi\u0148ovat nap\u0159. neobehaviorismus E.C. Tolman, P. Th. Young aj., neopsychoanal\u00fdzu K. Horneyov\u00e1, H.S. Sullivan aj., neogestaltismem F. Heider, J.J. Gibbon aj., jako\u017e ani kognitivismus v rozsahu kognitivn\u00ed v\u011bdy, kde se smaz\u00e1v\u00e1 hranice s kognitivn\u00ed psychologii. Rovn\u011b\u017e jsme vypustili koncepty z druh\u00e9ho b\u0159ehu, psychoenergetismu, psioniky apod.<\/p>\n

V dal\u0161\u00edm v\u00fdkladu je pou\u017eit syst\u00e9m tabulek ukazuj\u00edc\u00edch pouze n\u00e1znaky vybran\u00fdch my\u0161lenek (teze) a p\u0159edm\u011btu v\u00fdzkumu, jej\u00edm\u017e c\u00edlem je pouk\u00e1zat na skute\u010dnost postupn\u00e9ho v\u00fdvoje a zm\u011bny n\u00e1zor\u016f ve \u201ev\u011bdeck\u00e9m my\u0161len\u00ed\u201c. S rozvojem v\u011bdeck\u00e9ho my\u0161len\u00ed se toti\u017e st\u00e1v\u00e1 problematika parapsychologie a psychotroniky p\u0159ijateln\u00e1. V p\u0159esn\u011bj\u0161\u00edm studium vztahu \u010dlov\u011bka a prost\u0159ed\u00ed vznik\u00e1 po\u017eadavek na vymezen\u00ed faktor\u016f, kter\u00e9 v\u00fdznamn\u011b ovliv\u0148uj\u00ed organismus a psychiku \u010dlov\u011bka a t\u00edm je p\u016fsoben\u00ed energie a informace v prost\u0159ed\u00ed obsa\u017een\u00e9.<\/p>\n

V\u00fdznamn\u00fd \u010dek\u00fd fyzik a filosof E. Mach se za sv\u00e9ho \u017eivota sna\u017eil o vytvo\u0159en\u00ed oboru psychofyziky (1883). Vych\u00e1zel p\u0159itom z nesouhlasu s v\u00fdvojem p\u0159\u00edrodov\u011bdy, kter\u00e1 se odcizovala \u010dlov\u011bku t\u00edm, \u017ee se zam\u011b\u0159ovala na studium reality, kter\u00e1 se nach\u00e1zela za hranic\u00ed lidsk\u00e9ho vn\u00edm\u00e1n\u00ed. Jeho filosofie v\u00e9st v\u00fdzkum a roz\u0161\u00ed\u0159ovat lidsk\u00e9 pozn\u00e1n\u00ed v souladu s „lidsk\u00fdm“ (p\u0159irozen\u00fdm) vn\u00edm\u00e1n\u00edm sv\u011bta ve fyzik\u00e1ln\u00ed rovin\u011b se v psychologii neuplatnila. A\u017e badatel\u00e9 zakl\u00e1daj\u00edc\u00ed psychotroniku sv\u00fdm zp\u016fsobem navazuj\u00ed na jeho my\u0161lenky.
\n1. Tabulka hlavn\u00edch psychologick\u00fdch \u0161kol<\/p>\n

. Tabulka hlavn\u00edch psychologick\u00fdch \u0161kol<\/strong><\/p>\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n
Psychologick\u00e1 \u0161kola bez du\u0161e<\/strong><\/td>\nhlavn\u00ed z\u00e1stupce<\/strong><\/td>\nhlavn\u00ed metoda<\/strong><\/td>\np\u0159edm\u011bt v\u00fdzkumu<\/strong><\/td>\nz\u00e1kladn\u00ed teze<\/strong><\/td>\n<\/tr>\n
1870 \u2013\u00a0strukturalismus<\/strong><\/td>\nW. Wundt<\/strong><\/td>\nintrospekce<\/td>\nobsah v\u011bdom\u00e9 zku\u0161enosti<\/td>\nZku\u0161enosti se skl\u00e1daj\u00ed z\u00a0prim\u00e1rn\u00edch ment\u00e1ln\u00edch element\u016f<\/td>\n<\/tr>\n
1890 \u2013funkcionalismus<\/strong><\/td>\nW. James, J. Dewey<\/strong><\/td>\nintrospekce a experiment<\/td>\nv\u011bdom\u00ed a \u010dinnost<\/td>\nMysl je org\u00e1n psychick\u00e9ho apar\u00e1tu<\/td>\n<\/tr>\n
1900 \u2013\u00a0psychoanal\u00fdza<\/strong><\/td>\nS. Freud<\/strong><\/td>\nintrospekce a kazuistika<\/td>\nnev\u011bdom\u00ed<\/td>\nChov\u00e1n\u00ed dosp\u011bl\u00fdch je \u0159\u00edzeno nev\u011bdom\u00fdmi motivacemi, kter\u00e9 vznikly z\u00a0d\u0159\u00edv\u011bj\u0161\u00edch \u017eivotn\u00edch zku\u0161enost\u00ed<\/td>\n<\/tr>\n
1910 \u2013\u00a0reflexologie<\/strong><\/td>\nV.M. Becht\u011brev<\/strong><\/td>\nexperiment<\/td>\nreflex v\u00a0biosoci\u00e1ln\u00ed rovin\u011b<\/td>\nByt\u00ed ur\u010duje v\u011bdom\u00ed. Byt\u00ed podmi\u0148uj\u00ed individu\u00e1ln\u00ed a kolektivn\u00ed reflexy<\/td>\n<\/tr>\n
1912 \u2013\u00a0gestaltismus<\/strong><\/td>\nM. Wertheimer, K. Koffka, W. Kohler<\/strong><\/td>\nexperiment<\/td>\norganizace v\u011bdom\u00e9 zku\u0161enosti (vn\u00edman\u00ed, my\u0161len\u00ed atd.)<\/td>\nDu\u0161evn\u00ed pochody se odli\u0161uj\u00ed od sumy sv\u00fdch \u010d\u00e1st\u00ed (celky jsou v\u00edc ne\u017e \u010d\u00e1sti, kter\u00e9 je skl\u00e1daj\u00ed)<\/td>\n<\/tr>\n
1913 \u2013\u00a0behaviorismus<\/strong><\/td>\nJ. B. Watson<\/strong><\/td>\nexperiment<\/td>\nchov\u00e1n\u00ed<\/td>\nV\u011bdom\u00e9 chov\u00e1n\u00ed m\u016f\u017ee b\u00fdt vysv\u011btleno spojen\u00edm S-R a m\u011bn\u011bno podmi\u0148ov\u00e1n\u00edm nov\u00fdch S-R spojen\u00ed (S-stimul, R-reakce)<\/td>\n<\/tr>\n<\/tbody>\n<\/table>\n

Pozn\u00e1mka: <\/strong><\/em><\/p>\n

Tabulka 1 je podle L. E. Bourne a B.R. Ekstrand 1985, doplnil jsem reflexologii jako hlavn\u00ed sm\u011br, kter\u00fd v\u00fdznamn\u011b ovlivnil v\u00fdvoj psychologie v b\u00fdval\u00e9m socialistick\u00e9m bloku a nakonec i sv\u011btovou psychologii.<\/p>\n

1.2. Z\u00e1konit\u00fd vznik psychologie<\/strong><\/p>\n

Psychologie vznikla jako experiment\u00e1ln\u00ed v\u011bda ani\u017e by obsahovala do t\u00e9 doby velmi v\u00fdznamn\u00fd pojem du\u0161e. Podle bonnsk\u00e9ho filosofa F. A. Lange (1875) experiment\u00e1ln\u00ed psychologie je psychologi\u00ed od za\u010d\u00e1tku bez du\u0161e.<\/p>\n

Vznik experiment\u00e1ln\u00ed psychologie ovlivnil v\u00fdvoj v\u011bdeck\u00e9ho my\u0161len\u00ed a nov\u00e9 poznatky:<\/p>\n

– pokroky neurofyziologie p\u0159inesly pozn\u00e1n\u00ed o z\u00e1vislosti du\u0161evn\u00edho \u017eivota na stavb\u011b a \u010dinnosti mozku<\/p>\n

\u2022 J. M\u0171ller (1826) \u2013 koncept smyslov\u00e9 energie, nejsme si v\u011bdomi bezprost\u0159edn\u011b sv\u00e9ho okol\u00ed, ale jen \u010dinnosti sv\u00fdch nerv\u016f
\n\u2022 P. Broce a C. Wernicke (1861 \u2013 objevili \u0159e\u010dov\u00e1 centra v mozku
\n\u2022 G.Fritsch a E. Hitzig (1870) \u2013 zavedli metodu dr\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed mozku el. proudem, co\u017e p\u0159isp\u011blo k objevu dal\u0161\u00edch mozkov\u00fdch motorick\u00fdch a senzorick\u00fdch center
\n\u2022 H. von Hemholtz (1850) \u2013 zm\u011b\u0159il rychlost \u0161\u00ed\u0159en\u00ed vzruchu v nervov\u00e9m vl\u00e1kn\u011b
\n\u2022 T. Meyment (1883) \u2013 vylo\u017eil sch\u00e9ma podm\u00edn\u011bn\u00e9ho reflexu
\n\u2022 d\u00e1le v\u00fdzkum po\u00farazov\u00fdch stav\u016f mozku a du\u0161evn\u00edch poruch a chirurgie mozku u \u010dlov\u011bk a na pokusn\u00fdch zv\u00ed\u0159atech
\n– pokroky psychofyziky
\n\u2022 H. Weber (1834) \u2013 formuloval z\u00e1kon o citlivosti po\u010ditk\u016f (jak\u00fd mus\u00ed b\u00fdt rozd\u00edl v s\u00edle podn\u011btu, aby byl vn\u00edm\u00e1n \u2013 existuj\u00ed r\u016fzn\u00e9 konst. pro r\u016fzn\u00e9 po\u010ditky)
\n\u2022 G.T. Ferchner (1860) \u2013 v knize \u201eElementy psychofyziky\u201c formuloval z\u00e1kony a vztahy mezi intenzitou podn\u011btu a intenzitou po\u010ditku (\u201evn\u011bj\u0161\u00ed psychofizika\u201c \u2013 \u0159e\u0161\u00ed vztahy mezi podn\u011bty a po\u010ditky, \u201evnit\u0159n\u00ed psychofyzika\u201c \u2013 \u0159e\u0161\u00ed vztahy mezi mozkem a du\u0161\u00ed). D\u00edlo Ferchnera odstartovalo vznik experiment\u00e1ln\u00ed psychologie. Fechner zast\u00e1val rovn\u011b\u017e metafyzick\u00e9 n\u00e1zory.
\n– a d\u00e1le laborato\u0159e na v\u00fdzkum psychologick\u00e9 problematiky
\nW. Wundt v r. 1879 \u2013 zalo\u017eil prvn\u00ed laborato\u0159 pro experiment\u00e1ln\u00ed psychologii, dal\u0161\u00ed n\u00e1sledovaly<\/p>\n

