{"id":766,"date":"2023-08-25T00:36:24","date_gmt":"2023-08-24T22:36:24","guid":{"rendered":"https:\/\/www.cestypsychotroniky.cz\/?p=766"},"modified":"2023-09-03T00:34:31","modified_gmt":"2023-09-02T22:34:31","slug":"morficka-rezonance-a-kolektivni-pamet","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.cestypsychotroniky.cz\/index.php\/2023\/08\/25\/morficka-rezonance-a-kolektivni-pamet\/","title":{"rendered":"Morfick\u00e1 rezonance a kolektivn\u00ed pam\u011b\u0165"},"content":{"rendered":"<div><strong>Dnes bych v\u00e1m cht\u011bl p\u0159edlo\u017eit hypot\u00e9zu, \u017ee p\u0159\u00edroda m\u00e1 pam\u011b\u0165, a \u017ee to, o \u010dem obvykle uva\u017eujeme jako o z\u00e1konech p\u0159\u00edrody, mohou b\u00fdt sp\u00ed\u0161e zvyky.<\/strong><\/div>\n<p><!--more--><\/p>\n<div>Uvedu p\u0159\u00edklad: vyrob\u00edte-li novou chemickou l\u00e1tku, p\u0159edpokl\u00e1d\u00e1 se, \u017ee doba jej\u00ed krystalizace je d\u00e1na p\u0159edem v souladu se z\u00e1kony p\u0159\u00edrody a m\u011bla by b\u00fdt v\u017edy stejn\u00e1, a\u0165 proces krystalizace prob\u00edh\u00e1 poprv\u00e9, podruh\u00e9 \u010di po mili\u00f3nt\u00e9. Z\u00e1kony p\u0159\u00edrody se nikdy nem\u011bn\u00ed a procesy jimi \u0159\u00edzen\u00e9 nejsou ni\u010d\u00edm ovlivniteln\u00e9.<\/div>\n<div><\/div>\n<div>To je obvykl\u00fd n\u00e1zor. J\u00e1 naproti tomu p\u0159edkl\u00e1d\u00e1m teorii, \u017ee jakmile je jednou l\u00e1tka poprv\u00e9 vyrobena, vytv\u00e1\u0159\u00ed sou\u010dasn\u011b z\u00e1rodek zvyku. Pr\u016fb\u011bh druh\u00e9 krystalizace Bude ovlivn\u011bn procesem, kter\u00e9mu \u0159\u00edk\u00e1m morfick\u00e1 rezonance, proces t\u0159et\u00ed krystalizace bude ovlivn\u011bn p\u0159edchoz\u00edmi dv\u011bma procesy a tak d\u00e1le. Akumulativn\u00ed pam\u011b\u0165, kterou je mo\u017eno nal\u00e9zt ve sv\u011bt\u011b v\u0161ude kolem n\u00e1s, zp\u016fsobuje, \u017ee nov\u00e1 l\u00e1tka by m\u011bla krystalizovat rychleji s postupem \u010dasu kdekoliv na sv\u011bt\u011b. Je budov\u00e1na pam\u011b\u0165, zvyk.<\/div>\n<div><\/div>\n<div>Ve skute\u010dnosti nov\u00e9 chemick\u00e9 l\u00e1tky opravdu v\u0161ude na sv\u011bt\u011b krystalizuj\u00ed rychleji. V\u011bdci to obvykle vysv\u011btluj\u00ed anekdotami, kter\u00e9 tvo\u0159\u00ed jak\u00fdsi- chemick\u00fd folkl\u00f3r. Nejroz\u0161\u00ed\u0159en\u011bj\u0161\u00ed je tvrzen\u00ed, \u017ee fragmenty krystal\u016f jsou p\u0159en\u00e1\u0161eny z laborato\u0159e do laborato\u0159e na vousech chemik\u016f. J\u00e1 p\u0159edkl\u00e1d\u00e1m tvrzen\u00ed, \u017ee krystalizace se zrychluje i bez p\u0159i\u010din\u011bn\u00ed migruj\u00edc\u00edch vousat\u00fdch chemik\u016f (anebo i kdy\u017e je vzduch v laborato\u0159i absolutn\u011b bez prachov\u00fdch \u010d\u00e1stic, proto\u017ee dal\u0161\u00ed teorie p\u0159edpokl\u00e1d\u00e1, \u017ee krystalov\u00e9 z\u00e1rodky jsou p\u0159en\u00e1\u0161eny atmosf\u00e9rick\u00fdm prachem).<\/div>\n<div><\/div>\n<div>P\u0159edstava pam\u011bti v p\u0159\u00edrod\u011b je samoz\u0159ejm\u011b velmi radik\u00e1ln\u00ed, nekonven\u010dn\u00ed a kontroverzn\u00ed. P\u0159esto si mysl\u00edm, \u017ee bychom ji m\u011bli seri\u00f3zn\u011b uv\u00e1\u017eit. Sou\u010dasn\u00e1 v\u011bda se ocitla v krizi, proto\u017ee dva z\u00e1kladn\u00ed modely reality dnes vytv\u00e1\u0159ej\u00ed konflikt. Prvn\u00ed model je p\u0159edstava v\u011b\u010dnosti &#8211; nic se nikdy nem\u011bn\u00ed. Tento n\u00e1zor dominoval, obzvl\u00e1\u0161t\u011b ve fyzice, po dlouhou dobu. U\u017e sta\u0159\u00ed \u0158ekov\u00e9, a zejm\u00e9na Pythagorejci, pova\u017eovali matematiku a j\u00ed vypo\u010d\u00edtan\u00e9 z\u00e1kony za v\u011b\u010dn\u00e9 pravdy. Platon zahrnul tyto koncepce do sv\u00e9 teorie v\u011b\u010dn\u00fdch forem \u010di idej\u00ed. Neoplatonsk\u00e9 ideje se pak v dob\u011b renesance staly z\u00e1kladem modern\u00ed v\u011bdy v\u016fbec. Zakladatel\u00e9 modern\u00ed v\u011bdy, Kopern\u00edk, Kepler, Newton, Descartes a dal\u0161\u00ed v\u011b\u0159ili, \u017ee v\u011bda hled\u00e1 a nal\u00e9z\u00e1 v\u011b\u010dn\u00e9 matematick\u00e9 pravdy. Pro n\u011b byl (a pro mnoh\u00e9 sou\u010dasn\u00e9 matematiky je) B\u016fh matematikem.<\/div>\n<div><\/div>\n<div>Idea, \u017ee z\u00e1kony p\u0159\u00edrody jsou v\u011b\u010dn\u00e9, m\u011bla siln\u00fd theologick\u00fd i metafyzick\u00fd z\u00e1klad. V\u011bt\u0161ina v\u011bdc\u016f o tom v\u016fbec nediskutovala. D\u016fsledkem je mimo jin\u00e9 i p\u0159esv\u011bd\u010den\u00ed, \u017ee kter\u00fdkoliv experiment by m\u011bl kdekoliv na Zemi d\u00e1t stejn\u00e9 v\u00fdsledky.