{"id":280,"date":"2023-04-21T00:20:32","date_gmt":"2023-04-20T22:20:32","guid":{"rendered":"https:\/\/www.cestypsychotroniky.cz\/?p=280"},"modified":"2023-05-10T02:09:10","modified_gmt":"2023-05-10T00:09:10","slug":"prorocke-sny","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.cestypsychotroniky.cz\/index.php\/2023\/04\/21\/prorocke-sny\/","title":{"rendered":"Prorock\u00e9 sny"},"content":{"rendered":"

Ka\u017ed\u00fd, kdo se aspo\u0148 trochu v\u011bnuje studiu t\u011bchto z\u00e1le\u017eitost\u00ed, brzy zjist\u00ed, \u017ee fenom\u00e9n prorock\u00fdch sn\u016f je nejroz\u0161\u00ed\u0159en\u011bj\u0161\u00edm typem nevysv\u011btliteln\u00fdch ment\u00e1ln\u00edch z\u00e1\u017eitk\u016f.<\/strong><\/p>\n

D\u00edky sv\u00e9 podstat\u011b je to ale tak\u00e9 jev nejv\u00edce nepochopen\u00fd, a co se jeho studia t\u00fd\u010de, ten nejt\u011b\u017e\u0161\u00ed.<\/p>\n

V \u0159\u00ed\u0161i div\u016f lidsk\u00e9 mysli je dosud ukryto mnoho tajemstv\u00ed, kter\u00e1 vzdoruj\u00ed v\u00fdzkumu a kter\u00e1 mu budou vzdorovat tak dlouho, dokud nebudeme m\u00edt k dispozici lep\u0161\u00ed n\u00e1stroje pozn\u00e1n\u00ed.<\/p>\n

Jist\u00fd pokrok se sice objevuje, ale pr\u00e1ce je to nesm\u00edrn\u011b \u00fanavn\u00e1 a pokrok mikroskopick\u00fd. Bylo t\u0159eba mnoha knih, aby se do nich ve\u0161ly z\u00e1znamy ka\u017edoro\u010dn\u00ed \u00farody sn\u016f, kter\u00e9 p\u0159edpov\u011bd\u011bly skute\u010dnost. Uv\u00e1d\u00edm zde pouze n\u011bkolik p\u0159\u00edpad\u016f, kter\u00e9 jsou zvl\u00e1\u0161t\u011b pozoruhodn\u00e9, jeliko\u017e mohou b\u00fdt do jist\u00e9 m\u00edry zobecn\u011bny.<\/p>\n

Poj\u010fme se pod\u00edvat na podivn\u00fd p\u0159\u00edpad pan\u00ed Winnie Wilkinsonov\u00e9 ze Sheffieldu v Anglii, kter\u00e1 jednoho letn\u00edho odpoledne roku 1962 ulehla ke kr\u00e1tk\u00e9mu odpo\u010dinku. U\u017e samo toto rozhodnut\u00ed bylo neobvykl\u00e9, proto\u017ee pan\u00ed 3ilkinsonov\u00e1 jen z\u0159\u00eddkakdy usnule za denn\u00edho sv\u011btla. A co se stalo, bylo neobvykl\u00e9 je\u0161t\u011b z jin\u00e9ho d\u016fvodu – pan\u00ed Wilkinsonov\u00e1 nejen\u017ee usnula, ale tak\u00e9 se j\u00ed zd\u00e1l sen. A j\u00ed se sny zd\u00e1ly velice, velice v\u00fdjime\u010dn\u011b. Ve v\u00fdpov\u011bdi, kterou n\u00e1sledn\u011b u\u010dinila na policii, pan\u00ed Wilkinsonov\u00e1 prohl\u00e1sila, \u017ee se j\u00ed zd\u00e1lo, \u017ee sly\u0161\u00ed vytrval\u00e9 bu\u0161en\u00ed na dve\u0159e. Kdy\u017e dve\u0159e ve snu otev\u0159ela, nalezla tam rozru\u0161enou \u017eenu, kterou p\u0159edt\u00edm nikdy v \u017eivot\u011b nevid\u011bla. Ta \u017eena ji ozn\u00e1mila, \u017ee pan Wilkinson pr\u00e1v\u011b spadl z le\u0161en\u00ed, t\u011b\u017ece se zranil a \u017ee by ji r\u00e1d vid\u011bl.<\/p>\n