2.Vznik psychotroniky<\/strong><\/p>\n

Parapsychologie a psychotronika tvo\u0159\u00ed samostatn\u00e9 obory lidsk\u00e9ho pozn\u00e1n\u00ed. Tyto obory p\u0159edstavuj\u00ed v\u00fdznamn\u00e9 \u201esm\u011bry v my\u0161len\u00ed\u201c, kter\u00e9 se formovaly na z\u00e1klad\u011b mezioborov\u00e9ho v\u00fdzkumu mimo\u0159\u00e1dn\u00fdch jev\u016f (p\u0159edev\u0161\u00edm telepatie, telegn\u00f3ze a psychokin\u00e9ze) a vlastnost\u00ed lidsk\u00e9 psychiky (mimosmyslov\u00e9 vn\u00edm\u00e1n\u00ed, komunikace a interakce psychiky s prost\u0159ed\u00edm). Z toho d\u016fvodu jsou v sou\u010dasnosti parapsychologie (v\u00fdzkum ESP a PK) a psychotronika (v\u00fdzkum distan\u010dn\u00ed interakce a jej\u00ed projevy) uzn\u00e1v\u00e1ny p\u0159edev\u0161\u00edm z pohledu zav\u00e1d\u011bn\u00ed metodick\u00e9ho v\u00fdzkumu.<\/p>\n

Mezioborov\u00fd v\u00fdzkum psychotroniky m\u00e1 sv\u00e9 ko\u0159eny v tzv. psychick\u00fdch v\u00fdzkumech na konci 19. a za\u010d\u00e1tkem 20. stolet\u00ed. V r\u00e1mci t\u011bchto v\u00fdzkum\u016f se zrodila \u0159ada koncepc\u00ed, ze kter\u00fdch jsme vybrali sm\u011bry p\u0159edstavuj\u00edc\u00ed hlavn\u00ed \u201emimopsychologick\u00e9 \u0161koly\u201c.<\/p>\n

2.1. Mimopsychologick\u00e9 \u0161koly<\/strong><\/p>\n

Z\u00e1kladn\u00ed my\u0161lenkov\u00fd p\u0159\u00edstupu k mimo\u0159\u00e1dn\u00fdm jev\u016fm a jejich zvl\u00e1\u0161tn\u00ed koncepce tvo\u0159\u00ed \u0161est v\u00fdznamn\u00fdch \u201emimopsychologick\u00fdch\u201c \u0161kol, kter\u00e9 se li\u0161\u00ed popisem jejich p\u0159\u00ed\u010diny.<\/p>\n

Mesmerismus pova\u017euje za p\u0159\u00ed\u010dinu mimo\u0159\u00e1dn\u00fdch jev\u016f tzv. \u017eivo\u010di\u0161n\u00fd magnetismus, spiritismus \u2013 du\u0161e zem\u0159el\u00fdch lid\u00ed, mediumismus \u2013 lidskou du\u0161i a nadp\u0159irozen\u00e9 bytosti, psychismus \u2013 psychick\u00e9 schopnosti a stavy, extrasenzorismus \u2013 mimosmyslov\u00e9 vn\u00edm\u00e1n\u00ed, a interaktismus \u2013 interakce organismu a v\u011bdom\u00ed. Obecn\u011b parapsychologie a psychotronika v sob\u011b obsahuje v r\u016fzn\u00e9 m\u00ed\u0159e jednotliv\u00e9 \u201emimopsychologick\u00e9 \u0161koly\u201c. Z\u00e1rove\u0148 je nutno podotknout, \u017ee tyto \u0161koly nejsou p\u0159\u00edrodov\u011bdeck\u00e9ho charakteru, proto\u017ee ve zna\u010dn\u00e9 m\u00ed\u0159e vych\u00e1z\u00ed ze subjektivn\u00edho vid\u011bn\u00ed sv\u011bta. Sled v\u00fdvoje p\u0159edstav uveden\u00fd n\u00ed\u017ee v tabulce 2 n\u00e1m v\u0161ak ukazuje postupn\u00e9 vzdalov\u00e1n\u00ed se od okultismu a p\u0159ibli\u017eov\u00e1n\u00ed se k p\u0159\u00edrodov\u011bd\u011b. Problematika mimo\u0159\u00e1dn\u00fdch jev\u016f v\u0161ak nebude nikdy \u010dist\u011b p\u0159\u00edrodov\u011bdeck\u00e1, vzhledem k tomu, \u017ee se j\u00ed \u00fa\u010dastn\u00ed subjektivn\u00ed faktor \u2013 lidsk\u00e1 psychika. Vedle z\u0159ejm\u00fdch vn\u011bj\u0161\u00edch informa\u010dn\u00edch a energetick\u00fdch projev\u016f toti\u017e existuj\u00ed vnit\u0159n\u00ed fenomenologick\u00e9 projevy.<\/p>\n

2. Tabulka hlavn\u00edch „mimopsychologick\u00fdch“ \u0161kol<\/strong><\/p>\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n
\u201emimopsychologick\u00e1\u201c \u0161kola<\/strong><\/td>\nhlavn\u00ed z\u00e1stupce<\/strong><\/td>\nhlavn\u00ed metoda<\/strong><\/td>\np\u0159edm\u011bt v\u00fdzkumu<\/strong><\/td>\nz\u00e1kladn\u00ed teze<\/strong><\/td>\nna jej\u00edm z\u00e1klad\u011b vznikaj\u00ed<\/strong><\/td>\n<\/tr>\n
1775 \u2013\u00a0mesmerismus<\/strong><\/td>\nF.A. Mesmer<\/strong><\/td>\nl\u00e9\u010debn\u00e1 praktika, sugesce<\/td>\n\u017eivo\u010di\u0161n\u00fd\u00a0 magnetismus, hypn\u00f3za<\/td>\n\u017divo\u010di\u0161n\u00fd magnetismus pronik\u00e1 vesm\u00edr a lidsk\u00e9 t\u011blo ho pohlcuje a vyza\u0159uje, p\u0159i\u010dem\u017e se\u00a0 m\u011bn\u00ed fyziologick\u00fd a psychick\u00fd stav.<\/td>\n <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

novodob\u00fd okultismus*1)<\/td>\n<\/tr>\n

1847 \u2013\u00a0spiritismus<\/strong><\/td>\nA. Kardec<\/strong><\/td>\nexperiment, kasuistika<\/td>\nkomunikace media s\u00a0duchy, fyzick\u00e9 projevy duch\u016f<\/td>\nPosmrtn\u00fd \u017eivot lid\u00ed existuje a m\u00e1 vliv na \u010dlov\u011bka a fyzick\u00fd sv\u011bt.<\/td>\n<\/tr>\n
1864 \u2013\u00a0mediumismus<\/strong><\/td>\nC. Flammarion A.\u00a0Aksakov<\/strong><\/td>\nexperiment, kasuistika<\/td>\nschopnosti m\u00e9dia,\u00a0\u00a0 fyzick\u00e9 projevy okolo m\u00e9dia<\/td>\n\u010clov\u011bk je odu\u0161evn\u011bl\u00e1 bytost a jevy v\u00e1zan\u00e9 na m\u00e9dia jsou v\u00fdsledkem nadp\u0159irozen\u00fdch sil (nap\u0159. lidsk\u00e1 a kolektivn\u00ed du\u0161e).<\/td>\n<\/tr>\n
1881 \u2013\u00a0psychismus<\/strong><\/td>\nCh. Richet W.\u00a0James<\/strong><\/td>\nexperiment, kasuistika, introspekce<\/td>\nsubjektivn\u00ed jevy, objektivn\u00ed\u00a0 jevy<\/td>\n\u010clov\u011bk m\u00e1 nepoznan\u00e9 psychick\u00e9 vlastnosti, kter\u00e9 jsou p\u0159\u00ed\u010dinou mimo\u0159\u00e1dn\u00fdch jev\u016f. Psychick\u00fd v\u00fdzkum ukazuje, \u017ee psychika je sou\u010d\u00e1st\u00ed \u00a0vy\u0161\u0161\u00edho \u201epsychick\u00e9ho\u201c celku.<\/td>\n <\/p>\n

 <\/p>\n

v\u011bdeck\u00fd okultismus*2)<\/td>\n<\/tr>\n

1930 \u2013extrasenzorismus<\/strong><\/td>\nJ.B. Rhine<\/strong><\/td>\nexperiment<\/td>\nmimosmyslov\u00e9 vn\u00edm\u00e1n\u00ed, psychokin\u00e9ze<\/td>\n\u010clov\u011bk vn\u00edm\u00e1 i mimo smysly\u00a0 a svou mysl\u00ed\u00a0 m\u016f\u017ee p\u0159\u00edmo\u00a0 p\u016fsobit na prost\u0159ed\u00ed.<\/td>\n <\/p>\n

discipl\u00edny:<\/p>\n

prapsycho-logie*3)<\/p>\n

psychotro-nika*4)<\/td>\n<\/tr>\n

1949 \u2013\u00a0interaktismus<\/strong><\/td>\nL.L. Vasiljev, G.A. Sergejev, \u00a0S.W. Tromp<\/strong><\/td>\nexperiment<\/td>\ninterakce, vztah interakce a psychiky<\/td>\nLidsk\u00fd organismus a v\u011bdom\u00ed jsou v\u00a0interakci s\u00a0prost\u0159ed\u00edm, p\u0159i\u010dem\u017e doch\u00e1z\u00ed k v\u00fdm\u011bn\u011b energie a informace.<\/td>\n<\/tr>\n<\/tbody>\n<\/table>\n