<\/div>\n<div><\/div>\n<div>Druh\u00fdm modelem je evolu\u010dn\u00ed teorie &#8211; v\u0161e se vyv\u00edj\u00ed. Tento model m\u00e1 sv\u016fj p\u016fvod v tradi\u010dn\u00edm \u017eidovsk\u00e9m kulturn\u00edm d\u011bdictv\u00ed. Na rozd\u00edl od jin\u00fdch tradic\u00ed, \u017did\u00e9 v\u011b\u0159ili, \u017ee historick\u00fd proces se vyv\u00edjel v \u010dase. \u0158ekov\u00e9, Hindov\u00e9 a jin\u00ed v\u011b\u0159ili, \u017ee \u010das je cyklick\u00fd, \u017ee historie se opakuje v cyklech (v\u010detn\u011b velk\u00fdch kosmick\u00fdch cykl\u016f). \u017did\u00e9 naproti tomu zd\u016fraz\u0148ovali historick\u00fd proces jako cestu &#8211; prototypem je m\u00fdtick\u00e1 cesta \u017eidovsk\u00e9ho n\u00e1roda do zasl\u00edben\u00e9 zem\u011b. V \u017eidovsk\u00e9 a k\u0159es\u0165ansk\u00e9 apokalyptick\u00e9 literatu\u0159e ona doba, mil\u00e9nium, kr\u00e1lovstv\u00ed Bo\u017e\u00ed, p\u0159ijde v budoucnu a historie skon\u010d\u00ed. Tato my\u0161lenka byla sekularizov\u00e1na v 17. stolet\u00ed a dala vzniknout ideji pokroku dosa\u017eiteln\u00e9ho v\u011bdou a technologi\u00ed.<\/div>\n<div><\/div>\n<div>Je to stejn\u00e1 my\u0161lenka, kter\u00e1 pak p\u0159evl\u00e1d\u00e1 v tak r\u016fznorod\u00fdch syst\u00e9mech jako byl marxismus nebo je dnes hnut\u00ed \u201enew age&#8220; (nov\u00e9ho v\u011bku), co\u017e je jen jin\u00fd sm\u011br my\u0161len\u00ed, p\u0159edpokl\u00e1daj\u00edc\u00ed, \u017ee historie vede k n\u011bjak\u00e9 nov\u00e9 \u017eivotn\u00ed kombinaci.<\/div>\n<div><\/div>\n<div>Tyto ideje vedly k modelu pokroku lidstva. Na konci 18. stolet\u00ed v\u011bt\u0161ina lid\u00ed souhlasila s n\u00e1zorem, \u017ee lidsk\u00e1 rasa i spole\u010dnost se vyv\u00edj\u00ed, zat\u00edmco zbytek p\u0159\u00edrody je statick\u00fd.<\/div>\n<div><\/div>\n<div>V polovin\u011b 19. stolet\u00ed se objevila idea biologick\u00e9 evoluce. D\u00edky Darwinovi pak byla v\u0161eobecn\u011b akceptov\u00e1na a p\u0159isp\u011bla k n\u00e1zoru, \u017ee v\u00fdvoj lidstva je sou\u010d\u00e1st\u00ed v\u00fdvoje p\u0159\u00edrody. N\u011bkte\u0159\u00ed filosofov\u00e9 za\u010dali uva\u017eovat, \u017ee mo\u017en\u00e1 cel\u00fd vesm\u00edr se vyv\u00edj\u00ed. Fyzikov\u00e9 okam\u017eit\u011b oponovali tvrzen\u00edm, \u017ee vesm\u00edr se nevyv\u00edj\u00ed, \u017ee to je v\u011b\u010dn\u00fd stroj, kter\u00fd se sp\u00ed\u0161e pomalu opot\u0159ebov\u00e1v\u00e1 a\u017e ke kone\u010dn\u00e9 tepeln\u00e9 smrti. Vesm\u00edr se rozkl\u00e1d\u00e1, zat\u00edmco \u010dlov\u011bk se vyv\u00edj\u00ed.<\/div>\n<div><\/div>\n<div>Teprve v 60. letech tohoto stolet\u00ed se i fyzika p\u0159iklonila k vesm\u00edrn\u00e9 evolu\u010dn\u00ed teorii velk\u00e9ho t\u0159esku, p\u0159edstav\u011b vesm\u00edru, kter\u00fd za\u010dal existovat jako velmi mal\u00fd a od t\u00e9 doby se postupn\u011b rozp\u00edn\u00e1, vytv\u00e1\u0159eje nov\u00e9 struktury a formy jako rozv\u00edjej\u00edc\u00ed se organismus.<\/div>\n<div><\/div>\n<div>Byl-li a\u017e do 60. let vesm\u00edr v p\u0159edstav\u00e1ch v\u011bdc\u016f v\u011b\u010dn\u00fd, idea v\u011b\u010dn\u00fdch p\u0159\u00edrodn\u00edch z\u00e1kon\u016f d\u00e1vala smysl. Pokud se ale vesm\u00edr vyv\u00edj\u00ed, pro\u010d by se nem\u011bly z\u00e1rove\u0148 vyv\u00edjet i p\u0159\u00edrodn\u00ed z\u00e1kony?<\/div>\n<div><\/div>\n<div>Mimochodem, za\u010dneme-li uva\u017eovat o p\u0159\u00edrodn\u00edch z\u00e1konech do hloubky, d\u0159\u00edve \u010di pozd\u011bji zjist\u00edme, \u017ee zde je velmi antropocentrick\u00fd koncept.<\/div>\n<div><\/div>\n<div>V 17. stolet\u00ed to bylo jasn\u00e9: B\u016fh byl P\u00e1nem vesm\u00edru a jeho z\u00e1kony platily v\u0161ude a na v\u0161e. Nejen \u017ee z\u00e1kony utvo\u0159il, byl i v\u0161udyp\u0159\u00edtomn\u00fd a vykon\u00e1val jakousi nep\u0159etr\u017eitou agenturn\u00ed oprav\u00e1renskou slu\u017ebu. Pokud ale p\u0159estaneme uva\u017eovat o Bohu jako kosmick\u00e9m z\u00e1konod\u00e1rci, pro\u010d bychom pak m\u011bli v\u016fbec v\u011b\u0159it v z\u00e1kony p\u0159\u00edrody?<\/div>\n<div><\/div>\n<div>Mysl\u00edm, \u017ee je t\u0159eba zm\u011bnit metaforu: navrhuji metaforu zvyku. V\u011bci se mo\u017en\u00e1 pravideln\u011b opakuj\u00ed a p\u0159\u00edroda opakuje sv\u00e9 vzory proto\u017ee si zvykla. Zvyky jsou p\u0159edm\u011btem p\u0159irozen\u00e9ho v\u00fdb\u011bru a mohou se tak\u00e9 vyv\u00edjet: \u00fasp\u011b\u0161n\u00e9 vzory aktivit se mohou opakovat a st\u00e1t zvykem.