{"id":330,"date":"2023-05-05T00:00:57","date_gmt":"2023-05-04T22:00:57","guid":{"rendered":"https:\/\/www.cestypsychotroniky.cz\/?p=330"},"modified":"2023-05-10T23:04:02","modified_gmt":"2023-05-10T21:04:02","slug":"delpassuv-experiment","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.cestypsychotroniky.cz\/index.php\/2023\/05\/05\/delpassuv-experiment\/","title":{"rendered":"Delpass\u016fv experiment"},"content":{"rendered":"

\u00a0– v\u011bdeck\u00fd pokus, kter\u00fd odhalil z\u00e1hadu smrti?<\/strong>
\nD\u00edky dosud utajovan\u00fdm experiment\u016fm se dostala v\u011bda a\u017e na okraj posmrtn\u00e9ho sv\u011bta, kter\u00fd byl dosud jen dom\u00e9nou mystiky. K nejp\u0159ekvapiv\u011bj\u0161\u00edm odhalen\u00edm p\u0159\u00edrodov\u011bdc\u016f zkoumaj\u00edc\u00edm hranici mezi \u017eivotem a smrt\u00ed pat\u0159\u00ed bezesporu Delpass\u016fv efekt.<\/p>\n

Fyzik a po\u010d\u00edta\u010dov\u00fd odborn\u00edk Jean Jasques Delpasse a neurolog William Jongh van Asyneck pracovali na po\u010d\u00e1tku sedmdes\u00e1t\u00fdch let v r\u00e1mci speci\u00e1ln\u00edho v\u00fdzkumn\u00e9ho projektu USA ve kter\u00e9m se pokusili dok\u00e1zat existenci dosud nezn\u00e1m\u00e9 bioenergie. P\u0159itom zcela ne\u010dekan\u011b u\u010dinili v\u00fdznamn\u00fd v\u011bdeck\u00fd objev.<\/p>\n

V\u0161e za\u010dalo t\u00edm, \u017ee se Delpasse kontaktoval s dr. Grey Walterem, prov\u00e1d\u011bj\u00edc\u00edm toho \u010dasu v\u00fdzkum v oblasti biofeedbacku, tedy postupu p\u0159i kter\u00e9m se funkce t\u011bla pova\u017eovan\u00e9 dosud za nekontrolovan\u00e9, daj\u00ed v\u011bdom\u011b \u0159\u00eddit. Sv\u00e9 pokusy prov\u00e1d\u011bl ve speci\u00e1ln\u00edm st\u0159edisku, s p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b star\u00fdmi lidmi, trp\u00edc\u00edmi hypertoni\u00ed. Tyto osoby s vysok\u00fdm tlakem ma\u010dkali p\u0159i nich v relaxovan\u00e9m stavu sp\u00edna\u010d a na obrazovce se objevoval ur\u010dit\u00fd obraz. Walter p\u0159itom pomoc\u00ed elektrod sn\u00edmal jejich k\u0159ivky mozkov\u00e9ho proudu na EEG. Sou\u010dasn\u011b se v\u017edy kr\u00e1tce p\u0159ed t\u00edm, ne\u017e pokusn\u00e1 osoba zapnula sp\u00edna\u010d, na EEG projevil proudov\u00fd n\u00e1raz, kter\u00fd nazval „vlnou p\u0159ipravenosti“. Pot\u00e9 dr. Walter mozkov\u00e9 elektrody spojil p\u0159es zesilova\u010d s televizn\u00edm p\u0159ij\u00edma\u010dem a adaptoval tak „vlnu p\u0159ipravenosti“ jako b\u011b\u017en\u00fd televizn\u00ed sign\u00e1l. Pokusn\u00e1 osoba ji\u017e nemusela ma\u010dkat sp\u00edna\u010d, sta\u010dilo jenom cht\u00edt jej zapnout a monitor se rozsv\u00edtil.<\/p>\n

