{"id":305,"date":"2023-05-11T00:09:45","date_gmt":"2023-05-10T22:09:45","guid":{"rendered":"https:\/\/www.cestypsychotroniky.cz\/?p=305"},"modified":"2023-05-06T04:15:28","modified_gmt":"2023-05-06T02:15:28","slug":"na-hranicich-reality-2","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.cestypsychotroniky.cz\/index.php\/2023\/05\/11\/na-hranicich-reality-2\/","title":{"rendered":"Na hranic\u00edch reality (2)"},"content":{"rendered":"

Sd\u011blovac\u00ed prost\u0159edky na\u0161\u00ed doby n\u00e1s dnes a denn\u011b z\u00e1sobuj\u00ed p\u0159\u00edvalem zpr\u00e1v o r\u016fzn\u00fdch z\u00e1hadn\u00fdch \u00fakazech<\/strong><\/p>\n

MIMO\u0158\u00c1DN\u00c9 UD\u00c1LOSTI<\/strong><\/p>\n

Jak lze usuzovat z ostatn\u00edch dopis\u016f, nab\u00edzej\u00edc\u00edch n\u00e1m pohled do jeho soukrom\u00ed i ka\u017edodenn\u00edho \u017eivota, byl to inteligentn\u00ed, vyrovnan\u00fd, racion\u00e1ln\u011b uva\u017euj\u00edc\u00ed \u010dlov\u011bk, kter\u00fd nem\u011bl sklon k extr\u00e9m\u016fm a st\u00e1l docela „p\u0159i zemi“. Svou harmonickou, st\u0159\u00edzlivou a bytostn\u011b lidskou osobnost\u00ed jako by p\u0159\u00edmo symbolizoval odch\u00e1zej\u00edc\u00ed v\u011bk klasick\u00e9 \u0159\u00edmsk\u00e9 kultury. Pr\u00e1v\u011b proto ocitujeme p\u0159\u00edslu\u0161n\u00fd dopis v maxim\u00e1ln\u00ed mo\u017en\u00e9 \u0161\u00ed\u0159i:<\/p>\n

***<\/p>\n

LICINIU SUROVI.<\/p>\n

Voln\u00fd \u010das n\u00e1m poskytuje p\u0159\u00edle\u017eitost, abych j\u00e1 se n\u011bco nau\u010dil a ty abys m\u011b pou\u010dil. R\u00e1d bych tedy v\u011bd\u011bl, zda si mysl\u00ed\u0161, \u017ee duchov\u00e9 jsou a \u017ee maj\u00ed n\u011bjakou podobu a moc, anebo \u017ee to jsou pr\u00e1zdn\u00e1 a lich\u00e1 slova, nab\u00fdvaj\u00edc\u00ed podoby jen na\u0161\u00edm strachem.<\/p>\n

Jsem naklon\u011bn v\u011b\u0159it v jejich existenci hlavn\u011b podle toho, co – jak jsem sly\u0161el – se p\u0159ihodilo Curtiu Rufovi. Je\u0161t\u011b jako zcela nezn\u00e1m\u00fd mlad\u00fd mu\u017e se dostal do dru\u017einy spr\u00e1vce Afriky. Jednou na sklonku dne se proch\u00e1zel v kolon\u00e1d\u011b. Najednou proti n\u011bmu jde \u017eensk\u00e1 postava nadp\u0159irozen\u011b velikosti a kr\u00e1sy; pod\u011b\u0161en sly\u0161el, jak mu \u0159\u00edk\u00e1, \u017ee je Afrika znal\u00e1 budoucnosti. P\u0159edpov\u00eddala, \u017ee Curtius p\u016fjde do \u0158\u00edma, dos\u00e1hne tam \u010detn\u00fdch \u00fa\u0159ad\u016f, s nejv\u011bt\u0161\u00ed moc\u00ed se op\u011bt vr\u00e1t\u00ed do Afriky a tam zem\u0159e.<\/p>\n

V\u0161echno se splnilo. Krom\u011b toho se vypr\u00e1v\u00ed, \u017ee kdy\u017e p\u0159ist\u00e1val v Kart\u00e1gu a vystupoval z lodi, zjevila se t\u00e1\u017e postava na b\u0159ehu. Skute\u010dn\u011b brzy onemocn\u011bl, a jeliko\u017e si budoucnost vykl\u00e1dal z minulosti a ne\u0161t\u011bst\u00ed ze \u0161t\u011bst\u00ed, vzdal se na rozd\u00edl od sv\u00fdch lid\u00ed nad\u011bje na uzdraven\u00ed.<\/p>\n