<\/div>\n<div><\/div>\n<div>Z toho vypl\u00fdv\u00e1, \u017ee existuj\u00ed-li v p\u0159\u00edrod\u011b zvyky, mus\u00ed existovat i pam\u011b\u0165. Na\u0161e vlastn\u00ed zvyky z\u00e1vis\u00ed na pam\u011bti, v\u011bt\u0161inou nev\u011bdom\u00e9, co\u017e vede k z\u00e1v\u011bru, \u017ee pam\u011b\u0165 p\u0159\u00edrody nen\u00ed v\u00edce v\u011bdom\u00e1 ne\u017e pam\u011b\u0165 na\u0161e.<\/div>\n<div><\/div>\n<div>Tvrd\u00edm, \u017ee v p\u0159\u00edrod\u011b existuje vrozen\u00fd proces budov\u00e1n\u00ed pam\u011bti, jeho\u017e z\u00e1kladn\u00edm prvkem je to, co naz\u00fdv\u00e1m morfickou rezonanc\u00ed.<\/div>\n<div><\/div>\n<div>Morfick\u00e1 rezonance je vliv podobn\u00e9ho na podobn\u00e9 mimo prostor a \u010das. Podobn\u00e9 v\u011bci rezonuj\u00ed navz\u00e1jem na z\u00e1klad\u011b podobn\u00fdch struktur \u010di vzor\u016f, p\u0159edev\u0161\u00edm vibra\u010dn\u00edch vzor\u016f aktivity.<\/div>\n<div><\/div>\n<div>Chemick\u00e1 l\u00e1tka rezonuje s podobnou chemickou l\u00e1tkou, kter\u00e1 ji\u017e existovala p\u0159edt\u00edm a je j\u00ed ovlivn\u011bna. \u010clen ur\u010dit\u00e9ho rodu, nap\u0159\u00edklad \u017eirafa, je ovlivn\u011bn morfick\u00fdmi rezonancemi vytvo\u0159en\u00fdmi p\u0159ede\u0161l\u00fdmi \u010dleny dan\u00e9ho rodu: ka\u017ed\u00e1 \u017eirafa je ovliv\u0148ov\u00e1na kolektivn\u00ed pam\u011bt\u00ed sv\u00e9ho rodu a druhu a z\u00e1rove\u0148 ji ovliv\u0148uje.<\/div>\n<div><\/div>\n<div>Ka\u017ed\u00fd organismus je podle mne organizov\u00e1n morfick\u00fdm polem (z \u0159eck\u00e9ho \u201emorphis&#8220; = forma).<\/div>\n<div><\/div>\n<div>Morfick\u00e9 pole je organiza\u010dn\u00edm polem syst\u00e9mu. Ka\u017ed\u00fd krystal m\u00e1 sv\u016fj druh morfick\u00e9ho pole, ka\u017ed\u00fd tvor m\u00e1 sv\u016fj druh morfick\u00e9ho pole, i uvnit\u0159 t\u011bla ka\u017ed\u00fd org\u00e1n, ka\u017ed\u00e1 tk\u00e1\u0148, ka\u017ed\u00e1 bu\u0148ka, ka\u017ed\u00e1 organela, ka\u017ed\u00e1 molekula maj\u00ed sv\u00e9 morfick\u00e9 pole. Existuj\u00ed nes\u010detn\u00e9 hierarchie pol\u00ed v pol\u00edch. Cel\u00e1 p\u0159\u00edroda je vybudov\u00e1na ze syst\u00e9m\u016f v syst\u00e9mech, v\u010detn\u011b syst\u00e9m\u016f planet, hv\u011bzd atd.<\/div>\n<div><\/div>\n<div>Ka\u017ed\u00fd tento syst\u00e9m m\u00e1 sv\u00e9 vlastn\u00ed morfick\u00e9 pole, kter\u00e9 jej organizuje podle zvyk\u016f p\u0159\u00edslu\u0161n\u00e9ho druhu. Proto\u017ee se n\u011bkter\u00e9 syst\u00e9my opakovan\u011b vytv\u00e1\u0159ej\u00ed u\u017e n\u011bkolik mili\u00f3n\u016f let, jako nap\u0159. v p\u0159\u00edpad\u011b atomu vod\u00edku nebo krystalu soli, vytvo\u0159ily zvyky, kter\u00e9 jsou tak dominantn\u011b se opakuj\u00edc\u00ed, \u017ee se staly efektivn\u011b fixn\u00edmi. Chovaj\u00ed se jako by podl\u00e9haly v\u011b\u010dn\u00fdm z\u00e1kon\u016fm.<\/div>\n<div><\/div>\n<div>Opravdov\u00fd a sledovateln\u00fd rozd\u00edl mezi konven\u010dn\u00edmi teoriemi a mou teori\u00ed m\u016f\u017eeme sledovat u nov\u011b vznikl\u00fdch syst\u00e9m\u016f a vzor\u016f chov\u00e1n\u00ed a aktivit.<\/div>\n<div><\/div>\n<div>Podle teorie morfick\u00fdch pol\u00ed m\u016f\u017eeme sledovat vznik nov\u00fdch zvyk\u016f a tento vznik m\u016f\u017ee b\u00fdt prov\u011b\u0159ov\u00e1n nov\u00fdmi experimenty. Zm\u00ednil jsem se ji\u017e o experimentech s krystalizac\u00ed, ale stejn\u011b tak se tato teorie d\u00e1 aplikovat v oblasti chov\u00e1n\u00ed zv\u00ed\u0159at a biologick\u00e9 morfogeneze &#8211; v\u00fdvoje forem. Na p\u0159\u00edklad, jestli\u017ee v Praze nau\u010d\u00edme krysy n\u011bjak\u00fd trik, pak krysy v\u0161ude na sv\u011bt\u011b by se m\u011bly nau\u010dit stejn\u00fd trik rychleji.<\/div>\n<div><\/div>\n<div>V biologick\u00e9 v\u011bdeck\u00e9 literatu\u0159e existuj\u00ed d\u016fkazy, \u017ee se tak d\u011bje. Sumarizoval jsem je ve sv\u00fdch knih\u00e1ch New Science of Life (Nov\u00e1 v\u011bda o \u017eivot\u011b, 1981) a Presence of the Past (P\u0159\u00edtomnost minulosti, 1988). Je p\u0159ekvapuj\u00edc\u00ed, jak mnoho takov\u00fdch d\u016fkaz\u016f t\u00e9to teorie ji\u017e existuje.<\/div>\n<div><\/div>\n<div>Stejn\u00e1 pravidla ale plat\u00ed i pro oblast lidsk\u00e9ho chov\u00e1n\u00ed. D\u011bti se u\u010d\u00ed t\u00edm snadn\u011bji hr\u00e1t videohry, \u010d\u00edm v\u00edce jich hraj\u00ed. Lid\u00e9 l\u00e9pe zvl\u00e1daj\u00ed nov\u00e9 sporty, nap\u0159. windsurfing. D\u00e1 se tvrdit, \u017ee to, co se u\u010d\u00edme, je usnadn\u011bno morfickou rezonanc\u00ed toho, co bylo p\u0159edt\u00edm nau\u010deno.