V tuhle chv\u00edli se pan\u00ed Wilkinsonov\u00e1 probudila. P\u0159esto\u017ee ji\u017e p\u016fl roku \u017eili s man\u017eelem odd\u011blen\u011b a p\u0159ipravovali se na rozvod, nep\u0159\u00edjemn\u00fd sen pan\u00ed Wilkinsonovou rozru\u0161il. Bylo patn\u00e1ct hodin a dvan\u00e1ct minut. Pan\u00ed Wilkinsonov\u00e1 zatelefonovala zam\u011bstnavateli sv\u00e9ho mu\u017ee a ten ji ujistil, \u017ee se \u017e\u00e1dn\u00e1 nehoda nestala. Den na to, v patn\u00e1ct hodin a dvan\u00e1ct minut, se pan Wilkinson zabil, kdy\u017e se n\u00e1hle zhroutilo cel\u00e9 le\u0161en\u00ed, na kter\u00e9m zrovna pracoval.<\/p>\n

Na ja\u0159e roku 1915 se p\u0159edn\u00ed britsk\u00fd profesor I. B. S. Holbourne vracel z velice \u00fasp\u011b\u0161n\u00e9ho p\u0159edn\u00e1\u0161kov\u00e9ho turn\u00e9 po Spojen\u00fdch st\u00e1tech. zamluvil si cestu na velik\u00e9m zaoce\u00e1nsk\u00e9m parn\u00edku Lusitania, dobr\u00e9 a rychl\u00e9 lodi. R\u00e1no 7. kv\u011btna 1915 sed\u011bla profesorova \u017eena Marion doma v knihovn\u011b v pohodln\u00e9m k\u0159esle. Na chvilku usnula a zd\u00e1l se j\u00ed sen – za dan\u00fdch okolnost\u00ed sen pom\u011brn\u011b zneklid\u0148uj\u00edc\u00ed. Zd\u00e1lo se j\u00ed, \u017ee je na palub\u011b obrovsk\u00e9ho zaoce\u00e1nsk\u00e9ho parn\u00edku, kter\u00fd se dostal do \u00fazk\u00fdch. Lo\u010f se hroziv\u011b nakl\u00e1n\u011bla. Z\u00e1chrann\u00e9 \u010dluny ji\u017e byly spu\u0161t\u011bny na vodu. Lid\u00e9 vzru\u0161en\u011b pob\u00edhali kolem, ale nikde nebylo vid\u011bt \u017e\u00e1dnou paniku \u010di zmatek. Pan\u00ed Holbourneov\u00e1 st\u00e1la na horn\u00ed palub\u011b pot\u00e1p\u011bj\u00edc\u00ed se lodi, a kdy\u017e se objevil mlad\u00fd d\u016fstojn\u00edk, ot\u00e1zala se ho, zda je na palub\u011b jej\u00ed man\u017eel. D\u016fstojn\u00edk ji ujistil, \u017ee profesor Holbourne ji\u017e lo\u010f opustil v jednom ze z\u00e1chrann\u00fdch \u010dlun\u016f. S t\u00edm se pan\u00ed Holbourneov\u00e1 probudila v knihovn\u011b vlastn\u00edho domu a byla zna\u010dn\u011b rozru\u0161en\u00e1.<\/p>\n

