{"id":692,"date":"2023-08-15T00:05:24","date_gmt":"2023-08-14T22:05:24","guid":{"rendered":"https:\/\/www.cestypsychotroniky.cz\/?p=692"},"modified":"2024-01-26T03:31:18","modified_gmt":"2024-01-26T02:31:18","slug":"mohou-se-myslenky-vyfotografovat","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.cestypsychotroniky.cz\/index.php\/2023\/08\/15\/mohou-se-myslenky-vyfotografovat\/","title":{"rendered":"Mohou se my\u0161lenky vyfotografovat?"},"content":{"rendered":"

\u010clov\u011bk m\u016f\u017ee sv\u00e9 my\u0161lenky a fantazie bu\u010f vyj\u00e1d\u0159it slovn\u011b, p\u00edsemn\u011b, p\u0159\u00edpadn\u011b je m\u016f\u017ee nakreslit. Co kdyby je v\u0161ak mohl vyfotografovat?<\/strong>
\nJe n\u011bco takov\u00e9ho mo\u017en\u00e9? Dosp\u011bla technika a technologie do stadia, kdy by to bylo mo\u017en\u00e9 prok\u00e1zat?
\nMent\u00e1ln\u00ed fotografie, neboli fotografick\u00fd obraz zprost\u0159edkovan\u00fd ment\u00e1ln\u00ed energii, ment\u00e1ln\u00ed silou, silou p\u0159edstavy nebo podobn\u00fdm hypotetick\u00fdm a zat\u00edm neprok\u00e1zan\u00fdm zp\u016fsobem, je jedn\u00edm z nejkontroverzn\u011bj\u0161\u00edch a nejneobvyklej\u0161\u00edch projev\u016f lidsk\u00e9 psychiky.<\/p>\n

Jak to v\u0161echno za\u010dalo?<\/strong><\/p>\n

Fotografick\u00e1 technika nadchla mnoh\u00e9 sn\u00edlky, ale i um\u011blce. Takov\u00fdm byl i pa\u0159\u00ed\u017esk\u00fd mal\u00ed\u0159 Pierre Boucher, kter\u00fd se zab\u00fdval koncem 19. stolet\u00ed pokusy s fotografov\u00e1n\u00edm. Jednoho ve\u010dera se pr\u00fd hodn\u011b opil a celou noc ho tr\u00e1pily no\u010dn\u00ed m\u016fry – zd\u00e1lo se mu, \u017ee jej pron\u00e1sleduj\u00ed zelen\u00e9 rohat\u00e9 p\u0159\u00ed\u0161erky. Druh\u00fd den r\u00e1no se pak odpot\u00e1cel do laborato\u0159e, aby zpracoval obr\u00e1zky z p\u0159edchoz\u00edho ve\u010dera. Jenom\u017ee si nepamatoval, jak\u00e9 fotografick\u00e9 desky jsou ji\u017e exponovan\u00e9, tak rad\u011bji vyvolal v\u0161echny, kter\u00e9 le\u017eely na stole. V\u00fdsledek byl \u0161okuj\u00edc\u00ed. N\u011bkter\u00e9 fotografie ukazovaly \u0161kleb\u00edc\u00ed se v\u00fdplody jeho vlastn\u00ed opileck\u00e9 fantazie. B\u00fdval by to pova\u017eoval za jak\u00fdsi sv\u00e9r\u00e1zn\u00fd v\u00fdsledek opileck\u00e9ho deliria, i kdy\u017e mu nebylo jasn\u00e9, jak se jeho fantazie otiskla na fotografickou desku. Uk\u00e1zal tedy vyfotografovan\u00e9 \u201ep\u0159\u00edzraky\u201c sv\u00e9mu p\u0159\u00edteli Emilu Charrotovi, kter\u00e9ho z\u00e1hada velmi zaujala, a poslal z\u00e1b\u011bry i s vlastn\u00edm koment\u00e1\u0159em do Francouzsk\u00e9 akademie v\u011bd.<\/p>\n

Pozd\u011bji z\u00e1zrak zkoumal jeden z prvn\u00edch francouzsk\u00fdch populariz\u00e1tor\u016f v\u011bdy a p\u0159\u00edznivec v\u0161ech tajemn\u00fdch sil, spisovatel Camille Flammarion (1842 \u2013 1925), kter\u00fd pot\u00e9 uve\u0159ejnil n\u011bkolik \u010dl\u00e1nk\u016f o takzvan\u00fdch psychick\u00fdch fotografi\u00edch. Dosp\u011bl k n\u00e1zoru, \u017ee fotografick\u00fdm p\u0159\u00edstrojem, kter\u00fd umo\u017enil zachytit psychick\u00e9 fantazie \u010di my\u0161lenky, je lidsk\u00e9 oko, kter\u00fdm vych\u00e1z\u00ed jak\u00e9si tajemn\u00e9 z\u00e1\u0159en\u00ed.<\/p>\n

Stejn\u00fdmi probl\u00e9my se v t\u00e9\u017ee dob\u011b zab\u00fdval i rusk\u00fd psychiatr Vasilij Vasiljevi\u010d Kandinskij (1866 \u2013 1944). Dosp\u011bl k z\u00e1v\u011bru, \u017ee takto vznikl\u00e9 ment\u00e1ln\u00ed obrazy, \u010dasto ozna\u010dovan\u00e9 za zrakov\u00e9 halucinace, mohou b\u00fdt vyvol\u00e1ny fyzik\u00e1ln\u00edmi paprsky, jejich\u017e podstatu zat\u00edm v\u011bda nedok\u00e1\u017ee pochopit.<\/p>\n

V\u00fdvoj technologie \u0161el d\u00e1le, a stejn\u011b tak i v\u00fdzkum v oblasti parapsychologie.<\/p>\n

