{"id":203,"date":"2023-03-28T00:03:35","date_gmt":"2023-03-27T22:03:35","guid":{"rendered":"https:\/\/www.cestypsychotroniky.cz\/?p=203"},"modified":"2023-11-10T15:45:27","modified_gmt":"2023-11-10T14:45:27","slug":"na-hranicich-reality","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.cestypsychotroniky.cz\/index.php\/2023\/03\/28\/na-hranicich-reality\/","title":{"rendered":"Na hranic\u00edch reality"},"content":{"rendered":"

Kapitola „Mimo\u0159\u00e1dn\u00e9 ud\u00e1losti<\/em>“ z knihy Milana R\u00fdzla <\/em><\/strong><\/p>\n

MIMO\u0158\u00c1DN\u00c9 UD\u00c1LOSTI<\/strong><\/p>\n

Sd\u011blovac\u00ed prost\u0159edky na\u0161\u00ed doby n\u00e1s dnes a denn\u011b z\u00e1sobuj\u00ed p\u0159\u00edvalem zpr\u00e1v o r\u016fzn\u00fdch z\u00e1hadn\u00fdch \u00fakazech, jak\u00fdmi jsou nap\u0159. l\u00e9taj\u00edc\u00ed tal\u00ed\u0159e (UFO), z\u00e1hadn\u00e9 obrazce v pol\u00edch, Bermudsk\u00fd troj\u00faheln\u00edk, tajemstv\u00ed pyramid, poltergeist atd., vyskytuj\u00edc\u00edch se na mnoha m\u00edstech na Zemi. V mnoha p\u0159\u00edpadech se za nimi v\u0161ak skr\u00fdvaj\u00ed \u0161pr\u00fdmy, mystifikace \u010di snaha o senzaci. P\u0159i studiu antick\u00fdch pramen\u016f s \u00fadivem zji\u0161\u0165ujeme, \u017ee ani p\u0159ed dv\u011bma a v\u00edce tis\u00edcilet\u00edmi tomu nebylo jinak. Jist\u011b i tehdy p\u016fsobila z\u00e1liba v tajemnu a nevysv\u011btliteln\u00fdch z\u00e1had\u00e1ch, vlastn\u00ed lidsk\u00e9 psychice z\u0159ejm\u011b ji\u017e oded\u00e1vna.<\/p>\n

\"\"Ur\u010ditou zvl\u00e1\u0161tn\u00ed kategorii p\u0159edstavuj\u00ed \u00fakazy, kter\u00e9 p\u016fsobily „z\u00e1zra\u010dn\u00fdm“ a „tajemn\u00fdm“ dojmem \u010dist\u011b a jen z toho prost\u00e9ho d\u016fvodu, \u017ee starov\u011bk\u00fd \u010dlov\u011bk nem\u011bl tolik znalost\u00ed, aby je dovedl racion\u00e1ln\u011b vysv\u011btlit.<\/p>\n

Ve skute\u010dnosti v\u0161ak \u0161lo nejednou o naprosto p\u0159irozen\u00e9 jevy, jak\u00fdmi bylo nap\u0159. zatm\u011bn\u00ed slunce a m\u011bs\u00edce, objeven\u00ed komety \u010di v\u00fdbuch supernovy. Jak jsme ji\u017e v\u00edckr\u00e1t uk\u00e1zali, t\u011bchto obecn\u00fdch neznalost\u00ed nejednou vyu\u017e\u00edvaly v\u011b\u0161t\u00edrny, vl\u00e1dnouc\u00ed kapit\u00e1lem informac\u00ed a v\u011bd\u011bn\u00ed. Za takov\u00fd nadp\u0159irozen\u00fd \u00fakaz mohla b\u00fdt pova\u017eov\u00e1na t\u0159eba i pouh\u00e1 bou\u0159e, kter\u00e1 se strhla „v prav\u00fd \u010das“ a pomohla p\u0159i nerozhodn\u00e9 prob\u00edhaj\u00edc\u00ed bitv\u011b jedn\u00e9 z bojuj\u00edc\u00edch stran k v\u00edt\u011bzstv\u00ed. Je jasn\u00e9, \u017ee takov\u00e9 ud\u00e1losti se pak vysv\u011btlovaly „z\u00e1sahem sh\u016fry“, p\u0159\u00edzn\u00ed a milost\u00ed boh\u016f (\u010di Boha). Nezapome\u0148me, \u017ee i dnes jsme v podobn\u00e9 situaci. R\u00e1dio, televize \u010di operace na otev\u0159en\u00e9m srdci by byly pova\u017eov\u00e1ny za z\u00e1zraky je\u0161t\u011b p\u0159ed sto lety. Mnoh\u00e9, co si dnes je\u0161t\u011b neum\u00edme vysv\u011btlit (nap\u0159. ESP), bude v budoucnosti jist\u011b spolehliv\u011b vysv\u011btleno.<\/p>\n

V t\u00e9to souvislosti nebude ke \u0161kod\u011b p\u0159ipomenout jeden dramaticky pohnut\u00fd p\u0159\u00edb\u011bh. T\u00fdk\u00e1 se n\u00e1m ji\u017e dob\u0159e zn\u00e1m\u00e9ho l\u00fddsk\u00e9ho kr\u00e1le Kroisa a vypr\u00e1v\u00ed n\u00e1m jej H\u00e9rodotos ve sv\u00fdch D\u011bjin\u00e1ch. Kdy\u017e bylo Per\u0161any dobyto l\u00fddsk\u00e9 hlavn\u00ed m\u011bsto Sardy, nechal v\u00edt\u011bzn\u00fd persk\u00fd kr\u00e1l K\u00fdros postavit hranici a up\u00e1lit na n\u00ed zajat\u00e9ho l\u00fddsk\u00e9ho kr\u00e1le Kroisa:<\/p>\n

Kroisovi pr\u00fd, kdy\u017e u\u017e st\u00e1l na hranici, p\u0159i\u0161el na mysl i v takov\u00e9m zl\u00e9m postaven\u00ed v\u00fdrok Sol\u00f3n\u016fv, pronesen\u00fd z\u0159ejm\u00e9 z vnuknut\u00ed bo\u017e\u00edho, \u017ee nikdo Z \u017eiv\u00fdch nen\u00ed bla\u017een\u00fd. Kdy\u017e si na to vzpomn\u011bl, vzchopil se, zast\u00e9nal a za hlubok\u00e9ho ticha t\u0159ikr\u00e1t zvolal Sol\u00f3novo jm\u00e9no. K\u00fdros to zaslechl a poru\u010dil tlumo\u010dn\u00edk\u016fm, aby se Kroisa zeptali, koho to vol\u00e1. Oni k n\u011bmu p\u0159istoupili a ptali se. Kroisos pr\u00fd k jejich ot\u00e1zk\u00e1m chv\u00edli ml\u010del, potom v\u0161ak, kdy\u017e ho nutili, pravil:<\/em><\/p>\n

„Cenil bych v\u00edc ne\u017e velik\u00e9 bohatstv\u00ed, kdyby ten \u010dlovv\u011bk mohl promluvit se v\u0161emi vl\u00e1dci.“<\/em><\/p>\n