P\u0159i sn\u00eddani t\u00e9ho\u017e r\u00e1na rozeb\u00edrala pan\u00ed Holbourneov\u00e1 sv\u016fj sen s rodinou. V\u0161ichni se j\u00ed v\u0161ak sm\u00e1li – „jenom dal\u0161\u00ed no\u010dn\u00ed m\u016fra“, odbyli ji. Ji\u017e o n\u011bkolik hodin pozd\u011bji v\u0161ak byli nuceni zm\u011bnit n\u00e1zor, nebo\u0165 se ve zpr\u00e1v\u00e1ch doslechli, \u017ee skv\u011bl\u00e1 Lusitania byla potopena po \u00fatoku n\u011bmeck\u00e9 ponorky nedaleko irsk\u00e9ho pob\u0159e\u017e\u00ed a \u017ee ztr\u00e1ty na \u017eivotech jsou zna\u010dn\u00e9. Pozd\u011bji se dozv\u011bd\u011bli, \u017ee profesor Holbourne pomohl mnoha lidem obl\u00e9knout z\u00e1chrann\u00e9 vesty a nasednout do \u010dlun\u016f, ne\u017e s\u00e1m dostal rozkaz opustit lo\u010f. Profesor ne\u0161t\u011bst\u00ed p\u0159e\u017eil, a kdy\u017e mu jeho \u017eena Madion popsala mlad\u00e9ho d\u016fstojn\u00edka, kter\u00e9ho se ve snu vypt\u00e1vala, lehce v n\u011bm rozeznal mu\u017ee, jen\u017e mu p\u0159ik\u00e1zal nasednout do \u010dlunu – p\u0159esn\u011b tak, jak to pan\u00ed Holbourneov\u00e1 vid\u011bla ve snu.<\/p>\n

Opravna obuvi Josepha Ammera se nach\u00e1zela v chud\u00e9 \u010dtvrti Indianapolisu, kde byly ceny dvojn\u00e1sob d\u016fle\u017eit\u00e9. Joe pracoval dob\u0159e a lid\u00e9 ho m\u011bli r\u00e1di – byl to tich\u00fd, p\u0159\u00e1telsk\u00fd \u010dlov\u011bk, v\u017edycky ochotn\u00fd poslou\u017eit. \u017dil si spokojen\u011b se svou \u017eenou Ruth a synem Oskarem, kter\u00fd s vyznamen\u00e1n\u00edm dokon\u010dil st\u0159edn\u00ed \u0161kolu a byl vynikaj\u00edc\u00edm atletem; otec byl na n\u011bj velmi py\u0161n\u00fd. \u017dili si spokojen\u011b a\u017e do onoho zpropaden\u00e9ho hork\u00e9ho odpoledne 7. srpna roku 1962. Toho dne nep\u0159i\u0161el \u0161edes\u00e1tisedmilet\u00fd Sy\u0159an dom\u016f na ob\u011bd jako jindy. Jeho \u017eena se probudila z kr\u00e1tk\u00e9ho sp\u00e1nku; zd\u00e1l se j\u00ed hrozn\u00fd sen. Pozd\u011bji \u0159ekla policii, \u017ee ve snu vid\u011bla man\u017eela, jak z\u00e1pas\u00ed s mu\u017eem, kter\u00fd opakovan\u011b m\u00e1val kladivem a potom utekl z obchodu.<\/p>\n

Pan\u00ed Ammerov\u00e1 se probudila a pod\u00edvala se na hodinky. Man\u017eel tu u\u017e d\u00e1vno m\u011bl b\u00fdt, ale mo\u017en\u00e1 se zdr\u017eel, aby dod\u011blal n\u011bjakou nal\u00e9havou zak\u00e1zku, jako u\u017e tolikr\u00e1t. Po\u010dkala je\u0161t\u011b p\u016fl hodiny, ale po\u0159\u00e1d se nemohla zbavit nep\u0159\u00edjemn\u00e9ho pocitu z toho stra\u0161n\u00e9ho snu. Nandala do ko\u0161\u00edku n\u011bjak\u00e9 j\u00eddlo a posp\u00edchala do man\u017eelova obchodu, vzd\u00e1len\u00e9ho jen n\u011bkolik blok\u016f. Dve\u0159e byly doko\u0159\u00e1n, ale v takov\u00e9m horku to nebylo nic zvl\u00e1\u0161tn\u00edho. Jen\u017ee na podlaze za pultem le\u017eelo t\u011blo Joea Ammera. Ruce m\u011bl za z\u00e1dy sv\u00e1zan\u00e9 \u0161evcovsk\u00fdm motouzem a evidentn\u011b byl brut\u00e1ln\u011b utlu\u010den k smrti kladivem, kter\u00e9 le\u017eelo opod\u00e1l. V pokladn\u011b chyb\u011blo p\u00e1r dolar\u016f – ty ho st\u00e1ly \u017eivot.<\/p>\n