Japonsk\u00e9 pokusy<\/strong><\/p>\n

Ment\u00e1ln\u00ed fotografie m\u00e1 v Japonsku ji\u017e dlouhou tradici. Prvn\u00ed netradi\u010dn\u011b pojat\u00e9 experimenty s t\u00edmto jevem prov\u00e1d\u011bl v l\u00e9tech 1910\u201413 asistent profesora psychologie na Tokijsk\u00e9 univerzit\u011b Tomoki\u010di Fukurai, kter\u00fd po\u0159izoval prvn\u00ed opravdu z\u00e1m\u011brn\u00e9 my\u0161lenkov\u00e9 fotografie v t\u00e9 dob\u011b nejr\u016fzn\u011bj\u0161\u00edmi technikami. Nechal sv\u00e9 experiment\u00e1ln\u00ed osoby, kter\u00e9 byly proslul\u00fdmi m\u00e9dii, soust\u0159e\u010fovat se zpo\u010d\u00e1tku na jednoduch\u00e9 obrazce, jako \u010dtverec \u010di troj\u00faheln\u00edk, a pak i na slo\u017eit\u011bj\u0161\u00ed obrazy, se z\u00e1m\u011brem vtisknout tyto p\u0159edstavy do fotografick\u00e9ho materi\u00e1lu.<\/p>\n

Fukurai publikoval v\u00fdsledky experiment\u016f nap\u0159. s Ikugo Nagao, kter\u00e1 byla \u00fadajn\u011b schopna telepaticky otisknout obrazy na fotografick\u00e9 desky, kter\u00e9 naz\u00fdval nensha.<\/p>\n

Pracoval v\u00fdhradn\u011b se such\u00fdmi fotografick\u00fdmi deskami, kter\u00e9 byly v\u017edy ve v\u00edce vrstv\u00e1ch zabaleny do sv\u011btlot\u011bsn\u00e9ho obalu. V n\u011bkter\u00fdch p\u0159\u00edpadech se mu poda\u0159ilo z\u00edskat ment\u00e1ln\u00ed obrazy na r\u016fzn\u00fdch vrstv\u00e1ch fotografii, a to i na vzd\u00e1lenost 500 kilometr\u016f. Na fotografi\u00edch je velmi zaj\u00edmav\u00e1 i tvarov\u00e1 podobnost z\u00edskan\u00fdch obraz\u016f s kaligrafick\u00fdmi prvky japonsk\u00e9ho p\u00edsma.<\/p>\n

Kritici v\u0161ak zjistili mnoh\u00e9 nesrovnalosti, byla napadnuta Nagaoova d\u016fv\u011bryhodnost, a v\u016fbec mo\u017enost psychick\u00e9 fotografie. Fukurai nakonec ode\u0161el z univerzity v roce 1913 za trvalou kritiku nedostatk\u016f ve v\u011bdeck\u00e9m p\u0159\u00edstupu. T\u00edm byly japonsk\u00e9 pokusy na dlouhou dobu dokonale znemo\u017en\u011bny.<\/p>\n

V 80. l\u00e9tech 20. stolet\u00ed se ment\u00e1ln\u00ed fotografi\u00ed zab\u00fdval i Hideo Uchida, v\u00fdznamn\u00fd japonsk\u00fd parapsycholog. Ten se k probl\u00e9mu ment\u00e1ln\u00ed fotografie dostal d\u00edky konstrukci elektronick\u00fdch p\u0159\u00edstroj\u016f na m\u011b\u0159en\u00ed lidsk\u00e9 aury. V jeho pr\u00e1ci o ment\u00e1ln\u00ed fotografii byl zve\u0159ejn\u011bn postup, jak tylo fotografie po\u0159izovat, i p\u0159\u00edslu\u0161n\u00e1 teorie jejich vzniku. Uchid\u016fv postup nen\u00ed tak jednoduch\u00fd, jako velmi voln\u00e1 pravidla pr\u00e1ce s Tedem Seriosem. Vy\u017eadovala toti\u017e pom\u011brn\u011b drah\u00e9 vybaven\u00ed \u2014 tzv. paralaxn\u00ed mont\u00e1\u017e. Tento p\u0159\u00edstroj pou\u017e\u00edvaj\u00ed astronomov\u00e9, kdy\u017e cht\u011bj\u00ed fotografovat st\u00e1lice na obloze a jeho princip je jednoduch\u00fd. T\u00edm, \u017ee je opat\u0159en hodinov\u00fdm strojem, dok\u00e1\u017ee zam\u011b\u0159ovat dalekohled nebo fotoapar\u00e1t neust\u00e1le na stejn\u00e9 m\u00edsto na obloze, \u010d\u00edm\u017e vlastn\u011b eliminuje vliv zemsk\u00e9 rotace. Uchida ov\u0161em nezam\u011b\u0159il objektiv sv\u00e9ho fotoapar\u00e1tu na oblohu, ale na stochasticky (tj. v \u010dase nepravideln\u011b) se m\u011bn\u00edc\u00ed objekty, jak\u00fdmi jsou nap\u0159\u00edklad mo\u0159sk\u00e1 hladina nebo vln\u00edc\u00ed se velik\u00e1 plocha tr\u00e1vy, \u010di vzd\u00e1len\u00fd les. Uchida zam\u011b\u0159il sv\u016fj fotoapar\u00e1t na mo\u0159skou hladinu, sou\u010dasn\u011b jej ale upevnil na paralaxn\u00e9 mont\u00e1\u017ei tak, aby neust\u00e1le sm\u011b\u0159oval do centra na\u0161\u00ed galaxie, n\u011bkam pobl\u00ed\u017e r\u00e1diov\u00e9ho zdroje v souhv\u011bzd\u00ed St\u0159elce. Tvrdil, \u017ee tato orientace je nezbytn\u00e1 pro vznik fantomov\u00fdch fotografii. Na n\u011bkter\u00fdch jeho fotografi\u00edch jsou skute\u010dn\u011b dob\u0159e patrn\u00e9 lidsk\u00e9 obli\u010deje. Podle autora jsou to dokonce lid\u00e9, kte\u0159\u00ed v uveden\u00e9 oblast\u00ed zem\u0159eli \u010di utonuli. Jeho teorie je zalo\u017eena na vlivu proudu \u010d\u00e1stic, kter\u00e9 \u00fadajn\u011b vystupuj\u00ed z centra galaxie a jsou schopny p\u0159en\u00e1\u0161et informace mimo b\u011b\u017en\u011b ch\u00e1pan\u00fd prostor a \u010das.<\/p>\n