Dr. Grey Waltera tr\u00e1pili probl\u00e9my, kter\u00e9 p\u0159i jeho experimentu nastali. Jakmile si toti\u017e osoba na jev zvykla, „vlna p\u0159ipravenosti“ p\u0159estala p\u016fsobit a nedala se vyvolat ani silou v\u016fle. T\u00edm ov\u0161em cel\u00fd jev ztr\u00e1cel na seriozn\u00ed v\u011bdeckosti, proto\u017ee ta p\u0159edpokl\u00e1d\u00e1, \u017ee experiment, aby byl uznan\u00fd, mus\u00ed b\u00fdt kdykoliv opakovateln\u00fd. Van Amsyneck, kter\u00fd na jin\u00e9m pracovi\u0161ti experimentoval se zdroji slab\u00e9ho elektromagnetick\u00e9ho z\u00e1\u0159en\u00ed, zjistil, \u017ee n\u011bkter\u00e9 jeho druhy jsou schopny uvolnit blok\u00e1dy \u00fanavy, kter\u00e9 vznikaj\u00ed pot\u00e9 co odezn\u00ed kouzlo novosti p\u0159i pokusech. Za ur\u010dit\u00fdch podm\u00ednek tak byli jeho pacienti schopni vyr\u00e1b\u011bt vlny p\u0159ipravenosti bez rozd\u00edlu jestli o tuto \u010dinnost maj\u00ed z\u00e1jem \u010di nikoliv.<\/p>\n

Delpasse van Amsyneckovy experimenty zaujali, nebo\u0165 v nich na\u0161el souvislost s Walterov\u00fdm televizn\u00edm pokusem. Z\u00e1rove\u0148 ho napadlo, \u017ee pokusn\u00e1 osoba by si m\u011bla „vlnu p\u0159ipravenosti“ ulo\u017eit do sv\u00e9 dlouhodob\u00e9 pam\u011bti. Tak by si j\u00ed mohla vyvolat kdykoliv. P\u0159i pozd\u011bj\u0161\u00edm, ji\u017e spole\u010dn\u00e9m eperimentov\u00e1n\u00ed obou v\u011bdc\u016f se zjistilo, \u017ee \u010dlov\u011bk, kter\u00fd si p\u0159ipom\u00edn\u00e1 nau\u010den\u00e9, sou\u010dasn\u011b vyr\u00e1b\u00ed nov\u00e9 „vlny p\u0159ipravenosti“. Proto v b\u011b\u017en\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b \u017eij\u00edc\u00edch osob je neoby\u010dejn\u011b obt\u00ed\u017en\u00e9 rozli\u0161it p\u016fvodn\u00ed „vlnu p\u0159ipravenosti“ od „vlny p\u0159ipravenosti“ vznikl\u00e9 z impulsu pam\u011bti.<\/p>\n