Policist\u00e9 jen neochotn\u011b vyslechli popis vraha, kter\u00e9ho ne\u0161\u0165astn\u00e1 \u017eena vid\u011bla p\u0159ed n\u011bkolika hodinami ve snu. Shodou okolnost\u00ed v\u0161ak byli zanedlouho upozorn\u011bni, \u017ee kdosi vid\u011bl mu\u017ee, na kter\u00e9ho se popis pan\u00ed Ammerov\u00e9 dob\u0159e hodil, jak si z rukou sm\u00fdv\u00e1 krev nedalek\u00e9 tavern\u011b, jen n\u011bkolik minut pot\u00e9, co byl pan Ammer zavra\u017ed\u011bn. Podez\u0159el\u00fd byl nejen oble\u010den tak, jak to pan\u00ed Ammerov\u00e1 popsala, ale tak\u00e9 vypadal jako mu\u017e z jej\u00edho podivn\u00e9ho snu. Proces s Williamem Edmondsem se konal u soudu v Indianapolisu v kv\u011btnu roku 1963.<\/p>\n

Sen pan\u00ed Ammerov\u00e9 pochopiteln\u011b nebyl uzn\u00e1n jako d\u016fkaz, a\u010dkoli hr\u00e1l v cel\u00e9m p\u0159\u00edpadu tak d\u016fle\u017eitou roli. Obh\u00e1jce se sna\u017eil sv\u00e9ho klienta omluvit t\u00edm, \u017ee byl natolik pod vlivem drog, \u017ee v\u016fbec nev\u011bd\u011bl, co d\u011bl\u00e1, ale porota uznala Edmondse vinn\u00fdm v pln\u00e9m rozsahu a odsoudila ho k do\u017eivotn\u00edmu v\u011bzen\u00ed – za vra\u017edu, kterou pan\u00ed Ammerov\u00e1 vid\u011bla ve snu.<\/p>\n

Podobn\u00e9 zl\u00e9 znamen\u00ed jako ve snu pan\u00ed Ammerov\u00e9 se objevilo tak\u00e9 ve snu pan\u00ed Toppov\u00e9 z East Orange v New Jersey. V kv\u011btnu roku 1938 se pan\u00ed Toppov\u00e9 zd\u00e1l sen, ve kter\u00e9m jej\u00edho man\u017eela ubodal \u0159eznick\u00fdm no\u017eem k smrti mal\u00fd dlouhovlas\u00fd mu\u017e. Pan Topp, kucha\u0159 na parn\u00edku City of Norfolk, se snu sv\u00e9 \u017eeny jen sm\u00e1l. Rezolutn\u011b odm\u00edtl jej\u00ed prosby, aby se p\u0159\u00ed\u0161t\u00ed plavby lodi ne\u00fa\u010dastni.. Hlouposti! – odbyl ji. Pan\u00ed Toppovou v\u0161ak sen natolik vyd\u011bsil, \u017ee o n\u011bm \u0159ekla sv\u00fdm p\u0159\u00e1tel\u016fm a p\u0159\u00edbuzn\u00fdm a prosila je, aby se pokusili man\u017eela od plavby odradit. N\u011bkte\u0159\u00ed z nich to zkusili, ale nepo\u0159\u00eddili o nic v\u00edc ne\u017e ona sama. V\u011bt\u0161inou se j\u00ed v\u0161ak vysm\u00e1li a tvrdili j\u00ed, \u017ee je to jen p\u0159irozen\u00fd n\u00e1sledek zka\u017een\u00e9ho \u017ealudku nebo n\u011b\u010deho podobn\u00e9ho – obvykl\u00e9 „vysv\u011btlen\u00ed“, kter\u00e9 nevysv\u011btluje v\u016fbec nic.<\/p>\n

