{"id":634,"date":"2023-07-26T00:02:03","date_gmt":"2023-07-25T22:02:03","guid":{"rendered":"https:\/\/www.cestypsychotroniky.cz\/?p=634"},"modified":"2023-07-29T20:09:50","modified_gmt":"2023-07-29T18:09:50","slug":"psychotronika","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.cestypsychotroniky.cz\/index.php\/2023\/07\/26\/psychotronika\/","title":{"rendered":"Psychotronika"},"content":{"rendered":"<p><strong>Psychotroniku jej\u00ed zast\u00e1nci definuj\u00ed jako v\u011bdu, kter\u00e1 se zab\u00fdv\u00e1 jevy spojen\u00fdmi s psychick\u00fdmi procesy (ps\u00fdch\u00e9 = du\u0161e doprov\u00e1zen\u00fdmi energetick\u00fdm projevem (tron, sou\u010d\u00e1st slova elektron jako \u010d\u00e1stice nesouc\u00ed energii).<\/strong><!--more--><br \/>\nV \u0161ir\u0161\u00edm kontextu psychotroniku definuj\u00ed jako ovl\u00e1dnut\u00ed a pochopen\u00ed mohutnosti sv\u00e9 du\u0161e (ps\u00fdch\u00e9 = du\u0161e, tr\u00f3n = vl\u00e1da, moc) z pohledu nalezen\u00ed spr\u00e1vn\u00e9ho m\u00edsta a postaven\u00ed v \u017eivot\u011b.<\/p>\n<p><strong>1. Obsah psychotroniky<\/strong><\/p>\n<p>Psychotroniku jej\u00ed zast\u00e1nci definuj\u00ed jako v\u011bdu, kter\u00e1 se zab\u00fdv\u00e1 jevy spojen\u00fdmi s psychick\u00fdmi procesy (ps\u00fdch\u00e9 = du\u0161e doprov\u00e1zen\u00fdmi energetick\u00fdm projevem (tron, sou\u010d\u00e1st slova elektron jako \u010d\u00e1stice nesouc\u00ed energii).<br \/>\nV \u0161ir\u0161\u00edm kontextu psychotroniku definuj\u00ed jako ovl\u00e1dnut\u00ed a pochopen\u00ed mohutnosti sv\u00e9 du\u0161e (ps\u00fdch\u00e9 = du\u0161e, tr\u00f3n = vl\u00e1da, moc) z pohledu nalezen\u00ed spr\u00e1vn\u00e9ho m\u00edsta a postaven\u00ed v \u017eivot\u011b.<br \/>\nPsychotronika studuje mimo\u0159\u00e1dn\u00e9 schopnosti \u010dlov\u011bka, kter\u00e9 se projevuj\u00ed spont\u00e1nn\u011b nebo je lze stabilizovat a zkoumat laboratorn\u011b. Psychotronick\u00e9 schopnosti jsou projevem ur\u010dit\u00fdch neurofyziologick\u00fdch proces\u016f v organismu a jsou v\u00e1z\u00e1ny na jistou energetickou formu, kterou vyza\u0159uje lidsk\u00fd organismus. Tato dosud nepopsan\u00e1 energetick\u00e1 forma je schopna p\u0159en\u00e1\u0161et informaci mezi lidmi (telepatie), z\u00edsk\u00e1vat informaci z velk\u00fdch vzd\u00e1lenost\u00ed (telegnoze), je schopna konat pr\u00e1ci na ur\u010dit\u00e9 vzd\u00e1lenosti (telekineze, psychokineze).<\/p>\n<p><strong>1.1. Telepatie<\/strong><\/p>\n<p>Telepatie je neobvyklou formou komunikace mezi lidmi, kter\u00e1 se projevuje \u010dasto bezd\u011b\u010dn\u011b z\u0159ejm\u011b pod vlivem siln\u00fdch citov\u00fdch z\u00e1\u017eitk\u016f. Telepatii lze vyvolat experiment\u00e1ln\u011b. Jde o p\u0159enos informace a nikoliv o p\u0159enos abstraktn\u00edch my\u0161lenek.<br \/>\nSpont\u00e1nn\u00ed telepatie se klasifikuje z hlediska intenzity do p\u011bti stup\u0148\u016f. Prvn\u00ed stupe\u0148 spont\u00e1nn\u00ed telepatie se projevuje jako nevysv\u011btliteln\u00fd emocion\u00e1ln\u00ed neklid nebo \u0161ok. Percipient nen\u00ed schopen ur\u010dit, odkud informace p\u0159ich\u00e1z\u00ed. V t\u00e9to neur\u010dit\u00e9 podob\u011b b\u00fdvaj\u00ed telepatick\u00e9 z\u00e1\u017eitky jen z\u0159\u00eddka registrov\u00e1ny a jsou sp\u00ed\u0161e tu\u0161en\u00edm, kter\u00fdch m\u00e1 \u010dlov\u011bk b\u011bhem \u017eivota mnoho.<br \/>\nDruh\u00fd stupe\u0148 spont\u00e1nn\u00ed telepatie p\u0159edstavuje emocion\u00e1ln\u00ed impuls, kdy percipient je schopen ur\u010dit, kdo je jej\u00edm induktorem.<br \/>\nP\u0159i t\u0159et\u00edm stupni spont\u00e1nn\u00ed telepatie doch\u00e1z\u00ed k uv\u011bdom\u011bn\u00ed si v\u00edce podrobnost\u00ed dan\u00e9 ud\u00e1losti. Percipient v\u00ed, kdo je induktorem a nav\u00edc m\u00e1 p\u0159edstavu, k jak\u00e9 ud\u00e1losti do\u0161lo. Informace v\u0161ak nen\u00ed dostate\u010dn\u011b v\u00fdrazn\u00e1 a percipient ji nen\u00ed schopen p\u0159esn\u011b zachytit a identifikovat.<br \/>\n\u010ctvrt\u00fd stupe\u0148 spont\u00e1nn\u00ed telepatie se obvykle projevuje jako vizu\u00e1ln\u00ed halucinace z\u0159eteln\u00e9ho charakteru. Percipient naprosto neo\u010dek\u00e1van\u011b spat\u0159\u00ed osobu, kter\u00e1 mu zpr\u00e1vu zaslala. N\u011bkdy je tato p\u0159edstava natolik siln\u00e1, \u017ee percipient ji pova\u017euje za re\u00e1lnou. Informace p\u0159en\u00e1\u0161en\u00e1 v tomto stupni telepatie nepot\u0159ebuje \u017e\u00e1dnou interpretaci, proto\u017ee je t\u00e9m\u011b\u0159 v\u011brn\u00fdm obrazem pr\u00e1v\u011b prob\u00edhaj\u00edc\u00ed ud\u00e1losti.<br \/>\nP\u00e1t\u00fd stupe\u0148 spont\u00e1nn\u00ed telepatie se projevuje jako dokonal\u00e1 telepatick\u00e1 halucinace, kdy se percipient p\u0159enese do konkr\u00e9tn\u00ed situace, v n\u00ed\u017e se nach\u00e1z\u00ed induktor a na vlastn\u00ed o\u010di je sv\u011bdkem p\u0159\u00edslu\u0161n\u00e9ho d\u011bje. Spont\u00e1nn\u00ed telepatie se v tomto stupni ji\u017e kryje se spont\u00e1nn\u00ed jasnovidnost\u00ed.<br \/>\nExperiment\u00e1ln\u00ed telepatie v\u011bt\u0161inou pou\u017e\u00edv\u00e1 dva z\u00e1kladn\u00ed p\u0159\u00edstupy. Prvn\u00edm jsou kvantitativn\u00ed pokusy se statistick\u00fdm hodnocen\u00edm dosa\u017een\u00fdch v\u00fdsledk\u016f pou\u017eit\u00edm teorie pravd\u011bpodobnosti. Druh\u00fdm jsou kvalitativn\u00ed pokusy, kdy se prov\u00e1d\u00ed jeden experiment za velmi p\u0159\u00edsn\u011b kontrolovan\u00fdch podm\u00ednek, aby experiment byl s\u00e1m o sob\u011b pr\u016fkazn\u00fdm d\u016fkazem telepatick\u00e9ho p\u0159enosu. N\u011bkdy se oba p\u0159\u00edstupy vz\u00e1jemn\u011b kombinuj\u00ed, zejm\u00e9na v p\u0159\u00edpadech, kdy po\u010det kvantitativn\u00edch pokus\u016f je mal\u00fd na statistickou anal\u00fdzu.<br \/>\nKvantitativn\u00ed pokusy jsou obvykle organizov\u00e1ny jako ur\u010dov\u00e1n\u00ed jednoduch\u00fdch symbol\u016f v dlouh\u00e9 \u0159ad\u011b pokus\u016f, p\u0159i\u010dem\u017e jsou symboly p\u0159edem zn\u00e1my. Obvykle se pou\u017e\u00edv\u00e1 p\u011bt r\u016fzn\u00fdch symbol\u016f v bal\u00ed\u010dku o 25 kart\u00e1ch. Pokus\u016f se \u00fa\u010dastn\u00ed r\u016fzn\u00fd po\u010det lid\u00ed.<br \/>\nP\u0159i kvalitativn\u00edch pokusech se naopak pracuje s n\u011bkolika vybran\u00fdmi jedinci, kte\u0159\u00ed pro\u0161li r\u016fzn\u00fdmi psychologick\u00fdmi testy a bylo u nich zji\u0161t\u011bno, \u017ee jsou vhodn\u00ed bud jako induktor (vys\u00edlaj\u00edc\u00ed osoba) nebo jako percipient (vn\u00edmaj\u00edc\u00ed osoba). P\u0159i kvalitativn\u00edch pokusech percipient nev\u00ed p\u0159edem, jak\u00e9 symboly bude p\u0159ij\u00edmat. N\u011bkdy jde o slo\u017eit\u00e9 obrazy, kter\u00e9 se pokou\u0161\u00ed percipient co nejl\u00e9pe interpretovat.