Nerozum\u011bli tomu, co fik\u00e1, a znovu se ho ptali, jak\u00fd je smysl jeho slov. Kdy\u017e nal\u00e9hali a dot\u00edrali na n\u011bj, pov\u011bd\u011bl jim, jak kdysi k n\u011bmu p\u0159i\u0161elAth\u00e9\u0148an Sol\u00f3n, prohl\u00e9dl si v\u0161echno jeho bohatstv\u00ed, prohla\u0161uje za malichern\u00e9, a co mu \u0159ekl, a jak se Kroisovi vyplnilo v\u0161echno, co mu ten mu\u017e p\u0159edpov\u011bd\u011bl. Jeho slova se pr\u00fd net\u00fdkala jen jeho samotn\u00e9ho, n\u00fdbr\u017e v\u0161eho lidsk\u00e9ho pokolen\u00ed, zejm\u00e9na pak t\u011bch, kte\u0159\u00ed se sami pokl\u00e1daj\u00ed za bla\u017een\u00e9.<\/em>
\nTo jim Kroisos vypr\u00e1v\u011bl a hranice ji\u017e na okraj\u00edch za\u010d\u00ednala ho\u0159et. Kdy\u017e K\u00fdros vyslechl tlumo\u010dn\u00edky, co \u0159\u00edkal Kroisos, zm\u011bnil sv\u016fj \u00famysl a uv\u00e1\u017eil, \u017ee a\u010d je s\u00e1m jen \u010dlov\u011bkem, d\u00e1v\u00e1 ohni za\u017eiva na pospas \u010dlov\u011bka, kter\u00fd se mu \u0161t\u011bst\u00edm kdysi vyrovnal; nadto se zalekl odplaty a pomyslel na to, \u017ee nic z lidsk\u00fdch v\u011bc\u00ed nen\u00ed neot\u0159esiteln\u00e9. Poru\u010dil pr\u00fd ohe\u0148 co nejrychleji uhasit a sv\u00e9st Kroisa i jeho spole\u010dn\u00edky z hranice dol\u016f. Per\u0161an\u00e9 se pokou\u0161eli ohe\u0148 uhasit, ale nemohli ho u\u017e zdolat.<\/em><\/p>\n

Tu pr\u00fd Kroisos, jak vypravuj\u00ed L\u00fddov\u00e9, kdy\u017e poznal, \u017ee K\u00fdros zm\u011bnil sv\u00e9 rozhodnut\u00ed a \u017ee kdekdo has\u00ed ohe\u0148, ale nemohou ho u\u017e zmoci, velik\u00fdm hlasem volal na pomoc Apoll\u00f3na, aby st\u00e1l p\u0159i n\u011bm a zachr\u00e1nil ho z hroz\u00edc\u00ed z\u00e1huby, jestli\u017ee mu kdy daroval n\u011bco, co mu bylo mil\u00e9. Zat\u00edmco se boha v slz\u00e1ch dovol\u00e1val, shlukly se pojednou za jasn\u00e9ho nebe a bezv\u011bt\u0159\u00ed na obloze mraky, strhla se bou\u0159e a spustil se obrovsk\u00fd lij\u00e1k, kter\u00fd hranici uhasil. Z toho K\u00fdros poznal, zeje Kroisos \u010dlov\u011bk bohu mil\u00fd a \u0159\u00e1dn\u00fd mu\u017e. Dal ho odv\u00e9st z hranice a zeptal se ho:<\/em><\/p>\n

„Kdo z lid\u00ed t\u011b, Kroise, p\u0159imel k tomu, aby ses v\u00e1le\u010dn\u011b vypravil do m\u00e9 zem\u011b a tak se stal m\u00fdm nep\u0159\u00edtelem m\u00edsto p\u0159\u00edtelem?“ Kroisos odpov\u011bd\u011bl:<\/em><\/p>\n

„U\u010dinil jsem to, kr\u00e1li, ke tv\u00e9mu \u0161t\u011bst\u00ed a ke sv\u00e9mu ne\u0161t\u011bst\u00ed. P\u016fvodcem toho je \u0159eck\u00fd b\u016fh, kter\u00fd m\u011b k ta\u017een\u00ed p\u0159im\u011bl. Nikdo p\u0159ece nen\u00ed tak po\u0161etil\u00fd, aby dal p\u0159ednost v\u00e1lce p\u0159ed m\u00edrem; v m\u00edru toti\u017e poh\u0159b\u00edvaj\u00ed synov\u00e9 otce, ve v\u00e1lce v\u0161ak otcov\u00e9 syny… Asi se boh\u016fm zl\u00edbilo, aby se tak stalo.“<\/em><\/p>\n

Takov\u00e1 byla jeho slova. K\u00fdros ho dal zbavit pout, posadil ho vedle sebe a choval se k n\u011bmu velmi \u0161etrn\u011b; jak on, tak i cel\u00e1 jeho dru\u017eina hled\u011bli na n\u011bho s obdivem. Kroisos byl zamy\u0161len a ml\u010del. Po chv\u00edli se ohl\u00e9dl a kdy\u017e spat\u0159il, jak Per\u0161an\u00e9 plen\u00ed l\u00fddsk\u00e9 m\u011bsto, pravil:<\/em><\/p>\n

„M\u00e1m ti, kr\u00e1li, \u0159\u00edci, co si prav\u00e9 mysl\u00edm, nebo m\u00e1m nyn\u00ed ml\u010det?“ K\u00fdros mu p\u0159ik\u00e1zal, aby bez obav \u0159ekl, co chce. I zeptal se ho Kroisos: „Co to d\u011bl\u00e1 ten ohromn\u00fd dav lid\u00ed s takov\u00fdm velk\u00fdm \u00fasil\u00edm?“ „Drancuje tv\u00e9 m\u011bsto,“ odv\u011btil K\u00fdros, „a rozchvacuje tv\u00e9 bohatstv\u00ed.“<\/em><\/p>\n

„Neplen\u00ed ani m\u00e9 m\u011bsto ani m\u00e9 bohatstv\u00ed,“ \u0159ekl na to Kroisos, „po t\u011bchto ud\u00e1lostech u\u017e nic nen\u00ed moje. Sp\u00ed\u0161e odn\u00e1\u0161ej\u00ed a loup\u00ed tv\u016fj majetek.“<\/em><\/p>\n

K\u00fdros se zarazil nad Kroisov\u00fdmi slovy, vzd\u00e1lil od sebe ostatn\u00ed a ptal se Kroisa, co by pova\u017eoval za t\u011bchto okolnost\u00ed za vhodn\u00e9. Kroisos odpov\u011bd\u011bl:<\/em><\/p>\n

„Proto\u017ee m\u011b bohov\u00e9 u\u010dinili tv\u00fdm otrokem, pova\u017euji za spravedliv\u00e9 ozn\u00e1mit ti, jestli\u017ee v n\u011b\u010dem vid\u00edm v\u00edce ne\u017eli ty. Per\u0161an\u00e9 jsou lid\u00e9 od p\u0159irozenosti zpupn\u00ed, ale chud\u00ed. Jestli\u017ee tedy dopust\u00ed\u0161, aby naloupili a podr\u017eeli si velik\u00fd majetek, pak se m\u016f\u017ee\u0161 nad\u00edt toho, \u017ee kdo si z nich ponech\u00e1 pro sebe nejv\u00edce, ten se pozd\u011bji podle v\u0161eho proti tob\u011b vzbou\u0159\u00ed. Shled\u00e1v\u00e1\u0161-li spr\u00e1vn\u00fdm, co ti \u0159\u00edk\u00e1m, u\u010di\u0148 te\u010f toto: rozestav ke v\u0161em br\u00e1n\u00e1m str\u00e1\u017ee z kopin\u00edk\u016f a ti a\u0165 odn\u00edmaj\u00ed ko\u0159ist tem, kdo ji vyn\u00e1\u0161ej\u00ed, a prohla\u0161uj\u00ed, \u017ee je z n\u00ed t\u0159eba ob\u011btovat des\u00e1tek Diovi. T\u00edm v nich nevzbud\u00ed\u0161 nelibost proti sob\u011b, kdy\u017e jim odn\u00edm\u00e1\u0161 majetek n\u00e1sil\u00edm, a oni uznaj\u00ed, \u017ee kon\u00e1\u0161, co je spravedliv\u00e9, a vydaj\u00ed ti ko\u0159ist dobrovoln\u00e9.“\u00a0(D\u011bjiny)<\/em><\/p>\n