Van Ansynckovi hypertonici mohli ka\u017edou chv\u00edli dostat infarkt \u010di mozkovou mrtvici a tedy zem\u0159\u00edt. Jak\u00e1 situace nastane v p\u0159\u00edpad\u011b um\u00edraj\u00edc\u00edho \u010dlov\u011bka? Ten toti\u017e asi sotva bude myslet na tak bezv\u00fdznamnou v\u011bc, jako je zapojovac\u00ed sign\u00e1l a sotva bude m\u00edt chu\u0165 rozsv\u011bcet obrazovku. P\u016fvodn\u00ed \u00famysl vytv\u00e1\u0159et „vlny p\u0159ipravenosti“ bude le\u017eet zasut hluboko v podv\u011bdom\u00ed jeho pam\u011bti a nebude proto v tak d\u016fle\u017eit\u00e9m okam\u017eiku jako je um\u00edr\u00e1n\u00ed v\u00fdznamn\u00fd. Mimo to m\u016f\u017ee b\u00fdt pacient ji\u017e dlouho v bezv\u011bdom\u00ed a tak bude experiment m\u00edt o to jednozna\u010dn\u011bj\u0161\u00ed v\u00fdsledek. Delpasse v tom vid\u011bl pozoruhodnou souhru okolnost\u00ed, proto\u017ee v takov\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b by zem\u0159el \u010dlov\u011bk intenzivn\u011b cvi\u010den\u00fd ve vytv\u00e1\u0159en\u00ed vln p\u0159ipravenosti. Proto dostal n\u00e1pad, \u017ee kdyby van Asyneck\u016fv experiment spojil s n\u00e1cvikem Waltterova televizn\u00edho pokusu, dos\u00e1hl by t\u00edm mo\u017enosti ide\u00e1ln\u00edho z\u00e1znamu okam\u017eiku smrti, v p\u0159\u00edpad\u011b, \u017ee \u010d\u00e1st na\u0161eho byt\u00ed n\u011bjak\u00fdm zp\u016fsobem do posledn\u00edho okam\u017eiku z\u016fst\u00e1v\u00e1 zachov\u00e1na. Delpasse se s van Amsyneckem dohodli a pokra\u010dovali v pokusech spole\u010dn\u011b. Pacienti p\u0159ijali cvi\u010den\u00ed ochotn\u011b, proto\u017ee zap\u00ednat monitor pouze vlastn\u00edm cht\u011bn\u00edm jim navracelo sebev\u011bdom\u00ed ze sv\u00fdch vlastn\u00edch schopnost\u00ed. Delpasseho v\u0161ak p\u0159esto su\u017eovali neust\u00e1le obavy, \u017ee se program nesta\u010d\u00ed ulo\u017eit do jejich dlouhodob\u00e9 pam\u011bti a proto p\u0159im\u011bl van Amsynecka, aby nep\u0159est\u00e1val s hled\u00e1n\u00edm vhodn\u00fdch druh\u016f z\u00e1\u0159en\u00ed. St\u00e1le se toti\u017e objevovaly probl\u00e9my, \u017ee n\u011bkter\u00e9 druhy z\u00e1\u0159en\u00ed m\u011bly na vlny p\u0159ipravenosti vliv pozitivn\u00ed a jin\u00e9 naopak.<\/p>\n

Brzy nato se pokus do\u010dkal sv\u00e9ho praktick\u00e9ho ov\u011b\u0159en\u00ed. Jedna sedma\u0161edes\u00e1tilet\u00e1 pacientka po hypertonick\u00e9m chrlen\u00ed krve upadla do dlouhodob\u00e9ho k\u00f3matu, napojena na EEG a Walterovo pokusn\u00e9 za\u0159\u00edzen\u00ed, z\u00e1hy zem\u0159ela. Na encefalogramu se objevily charakteristick\u00e9 nulov\u00e9 linie oznamuj\u00edc\u00ed vyhasnut\u00ed mozkov\u00fdch vln. Tedy jist\u00e9 p\u0159\u00edznaky definitivn\u00edho konce, ze kter\u00e9ho ji\u017e nen\u00ed n\u00e1vratu. T\u011blo m\u016f\u017ee je\u0161t\u011b dlouho \u017e\u00edt, pl\u00edce d\u00edky p\u0159\u00edstroj\u016fm d\u00fdchat a krev ob\u00edhat, do skeln\u00fdch o\u010d\u00ed se v\u0161ak ji\u017e nikdy nevr\u00e1t\u00ed v\u011bdom\u00ed. P\u0159esto, pr\u00e1v\u011b v tomto okam\u017eiku pacientka rozsv\u00edtila obrazovku. To vyvolalo ot\u00e1zku: Co je proces um\u00edr\u00e1n\u00ed a jak trv\u00e1 dlouho? Um\u00edr\u00e1n\u00ed d\u011bl\u00edme do t\u0159\u00ed f\u00e1z\u00ed: mozkov\u00e9 smrti, klinick\u00e9 smrti a bun\u011b\u010dn\u00e9 smrti. Delpass\u016fv experiment posunul kontakt se zem\u0159elou bytost\u00ed na sam\u00e9 hranice mo\u017enost\u00ed. Na d\u016fkaz zpr\u00e1vy odjinud ale zat\u00edm nesta\u010dil. Takov\u00fd d\u016fkaz by mohl d\u00e1t pouze tehdy, kdyby poru\u0161il platnost materialistick\u00e9ho tvrzen\u00ed, \u017ee lidsk\u00e1 pam\u011b\u0165 je podobn\u011b jako pam\u011b\u0165 po\u010d\u00edta\u010de z\u00e1visl\u00e1 na existenci elektromagnetick\u00fdch proud\u016f.<\/p>\n

