{"id":436,"date":"2023-06-05T00:02:26","date_gmt":"2023-06-04T22:02:26","guid":{"rendered":"https:\/\/www.cestypsychotroniky.cz\/?p=436"},"modified":"2023-06-01T03:17:12","modified_gmt":"2023-06-01T01:17:12","slug":"lidska-rec-vznikla-z-polibku","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.cestypsychotroniky.cz\/index.php\/2023\/06\/05\/lidska-rec-vznikla-z-polibku\/","title":{"rendered":"Lidsk\u00e1 \u0159e\u010d vznikla z polibk\u016f?"},"content":{"rendered":"

Kde se vzala jedine\u010dn\u00e1 lidsk\u00e1 schopnost, kter\u00e1 vedla ke vzniku cel\u00e9 na\u0161\u00ed kultury \u2013 \u0159e\u010d?<\/strong><\/p>\n

Nad touto ot\u00e1zkou se v\u011bdci tr\u00e1p\u00ed v\u00edce ne\u017e jedno stolet\u00ed, vytv\u00e1\u0159\u00ed r\u016fzn\u00e9 teorie. Je jasn\u00e9, \u017ee \u0159e\u010d se objevila v t\u00fdmu, proto\u017ee touha vyj\u00e1d\u0159it sv\u00e9 my\u0161lenky p\u0159edpokl\u00e1d\u00e1 partnera. V\u011bdci z Princetonu nab\u00edz\u00ed novou teorii: lid\u00e9 mluv\u00ed, proto\u017ee se l\u00edbaj\u00ed.<\/p>\n

Hypot\u00e9zy o p\u016fvodu \u0159e\u010di zp\u016fsobily tak zu\u0159iv\u00e9 debatu, \u017ee n\u011bkter\u00e9 v\u011bdeck\u00e9 komunity se rozhodly tuto ot\u00e1zku v\u016fbec rad\u011bji ne\u0159e\u0161it. Nap\u0159\u00edklad, v XIX. stolet\u00ed se tak rozhodli jazykov\u011bdci a lingvist\u00e9.<\/p>\n

Lingvistick\u00e1 spole\u010dnost v Pa\u0159\u00ed\u017ei v roce 1865 zak\u00e1zala zva\u017eovat jak\u00e9koli hypot\u00e9zy o p\u016fvodu jazyka jako „zbyte\u010dn\u00e9“ a „neproduktivn\u00ed“. Prezident lond\u00fdnsk\u00e9 jazykov\u011bdn\u00e9 spole\u010dnosti o osm let pozd\u011bji \u0159ekl: „V\u011b\u0159\u00edm, \u017ee tyto ot\u00e1zky nejsou relevantn\u00ed pro skute\u010dnou filologii.“<\/em><\/p>\n

Z\u00e1jem o p\u016fvod jazyka po del\u0161\u00ed dobu nar\u00e1\u017eel na nesouhlas evropsk\u00e9 v\u011bdeck\u00e9 obce. Mo\u017en\u00e1 proto, podle slov D. Premacka, autora mnoha knih o v\u00fdvoji a p\u016fvodu jazyka, „lidsk\u00e1 \u0159e\u010d je nep\u0159ekonateln\u00e1 p\u0159ek\u00e1\u017eka pro evolu\u010dn\u00ed teorii“. Zat\u00edmco se v\u0161ichni shoduj\u00ed, \u017ee jazyk je hlavn\u00edm rysem odli\u0161nosti lidi z jin\u00fdch druh\u016f, evolucionist\u00e9 nemohou naj\u00edt p\u0159ijateln\u00e9 vysv\u011btlen\u00ed pro mimo\u0159\u00e1dnou rozmanitost jazyk\u016f a jejich slo\u017eitost.<\/p>\n

Ale antropologov\u00e9 nemaj\u00ed v \u00famyslu zastavit hled\u00e1n\u00ed pravdy. V\u011bt\u0161ina z nich souhlas\u00ed s t\u00edm, \u017ee jazyk vznikl p\u0159ed v\u00edce ne\u017e 50.000 lety, ale \u017e\u00e1dn\u00fd p\u0159esn\u00fd d\u016fkaz nen\u00ed k dispozici. Podle teorie aktivity vznikl v pracovn\u00edm procesu. Slo\u017eit\u00e9 kolektivn\u00ed akce \u2013 nap\u0159. skupinov\u00fd lov na velk\u00e1 zv\u00ed\u0159ata vy\u017eaduje p\u0159esnou koordinaci. V t\u00e9to akci jednotlivec nem\u016f\u017ee plnit vedouc\u00ed motivy skupinov\u00fdch aktivit: nap\u0159\u00edklad jedna skupina lovc\u016f musela vyd\u011bsit zv\u00ed\u0159e, aby jej zavedla do j\u00e1my, pasti apod. \u0158e\u010d, \u0159\u00edkali zast\u00e1nci t\u00e9to hypot\u00e9zy, se vyno\u0159ila z nal\u00e9hav\u00e9 pot\u0159eby jednat a koordinovat akce.<\/p>\n