Vedle t\u011bchto p\u0159\u00edhod, kdy byl p\u0159irozen\u00fd \u00fakaz nastal\u00fd v mimo\u0159\u00e1dn\u011b vypjat\u00e9m okam\u017eiku vykl\u00e1d\u00e1n jako nadp\u0159irozen\u00fd z\u00e1sah a n\u00e1le\u017eit\u011b vyu\u017eit\u00fd jako ozdoba a z\u00e1rove\u0148 jist\u00fd kompozi\u010dn\u00ed vrchol epick\u00e9ho l\u00ed\u010den\u00ed, m\u00e1me z antiky dolo\u017eeny i zpr\u00e1vy o jevech vskutku nevysv\u011btliteln\u00fdch i z dne\u0161n\u00edho hlediska. T\u0159i z nich l\u00ed\u010d\u00ed v jednom ze sv\u00fdch dopis\u016f (Dopisy VII, 27) n\u00e1m rovn\u011b\u017e ji\u017e zn\u00e1m\u00fd Plinius Mlad\u0161\u00ed. Na rozd\u00edl od mnoha jin\u00fdch, Plinia Mlad\u0161\u00edho stejn\u011b jako jeho stejnojmenn\u00e9ho str\u00fdce m\u016f\u017eeme pova\u017eovat za velmi seri\u00f3zn\u00ed zdroj.<\/p>\n

Jak lze usuzovat z ostatn\u00edch dopis\u016f, nab\u00edzej\u00edc\u00edch n\u00e1m pohled do jeho soukrom\u00ed i ka\u017edodenn\u00edho \u017eivota, byl to inteligentn\u00ed, vyrovnan\u00fd, racion\u00e1ln\u011b uva\u017euj\u00edc\u00ed \u010dlov\u011bk, kter\u00fd nem\u011bl sklon k extr\u00e9m\u016fm a st\u00e1l docela „p\u0159i zemi“. Svou harmonickou, st\u0159\u00edzlivou a bytostn\u011b lidskou osobnost\u00ed jako by p\u0159\u00edmo symbolizoval odch\u00e1zej\u00edc\u00ed v\u011bk klasick\u00e9 \u0159\u00edmsk\u00e9 kultury. Pr\u00e1v\u011b proto ocitujeme p\u0159\u00edslu\u0161n\u00fd dopis v maxim\u00e1ln\u00ed mo\u017en\u00e9 \u0161\u00ed\u0159i:<\/p>\n

LICINIU SUROVI.<\/em><\/p>\n

Voln\u00fd \u010das n\u00e1m poskytuje p\u0159\u00edle\u017eitost, abych j\u00e1 se n\u011bco nau\u010dil a ty abys m\u011b pou\u010dil. R\u00e1d bych tedy v\u011bd\u011bl, zda si mysl\u00ed\u0161, \u017ee duchov\u00e9 jsou a \u017ee maj\u00ed n\u011bjakou podobu a moc, anebo \u017ee to jsou pr\u00e1zdn\u00e1 a lich\u00e1 slova, nab\u00fdvaj\u00edc\u00ed podoby jen na\u0161\u00edm strachem.<\/em><\/p>\n

Jsem naklon\u011bn v\u011b\u0159it v jejich existenci hlavn\u011b podle toho, co – jak jsem sly\u0161el – se p\u0159ihodilo Curtiu Rufovi. Je\u0161t\u011b jako zcela nezn\u00e1m\u00fd mlad\u00fd mu\u017e se dostal do dru\u017einy spr\u00e1vce Afriky. Jednou na sklonku dne se proch\u00e1zel v kolon\u00e1d\u011b. Najednou proti n\u011bmu jde \u017eensk\u00e1 postava nadp\u0159irozen\u011b velikosti a kr\u00e1sy; pod\u011b\u0161en sly\u0161el, jak mu \u0159\u00edk\u00e1, \u017ee je Afrika znal\u00e1 budoucnosti. P\u0159edpov\u00eddala, \u017ee Curtius p\u016fjde do \u0158\u00edma, dos\u00e1hne tam \u010detn\u00fdch \u00fa\u0159ad\u016f, s nejv\u011bt\u0161\u00ed moc\u00ed se op\u011bt vr\u00e1t\u00ed do Afriky a tam zem\u0159e.<\/em><\/p>\n

V\u0161echno se splnilo. Krom\u011b toho se vypr\u00e1v\u00ed, \u017ee kdy\u017e p\u0159ist\u00e1val v Kart\u00e1gu a vystupoval z lodi, zjevila se t\u00e1\u017e postava na b\u0159ehu. Skute\u010dn\u011b brzy onemocn\u011bl, a jeliko\u017e si budoucnost vykl\u00e1dal z minulosti a ne\u0161t\u011bst\u00ed ze \u0161t\u011bst\u00ed, vzdal se na rozd\u00edl od sv\u00fdch lid\u00ed nad\u011bje na uzdraven\u00ed.<\/em><\/p>\n

Dal\u0161\u00ed p\u0159\u00edhoda, kterou budu vypr\u00e1v\u011bt, jak jsem ji sly\u0161el, je je\u0161t\u011b d\u011bsiv\u011bj\u0161\u00ed a nem\u011bn\u011b zvl\u00e1\u0161tn\u00ed. V Ath\u00e9n\u00e1ch byl d\u016fm, velk\u00fd a prostorn\u00fd, ale m\u011bl \u0161patnou pov\u011bst, \u017ee p\u0159in\u00e1\u0161\u00ed ne\u0161t\u011bst\u00ed. V no\u010dn\u00edm tichu se oz\u00fdvalo \u0159in\u010den\u00ed \u017eeleza a p\u0159i pozorn\u011bj\u0161\u00edm naslouch\u00e1n\u00ed ch\u0159est\u011bn\u00ed \u0159et\u011bz\u016f nejprve zd\u00e1lky a pak docela zbl\u00edzka. Nakonec se zjevilo stra\u0161idlo, vychrtl\u00fd sta\u0159ec obalen\u00fd \u0161p\u00ednou, s dlouh\u00fdmi vousy a zje\u017een\u00fdmi vlasy, na nohou m\u011bl pouta a na rukou \u0159et\u011bzy, jimi\u017e ch\u0159estil. Proto obyvatel\u00e9 domu ze strachu probd\u011bli cel\u00e9 noci v hr\u016fze a \u00fazkosti. Bd\u011bn\u00ed m\u011blo za n\u00e1sledek onemocn\u011bn\u00ed a potom, jak byli st\u00e1le v\u00edce vyd\u011b\u0161eni, smrt, nebo\u0165 n\u011bkdy i ve dne, kdy\u017e p\u0159\u00edzrak zmizel, st\u00e1le se jim m\u00edhal p\u0159ed o\u010dima a strach trval d\u00e9le ne\u017e p\u0159\u00ed\u010dina strachu. Proto opustili d\u016fm, odsoudili jej k zpustnut\u00ed a v\u0161echno p\u0159enechali jenom stra\u0161idlu. St\u00e1le jej ov\u0161em nab\u00edzeli ke koupi nebo k pronajmut\u00ed, kdyby se n\u00e1hodou na\u0161el n\u011bkdo, kdo by neznal jeho hr\u016fzy.<\/em><\/p>\n