Fenom\u00e9n Ted Serios<\/strong><\/p>\n

V 60. letech 20. stolet\u00ed zaujal v\u00fdzkumn\u00edky nejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00ed akt\u00e9r ment\u00e1ln\u00ed fotografie Ted Serios, prost\u00fd nezam\u011bstnan\u00fd Ameri\u010dan z Chicaga. Jeho p\u016fsoben\u00ed pat\u0159\u00ed k nejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00edm experiment\u00e1ln\u00edm \u00fasp\u011bch\u016fm parapsychologie. Za\u010d\u00e1tek jeho p\u016fsoben\u00ed spad\u00e1 do roku 1963, kdy se o jeho schopnosti dozv\u011bd\u011bl z \u010dl\u00e1nku Pauliny Oehlerov\u00e9 v \u010dasopisu Fate americk\u00fd psychiatr a psychoanalytik Jule Eisenbud a z\u00e1hy s Tedem zapo\u010dal experimentovat.<\/p>\n

D\u00edky tomu je jeho p\u016fsoben\u00ed velmi dob\u0159e zdokumentov\u00e1no a d\u016fkladn\u011b prozkoum\u00e1no. Ted Serios byl podroben nejr\u016fzn\u011bj\u0161\u00edm test\u016fm a zkou\u0161k\u00e1m, nechyb\u011bla psychologick\u00e1 a psychiatrick\u00e1 vy\u0161et\u0159en\u00ed, genetick\u00e9 testy, zkou\u0161ky maj\u00edc\u00ed za \u00fakol detekovat p\u0159\u00edpadn\u00e9 elektromagnetick\u00e9 vyza\u0159ov\u00e1n\u00ed z Tedova t\u011bla, encefalografick\u00e1 vy\u0161et\u0159en\u00ed, celkov\u00e9 l\u00e9ka\u0159sk\u00e9 prohl\u00eddky, hormon\u00e1ln\u00ed testy, psychologick\u00e9 projektivn\u00ed testy a mnoho dal\u0161\u00edch vy\u0161et\u0159en\u00ed. Ve v\u0161ech t\u011bchto experimentech, a\u0165 ji\u017e p\u0159i nich Ted produkoval ment\u00e1ln\u00ed obrazy nebo ne, nebyla zji\u0161t\u011bna \u017e\u00e1dn\u00e1 anom\u00e1lie, kter\u00e1 by byla schopna n\u011bjak fenom\u00e9n ment\u00e1ln\u00ed fotografie vysv\u011btlit.<\/p>\n

Experimenty prob\u00edhaly v\u017edy pod kontrolou n\u011bkolika pracovn\u00edk\u016f r\u016fzn\u00fdch v\u011bdeck\u00fdch \u00fastav\u016f nebo univerzit. Ted byl neust\u00e1le v experiment\u00e1ln\u00ed m\u00edstnosti a nesm\u011bl z ni po celou dobu experimentu odej\u00edt. P\u0159ed experimentem byl podroben t\u011blesn\u00e9 prohl\u00eddce, vysvle\u010den a oble\u010den zp\u011bt do speci\u00e1ln\u00edho overalu bez kapes a s t\u011bsn\u00fdmi ruk\u00e1vy. Ve vedlej\u0161\u00ed m\u00edstnosti, kam pochopiteln\u011b Ted nem\u011bl p\u0159\u00edstup, byl dal\u0161\u00ed pracovn\u00edk, jeho\u017e \u00fakolem bylo vybrat takzvan\u00fd c\u00edlov\u00fd obraz. V\u011bt\u0161inou se m\u011blo jednat o sn\u00edmky architektonick\u00fdch pam\u00e1tek z nejr\u016fzn\u011bj\u0161\u00edch lokalit. Na pokyn experiment\u00e1tor\u016f pomocn\u00edk vybral ve vedlej\u0161\u00ed m\u00edstnosti c\u00edlov\u00fd obraz a Ted se za\u010dal soust\u0159e\u010fovat. K experiment\u016fm byl pou\u017eit v t\u00e9 dob\u011b obvykl\u00fd fotoapar\u00e1t Polaroid 95 Land Camera. Ted nikdy nesm\u011bl fotografick\u00fd p\u0159\u00edstroj vz\u00edt do rukou, aby byla jistota, \u017ee fotografie nem\u016f\u017ee b\u00fdt podvr\u017eena. V n\u011bkter\u00fdch p\u0159\u00edpadech byl cel\u00fd experiment nat\u00e1\u010den kamerou a z\u00edskan\u00fd film byl n\u011bkolikr\u00e1t prohl\u00ed\u017een s c\u00edlem zjistit p\u0159\u00edpadnou podvodnou manipulaci. To se nikdy, p\u0159es mimo\u0159\u00e1dnou pe\u010dlivost, nepoda\u0159ilo.<\/p>\n

P\u0159esn\u011b ve chv\u00edli, kdy Ted uvid\u011bl otev\u0159enou str\u00e1nku knihy z vedlej\u0161\u00ed m\u00edstnosti ve sv\u00e9 p\u0159edstav\u011b, m\u00e1vnul rukou a spou\u0161\u0165 kamery, zam\u011b\u0159en\u00e9 na jeho hlavu, byla stisknuta. Po chv\u00edli ji\u017e byla k dispozici pozitivn\u00ed fotografie, kter\u00e1 nezobrazila Tedovu hlavu, ale \u00fapln\u011b jin\u00fd obraz. Velk\u00e1 v\u011bt\u0161ina fotografi\u00ed byla bu\u010f \u00fapln\u011b p\u0159eexponovan\u00e1, anebo zcela neexponov\u00e1na, co\u017e znamen\u00e1, \u017ee z\u00edskan\u00e9 fotografe byly \u00fapln\u011b b\u00edl\u00e9, a nebo \u00fapln\u011b \u010dern\u00e9. Tyto jevy nebyly nikdy zp\u016fsobeny t\u00edm, \u017ee by nepracovala z\u00e1v\u011brka, nebo \u017ee by objektiv byl zam\u011b\u0159en do siln\u00e9ho zdroje sv\u011btla.<\/p>\n

V n\u011bkter\u00fdch p\u0159\u00edpadech, celkem jich bylo asi 400, se na fotografii objevila kopie c\u00edlov\u00e9ho obrazu, a to v pom\u011brn\u011b velmi dobr\u00e9 kvalit\u011b.<\/p>\n