<\/div>\n<div><\/div>\n<div>V t\u00e9to oblasti byla m\u00e1 teorie testov\u00e1na nejintenzivn\u011bji. Prvn\u00ed experimenty byly uskute\u010dn\u011bny v r\u00e1mci mezin\u00e1rodn\u00ed sout\u011b\u017ee vypsan\u00e9 organizac\u00ed Tarrytown Group z New Yorku, kter\u00e1 nab\u00eddla odm\u011bnu 10000 dolar\u016f nejlep\u0161\u00edmu experimentu potvrzuj\u00edc\u00edmu nebo vyvracej\u00edc\u00edmu m\u00e9 teorie. Je\u0161t\u011b p\u0159edt\u00edm v\u0161ak podobnou sout\u011b\u017e vypsal britsk\u00fd \u010dasopis New Scientist, kter\u00fd nab\u00eddl pon\u011bkud skromn\u011bj\u0161\u00ed cenu na n\u00e1vrh lacin\u00e9ho testu m\u00e9 teorie. To m\u011b p\u0159ivedlo na my\u0161lenku, \u017ee n\u011bkter\u00e9 vel mi dobr\u00e9 experimenty mohou b\u00fdt provedeny za velmi n\u00edzk\u00fdch n\u00e1klad\u016f. Nepot\u0159ebujete-li pen\u00edze, pak experimenty m\u016f\u017ee prov\u00e1d\u011bt t\u00e9m\u011b\u0159 kdokoliv. N\u011bkter\u00e9 z nejzaj\u00edmav\u011bj\u0161\u00edch experiment\u016f byly uskute\u010dn\u011bny studenty. V sou\u010dasn\u00e9 dob\u011b prob\u00edh\u00e1 dal\u0161\u00ed v\u00fdzkum morfick\u00fdch rezonanc\u00ed na univerzit\u00e1ch v Evrop\u011b, na Nov\u00e9m Z\u00e9landu a v Americe.<\/div>\n<div><\/div>\n<div>Nemohu zde sumarizovat v\u0161echny, uvedu jen jeden z t\u011bch nikoli nejlep\u0161\u00edch, ale nejl\u00e9pe reprodukovateln\u00fdch ned\u00e1vn\u00fdch experiment\u016f. Na kated\u0159e psychologie univerzity v Nottinghamu byl uskute\u010dn\u011bn test s \u0159e\u0161en\u00edm k\u0159\u00ed\u017eovek. Monica England p\u0159edpokl\u00e1dala, \u017ee jestli\u017ee morfick\u00e9 rezonance existuj\u00ed a funguj\u00ed, pak by m\u011blo b\u00fdt snaz\u0161\u00ed vylu\u0161tit k\u0159\u00ed\u017eovku v dne\u0161n\u00edch novin\u00e1ch z\u00edtra ne\u017e v\u010dera. Poda\u0159ilo se n\u00e1m p\u0159esv\u011bd\u010dit redakci Evening Standardu, aby poskytla k\u0159\u00ed\u017eovku \u00fa\u010dastn\u00edk\u016fm experimentu o den d\u0159\u00edve a studenti v Nottinghamu byli testov\u00e1ni den p\u0159ed a den po oti\u0161t\u011bn\u00ed k\u0159\u00ed\u017eovky v Lond\u00fdn\u011b. Byli sou\u010dasn\u011b testov\u00e1ni p\u0159i lu\u0161t\u011bn\u00ed kontroln\u00ed k\u0159\u00ed\u017eovky, kter\u00e1 v t\u00e9 dob\u011b nebyla oti\u0161t\u011bna. Bylo prok\u00e1z\u00e1no, \u017ee schopnost lu\u0161tit k\u0159\u00ed\u017eovku se opravdu zlep\u0161ila asi o 25 %.<\/div>\n<div><\/div>\n<div>Podobn\u00e9 experimenty byly uskute\u010dn\u011bny v dal\u0161\u00edch novin\u00e1ch a \u010dasopisech, v\u010detn\u011b televize (pokus\u00edm se je v\u0161echny sumarizovat v dodatku k dal\u0161\u00edmu vyd\u00e1n\u00ed knihy Nov\u00e1 v\u011bda o \u017eivota). Dal\u0161\u00ed experimenty prob\u00edhaj\u00ed. D\u00e1 se tedy p\u0159edpokl\u00e1dat, \u017ee bude-li hypot\u00e9za potvrzov\u00e1na dal\u0161\u00edmi d\u016fkazy, jak se tak\u00e9 d\u011bje, m\u016f\u017ee to v\u00e9st k docela zaj\u00edmav\u00fdm aplikac\u00edm ve sf\u00e9\u0159e u\u010debn\u00edho procesu a vzd\u011bl\u00e1n\u00ed.<\/div>\n<div><\/div>\n<div>Dal\u0161\u00ed d\u016fsledky by tato teorie m\u011bla m\u00edt i v oblasti teorie d\u011bdi\u010dnosti. D\u011bdi\u010dnost by byla v\u00fdsledkem nejen chemick\u00fdch program\u016f DNK, ale i morfick\u00fdch rezonanc\u00ed p\u0159ede\u0161l\u00fdch generac\u00ed p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edk\u016f toho kter\u00e9ho rodu. Mysl\u00edm, \u017ee role chemick\u00fdch gen\u016f byla zna\u010dn\u011b p\u0159ecen\u011bna. P\u0159ed\u00e1vaj\u00ed organism\u016fm chemick\u00e9 d\u011bdictv\u00ed, ale zp\u016fsob, jak jsou takto vznikl\u00e9 chemick\u00e9 prvky organizov\u00e1ny, forma, ji\u017e na sebe berou a zp\u016fsob chov\u00e1n\u00ed organism\u016f &#8211; v\u0161e je, jak v\u011b\u0159\u00edm, prim\u00e1rn\u011b kontrolov\u00e1no morfick\u00fdmi poli a morfick\u00fdmi rezonancemi. D\u011bdi\u010dnost tedy zahrnuje jak genetick\u00fd k\u00f3d, tak morfickou rezonanci.<\/div>\n<div><\/div>\n<div>Tak\u00e9 evoluce prob\u00edh\u00e1 rychleji, proto\u017ee nov\u00fdm form\u00e1m a vzorc\u016fm chov\u00e1n\u00ed je umo\u017en\u011bno roz\u0161\u00ed\u0159it se mnohem rychleji, ne\u017e umo\u017e\u0148uje konven\u010dn\u00ed neo-darwinistick\u00e1 evolu\u010dn\u00ed teorie, zalo\u017een\u00e1 na n\u00e1hodn\u00fdch genetick\u00fdch mutac\u00edch n\u00e1sledovan\u00fdch generacemi p\u0159irozen\u00e9ho v\u00fdb\u011bru. Krysy se u\u010dit reagovat l\u00e9pe a rychleji i v pr\u016fb\u011bhu n\u011bkolika dn\u016f a nepot\u0159ebuj\u00ed k tomu dobu n\u011bkolika generac\u00ed.