<br \/>\nP\u0159i kvalitativn\u00edch pokusech telapatie se nep\u0159en\u00e1\u0161\u00ed my\u0161lenky, kter\u00e9 jsou abstraktn\u00ed, ale pouze p\u0159edstavy, kter\u00e9 lze n\u011bjak zhmotnit. Proto se p\u0159en\u00e1\u0161\u00ed ur\u010dit\u00e9 n\u00e1kresy, obrazce obrazy. \u010casto se p\u0159en\u00e1\u0161\u00ed fiktivn\u00ed obrazy, kter\u00e9 induktor m\u00e1 pouze ve sv\u00e9 mysli. D\u00e1le se p\u0159en\u00e1\u0161\u00ed vzhled p\u0159edm\u011btu, ur\u010dit\u00e1 v\u016fn\u011b nebo z\u00e1pach. N\u011bkdy se p\u0159en\u00e1\u0161\u00ed p\u00edsmena nebo \u010d\u00edslice, pokud si je lze z\u0159eteln\u011b v mysli p\u0159edstavit. Kone\u010dn\u011b se p\u0159en\u00e1\u0161\u00ed pocity, jako je radost, pl\u00e1\u010d nebo zoufalstv\u00ed.<br \/>\nTelepatick\u00e9 pokusy vy\u017eaduj\u00ed zna\u010dnou trp\u011blivost a pe\u010dliv\u00e9 zvl\u00e1dnut\u00ed techniky r\u016f\u017en\u00fdch pokus\u016f. Proto je d\u016fle\u017eit\u00fd pe\u010dliv\u00fd v\u00fdb\u011br zkouman\u00fdch osob. Jednou z metod je hodnocen\u00ed excitace nervov\u00e9 soustavy. P\u0159i testu pokusn\u00e1 osoba pomoc\u00ed my\u0161i nebo joysticku kompenzuje odchylky sv\u011bteln\u00e9ho bodu, kter\u00fd pozoruje na monitoru po\u010d\u00edta\u010de, od vertik\u00e1ln\u00ed \u010d\u00e1ry. Program zaji\u0161tuje trval\u00e9 n\u00e1hodn\u00e9 odchylov\u00e1n\u00ed bodu. Pokusn\u00e1 osoba se mus\u00ed pokusit odchylky bodu korigovat co nejp\u0159esn\u011bji a ne-jrychleji. Po\u010d\u00edta\u010d registruje v\u0161echny body, v nich\u017e byla odchylka nulov\u00e1 a ve kter\u00fdch bodech\u00b7, byla maxim\u00e1ln\u00ed a jejich \u010dasov\u00e9 okam\u017eiky. Statistick\u00fdm zpracov\u00e1n\u00edm se ur\u010d\u00ed rozptyl amplitudov\u00e9 chyby, st\u0159edn\u00ed chybov\u00fd interval, st\u0159edn\u00ed kvadratick\u00e1 odchylka interval\u016f reakce a st\u0159edn\u00ed hodnota peri\u00acody frekven\u010dn\u00ed slo\u017eky chyby. Z t\u011bchto parametr\u016f se pak vypo\u010d\u00edt\u00e1vaj\u00ed obecn\u011bj\u0161\u00ed parametry, jako je koeficient variace chyby nebo koeficient charakterizuj\u00edc\u00ed koncentraci energie biologick\u00e9ho p\u016fvodu. Dlouholetou prax\u00ed se zjistilo, \u017ee hodnocen\u00ed pokusn\u00fdch osob touto metodou se pro telepatick\u00e9 pokusy osv\u011bd\u010dilo.<\/p>\n<p><strong>1.2. Telegnoze (jasnovidnost)<\/strong><\/p>\n<p>Telegnoze je schopnost z\u00edsk\u00e1vat informace z velk\u00fdch prostorov\u00fdch a n\u011bkdy \u010dasov\u00fdch vzd\u00e1lenost\u00ed. Jde o mechanismus pozn\u00e1v\u00e1n\u00ed objektivn\u00edch skute\u010dnost\u00ed z minul\u00e9ho, sou\u010dasn\u00e9ho nebo budouc\u00edho sv\u011bta nadan\u00fdm \u010dlov\u011bkem, kter\u00fd s nimi nebyl a nen\u00ed v p\u0159\u00ed\u010dinn\u00e9m styku. Tyto skute\u010dnosti p\u0159itom nelze poznat ani odhadnout \u017e\u00e1dnou logickou \u00favahou nebo deduktivn\u00edm uva\u017eov\u00e1n\u00edm.<br \/>\nTelegnoze (jasnovidnost) nesouvis\u00ed s obecn\u00fdmi v\u00fdpov\u011b\u010fmi nebo s r\u016fzn\u00fdmi mechanick\u00fdmi in\u00acterpretacemi karetn\u00edch znak\u016f nebo jin\u00fdch symbol\u016f. Nesouvis\u00ed ani s mnohozna\u010dn\u00fdmi p\u0159edpov\u011b\u010fmi v\u011bt\u0161iny v\u011btc\u016f ve stylu &#8222;P\u0159ekro\u010d\u00ed\u0161-li \u0159eku, zahyne velk\u00e1 \u0159\u00ed\u0161e&#8220;. Takov\u00e9 p\u0159edpov\u011bdi jsou naprosto bezcenn\u00e9 a z\u00e1le\u017e\u00ed na p\u0159edstavivosti, jak si je kdo vylo\u017e\u00ed.<br \/>\nZ\u00e1sadn\u00ed ot\u00e1zkou z\u016fst\u00e1v\u00e1, odkud jasnovidci p\u0159\u00edslu\u0161n\u00e9 informace z\u00edsk\u00e1vaj\u00ed. Jako vysv\u011btlen\u00ed exis\u00actuje n\u011bkolik hypot\u00e9z. Uvedeme pouze n\u011bkter\u00e9 z nich.<\/p>\n<p><strong>Univerz\u00e1ln\u00ed informa\u010dn\u00ed pole<\/strong><\/p>\n<p>Sou\u010d\u00e1st\u00ed \u010dasoprostoru je univerz\u00e1ln\u00ed informa\u010dn\u00ed pole, v n\u011bm\u017e jsou ulo\u017eeny ve\u0161ker\u00e9 informace nez\u00e1visle na \u010dasov\u00fdch a prostorov\u00fdch vztaz\u00edch. Jasnovidec p\u0159i telegnozi informace z\u00edsk\u00e1v\u00e1 z tohoto in-forma\u010dn\u00edho pole, kter\u00e9 bud je produktem na\u0161ich mozk\u016f a existuje trvale i po na\u0161\u00ed smrti anebo existuje nez\u00e1visle na biologick\u00fdch organismech jako ur\u010dit\u00e1 forma &#8222;univerz\u00e1ln\u00edho v\u011bdom\u00ed&#8220;. Informace je objektivn\u00ed realitou stejn\u00e9 jako elektrick\u00fd n\u00e1boj.<\/p>\n<p><strong>Holografick\u00e1 hypot\u00e9za<\/strong><\/p>\n<p>Podle jin\u00e9 parafyzik\u00e1ln\u00ed hypot\u00e9zy zm\u00edn\u011bn\u00e1 forma energie m\u00e1 podstatu &#8222;hologramu&#8220;. Fyzik\u00e1ln\u00ed objevy v oblasti holografie uk\u00e1zaly, \u017ee k rekonstrukci obrazu cel\u00e9ho objektu posta\u010duje jen mal\u00e1 \u010d\u00e1st hologramu. V t\u00e9to \u010d\u00e1sti hologramu je v podob\u011b interferen\u010dn\u00edch obrazc\u016f obsa\u017eena informace o cel\u00e9m objektu. Celek je tedy obsa\u017een v ka\u017ed\u00e9 \u010d\u00e1sti hologramu. Fyzik David Bohm z Lond\u00fdnsk\u00e9 kr\u00e1lovsk\u00e9 univerzity na z\u00e1klad\u011b experiment\u016f t\u00fdmu Alaina Aspecta a dal\u0161\u00edch vyslovil hypot\u00e9zu, \u017ee vesm\u00edr je v jist\u00e9m smyslu superhologram. Nelok\u00e1ln\u00ed spojen\u00ed mezi \u010d\u00e1sticemi n\u00e1m podle Bohma dokazuj\u00ed, \u017ee existuje hlub\u0161\u00ed \u00farove\u0148 reality, kterou b\u011b\u017en\u011b nevn\u00edm\u00e1me. \u010casoprostor a hmota v n\u011bm je pouze projekc\u00ed superholografick\u00e9ho vesm\u00edru do ni\u017e\u0161\u00ed \u00farovn\u011b. Superholografick\u00fd vesm\u00edr obsahuje ve\u0161ker\u00e9 informace o vesm\u00edru a existuje v n\u011bm minulost, budoucnost a p\u0159\u00edtomnost sou\u010dasn\u011b. \u010cas zde nem\u00e1 n\u00e1mi pozorovan\u00fd smysl. Tato teorie holografick\u00e9ho paradigmatu odpov\u00edd\u00e1 p\u0159edstav\u011b univerz\u00e1ln\u00edho informa\u010dn\u00edho pole.