Pozn\u00e1mky:<\/strong><\/p>\n

Uveden\u00e9 mimopsychologick\u00e9 \u0161koly se uplat\u0148uj\u00ed v parapsychologii a psychotronice.<\/p>\n

*1) Novodob\u00fd okultismus je sou\u010d\u00e1st\u00ed masov\u00fdch lidov\u00fdch hnut\u00ed, kter\u00e9 nap\u0159. u spiritismu dos\u00e1hly \u00farovn\u011b b\u011b\u017en\u00e9 lidov\u00e9 prakticky v \u0161irok\u00fdch vrstv\u00e1ch obyvatel na cel\u00e9m sv\u011bt\u011b, tezi mesmerismus pou\u017e\u00edvaj\u00ed dodnes n\u011bkte\u0159\u00ed l\u00e9\u010ditel\u00e9 a mediumismus je uplat\u0148ov\u00e1n v \u017eivot\u011b sekt.
\n*2) V\u011bdeck\u00fd okultismus prosazovali zast\u00e1nci psychick\u00fdch v\u00fdzkum\u016f po vzniku Spole\u010dnosti pro psychick\u00e1 b\u00e1d\u00e1n\u00ed r. 1882 v Lond\u00fdn\u011b. Na \u201eMezin\u00e1rodn\u00edm kongresu pro psychick\u00e1 b\u00e1d\u00e1n\u00ed\u201c v Kodani r. 1921 bylo seps\u00e1no komunik\u00e9, kter\u00e9 po\u017eaduje vznik \u201epsychick\u00e9 v\u011bdy\u201c (metapsychologie, parapsychologie), kter\u00e1 z\u00faro\u010d\u00ed dosavadn\u00ed pozn\u00e1n\u00ed psychick\u00fdch v\u00fdzkum\u016f a bude st\u00e1t proti (experiment\u00e1ln\u00ed) psychologii. Na kongresu se sch\u00e1z\u00ed zast\u00e1nci my\u0161lenky \u201ev\u011bdeck\u00e9ho okultismu\u201c, jeho\u017e \u00fakolem jsou psychick\u00e1 a metapsychick\u00e1 b\u00e1dan\u00ed na z\u00e1klad\u011b znovuobjeven\u00ed \u201edu\u0161e\u201c.
\n*3) Parapsychologie je prosazovan\u00e1 jako v\u011bdn\u00ed discipl\u00edna od 30. let 20. stolet\u00ed na akademick\u00e9 p\u016fd\u011b (Duke univerzity) p\u0159edev\u0161\u00edm badatelem J. B. Rhine. Hlavn\u00edm v\u00fdzkumem p\u0159i vzniku parapsychologie bylo tzv. mimosmyslov\u00e9 vn\u00edm\u00e1n\u00ed (Extra-Sensory Perception \u2013 ESP) a psychokineze (PK).
\n*4) Psychotronika je prosazovan\u00e1 jako nov\u00e9 pojet\u00ed v\u011bdn\u00ed discipl\u00edny parapsychologie a\u017e od 70. let 20. stolet\u00ed. Na p\u016fd\u011b UK a \u010cVUT (pozd\u011bji V\u0160CHT) p\u0159edev\u0161\u00edm prof. J. Stuchl\u00edkem, prof. F. Kahudou a Dr. Z. Rejd\u00e1kem. V mezin\u00e1rodn\u00edm m\u011b\u0159\u00edtku od r. 1973 Dr. Z. Rejd\u00e1kem, jeho\u017e pova\u017eujeme za zakladatele psychotroniky. Hlavn\u00edm v\u00fdzkumem p\u0159i vzniku psychotroniky byla distan\u010dn\u00ed interakce a jej\u00ed informa\u010dn\u00ed a energetick\u00e9 projevy.<\/p>\n

Hlavn\u00ed \u010de\u0161t\u00ed badatel\u00e9:<\/strong><\/p>\n

– mesmerismus \u2013 B. Kafka
\n– psychismus \u2013 V. Miku\u0161ka, K. Kuchy\u0148ka a M. Nakone\u010dn\u00fd
\n– extrasenzorismu \u2013 M. R\u00fdzl
\n– interaktismus \u2013 K. Drbal, Z. Rejd\u00e1k, F. Kahuda a S. \u0160tarman<\/p>\n

Dal\u0161\u00ed hlavn\u00ed badatel\u00e9<\/strong> bezprost\u0159edn\u011b ovliv\u0148uj\u00edc\u00ed vznik psychotroniky – vznik psychotroniky (obsahuj\u00edc\u00ed pln\u011b tezi interaktismu) lze datovat r. 1973, kdy v Praze prob\u011bhla prvn\u00ed konferance o psychotronick\u00e9m v\u00fdzkumu. Vzhledem k tomu lze do tabulky 2 p\u0159i\u0159adtit tato jm\u00e9na:<\/p>\n

– psychismus \u2013 G. Murphy
\n– extrasenzorismu \u2013 W.H.C. Tenhaeff a H. Bender
\n– interaktismus \u2013 I.M. Kogan
\nOstatn\u00ed v\u00fdznamn\u00ed badatel\u00e9, kter\u00e9 je pot\u0159eba zv\u00fdraznit (za\u0159azen\u00ed do „\u0161kol“ je p\u0159ibli\u017en\u00e9):
\nMesmerismus \u2013 Ch. d\u00b4Eslon, Mark\u00fdz de Puysegur, J. Braid, K. von Reichenbach, W. Reich
\nSpiritismus \u2013 A.J. Davis, W. Crookes
\nMediumismus \u2013 A. von Schrenck-Notzing, A.R. Wallace, S. Alrutz, F. Grunewald, G. Geley
\nPsychismus \u2013 R.O. Mason, H. Driesch, M. Dessoir, W. Barret, R. Tischner, H. Bergson, F. Kot\u00edk
\nExtrasenzorismus \u2013 R. Targ, J.G Pratt, B. Herbert
\nInteraktismus \u2013 V.M. Becht\u011brev, V.P. Kazna\u010dejev, P.P. Lazarev, V.M. Inju\u0161in, V.M. \u0160i\u0161kyn, B.B. Ka\u017einskij, A.G. Spirkin, H. Uchida, W. Barrett, H. Herbert, S. Marczarski, C. Backster, H. Berger, R.G. Jahn, U. Inomata<\/p>\n

2.2. Behaviorismus kontra interaktismus<\/strong><\/p>\n

Behaviorismus psychologie je vymezen sv\u00fdm paradigmatem \u201ereakce organismu je z\u00e1visl\u00e1 na p\u016fsob\u00edc\u00edch podn\u011btech\u201c, \u010d\u00edm\u017e studuje chov\u00e1n\u00ed jako formu interakce s prost\u0159ed\u00edm. Behaviorismus je tedy ur\u010ditou hrubou formou interaktismu. Tento interaktismus je v\u0161ak jen popisem bezduch\u00e9ho lidsk\u00e9ho stroje funguj\u00edc\u00edho biochemick\u00fdm, fyziologick\u00fdm a neurofyziologick\u00fdm mechanismem, ve kter\u00e9m vztah \u201estimul – reakce\u201c vyvol\u00e1v\u00e1 mimov\u011bdom\u00e9 reflexy a vzorce chov\u00e1n\u00ed, z nich\u017e n\u011bkter\u00e9 p\u0159ech\u00e1z\u00ed na v\u011bdomou \u00farove\u0148. Ozna\u010dme tento interaktismus jako fyziologick\u00fd interkatismus, kter\u00fd je ryze objektivistick\u00fd.<\/p>\n

Interaktismus v psychotronice sv\u00fdm pradigmatem \u201eorganismus a v\u011bdom\u00ed je v interakci s prost\u0159ed\u00edm, p\u0159i n\u00ed\u017e doch\u00e1z\u00ed k v\u00fdm\u011bn\u011b informace a energie hovo\u0159\u00ed o interaktismu jin\u00e9 \u00farovn\u011b ne\u017e behavior\u00e1ln\u00ed. Uzn\u00e1v\u00e1 toti\u017e roli psychiky v t\u00e9to interakci a jej\u00ed subjektivitu. Rozhoduj\u00edc\u00ed je studium vztahu \u201einterakce \u2013 imaginace\u201c (\u201cstimul \u2013 imaginace\u201c), kter\u00fd vyvol\u00e1v\u00e1 vzorce imaginace v prvn\u00ed \u00farovni odpov\u00eddaj\u00edc\u00ed archaicko- magick\u00e9mu my\u0161len\u00ed a v druh\u00e9, vzorce lidsk\u00e9 fantazie a abstrakce soci\u00e1ln\u011b-kulturn\u00edho my\u0161len\u00ed. Jedn\u00e1 se o studium mechanismu psychick\u00e9ho zobrazen\u00ed a interpretace na psychick\u00e9 \u00farovni v mimov\u011bdom\u00e9 a v\u011bdom\u00e9 oblasti psychiky. Na tomto m\u00edst\u011b nab\u00fdv\u00e1 na v\u00fdznamu studium fenomenologick\u00e9, transperson\u00e1ln\u00ed a hlubinn\u00e9 psychologie, kter\u00e1 se sna\u017e\u00ed poprv\u00e9 tuto oblast popsat v\u011bdeck\u00fdm zp\u016fsobem a d\u00e1le modelov\u00e1n\u00ed v r\u00e1mci kognitivistick\u00fdch aktivit.<\/p>\n