Do Ath\u00e9n tehdy p\u0159i\u0161el filozof Ath\u00e9nod\u00f3ros, p\u0159e\u010detl si v\u00fdv\u011bsku, a kdy\u017e usly\u0161el cenu, vyptal se na v\u0161echno, proto\u017ee mu byla podez\u0159el\u00e1 l\u00e1ce, a v\u0161echno se dov\u011bd\u011bl. P\u0159esto, \u010di sp\u00ed\u0161e pr\u00e1v\u011b proto, si d\u016fm pronajal. Kdy\u017e se po\u010dalo stm\u00edvat, poru\u010d\u00ed, aby mu ustlali v p\u0159edn\u00ed \u010d\u00e1sti domu, d\u00e1 si p\u0159in\u00e9st z\u00e1pisn\u00edk, pis\u00e1tko a sv\u011btlo; v\u0161echny sv\u00e9 lidi po\u0161le dovnit\u0159 domu, s\u00e1m soust\u0159ed\u00ed sv\u00e9 my\u0161lenky, o\u010di a ruku k psan\u00ed, aby si nezam\u011bstnan\u00e1 mysl nevym\u00fd\u0161lela p\u0159\u00edzraky, o nich\u017e sly\u0161ela, a zbyte\u010dn\u00fd strach. Na po\u010d\u00e1tku no\u010dn\u00ed ticho jako v\u0161ude jinde, potom \u0159in\u010den\u00ed \u017eeleza, ch\u0159est\u011bn\u00ed pout. Nezvedl o\u010di, nepou\u0161t\u011bl z ruky pero, ale zatvrzoval svou mysl a d\u011blal, \u017ee nic nesly\u0161\u00ed. Tu se hluk zv\u011bt\u0161oval, p\u0159ibli\u017eoval a byl na prahu, bylo jej sly\u0161et u\u017e v m\u00edstnosti. Filozof se ohl\u00e9dne, spat\u0159\u00ed a rozezn\u00e1 postavu, o n\u00ed\u017e sly\u0161el vypr\u00e1v\u011bt. St\u00e1la a kynula prstem, jako by ho volala; on naopak nazna\u010d\u00ed rukou, aby trochu po\u010dkala, a op\u011bt se v\u011bnuje sv\u00e9mu psan\u00ed. Postava chrastila \u0159et\u011bzy nad jeho hlavou; filozof se op\u011bt ohl\u00e9dne a spat\u0159\u00ed, \u017ee mu kyne jako prve, proto neme\u0161k\u00e1, vezme sv\u011btlo a jde za n\u00ed.<\/em><\/p>\n

Stra\u0161idlo kr\u00e1\u010delo pomal\u00fdm krokem, jako by je t\u00ed\u017eila pouta. Kdy\u017e zabo\u010dilo na domovn\u00ed dv\u016fr, n\u00e1hle se rozplynulo a sv\u00e9ho pr\u016fvodce opustilo. Jak z\u016fstal s\u00e1m, ozna\u010dil m\u00edsto tr\u00e1vou a list\u00edm, je\u017e natrhal. Druh\u00e9ho dne dojde za m\u011bstsk\u00fdmi \u00fa\u0159edn\u00edky a popros\u00ed je, aby dali na tom m\u00edst\u011b kopat. Najdou se tam v \u0159et\u011bzech zapleten\u00e9 kosti, kter\u00e9, cel\u00e9 zv\u011btral\u00e9, tam zbyly jako jedin\u00fd poz\u016fstatek spoutan\u00e9ho t\u011bla zetlel\u00e9ho p\u016fsoben\u00edm \u010dasu a hl\u00edny: byly sebr\u00e1ny a poh\u0159beny na st\u00e1tn\u00ed \u00fatraty. Kdy\u017e se duchu zem\u0159el\u00e9ho dostalo n\u00e1le\u017eit\u00e9ho pokoje, d\u016fm ho byl zbaven.<\/em><\/p>\n

Za v\u011brohodnost tohoto p\u0159\u00edb\u011bhu ru\u010d\u00ed jin\u00ed; j\u00e1 se v\u0161ak mohu zaru\u010dit jin\u00fdm za tohle: M\u00e1m propu\u0161t\u011bnce, kter\u00fd nen\u00ed zcela nevzd\u011blan\u00fd. Na jedn\u00e9 posteli s n\u00edm spal jeho mlad\u0161\u00ed bratr. Tomu se zd\u00e1lo, \u017ee si n\u011bkdo sed\u00e1 na postel, bl\u00ed\u017e\u00ed se n\u016f\u017ekami k jeho hlav\u011b a dokonce mu st\u0159\u00edh\u00e1 vlasy z temene. Kdy\u017e se rozednilo, byl ost\u0159\u00edh\u00e1n na temeni a na zemi se na\u0161ly vlasy.<\/em><\/p>\n

Uplynula kr\u00e1tk\u00e1 doba a podobn\u00fd p\u0159\u00edpad potvrdil d\u0159\u00edv\u011bj\u0161\u00ed: Otrok spal spolu s jin\u00fdmi v m\u00edstnosti ur\u010den\u00e9 pro mlad\u00e9 otroky; vypr\u00e1v\u011bl pak, \u017ee okny ve\u0161ly dv\u011b postavy v b\u00edl\u00fdch tunik\u00e1ch, ost\u0159\u00edhaly ho ve span\u00ed a ode\u0161ly, kudy p\u0159i\u0161ly. Tak\u00e9 jeho jasn\u00fd den uk\u00e1zal ost\u0159\u00edhan\u00e9ho a vlasy roztrou\u0161en\u00e9 kolem. Pak se neudalo nic zvl\u00e1\u0161tn\u00edho, leda snad \u017ee jsem nebyl ob\u017ealov\u00e1n, ale mohl jsem b\u00fdt, kdyby Domitianus, za n\u011bho\u017e se to stalo, byl \u017eil d\u00e9le, nebo\u0165 v jeho pap\u00edrech se na\u0161lo Carovo ud\u00e1n\u00ed na mne; z toho lze soudit – proto\u017ee ob\u017ealovan\u00ed maj\u00ed ve zvyku si nechat r\u016fst vlasy -, \u017ee ost\u0159\u00edhan\u00e9 vlasy m\u00fdch lid\u00ed nazna\u010dovaly nebezpe\u010d\u00ed, je\u017e mi hrozilo.<\/em><\/p>\n

Proto t\u011b pros\u00edm, abys na to soust\u0159edil cel\u00fd sv\u016fj um. V\u011bc stoj\u00ed za to, abys o n\u00ed dlouho a d\u016fkladn\u00e9 uva\u017eoval, a tak\u00e9 j\u00e1 snad stoj\u00edm za to, abys v\u011bnoval trochu toho umu mne. l kdy\u017e obvykle v\u00e1\u017e\u00ed\u0161 v\u0161echno z obou stran, rozhodni se p\u0159ece jen trochu v\u00edc pro jednu, abys m\u00e9 nenechal na pochyb\u00e1ch a v nejistot\u011b, kdy\u017e prav\u00e9 proto jsem se dotazoval, abych p\u0159estal pochybovat. Bu\u010f zdr\u00e1v.“<\/em><\/p>\n