<br \/>\nPodle psychotronik\u016f a parafyzik\u016f holografick\u00fd pohled na sv\u011bt Davida B\u00f6hma poprv\u00e9 nab\u00eddl novou \u00farove\u0148 ch\u00e1p\u00e1n\u00ed \u0159\u00e1du uvnit\u0159 na\u0161eho vesm\u00edru. Podle B\u00f6hma se tento \u0159\u00e1d neprojevuje na fyzik\u00e1ln\u00ed \u00farovni pozorovan\u00fdch jev\u016f, ale je &#8222;uschov\u00e1n&#8220; v B\u00f6hmov\u011b kvantov\u00e9m potenci\u00e1lu. Tento \u0159\u00e1d vesm\u00edru se schov\u00e1v\u00e1 za pravd\u011bpodobnostn\u00edm chov\u00e1n\u00edm kvantov\u00e9 mechaniky na hlub\u0161\u00ed \u00farovni, j\u00ed\u017e p\u0159edpokl\u00e1dal Albert Einstein (B\u00f6hmova hypot\u00e9za &#8222;skryt\u00fdch prom\u011bnn\u00fdch&#8220;). Podle parafyzik\u00fa kdy\u017e kvantov\u00fd teoretik tvrd\u00ed, \u017ee vlnov\u00fd bal\u00edk zkolabuje s jistou pravd\u011bpodobnost\u00ed p\u0159i m\u011b\u0159en\u00ed, pak to znamen\u00e1, \u017ee se projev\u00ed skryt\u00fd \u0159\u00e1d vesm\u00edru. V roce 1980 sv\u016fj holografick\u00fd pohled na sv\u011bt popsal David B\u00f6hm ve sv\u00e9 knize &#8222;Wholeness arul the Implicate Order&#8220;. B\u00f6hm\u016fv model reality je dynamick\u00fd a B\u00f6hm hovo\u0159\u00ed o &#8222;holopohybu&#8220;, aby popsal tok &#8222;skryt\u00fdch&#8220; a &#8222;odkryt\u00fdch&#8220; projev\u016f \u0159\u00e1du na nejni\u017e\u0161\u00ed \u00farovni na\u0161\u00ed reality.<br \/>\nV souvislosti s &#8222;holopohybem&#8220;, z n\u011bho\u017e vych\u00e1z\u00ed fyzik\u00e1ln\u00ed realita, vakuum ji\u017e nen\u00ed pr\u00e1zdn\u00e9. Vakuum je vypln\u011bno superpozic\u00ed v\u0161ech typ\u016f vln a pol\u00ed, zat\u00edmco poloha hmotn\u00fdch \u010d\u00e1stic v prostoru (explicitn\u00ed \u00farove\u0148) z\u016fst\u00e1v\u00e1 relativn\u00ed v\u016f\u010di jin\u00fdm \u010d\u00e1stic\u00edm hmoty. Pozorovatel je sou\u010d\u00e1st\u00ed tohoto syst\u00e9mu a interaguje se v\u0161emi jeho \u010d\u00e1stmi ve v\u0161ech okam\u017eic\u00edch. Proto nen\u00ed ji\u017e nutn\u00e9 mluvit o v\u011bdom\u00ed, kter\u00e9 p\u0159i interakci s hmotou zp\u016fsobuje kolaps vlnov\u00e9ho bal\u00edku. Pozorovatel je pozorov\u00e1n a st\u00e1v\u00e1 se integr\u00e1ln\u00ed sou\u010d\u00e1st\u00ed fyzik\u00e1ln\u00edch experiment\u016f. V\u011bdom\u00ed je sou\u010d\u00e1st\u00ed interakce hmotn\u00fdch t\u011bles ve smyslu definovan\u00e9m kvantovou mechanikou. V\u011bdom\u00ed tak nen\u00ed nutnou sou\u010d\u00e1st\u00ed Bohmova modelu. David B\u00f6hm ale v\u011b\u0159il, \u017ee v\u011bdom\u00ed se mus\u00ed \u00fa\u010dastnit holopohybu a interagovat na &#8222;implicitn\u00ed&#8220; \u00farovni tak, \u017ee d\u016fsledkem je &#8222;explicitn\u00ed&#8220; \u00farove\u0148 ve form\u011b kolapsu vlnov\u00e9 funkce v kvantov\u00e9 mechanice. David B\u00f6hm d\u00e1le tvrdil, \u017ee vakuum je vypln\u011bno nekone\u010dnou energi\u00ed jako d\u016fsledku superpozice vln a pol\u00ed. Vakuum je tedy re\u00e1lnou entitou a nikoliv pouze jevi\u0161t\u011bm, kde se odehr\u00e1v\u00e1 hmotn\u00fd sv\u011bt. Vakuum tedy nen\u00ed pr\u00e1zdn\u00e9, ale obsahuje kvantov\u00fd potenci\u00e1l jako zdroj energie. Fyzik\u00e1ln\u00ed vesm\u00edr je pak projevem holopohybu.<br \/>\nExperimenty Alaina Aspecta v roce 1982 na Univerzit\u011b v Pa\u0159\u00ed\u017ei ale dok\u00e1zaly, \u017ee se David B\u00f6hm m\u00fdlil a jeho teorie skryt\u00fdch prom\u011bnn\u00fdch jsou chybn\u00e9. Vesm\u00edr nefunguje tak, jak si David B\u00f6hm p\u0159edstavoval a koncepty kvantov\u00e9 mechaniky jsou spr\u00e1vn\u00e9. Podle Bellov\u00fdch nerovnost\u00ed jsou statistick\u00e9 korelace mezi jist\u00fdmi veli\u010dinami v\u017edy men\u0161\u00ed ne\u017e jist\u00e1 mez. Tyto Bellovy nerovnosti jsou v p\u0159\u00edrod\u011b naru\u0161eny. Tento pokus nahradit kvantovou mechaniku jistou formou klasick\u00e9 mechaniky neusp\u011bl. Kvantov\u00e1 mechanika p\u0159edpov\u00edd\u00e1 pro \u0159adu experiment\u016f statistick\u00e9 korelace, kter\u00e9 svoj\u00ed hodnotou p\u0159evy\u0161uj\u00ed maxim\u00e1ln\u00ed mo\u017en\u00e9 korelace podle klasick\u00e9 teorie. Statistick\u00e1 korelace jev\u016f ale rozhodn\u011b neznamen\u00e1, \u017ee se n\u011bjak\u00e1 informace mus\u00ed \u0161\u00ed\u0159it okam\u017eit\u011b a \u017ee jeden jev je d\u016fsledkem jevu druh\u00e9ho. Modern\u00ed kvantov\u00e1 gravitace nebo teorie superstrun projevuj\u00ed v n\u011bkter\u00fdch p\u0159\u00edpadech nelok\u00e1ln\u00ed chov\u00e1n\u00ed. Nic se ale nem\u011bn\u00ed na experiment\u00e1ln\u00edm faktu, \u017ee b\u011b\u017en\u00e9 jevy p\u0159i dostate\u010dn\u011b n\u00edzk\u00e9m gravita\u010dn\u00edm poli a n\u00edzk\u00fdch energi\u00edch &#8211; nap\u0159\u00edklad prozaick\u00e9 Aspectovy pokusy &#8211; mus\u00ed m\u00edt interpretaci v \u0159e\u010di relativistick\u00e9 a lok\u00e1ln\u00ed kvantov\u00e9 teorie pole. [10]<br \/>\nP\u0159esn\u00fd smysl holografick\u00e9ho paradigmatu v kvantov\u00e9 gravitaci je zcela jin\u00fd, ne\u017e si p\u0159edstavuj\u00ed para\u00acpsychologov\u00e9 a parafyzikov\u00e9 ve sv\u00fdch hypot\u00e9z\u00e1ch. Pokud se sna\u017e\u00edme do n\u011bjak\u00e9ho objemu vlo\u017eit p\u0159\u00edli\u0161 mnoho informace, pot\u0159ebujeme do n\u011bj vlo\u017eit tak\u00e9 p\u0159\u00edli\u0161 mnoho hmoty a t\u00edm vznikne \u010dern\u00e1 d\u00edra. Entropie \u010dern\u00e9 d\u00edry je \u00fam\u011brn\u00e1 povrchu \u010dern\u00e9 d\u00edry vyd\u011blen\u00e9mu \u010dty\u0159n\u00e1sobkem Newtonovy gravita\u010dn\u00ed konstanty. Dan\u00e1 oblast prostoru se m\u016f\u017ee nach\u00e1zet jen v exp (S) stavech, kde S je povrch t\u00e9to oblasti vyd\u011blen\u00fd \u010dty\u0159n\u00e1sobkem Newtonovy konstanty (v jednotk\u00e1ch c = h = 1). Toto je p\u0159esn\u00fd smysl holografie, jedin\u00e9 holografick\u00e9 omezen\u00ed na mno\u017estv\u00ed nez\u00e1visl\u00e9 informace ve vesm\u00edru. [10]<br \/>\nSnaha interpretovat v\u00fdsledky hypot\u00e9zy Davida Bohma v teori\u00edch psychotronick\u00fdch (parafyzik\u00e1ln\u00edch) jev\u016f je op\u011bt jasn\u00fdm d\u016fkazem, \u017ee lid\u00e9, kte\u0159\u00ed tyto teorie vytv\u00e1\u0159ej\u00ed, p\u0159inejmen\u0161\u00edm nekonzultuj\u00ed sv\u00e9 z\u00e1v\u011bry s teoretick\u00fdmi fyziky. Sami pak doch\u00e1zej\u00ed ke zcela myln\u00fdm a zav\u00e1d\u011bj\u00edc\u00edm z\u00e1v\u011br\u016fm. P\u0159\u00ed\u010dina t\u011bchto omyl\u016f je zjevn\u00e1: ani dnes teoretikov\u00e9 psychotronick\u00fdch (parafyzik\u00e1ln\u00edch) jev\u016f nemaj\u00ed dostate\u010dn\u00e9 fyzik\u00e1ln\u00ed vzd\u011bl\u00e1n\u00ed a p\u0159edev\u0161\u00edm vytrh\u00e1vaj\u00ed z kontextu fakta, kter\u00e1 se pro jejich teorie hod\u00ed, ani\u017e si tato fakta do hloubky a v souvislostech prostuduj\u00ed nebo je pochop\u00ed.