<\/div>\n<div><\/div>\n<div>V oblasti lidsk\u00e9 spole\u010dnosti nazna\u010duje tato teorie mo\u017enost rychlej\u0161\u00edho roz\u0161\u00ed\u0159en\u00ed nov\u00fdch idej\u00ed a postoj\u016f. l v oblasti evoluce existuje n\u011bkolik p\u0159\u00edklad\u016f, \u017ee se tak skute\u010dn\u011b d\u011bje. Nejzn\u00e1m\u011bj\u0161\u00ed je p\u0159\u00edpad s\u00fdkorek, kter\u00e9 kradly smetanu z ml\u00e9\u010dn\u00fdch lahv\u00ed.<\/div>\n<div><\/div>\n<div>V Anglii se na po\u010d\u00e1tku stolet\u00ed za\u010dalo lidem doru\u010dovat brzy r\u00e1no ml\u00e9ko v lahv\u00edch ke dve\u0159\u00edm jejich dom\u016f. Asi o dvacet let pozd\u011bji, na jihu, v Southamptonu, za\u010daly s\u00fdkorky mod\u0159inky proklov\u00e1vat aluminiov\u00e9 uz\u00e1v\u011bry a p\u00edt smetanu. Velmi brzy se tomuto um\u011bn\u00ed nau\u010dily s\u00fdkorky v cel\u00e9m m\u011bst\u011b. Po n\u011bjak\u00e9 dob\u011b se tento zvyk roz\u0161\u00ed\u0159il i do dal\u0161\u00edch m\u011bst a poda\u0159ilo se ho \u00fasp\u011b\u0161n\u011b monitorovat. S\u00fdkorky se zdr\u017euj\u00ed okolo jednoho m\u00edsta, nest\u011bhuj\u00ed se, a tak se tenkr\u00e1t uva\u017eovalo o tom, \u017ee tento zvyk byl znovu a znovu objeven s\u00fdkorkami v r\u016fzn\u00fdch \u010d\u00e1stech Anglie. Existovaly tehdy i teorie, \u017ee se pt\u00e1ci tak \u00fasp\u011b\u0161n\u011b u\u010d\u00ed pomoc\u00ed telepatie. J\u00e1 navrhuji jin\u00e9 \u0159e\u0161en\u00ed \u2014 morfickou rezonanci. Zaj\u00edmav\u00fd v\u00fdvoj nastal je\u0161t\u011b pozd\u011bji, kdy se i holandsk\u00e9 s\u00fdkorky nau\u010dily proklov\u00e1vat uz\u00e1v\u011bry ml\u00e9\u010dn\u00fdch lahv\u00ed. Nane\u0161t\u011bst\u00ed invaze n\u011bmeck\u00e9 arm\u00e1dy v dob\u011b 2. sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky p\u0159eru\u0161ila dod\u00e1vky ml\u00e9ka. Ty byly obnoveny a\u017e v roce 1948. Proto\u017ee s\u00fdkorky se do\u017e\u00edvaj\u00ed maxim\u00e1ln\u011b dvou a\u017e t\u0159\u00ed let, ne\u017eila v t\u00e9 dob\u011b \u017e\u00e1dn\u00e1 s\u00fdkorka, kter\u00e1 by si pamatovala p\u0159edv\u00e1le\u010dn\u00fd zlat\u00fd v\u011bk smetany zadarmo. Nicm\u00e9n\u011b b\u011bhem dvou t\u0159\u00ed let se holandsk\u00e9 s\u00fdkorky op\u011bt nau\u010dily proklov\u00e1vat uz\u00e1v\u011bry ml\u00e9\u010dn\u00fdch lahv\u00ed.<\/div>\n<div><\/div>\n<div>To je tedy druh efektu, kter\u00fd se, uva\u017eujeme-li o morfick\u00fdch rezonanc\u00edch, d\u00e1 o\u010dek\u00e1vat, a kter\u00fd vyhovuje tomu, co zde p\u0159edkl\u00e1d\u00e1m. Dal\u0161\u00ed oblast\u00ed, kde m\u00e1 teorie morfick\u00fdch rezonanc\u00ed mnoho mo\u017en\u00fdch aplikac\u00ed, je oblast pam\u011bti. Morfick\u00e1 rezonance funguje na z\u00e1klad\u011b podobnosti. \u010c\u00edm podobn\u011bj\u0161\u00ed je n\u011bco tomu, co se ji\u017e p\u0159edt\u00edm udalo, t\u00edm efektivn\u011bj\u0161\u00ed bude rezonance. V\u0161eobecn\u011b pak plat\u00ed, \u017ee organismy jsou nejpodobn\u011bj\u0161\u00ed samy sob\u011b. J\u00e1 se v\u00edc podob\u00e1m s\u00e1m sob\u011b z doby p\u0159ed p\u016fl rokem ne\u017e kdokoliv z v\u00e1s. Obecn\u011b \u0159e\u010deno, nejspecifi\u010dt\u011bj\u0161\u00ed morfick\u00e1 rezonance ovliv\u0148uj\u00edc\u00ed organismus bude jeho vlastn\u00ed stav v minulosti. Seberezonance je dominantn\u00edm druhem morfick\u00e9 rezonance.<\/div>\n<div><\/div>\n<div>Ve sv\u011bt\u011b forem umo\u017e\u0148uje tato seberezonance stabilizovan\u00fdm morfick\u00fdm polem udr\u017eovat pro ur\u010dit\u00fd druh st\u00e1le stejnou formu, dokonce i kdy\u017e se chemick\u00e9 l\u00e1tky nebo bu\u0148ky v t\u011ble organismu m\u011bn\u00ed. V oblasti chov\u00e1n\u00ed to umo\u017e\u0148uje organism\u016fm \u201evyladit se&#8220; na sv\u00e9 minul\u00e9 vzorce. Nasednu-li do auta a za\u010dnu \u0159\u00eddit, vstoup\u00edm do morfick\u00e9ho pole podobnost\u00ed tolikr\u00e1t opakovan\u00fdch podm\u00ednek i vlastn\u00edch aktivit. Je to jak\u00fdsi pam\u011b\u0165ov\u00fd zvyk p\u0159en\u00e1\u0161en\u00fd morfickou rezonanc\u00ed.<\/div>\n<div><\/div>\n<div>Mysl\u00edm, \u017ee stejn\u011b tak se d\u011bje i pokud se t\u00fd\u010de zapamatov\u00e1n\u00ed si fakt\u016f nebo ud\u00e1lost\u00ed. Morfick\u00e1 rezonance n\u00e1s \u201elad\u00ed&#8220; na to, co se n\u00e1m p\u0159ihodilo v minulosti. Jsme vys\u00edla\u010de i p\u0159ij\u00edma\u010de ozv\u011bn minulosti. Morfick\u00e1 rezonance se pohybuje \u010dasem. Jin\u00fdmi slovy, pam\u011b\u0165 nemus\u00ed b\u00fdt nutn\u011b skladov\u00e1na jen v na\u0161ich mozc\u00edch.