Zamysleme se zvl\u00e1\u0161t\u011b nad epizodou se stra\u0161ideln\u00fdm domem. Nal\u00e9z\u00e1me v n\u00ed toti\u017e ohlas antick\u00e9 p\u0159edstavy, podle n\u00ed\u017e du\u0161e t\u011bch, kdo nebyli \u0159\u00e1dn\u011b poh\u0159beni, byly odsouzeny k trval\u00e9mu bloud\u011bn\u00ed po sv\u011bt\u011b. Pr\u00e1v\u011b proto – jak jsme se zm\u00ednili u\u017e v\u00fd\u0161e – byl \u0159\u00e1dn\u00fd poh\u0159eb zem\u0159el\u00e9ho nejvy\u0161\u0161\u00ed mor\u00e1ln\u00ed povinnost\u00ed v\u0161ech poz\u016fstal\u00fdch. T\u00fd\u017e n\u00e1zor o bloud\u00edc\u00edch du\u0161\u00edch nepoh\u0159ben\u00fdch lid\u00ed sd\u00edlej\u00ed mnoz\u00ed n\u00e1bo\u017eensky zalo\u017een\u00ed lid\u00e9 i dnes. Zejm\u00e9na knihy star\u0161\u00edch spiritistick\u00fdch autor\u016f, kte\u0159\u00ed pochopiteln\u011b byli obzvl\u00e1\u0161t\u011b fascinov\u00e1ni probl\u00e9mem smrti, obsahuj\u00ed mnoho podobn\u00fdch p\u0159\u00edpad\u016f.<\/p>\n

Dnes nejp\u0159ijateln\u011bj\u0161\u00ed vysv\u011btlen\u00ed stra\u0161ideln\u00fdch dom\u016f jako\u017e i mnoha jin\u00fdch parapsychick\u00fdch \u00fakaz\u016f, jak\u00fdm je t\u0159eba ji\u017e citovan\u00e9 pozorov\u00e1n\u00ed sle\u010dny Mortonov\u00e9, je teorie jednoho z autor\u016f o \u201emy\u0161lenkov\u00e9 impregnaci“. Podle n\u00ed intenz\u00edvn\u00ed my\u0161lenky zanech\u00e1vaj\u00ed jak\u00e9si \u201estopy“, je\u017e ulp\u011bj\u00ed na m\u00edst\u011b spojen\u00e9m s my\u0161lenkou. Tuto stopu, kter\u00e1 je fyzik\u00e1ln\u011b nezjistiteln\u00e1, mohou citliv\u00ed lid\u00e9 ode\u010d\u00edtat s pomoc\u00ed ESP. ESP zjist\u00ed p\u0159\u00edtomnost \u201estopy“, ale tento poznatek je fantasticky a symbolicky zkreslen do z\u00e1\u017eitku vid\u011bn\u00ed fantomu. P\u0159\u00edpad sle\u010dny Mortonov\u00e9 tak\u00e9 ukazuje, \u017ee poz\u016fstal\u00e1 \u201estopa“ nen\u00ed schopna samostatn\u00e9 inteligentn\u00ed reakce. Z toho tedy plyne, \u017ee nejde o \u201emysl\u00edc\u00edho ducha“, ale opravdu jen o stopu intenz\u00edvn\u00ed my\u0161lenky. V m\u011bn\u00edc\u00edch se situac\u00edch fantom toti\u017e v\u017edy opakoval tut\u00e9\u017e aktivitu.<\/p>\n

V ka\u017ed\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b stopa je zvl\u00e1\u0161t\u011b siln\u00e1 tehdy, kdy\u017e v dan\u00e9m m\u00edst\u011b do\u0161lo k n\u011bjak\u00e9mu ne\u0161t\u011bst\u00ed, trag\u00e9dii, jakou je vra\u017eda nebo poprava, tedy ud\u00e1lostem, p\u0159i nich\u017e m\u016f\u017eeme p\u0159edpokl\u00e1dat siln\u00e9 emocion\u00e1ln\u00ed vzru\u0161en\u00ed. Takov\u00e9 vysv\u011btlen\u00ed by p\u0159ich\u00e1zelo do \u00favahy i v p\u0159\u00edpad\u011b ath\u00e9nsk\u00e9ho \u201estra\u0161ideln\u00e9ho domu“. A ze starov\u011bk\u00fdch p\u0159\u00edb\u011bh\u016f stejn\u011b jako st\u0159edov\u011bk\u00fdch pov\u011bst\u00ed i modern\u00edch ud\u00e1lost\u00ed dob\u0159e v\u00edme, \u017ee nej\u010dast\u011bji \u201estra\u0161\u00ed“ pr\u00e1v\u011b na m\u00edstech poznamenan\u00fdch trag\u00e9di\u00ed \u010di zlo\u010dinem, zvl\u00e1\u0161t\u011b jde-li o smrt. Podobn\u00e1 sv\u011bdectv\u00ed poch\u00e1zej\u00ed z r\u016fzn\u00fdch dob i \u010d\u00e1st\u00ed na\u0161\u00ed Zem\u011b a dokl\u00e1daj\u00ed tedy univerzalitu p\u0159\u00edslu\u0161n\u00fdch fenom\u00e9n\u016f.<\/p>\n

Jeden z autor\u016f sly\u0161el osobn\u011b sv\u011bdectv\u00ed vesni\u010dan\u016f v Himal\u00e1j\u00edch, jejich\u017e vesnice byla v polovin\u011b devades\u00e1t\u00fdch let dvac\u00e1t\u00e9ho stolet\u00ed p\u0159i n\u00e1hl\u00e9m sesuvu p\u016fdy zavalena lavinou bl\u00e1ta. P\u0159i ne\u0161t\u011bst\u00ed zahynulo n\u011bkolik domorod\u00fdch obyvatel vesnice i \u00fa\u010dastn\u00edk\u016f zahrani\u010dn\u00ed turistick\u00e9 v\u00fdpravy. Jak vypr\u00e1v\u011bj\u00ed poz\u016fstal\u00ed, je\u0161t\u011b rok a p\u016fl po katastrof\u011b je na m\u00edst\u011b katastrofy sly\u0161et hlasy ne\u0161\u0165astn\u00fdch ob\u011bt\u00ed. P\u0159i hodnocen\u00ed takov\u00fdch sv\u011bdectv\u00ed je nutno ov\u0161em b\u00fdt nanejv\u00fd\u0161 obez\u0159el\u00fd, nebo\u0165 -zvl\u00e1\u0161t\u011b v takov\u00fdch vypjat\u00fdch a pohnut\u00fdch situac\u00edch – m\u016f\u017ee velmi siln\u011b p\u016fsobit kolektivn\u00ed sugesce stejn\u011b jako bohat\u00e1 lidov\u00e1 fantazie, kter\u00e1 m\u00e1 sklon v\u011bt\u0161inu ud\u00e1lost\u00ed bud nadnesen\u011b p\u0159ikra\u0161lovat a nebo naopak hroziv\u011b podbarvovat. A zvl\u00e1\u0161t\u011b u lid\u00ed, jejich\u017e psychika je zjit\u0159en\u00e1 pro\u017eitou katastrofou a ztr\u00e1tou bl\u00edzk\u00fdch, je n\u011bco takov\u00e9ho zcela pochopiteln\u00e9. Pon\u011bvad\u017e ur\u010dit\u00e9 stopy v\u0161ak mohou zanechat i my\u0161lenky kladn\u00e9 (kter\u00e9 pak tak\u00e9 podmi\u0148uj\u00ed op\u011btn\u00e9 pro\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed), c\u00edt\u00edme se naopak velmi dob\u0159e a povznesen\u011b na posv\u00e1tn\u00fdch m\u00edstech r\u016fzn\u00fdch n\u00e1bo\u017eenstv\u00ed -v chr\u00e1mech, kl\u00e1\u0161terech, me\u0161it\u00e1ch, synagog\u00e1ch, stup\u00e1ch stejn\u011b jako poutn\u00edch m\u00edstech, nebo\u0165 lid\u00e9 na n\u011b obvykle p\u0159ich\u00e1zej\u00ed s \u010dist\u00fdmi a zbo\u017en\u00fdmi \u00famysly, napln\u011bni u\u0161lechtil\u00fdmi my\u0161lenkami a touhou po duchovn\u00edm pro\u017eitku. Jejich pro\u017eitky op\u011bt posiluj\u00ed pozitivn\u00ed \u201eatmosf\u00e9ru“ posv\u00e1tn\u00e9ho m\u00edsta.<\/p>\n