Behaviorismus vylou\u010dil ze sv\u00e9ho studia z\u00e1kladn\u00ed psychickou funkci imaginace, ke studiu tohoto probl\u00e9mu z hlediska p\u0159\u00edrodov\u011bdy se vrac\u00ed a\u017e kognitivn\u00ed psychologie pota\u017emo kognitivn\u00ed v\u011bda. Toto funkce m\u00e1 p\u0159itom v psychice a v\u011bdom\u00ed z\u00e1sadn\u00ed v\u00fdznam v tom, \u017ee spojuje dv\u011b odli\u0161n\u00e9 roviny interakce s prost\u0159ed\u00edm a z\u00e1rove\u0148 dva odli\u0161n\u00e9 zp\u016fsoby psychick\u00e9 interpretace vn\u011bj\u0161\u00edch vliv\u016f (neurofyziologick\u00e1 interakce \u201epsychofyziologicky\u201c pojat\u00fdch sm\u011br\u016f psychologie a interak\u010dn\u011bplasmatick\u00e1 interakce \u201epsychofyzik\u00e1ln\u00edch\u201c sm\u011br\u016f, kter\u00e9 nejsou je\u0161t\u011b pln\u011b teoreticky rozpracov\u00e1ny, jejich n\u00e1znak je ve vymezen\u00fdch \u201emimopsychologick\u00fdch\u201c \u0161kol\u00e1ch).<\/p>\n

2.3. Z\u00e1konit\u00fd vznik psychotroniky<\/strong><\/p>\n

K pochopen\u00ed problematiky psychotroniky je nutn\u00e9 m\u00edt alespo\u0148 z\u00e1kladn\u00ed znalosti z fenomenologick\u00e9, humanistick\u00e9, transperson\u00e1ln\u00ed a kognitivn\u00ed psychologie.<\/p>\n

V t\u011bchto sm\u011brech psychologie jsou obsa\u017eeny prvky \u201emimopsycholgick\u00fdch\u201c \u0161kol. Samotn\u00e1 transperson\u00e1ln\u00ed psychologie je ur\u010dit\u00fdm neopsychismem. Tyto psychologick\u00e9 \u0161koly p\u0159edstavuj\u00ed rovn\u011b\u017e n\u00e1vrat k lidsk\u00e9 podstat\u011b, ke studiu principu, kter\u00fd je p\u0159\u00ed\u010dinou lidsk\u00e9ho du\u0161evna, duchovna a lidstv\u00ed. Ment\u00e1ln\u00ed, psychick\u00fd \u017eivot \u010dlov\u011bka byl ve v\u00fdvoji psychologie v\u00fdrazn\u011b potla\u010den behaviorismem a reflexologii. Psychick\u00fd \u017eivot je v\u0161ak re\u00e1ln\u00fd a do v\u011bdeck\u00e9 psychologie se postupn\u011b vrac\u00ed ve form\u011b kognitivn\u00ed psychologie. N\u00e1vrat ke studiu du\u0161evn\u00edho a duchovn\u00edho \u017eivota \u010dlov\u011bka m\u00e1 sv\u016fj specifick\u00fd v\u00fdvoj, kter\u00fd je p\u0159ekvapiv\u011b ukon\u010den fyzik\u00e1ln\u00edm mentalismem v psychotronice (psychofyzik\u00e1ln\u00ed informatismus nebo jen psychoinformatismus). \u201ePsychoinformatismus\u201c existuje koncep\u010dn\u011b, ale nen\u00ed dosud celkov\u011b systematizov\u00e1n jako n\u011bjak\u00fd sm\u011brodatn\u00fd celek, jeho v\u00fdvoj byl p\u0159ed\u010dasn\u011b ukon\u010den na konci 80. let 20. stolet\u00ed (n\u011bkter\u00e9 jeho prvky jsem popsal ve sv\u00fdch prac\u00edch). Fyzik\u00e1ln\u00ed mentalismus je z\u00e1kladn\u00edm p\u0159edpokladem re\u00e1ln\u00e9 existence psychotronick\u00fdch jev\u016f.<\/p>\n

Tab. 3. Psychologick\u00e9 \u0161koly n\u00e1vratu k lidsk\u00e9 podstat\u011b<\/p>\n

Tab. 3. Psychologick\u00e9 \u0161koly n\u00e1vratu k lidsk\u00e9 podstat\u011b<\/strong><\/p>\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n
Psychologick\u00e1 \u0161kola s\u00a0pseudodu\u0161\u00ed*1)<\/strong><\/td>\nhlavn\u00ed z\u00e1stupce<\/strong><\/td>\nhlavn\u00ed metoda<\/strong><\/td>\np\u0159edm\u011bt v\u00fdzkumu<\/strong><\/td>\nz\u00e1kladn\u00ed teze<\/strong><\/td>\ntvo\u0159\u00ed z\u00e1klad *2)<\/strong><\/td>\n<\/tr>\n
1901 \u2013\u00a0fenomenologie<\/strong><\/td>\nE. Husserl,<\/strong>W. Dilthey,\u00a0 W. James<\/td>\nintrospekce, subjektivn\u00ed interpretace<\/td>\nfenom\u00e9n, (imaginace a rozum\u011bn\u00ed, my\u0161len\u00ed) lidsk\u00e9 du\u0161evno, vlastn\u00ed v\u011bdom\u00ed<\/td>\nLidsk\u00fd subjekt je objektivn\u00edm byt\u00edm, kter\u00e9 pozn\u00e1v\u00e1 a ch\u00e1pe sv\u011bt jako\u017e i samo sebe. (\u201enoema-noetis, eidos\u201c)<\/td>\nsubjektivn\u00ed mentalismus<\/p>\n

(zab\u00fdv\u00e1 se subjektivn\u00edmi psychick\u00fdmi informacemi)<\/td>\n<\/tr>\n

1968 \u2013\u00a0\u00a0trans- personalismus<\/strong><\/td>\nA.H. Maslow<\/strong>,S. Grof,\u00a0 \u00a0 \u00a0 \u00a0 Ch. Tart<\/strong><\/td>\nintrospekce, kasuistika, experiment<\/td>\nfenom\u00e9n, (imaginace a c\u00edt\u011bn\u00ed) lidsk\u00e9 duchovno, nadv\u011bdom\u00ed<\/td>\nP\u0159i roz\u0161\u00ed\u0159en\u00ed v\u011bdom\u00ed (nadv\u011bdom\u00ed) doch\u00e1z\u00ed k\u00a0\u201esebereflexi\u201c, p\u0159esahuj\u00ed v\u011bdom\u00e9 J\u00e1, na \u00farovni materi\u00e1ln\u00ed (ne\u017eiv\u00e9, biologick\u00e9 i soci\u00e1ln\u00ed) a spiritu\u00e1ln\u00ed existence, transperson\u00e1ln\u00ed J\u00e1.<\/td>\n<\/tr>\n
1956 \u2013humanismus<\/strong><\/td>\nA. H. Maslow,<\/strong>C.R. Rogers, C. B\u00fchlerov\u00e1<\/td>\npozorov\u00e1n\u00ed, objektivn\u00ed interpretace<\/td>\nlidstv\u00ed, seberealizace (imaginace a jej\u00ed uskute\u010dn\u011bn\u00ed)<\/td>\nVnit\u0159n\u00ed individualita \u010dlov\u011bka se vyv\u00edj\u00ed a realizuje ve spole\u010densk\u00e9m prost\u0159ed\u00ed.<\/td>\nobjektivn\u00ed mentalismus<\/p>\n

(zab\u00fdv\u00e1 se objektivizovan\u00fdmi psychick\u00fdmi informacemi)<\/td>\n<\/tr>\n

1961 \u2013kognitivismus<\/strong><\/td>\nS.M. Kosslyn, R.N. Shepard,<\/strong>Z.W. Pylyshyn (C.V. Perky, G.A. Kelly, U. Neisser, P.V. Somonov,M.G. Wessels)<\/td>\nmodelov\u00e1n\u00ed, experiment<\/td>\npozn\u00e1v\u00e1n\u00ed, reprezentace (imaginace a uv\u011bdom\u011bn\u00ed \u2013 u\u010den\u00ed, pam\u011b\u0165 a chov\u00e1n\u00ed)<\/td>\nSv\u011bt je psychikou zobrazov\u00e1n a interpretov\u00e1n jako ment\u00e1ln\u00ed reprezentace, kter\u00e1 se ukl\u00e1d\u00e1 do pam\u011bti a slou\u017e\u00ed k\u00a0u\u010den\u00ed a n\u00e1sledn\u011b\u00a0 podmi\u0148uje v\u011bdom\u00ed a chov\u00e1n\u00ed \u010dlov\u011bka.<\/td>\n<\/tr>\n
1834 \u2013\u00a0psycho-fyzikalismus<\/strong><\/td>\nE. Weber, G.T. Fechner,<\/strong>H. Pieron,\u00a0 \u00a0 \u00a0 \u00a0 E. Mach novodob\u00ed:\u00a0\u00a0 (S. Gepshlein) (J. Wackermann) (A.R. Nikolajev)<\/td>\nm\u011b\u0159en\u00ed, experiment<\/td>\n\u010dit\u00ed a vn\u00edm\u00e1n\u00ed, *3) sekund\u00e1rn\u00ed informace<\/td>\nPsychika je se sv\u011btem v\u00a0interakci prost\u0159ednictv\u00edm energie, kter\u00e1 podmi\u0148uje smyslov\u00e9 vn\u00edm\u00e1n\u00ed a chov\u00e1n\u00ed. Rozhran\u00ed tvo\u0159\u00ed specializovan\u00e9 bun\u011b\u010dn\u00e9 struktury.<\/td>\nfyzik\u00e1ln\u00ed mentalismus<\/p>\n

(zab\u00fdv\u00e1 se fyzik\u00e1ln\u00ed realitou psychick\u00e9 a p\u0159\u00edrodn\u00ed informace)<\/td>\n<\/tr>\n