N\u00e1mitku, \u017ee obraz byl ji\u017e p\u0159edem na citliv\u00fd materi\u00e1l n\u011bjak\u00fdm podvodn\u00fdm zp\u016fsobem exponov\u00e1n, lze t\u011b\u017eko absolutn\u011b vylou\u010dit, i kdy\u017e nikdy nebyly zisk\u00e1ny dvojexpozice, kter\u00e9 by tomuto p\u0159edpokladu matn\u011b odpov\u00eddaly. Jistotu, tedy absolutn\u00ed jistotu, m\u016f\u017eeme m\u00edt pouze ve velmi speci\u00e1ln\u00edch p\u0159\u00edpadech. Ve v\u0161ech ostatn\u00edch m\u016f\u017eeme pouze pravd\u011bpodobnost jistoty zvy\u0161ovat \u2014 a o to se ameri\u010dti experiment\u00e1to\u0159i pokusili t\u00edm, \u017ee vyb\u00edrali losem tov\u00e1rny na fotomateri\u00e1l a nahodile volili v\u00fdrobn\u00ed s\u00e9rie i konkr\u00e9tn\u00ed bal\u00ed\u010dek polaroidov\u00fdch film\u016f, kter\u00fd byl pak zabalen do olov\u011bn\u00e9 schr\u00e1nky a letecky p\u0159evezen na m\u00edsto experimentu. Tato cel\u00e1 akce byla pod sv\u011bdeckou kontrolou a nen\u00ed asi velikou fantazi\u00ed p\u0159edpokl\u00e1dat, \u017ee pr\u00e1v\u011b popsan\u00e1 manipulace zv\u00fd\u0161ila zna\u010dn\u011b procento v\u011brohodnosti v\u0161ech experiment\u016f s Tedem Seriosem.<\/p>\n

N\u00e1hodn\u011b vybran\u00fd film byl t\u011bsn\u011b p\u0159ed pokusem vyjmut z ochrann\u00e9ho obalu a Ted tentokr\u00e1te film exponoval p\u0159es siln\u00e9 sklo s vysok\u00fdm obsahem olova. \u00dasp\u011b\u0161n\u011b. V n\u011bkter\u00fdch p\u0159\u00edpadech byla sn\u00edm\u00e1na Seriosova hlava dv\u011bma videokamerami a tak\u00e9 na magnetick\u00e9m z\u00e1znamu se objevily pozm\u011bn\u011bn\u00e9 obrazy, p\u0159edstavuj\u00edc\u00ed jinou realitu.<\/p>\n

Mezi nejzaj\u00edmav\u011bj\u0161\u00ed ment\u00e1ln\u00ed obrazy pat\u0159\u00ed dokonal\u00e9 kopie Westminstersk\u00e9ho chr\u00e1mu, kde se ale \u00fahly st\u00edn\u016f neshoduj\u00ed dokonale s \u00fahly st\u00edn\u016f na p\u0159edem vybran\u00e9 c\u00edlov\u00e9 fotografii. Obdobn\u00e1 situace se objevuje na fotografi\u00edch z\u00e1jezdn\u00ed hospody, kde se c\u00edlov\u00fd obraz sice kryje s ment\u00e1ln\u00ed kopi\u00ed, sou\u010dasn\u011b se v\u0161ak v detailech li\u0161\u00ed. Na c\u00edlov\u00e9 p\u0159edloze chyb\u00ed v\u00fdv\u011bsn\u00ed tabule, kter\u00e1 je dob\u0159e patrn\u00e1 na ment\u00e1ln\u00ed kopii, ale na c\u00edlov\u00e9 p\u0159edloze jsou, sice h\u016f\u0159e patrn\u00e9, ale p\u0159esto z\u0159eteln\u00e9 stopy no upevn\u011bn\u00ed tabule shodn\u00e9 velikosti, v\u010detn\u011b \u010dty\u0159 otvor\u016f. D\u00e1le je na ment\u00e1ln\u011b z\u00edskan\u00e9m obraze z\u0159eteln\u00fd rozd\u00edl ve v\u00fdplni oken. Jsou jakoby zazd\u011bna. Takov\u00e9to \u010dasov\u00e9 a v\u00fdznamov\u00e9 posuny se objevovaly v Tedov\u011b pr\u00e1ci velmi \u010dasto a Jule Eisenbud se je sna\u017eil interpretovat zejm\u00e9na z psychoanalytick\u00e9ho hlediska.<\/p>\n

Fyzik John Pratt a doktor Ian Stevenson uskute\u010dnili na univerzit\u011b v Denveru ve st\u00e1t\u011b Colorado s Tedem Seriosem v\u00edce ne\u017e 800 pokus\u016f. V neuv\u011b\u0159iteln\u00fdch 90 procentech p\u0159\u00edpad\u016f splnil po\u017eadavek na vtisknut\u00ed obrazu na film s ohromnou p\u0159esnost\u00ed. Sn\u00edmky byly nez\u0159eteln\u00e9 a rozmazan\u00e9, ale p\u0159esto zachytily charakteristick\u00e9 rysy stanoven\u00e9ho m\u00edsta.<\/p>\n

Kritici p\u0159ipom\u00ednali, \u017ee mohlo doj\u00edt k podvodu, a to d\u00edky pap\u00edrov\u00e9 trubi\u010dce, kterou Ted dr\u017eel v\u017edy v ruce, \u00fadajn\u011b pro soust\u0159ed\u011bn\u00ed psychick\u00fdch sil. Pr\u00fd v n\u00ed m\u011bl schovan\u00fd diapozitiv m\u00edsta, kter\u00fd se pak objevil na fotografii. Jak v\u0161ak mohl v\u011bd\u011bt, kter\u00e9 m\u00edsto mu v\u00fdzkumn\u00edci stanov\u00ed, a jak by nepozorovan\u011b mohl sehnat p\u0159\u00edslu\u0161n\u00fd diapozitiv a um\u00edstit ho do trubi\u010dky?<\/p>\n

Sov\u011btsk\u00e9 pokusy<\/strong><\/p>\n

Sov\u011btsk\u00e1 a \u010deskoslovensk\u00e1 parapsychologie byla pova\u017eovan\u00e1 za nejvysp\u011blej\u0161\u00ed na sv\u011bt\u011b. Pr\u00e1v\u011b proto nez\u016fst\u00e1vali pozadu ani tehdej\u0161\u00ed sov\u011bt\u0161t\u00ed v\u00fdzkumn\u00edci. \u201eVysv\u011btlit princip psychick\u00e9 fotografie jsme se pokou\u0161eli ji\u017e v roce 1973,\u201c prohl\u00e1sil doktor Vadim Pimenov, \u010dlen Rusk\u00e9 akademie p\u0159\u00edrodn\u00edch v\u011bd (RAEN).<\/p>\n