Pozoruhodnou kategorii zpr\u00e1v o neobvykl\u00fdch \u00fakazech tvo\u0159\u00ed sv\u011bdectv\u00ed o kontaktech lid\u00ed a zv\u00ed\u0159at. Z antiky jich m\u00e1me dolo\u017eeno hned n\u011bkolik. Ta nejzn\u00e1m\u011bj\u0161\u00ed se t\u00fdkaj\u00ed p\u0159\u00e1telstv\u00ed \u010dlov\u011bka a delf\u00edna. Prvn\u00edm z nich je zn\u00e1m\u00e1 b\u00e1je o korintsk\u00e9m p\u011bvci Ari\u00f3novi, kter\u00fd byl p\u0159i sv\u00e9 cest\u011b ze Sic\u00edlie oloupen n\u00e1mo\u0159n\u00edky a vhozen do mo\u0159e. Tam se ho v\u0161ak ujal delf\u00edn a na vlastn\u00edch z\u00e1dech ho vynesl a\u017e na vzd\u00e1len\u00fd b\u0159eh. Z re\u00e1ln\u00e9ho \u017eivota pak cituje Plinius Star\u0161\u00ed zpr\u00e1vu o mal\u00e9m chlapci z ji\u017en\u00ed It\u00e1lie, kter\u00fd se s jedn\u00edm delf\u00ednem sp\u0159\u00e1telil natolik d\u016fv\u011brn\u011b, \u017ee ten ho l ka\u017ed\u00fd den vozil na vlastn\u00edch z\u00e1dech p\u0159es Puteolsk\u00fd z\u00e1liv do \u0161koly i i zp\u011bt dom\u016f.<\/p>\n

Posledn\u00edm z dlouh\u00e9 \u0159ady paranorm\u00e1ln\u00edch jev\u016f je tzv. xenoglosie, tzn. n\u00e1hl\u00e9 mluvem nezn\u00e1m\u00fdmi ciz\u00edmi jazyky nebo naopak porozum\u011bn\u00ed nezn\u00e1m\u00fdm ciz\u00edm jazyk\u016fm. I k tomuto jevu doch\u00e1z\u00ed ve stavech mimo\u0159\u00e1dn\u00e9ho psychick\u00e9ho vzru\u0161en\u00ed, v hypnotick\u00e9m stavu nebo v transu. Nejuk\u00e1zkov\u011bj\u0161\u00edm p\u0159\u00edpadem xenoglosie<\/em> je zn\u00e1m\u00e9 sesl\u00e1n\u00ed Ducha svat\u00e9ho, popisovan\u00e9 ve Skutc\u00edch (2,4-11). H\u00e9rodotos dokl\u00e1d\u00e1 xenoglosii i v \u0159eck\u00fdch v\u011b\u0161t\u00edrn\u00e1ch a pozoruhodn\u00e1 sv\u011bdectv\u00ed o n\u00ed poch\u00e1zej\u00ed i z na\u0161eho stolet\u00ed. Nap\u0159. irsk\u00e1 cestovatelka a humanit\u00e1rn\u00ed pra-i covnice D. Murphyov\u00e1 ve sv\u00e9 knize Panensk\u00e1 zem\u011b (\u010desky Praha i 1970) popisuje \u010dtiv\u00fdm zp\u016fsobem l\u00e9\u010debn\u00e9 procedury tibetsk\u00e9ho mni-I cha v uprchlick\u00e9m t\u00e1bo\u0159e v z\u00e1padn\u00edm Nep\u00e1lu. Mnich l\u00e9\u010dil sv\u00e9 paci-| enty v mimo\u0159\u00e1dn\u011b intenz\u00edvn\u00edm transu. V jednom z jeho stadi\u00ed hovo\u0159il vybranou spisovnou tibet\u0161tinou, kterou ve stavu norm\u00e1ln\u00edho v\u011bdom\u00ed v\u016fbec nepou\u017e\u00edval – nem\u011bl toti\u017e \u017e\u00e1dn\u00e9 vzd\u011bl\u00e1n\u00ed a b\u011b\u017en\u011b hovo\u0159il pouze sv\u00fdm rodn\u00fdm dialektem.<\/p>\n

Kdy\u017e jsme se u\u017e zm\u00ednili o xenoglosii, dovolme si malou odbo\u010dku k modern\u00edmu v\u00fdzkumu. Je t\u0159eba si uv\u011bdomit, \u017ee situace je zde slo\u017eit\u011bj\u0161\u00ed, ne\u017e by se na prvn\u00ed pohled zd\u00e1lo. Definice xenoglosie je jasn\u00e1: „Rozum\u011bt a nebo mluvit, respektive ps\u00e1t nezn\u00e1mou \u0159e\u010d\u00ed.“ V praxi v\u0161ak shled\u00e1v\u00e1me, \u017ee zpr\u00e1vy o n\u00ed nenasv\u011bd\u010duj\u00ed na jednotn\u00fd jev. M\u016f\u017eeme rozli\u0161it n\u011bkolik r\u016fzn\u00fdch variant:<\/p>\n

1) M\u00e9dium v transu vyslov\u00ed \u0159adu slabik bez jak\u00e9hokoliv smyslu (v n\u011bm\u010din\u011b se tento jev ozna\u010duje jako Zungenreden) – a lehkov\u011brn\u00ed p\u0159\u00edtomn\u00ed soud\u00ed, \u017ee jde o n\u011bjakou nezn\u00e1mou ciz\u00ed \u0159e\u010d a v\u00edce po tom nep\u00e1traj\u00ed.<\/p>\n