U druh\u00e9ho p\u0159\u00edpadu smrti se objevily nulov\u00e9 linie kolem t\u0159et\u00ed hodiny odpoledne, p\u0159i\u010dem\u017e pacient le\u017eel ji\u017e od \u0161est\u00e9 hodiny r\u00e1no v hlubok\u00e9m bezv\u011bdom\u00ed. Delpass\u016fv efekt i tehdy nastal sou\u010dasn\u011b s p\u0159\u00edznaky kone\u010dn\u00e9 smrti mozku. Oba v\u011bdci se pomalu smi\u0159ovali se skute\u010dnost\u00ed, \u017ee vlna p\u0159ipravenosti je definitivn\u011b p\u0159ipout\u00e1na k \u017eij\u00edc\u00edmu mozku, a to t\u0159eba i pracuj\u00edc\u00edm na tak slab\u00fdch frekvenc\u00edch, \u017ee je dosud nemohou \u017e\u00e1dn\u00e9 p\u0159\u00edstroje zachytit. P\u0159esto se nevzdali a pou\u017eili dal\u0161\u00ed druhy z\u00e1\u0159en\u00ed ve spojen\u00ed s cvi\u010den\u00edm zp\u016fsobuj\u00edc\u00edm naprostou blok\u00e1du vln p\u0159ipravenosti. Ani nad\u00e1le se nedostavil jin\u00fd v\u00fdsledek. Za\u010d\u00ednali m\u00edt pocit, \u017ee se sna\u017e\u00ed sestrojit „perpetum mobile“.<\/p>\n

Nakonec se stalo, \u017ee van Amsyneck nasadil u um\u00edraj\u00edc\u00edho um\u011bl\u00e9 d\u00fdch\u00e1n\u00ed ve spojen\u00ed s druhem z\u00e1\u0159en\u00ed, kter\u00e9 dosud vykazovalo pouze negativn\u00ed v\u00fdsledky. V\u0161echny l\u00e9ka\u0159sk\u00e9 symptomy a m\u011b\u0159\u00edc\u00ed p\u0159\u00edstroje sv\u011bd\u010dily o tom, \u017ee mozek je tot\u00e1ln\u011b mrtv\u00fd. Delpass\u016fv efekt, jak se dalo o\u010dek\u00e1vat p\u0159i pou\u017eit\u00ed tohoto z\u00e1\u0159en\u00ed se nedostavil. Van Amsyneck po\u010dkal dostate\u010dn\u011b dlouhou dobu a provedl je\u0161t\u011b pot\u0159ebn\u00e9 testy. Kdy\u017e vypnul zdroj z\u00e1\u0159en\u00ed, obrazovka o\u017eila Delpassov\u00fdm efektem. Jev prokazateln\u011b prob\u011bhl v zemi nikoho, hluboko za hranicemi smrti. Bylo to jako kdy\u017e za dve\u0159mi, kter\u00e9 za sebou zav\u0159el odch\u00e1zej\u00edc\u00ed \u010dlov\u011bk, jsme zven\u010d\u00ed zaslechli mizej\u00edc\u00ed ozvuk jeho krok\u016f.<\/p>\n