<br \/>\nPsychotronikov\u00e9 a parafyzikov\u00e9 proto zcela myln\u011b uv\u00e1d\u011bj\u00ed, \u017ee Alain Aspect sv\u00fdmi experimenty p\u0159inejmen\u0161\u00edm podpo\u0159il Bohmovu teorii. D\u00e1le myln\u011b tvrd\u00ed, \u017ee \u010d\u00e1stice jsou nelok\u00e1ln\u011b spojeny nezn\u00e1m\u00fdm zp\u016fsobem, jak tvrd\u00ed Bohmova hypot\u00e9za, a rozv\u00edjej\u00ed fantastick\u00e9 a zcela myln\u00e9 p\u0159edstavy.<\/p>\n<p><strong>1.3. Psychokineze<\/strong><\/p>\n<p>Psychokineze je jev, kdy \u010dlov\u011bk sv\u00fdm v\u011bdom\u00edm vyvol\u00e1v\u00e1 pohyb p\u0159edm\u011bt\u016f, p\u0159i\u010dem\u017e doch\u00e1z\u00ed k m\u011b\u0159iteln\u00fdm fyzik\u00e1ln\u00edm jev\u016fm a tyto jevy lze registrovat fyzik\u00e1ln\u00edmi p\u0159\u00edstoji. Jde tedy o pohyb mechanick\u00fdch soustav nebo p\u0159edm\u011bt\u016f, kter\u00fd je zp\u016fsoben netepelnou energi\u00ed, jej\u00edm\u017e zdrojem je \u010dlov\u011bk. Tato energie je ovl\u00e1d\u00e1na do ur\u010dit\u00fdch mez\u00ed v\u011bdom\u011b nebo nev\u011bdom\u011b.<br \/>\nDo oblasti psychokineze pat\u0159\u00ed tak\u00e9 levitgice, vznesen\u00ed t\u011bla \u010dlov\u011bka a voln\u00fd pohyb vzduchem navzdory gravitaci. Tento jev byl p\u0159ipisov\u00e1n r\u016fzn\u00fdm m\u00e1g\u016fm v okam\u017eiku jejich ext\u00e1ze. V\u011bt\u0161ina psychotronik\u016f se domn\u00edv\u00e1, \u017ee \u0161lo o masovou sugesci. Na druh\u00e9 stran\u011b n\u011bkte\u0159\u00ed p\u0159ipou\u0161t\u011bj\u00ed, \u017ee za zcela mimo\u0159\u00e1dn\u00fdch okolnost\u00ed by t\u00e9m\u011b\u0159 univerz\u00e1ln\u00ed schopnosti \u010dlov\u011bka mohly v\u00e9st k p\u0159ekon\u00e1n\u00ed gravitace. Cestovatel\u00e9 p\u0159in\u00e1\u0161eli v minulosti zpr\u00e1vy o zvl\u00e1\u0161tn\u00edm tanci dervi\u0161\u016f, p\u0159i n\u011bm\u017e se odpout\u00e1vali od zem\u011b a chv\u00edli voln\u011b pluli vzduchem.<br \/>\nM\u00edsto pojmu psychokineze se \u010dasto pou\u017e\u00edv\u00e1 term\u00edn telekineze. Tento term\u00edn m\u016f\u017ee ale reprezentovat jak\u00e9koliv d\u00e1lkov\u00e9 ovl\u00e1d\u00e1n\u00ed pohybu p\u0159edm\u011bt\u016f nebo mechanick\u00fdch za\u0159\u00edzen\u00ed. Term\u00edn psychokineze zd\u016fraz\u0148uje, \u017ee jde o p\u016fsoben\u00ed psychick\u00fdmi procesy.<br \/>\nKvantitativn\u00ed experimenty s psychokinez\u00ed spo\u010d\u00edvaj\u00ed nap\u0159\u00edklad ve vrh\u00e1n\u00ed hrac\u00ed kostky mechan\u00acick\u00fdm za\u0159\u00edzen\u00edm a sledov\u00e1n\u00ed, zda pokusn\u00e1 osoba je schopna ovlivnit pohyb kostky. Byl sestrojen p\u0159\u00edstroj, v n\u011bm\u017e ve vakuov\u00e9 n\u00e1dob\u011b kapky dopadaj\u00ed na ostr\u00fd b\u0159it. Za norm\u00e1ln\u00edch okolnost\u00ed n\u00e1dobky o obou stran\u00e1ch b\u0159itu obsahuj\u00ed stejn\u00e9 mno\u017estv\u00ed vody. D\u00e1le se pou\u017e\u00edv\u00e1 se Crookes\u016fv p\u0159\u00edstroj pro m\u011b\u0159en\u00ed tlaku z\u00e1\u0159en\u00ed. Uvnit\u0159 vakuov\u00e9 trubice je um\u00edst\u011bna vrtulka, na jej\u00ed\u017e listy z jednoho sm\u011bru dopad\u00e1 z\u00e1\u0159en\u00ed.<br \/>\nPro vysv\u011btlen\u00ed psychokineze existuje n\u011bkolik hypot\u00e9z, kter\u00e9 se sna\u017e\u00ed vysv\u011btlit mo\u017enost pohybu p\u0159edm\u011bt\u016f.<\/p>\n<p><strong>Hypot\u00e9za biologick\u00e9ho plazmatu<\/strong><\/p>\n<p>V \u017eiv\u00e9m organismu existuj\u00ed element\u00e1rn\u00ed \u010d\u00e1stice, kter\u00e9 tvo\u0159\u00ed slo\u017eit\u00e1 seskupen\u00ed a tvo\u0159\u00ed jednotnou energetickou s\u00edt. Tato s\u00edt je ozna\u010dov\u00e1na jako biologick\u00e9 plazma. Intenzita z\u00e1\u0159en\u00ed plazmatu v okam\u017eiku podr\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed vzr\u016fst\u00e1 a\u017e t\u0159ikr\u00e1t a po n\u011bkolika minut\u00e1ch se vrac\u00ed k p\u016fvodn\u00ed hodnot\u011b. Toto biologick\u00e1 plazma je v okam\u017eic\u00edch vzru\u0161en\u00ed vyza\u0159ov\u00e1no jak mozkem tak srdcem a objemov\u00e1 hustota plazmatu je kolem 100 mili\u00f3nu \u010d\u00e1stic na jeden centimetr krychlov\u00fd, co\u017e odpov\u00edd\u00e1 hustot\u011b elektronov\u00e9 plazmy, kter\u00e1 je zdrojem radiov\u00e9ho z\u00e1\u0159en\u00ed Slunce.<\/p>\n<p><strong>Mentionov\u00e1 hypot\u00e9za dr. Kahudy.<\/strong><\/p>\n<p>V 80. letech 20. stolet\u00ed na str\u00e1nk\u00e1ch \u010desk\u00e9ho \u010dasopisu V\u011bda a technika ml\u00e1de\u017ei obhajoval dr. Franti\u0161ek Kahuda hypot\u00e9zu zvl\u00e1\u0161tn\u00edch element\u00e1rn\u00edch \u010d\u00e1stic vyza\u0159ovan\u00fdch mozkem. Tyto \u010d\u00e1stice ozna\u010dil jako mentiony a tvrdil, \u017ee existuj\u00ed \u010d\u00e1stice nejm\u00e9n\u011b t\u0159\u00ed typ\u016f, z nich\u017e jeden se pohybuje nadsv\u011btelnou rychlost\u00ed, aby tak vysv\u011btlil okam\u017eit\u00fd p\u0159enos informace na velk\u00e9 vzd\u00e1lenosti. Pro svoji hypot\u00e9zu ale nem\u011bl \u017e\u00e1dnou fyzik\u00e1ln\u00ed oporu a studenti fyziky na Matematicko-fyzik\u00e1ln\u00ed fakult\u011b Univerzity Karlovy p\u0159i ve\u0159ejn\u00e9 p\u0159edn\u00e1\u0161ce hypot\u00e9zu zcela zpochybnili.<br \/>\n\u010clov\u011bk jako modul\u00e1tor kosmick\u00fdch energi\u00ed.<br \/>\nN\u011bkte\u0159\u00ed psychotronici se opr\u00e1vn\u011bn\u011b domn\u00edvaj\u00ed, \u017ee energie \u010dlov\u011bka neposta\u010duje k realizaci psychokinetick\u00fdch jev\u016f. Zast\u00e1vaj\u00ed hypot\u00e9zu, \u017ee \u010dlov\u011bk p\u016fsob\u00ed pouze jako modul\u00e1tor energie z ciz\u00edch kosmick\u00fdch zdroj\u016f. Je jist\u00e9, \u017ee psychotronici nemohou dosp\u011bt k \u017e\u00e1dn\u00fdm uspokojiv\u00fdm fyzik\u00e1ln\u00edm vysv\u011btlen\u00edm psychokineze, pokud nebude nav\u00e1z\u00e1na spolupr\u00e1ce se sou\u010dasnou experiment\u00e1ln\u00ed a zejm\u00e9na teoretickou fyzikou.<\/p>\n<p><strong>1.4. Bioaktivace<\/strong><\/p>\n<p>Bioaktivace je schopnost \u017eiv\u00e9ho organismu vyvolat ve vn\u011bj\u0161\u00edm prost\u0159ed\u00ed energetick\u00e9 a informa\u010dn\u00ed zm\u011bny, kter\u00e9 se projevuj\u00ed struktur\u00e1ln\u00ed zm\u011bnou syst\u00e9m\u016f, p\u0159\u00edpadn\u011b doch\u00e1z\u00ed ke vzniku syst\u00e9m\u016f nov\u00fdch.<br \/>\nTyto zm\u011bny jsou v n\u011bkter\u00fdch p\u0159\u00edpadech vn\u00edmateln\u011b a nebo objektivn\u011b m\u011b\u0159iteln\u00e9.