1961 \u2013\u00a0psycho-informatismus<\/strong><\/td>\nI.M. Kogan,\u00a0 K. Pribram,\u00a0\u00a0 D. Bohm,\u00a0 \u00a0 \u00a0 R. Sheldrak *5) (V.S. Gris\u010denko) (A.G. Sergejev) (O. V\u00e1lek)<\/td>\nintrospekce, exospekce, experiment<\/td>\nz\u0159en\u00ed a c\u00edt\u011bn\u00ed, *4) prim\u00e1rn\u00ed informace<\/td>\nPsychika je se sv\u011btem v\u00a0interakci prost\u0159ednictv\u00edm informace, kter\u00e1 podmi\u0148uje vnit\u0159n\u00ed i vn\u011bj\u0161\u00ed organizaci organismu. Rozhran\u00ed tvo\u0159\u00ed v\u00e1zan\u00e9 struktury studen\u00e9 plasmy.<\/td>\n<\/tr>\n<\/tbody>\n<\/table>\n

Pozn\u00e1mky:<\/strong><\/em><\/p>\n

*1) N\u00e1zev \u201epsychologick\u00e9 \u0161koly s pseudodu\u0161\u00ed\u201c je volen z\u00e1m\u011brn\u011b i kdy\u017e se v n\u011bkter\u00fdch t\u011bchto sm\u011brech o du\u0161i hovo\u0159\u00ed. Rovn\u011b\u017e se hovo\u0159\u00ed o du\u0161evn\u00edch a duchovn\u00edch principech a o faktoru inteligence, kter\u00fd je nutno br\u00e1t v \u00favahu, jak ve vztahu k existenci \u010dlov\u011bka, tak ve vztahu k existenci vesm\u00edru. V obecnosti tzn. v r\u00e1mci sou\u010dasn\u00e9ho v\u00fdvoje v\u011bd\u011bn\u00ed p\u0159ijet\u00ed konceptu informace a informa\u010dn\u00edho procesu (popisn\u00fd z\u00e1stupce v\u011bdom\u00ed a inteligence) jako \u201enov\u00e9ho\u201c organiza\u010dn\u00edho faktoru p\u016fsob\u00edc\u00edho vedle energie (chemick\u00fdch reakc\u00ed a fyzik\u00e1ln\u00edch interakc\u00ed). \u0160koly jsou zam\u011b\u0159eny tedy na studium podstaty psychiky pop\u0159. jej\u00ed uplatn\u011bn\u00ed. Po stalet\u00ed byla podstatou psychiky ch\u00e1p\u00e1na lidsk\u00e1 du\u0161e a psychologii se dosud nepoda\u0159ilo tento pojem plnohodnotn\u011b nenahradit. Proto jsme i uveden\u00e9 \u0161koly nazvali psychologick\u00fdmi \u0161kolami s pseudodu\u0161\u00ed.<\/p>\n

*2) tab. 3 vymezuje z\u00e1kladn\u00ed sm\u011bry, kter\u00e9 si kladou za c\u00edl: 1) popis r\u016fzn\u00e9 kategorie informace v psychice 2) popis r\u016fzn\u00e9 \u00farovn\u011b zpracov\u00e1n\u00ed informac\u00ed psychikou 3) popis r\u016fzn\u00e9 \u00farovn\u011b uplatn\u011bn\u00ed informac\u00ed v \u017eivot\u011b \u010dlov\u011bka. V\u00fdvojov\u00fdm trendem v\u011bdy je snaha o poznan\u00ed intrapsychick\u00fdch informac\u00ed a mentalismu, kter\u00fd p\u0159ech\u00e1z\u00ed od subjektivn\u00edho mentalismu k objektivn\u00edmu a fyzik\u00e1ln\u00edmu. Subjektivn\u00ed informace jsou p\u0159edm\u011btem objektivizace a napl\u0148uj\u00ed \u201ev\u011bdeck\u00e9\u201c modelov\u00e9 p\u0159edstavy o psychice, ve kter\u00fdch se samotn\u00e1 informace st\u00e1v\u00e1 fyzickou realitou. Z\u00e1rove\u0148 vznikaj\u00ed p\u0159edstavy, \u017ee informace samotn\u00e1 je sv\u00e9bytn\u00e1 a fyzik\u00e1ln\u011b re\u00e1ln\u00e1 podobn\u011b jako energie, co\u017e m\u00e1 dalekos\u00e1hl\u00e9 teoretick\u00e9 i praktick\u00e9 d\u016fsledky. Fyzik\u00e1ln\u00ed mentalismus nevych\u00e1z\u00ed z konceptu um\u011bl\u00e9 inteligence a nen\u00ed postaven\u00fd na \u201eum\u011bl\u00e9 informaci\u201c vytvo\u0159en\u00e9 \u010dlov\u011bkem, ale na konceptu charakteru informace, kter\u00fd je vlastn\u00ed p\u0159\u00edrod\u011b.<\/p>\n

Tabulka ukazuje ur\u010dit\u00fd n\u00e1hled na lidsk\u00e9 zpracov\u00e1n\u00ed informace, lidsk\u00e9 mo\u017enosti z toho vypl\u00fdvaj\u00edc\u00ed a na lidsk\u00e9 schopnosti, jej\u00ed\u017e v\u011bdeck\u00e9 pozn\u00e1n\u00ed je dnes pouze omezen\u00e9 a je v zajet\u00ed rozsahu \u201esmyslov\u00e9ho paradigmatu\u201c. Lidsk\u00e9 pozn\u00e1n\u00ed nen\u00ed v\u0161ak pln\u011b redukovateln\u00e9 na smyslovou platformu, ta tvo\u0159\u00ed jen jednu z vrozen\u00fdch biologick\u00fdch dispozic. Tabulka n\u00e1m ukazuje na \u0161koly, kter\u00e9 se zab\u00fdvaj\u00ed r\u016fzn\u00fdmi formami lidsk\u00e9ho pozn\u00e1v\u00e1n\u00ed. Dosavadn\u00ed v\u011bda se orientovala na tzv. vy\u0161\u0161\u00ed formy pozn\u00e1v\u00e1n\u00ed, kter\u00e9 se uplat\u0148uj\u00ed v soci\u00e1ln\u011b-kulturn\u00ed rovin\u011b a pon\u011bkud opom\u00edjela tzv. ni\u017e\u0161\u00ed formy pozn\u00e1n\u00ed \u201epsychicko-p\u0159\u00edrodn\u00ed\u201c, kter\u00e9 se uplat\u0148uj\u00ed v hloubce lidsk\u00e9 psychiky. Uveden\u00e9 \u0161koly tento stav v\u00fdrazn\u011b napravuj\u00ed. Psychotronika zkoum\u00e1 n\u011bkter\u00e9 formy \u201eni\u017e\u0161\u00edho pozn\u00e1v\u00e1n\u00ed\u201c psychiky, kter\u00e9 jsou nap\u0159. spojeny s psychotronick\u00fdmi jevy telepatie a jasnoz\u0159en\u00ed. Jedn\u00e1 se o pozn\u00e1v\u00e1n\u00ed na z\u00e1klad\u011b \u201ep\u0159\u00edrodn\u00ed informace\u201c, nebo-li form\u011b informace, kterou vytvo\u0159ila sama p\u0159\u00edroda, kter\u00e1 se uplat\u0148uje v p\u0159\u00edrod\u011b a jej\u00ed\u017e defini\u010dn\u00ed vymezen\u00ed st\u00e1le je\u0161t\u011b hled\u00e1me v r\u00e1mci p\u0159\u00edrodn\u00edch a ne lidsk\u00fdch m\u011b\u0159\u00edtek.<\/p>\n

*3) (Psychika – interakce energie tj. p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b uplatn\u011bn\u00ed sekund\u00e1rn\u00ed informace a neurofyziologick\u00e9ho kontaktu psychiky s prost\u0159ed\u00edm, tj. p\u016fsoben\u00ed \u201eenergie\u201c vyvol\u00e1vaj\u00edc\u00ed biofyzik\u00e1ln\u00ed podn\u011bty a vjemy (vzorce smyslov\u00e9ho vn\u00edm\u00e1n\u00ed). Organismus p\u0159ij\u00edm\u00e1 energetick\u00e9 podn\u011bty z prost\u0159ed\u00ed a m\u00e1 mechanismus, kter\u00fd je p\u0159ev\u00e1d\u00ed na informace (sign\u00e1ly), \u201edal\u0161\u00edm\u201c zpracov\u00e1n\u00edm t\u011bchto informac\u00ed vytv\u00e1\u0159\u00ed reakce na prost\u0159ed\u00ed a obraz sv\u011bta. Psychofyzikalismus je psychofyzika nap\u0159. jako podstata kognitivistick\u00e9ho p\u0159\u00edstupu (dvoj\u00edm k\u00f3dov\u00e1n\u00ed, ment\u00e1ln\u00ed reprezentace, kognitivn\u00ed representacionismus) v neomentalismu p\u0159i studiu mysli a vy\u0161\u0161\u00edch pozn\u00e1vac\u00edch proces\u016f. Vn\u00edm\u00e1n\u00ed je spojeno s detekc\u00ed p\u016fsob\u00edc\u00ed energie (mechanick\u00e1, fyzik\u00e1ln\u00ed, chemick\u00e1) na specializovan\u00e9 bu\u0148ky, kter\u00e9 vytv\u00e1\u0159\u00ed sign\u00e1ly. Jejich zpracov\u00e1n\u00edm v mozku vnikaj\u00ed vjemy a p\u0159edstavy. Tez\u00ed psychotroniky se zde st\u00e1v\u00e1 koncept existence psychotronick\u00fdch jev\u016f jako formy podprahov\u00e9ho a podv\u011bdom\u00e9ho vn\u00edm\u00e1n\u00ed, kter\u00e9 za ur\u010dit\u00fdch podm\u00ednek vstupuje do v\u011bdom\u00ed \u010dlov\u011bka. V takov\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b lze vysv\u011btlit psychotronick\u00e9 jevy p\u0159\u00edrodov\u011bdeck\u00fdm zp\u016fsobem.<\/p>\n