Delpasse a van Amsyneck pot\u00e9 shodn\u011b konstatovali, \u017ee energeticky slab\u00e9 z\u00e1\u0159en\u00ed zcela ur\u010dit\u011b nem\u016f\u017ee nahrazovat mozkov\u00fd proud a nem\u016f\u017ee ani udr\u017eet p\u0159i \u017eivot\u011b mozkov\u00e9 bu\u0148ky, kter\u00e9 bez kysl\u00edku neodvratn\u011b um\u00edraj\u00ed. Jedn\u00e1 se proto o novou nezn\u00e1mou energii? Tady je t\u0159eba znovu p\u0159ipomenout, \u017ee Delpass\u016fv efekt nebyl ani v jednom p\u0159\u00edpad\u011b prok\u00e1z\u00e1n u osob, kter\u00e9 cvi\u010den\u00ed neprod\u011blaly. Jde snad tedy o jeden z prvn\u00edch v\u011bdeck\u00fdch d\u016fkaz\u016f o \u017eivot\u011b po smrti?<\/p>\n

Dal\u0161\u00ed \u00favahy a ot\u00e1zky<\/strong><\/p>\n

Jist\u011b nikoho z n\u00e1s neut\u011b\u0161uje p\u0159edstava, \u017ee a\u017e zem\u0159eme, skon\u010d\u00edme v t\u011ble \u010derv\u016f a hmyzu, staneme se hnojivem pro rostliny a pokud zvol\u00edme poh\u0159eb \u017eehem, rozplyneme se v oblac\u00edch. Je tomu tak proto, \u017ee nesmrtelnost prom\u011bny na\u0161eho t\u011bla n\u00e1s v podstat\u011b nezaj\u00edm\u00e1, zaj\u00edm\u00e1 n\u00e1s pouze nesmrtelnost na\u0161eho v\u011bdom\u00ed. Ji\u017e v polovin\u011b tohoto stolet\u00ed d\u011blali dva ameri\u010dt\u00ed v\u011bdci, James McConnell a Robert Thompson pokusy s \u010dervy. Oza\u0159ovali je siln\u00fdm sv\u011btlem, co\u017e je norm\u00e1ln\u011b nutilo k protahov\u00e1n\u00ed. V t\u00e9 chv\u00edli v\u0161ak \u010dervi obdr\u017eeli lehk\u00fd elektrick\u00fd v\u00fdboj, kter\u00fd okam\u017eit\u011b vyvolal k\u0159e\u010dovit\u00e9 sta\u017een\u00ed t\u011bla. Po v\u00edce ne\u017e ston\u00e1sobn\u00e9m opakov\u00e1n\u00ed byl tak vyvol\u00e1n podm\u00edn\u011bn\u00fd reflex a \u010dervi se stahovali jakmile se rozsv\u00edtilo, aby tak p\u0159ede\u0161li elektrick\u00e9 r\u00e1n\u011b. Pot\u00e9 co oba v\u011bdci \u010dervy roz\u0159ezali na kousky a nakrmili jimi jin\u00e9 \u010dervy, zapamatovali si tito pokus se sv\u011btlem a elektrickou ranou za mnohem krat\u0161\u00ed dobu.<\/p>\n