<br \/>\nBioaktivace je interakce \u010dlov\u011bka s \u017eivou hmotou v prost\u0159ed\u00ed (bioterapie, ideoplastie), interakce \u010dlov\u011bka s ne\u017eivou hmotou v prost\u0159ed\u00ed (aktivace vody, exponov\u00e1n\u00ed film\u016f, p\u016fsoben\u00ed na krystalizaci, oh\u00fdb\u00e1n\u00ed l\u017ei\u010dek atd.) a interakce mezi \u010dlov\u011bkem a samotn\u00fdm prost\u0159ed\u00edm, (ukl\u00e1d\u00e1n\u00ed informace do univerz\u00e1ln\u00edho informa\u010dn\u00edho pole, ode\u010d\u00edt\u00e1n\u00ed informace z informa\u010dn\u00edho pole a vizualizace informace z informa\u010dn\u00edho pole, tj. materializace).<br \/>\nZm\u011bny po bioaktivaci nemus\u00ed-b\u00fdt objektivn\u011b m\u011b\u0159iteln\u00e9, ale lze je pozorovat zprost\u0159edkovan\u011b. Nap\u0159\u00edklad aktivovan\u00e1 voda pozitivn\u011b stimuluje kl\u00ed\u010divost a r\u016fst rostlin.<\/p>\n<p><strong>1.5 Radiesteze (proutka\u0159en\u00ed)<\/strong><\/p>\n<p>Proutka\u0159en\u00ed a proutku (virgule) k vyhled\u00e1v\u00e1n\u00ed vody, kov\u016f a zemn\u00edch puklin se vyu\u017e\u00edvalo ji\u017e ve starov\u011bk\u00e9 \u010c\u00edn\u011b.<br \/>\nM\u00edsto proutku (virgule) se pou\u017e\u00edvalo n\u011bkdy mal\u00e9 z\u00e1va\u017e\u00ed, kter\u00e9 bylo zav\u011b\u0161eno na kr\u00e1tk\u00e9 niti a dr\u017eelo se mezi prsty. Jeho pohyby si ka\u017ed\u00fd proutka\u0159 interpretoval po sv\u00e9m. Toto z\u00e1va\u017e\u00ed se ozna\u010duje jako siderick\u00e9 kyvadlo (lat. pendula = vis\u00edc\u00ed, zav\u011b\u0161en\u00fd).<br \/>\nV roce 1812 se za\u010dalo pochybovat o hypot\u00e9ze p\u016fsoben\u00ed atom\u016f hmoty na proutek nebo siderick\u00e9 kyvadlo. \u010cetn\u00ed badatel\u00e9 zkoumali pohyb proutku nebo siderick\u00e9ho kyvadla a dosp\u011bli k n\u00e1zoru, \u017ee na tyto n\u00e1stroje nep\u016fsob\u00ed \u017e\u00e1dn\u00e9 tajemn\u00e9 s\u00edly, ale jedn\u00e1 se pouze o svalov\u00e9 pohyby proutka\u0159e pod vlivem jeho my\u0161lenek. Tento z\u00e1v\u011br m\u011bl vyvr\u00e1tit cel\u00e9 proutka\u0159sk\u00e9 um\u011bn\u00ed.<br \/>\nZm\u00edn\u011bn\u00fd n\u00e1zor je jedn\u00edm z nejb\u011b\u017en\u011bj\u0161\u00edch vysv\u011btlen\u00ed mechaniky p\u016fsoben\u00ed geofyzik\u00e1ln\u00edch vliv\u016f na proutka\u0159e. Tyto vlivy nep\u016fsob\u00ed p\u0159\u00edmo na proutek nebo na siderick\u00e9 kyvadlo, ale na celou nervovou soustavu proutka\u0159e. Proutka\u0159 dost\u00e1v\u00e1 prvotn\u00ed impulsy od slab\u00fdch fyzik\u00e1ln\u00edch vliv\u016f. Po koordinaci t\u011bchto vliv\u016f v mozku doch\u00e1z\u00ed ke svalov\u00e9mu reflexu, kter\u00fd vede k pohybu proutku nebo kyvadla. Proto je proutek dr\u017een ve zna\u010dn\u011b labiln\u00ed poloze. Svalov\u00e9 reflexy p\u0159itom prob\u00edhaj\u00ed v podv\u011bdom\u00ed proutka\u0159e. \u010casto b\u00fdv\u00e1 tato spr\u00e1vn\u00e1 reakce naru\u0161ena subjektivn\u00edmi pocity proutka\u0159e. Na vysv\u011btlen\u00ed proutka\u0159en\u00ed existuje \u0159ada hypot\u00e9z.<\/p>\n<p><strong>Magnetick\u00e9 pole<\/strong><\/p>\n<p>Je prok\u00e1z\u00e1no, \u017ee \u010dlov\u011bk reaguje na zm\u011bnu magnetick\u00e9ho pole v hodnot\u011b a\u017e jedn\u00e9 tis\u00edciny horizont\u00e1ln\u00ed slo\u017eky magnetick\u00e9ho pole Zem\u011b. Senzitivn\u00ed proutka\u0159 reaguje na magnetick\u00e9 pole intenzity jen 10&#8243;4 Oe (1 Oe = 79,6 A\/m). Fungov\u00e1n\u00ed proutka\u0159en\u00ed je zp\u016fsobeno p\u0159edev\u0161\u00edm zm\u011bnami intenzity magnetick\u00e9ho pole. Proto je nutn\u00e9, aby se proutka\u0159 pohyboval, proto\u017ee v m\u011bn\u00edc\u00edcm se magnetick\u00e9m poli se indukuj\u00ed elektrick\u00e9 proudy.<\/p>\n<p><strong>Magnetohydrodynamick\u00e1 hypot\u00e9za<\/strong><\/p>\n<p>Ve vn\u011bj\u0161\u00edm magnetick\u00e9m poli Zem\u011b se projevuj\u00ed kr\u00e1tk\u00e9 pulsy, kter\u00e9 ovliv\u0148uj\u00ed elektromagnetick\u00e9 pole uvnit\u0159 lidsk\u00e9ho t\u011bla. Tyto pulsy jsou deformov\u00e1ny horninami a kapalinami pod zemsk\u00fdm povrchem.<\/p>\n<p><strong>Gravita\u010dn\u00ed hypot\u00e9za<\/strong><\/p>\n<p>Proutka\u0159 reaguje na mal\u00e9 zm\u011bny gravita\u010dn\u00edho pole zp\u016fsoben\u00e9 zm\u011bnami hustoty a rozlo\u017een\u00ed hornin.<\/p>\n<p><strong>Radia\u010dn\u00ed hypot\u00e9za<\/strong><\/p>\n<p>Proutka\u0159 reaguje na p\u0159irozenou radiaci a elektromagnetick\u00e9 kmity na molekul\u00e1rn\u00ed \u00farovni (tzv. Ramanova spektra).<\/p>\n<p><strong>Proutka\u0159 vys\u00edl\u00e1 do okol\u00ed ur\u010dit\u00fd sign\u00e1l<\/strong><\/p>\n<p>Proutka\u0159 vys\u00edl\u00e1 do okol\u00ed elektromagnetick\u00e9 sign\u00e1ly a p\u0159ij\u00edm\u00e1 sign\u00e1ly odra\u017een\u00e9. Je obt\u00ed\u017en\u00e9 si v\u0161ak p\u0159edstavit, \u017ee by proutka\u0159 byl schopen vyslat sign\u00e1l o takov\u00e9 energii, aby pronikl do hloubky a\u017e 100 metr\u016f, kde n\u011bkte\u0159\u00ed proutka\u0159i nalezli rudn\u00e1 lo\u017eiska.<\/p>\n<p><strong>1.6. Geopatogenn\u00ed z\u00f3ny<\/strong><\/p>\n<p>Psychotronici pojmem &#8222;geopatogenn\u00ed z\u00f3ny&#8220; ozna\u010duj\u00ed oblasti, na jejich\u017e chemick\u00e9 slo\u017een\u00ed a poru\u0161en\u00ed homogenity a integrity lidsk\u00fd organismus v\u011bdom\u011b nebo nev\u011bdom\u011b reaguje.<br \/>\nGeopatogenn\u00ed z\u00f3ny jsou lokality, v nich\u017e pod vlivem p\u0159irozen\u00e9 nebo um\u011bl\u00e9 nehomogenity nebo radiace podlo\u017e\u00ed nebo povrchu ter\u00e9nu doch\u00e1z\u00ed ke zm\u011bn\u011b fyzik\u00e1ln\u00edch pol\u00ed nad ter\u00e9nem. Tyto zm\u011bny pol\u00ed ovliv\u0148uj\u00ed \u017eiv\u00e9 organismy a mohou je negativn\u011b stimulovat. Tato stimulace je z\u00e1visl\u00e1 na d\u00e9lce setrv\u00e1v\u00e1n\u00ed v geopatogenn\u00edch z\u00f3n\u00e1ch.<br \/>\nBiologov\u00e9 \u010detn\u00fdmi pokusy prok\u00e1zali, \u017ee pokud odst\u00edn\u00edme zemsk\u00e9 magnetick\u00e9 pole, dojde k potla\u010den\u00ed rozmno\u017eov\u00e1n\u00ed bun\u011bk. Pokud je na druh\u00e9 stran\u011b \u017eiv\u00fd organismus vystaven anorri\u00e1ln\u00edmu magnetick\u00e9mu poli, je rovn\u011b\u017e ohro\u017een. Nap\u0159\u00edklad voda, kter\u00e1 prot\u00e9k\u00e1 por\u00e9zn\u00edm prost\u0159ed\u00edm -nebo proch\u00e1z\u00ed propustn\u00fdmi vrstvami, kter\u00e9 p\u0159il\u00e9haj\u00ed k lo\u017eisk\u016fm j\u00edlu, indukuje elektrick\u00fd proud. Pokud je okoln\u00ed prost\u0159ed\u00ed dostate\u010dn\u011b elektricky vodiv\u00e9 a vznikaj\u00edc\u00ed elektrick\u00fd proud je dostate\u010dn\u011b siln\u00fd, doch\u00e1z\u00ed ke vzniku magnetick\u00e9 anom\u00e1lie na zemsk\u00e9m povrchu.