Slabinou t\u00e9to teorie je, \u017ee opice jsou tak\u00e9 obezn\u00e1meni se slo\u017eit\u00fdmi kolektivn\u00edmi akcemi vy\u017eaduj\u00edc\u00ed ur\u010denou strategii. \u0160impanzi v\u011bd\u00ed, jak lovit ve skupin\u011b. Nav\u00edc, mnoho opic, dokonce i ty nejmen\u0161\u00ed, vedou skute\u010dn\u00e9 „v\u00e1lky“.<\/em> Opice Malba kapuc\u00ednsk\u00e1 (Cebus capucinus<\/em>), roz\u0161\u00ed\u0159en\u00e9 ve St\u0159edn\u00ed a Ji\u017en\u00ed Americe, a mo\u017en\u00e1 nejinteligentn\u011bj\u0161\u00ed z Nov\u00e9ho sv\u011bta, sb\u00edraj\u00ed celou arm\u00e1du na ochranu sv\u00e9ho \u00fazem\u00ed p\u0159ed n\u00e1jezdy jedinc\u016f jin\u00fdch druh\u016f. Jejich obrann\u00e9 akce jsou p\u0159edm\u011btem komplexn\u00edho syst\u00e9mu bojovn\u00edk\u016f p\u0159es hrdiny a\u017e po dezert\u00e9ry.<\/p>\n

\"\"<\/p>\n

Nicm\u00e9n\u011b, ani skupinov\u00fd lov, ani bojov\u00e9 akce nevedlo u opic ke vzniku \u0159e\u010di – zv\u00ed\u0159ata jsou st\u00e1le spokojena se syst\u00e9mem v\u00fdk\u0159ik\u016f, kter\u00e9, mimochodem, pou\u017e\u00edvaj\u00ed od narozen\u00ed. Novorozen\u00e1 opice u\u017e um\u00ed k\u0159i\u010det, a v procesu r\u016fstu do dosp\u011blosti jejich zvuk ani komunikace neproch\u00e1z\u00ed \u017e\u00e1dnou zm\u011bnou.<\/p>\n

Lidsk\u00e1 \u0159e\u010d v\u0161ak proch\u00e1z\u00ed slo\u017eit\u00fdmi f\u00e1zemi v\u00fdvoje a tvorby. Od d\u011btsk\u00e9ho \u017evatl\u00e1n\u00ed, p\u0159es imitaci zvuk\u016f dosp\u011bl\u00e9 \u0159e\u010di p\u0159ech\u00e1z\u00ed d\u00edt\u011b k pochopen\u00ed toho, \u017ee ur\u010dit\u00e9 kombinace zvuk\u016f odpov\u00eddaj\u00ed p\u0159edm\u011bt\u016fm, akc\u00edm nebo ud\u00e1lostem, a pak se u\u010d\u00ed konstruovat v\u011bty a nakonec doch\u00e1z\u00ed k pochopen\u00ed slo\u017eit\u00e9 struktury jazyka.<\/p>\n

Je i dal\u0161\u00ed hypot\u00e9za, podle kter\u00e9 \u0159e\u010d vznikla d\u00edky „ozvu\u010den\u00ed“ gest a mimiky prim\u00e1t\u016f. V\u011bdci z Princetonsk\u00e9 university<\/em> (USA) navrhli teorii, \u017ee lidsk\u00e1 \u0159e\u010d se vyvinula z obli\u010dejov\u00e9 grimasy opic \u2013 zejm\u00e9na z dotyk\u016f rt\u016f. Toto gesto lze nal\u00e9zt u \u0159ady druh\u016f opic, nap\u0159. u \u0161impanz\u016f: zv\u00ed\u0159ata se olizuj\u00ed rty navz\u00e1jem, kdy\u017e cht\u011bj\u00ed potvrdit p\u0159\u00e1telsk\u00e9 styky. \u0158e\u010d, jak zn\u00e1mo, vznik\u00e1 v d\u016fsledku t\u011bchto dvou syst\u00e9m\u016f: jednak d\u00fdchac\u00ed svaly protla\u010duj\u00ed vzduch p\u0159es hlasivky, a za druh\u00e9, zvuk se m\u011bn\u00ed d\u00edky pohyby jazyka, rt\u016f a tv\u00e1\u0159e. Samy od sebe obli\u010dejov\u00e9 pohyby neprodukuj\u00ed \u017e\u00e1dn\u00fd zvuk, ale artikulovan\u00e1 \u0159e\u010d je bez nich nemo\u017en\u00e1.<\/p>\n