2) P\u0159i sesl\u00e1n\u00ed Ducha svat\u00e9ho na apo\u0161toly mohlo j\u00edt o p\u0159\u00edpad telepatick\u00e9ho rozum\u011bn\u00ed ciz\u00ed \u0159e\u010di (viz podrobn\u011bji n\u00ed\u017ee). Sp\u00ed\u0161e v\u0161ak \u0161lo pouze o \u0159e\u010dnickou inspiraci (zv\u00fd\u0161enou v\u00fdmluvnost ve vlastn\u00ed \u0159e\u010di v\u010detn\u011b zv\u00fd\u0161en\u00ed sebev\u011bdom\u00ed a potla\u010den\u00ed tr\u00e9my). V p\u0159ikr\u00e1\u0161len\u00e9m textu a v pozd\u011bj\u0161\u00ed tradici to ov\u0161em bylo vyl\u00ed\u010deno jako mluven\u00ed ciz\u00ed \u0159e\u010d\u00ed, jak to dnes v\u011b\u0159\u00edc\u00ed b\u011b\u017en\u011b poj\u00edmaj\u00ed.<\/p>\n

3) P\u0159i m\u00e9diumistick\u00fdch pokusech byl zaznamen\u00e1n nap\u0159. p\u0159\u00edpad, kdy se podle spiritistick\u00e9 v\u00edry projevil „duch“ ned\u00e1vno zem\u0159el\u00e9ho \u0158eka. Nikdo v krou\u017eku nerozum\u011bl \u0159ecky, a proto byl p\u0159izv\u00e1n \u0158ek. Ten polo\u017eil m\u00e9diu (respektive duchovi) ot\u00e1zku v modern\u00ed \u0159e\u010dtin\u011b. M\u00e9dium rozum\u011blo a odpov\u011bd\u011blo na ni ve sv\u00e9 mate\u0159\u0161tin\u011b. P\u0159i telepatii (= „\u010dten\u00ed my\u0161lenek“) nemus\u00ed hr\u00e1t jazykov\u00e1 bari\u00e9ra roli. Tento v\u00fdklad potvrdila i jin\u00e1 pozorov\u00e1n\u00ed: V jednom p\u0159\u00edpad\u011b byla ot\u00e1zka v nezn\u00e1m\u00e9 \u0159e\u010di zaps\u00e1na foneticky na pap\u00edr a \u010dlen krou\u017eku (kter\u00fd \u0159e\u010d neznal) ji p\u0159e\u010detl m\u00e9diu. Odpov\u011b\u010f m\u00e9dia zn\u011bla: „Ten p\u00e1n nemysl\u00ed. On nev\u00ed, na co se pt\u00e1, a tomu j\u00e1 nerozum\u00edm.“ Rozhodn\u011b tedy ne\u0161lo o aktivn\u00ed znalost ciz\u00edho jazyka.<\/p>\n

4) \u0160v\u00fdcarsk\u00fd psychiatr T. Flournoy popsal p\u0159\u00edpad m\u00e9dia – (prost\u00e9 \u017eeny), kter\u00e9 znalo jen svou mate\u0159\u0161tinu (francouz\u0161tinu). Jednou v transu napsalo celou v\u011btu v arab\u0161tin\u011b. Vysv\u011btlen\u00ed bylo n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed: M\u00e9dium za mlada slou\u017eilo u l\u00e9ka\u0159e, kter\u00fd znal arabsky. Kdy\u017e \u017eena kdysi ukl\u00edzela jeho knihovnu, nahl\u00e9dla n\u00e1hodou do jedn\u00e9 knihy, v n\u00ed\u017e se nach\u00e1zelo arabsk\u00e9 v\u011bnov\u00e1n\u00ed. Po l\u00e9tech pr\u00e1v\u011b toto v\u011bnov\u00e1n\u00ed reprodukovala v transu. Op\u011bt tedy ne\u0161lo o aktivn\u00ed znalost jazyka, nicm\u00e9n\u011b tento p\u0159\u00edpad ukazuje, jak dalekos\u00e1hle se m\u016f\u017ee v transu vylep\u0161it pam\u011b\u0165. Uveden\u00fd v\u00fdklad je potvrzen i skute\u010dnost\u00ed, \u017ee m\u00e9dium psalo (vlastn\u011b obkreslovalo) arabskou v\u011btu zleva doprava, a\u010dkoliv Arabov\u00e9 p\u00ed\u0161\u00ed opa\u010dn\u011b, toti\u017e zprava doleva. Podobn\u011b jin\u00e9 m\u00e9dium kdysi napsalo v\u011btu v etrusk\u00e9 abeced\u011b. Pozd\u011bji se uk\u00e1zalo, \u017ee jde o n\u00e1pis na jednom zn\u00e1m\u00e9m etrusk\u00e9m n\u00e1hrobku.<\/p>\n

5) N\u00e1sleduj\u00edc\u00ed p\u0159\u00edpad nevypov\u00edd\u00e1 ani tak o znalosti ciz\u00ed \u0159e\u010di, ale vyd\u00e1v\u00e1 pozoruhodn\u00e9 sv\u011bdectv\u00ed o tvo\u0159iv\u00e9 s\u00edle lidsk\u00e9ho podv\u011bdom\u00ed. \u0160v\u00fdcarsk\u00e9 m\u00e9dium v\u00fd\u0161e zm\u00edn\u011bn\u00e9ho profesora Flournoye \u00fadajn\u011b psalo texty dokonce v jazyce mar\u0165an\u016f. \u0160lo o n\u00e1pisy podobn\u00e9 hieroglyf\u016fm, p\u0159i\u010dem\u017e m\u00e9dium uv\u00e1d\u011blo, \u017ee mar\u0165anskou \u0159e\u010d pro n\u011b p\u0159ekl\u00e1d\u00e1 „duch jednoho na Marsu reinkarnovan\u00e9ho Francouze“. P\u0159irozen\u011b \u0161lo pouze o fantazii. Jazykov\u00e1 anal\u00fdza tranzovn\u00ed tvorby m\u00e9dia uk\u00e1zala, \u017ee tento nov\u00fd jazyk je vlastn\u011b fantasticky p\u0159etvo\u0159enou francouz\u0161tinou. (D\u016fkaz poskytla jazykov\u00e1 stavba – nap\u0159. tvorba z\u00e1poru mezi dv\u011bma slovy.)<\/p>\n

M\u00e9n\u011b zn\u00e1m\u00fd, av\u0161ak snad je\u0161t\u011b pozoruhodn\u011bj\u0161\u00ed je p\u0159\u00edpad, k n\u011bmu\u017e do\u0161lo bez jak\u00e9hokoliv spojen\u00ed se spiritismem.<\/em> Jist\u00fd \u010desk\u00fd psychiatrick\u00fd pacient vynikal vysokou inteligenc\u00ed a jazykov\u00fdm nad\u00e1n\u00edm – um\u011bl perfektn\u011b francouzsky, n\u011bmecky, rusky, japonsky, jako\u017e i n\u011bkolik dal\u0161\u00edch, m\u00e9n\u011b zn\u00e1m\u00fdch jazyk\u016f. Nabyl p\u0159esv\u011bd\u010den\u00ed, \u017ee jeho \u017eena poch\u00e1z\u00ed z jin\u00e9 planety, a za\u010dal ps\u00e1t d\u011bjiny t\u00e9to planety a n\u00e1roda, kter\u00fd ji ob\u00fdval. V pr\u016fb\u011bhu mnohalet\u00e9 pr\u00e1ce vytvo\u0159il celkem 17 r\u016fzn\u00fdch jazyk\u016f z t\u00e9to planety s osobit\u00fdmi abecedami, slovn\u00edky a gramatikou. V\u011b\u0159il, \u017ee jeho \u017eena se v\u0161echny tyto \u0159e\u010di nau\u010dila. Sestavil objemn\u00e9 slovn\u00edky (10 000 slov) t\u011bchto jazyk\u016f a za\u010dal v nich ps\u00e1t liter\u00e1rn\u00ed d\u00edla (rom\u00e1ny, v\u011bdeck\u00e1 pojedn\u00e1n\u00ed) a p\u0159ekl\u00e1dal do nich i pozemsk\u00e1 liter\u00e1rn\u00ed d\u00edla. Op\u011bt pouze velice pozoruhodn\u00fd doklad tvo\u0159iv\u00fdch mo\u017enost\u00ed podv\u011bdom\u00ed. (dr. Luke\u0161, pozn. red.)<\/em><\/p>\n