<br \/>\nBiochemikov\u00e9 zjistili, \u017ee magnetick\u00e9 pole m\u00e1 zna\u010dn\u00fd vliv na pr\u016fb\u011bh enzymatick\u00fdch proces\u016f v bu\u0148k\u00e1ch a na celkovou reaktivitu biologick\u00e9ho syst\u00e9mu. Nejen \u010dasoprostorov\u00e1 zm\u011bna magnetick\u00e9 indukce, ale tak\u00e9 magnetick\u00e9 bou\u0159e a mikrosekundov\u00e9 hystereze naru\u0161uj\u00ed fyziologick\u00e9 procesy v organismech. Biologov\u00e9 zjistili, \u017ee anom\u00e1lie v magnetick\u00e9m poli ovliv\u0148uj\u00ed rozvoj mikrofl\u00f3ry, doch\u00e1z\u00ed k patologick\u00fdm zm\u011bn\u00e1m u rostlin a m\u011bn\u00ed se v\u00fdskyt ur\u010dit\u00e9ho druhu hmyzu nad geopatogenn\u00ed z\u00f3nou.<br \/>\nOblast nad geopatogenn\u00ed z\u00f3nou m\u00e1 odli\u0161n\u00e9 fyzik\u00e1ln\u00ed vlastnosti na rozd\u00edl od jin\u00fdch oblast\u00ed. Doch\u00e1z\u00ed zde ke zv\u00fd\u0161en\u00e9 a zrychlen\u00e9 v\u00fdm\u011bn\u011b energie mezi povrchem Zem\u011b a atmosf\u00e9rou. Tato v\u00fdm\u011bna energie m\u00e1 negativn\u00ed vliv na v\u0161echny \u017eiv\u00e9 organismy.<br \/>\nFyzik\u00e1ln\u00ed m\u011b\u0159en\u00ed prok\u00e1zala, \u017ee nad m\u00edsty zlom\u016f geopatogenn\u00edch z\u00f3n je zv\u00fd\u0161en\u00e1 intenzita elektro\u00acstatick\u00e9ho pole ve vzduchu. Je mo\u017en\u00e9, \u017ee pr\u00e1v\u011b toto pole hraje stabiliza\u010dn\u00ed roli p\u0159i emisi par kovu nad lo\u017eiskem. Experiment\u00e1ln\u011b je ov\u011b\u0159eno, \u017ee geopatogenn\u00ed z\u00f3ny zp\u016fsobuj\u00ed nad ter\u00e9nem zv\u00fd\u0161enou ionizaci vzduchu. V oblastech geologick\u00fdch anom\u00e1li\u00ed je oslaben p\u0159\u00edjem velmi kr\u00e1tk\u00fdch vln.<br \/>\nLaboratorn\u00ed pokusy sv\u011bd\u010d\u00ed o korelaci mezi v\u00fdskytem nemoc\u00ed, patologick\u00fdmi n\u00e1lezy a v\u00fdskytem geopatogenn\u00edch z\u00f3n. Pokusn\u00e1 zv\u00ed\u0159ata se instinktivn\u011b sna\u017e\u00ed geopatogenn\u00edm z\u00f3n\u00e1m vyh\u00fdbat. Ob\u00acdobn\u00e1 zji\u0161t\u011bn\u00ed lze zaznamenat tak\u00e9 u lid\u00ed. S geopatogenn\u00edmi z\u00f3nami je proto nutn\u00e9 po\u010d\u00edtat jako s objektivn\u00edm jevem, kter\u00fd spole\u010dn\u011b s dal\u0161\u00edmi vlivy \u017eivotn\u00edho prost\u0159ed\u00ed p\u016fsob\u00ed na lidsk\u00fd organismus.<br \/>\nProblematika detekce geopatogenn\u00edch z\u00f3n nen\u00ed jednoduch\u00e1. Nen\u00ed tak\u00e9 jednozna\u010dn\u00e9, jak\u00fdm zp\u016fsobem a zda v\u016fbec ka\u017ed\u00fd \u010dlov\u011bk na p\u0159\u00edtomnost geopatogenn\u00ed z\u00f3ny reaguje. V byt\u011b lze vyu\u017e\u00edt vlastn\u00ed subjektivn\u00ed dojmy t\u00edm, \u017ee p\u0159emistujeme l\u016f\u017eko na r\u016fzn\u00e1 m\u00edsta. Geopatogenn\u00ed z\u00f3ny nelze odst\u00ednit. V\u0161echna &#8222;zaru\u010den\u00e1&#8220; za\u0159\u00edzen\u00ed na odst\u00edn\u011bn\u00ed geopatogenn\u00ed z\u00f3ny jsou v\u00edce \u010di m\u00e9n\u011b podvodem.<\/p>\n<p><strong>2. Psychotronika a jej\u00ed odp\u016frci<\/strong><\/p>\n<p>Podle vztahu k psychotronice lze odbornou a laickou ve\u0159ejnost rozd\u011blit zhruba do p\u011bti v\u00fdrazn\u00fdch skupin.<br \/>\n1. Lid\u00e9 s magick\u00fdm, okultn\u00edm, spiritistick\u00fdm, mystick\u00fdm a n\u00e1bo\u017eensk\u00fdm p\u0159\u00edstupem.<br \/>\nPsychotronick\u00e9 jevy p\u0159edstavuj\u00ed sou\u010d\u00e1st jejich p\u0159esv\u011bd\u010den\u00ed a v\u00edry.<br \/>\n2. Lid\u00e9 s p\u0159\u00edrodov\u011bdeck\u00fdm p\u0159\u00edstupem. Ke zd\u016fvodn\u011bn\u00ed psychotronick\u00fdch jev\u016f vyu\u017e\u00edvaj\u00ed filozofii, psychologii, biofyziku a teoretickou fyziku (tzv. parafyzika)<br \/>\n3. Lid\u00e9 s vy\u010dk\u00e1vac\u00edm p\u0159\u00edstupem. Psychotroniku nezam\u00edtaj\u00ed, ale vy\u010dk\u00e1vaj\u00ed, jak\u00fdm sm\u011brem se obecn\u00fd n\u00e1zor na psychotroniku bude ub\u00edrat.<br \/>\n4. Lid\u00e9 s neutr\u00e1ln\u00edm p\u0159\u00edstupem. Na psychotroniku nemaj\u00ed \u017e\u00e1dn\u00fd n\u00e1zor nebo se o ni nezaj\u00edmaj\u00ed.<br \/>\n5. Lid\u00e9 s odm\u00edtav\u00fdm p\u0159\u00edstupem. Psychotroniku zcela odm\u00edtaj\u00ed a pova\u017euj\u00ed ji za \u0161arlat\u00e1nstv\u00ed, podvod a pav\u011bdu.<\/p>\n<p>Odp\u016frci psychotroniky vyu\u017e\u00edvaj\u00ed poznatk\u016f z nejr\u016fzn\u011bj\u0161\u00edch v\u011bdn\u00edch v\u011bdn\u00edch obor\u016f. Jejich hlavn\u00ed n\u00e1mitky jsou:<br \/>\n&#8211; Nespr\u00e1vn\u00e1 formulace hypot\u00e9z, jejich nespr\u00e1vn\u00e9 statistick\u00e9 testov\u00e1n\u00ed a nespr\u00e1vn\u00e9 hod\u00acnocen\u00ed v\u00fdsledk\u016f test\u016f.<\/p>\n<p>Pou\u017eit\u00ed matematick\u00e9 statistiky vy\u017eaduje dodr\u017een\u00ed n\u00e1sleduj\u00edc\u00edho postupu:<br \/>\n1. P\u0159esn\u00e9 zformulov\u00e1n\u00ed hypot\u00e9zy, kterou chceme testovat. Nulovou hypot\u00e9zou ozna\u010dujeme hypot\u00e9zu, j\u00ed\u017e chceme potvrdit. Proti n\u00ed stoji alternativn\u00ed hypot\u00e9za, j\u00ed\u017e chceme vyvr\u00e1tit.<br \/>\n2. V\u00fdb\u011br vhodn\u00e9ho statistick\u00e9ho testu. Stanoven\u00ed z n\u011bj plynouc\u00edch p\u0159edpoklad\u016f a podm\u00ednek pro shroma\u017e\u010fov\u00e1n\u00ed statistick\u00fdch dat. Stanoven\u00ed statistick\u00e9 hladiny testu (pravd\u011bpodobnosti zam\u00edtnut\u00ed hypot\u00e9zy, p\u0159esto\u017ee je spr\u00e1vn\u00e1), tj. intervalu spolehlivosti.<br \/>\n3. Shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed po\u017eadovan\u00e9ho mno\u017estv\u00ed dat za p\u0159\u00edsn\u00e9ho dodr\u017een\u00ed p\u0159edpoklad\u016f a podm\u00ednek statistick\u00e9ho testu.<br \/>\n4. Proveden\u00ed statistick\u00e9ho testu. Interpretace v\u00fdsledku testu. V\u00fdsledek testu nemus\u00ed potvrdit nulovou hypot\u00e9zu ani alternativn\u00ed hypot\u00e9zu.<br \/>\nMetody matematick\u00e9 statistiky poskytuj\u00ed intervaly spolehlivosti dan\u00e9ho v\u00fdsledku, ale jejich hran\u00acice se mus\u00ed stanovit p\u0159edem. Pokud nap\u0159. ozna\u010d\u00edme jako 0 negativn\u00ed a 1 jako pozitivn\u00ed v\u00fdsledek, pak pr\u016fm\u011br velmi dlouh\u00e9 \u0159ady v\u00fdsledk\u016f by m\u011bl b\u00fdt 0,5, proto\u017ee oba v\u00fdsledky jsou stejn\u011b pravd\u011bpodobn\u00e9. Nen\u00ed v\u0161ak jasn\u00e9, jak velk\u00e1 odchylka p\u0159i realizaci dlouh\u00e9 \u0159ady pokus\u016f je je\u0161t\u011b p\u0159\u00edpustn\u00e1, aby bylo mo\u017eno hypot\u00e9zu telepatick\u00e9ho p\u0159enosu p\u0159ijmout nebo zam\u00edtnout. Statistikov\u00e9 opr\u00e1vn\u011bn\u011b nam\u00edtaj\u00ed, \u017ee odchylka od pr\u016fm\u011bru m\u016f\u017ee b\u00fdt p\u0159i r\u016fzn\u00fdch pokusech libovoln\u011b velk\u00e1 s r\u016fznou pravd\u011bpodobnost\u00ed. Pokud tedy nap\u0159. experiment skon\u010d\u00ed s hodnotou pr\u016fm\u011bru 0,8, m\u016f\u017ee j\u00edt o potvrzen\u00ed hypot\u00e9zy telepatick\u00e9ho p\u0159enosu, ale tak\u00e9 m\u016f\u017ee j\u00edt o pouhou statistickou n\u00e1hodnou odchylku v dlouh\u00e9 \u0159ad\u011b pokus\u016f.