Ernest Topp vyplul podle pl\u00e1nu. V noci 16. kv\u011btna 1938, kdy\u017e bylo lo\u010f City of Norfolk na cest\u011b do Lond\u00fdna, se pan\u00ed Toppov\u00e9 op\u011bt zd\u00e1l sen, jak je jej\u00ed mu\u017e ubod\u00e1n k smrti ve rva\u010dce s mal\u00fdm mu\u017eem s dlouh\u00fdmi \u010dern\u00fdmi vlasy. S v\u00fdk\u0159ikem se probudila. Bud\u00edk ukazoval p\u011bt hodin r\u00e1no. To odpoledne obdr\u017eela pan\u00ed Toppov\u00e1 telegram z lodi, kter\u00e1 pr\u00e1v\u011b zakotvila v p\u0159\u00edstavu v Lond\u00fdn\u011b. Na blanket\u011b st\u00e1lo, \u017ee jej\u00ed man\u017eel byl ubod\u00e1n k smrti jak\u00fdmsi \u0160pan\u011blem jm\u00e9nem Christ Magurrio. Vrah po sp\u00e1chan\u00e9m \u010dinu vysko\u010dil z lodi a t\u0159i \u010dlenov\u00e9 pos\u00e1dky, kte\u0159\u00ed se ho sna\u017eili zachr\u00e1nit, p\u0159i\u0161li spolu s n\u00edm o \u017eivot, kdy\u017e se spu\u0161t\u011bn\u00fd z\u00e1chrann\u00fd \u010dlun na rozbou\u0159en\u00e9m mo\u0159i p\u0159vrhl. Detaily osudn\u00e9 rva\u010dky, jak je popsal majitel lodi, se p\u0159esn\u011b shodovaly s t\u00edm, co pan\u00ed Toppov\u00e1 vid\u011bla ve sv\u00e9m p\u0159\u00ed\u0161ern\u00e9m snu.<\/p>\n

Paolo Grillo byl farm\u00e1\u0159, kter\u00fd pro\u017eil cel\u00fdch t\u0159ia\u0161edes\u00e1t let sv\u00e9ho \u017eivota na mal\u00e9m kousku zem\u011b bl\u00edzko Treviglana v italsk\u00e9 provincii Bergamo. R\u00e1no 27. listopadu 1952 Paolo ne\u0161el na pole, jako to d\u011bl\u00e1val obvykle, ale m\u00edsto toho cel\u00e9 dopoledne obch\u00e1zel sousedy a vypr\u00e1v\u011bl jim o podivn\u00e9m snu, kter\u00fd se mu zd\u00e1l p\u0159ede\u0161l\u00e9 noci. „Zd\u00e1lo se mi,“ \u0159\u00edkal, „o jednom p\u0159\u00edteli, se kter\u00fdm jsem byli za prvn\u00ed sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky v z\u00e1kopech. Byl jsem s n\u00edm, kdy\u017e ho zas\u00e1hla kulka odst\u0159elova\u010de – zem\u0159el mi v n\u00e1ru\u010d\u00ed o chv\u00edli pozd\u011bji. V\u010dera v noci ke mn\u011b ve snu p\u0159i\u0161el, polo\u017eil mi ruku na rameno, a kdy\u017e jsem se na n\u011bj pod\u00edval, \u0159ekl: ,Bu\u010f p\u0159ipraven, Grillo, dnes p\u016fjde\u0161 se mnou.“<\/p>\n