Dal\u0161\u00ed p\u0159\u00edhoda, kterou budu vypr\u00e1v\u011bt, jak jsem ji sly\u0161el, je je\u0161t\u011b d\u011bsiv\u011bj\u0161\u00ed a nem\u011bn\u011b zvl\u00e1\u0161tn\u00ed. V Ath\u00e9n\u00e1ch byl d\u016fm, velk\u00fd a prostorn\u00fd, ale m\u011bl \u0161patnou pov\u011bst, \u017ee p\u0159in\u00e1\u0161\u00ed ne\u0161t\u011bst\u00ed. V no\u010dn\u00edm tichu se oz\u00fdvalo \u0159in\u010den\u00ed \u017eeleza a p\u0159i pozorn\u011bj\u0161\u00edm naslouch\u00e1n\u00ed ch\u0159est\u011bn\u00ed \u0159et\u011bz\u016f nejprve zd\u00e1lky a pak docela zbl\u00edzka. Nakonec se zjevilo stra\u0161idlo, vychrtl\u00fd sta\u0159ec obalen\u00fd \u0161p\u00ednou, s dlouh\u00fdmi vousy a zje\u017een\u00fdmi vlasy, na nohou m\u011bl pouta a na rukou \u0159et\u011bzy, jimi\u017e ch\u0159estil. Proto obyvatel\u00e9 domu ze strachu probd\u011bli cel\u00e9 noci v hr\u016fze a \u00fazkosti. Bd\u011bn\u00ed m\u011blo za n\u00e1sledek onemocn\u011bn\u00ed a potom, jak byli st\u00e1le v\u00edce vyd\u011b\u0161eni, smrt, nebo\u0165 n\u011bkdy i ve dne, kdy\u017e p\u0159\u00edzrak zmizel, st\u00e1le se jim m\u00edhal p\u0159ed o\u010dima a strach trval d\u00e9le ne\u017e p\u0159\u00ed\u010dina strachu. Proto opustili d\u016fm, odsoudili jej k zpustnut\u00ed a v\u0161echno p\u0159enechali jenom stra\u0161idlu. St\u00e1le jej ov\u0161em nab\u00edzeli ke koupi nebo k pronajmut\u00ed, kdyby se n\u00e1hodou na\u0161el n\u011bkdo, kdo by neznal jeho hr\u016fzy.<\/p>\n

Do Ath\u00e9n tehdy p\u0159i\u0161el filozof Ath\u00e9nod\u00f3ros, p\u0159e\u010detl si v\u00fdv\u011bsku, a kdy\u017e usly\u0161el cenu, vyptal se na v\u0161echno, proto\u017ee mu byla podez\u0159el\u00e1 l\u00e1ce, a v\u0161echno se dov\u011bd\u011bl. P\u0159esto, \u010di sp\u00ed\u0161e pr\u00e1v\u011b proto, si d\u016fm pronajal. Kdy\u017e se po\u010dalo stm\u00edvat, poru\u010d\u00ed, aby mu ustlali v p\u0159edn\u00ed \u010d\u00e1sti domu, d\u00e1 si p\u0159in\u00e9st z\u00e1pisn\u00edk, pis\u00e1tko a sv\u011btlo; v\u0161echny sv\u00e9 lidi po\u0161le dovnit\u0159 domu, s\u00e1m soust\u0159ed\u00ed sv\u00e9 my\u0161lenky, o\u010di a ruku k psan\u00ed, aby si nezam\u011bstnan\u00e1 mysl nevym\u00fd\u0161lela p\u0159\u00edzraky, o nich\u017e sly\u0161ela, a zbyte\u010dn\u00fd strach. Na po\u010d\u00e1tku no\u010dn\u00ed ticho jako v\u0161ude jinde, potom \u0159in\u010den\u00ed \u017eeleza, ch\u0159est\u011bn\u00ed pout. Nezvedl o\u010di, nepou\u0161t\u011bl z ruky pero, ale zatvrzoval svou mysl a d\u011blal, \u017ee nic nesly\u0161\u00ed. Tu se hluk zv\u011bt\u0161oval, p\u0159ibli\u017eoval a byl na prahu, bylo jej sly\u0161et u\u017e v m\u00edstnosti. Filozof se ohl\u00e9dne, spat\u0159\u00ed a rozezn\u00e1 postavu, o n\u00ed\u017e sly\u0161el vypr\u00e1v\u011bt. St\u00e1la a kynula prstem, jako by ho volala; on naopak nazna\u010d\u00ed rukou, aby trochu po\u010dkala, a op\u011bt se v\u011bnuje sv\u00e9mu psan\u00ed. Postava chrastila \u0159et\u011bzy nad jeho hlavou; filozof se op\u011bt ohl\u00e9dne a spat\u0159\u00ed, \u017ee mu kyne jako prve, proto neme\u0161k\u00e1, vezme sv\u011btlo a jde za n\u00ed. Stra\u0161idlo kr\u00e1\u010delo pomal\u00fdm krokem, jako by je t\u00ed\u017eila pouta. Kdy\u017e zabo\u010dilo na domovn\u00ed dv\u016fr, n\u00e1hle se rozplynulo a sv\u00e9ho pr\u016fvodce opustilo. Jak z\u016fstal s\u00e1m, ozna\u010dil m\u00edsto tr\u00e1vou a list\u00edm, je\u017e natrhal. Druh\u00e9ho dne dojde za m\u011bstsk\u00fdmi \u00fa\u0159edn\u00edky a popros\u00ed je, aby dali na tom m\u00edst\u011b kopat. Najdou se tam v \u0159et\u011bzech zapleten\u00e9 kosti, kter\u00e9, cel\u00e9 zv\u011btral\u00e9, tam zbyly jako jedin\u00fd poz\u016fstatek spoutan\u00e9ho t\u011bla zetlel\u00e9ho p\u016fsoben\u00edm \u010dasu a hl\u00edny: byly sebr\u00e1ny a poh\u0159beny na st\u00e1tn\u00ed \u00fatraty. Kdy\u017e se duchu zem\u0159el\u00e9ho dostalo n\u00e1le\u017eit\u00e9ho pokoje, d\u016fm ho byl zbaven.<\/p>\n