„V na\u0161\u00ed hypot\u00e9ze jsme se spol\u00e9hali na teorii p\u0159edlo\u017eenou v roce 1988 profesorem Peterem MacNeilagem z University v Texasu,“<\/em> \u0159\u00edkaj\u00ed v\u011bdci. \u010cl\u00e1nek s p\u0159edpokladem, \u017ee \u0159e\u010d vznikla z opi\u010d\u00ed grimasy, publikoval MacNeilage v \u010dasopise „Behavioral and Brain Sciences“<\/em>. Tak\u017ee, podle v\u011bdc\u016f z Princetonu,<\/em> lidsk\u00e1 \u0159e\u010d vznikla z jedn\u00e9 z nej\u010dast\u011bj\u0161\u00edch grimas prim\u00e1t\u016f \u2013 kdy\u017e se vz\u00e1jemn\u011b dot\u00fdkaj\u00ed rty. S touto grimasou se lze setkat u velk\u00e9ho mno\u017estv\u00ed druh\u016f opic, a\u017e po \u0161impanze. Obvykle se zv\u00ed\u0159ata l\u00edbaj\u00ed, kdy\u017e cht\u011bj\u00ed potvrdit p\u0159\u00e1telsk\u00e9 styky.<\/p>\n

\"\"<\/p>\n

V\u011bdci provedli paralelu mezi polibky opic a kojeneck\u00fdm \u017evatl\u00e1n\u00edm. Kdy\u017e se d\u00edt\u011b sna\u017e\u00ed vyd\u00e1vat prvn\u00ed zvuky, jeho mimick\u00e9 pohyby obli\u010deje jsou pomal\u00e9 a rozmanit\u00e9 v rytmu, na rozd\u00edl od pohyb\u016f p\u0159i \u017ev\u00fdk\u00e1n\u00ed. Ty, i kdy\u017e povrchn\u011b mohou p\u0159ipom\u00ednat \u017evatl\u00e1n\u00ed, jsou sice velmi rytmick\u00e9, ale objevuj\u00ed se ihned po narozen\u00ed a nakonec nedoznaj\u00ed t\u00e9m\u011b\u0159 \u017e\u00e1dnou zm\u011bnu. Rozd\u00edln\u00fd charakter t\u011bchto \u010dinnost\u00ed ukazuje, \u017ee jsou p\u0159edm\u011btem r\u016fzn\u00fdch odd\u011blen\u00ed nervov\u00e9ho syst\u00e9mu. V z\u00e1vislosti na tom, jak dosp\u00edvaj\u00ed, tak se i jejich \u0159e\u010dov\u00e1 mimika st\u00e1v\u00e1 rychlej\u0161\u00ed a efektivn\u011bj\u0161\u00ed.<\/p>\n

Aby prov\u011b\u0159ili tuto teorii, v\u011bdci ud\u011blali rentgenov\u00e9 z\u00e1b\u011bry, kter\u00fdmi porovnali mimick\u00e9 pohyby opic a lid\u00ed. Analyzovali pohyb opi\u010d\u00edch rt\u016f, jazyka a hyoidn\u00ed chrupavky p\u0159i \u017ev\u00fdk\u00e1n\u00ed a p\u0159i l\u00edb\u00e1n\u00ed. A skute\u010dn\u011b na\u0161li velkou podobnost l\u00edb\u00e1n\u00ed opic a \u0159e\u010dov\u00fdch pohyb\u016f \u010dlov\u011bka.<\/p>\n

Je mo\u017en\u00e9, \u017ee l\u00edb\u00e1n\u00ed bylo opravdu impulsem pro rozvoj \u0159e\u010di, \u0159\u00edkaj\u00ed v\u011bdci z Princetonu. Nicm\u00e9n\u011b, v tomto p\u0159\u00edpad\u011b nen\u00ed d\u016fle\u017eit\u00e1 podobnost pohyb\u016f p\u0159i \u017ev\u00fdk\u00e1n\u00ed a mimiky \u010dlov\u011bka a prim\u00e1t\u016f, ale to, zda oboj\u00ed je p\u0159edm\u011btem r\u016fzn\u00fdch neuronov\u00fdch s\u00edt\u00ed. Lidsk\u00e1 \u0159e\u010d nemusela nutn\u011b vzniknout pr\u00e1v\u011b z t\u011bchto „polibk\u016f“, kter\u00e9 si moment\u00e1ln\u011b vym\u011b\u0148uj\u00ed p\u0159\u00e1telsk\u00e9 opice. Ale je pravd\u011bpodobn\u00e9, \u017ee podobn\u00e9 obli\u010dejov\u00e9 pohyby v minulosti umo\u017enily na\u0161\u00edm p\u0159edk\u016fm zm\u011bnit povahu zvuk\u016f produkovan\u00fdch v krku, co\u017e byl prvn\u00ed krok k vzniku \u0159e\u010di.<\/p>\n

Odkazy<\/em><\/strong><\/p>\n