Soused\u00e9 se na\u017eili Grilla ujistit, \u017ee se strachuje pro nic za nic. V\u0161ichni m\u00e1me ob\u010das \u0161patn\u00e9 sny. N\u011bkte\u0159\u00ed z nich dokonce vzpom\u00ednali na podobn\u00e9 sny, ze kter\u00fdch pak nic nebylo. Grillo v\u0161ak odch\u00e1zel a kroutil hlavou. Byl jasn\u00fd, tepl\u00fd, slune\u010dn\u00fd den. Pole pot\u0159ebovalo jeho p\u00e9\u010di, ale Grillo se rozhodl, \u017ee by mu pr\u00e1ce v takov\u00fd den mohla p\u0159in\u00e9st sm\u016flu – str\u00e1v\u00ed odpoledne ve sv\u00e9m obl\u00edben\u00e9m houpac\u00edm k\u0159esle p\u0159ed chalupou. A tam ho tak\u00e9 k ve\u010deru na\u0161li – mrtv\u00e9ho. Zem\u0159el na infarkt.<\/p>\n

Sir Henry Wilson je zmi\u0148ov\u00e1n v historick\u00fdch knih\u00e1ch jako gener\u00e1l britsk\u00fdch pozemn\u00edch vojsk z po\u010d\u00e1tku prvn\u00ed sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky. Pozd\u011bj\u0161\u00ed obdob\u00ed jeho v\u00fdznamn\u00e9 kari\u00e9ry zahrnovalo \u010dlenstv\u00ed v parlamentu, kde reprezentoval irsk\u00fd North Down. Vzhledem k tomu, \u017ee byl dlouholet\u00fdm p\u0159\u00edtelem lady Londonderry, velk\u00e9 d\u00e1my lond\u00fdnsk\u00e9 spole\u010dnosti, bylo jen p\u0159irozen\u00e9, \u017ee tato lady ud\u011blala v\u0161e pro to, aby mohla sira Wilsona pozvat na ve\u010d\u00edrek, kter\u00fd po\u0159\u00e1dala ve sv\u00e9m dom\u011b v \u010dervnu roku 1922. Sir Henry byl tou dobou na loveck\u00e9m z\u00e1me\u010dku ve Skotsku a stal se tak posledn\u00edm – t\u0159in\u00e1ct\u00fdm – hostem. Sir Henry by z\u0159ejm\u011b nebyl nijak vyveden z m\u00edry, kdyby v\u011bd\u011bl, \u017ee je t\u0159in\u00e1ct\u00fd. Ani hostitelka tomu nev\u011bnovala pozornost. Nebyli pov\u011br\u010div\u00ed. Ale mo\u017en\u00e1 m\u011bli b\u00fdt.<\/p>\n

Lady Londonderry se m\u00e1lokdy n\u011bco zd\u00e1lo, ale t\u00e9 noci m\u011bla velice \u017eiv\u00fd, nezapomenuteln\u00fd sen. Vid\u011bla v n\u011bm sira Henryho Wilsona v jeho slavnostn\u00ed vojensk\u00e9 uniform\u011b, jak nastupuje do tax\u00edku. Sed\u011bl s\u00e1m na zadn\u00edm sedadle. Taxi projelo ulicemi Lond\u00fdna a zastavilo p\u0159ed rezidenc\u00ed sira Henryho, kterou lady Londonderry ihned rozpoznala. Sir Henry vystoupil, urovnal si uniformu, zaplatil \u0159idi\u010di a svi\u017en\u011b vykro\u010dil ke dve\u0159\u00edm, zat\u00edmco se taxi vzdalovalo dol\u016f ulic\u00ed. Kdy\u017e se sir Henry naklonil ke dve\u0159\u00edm, aby zasunul kl\u00ed\u010d do z\u00e1mku, vyno\u0159ili se zpoza sloupu dva mu\u017ei, rozb\u011bhli se k n\u011bmu a vyt\u00e1hli z kab\u00e1tu pistole. Lady Londonderry cht\u011bla vyk\u0159iknout n\u011bjak\u00e9 varov\u00e1n\u00ed, ale nemohla ze sebe dostat ani hl\u00e1sku.<\/p>\n