*4) (Psychika – interakce informace, tj. p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b uplatn\u011bn\u00ed prim\u00e1rn\u00ed informace a interak\u010dn\u011bplasmatick\u00e9ho kontaktu psychiky s prost\u0159ed\u00edm, tj. p\u016fsoben\u00ed \u201einformace\u201c vyvol\u00e1vaj\u00edc\u00ed psychofyzik\u00e1ln\u00ed podn\u011bty (nejsou doprov\u00e1zeny fyziologick\u00fdmi reakcemi) a imaginaci (vzorce mimosmyslov\u00e9ho vn\u00edm\u00e1n\u00ed). Organismus p\u0159ij\u00edm\u00e1 informace obsa\u017een\u00e9 v prost\u0159ed\u00ed, kter\u00e9 jsou \u201ed\u00e1le\u201c zpracov\u00e1v\u00e1ny, p\u0159i\u010dem\u017e vytv\u00e1\u0159\u00ed reakce na prost\u0159ed\u00ed a obraz sv\u011bta (kognitivn\u00ed presentacionismus) v neverb\u00e1ln\u00ed a ni\u017e\u0161\u00ed \u00farovni. Vn\u00edm\u00e1n\u00ed je spojeno s detekc\u00ed p\u016fsob\u00edc\u00ed informace (sv\u00e9bytn\u00e9, fyzik\u00e1ln\u00ed) na plasmu, kter\u00e1 m\u011bn\u00ed svou strukturu. Tyto struktury ovliv\u0148uj\u00ed procesy v organismu za vzniku tu\u0161en\u00ed a dojm\u016f. Tez\u00ed psychotroniky se zde st\u00e1v\u00e1 koncept informa\u010dn\u00edho pole jako sou\u010d\u00e1sti prost\u0159ed\u00ed se kter\u00fdm je lidsk\u00fd subjekt schopen komunikovat. V takov\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b psychotronick\u00e9 jevy souvis\u00ed s novou \u201eformou hmoty\u201c (t\u0159et\u00ed forma) nebo p\u00e1tou (dosud nezn\u00e1mou) fyzik\u00e1ln\u00ed interakc\u00ed.
\nPsychotronika se jev\u00ed jako druh\u00e1 etapa v\u00fdvoje psychofyziky roz\u0161\u00ed\u0159en\u00e1 o koncept interakce informace, tedy o psychoinformatismus. Psychofyzika toti\u017e zkoum\u00e1 jistou \u00farove\u0148 vztahu vnit\u0159n\u00edho sv\u011bta psychiky a vn\u011bj\u0161\u00edho hmotn\u00e9ho sv\u011bta. Kde\u017eto psychotronika ve sv\u00e9 p\u016fvodn\u00ed koncepci studuje d\u00e1lkovou interakci organismu, na kter\u00e9 se psychika pod\u00edl\u00ed. Jestli-\u017ee organismus a psychika reaguje na fyzick\u00e9 podn\u011bty z prost\u0159ed\u00ed tedy, fyzik\u00e1ln\u00ed interakce a chemick\u00e9 l\u00e1tky. Potom i tyto interakce generovan\u00e9 organismem m\u016f\u017eou ovlivnit jin\u00e9ho \u017eiv\u00e9ho jedince. V tom byla z\u00e1kladn\u00ed teze psychotroniky 60. let 20. stolet\u00ed spojen\u00e1 s tzv. informa\u010dn\u00edmi a energetick\u00fdmi projevy distan\u010dn\u00ed interakce a p\u0159edpokladem, \u017ee samotn\u00e9 prost\u0159ed\u00ed je nositelem informace, kterou je psychika schopna sn\u00edmat.<\/p>\n

*5) Uveden\u00ed p\u0159edstavitel\u00e9 \u201epsychoinformatismu\u201c nejsou hlavn\u00ed, tvo\u0159\u00ed pouze jejich p\u0159edch\u016fdce, podobn\u011b jako nap\u0159. zn\u00e1me p\u0159edch\u016fdcem spiritismu A.J. Davis, kognitivismu F. Barletta, J.S. Bruner, E.C. Tolman atd. u ostatn\u00edch \u0161kol. V\u00fdrazn\u00fd p\u0159edstavitel, kter\u00fd by pohled na tuto problematiku koncep\u010dn\u011b uzav\u0159el je\u0161t\u011b nen\u00ed zn\u00e1m. Badatele K. Pribram a D. Bohm lze rovn\u011b\u017e p\u0159i\u0159adit jako v\u00fdznamn\u00e9 do psychofyzikalismu.<\/p>\n

2.3.1. Okolnosti vzniku psychotroniky<\/strong><\/p>\n

Psychotronika vznik\u00e1 jako d\u016fsledek v\u00fdvoje pozn\u00e1n\u00ed o vlastnostech lidsk\u00e9 psychiky a popisu p\u0159edpokl\u00e1dan\u00fdch proces\u016f vztahu interapsychick\u00e9ho sv\u011bta \u010dlov\u011bka s vn\u011bj\u0161\u00edm re\u00e1ln\u00fdm sv\u011btem a jin\u00fdmi organismy.<\/p>\n

Etapy v\u00fdvoje<\/strong><\/p>\n

Hlavn\u00ed \u201emimopsychologick\u00e9 \u0161koly\u201c a \u201epsychologick\u00e9 \u0161koly s pseudodu\u0161\u00ed\u201c ukazuj\u00ed na etapy v\u00fdvoje n\u00e1zor\u016f a v\u011bdeck\u00fdch p\u0159edstav sm\u011b\u0159uj\u00edc\u00edch ke vzniku psychotroniky. N\u00ed\u017ee uveden\u00e9 etapy byly stanoveny zakladatelem psychotroniky Z. Rejd\u00e1kem a d\u00e1le jsou p\u0159ipomenuty i v pr\u016fvodci po psychotronice v r. 1986 na mezin\u00e1rodn\u00ed konferenci o psychotronick\u00e9m v\u00fdzkum v Zagrebu (roky jsou p\u0159ips\u00e1ny p\u0159ibli\u017en\u011b):<\/p>\n

1. mesmerismus (1820 \u2013 1845) hnut\u00ed mesmerismu, tj. okultn\u00ed jevy jsou vykl\u00e1d\u00e1ny ve spojitosti s \u017eivo\u010di\u0161n\u00fdm magnetismem.
\n2. spiritismus (1850 \u2013 1882) hnut\u00ed spiritismu, tj. okultn\u00ed jevy jsou vykl\u00e1d\u00e1ny ve spojitosti s existenc\u00ed duch\u016f a posmrtn\u00e9ho \u017eivota \u010dlov\u011bka
\n3. psychick\u00e1 b\u00e1d\u00e1n\u00ed (1882 \u2013 1920) v\u00fdzkum p\u0159edev\u0161\u00edm kvalitativn\u00edho charakteru a hnut\u00ed za v\u011bdeck\u00fd okultismus (1921 \u2013 1930), kter\u00e9 je spojeny s uzn\u00e1n\u00edm nov\u00fdch psychick\u00fdch vlastnost\u00ed \u010dlov\u011bka, zap\u0159\u00ed\u010di\u0148uj\u00edc\u00ed paranorm\u00e1ln\u00edmi jevy
\n4. parapsychologie (metapsychiky, metapsychologie) (1930 \u2013 ) v\u011bdeck\u00fd v\u00fdzkum paranorm\u00e1ln\u00edch jev\u016f ESP a PK zalo\u017een\u00fd na kvantitativn\u00edch metod\u00e1ch
\n5. psychotronika (1973 \u2013 ) zaveden\u00ed nov\u00e9ho p\u0159\u00edrodov\u011bdn\u00e9ho a spole\u010denskov\u011bdn\u00e9ho konceptu v popisu \u201eparanorm\u00e1ln\u00edch jev\u016f\u201c<\/p>\n

Parapsychologie jako v\u011bdn\u00ed discipl\u00edna je ve sv\u00fdch po\u010d\u00e1tc\u00edch spojov\u00e1na s du\u0161\u00ed. Podle J. B. Rhineho (1948) parapsychologie nab\u00edz\u00ed v\u011bdeck\u00e9 z\u00e1klady n\u00e1bo\u017eenstv\u00ed a je v opozici k materialismu (Nakone\u010dn\u00fd 1993).<\/p>\n

Vznik parapsychologie ovlivnil:<\/strong><\/p>\n

– vznik experiment\u00e1ln\u00ed psychologie (psychologie bez du\u0161e), kter\u00e1 ze sv\u00e9ho studia vylou\u010dila n\u011bkter\u00e9 \u201epsychick\u00e9\u201c jevy:<\/p>\n