Jak se fotografuj\u00ed halucinace?<\/strong><\/p>\n

My\u0161lenka, \u017ee pr\u00e1v\u011b lidsk\u00e9 oko je tou branou, a z\u00e1rove\u0148 p\u0159\u00edstrojem, kudy proud\u00ed my\u0161lenky po jak\u00e9msi nepochopiteln\u00e9m kan\u00e1le, vypl\u00fdv\u00e1 z dal\u0161\u00edch \u0161okuj\u00edc\u00edch pokus\u016f sov\u011btsk\u00e9ho psychiatra Gennadije Krochaleva (1941 – 1987) z Omska.<\/p>\n

Doktor Krochalev v roce 1967 za\u010dal pracovat v jedn\u00e9 z psychiatrick\u00fdch l\u00e9\u010deben v Omsku. P\u0159i vy\u0161et\u0159ov\u00e1n\u00ed sv\u00fdch pacient\u016f – alkoholik\u016f, si nemohl nev\u0161imnout vypr\u00e1v\u011bn\u00ed o opileck\u00fdch obrazech, pov\u011bstn\u00fdch \u201eb\u00edl\u00fdch my\u0161k\u00e1ch\u201c, ale i dal\u0161\u00edch, p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b poh\u00e1dkov\u00fdch a mytologick\u00fdch v\u00fdjevech. Napadlo ho, \u017ee by mohl tyto polo\u0161\u00edlen\u00e9 halucinace fotografovat.<\/p>\n

U\u017e v 19. stolet\u00ed bylo nap\u0159\u00edklad zji\u0161t\u011bno, \u017ee se halucinace zdvojuj\u00ed, pokud nejsou osy obou o\u010d\u00ed paraleln\u00ed (\u010dlov\u011bk \u0161ilh\u00e1). Bylo pops\u00e1no tak\u00e9 zdvojen\u00ed halucina\u010dn\u00edch obraz\u016f v prostoru tlakem na o\u010dn\u00ed bulvy nebo po p\u0159ilo\u017een\u00ed sklen\u011bn\u00e9ho hranolu k oku halucinuj\u00edc\u00ed osoby; rovn\u011b\u017e tak bylo vyzkou\u0161eno pou\u017eit\u00ed dalekohledu p\u0159\u00ed halucinac\u00edch, kdy se obraz p\u0159ibli\u017eoval nebo vzdaloval podle toho, z kter\u00e9 strany se osoba do dalekohledu d\u00edvala. Tak\u00e9 bylo zji\u0161t\u011bno, \u017ee halucinace se odr\u00e1\u017e\u00ed v zrcadle. V\u0161echny tyto sporadick\u00e9, ale p\u0159ece jen se vyskytuj\u00edc\u00ed zpr\u00e1vy vedly Krochaleva k experiment\u016fm s fotografov\u00e1n\u00edm halucinac\u00ed alkoholik\u016f v deliriu.<\/p>\n

Krochalev se tedy odhodlal k experiment\u016fm, odporuj\u00edc\u00edch dosavadn\u00edmu ch\u00e1p\u00e1n\u00ed sv\u011bta. Toho sv\u011bta, kter\u00fd pova\u017euje halucinaci za \u201echorobn\u00fd, zd\u00e1nliv\u00fd smyslov\u00fd vjem nebo p\u0159edstavu, vznikaj\u00edc\u00ed bez vn\u011bj\u0161\u00edho vjemu, kter\u00fd osoba trp\u00edc\u00ed halucinac\u00ed pokl\u00e1d\u00e1 za pravdiv\u00fd a skute\u010dn\u00fd.\u201c<\/p>\n

Jak to v\u0161echno provedl?<\/strong><\/p>\n

K tomuto \u00fa\u010delu si nechal sestrojit speci\u00e1ln\u00ed za\u0159\u00edzen\u00ed z pot\u00e1p\u011b\u010dsk\u00fdch br\u00fdl\u00ed, k n\u011bmu\u017e pak p\u0159ipojil m\u011bch fotoapar\u00e1tu Fotokor, spojen\u00fd na \u00fazk\u00e9m konci s fotografick\u00fdm p\u0159\u00edstrojem \u010di kamerou. D\u00edky tomu mohl za nep\u0159\u00edstupu sv\u011btla fotografovat o\u010di pacienta v alkoholick\u00e9m deliriu, ze vzd\u00e1lenosti maxim\u00e1ln\u011b 45 cm a tedy i to, co mo\u017en\u00e1 z jeho o\u010d\u00ed vyza\u0159uje. Za pouh\u00e9 dv\u011b hodiny od za\u010d\u00e1tku experimentu, v lednu 1974, zachytilo sv\u00e1 vid\u011bn\u00ed 87 z 203 klient\u016f permsk\u00e9 m\u011bstsk\u00e9 nemocnice. V\u011bdci je samoz\u0159ejm\u011b \u017e\u00e1dali, aby b\u011bhem \u201eskenov\u00e1n\u00ed\u201c l\u00ed\u010dili sv\u00e9 v\u00fdjevy. P\u0159i pozd\u011bj\u0161\u00edm srovn\u00e1n\u00ed t\u011bchto popis\u016f a z\u00edskan\u00fdch sn\u00edmk\u016f se zjistila naprost\u00e1 shoda a\u017e v devades\u00e1ti procentech p\u0159\u00edpad\u016f. Lid\u00e9 si p\u0159edstavovali nap\u0159\u00edklad zesnul\u00e9 rodi\u010de, sv\u016fj d\u016fm, do n\u011bho\u017e p\u0159id\u00e1vali v\u011bci, kter\u00e9 v n\u011bm nikdy nebyly, ale tak\u00e9 voj\u00e1ky, tanky \u010di tov\u00e1rny. Jak je to mo\u017en\u00e9?<\/p>\n