<\/div>\n<div><\/div>\n<div>Pam\u011b\u0165 funguje v z\u00e1vislosti na morfick\u00fdch rezonanc\u00edch a procesu lad\u011bn\u00ed na aktivity mozku v minulosti. Na\u0161e pam\u011b\u0165 tedy nemus\u00ed nezbytn\u011b skladovat stopy ud\u00e1lost\u00ed minulosti. Byli jsme v\u0161ichni vychov\u00e1ni s ideou, \u017ee pam\u011b\u0165 je uskladn\u011bna v mozku, l to je d\u016fkaz, jak moc jsme ovlivn\u011bni p\u0159evl\u00e1daj\u00edc\u00edm n\u00e1zorem materialistick\u00e9 nebo mechanistick\u00e9 v\u011bdy, kter\u00e1 tvrd\u00ed, \u017ee mysl je jen aspekt mozku. V\u011bt\u0161ina lid\u00ed, v\u010detn\u011b t\u011bch, kte\u0159\u00ed nemaj\u00ed v\u016fbec nic spole\u010dn\u00e9ho s v\u011bdou, to pova\u017euje za jednou dan\u00e9. P\u0159itom neexistuj\u00ed \u017e\u00e1dn\u00e9 d\u016fkazy, \u017ee je tomu tak. Existuje naopak dlouh\u00e1 \u0159ada ne\u00fasp\u011b\u0161n\u00fdch pokus\u016f (a mili\u00f3ny pokusn\u00fdch zv\u00ed\u0159at ob\u011btovan\u00fdch na olt\u00e1\u0159 v\u011bdy) v r\u00e1mci marn\u00e9 snahy v\u011bdc\u016f nal\u00e9zt v mozku s\u00eddlo pam\u011bti.<\/div>\n<div><\/div>\n<div>Souvis\u00ed to tak\u00e9 s teoriemi Karla Pribrama a Davida Bohma. Kdy\u017e k v\u00e1m p\u0159ijdu dom\u016f a pokus\u00edm se ve va\u0161em televizoru zjistit, co vys\u00edlali minul\u00fd t\u00fdden, nenaleznu o tom \u017e\u00e1dn\u00e9 stopy. Televizor neponech\u00e1v\u00e1 stopy. Dok\u00e1\u017ee se naladit na vys\u00edl\u00e1n\u00ed, ale neskladuje je. Domn\u00edv\u00e1m se, \u017ee mozek je sp\u00ed\u0161e jako televizor ne\u017e videokamera.<\/div>\n<div><\/div>\n<div>Mo\u017en\u00e1 se pt\u00e1te, jak to, \u017ee po \u00faraze hlavy m\u00e1 \u010dlov\u011bk v\u00fdpadky a ztr\u00e1ty pam\u011bti. To ale nen\u00ed tak t\u011b\u017ek\u00e9 vysv\u011btlit, pom\u016f\u017eeme-li si op\u011bt analogi\u00ed televizoru: vyjmu-li z p\u0159\u00edstroje sou\u010d\u00e1stky, kter\u00e9 zprost\u0159edkov\u00e1vaj\u00ed zvuk, nic neusly\u0161\u00edm, ale televizor m\u016f\u017ee st\u00e1le ukazovat obr\u00e1zky.<\/div>\n<div><\/div>\n<div>Pokud se tedy m\u016f\u017eeme naladit na sv\u00e9 vlastn\u00ed vzpom\u00ednky, pro\u010d se nedok\u00e1\u017eeme naladit na vzpom\u00ednky jin\u00fdch lid\u00ed? Mysl\u00edm, \u017ee tak \u010din\u00edme. Neust\u00e1le se lad\u00edme na pam\u011b\u0165 mnoha jin\u00fdch lid\u00ed. Je tu jak\u00e1si kolektivn\u00ed pam\u011b\u0165, na kterou jsme napojeni. To je n\u011bco,&#8220; co mnoho lid\u00ed u\u017e zn\u00e1 nebo tu\u0161\u00ed, nap\u0159. z Jungovy teorie o kolektivn\u00edm nev\u011bdom\u00ed. Pokud by kolektivn\u00ed pam\u011b\u0165 neexistovala, museli bychom ji &#8211; z pohledu morfick\u00fdch pol\u00ed \u2014 vynal\u00e9zt. Jung uva\u017eoval o kolektivn\u00edm nev\u011bdom\u00ed co se t\u00fd\u010de lid\u00ed, j\u00e1 se domn\u00edv\u00e1m, \u017ee jde o \u010d\u00e1st mnohem obecn\u011bj\u0161\u00edho procesu, o sou\u010d\u00e1st p\u0159\u00edrody.<\/div>\n<div><\/div>\n<div>Z hlediska konven\u010dn\u00ed teorie mechanistick\u00e9 v\u011bdy je Jungova teorie nesmysln\u00e1 a st\u00e1le je\u0161t\u011b v\u011bt\u0161inou v\u011bdci nen\u00ed br\u00e1na v\u00e1\u017en\u011b. P\u0159esto je nap\u0159. v oblasti psychoterapie, a to zejm\u00e9na transperson\u00e1ln\u00ed teori\u00ed, prakticky vyu\u017e\u00edv\u00e1na. Z hlediska morfick\u00e9 rezonance je v\u0161ak Jungova teorie z\u00e1sadn\u00edm st\u0159edem v\u0161eho. Kolektivn\u00ed pam\u011b\u0165 je z\u00e1kladn\u00edm aspektem toho, co a jac\u00ed jsme.<\/div>\n<div><\/div>\n<div>To pak vede k dal\u0161\u00edm dosti p\u0159ekvapuj\u00edc\u00edm z\u00e1v\u011br\u016fm. Nap\u0159\u00edklad: dok\u00e1\u017eeme-li se ladit na pam\u011b\u0165 mnoha lid\u00ed z minulosti, mo\u017en\u00e1 bychom se dok\u00e1zali naladit na konkr\u00e9tn\u00ed lidi z minulosti a pomoc\u00ed morfick\u00e9 rezonance vyzvednout konkr\u00e9tn\u00ed vzpom\u00ednky minul\u00fdch \u017eivot\u016f.<\/div>\n<div><\/div>\n<div>Profesor N. Stevenson z univerzity ve Virginii dokumentoval vypr\u00e1v\u011bn\u00ed cel\u00e9 \u0159ady d\u011bt\u00ed, kter\u00e9 si pamatuj\u00ed p\u0159\u00edhody z minul\u00e9ho \u017eivota. Maj\u00ed vzpom\u00ednky, kter\u00e9 nelze vysv\u011btlit b\u011b\u017en\u00fdm zp\u016fsobem a kter\u00e9 se daly ov\u011b\u0159it.