Proto\u017ee byla tehdy p\u0159\u00edrodov\u011bda je\u0161t\u011b v zajet\u00ed mechanistick\u00fdch teori\u00ed, hledaj\u00edc\u00ed pokud mo\u017eno t\u0159\u00edrozm\u011brn\u00e9 \u00fatvary, sv\u00e1zan\u00e9 do \u0159et\u011bzc\u016f, vysv\u011btlen\u00ed se nab\u00edzelo v podob\u011b jak\u00fdchsi hypotetick\u00fdch molekul pam\u011bti, kter\u00e9 by se daly spat\u0159it pod mikroskopem. Byla to doba \u010dasto velmi krut\u00fdch v\u011bdeck\u00fdch experiment\u016f, kdy zv\u00ed\u0159ata byla p\u0159edem vycvi\u010dena k ur\u010dit\u00fdm \u00fakon\u016fm, aby vz\u00e1p\u011bt\u00ed na to jim byly odstran\u011bny velk\u00e9 kusy mozku. P\u0159esto\u017ee v n\u011bkter\u00fdch p\u0159\u00edpadech \u010dasto \u0161lo a\u017e o 60% mozkov\u00e9 hmoty, ne\u0161\u0165astn\u00e1 zv\u00ed\u0159ata byla schopna si vzpomenout na to co je nau\u010dili p\u0159ed operac\u00ed. P\u0159edstava mozku-stroje pozbyla smyslu. Descartovsk\u00e1 koncepce v\u011bdy novov\u011bku zd\u00e1 se, \u017ee je i v tomto p\u0159\u00edpad\u011b zcela v konc\u00edch, proto\u017ee \u017e\u00e1dn\u00e9 p\u0159ijateln\u00e9 vysv\u011btlen\u00ed pro tyto skute\u010dnosti nebylo dodnes nalezeno. Mo\u017en\u00e1, \u017ee je to proto, \u017ee to co pova\u017eujeme za hmotu, existuje pouze jako hologram stvo\u0159en\u00fd informa\u010dn\u00edm polem. A co kdy\u017e nam\u00edsto toho, \u017ee pam\u011b\u0165 je jen b\u00edlkovina, slo\u017eit\u00e9 seskupen\u00ed aminokyselin, ve skute\u010dnosti je tvarovou rezonanc\u00ed silo\u010dar pole informac\u00ed? Tedy toho pole, kter\u00e9 se n\u011bkdy projevuje jako hmota, jindy jako energie. V tom p\u0159\u00edpad\u011b by pam\u011b\u0165 obsahovala v sob\u011b pouze efekt podle n\u011bho\u017e used\u00e1 „podobn\u00e9 na podobn\u00e9“.<\/p>\n

Zm\u011bny by mohly nastat pouze p\u0159ekmity v jinou epochu d\u011bje, tedy druh vrstevnice. Tak vznikaj\u00ed nap\u0159\u00edklad nejen krystaly, vrstvy kor\u00e1lu \u010di v\u00e1pence, ale vytv\u00e1\u0159\u00ed se pam\u011b\u0165 historie cel\u00e9 planety jak j\u00ed zn\u00e1 geologie \u010di archeologie. \u017de by na po\u010d\u00e1tku v\u0161eho byla p\u0159eci jen ona antick\u00e1 „hudba sf\u00e9r“? A bude to zn\u00edt rouha\u010dsky, nev\u011bdecky kdy\u017e \u0159eknu, \u017ee i v oby\u010dejn\u00fdch \u010dervech stejn\u011b jako v rostlin\u00e1ch je nesmrteln\u00e9“j\u00e1“, kter\u00e9 v\u00ed, kter\u00e9 si pamatuje, m\u00e1 opravdov\u00fd strach (nikoliv jen pouh\u00fd reflex strachu) a podle toho se i chov\u00e1? Co by toti\u017e v\u011bd\u011blo, nemuselo by ve sv\u00e9m mozku, nervov\u00fdch zauzlin\u00e1ch \u010di jinde zanech\u00e1vat o tom viditeln\u00e9 stopy. V tom p\u0159\u00edpad\u011b by to nebylo ani z\u00e1visl\u00e9 na n\u00e1m zn\u00e1m\u00fdch neuroenergi\u00edch. Nesv\u011bd\u010d\u00ed o tu\u0161en\u00ed t\u00e9to anim\u00e1ln\u00ed skute\u010dnosti i Dellpas\u016fv efekt?<\/p>\n

Lubo\u0161 Vydra<\/em><\/p>\n