\u2022 tyto jevy doprov\u00e1zej\u00ed \u010dlov\u011bka od nepam\u011bti
\n\u2022 v pozn\u00e1n\u00ed lidstva je obrovsk\u00fd soubor filosofick\u00fdch a okultn\u00edch u\u010den\u00ed, kter\u00e9 vych\u00e1z\u00ed z existence \u201epsychick\u00fdch jev\u016f\u201c a nezn\u00e1m\u00fdch \u201esil\u201c v p\u0159\u00edrod\u011b
\n\u2022 nezn\u00e1m\u00e9 \u201es\u00edly\u201c v p\u0159\u00edrod\u011b jsou spojov\u00e1ny s existenc\u00ed duchovn\u00edho \u010dinitele, pop\u0159. inteligence v p\u0159\u00edrod\u011b (co\u017e nezapad\u00e1 do vznikaj\u00edc\u00edho p\u0159\u00edrodov\u011bdeck\u00e9ho obrazu sv\u011bta)
\n– teze, \u017ee du\u0161evn\u00ed \u017eivot \u010dlov\u011bka a jeho c\u00edt\u011bn\u00ed nelze redukovat na prost\u00e9 fyzick\u00e9 (fyziologick\u00e9, neurofyziologick\u00e9 a psychofyzik\u00e1ln\u00ed) procesy (uv\u00e1d\u011bn\u00e9 v psychologii):
\n\u2022 (tradi\u010dn\u00ed obraz sv\u011bta) z\u00e1kladn\u00edm \u010dinitelem du\u0161evn\u00edho \u017eivota je \u201edu\u0161e\u201c
\n\u2022 W. James z\u00e1kladn\u00edm \u010dinitelem du\u0161evn\u00edho \u017eivota je lidsk\u00e1 \u201emysl\u201c a s n\u00ed spojen\u00fd psychick\u00fd apar\u00e1t
\n– bezprost\u0159edn\u011b to bylo d\u00e1le obdob\u00ed:
\n\u2022 mesmerismu – F.A. Mesmer (1779) a po\u010d\u00e1tek studia zm\u011bn\u011bn\u00fdch stav\u016f v\u011bdom\u00ed \u201emagnetick\u00e9ho sp\u00e1nku\u201c a hypn\u00f3zy, kter\u00fd byl p\u0159edzv\u011bst\u00ed pro koncept \u201enepoznan\u00fdch psychick\u00fdch vlastnost\u00ed\u201c lidsk\u00e9 mysli, a rovn\u011b\u017e mo\u017enost existence nov\u00fdch energetick\u00fdch forem
\no J. Braid (xx) \u2013 poznatky o hypn\u00f3ze, vyu\u017eit\u00ed v l\u00e9ka\u0159stv\u00ed
\no K. von Reichenbach (1866) \u2013 poznatky z pozorov\u00e1n\u00ed citlivc\u016f vn\u00edmaj\u00edc\u00edch novou p\u0159epokl\u00e1danou formu energie (\u00f3d)
\n\u2022 spiritismu \u2013 A. Kadres (1847) novodob\u00e1 forma okultismu, kter\u00e1 v r. 1847 p\u0159erostla v masov\u00e9 lidov\u00e9 hnut\u00ed postaven\u00e9 na v\u00ed\u0159e v posmrtn\u00fd \u017eivot, duchy, reinkarnaci a mo\u017enost p\u016fsoben\u00ed duch\u016f na zemi
\no mediumismu a psychick\u00fdch v\u00fdzkumu Ch. Richet (1882) \u2013 psychick\u00fd v\u00fdzkum m\u00e9di\u00ed, m\u00e9dijn\u00edch stav\u016f a psychick\u00fdch schopnost\u00ed vedouc\u00ed k po\u017eadavku zrodu \u201ev\u011bdeck\u00e9ho okultismu\u201c (parapsychologick\u00e9 jevy byly pova\u017eov\u00e1ny za prok\u00e1zan\u00e9 psychick\u00e9 jevy, kter\u00e9 psychologie nestudovala)
\no A. Aksakov (1893) \u2013 detekce fyzik\u00e1ln\u00ed projev\u016f okolo media
\n\u2022 vznik Spole\u010dnosti pro psychick\u00e1 b\u00e1d\u00e1n\u00ed (1882) sdru\u017euj\u00edc\u00ed badatel\u00e9 a stoupence \u201ev\u011bdeck\u00e9ho okultismu\u201c, kte\u0159\u00ed provedli z\u00e1kladn\u00ed systemizac\u00ed mimo\u0159\u00e1dn\u00fdch jev\u016f a zavedli terminologii pro p\u0159edpokl\u00e1danou novou v\u011bdu metapsychiku, metapsychologii a parapsychologii (Ch. Richet, W. Crookes, R.O. Mason, H. Driesch, M. Dessoir, W. Barret a dal\u0161\u00ed)
\n– a laborato\u0159e na v\u00fdzkum ESP (parapsychologie):
\n\u2022 J.E. Coover v r. 1911 zalo\u017eil prvn\u00ed laborato\u0159 pro experiment\u00e1ln\u00ed v\u00fdzkum ESP a PK
\n\u2022 J.B. Rhine v r. 1930 zalo\u017eil prvn\u00ed laborato\u0159 pro experiment\u00e1ln\u00ed parapsychologii (v\u00fdzkum ESP a PK), dal\u0161\u00ed n\u00e1sledovaly
\nPozn\u00e1mka: Problematika parapsychologie je kontroversn\u00ed a chyb\u00ed v n\u00ed \u201ev\u00fdrazn\u011b hmatateln\u00e9 a jasn\u00e9\u201c objevy a teorie tolik charakteristick\u00e9 pro jin\u00e9 v\u011bdn\u00ed discipl\u00edny (jak nap\u0159. bylo uvedeno u vzniku psychologie). Jej\u00ed n\u00e1zev pln\u011b odpov\u00edd\u00e1 tomuto stavu a sama je vhodn\u00e1 k za\u0159azen\u00ed do psychologie, jej\u00ed\u017e obsah je nep\u0159ebern\u011b r\u016fznorod\u00fd a proti\u0159e\u010div\u00fd.<\/p>\n

Vznik psychotroniky ovlivnil:<\/strong><\/p>\n

\u2022 vznik experiment\u00e1ln\u00ed (v\u011bdeck\u00e9) parapsychologie (1934) a dosa\u017een\u00e9 poznatky v t\u00e9to discipl\u00edn\u011b
\n\u2022 p\u0159ehledn\u00e9 pr\u00e1ce o problematice psychick\u00fdch v\u00fdzkum\u016f a mediumismu, metapsychologii a parapsychologii publikovan\u00e9 do konce 50 let 20. stolet\u00ed od \u010desk\u00fdch autor\u016f M. Miku\u0161ka, K. Kuchy\u0148ka, J. \u0160im\u0161a a pod.
\n\u2022 d\u00edlo B. Kafky Nov\u00e9 z\u00e1klady experiment\u00e1ln\u00ed psychologie vydan\u00e9 v r. 1949 (koncepty \u2013 zm\u011bn\u011bn\u00e9 stavy v\u011bdom\u00ed v hypn\u00f3ze, d\u00e1lkov\u00e9 interakce fluidem odu\u0161\u00ed, informace ulo\u017een\u00e1 v protonaci a pod.)
\n\u2022 p\u0159\u00edrodov\u011bdeck\u00e9 pozn\u00e1n\u00ed a jeho aplikace do techniky (bionika, kybernetika) v 50. letech a po\u010d\u00e1tku 60. let 20. stolet\u00ed a voliteln\u00e9 analogie nap\u0159. telepatie jako \u201eradar lidsk\u00e9 psychiky\u201c, informace jako faktor p\u016fsob\u00edc\u00ed na fyzik\u00e1ln\u00ed \u00farovni apod.
\n\u2022 z\u00e1kladn\u00ed pr\u00e1ce sov\u011btsk\u00fdch badatel\u016f v oboru bioinformace a fyziky plasmatu V.S. Gris\u010denka, G.A. Sergejeva, I.M Kogana a pod.
\n\u2022 ideologick\u00fd faktor vych\u00e1zej\u00edc\u00ed z marxisticko leninsk\u00e9 filosofie, historick\u00e9ho a dialektick\u00e9ho materialismu (kter\u00e9mu by m\u011bla psychotronika vyhovovat), aby ji bylo mo\u017eno \u0161\u00ed\u0159it v r\u00e1mci sv\u011btov\u00e9 socialistick\u00e9 soustavy
\n\u2022 setk\u00e1n\u00ed a konzultace t\u0159\u00ed v\u00fdznamn\u00fdch badatel\u016f M. R\u00fdzla (sv\u011btov\u011b uzn\u00e1van\u00fd parapsycholog, v dan\u00e9 dob\u011b znalec aktu\u00e1ln\u00edho stavu parapsychologick\u00e9 problematiky ve sv\u011bt\u011b), Z. Rejd\u00e1ka (zakladatel psychotroniky a pozd\u011bji prezident mezin\u00e1rodn\u00edho sdru\u017een\u00ed pro psychotronick\u00fd v\u00fdzkum, v dan\u00e9 dob\u011b vedouc\u00ed pra\u017esk\u00e9ho parapsychologick\u00e9ho krou\u017eku a \u201espolupracovn\u00edk\u201c B. Kafky) a M. Nakone\u010dn\u00e9ho (jeden z nejlep\u0161\u00edch \u010desk\u00fdch psycholog\u016f a encyklopedist\u016f, v dan\u00e9 dob\u011b konzultant o vztahu parapsychologie, magie a psychologie) v obdob\u00ed od r. 1963 do 1967, posl\u00e9ze d\u00e1le vliv S. Stuchl\u00edka (v\u00fdznamn\u00fd psychiatr), F. Kahudy (fyzik, autor mentionov\u00e9 teorie) a K. Drbala (radiotechnik, kter\u00fd byl schopen posoudit zvl\u00e1\u0161t\u011b elektromagnetick\u00e9 teorie p\u0159enosu informace r\u016fzn\u00fdch badatel\u016f)
\n\u2022 akademick\u00e1 svoboda v oblasti v\u00fdzkumu, odborn\u00e9 a z\u00e1jmov\u00e9 \u010dinnosti v r\u00e1mci \u010ceskoslovensk\u00e9 v\u011bdeckotechnick\u00e9 spole\u010dnosti (\u010cSVTS), kde v r. 1967 vznik\u00e1 p\u0159i Komit\u00e9tu aplikovan\u00e9 kybernetiky sekce pro psychotronick\u00fd v\u00fdzkum
\n\u2022 p\u0159edstava Z. Rejd\u00e1ka (1973), \u017ee parapsychologie bude v budoucnu nahrazena psychotronikou, na z\u00e1klad\u011b mo\u017enosti organizace koordinovan\u00e9ho psychotronick\u00e9ho v\u00fdzkum v celosv\u011btov\u00e9m m\u011b\u0159\u00edtku<\/p>\n