<\/p>\n<p><strong>Fyzik\u00e1ln\u00ed n\u00e1mitky<\/strong><\/p>\n<p>P\u0159enos ment\u00e1ln\u00ed energie odporuje z\u00e1kladn\u00edm z\u00e1kon\u016fm fyziky. Intenzita ment\u00e1ln\u00ed energie mus\u00ed klesat s druhou mocninou vzd\u00e1lenosti od jej\u00edho zdroje. Ment\u00e1ln\u00ed energie poru\u0161uje z\u00e1kon zachov\u00e1n\u00ed energie a hmotnosti. Nen\u00ed jasn\u00e1 interakce ment\u00e1ln\u00ed energie s ostatn\u00edmi formami energi\u00ed.<br \/>\nHypot\u00e9zy o podstat\u011b parafyzik\u00e1ln\u00edch jev\u016f jsou nekonzistentn\u00ed s fyzikou. V\u011bt\u0161inou pou\u017e\u00edvaj\u00ed ur\u010dit\u00e9 fyzik\u00e1ln\u00ed teorie v oblastech mimo jejich p\u016fsobnost, p\u0159ipojuj\u00ed k nim neod\u016fvodn\u011bn\u00e9, nedok\u00e1zan\u00e9 domn\u011bnky, kombinuj\u00ed r\u016fzn\u00e9 nesouvisej\u00edc\u00ed teorie, vytv\u00e1\u0159ej\u00ed dal\u0161\u00ed nedokazateln\u00e9 hypot\u00e9zy.<\/p>\n<p><strong>N\u00e1mitky psychiatr\u016f<\/strong><\/p>\n<p>Psychotronici nespr\u00e1vn\u011b hodnot\u00ed r\u016fzn\u00e9 patologick\u00e9 jevy (psychick\u00e9 poruchy a odchylky).<\/p>\n<p><strong>N\u00e1mitky l\u00e9ka\u0159\u016f<\/strong><\/p>\n<p>Metody psychotronick\u00e9ho l\u00e9\u010ditelstv\u00ed maj\u00ed zcela n\u00e1hodn\u00e9 v\u00fdsledky nebo v\u00fdsledky zp\u016fsoben\u00e9 sugestivn\u00edm p\u016fsoben\u00edm na pacienta.<br \/>\nProti psychotronice jako alternativn\u00ed v\u011bd\u011b se stav\u00ed \u0159ada seri\u00f3zn\u00edch v\u011bdc\u016f, jako je nap\u0159. nositel Nobelovy ceny za fyziku Steven Weinberg. Weinberg tvrd\u00ed, \u017ee alternativn\u00ed v\u011bdy se sna\u017e\u00ed \u010dasto o zcela autonomn\u00ed vysv\u011btlen\u00ed, kter\u00e9 je nez\u00e1visl\u00e9 na ostatn\u00edch p\u0159\u00edrodn\u00edch v\u011bd\u00e1ch, jako je hypot\u00e9za o &#8222;p\u00e1t\u00e9 silov\u00e9 interakci&#8220;. Alternativn\u00ed v\u011bdy buduj\u00ed sv\u00e9 zcela vlastn\u00ed z\u00e1kony, kter\u00e9 nelze vysv\u011btlit fyzik\u00e1ln\u00edmi jevy. Dnes se ale jasn\u011b ukazuje, \u017ee cel\u00e1 v\u011bda je tvo\u0159ena konverguj\u00edc\u00edmi a vz\u00e1jemn\u011b propojen\u00fdmi \u0159et\u011bzci vysv\u011btlen\u00ed. Podle Weinberga jednou z velk\u00fdch slu\u017eeb, kterou v\u011bd\u011b poskytl tento objev struktury v\u011bdeck\u00fdch vysv\u011btlen\u00ed, je nezvratn\u00e9 prok\u00e1z\u00e1n\u00ed faktu, \u017ee \u017e\u00e1dn\u00e9 autonomn\u00ed v\u011bdy neexistuj\u00ed. [7]<br \/>\nP\u0159edstavme si, \u017ee by n\u00e1m n\u011bkdo tvrdil, \u017ee kdesi v modern\u00edm Texasu existuje sedm zlat\u00fdch m\u011bst. Navrhli byste, bez jak\u00fdchkoliv p\u0159edsudk\u016f, aby se vytvo\u0159ila expedice, jej\u00edm\u017e \u00fakolem by bylo prohledat ka\u017ed\u00fd kousek tohoto st\u00e1tu? Asi byste usoudili, \u017ee o Texasu v\u00edme ji\u017e tolik v\u011bc\u00ed, \u017ee prost\u011b nestoj\u00ed za to hledat domn\u011bl\u00e1 zlat\u00e1 m\u011bsta. Podobn\u011b objev vz\u00e1jemn\u011b konverguj\u00edc\u00edch a propojen\u00fdch \u0159et\u011bzc\u016f vysv\u011btlen\u00ed n\u00e1m prok\u00e1zal velkou slu\u017ebu v tom, \u017ee v p\u0159\u00edrod\u011b pro autonomn\u00ed v\u011bdy, jako je astrologie, telekin\u00e9ze nebo kreacionismus nen\u00ed \u017e\u00e1dn\u00e9 m\u00edsto. [7]<\/p>\n<p><strong>3. Fyzika a psychotronika<\/strong><\/p>\n<p>Existuje n\u011bkolik fyzik\u016f, kte\u0159\u00ed p\u0159i studiu psychotronick\u00fdch jev\u016f dosp\u011bli k n\u00e1zoru, \u017ee nejde o nesmysl. C\u00edtili, \u017ee fyzika je zat\u00edm p\u0159ed t\u011bmito jevy zcela bezradn\u00e1.<br \/>\nP\u0159es \u00fasp\u011bchy teoretick\u00e9 a experiment\u00e1ln\u00ed fyziky z\u016fst\u00e1v\u00e1 \u0159ada nejasnost\u00ed a probl\u00e9m\u016f. Neda\u0159\u00ed se sjednotit gravitaci s ostatn\u00edmi interakcemi. Byla objevena \u0159ada element\u00e1rn\u00edch \u010d\u00e1stic s velmi kr\u00e1tkou dobou \u017eivota (rezonanc\u00ed), kter\u00e9 nelze za\u0159adit do vhodn\u00e9ho teoretick\u00e9ho r\u00e1mce. Probl\u00e9mem je interpretace m\u011b\u0159en\u00ed v kvantov\u00e9 mechanice.<br \/>\nNa sou\u010dasnou fyziku jsou vedeny \u00fatoky z r\u016fzn\u00fdch stran. Existuje cel\u00e1 \u0159ada nesrovnalost\u00ed teorie s pozorovanou skute\u010dnost\u00ed. Jeden z nov\u00fdch sm\u011br\u016f ve fyzice, kter\u00fd zapo\u010dal David B\u00f6hm svoj\u00ed \u00favahou o spojen\u00ed fyziky a teorie v\u011bdom\u00ed, podle autora knihy [1] snad povede k pochopen\u00ed psychotronick\u00fdch jevu. P\u0159\u00edroda se ne\u0159\u00edd\u00ed podle v\u011bdy, ale v\u011bda se mus\u00ed \u0159\u00eddit podle p\u0159\u00edrody.<br \/>\nParanorm\u00e1ln\u00ed jevy lze definovat jako jevy, kter\u00e9 nejsou z\u00e1visl\u00e9 na prostoru a \u010dasu. T\u00edm se odli\u0161uj\u00ed od norm\u00e1ln\u00edch jev\u016f popisovan\u00fdch fyzikou, jej\u00edm\u017e z\u00e1kladem je prostor a \u010das. Proto fyzika nen\u00ed schopna paranorm\u00e1ln\u00ed jevy zkoumat. H. Pierre Noyes se domn\u00edv\u00e1, \u017ee sou\u010dasn\u00e1 fyzika by m\u011bla hledat konstrukci prostoru a \u010dasu jako z\u00e1kladu fyziky. V\u011bt\u0161ina fyzik\u016f a p\u0159\u00edrodov\u011bdc\u016f nekriticky ch\u00e1pe prostor a \u010das jako prostoro\u010dasov\u00e9 kontinuum, na jeho\u017e pozad\u00ed se odehr\u00e1v\u00e1 fyzik\u00e1ln\u00ed divadlo. Makroskopick\u00e9 kvantov\u00e9 jevy, jako je kvantov\u00e1 korelace bez p\u0159enosu sign\u00e1lu nadsv\u00e9t.elnou rychlost\u00ed a teleportace foton\u016f (zni\u010den\u00ed fotonu na jednom m\u00edst\u011b a vytvo\u0159en\u00ed na jin\u00e9m m\u00edst\u011b) ukazuj\u00ed, \u017ee pros-toro\u010das je mnohem slo\u017eit\u011bj\u0161\u00ed, ne\u017e klasick\u00e1 Maxwellova p\u0159edstava kontinua. Podobn\u00e9 \u00favahy plat\u00ed pro \u010dern\u00e9 d\u00edry a sou\u010dasnou kosmologii. [9]<br \/>\nH. Pierre Noyes proto domn\u00edv\u00e1, \u017ee z\u0159ejm\u011b nejsch\u016fdn\u011bj\u0161\u00ed cestou, jak porozum\u011bt paranorm\u00e1ln\u00edm jev\u016fm, je rozv\u00edjet &#8222;norm\u00e1ln\u00ed v\u011bdu&#8220; a zahrnout do n\u00ed paranorm\u00e1ln\u00ed jevy. T\u00edmto sm\u011brem postupuje tzv. &#8220; parafyzika&#8220;, kter\u00e1 se sna\u017e\u00ed