Gener\u00e1l usly\u0161el kroky, ale ne\u017e se sta\u010dil oto\u010dit, jeden z \u00fato\u010dn\u00edk\u016f ji\u017e vyst\u0159elil. Gener\u00e1lovi se po uniform\u011b mezi lopatkami za\u010dala rozl\u00e9vat rud\u00e1 skvrna. Poklesl v kolenou a levou rukou se zachytil sloupku. Druhou rukou je\u0161t\u011b vyt\u00e1hl z pochvy sv\u016fj ob\u0159adn\u00ed me\u010d. Kdy\u017e se oto\u010dil \u010delem ke sv\u00fdm vrah\u016fm, ozvaly se dal\u0161\u00ed v\u00fdst\u0159ely, po kter\u00fdch se sir Henry svezl na schody a z\u016fstal bez hnut\u00ed le\u017eet. Pistoln\u00edci utekli a lady Londonderry se s v\u00fdk\u0159ikem probudila, cel\u00e1 zalit\u00e1 potem.<\/p>\n

T\u00e9m\u011b\u0159 okam\u017eit\u011b k n\u00ed p\u0159ib\u011bhl jej\u00ed man\u017eel a vyd\u011b\u0161en\u00e1 \u017eena mu vypr\u00e1v\u011bla sv\u016fj stra\u0161ideln\u00fd sen. Sna\u017eil se j\u00ed uklidnit, \u0159\u00edkal, \u017ee to nem\u00e1 se skute\u010dnost\u00ed nic spole\u010dn\u00e9ho, byl to jenom zl\u00fd sen, nic v\u00edc. Nakonec, aby celou z\u00e1le\u017eitost n\u011bjak ukon\u010dil, zatelefonoval do rezidence sira Henryho, kde ho ujistili, \u017ee je v\u0161e v po\u0159\u00e1dku a \u017ee gener\u00e1l v klidu sp\u00ed. Lady Londonderry se v\u0161ak nemohla zbavit dojmu, \u017ee se stala jak\u00fdmsi p\u0159edb\u011b\u017en\u00fdm sv\u011bdkem vra\u017edy sira Henryho. \u0158ekla o tom n\u011bkolika p\u0159\u00e1tel\u016fm, ale v\u0161ichni j\u00ed radili, aaby se na to sna\u017eila zapomenout, a hlavn\u011b aby s t\u00edm nesmyslem neobt\u011b\u017eovala sira Henryho. Deset dn\u00ed pot\u00e9, co se lady Londonderry zd\u00e1l onen tolik diskutovan\u00fd sen, byl sir Henry vzhledem ke sv\u00fdm v\u00e1le\u010dn\u00fdm z\u00e1sluh\u00e1m vybr\u00e1n, aby odhalil pam\u00e1tn\u00edk ob\u011btem v\u00e1lky na Paddingtonsk\u00e9m n\u00e1dra\u017e\u00ed. Pro tuto p\u0159\u00edle\u017eitost pova\u017eoval sir Henry za vhodn\u00e9 obl\u00e9ci si svou slavnostn\u00ed vojenskou uniformu, Kdy\u017e ob\u0159ad skon\u010dil, nastoupil sir Henry do tax\u00edku a vydal se dom\u016f.
\n\u0160edes\u00e1t vte\u0159in pot\u00e9, co zaplatil \u0159idi\u010di a vykro\u010dil ke dve\u0159\u00edm sv\u00e9ho bytu, le\u017eel ji\u017e sir Henry na schodech, st\u0159elen dv\u011bma mu\u017ei, kte\u0159\u00ed ihned po vra\u017ed\u011b utekli. P\u0159esn\u011b tak, jak to lady Londonderry vid\u011bla ve snu. V\u00fdjime\u010dn\u011b se stane i to, \u017ee sen o katastrof\u011b skon\u010d\u00ed radostn\u011b. Vezm\u011bme p\u0159\u00edpad Juliuse Dittmana a jeho snu, kter\u00fd se mu zd\u00e1l v b\u0159eznu roku 1956. Pan Dittman vlastnil obchod na rohu Huron Road a Ontario Street v Clevelandu ve st\u00e1t\u011b Ohio.<\/p>\n