Oko jako sv\u00e9r\u00e1zn\u00fd laser?<\/strong><\/p>\n

Doktor biologie z \u00fastavu medic\u00ednsko-biologick\u00fdch probl\u00e9m\u016f Michail Gercen\u0161tejn z V\u011bdecko-v\u00fdzkumn\u00e9ho \u00fastavu opticko-fyzik\u00e1ln\u00edch m\u011b\u0159en\u00ed Rusk\u00e9 akademie v\u011bd p\u0159ipustil, \u017ee z\u0159ejm\u011b doch\u00e1z\u00ed p\u0159i zrakov\u00e9m vjemu na s\u00edtnici oka k takov\u00fdm biochemick\u00fdm zm\u011bn\u00e1m, kter\u00e9 postupuj\u00ed jak sm\u011brem k o\u010dn\u00edmu nervu, tedy dovnit\u0159, tak i ven z oka ve form\u011b elektromagnetick\u00e9ho z\u00e1\u0159en\u00ed takov\u00e9 vlnov\u00e9 d\u00e9lky, kter\u00e1 m\u016f\u017ee zp\u016fsobit vznik obrazu na fotografick\u00e9 emulzi. Jinak \u0159e\u010deno, \u010didla s\u00edtnice mohou jak p\u0159ij\u00edmat, tak i vytv\u00e1\u0159et n\u011bjak\u00e9 z\u00e1\u0159en\u00ed.<\/p>\n

D\u00e1 se tedy p\u0159edpokl\u00e1dat, \u017ee ve slo\u017eit\u00fdch ty\u010dink\u00e1ch s\u00edtnice vznik\u00e1 paprsek podobn\u00fd rentgenov\u00e9mu biologick\u00e9mu laseru, jeho\u017e z\u00e1blesky jsou velice kr\u00e1tk\u00e9. Na\u0161e oko by tedy fungovalo jako podivuhodn\u00fd p\u0159\u00edstroj, ost\u0159ej\u0161\u00ed ne\u017e nejlep\u0161\u00ed objektiv, schopn\u00e9 zaznamenat i to, co nikdy nevid\u011blo.<\/p>\n

Nen\u00ed to v p\u0159\u00edrod\u011b nic neobvykl\u00e9ho, podobn\u011b funguj\u00ed nap\u0159\u00edklad nejr\u016fzn\u011bj\u0161\u00ed sv\u011bt\u00e9lkuj\u00edc\u00ed mo\u0159sk\u00e9 organismy, houby, l\u00e1\u010dkovci, ale i u n\u00e1s se hojn\u011b vyskytuj\u00edc\u00ed sv\u011btlu\u0161ky, kter\u00e9 v dob\u011b n\u00e1mluv produkuj\u00ed sv\u011btlo oxidac\u00ed luciferinu. I oni produkuj\u00edc\u00ed viditeln\u00e9 z\u00e1\u0159en\u00ed, kter\u00e9 je schopno zachytit fotograficky.<\/p>\n

Ale to nen\u00ed v\u0161echno. Krochalev uzav\u0159el sv\u00e9 fotocitliv\u00e9 materi\u00e1ly do sv\u011btlot\u011bsn\u00fdch obal\u016f a dr\u017eel je p\u0159ed o\u010dima osob v deliriu. Po vyvol\u00e1n\u00ed op\u011bt obdr\u017eel obrazy velmi podobn\u00e9 t\u011bm, kter\u00e9 sn\u00edmal p\u0159\u00edmo z o\u010d\u00ed. To u\u017e nazna\u010duje, \u017ee to, co z o\u010d\u00ed vyza\u0159uje, m\u00e1 nikoli zanedbatelnou energii.<\/p>\n

N\u00e1sleduj\u00edc\u00edch dvacet let Krochalev uskute\u010dnil 250 experiment\u016f s pacienty, z nich\u017e z\u00edskal 117 fotografi\u00ed vizu\u00e1ln\u00edch halucinac\u00ed. Pacienti popsali obrazy, kter\u00e9 se jim zd\u00e1ly p\u0159i halucinac\u00edch, a ty se tak\u00e9 objevily na fotografi\u00edch. Ko\u010dky, \u010f\u00e1blov\u00e9, lid\u00e9 a dal\u0161\u00ed poh\u00e1dkov\u00e9 bytosti, kter\u00e9 stra\u0161ili ne\u0161\u0165astn\u00e9 pacienty na psychiatrick\u00e9 klinice. Gennadij Krochalev byl p\u0159esv\u011bd\u010den, \u017ee potvrdil svou hypot\u00e9zu v\u011bdeck\u00fdmi postupy, a v\u00fdsledky sv\u00fdch v\u00fdzkum\u016f zaslal p\u0159edn\u00edm v\u011bdeck\u00fdm instituc\u00edm v SSSR. Jen\u017ee \u2026 nikomu jin\u00e9mu se nepoda\u0159ilo jeho experimenty opakovat. Publikovat sv\u00e9 v\u00fdsledky se mu poda\u0159ilo a\u017e v zahrani\u010d\u00ed.<\/p>\n

Krochalev\u016fv \u010dl\u00e1nek s n\u00e1zvem „Fotografov\u00e1n\u00ed inteligentn\u00edch obraz\u016f“ byl poprv\u00e9 publikov\u00e1n v Japonsku v roce 1977. Zde tak\u00e9 v roce 1998 inspiroval re\u017eis\u00e9ra Hideo Nakata k nato\u010den\u00ed hororu \u201ePrsten\u201c.<\/p>\n

V\u011bdec se pod t\u00edhou kritiky a podez\u00edr\u00e1n\u00ed v roce 1987 ob\u011bsil. Jeho rodina na sebevra\u017edu nev\u011b\u0159ila. Dcera tvrdila, \u017ee je\u0161t\u011b v p\u0159edve\u010der trag\u00e9die otec \u0159\u00edkal, \u017ee je na prahu epoch\u00e1ln\u00edho objevu, hodn\u00e9ho Nobelovy ceny, bratr, kter\u00fd s n\u00edm mluvil po telefonu pouh\u00e9 dv\u011b hodiny p\u0159ed jeho smrt\u00ed, sd\u011blil, \u017ee bratr\u016fv hlas byl vesel\u00fd a optimistick\u00fd. Podivn\u00e9 je i to, \u017ee jeho pr\u00e1ce a materi\u00e1ly, zaslan\u00e9 v\u011bdeck\u00fdm instituc\u00edm, se z\u00e1hadn\u011b ztratily. Objevily se i hlasy, \u017ee d\u00e9moni, kter\u00e9 l\u00e9ka\u0159 vyvolal, se mu p\u0159i\u0161li pomst\u00edt\u2026<\/p>\n