p\u0159ekro\u010dit hranice fyziky do oblast\u00ed, kter\u00e9 fyzikou nejsou pokr\u00fdv\u00e1ny. Parafyzika je logick\u00fdm studiem paranorm\u00e1ln\u00edch jev\u016f uvnit\u0159 kontextu fyziky. Jej\u00ed zast\u00e1nci tvrd\u00ed, \u017ee pokud paranorm\u00e1ln\u00ed jevy existuj\u00ed, mus\u00ed nutn\u011b p\u016fsobit ve stejn\u00e9m fyzick\u00e9m sv\u011bt\u011b, jak\u00fd vysv\u011btluje fyzika. V je\u0161t\u011b \u0161ir\u0161\u00edm kontextu parafyzika je logick\u00fdm studiem jev\u016f v p\u0159\u00edrod\u011b, kter\u00e9 nelze vysv\u011btlit pomoc\u00ed vlastnost\u00ed hmoty v prostoru a v \u010dase. [9]<br \/>\nAutor knihy [1] souhlas\u00ed s D. Mend\u011blejevem, kter\u00fd prohl\u00e1sil, \u017ee je lep\u0161\u00ed i takov\u00e1 hypot\u00e9za, kter\u00e1 se pozd\u011bji uk\u00e1\u017ee nepravdiv\u00e1, ne\u017e \u017e\u00e1dn\u00e1 hypot\u00e9za. V tomto smyslu nelze souhlasit s Newtonem, kter\u00fd kategoricky trval na tom, \u017ee ned\u011bl\u00e1 hypot\u00e9zy. Je t\u0159eba zbourat klasick\u00e9 zako\u0159en\u011bn\u00e9 p\u0159edstavy. Albert Einstein o vzniku vyn\u00e1lez\u016f ironicky prohl\u00e1sil, \u017ee v\u0161ichni si mysl\u00ed, \u017ee to nen\u00ed mo\u017en\u00e9, s v\u00fdjimkou jednoho hlup\u00e1ka, kter\u00fd to nev\u00ed a ud\u011bl\u00e1 vyn\u00e1lez. Kone\u010dn\u011b Jacques Bergier a Louis Pauwels ve sv\u00e9 knize &#8222;Jitro kouzeln\u00edk\u016f&#8220; napsali: &#8222;Ale k \u010dertu, v\u011bda nen\u00ed p\u0159ece posv\u00e1tn\u00e1 kr\u00e1va, je mo\u017eno ji povalit a uvolnit cestu.&#8220; [4]<br \/>\nBohu\u017eel, cel\u00e1 parafyzika je dodnes siln\u011b zat\u00ed\u017eena t\u00edm, \u017ee jej\u00ed zast\u00e1nci maj\u00ed v drtiv\u00e9 v\u011bt\u0161in\u011b nedostate\u010dn\u00e9 fyzik\u00e1ln\u00ed a matematick\u00e9 vzd\u011bl\u00e1n\u00ed. Jejich hypot\u00e9zy vych\u00e1zej\u00ed z nejasn\u00fdch p\u0159edpoklad\u016f, jsou nedostate\u010dn\u011b a chybn\u011b definov\u00e1ny, jsou vnit\u0159n\u011b nekonzistentn\u00ed a jsou nekoherentn\u00ed s fyzik\u00e1ln\u00edm pozn\u00e1n\u00edm. Proto je lid\u00e9 s fyzik\u00e1ln\u00edm a matematick\u00fdm vzd\u011bl\u00e1n\u00edm nemohou br\u00e1t v\u00e1\u017en\u011b a jak\u00e9koliv diskuse s parafyziky pova\u017euj\u00ed za naprostou ztr\u00e1tu \u010dasu.<\/p>\n<p><strong><em>References<\/em><\/strong><\/p>\n<p><em>[1] Rejd\u00e1k, Zden\u011bk; Drbal, Karel: Perspektivy telepatie. Slavn\u00e9 psychotronick\u00e9 fenom\u00e9ny 20. stolet\u00ed. Roz\u0161\u00ed\u0159en\u00e9 a dopln\u011bn\u00e9 vyd\u00e1n\u00ed. Nakl. Eminent, P.O. Box 298, 111 21 Praha 1. 1995. ISBN: 80-85876-08-6 \u00b7 \u00b7<\/em><br \/>\n<em>[2] Weisner, Ivo: Sv\u011btlo d\u00e1vn\u00fdch v\u011bk\u016f. Nakl. AOS Publishing, Resslova 40, 400 01 \u00dast\u00ed nad Labem, 1996 ISBN: 80-901919-4-0 (AOS Publishing)<\/em><br \/>\n<em>[3] \u0160t\u011bp\u00e1n, Josef: Teorie pravd\u011bpodobnosti. Academia, Praha 1987<\/em><br \/>\n<em>[4] Bergier, Jacques; Pauwels, Louis: Jitro kouzeln\u00edk\u016f, nakl. Svoboda, Praha 1990. Z franc, orig. Le Matin des Magiciens. Gallimard, Paris 1960 p\u0159eklad: Ji\u0159\u00ed Kon\u016fpek (v roce 1969) ISBN: 80-205-0086-3<\/em><br \/>\n<em>[5] Capra, Fritjof: Tao fyziky. Gardenia, Bratislava 1992 orig.: The Tao of Physics, Bantam Books 1984<\/em><br \/>\n<em>[6] von Buttlar-Brandenfels, Johannes: Mimo prostor a \u010das. Ikar Praha spol. s r.o., 1997. orig.: Zeitriss, F.A. Herbig Verlagsbuchhandlung GmbH, Munchen, 1992. ISBN: 80-7202-065-X<\/em><br \/>\n<em>[7] Weinberg, Steven: Sn\u011bn\u00ed o fin\u00e1ln\u00ed teorii. Nakl. Hynek spol. s r.o., Celetn\u00e1 11, 110 00 Praha 1. 1996. z amer. orig.: Dreams of a Final Theory. Pantheon Books, New York, 1993. ISBN: 80-85906-26-0<\/em><br \/>\n<em>[8] The Search for Spock: Developing the Theoretical Basis of Psi by James E. Beichler.<\/em><br \/>\n<em>1998. Publication copy for YGGDRASIL: The Journal of Paraphysics. http:\/\/members.aol.com\/jebcolst\/Paraphysics\/searchl.htm<\/em><br \/>\n<em>[9j H. Pierre Noyes: Science and Paranormal Phenomena. 3 Jun 1999. quant-ph\/9906014 e-Print archive. Los Alamos National Laboratory. US National Science Foundation, http:\/\/xxx.lani.gov\/abs\/quant-ph\/9906014<\/em><br \/>\n<em>[10] Subject: Alain Aspect a dezinformace o holografii. Date: Mon, 24 Jul 2000 11:30:08 -0400 (EDT) From: Lubo\u0161 Motl &lt;motl@physics . rutgers. edu&gt; http:\/\/lumo.come.to<\/em><\/p>\n<p><em>Ji\u0159\u00ed Svr\u0161ek<\/em><br \/>\n<em>Materi\u00e1l na semin\u00e1\u0159 Gymn\u00e1zia Tachov, 28. \u0159\u00edjna 2002<\/em><\/p>\n<p><em>Archiv CP<\/em><\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"<p>Psychotroniku jej\u00ed zast\u00e1nci definuj\u00ed jako v\u011bdu, kter\u00e1 se zab\u00fdv\u00e1 jevy spojen\u00fdmi s psychick\u00fdmi procesy (ps\u00fdch\u00e9 = du\u0161e doprov\u00e1zen\u00fdmi energetick\u00fdm projevem<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":175,"comment_status":"closed","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[4],"tags":[42],"class_list":["post-634","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-teorie","tag-psychotronika"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.cestypsychotroniky.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/634","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.cestypsychotroniky.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.cestypsychotroniky.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.cestypsychotroniky.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.cestypsychotroniky.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=634"}],"version-history":[{"count":1,"href":"https:\/\/www.cestypsychotroniky.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/634\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":635,"href":"https:\/\/www.cestypsychotroniky.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/634\/revisions\/635"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.cestypsychotroniky.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media\/175"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.cestypsychotroniky.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=634"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.cestypsychotroniky.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=634"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.cestypsychotroniky.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=634"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}