6) Tereza Neumannov\u00e1 z Konnersreutu (zn\u00e1m\u00e1 sv\u00fdmi stigmatizacemi) pr\u00fd v transu n\u011bkolikr\u00e1t pronesla slova v aramej\u0161tin\u011b (v jazyce, j\u00edm\u017e mluvil Je\u017e\u00ed\u0161). Vysv\u011btlovala, \u017ee tato slova sly\u0161ela, kdy\u017e jasnovidn\u011b pozorovala sc\u00e9nu uk\u0159i\u017eov\u00e1n\u00ed.<\/p>\n

7) Nejefektn\u011bj\u0161\u00ed p\u0159\u00edpad – snad jedin\u00fd v literatu\u0159e, kter\u00fd se zd\u00e1 v\u011brohodn\u011bji nasv\u011bd\u010dovat na aktivn\u00ed znalost ciz\u00edho jazyka – byl uve\u0159ejn\u011bn v popul\u00e1rn\u00ed kn\u00ed\u017ece o psychick\u00fdch jevech (nikoliv ve v\u011bdeck\u00e9 literatu\u0159e). V jednom britsk\u00e9m spiritistick\u00e9m krou\u017eku se \u00fadajn\u011b projevil duch staroegyptsk\u00e9 princezny z r. asi 1400 p\u0159. Kr. Duch mluvil \u00fasty m\u00e9dia, p\u0159\u00edtomn\u00ed slova zaznamenali foneticky (tehdy je\u0161t\u011b nebyly magnetofony) a p\u0159edlo\u017eili n\u00e1pis egyptologovi, kter\u00fd potvrdil dobu kolem roku 1400 p\u0159. Kr. a p\u0159ipravil ve staroegypt\u0161tin\u011b n\u011bkolik ot\u00e1zek. Ty byly zase foneticky p\u0159eps\u00e1ny a p\u0159e\u010dteny „duchovi“.<\/p>\n

Princezna rozum\u011bla, odpov\u011bd\u011bla ve staroegypt\u0161tin\u011b a dokonce upozornila na chybu, kter\u00e9 se egyptolog v ot\u00e1zk\u00e1ch dopustil. (Profesor pozd\u011bji chybu p\u0159ipustil.) Jestli\u017ee v\u0161e prob\u011bhlo tak, jak je pops\u00e1no, m\u00e1me zde p\u0159\u00edpad aktivn\u00ed znalosti ciz\u00edho, a to dokonce mrtv\u00e9ho jazyka. Av\u0161ak na druh\u00e9 stran\u011b mus\u00edme upozornit na n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed: Egyptologov\u00e9 dnes sice dok\u00e1\u017e\u00ed p\u0159elo\u017eit hieroglyfick\u00e9 n\u00e1pisy, maj\u00ed dokonce ur\u010dit\u00e9 p\u0159edstavy o tom, jak se \u0159e\u010d vyslovovala, av\u0161ak nikdo \u017eiv\u00fd nikdy nesly\u0161el staroegyptsky mluvit. Uv\u011bdom\u00edme-li si dne\u0161n\u00ed pot\u00ed\u017ee spojen\u00e9 s p\u0159ekl\u00e1d\u00e1n\u00edm do jin\u00fdch, i \u017eiv\u00fdch jazyk\u016f, kter\u00e9 m\u00edvaj\u00ed neobvykl\u00e9 hl\u00e1sky \u010di zvuky (nap\u0159. francouz\u0161tina, \u010d\u00edn\u0161tina, japon\u0161tina), m\u016f\u017eeme se opr\u00e1vn\u011bn\u011b t\u00e1zat, jak by t\u0159eba \u010cech foneticky p\u0159epsal japon\u0161tinu (kde i t\u00f3n hlasu m\u016f\u017ee zm\u011bnit v\u00fdznam slova), kdyby ji sly\u0161el pouze v mluven\u00e9 podob\u011b, a zda by jeho z\u00e1pisu jin\u00fd Japonec rozum\u011bl. Sp\u00ed\u0161e m\u016f\u017eeme ud\u011blat n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed z\u00e1v\u011br: Popis p\u0159\u00edpadu byl zveli\u010den a zdramatizov\u00e1n, aby historka vyzn\u011bla nap\u00ednav\u011bji. Jde tedy o l\u00edbivou, dob\u0159e \u010dtivou historku, ale nen\u00ed to je\u0161t\u011b \u017e\u00e1dn\u00fd p\u0159ijateln\u00fd d\u016fkaz. Skute\u010dnost, \u017ee jsme na\u0161i proch\u00e1zku antick\u00fdmi prameny zakon\u010dili u sv\u011bdectv\u00ed z modern\u00ed doby, m\u016f\u017ee n\u011bkter\u00e9mu z \u010dten\u00e1\u0159\u016f mo\u017en\u00e1 p\u0159ipadat nelogick\u00e1 a ne\u00fastrojn\u00e1, m\u00e1 v\u0161ak sv\u00e9 logick\u00e9 opodstatn\u011bn\u00ed. N\u011bkter\u00e9 odlehl\u00e9 a vzd\u00e1len\u00e9 asijsk\u00e9 zem\u011b, nap\u0159. pr\u00e1v\u011b zm\u00edn\u011bn\u00fd Nepal, nemluv\u011b u\u017e o r\u016fzn\u00fdch st\u00e1le vz\u00e1cn\u011bj\u0161\u00edch spole\u010denstv\u00edch p\u0159\u00edrodn\u00edch n\u00e1rod\u016f, p\u0159edstavuj\u00ed toti\u017e jak\u00e9si soci\u00e1ln\u00ed, n\u00e1bo\u017eensk\u00e9 i etno-psychologick\u00e9 muzeum, v n\u011bm\u017e se uchovaly archaick\u00e9 \u017eivotn\u00ed zp\u016fsoby, rity i naz\u00edr\u00e1n\u00ed na sv\u011bt, jak\u00e9 u\u017e na v\u011bt\u0161\u00ed \u010d\u00e1sti planety p\u0159ekryla industri\u00e1ln\u00ed euro-americk\u00e1 kultura. Tyto zem\u011b n\u00e1m tak poskytuj\u00ed n\u00e1zorn\u00fd obr\u00e1zek, jak asi vypadal – a to i na ment\u00e1ln\u00ed \u00farovni – evropsk\u00fd starov\u011bk p\u0159ed p\u0159\u00edchodem k\u0159es\u0165anstv\u00ed \u010di evropsk\u00fd st\u0159edov\u011bk p\u0159ed n\u00e1stupem modern\u00ed civilizace. A nav\u00edc n\u00e1m takov\u00e1 sv\u011bdectv\u00ed vypov\u00eddaj\u00ed o univerzalit\u011b psychick\u00fdch jev\u016f, je\u017e se zdaj\u00ed b\u00fdt v\u0161elidsk\u00e9 jak v prostoru, tak v \u010dase.<\/p>\n