Za v\u011brohodnost tohoto p\u0159\u00edb\u011bhu ru\u010d\u00ed jin\u00ed; j\u00e1 se v\u0161ak mohu zaru\u010dit jin\u00fdm za tohle: M\u00e1m propu\u0161t\u011bnce, kter\u00fd nen\u00ed zcela nevzd\u011blan\u00fd. Na jedn\u00e9 posteli s n\u00edm spal jeho mlad\u0161\u00ed bratr. Tomu se zd\u00e1lo, \u017ee si n\u011bkdo sed\u00e1 na postel, bl\u00ed\u017e\u00ed se n\u016f\u017ekami k jeho hlav\u011b a dokonce mu st\u0159\u00edh\u00e1 vlasy z temene. Kdy\u017e se rozednilo, byl ost\u0159\u00edh\u00e1n na temeni a na zemi se na\u0161ly vlasy. Uplynula kr\u00e1tk\u00e1 doba a podobn\u00fd p\u0159\u00edpad potvrdil d\u0159\u00edv\u011bj\u0161\u00ed: Otrok spal spolu s jin\u00fdmi v m\u00edstnosti ur\u010den\u00e9 pro mlad\u00e9 otroky; vypr\u00e1v\u011bl pak, \u017ee okny ve\u0161ly dv\u011b postavy v b\u00edl\u00fdch tunik\u00e1ch, ost\u0159\u00edhaly ho ve span\u00ed a ode\u0161ly, kudy p\u0159i\u0161ly. Tak\u00e9 jeho jasn\u00fd den uk\u00e1zal ost\u0159\u00edhan\u00e9ho a vlasy roztrou\u0161en\u00e9 kolem. Pak se neudalo nic zvl\u00e1\u0161tn\u00edho, leda snad \u017ee jsem nebyl ob\u017ealov\u00e1n, ale mohl jsem b\u00fdt, kdyby Domitianus, za n\u011bho\u017e se to stalo, byl \u017eil d\u00e9le, nebo\u0165 v jeho pap\u00edrech se na\u0161lo Carovo ud\u00e1n\u00ed na mne; z toho lze soudit – proto\u017ee ob\u017ealovan\u00ed maj\u00ed ve zvyku si nechat r\u016fst vlasy -, \u017ee ost\u0159\u00edhan\u00e9 vlasy m\u00fdch lid\u00ed nazna\u010dovaly nebezpe\u010d\u00ed, je\u017e mi hrozilo.<\/p>\n

Proto t\u011b pros\u00edm, abys na to soust\u0159edil cel\u00fd sv\u016fj um. V\u011bc stoj\u00ed za to, abys o n\u00ed dlouho a d\u016fkladn\u00e9 uva\u017eoval, a tak\u00e9 j\u00e1 snad stoj\u00edm za to, abys v\u011bnoval trochu toho umu mne. l kdy\u017e obvykle v\u00e1\u017e\u00ed\u0161 v\u0161echno z obou stran, rozhodni se p\u0159ece jen trochu v\u00edc pro jednu, abys m\u00e9 nenechal na pochyb\u00e1ch a v nejistot\u011b, kdy\u017e prav\u00e9 proto jsem se dotazoval, abych p\u0159estal pochybovat. Bu\u010f zdr\u00e1v.“<\/p>\n

Pokra\u010dov\u00e1n\u00ed<\/em><\/p>\n

Z knihy:<\/strong>\u00a0<\/em><\/p>\n