A u n\u00e1s?<\/strong><\/p>\n

Psychoenergetick\u00e1 laborato\u0159, kter\u00e1 p\u016fsobila v Praze pod veden\u00edm profesora Kahudy, uskute\u010dnila \u0159adu zaj\u00edmav\u00fdch experiment\u016f, v\u010detn\u011b pokus\u016f s ment\u00e1ln\u00ed fotografi\u00ed.<\/p>\n

Proto\u017ee soust\u0159e\u010fovala a aktivn\u011b vyhled\u00e1vala osoby s v\u00fdjime\u010dn\u00fdmi schopnostmi, p\u0159i\u0161el sem i jist\u00fd profesor \u017d\u00eddek, kter\u00fd tvrdil, \u017ee za pomoc\u00ed ment\u00e1ln\u00ed fotografie zachytil podobiznu Karla Hynka M\u00e1chy.<\/p>\n

Pan profesor se dlouho zab\u00fdval histori\u00ed Karta Hynka M\u00e1chy, kdy\u017e jednou s rozechv\u011bn\u00edm zjistil, jak obli\u010dej b\u00e1sn\u00edka vystoupil z pe\u010dliv\u011b prohl\u00ed\u017een\u00fdch fotografi\u00ed.<\/p>\n

V p\u0159edlo\u017een\u00fdch fotografi\u00edch se pravideln\u011b objevovala tv\u00e1\u0159 Karly Hynka M\u00e1chy a je\u0161t\u011b dal\u0161\u00ed obrazy, maj\u00edc\u00ed vztah k b\u00e1sn\u00edkovi. Zv\u011bt\u0161en\u00ed v\u0161ech t\u011bchto fotografii bylo zna\u010dn\u011b a umo\u017enilo proto nejenom odkryt\u00ed p\u016fvodn\u00edch struktur fotografovan\u00e9 p\u0159edlohy, ale nav\u00edc se objevila i vlastn\u00ed zrnitost pozitivu. Na ur\u010dit\u00fdch m\u00edstech skute\u010dn\u011b docela z\u0159eteln\u011b vystupovaly z obrazu charakteristick\u00e9 rysy lidsk\u00e9 tv\u00e1\u0159e a ta tv\u00e1\u0159 m\u011bla poka\u017ed\u00e9 velmi shodn\u00e9 rysy.<\/p>\n

Faktem je, \u017ee dosud st\u00e1le nen\u00ed spolehliv\u011b zji\u0161t\u011bno, jak Karel Hynek skute\u010dn\u011b vypadal, a o jeho skute\u010dn\u00e9 podob\u011b se pouze odborn\u00edci dohaduj\u00ed. Vyskytly se i n\u00e1zory, \u017ee Karel Hynek st\u00e1l modelem k portr\u00e9tu v kostele na Hrub\u00e9 Sk\u00e1le. Uk\u00e1zalo se, \u017ee obli\u010deje na p\u0159edlo\u017een\u00fdch fotografi\u00edch a obraz na Hrub\u00e9 Sk\u00e1le se v\u00edce ne\u017e podobaly. Podle n\u011bkter\u00fdch pov\u011bst\u00ed m\u011bl pr\u00fd Karel Hynek neman\u017eelsk\u00e9 d\u00edt\u011b s jakousi Man\u010dinkou \u2014 a na n\u011bkolika fotografi\u00edch se objevila skupinka dvou postav, \u017eensk\u00e9 a mu\u017esk\u00e9 (op\u011bt s charakteristick\u00fdmi rysy), a p\u0159i bli\u017e\u0161\u00edm pozorov\u00e1n\u00ed lze i bez p\u0159\u00edli\u0161n\u00e9 fantazie vid\u011bt ve struktu\u0159e fotografie v n\u00e1ru\u010d\u00ed \u017eeny d\u00edt\u011b.<\/p>\n

Dal\u0161\u00ed experiment<\/strong><\/p>\n

Film v ochrann\u00e9m obalu byl obto\u010den kolem hlavy senzibila, kter\u00fd m\u011bl vys\u00edlat svou psychickou energii.<\/p>\n

Pot\u00e9 byl film vyvol\u00e1n. Na jednom m\u00edst\u011b byl film osv\u00edcen v nepravideln\u00e9 skvrn\u011b. Pra\u017esk\u00e1 Psychoenergetick\u00e1 laborato\u0159 pot\u00e9 zas\u00edlala dotazy v\u00fdrobci filmu, jak mohla osv\u00edcen\u00ed v obalu vzniknout, ale v\u00fdrobce n\u011bco takov\u00e9ho naprosto vylou\u010dil. Uk\u00e1zalo se, \u017ee skvrna vznikla uprost\u0159ed \u010dela. Tam, kde podle indick\u00e9 tradice je tzv. t\u0159et\u00ed oko\u2026<\/p>\n

\"\"<\/p>\n

\u0160aman a fotoapar\u00e1t<\/strong><\/p>\n

Krom\u011b c\u00edlen\u00fdch experiment\u016f se st\u00e1vaj\u00ed i p\u0159\u00edpady, kdy dojde k ovlivn\u011bn\u00ed p\u0159\u00edstroje naprosto nezn\u00e1m\u00fdm zp\u016fsobem. Zaj\u00edmavou p\u0159\u00edhodu uv\u00e1d\u00ed Robert L. Van de Castle v knize \u201eHandbook of Parapsychology\u201c. V kapitole o vztahu parapsychologie a antropologie zmi\u0148uje p\u0159\u00edhodu, kterou za\u017eil jeho p\u0159\u00edtel v Nevad\u011b. Cht\u011bl vyfotografovat \u0161o\u0161onsk\u00e9ho \u0161amana Val\u00edc\u00ed se Hrom p\u0159ed jeho wigwamem. Nejprve star\u00e9ho Indi\u00e1na poprosil, zda jej m\u016f\u017ee vyfotografovat, a kdy\u017e svolen\u00ed nedostal, \u0159ekl mu, \u017ee ho vyfotografuje sv\u00fdm Polaroidem, a\u0165 se mu to l\u00edb\u00ed nebo ne. \u0160aman v\u0161ak odv\u011btil, \u017ee si \u017e\u00e1dn\u00e9 fotografov\u00e1n\u00ed nep\u0159eje, a zp\u016fsob\u00ed, aby apar\u00e1t nefungoval. Cvakla spou\u0161\u0165 a za n\u011bkolik sekund se z apar\u00e1tu vysunula fotografie. Byla \u00fapln\u011b \u010dern\u00e1. Kdy\u017e se tato situace opakovala celkem t\u0159ikr\u00e1t, za\u010dalo b\u00fdt Val\u00edc\u00edmu se Hromu zklaman\u00e9ho n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edka l\u00edto a poprosil jeho mladou man\u017eelku, aby se postavila vedle n\u011bj. S \u00fasm\u011bvem potom fotografovi ozn\u00e1mil, a\u0165 ho vyfotografuje nyn\u00ed, nebo\u0165 je v lep\u0161\u00ed n\u00e1lad\u011b a nebude p\u0159\u00edstroj ment\u00e1ln\u011b ru\u0161it. V\u00fdsledkem byla vyda\u0159en\u00e1 norm\u00e1ln\u00ed fotografie, na kter\u00e9 bylo v\u0161e, jak m\u00e1 b\u00fdt – \u0161o\u0161onsk\u00fd \u0161aman a mlad\u00e1 \u017eena\u2026<\/p>\n