<\/div>\n<div><\/div>\n<div>Existuje mno\u017estv\u00ed dal\u0161\u00edch d\u016fkaz\u016f z oblasti hypnotick\u00e9 regrese vzpom\u00ednek na minul\u00e9 \u017eivoty. Skeptici a v\u011bdci obvykle tvrd\u00ed, \u017ee to nen\u00ed mo\u017en\u00e9, a proto \u017ee jsou takov\u00e9 d\u016fkazy chybn\u00e9. \u201eNem\u016f\u017eeme to vysv\u011btlit, proto to neexistuje.&#8220; Stejn\u011b tak mi p\u0159ipad\u00e1 chybn\u00e1 reakce zast\u00e1nc\u016f opa\u010dn\u00e9ho t\u00e1bora, kte\u0159\u00ed \u0159\u00edkaj\u00ed \u201etohle potvrzuje teorii reinkarnace&#8220;. Domn\u00edv\u00e1m se, \u017ee existuje t\u0159et\u00ed cesta \u2013 akceptovat existenci vzpom\u00ednek z minul\u00fdch \u017eivot\u016f ve smyslu nalad\u011bn\u00ed se na minulost.<\/div>\n<div><\/div>\n<div>Probl\u00e9m pam\u011bti s sebou nese i dal\u0161\u00ed souvislosti, nap\u0159. s teori\u00ed \u201ep\u0159e\u017eit\u00ed&#8220; \u2014 posmrtn\u00e9ho \u017eivota. V\u0161echna velk\u00e1 n\u00e1bo\u017eenstv\u00ed, alespo\u0148 pokud v\u00edm, nazna\u010duj\u00ed, \u017ee po t\u011blesn\u00e9 smrti existuje n\u011bjak\u00e1 forma posmrtn\u00e9 existence. A\u0165 u\u017e v podob\u011b st\u00edn\u016f v podzemn\u00ed \u0159\u00ed\u0161i, op\u011bt na Zemi d\u00edky reinkarnaci nebo znovuzrozen\u00ed, nebo (jako v \u017eidovsk\u00e9 tradici a v isl\u00e1mu) ve smyslu \u017eivota po smrti. \u017d\u00e1dn\u00e1 z t\u011bchto teori\u00ed by ale nem\u011bla smysl, pokud by pam\u011b\u0165 byla uskladn\u011bna jen v mozku. Proto\u017ee pokud zanikne mozek, v\u0161echny vzpom\u00ednky by m\u011bly tak\u00e9 zaniknout. M\u00e1m dojem, \u017ee materialist\u00e9 maj\u00ed r\u00e1di teorii pam\u011bti v mozku ne proto, \u017ee by pro to m\u011bli d\u016fkazy, pr\u00e1v\u011b naopak, ale proto, \u017ee je tak jednoduch\u00e1 a pou\u017eiteln\u00e1 protin\u00e1bo\u017eensky. Pokud by byla pam\u011b\u0165 jen v mozku a mozek zanikne, byl by to naprost\u00fd konec. Pak by ov\u0161em ned\u00e1val smysl ani \u201eposledn\u00ed soud&#8220;, pokud by tam \u010dlov\u011bk dorazil a tot\u00e1ln\u011b zapomn\u011bl, kdo je a co kdy d\u011blal.<\/div>\n<div><\/div>\n<div>Zde je dal\u0161\u00ed oblast, ve kter\u00e9 se m\u011bn\u00ed a posouvaj\u00ed hranice mezi v\u011bdou a n\u00e1bo\u017eenstv\u00edm, mezi \u201enorm\u00e1ln\u00edm&#8220; a paranorm\u00e1ln\u00edm, proto\u017ee ve sv\u011bt\u011b morfick\u00fdch rezonanc\u00ed p\u0159est\u00e1v\u00e1 b\u00fdt telepatie n\u011b\u010d\u00edm, co \u0161okuje. Potk\u00e1v\u00e1m lidi, kte\u0159\u00ed se ptaj\u00ed: \u201eCo nov\u00e9ho s morfickou rezonanc\u00ed? Nen\u00ed to jen telepatie?&#8220; Z v\u011bdeck\u00e9ho hlediska \u201ejen telepatie&#8220; nen\u00ed zrovna siln\u00fd argument. Mo\u017en\u00e1, \u017ee to m\u00e1 s telepati\u00ed hodn\u011b spole\u010dn\u00e9ho. Morfick\u00e1 rezonance v\u0161ak pracuje s daleko obecn\u011bj\u0161\u00edmi principy. Nehovo\u0159\u00edme o krystalu ovliv\u0148uj\u00edc\u00edm jin\u00fd krystal telepati\u00ed.<\/div>\n<div><\/div>\n<div>Hypot\u00e9za morfick\u00fdch rezonanc\u00ed a pol\u00ed m\u00e1 i dalekos\u00e1hlej\u0161\u00ed d\u016fsledky. M\u016f\u017eeme hovo\u0159it o cel\u00fdch spole\u010dnostech, organizovan\u00fdch morfick\u00fdmi poli (p\u00ed\u0161u o tom v\u00edce v knize P\u0159\u00edtomnost minulosti). Zm\u00edn\u00edm se zde jen o ritu\u00e1lu.<\/div>\n<div><\/div>\n<div>V\u0161echny spole\u010dnosti maj\u00ed sv\u00e9 ritu\u00e1ly. Ritu\u00e1ly jsou vzorce aktivit ur\u010dit\u00e9ho \u0159\u00e1du, obvykle ve snaze vyvolat nebo napojit se na n\u011bjakou p\u0159edchoz\u00ed ud\u00e1lost. Lid\u00e9 dobrovoln\u011b d\u011blaj\u00ed ur\u010dit\u00e9 v\u011bci p\u0159esn\u011b tak, jak byly kdysi d\u011bl\u00e1ny. U\u017e\u00edvaj\u00ed stejn\u00e9 pom\u016fcky, stejn\u00fd jazyk (v hinduistick\u00e9 tradici to je nap\u0159. sanskrt), stejn\u00e9 v\u016fn\u011b, stejn\u00e1 gesta, stejn\u00e1 m\u00edsta, stejn\u00e1 j\u00eddla. Pomoc\u00ed ritu\u00e1lu dobrovoln\u011b obnovuj\u00ed ur\u010dit\u00fd vzorec chov\u00e1n\u00ed tak, aby se napojili na ty, kdo tak \u010dinili p\u0159ed nimi. Ritu\u00e1lem lid\u00e9 potvrzuj\u00ed, \u017ee existuje n\u011bco jako \u201ep\u0159\u00edtomnost minulosti&#8220;. \u017de minulost je p\u0159\u00edtomnost\u00ed pro ty, kte\u0159\u00ed se ritu\u00e1lu \u00fa\u010dastn\u00ed. Je to jak\u00fdsi kolaps \u010dasu.