Hned vedle jeho obchodu za\u010dala clevelandsk\u00e1 Parkametic Corporation stav\u011bt obrovsk\u00e9 n\u011bkolikapatrov\u00e9 parkovi\u0161t\u011b. Panu Dittmanovi se zd\u00e1l sen, \u017ee cel\u00e9 parkovi\u0161t\u011b se n\u00e1hle zhroutilo na jeho obchod a rozt\u0159\u00ed\u0161tilo ho na padr\u0165. Sen to byl natolik \u017eiv\u00fd, \u017ee hned r\u00e1no ode\u0161el do poji\u0161\u0165ovny a sjednal si poji\u0161t\u011bn\u00ed na \u00fanik zisku do v\u00fd\u0161e sto dvaceti tis\u00edc dolar\u016f. Poji\u0161t\u011bn\u00ed bylo uzav\u0159eno v p\u00e1tek 6. dubna 1956 ve t\u0159i hodiny odpoledne.<\/p>\n

V sobotu 7. dubna v sedm hodin r\u00e1no za\u010dala budova nov\u00e9ho parkovi\u0161t\u011b n\u00e1hle klesat. Na m\u00edsto p\u0159isp\u011bchali stavebn\u00ed in\u017een\u00fd\u0159i a d\u011bln\u00edci, aby celou stavbu podep\u0159eli. Vrchn\u00ed \u010d\u00e1st budovy parkovi\u0161t\u011b se v tu chv\u00edli odkl\u00e1n\u011bla u\u017e dva a p\u016fl metru od sv\u00e9 osy sm\u011brem nad st\u0159echu Dittmanova odchodu. M\u011bstsk\u00e9 \u00fa\u0159ady na\u0159\u00eddily str\u017een\u00ed budovy a Dittman\u016fv obchod musel b\u00fdt pochopiteln\u011b po \u010das demoli\u010dn\u00edch prac\u00ed z bezpe\u010dnostn\u00edch d\u016fvod\u016f uzav\u0159en. U\u0161l\u00fd zisk poji\u0161\u0165ovna samoz\u0159ejm\u011b zaplatila – d\u00edky varov\u00e1n\u00ed, kter\u00e9ho se dostalo panu Dittmanovi ve snu.<\/p>\n

Archiv KPUFO<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Ka\u017ed\u00fd, kdo se aspo\u0148 trochu v\u011bnuje studiu t\u011bchto z\u00e1le\u017eitost\u00ed, brzy zjist\u00ed, \u017ee fenom\u00e9n prorock\u00fdch sn\u016f je nejroz\u0161\u00ed\u0159en\u011bj\u0161\u00edm typem nevysv\u011btliteln\u00fdch ment\u00e1ln\u00edch<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":180,"comment_status":"closed","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[13],"tags":[15],"class_list":["post-280","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-zazitky","tag-sny"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.cestypsychotroniky.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/280","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.cestypsychotroniky.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.cestypsychotroniky.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.cestypsychotroniky.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.cestypsychotroniky.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=280"}],"version-history":[{"count":1,"href":"https:\/\/www.cestypsychotroniky.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/280\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":281,"href":"https:\/\/www.cestypsychotroniky.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/280\/revisions\/281"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.cestypsychotroniky.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media\/180"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.cestypsychotroniky.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=280"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.cestypsychotroniky.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=280"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.cestypsychotroniky.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=280"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}