Chcete tak\u00e9 experimentovat?<\/strong><\/p>\n

Jestli\u017ee ano, pak vlastn\u00ed proces je velmi jednoduch\u00fd. Fotoapar\u00e1t je dnes b\u011b\u017enou v\u00fdbavou ka\u017ed\u00e9ho mobilu a nen\u00ed t\u0159eba jak\u00fdchkoli \u00faprav. Je mo\u017en\u00e9, \u017ee elektronick\u00e9 digit\u00e1ln\u00ed p\u0159\u00edstroje, o stupe\u0148 dokonalej\u0161\u00ed ne\u017e p\u0159ed des\u00edtkami let, bude mo\u017en\u00e9 l\u00e9pe ovlivnit, i kdy\u017e \u00fadaj\u016f o experimentech s nimi je dnes jen minimum.<\/p>\n

Pou\u017e\u00edt m\u016f\u017eeme popis \u010dinnosti jednoho z nejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00edch akt\u00e9r\u016f ment\u00e1ln\u00ed fotografie \u2014 chicagsk\u00e9ho nezam\u011bstnan\u00e9ho, Teda Seriose:<\/p>\n

Posa\u010fte se p\u0159ed fotoapar\u00e1t a zam\u011b\u0159te jeho objektiv na svou hlavu, nebo jinou \u010d\u00e1st sv\u00e9ho t\u011bla, nebo dokonce \u00fapln\u011b jinam. Pak si vyberete p\u0159edstavu, kterou budete cht\u00edt ment\u00e1ln\u011b vtisknout do apar\u00e1tu. Je tak\u00e9 mo\u017en\u00e9, \u017ee si ji v\u016fbec nevyberete. Doporu\u010dit tak\u00e9 lze, aby v\u00e1m ji vybral n\u011bkdo jin\u00fd, a to v \u00fapln\u011b jin\u00e9 m\u00edstnosti a vy sami v\u016fbec nebudete v\u011bd\u011bt, jak\u00fd obraz byl pro va\u0161i p\u0159edstavu vybr\u00e1n. M\u016f\u017eete vzpom\u00ednat na skute\u010dn\u00e9 ud\u00e1losti, kter\u00e9 se v\u00e1m p\u0159ihodily, m\u016f\u017eete jen tak sn\u00edt nebo m\u016f\u017eete myslet na cokoliv, nebo, dok\u00e1\u017eete-li to, tak\u00e9 na nic. Prost\u011b m\u00edt hlavu pr\u00e1zdnou. Ani s dal\u0161\u00edmi \u00fapravami fotoapar\u00e1tu si nemus\u00edte d\u011blat v\u016fbec \u017e\u00e1dn\u00e9 starosti.<\/p>\n

Kdy\u017e budete m\u00edt \u0161t\u011bst\u00ed, pak se na fotografii objev\u00ed n\u011bco \u00fapln\u011b jin\u00e9ho, ne\u017e by na n\u00ed m\u011blo b\u00fdt. P\u0159esn\u011bji \u0159e\u010deno n\u011bco jin\u00e9ho, ne\u017e by odpov\u00eddalo zam\u011b\u0159en\u00ed objektivu fotoapar\u00e1tu. To je v podstat\u011b v\u0161echno.<\/p>\n

A z\u00e1v\u011br?<\/strong><\/p>\n

Je vysoce pravd\u011bpodobn\u00e9, \u017ee pr\u00e1v\u011b jevy tohoto typu jsou jedn\u00edm z projev\u016f v\u00fdznamn\u00e9 propojenosti sv\u011bta a pozorovatele. Je mo\u017en\u00e9, \u017ee objasn\u011bn\u00ed takov\u00fdch fenom\u00e9n\u016f zm\u011bn\u00ed dosavadn\u00ed pohled na sv\u011bt.<\/p>\n

\"\"<\/p>\n

Obr. Experimenty Teda Seriose<\/em><\/p>\n

\"\"<\/p>\n

Obr. T. Fukurai<\/em><\/p>\n

\"\"<\/p>\n

Obr. Gennadij Krochalev se sv\u00fdm p\u0159\u00edstrojem<\/em><\/p>\n

\"\"<\/p>\n

Obr. Tvary aury podle Hideo Uchidy<\/em><\/p>\n

\"\"<\/p>\n

Obr. Film z experimentu PEL<\/em><\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

\u010clov\u011bk m\u016f\u017ee sv\u00e9 my\u0161lenky a fantazie bu\u010f vyj\u00e1d\u0159it slovn\u011b, p\u00edsemn\u011b, p\u0159\u00edpadn\u011b je m\u016f\u017ee nakreslit. Co kdyby je v\u0161ak mohl vyfotografovat?<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":222,"comment_status":"closed","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[7,6,5],"tags":[26,46,27],"class_list":["post-692","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-nazory","category-poltergeist","category-souvislosti","tag-kritika","tag-poltergeist","tag-skepse"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.cestypsychotroniky.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/692","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.cestypsychotroniky.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.cestypsychotroniky.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.cestypsychotroniky.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.cestypsychotroniky.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=692"}],"version-history":[{"count":3,"href":"https:\/\/www.cestypsychotroniky.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/692\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":1302,"href":"https:\/\/www.cestypsychotroniky.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/692\/revisions\/1302"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.cestypsychotroniky.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media\/222"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.cestypsychotroniky.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=692"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.cestypsychotroniky.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=692"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.cestypsychotroniky.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=692"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}