Pozn\u00e1mka: V\u00fdhled v\u00fdvoje psychotroniky v 70. letech a po\u010d\u00e1tkem 80. let 20. stolet\u00ed byl pom\u011brn\u011b optimistick\u00fd a d\u00e1 se \u0159\u00edci i tolerovan\u00fd v\u011bdeckou obc\u00ed. Situace se m\u011bn\u00ed a\u017e v obdob\u00ed n\u00e1vratu kapitalismu do zem\u00ed v\u00fdchodn\u00ed Evropy a \u010ceskoslovenska. V\u011bdeck\u00fd v\u00fdzkum pozbyl akademick\u00e9 svobody v z\u00e1jmu rozvoje kapit\u00e1lu. V\u00fdzkum v psychotronice nebyl ekonomicky efektivn\u00ed a jeho efektivita vyu\u017eit\u00ed v jin\u00fdch oblastech byla potla\u010dena. Tento stav v\u0161ak byl zp\u016fsoben i t\u00edm, \u017ee za celou dobu existence psychotroniky se nena\u0161el badatel, kter\u00fd by zpracoval a vydal vhodn\u00e9 encyklopedick\u00e9 d\u00edlo pou\u017eiteln\u00e9 k obecn\u00e9 informovanosti o problematice a teorii psychotroniky. Odborn\u00edci i laici, tak dnes \u017eij\u00ed v omylu o tom co byla psychotronika.<\/p>\n

Z\u00e1v\u011br<\/strong><\/p>\n

Vznik psychotroniky je spojen s \u201epsychologick\u00fdmi\u201c a \u201emimopsychologik\u00fdmi\u201c sm\u011bry ve v\u011bdeck\u00e9m my\u0161len\u00ed, kter\u00e9 jsme usp\u0159\u00e1dali do tzv. \u201emimopsychologick\u00fdch \u0161kol\u201c a \u201epsychologick\u00fdch \u0161kol s pseudodu\u0161\u00ed\u201c.<\/p>\n

Uveden\u00e9 \u0161koly sm\u011b\u0159uj\u00ed k ideov\u00fdm sm\u011br\u016fm v my\u0161len\u00ed, kter\u00e9 \u00fast\u00ed v \u0159e\u0161en\u00ed n\u011bkter\u00fdch jev\u016f v\u00e1zan\u00fdch na psychiku \u010dlov\u011bka tzv. anom\u00e1ln\u00edch, metapsychologick\u00fdch, parapsychologick\u00fdch a psychotronick\u00fdch. V tabulk\u00e1ch v\u00fd\u0161e vid\u00edme, \u017ee n\u00e1zory a p\u0159edstavy se postupn\u011b m\u011bnily a vyv\u00edjely.<\/p>\n

\u201ePsychismus\u201c a \u201eextrasenzorismus\u201c vedl ke vzniku samostatn\u00e9 discipl\u00edny \u201eparapsychologie\u201c, vlastn\u00edm j\u00e1drem parapsychologie se st\u00e1v\u00e1 \u201eextrasenzorismus\u201c.<\/p>\n

\u201eExtrasenzorismus\u201c a \u201einteraktismus\u201c vedl ke vzniku samostatn\u00e9 discipl\u00edny \u201epsychotroniky\u201c, vlastn\u00edm j\u00e1drem psychotroniky se st\u00e1v\u00e1 \u201einteraktismus\u201c. \u201ePsychofyzik\u00e1lismus\u201c a \u201epsychoinformatismus\u201c je jen v\u00fdsledek v\u00fdvoje mentalismu, m\u016f\u017eeme \u0159\u00edci jak v psychotronice, tak parapsychologii, \u010di v\u011bdy obecn\u011b.<\/p>\n

Parapsychologie je v sou\u010dasnosti v n\u011bkter\u00fdch zem\u00edch ji\u017e pova\u017eov\u00e1na za v\u011bdn\u00ed discipl\u00ednu. Psychotronika se v tomto smyslu neuchytila a ve sv\u011bt\u011b nen\u00ed t\u00e9m\u011b\u0159 zn\u00e1m\u00e1.<\/p>\n

K v\u0161eobecn\u00e9mu p\u0159ijet\u00ed parapsychologie, pop\u0159. psychotroniky za v\u011bdu br\u00e1n\u00ed mal\u00fd pokrok v pozn\u00e1n\u00ed v t\u011bchto sm\u011brech. Tento mal\u00fd pokrok je v\u00fdznamn\u011b ovlivn\u011bn \u201epolitikou v\u011bdy posledn\u00edch 30-ti let\u201c, kter\u00e1 je spojena p\u0159edev\u0161\u00edm s v\u00fdraznou komercionalizac\u00ed a s t\u00edm souvisej\u00edc\u00ed ztr\u00e1tou akademick\u00e9 svobody badatel\u016f, kte\u0159\u00ed by se i r\u00e1di profesion\u00e1ln\u011b t\u00e9to problematice v\u011bnovali, ale nem\u016f\u017eou. V\u00fdvoj v\u011bdy ur\u010duj\u00ed spole\u010densk\u00e9 po\u017eadavky a finan\u010dn\u00ed prost\u0159edky, kter\u00e9 jsou programov\u011b c\u00edlen\u00e9 a nejsou orientov\u00e1ny ve sm\u011bru problematiky parapsychologie \u010di psychotroniky. Nemal\u00fd vliv maj\u00ed desinforma\u010dn\u00ed operace zpravodajsk\u00fdch slu\u017eeb v r\u00e1mci prob\u00edhaj\u00edc\u00ed informa\u010dn\u00ed a psychologick\u00e9 v\u00e1lky.<\/p>\n

V\u00fdznamn\u00fdm zp\u016fsobem je v\u0161ak nyn\u00ed podporovan\u00e1 kognitivn\u00ed v\u011bda, kter\u00e1 sv\u00fdm zp\u016fsobem zkoum\u00e1 koncepty \u201emimosmyslov\u00e9ho vn\u00edm\u00e1n\u00ed\u201c i \u201einteraktismu\u201c v souvislosti s podprahovou a mimov\u011bdomou du\u0161evn\u00ed \u010dinnost\u00ed a specifick\u00fdmi ment\u00e1ln\u00edmi reprezentacemi.<\/p>\n

Podle m\u00e9ho n\u00e1zoru bude paradoxem n\u00e1vratu parapsychologie a psychotroniky na akademickou p\u016fdu v budoucnosti \u201enov\u00fd \u0161ir\u0161\u00ed pohled na sv\u011bt\u201c, kter\u00fd vytvo\u0159\u00ed v\u011bdci (kognitivn\u00ed v\u011bdy) jev\u00edc\u00ed se dnes jako nejzatvrzelej\u0161\u00ed skeptici. V\u00fdvoj poznatk\u016f psychotroniky a psychologie, kter\u00fd v\u00fdznamn\u011b vystupoval v tomto pojedn\u00e1n\u00ed, vede k modelu tzv. korektivn\u00ed percepce, kter\u00fd sem nast\u00ednil v d\u00edle Za hranicemi fyziky a psychologie.<\/p>\n

Literatura<\/strong><\/p>\n

MIKU\u0160KA V.: V\u011bda metapsychick\u00e1 a jej\u00ed nyn\u011bj\u0161\u00ed stav, Sfinx, Praha 1922
\nKUCHYNKA K.: Z\u00e1hady lidsk\u00e9 du\u0161e, n\u00e1stin metapsychologie, E. Weinfurter, Praha 1947
\nKAFKA B.: Nov\u00e9 z\u00e1klady experiment\u00e1ln\u00ed psychologie, vl. nakl. \u010cerven\u00fd Kostelec 1949
\nDRBAL K. a REJD\u00c1K Z.: Perspektivy telepatie, Melantrich, Praha 1970
\nDRBAL K. a REJD\u00c1K Z.: Telepatie a jasnovidnost, Svoboda, Praha 1970
\nSborn\u00edk: I. Konference o v\u00fdzkumu psychotroniky, D\u016fm techniky \u010cSVTS, Praha 1973
\nSborn\u00edk: V. Mezin\u00e1rodn\u00e1 konferencia o psychotronike, Dom techniky \u010cSVTS, Bratislava 1983
\nREJD\u00c1K Z.: Pr\u016fvodce po psychotronice, Gemma, Praha 1991
\nNAKONE\u010cN\u00dd M.: Pr\u016fvodce d\u011bjimai psychologie, SPN, Praha 1995
\nHUNT M.: D\u011bjiny psychologie, Port\u00e1l, Praha 2000
\nV\u00c1LEK, O.: Psychotronika: Z\u00e1kladn\u00ed teoretick\u00e1 koncepce, Praha: BEN technick\u00e1 literatura, 2002
\nHOSKOVEC J., NAKONE\u010cN\u00dd M., SEDL\u00c1KOV\u00c1 M.: Psychologie XX. stolet\u00ed, Karolinum, Praha 2003
\nPLH\u00c1KOV\u00c1 A.: D\u011bjiny psychologie, Grada, Praha 2006
\nV\u00c1LEK, O.: Psychotronika (\u010dty\u0159 str\u00e1nkov\u00fd p\u0159ehled), Praha: Pracovi\u0161t\u011b psychotroniky p\u0159i f. Starmans electronics, 2007
\nR\u00ddZL M.: V\u011bdeck\u00fd \u00favod do do parapsychologie, CADpress, Bratislava 2010<\/p>\n

Ing. Old\u0159ich V\u00e1lek<\/em><\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Zrozen\u00ed psychotroniky je nej\u010dast\u011bji spojov\u00e1no s prost\u00fdm p\u0159ejmenov\u00e1n\u00edm parapsychologie, kter\u00e9 provedl Z. Rejd\u00e1k se sv\u00fdmi kolegy v roce 1967.<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":175,"comment_status":"closed","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[4,8],"tags":[42],"class_list":["post-174","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-teorie","category-veda","tag-psychotronika"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.cestypsychotroniky.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/174","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.cestypsychotroniky.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.cestypsychotroniky.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.cestypsychotroniky.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.cestypsychotroniky.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=174"}],"version-history":[{"count":2,"href":"https:\/\/www.cestypsychotroniky.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/174\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":177,"href":"https:\/\/www.cestypsychotroniky.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/174\/revisions\/177"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.cestypsychotroniky.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media\/175"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.cestypsychotroniky.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=174"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.cestypsychotroniky.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=174"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.cestypsychotroniky.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=174"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}