<\/div>\n<div><\/div>\n<div>Z hlediska konve\u010dn\u00ed v\u011bdy jde pouze o nesmysl a p\u0159e\u017eitek, ale z hlediska morfick\u00fdch rezonanc\u00ed to d\u00e1v\u00e1 z\u0159eteln\u00fd smysl. Konzervatismus ritu\u00e1lu vytv\u00e1\u0159\u00ed dokonal\u00e9 podm\u00ednky pro morfickou rezonanci mezi \u00fa\u010dastn\u00edky v sou\u010dasnosti a mezi t\u011bmi, kdo tot\u00e9\u017e \u010dinili v minulosti.<\/div>\n<div><\/div>\n<div>Tato hypot\u00e9za je sou\u010d\u00e1st\u00ed zm\u011bn paradigmatu, jich\u017e jsme nyn\u00ed sv\u011bdky a kter\u00e9 jsem sumarizoval ve sv\u00e9 posledn\u00ed knize The Rebirth of Nature (Znovuzrozen\u00ed p\u0159\u00edrody, 1991). P\u00ed\u0161i v n\u00ed o ideji p\u0159\u00edrody jako \u017eiv\u00e9 bytosti, ale tak\u00e9 Zem\u011b, Gaii, a cel\u00e9ho vesm\u00edru jako \u017eiv\u00e9ho organismu. Sama v\u011bda v posledn\u00ed dob\u011b transformuje svou mechanistickou p\u0159edstavu p\u0159\u00edrody a transcenduje ji, jak v\u011b\u0159\u00edm, v novou v\u011bdu \u017eiv\u00e9 p\u0159\u00edrody. Nem\u00e1m zde prostor pro \u0161ir\u0161\u00ed dolo\u017een\u00ed, tak se zm\u00edn\u00edm jen o jednom aspektu, kter\u00fd spojuje teorii morfick\u00fdch rezonanc\u00ed se sou\u010dasn\u00fdmi zm\u011bnami ve v\u011bd\u011b o p\u0159\u00edrod\u011b &#8211; o pam\u011bti m\u00edsta.<\/div>\n<div><\/div>\n<div>V\u0161echny tradice m\u011bly sv\u00e9 zp\u016fsoby jak\u00fdmi zva\u017eovaly kvalitu ur\u010dit\u00e9ho m\u00edsta v krajin\u011b. Ka\u017ed\u00e9 m\u00edsto m\u00e1 svou vlastn\u00ed kvalitu. Sta\u0159\u00ed \u0158\u00edman\u00e9 hovo\u0159ili o \u201educhu&#8220; m\u00edsta (genius loci). V\u0161ichni v\u00edme, \u017ee r\u016fzn\u00e1 m\u00edsta maj\u00ed r\u016fznou atmosf\u00e9ru a vyvol\u00e1vaj\u00ed r\u016fzn\u00e9 pocity. Av\u0161ak ve sv\u011bt\u011b mechanistick\u00e9 v\u011bdy neexistuje nic, co by n\u00e1m pomohlo tyto v\u011bci l\u00e9pe pochopit. Z hlediska teorie morfick\u00fdch rezonanc\u00ed je mo\u017en\u00e9 uva\u017eovat o tom, \u017ee takov\u00e1 m\u00edsta maj\u00ed sv\u00e1 morfick\u00e1 pole. Morfick\u00e1 pole pak maj\u00ed, d\u00edky seberezonanci svou pam\u011b\u0165.<\/div>\n<div><\/div>\n<div>Z po\u010d\u00e1tku jsem si myslel, \u017ee uva\u017eovat o pol\u00edch ur\u010dit\u00fdch m\u00edst je p\u0159\u00edli\u0161, ale pak jsem si uv\u011bdomil, \u017ee vlastn\u011b s\u00e1m pojem ,,pol\u00ed&#8220; poch\u00e1z\u00ed z prost\u0159ed\u00ed krajiny (pole a k\u0159oviny mezi) a poprv\u00e9 ho pou\u017eil Faraday, kter\u00fd si jej vyp\u016fj\u010dil ze zem\u011bd\u011blstv\u00ed. Nejroz\u0161\u00ed\u0159en\u011bj\u0161\u00ed definice pole je \u201eoblast vlivu, oblast aktivity&#8220;.<\/div>\n<div><\/div>\n<div>Uva\u017eov\u00e1n\u00ed o pol\u00edch ur\u010dit\u00fdch m\u00edst pak m\u016f\u017ee osv\u011btlit ledacos z tradi\u010dn\u00edho um\u011bn\u00ed geomancie (vz\u00e1jemn\u00fdch vztah\u016f r\u016fzn\u00fdch \u010d\u00e1st\u00ed r\u016fzn\u00fdch m\u00edst v krajin\u011b), ale tak\u00e9 to, \u010demu bychom mohli \u0159\u00edkat \u201epam\u011b\u0165 m\u00edsta&#8220;: m\u00edsto m\u016f\u017ee m\u00edt pam\u011b\u0165, na ur\u010dit\u00e9m m\u00edst\u011b se m\u016f\u017ee udr\u017eovat i kolektivn\u00ed pam\u011b\u0165, na ni\u017e se pak jin\u00ed lid\u00e9 mohou vyladit.<\/div>\n<div><\/div>\n<div>Vysv\u011btlovalo by to mnoh\u00e9 z pov\u011br a domn\u011bnek, kter\u00e9 maj\u00ed lid\u00e9 o ur\u010dit\u00fdch m\u00edstech. \u0158\u00edk\u00e1 se, \u017ee n\u011bkde stra\u0161\u00ed, \u017ee n\u011bkter\u00e1 m\u00edsta jsou za\u010darovan\u00e1, proto\u017ee se tam v minulosti n\u011bco stalo. \u0158\u00edk\u00e1 se v\u0161ak tak\u00e9, \u017ee n\u011bkter\u00e1 m\u00edsta maj\u00ed pozitivn\u00ed vliv na \u010dlov\u011bka: nap\u0159. m\u00edsta, kde se narodili nebo byli osv\u00edceni slavn\u00ed mu\u017eov\u00e9, \u017eeny a kde se od t\u00e9 doby generace lid\u00ed modlily. Tato posv\u00e1tn\u00e1 m\u00edsta jsou na cel\u00e9m sv\u011bt\u011b tradi\u010dn\u011b m\u00edsty pout\u00ed.<\/div>\n<div><\/div>\n<div>Protestansk\u00e1 reformace bohu\u017eel potla\u010dila tradici pout\u00ed v severn\u00ed Evrop\u011b, proto\u017ee ji pova\u017eovala za pohanskou. Domn\u00edv\u00e1m se, \u017ee to m\u011blo zna\u010dn\u00fd dopad na n\u00e1s v\u0161echny. Domn\u00edv\u00e1m se, \u017ee tento z\u00e1kladn\u00ed instinkt nem\u016f\u017ee b\u00fdt potla\u010dov\u00e1n dlouhou dobu a \u017ee proto b\u011bhem n\u011bkolika generac\u00ed Angli\u010dan\u00e9 vynalezli turistiku. Turistika je vlastn\u011b sekularizovan\u00e1 pou\u0165 a turist\u00e9 nav\u0161t\u011bvuj\u00ed z\u00e1mky, chr\u00e1my, svat\u00e9 hory atd. Av\u0161ak proto\u017ee se jedn\u00e1 o vzd\u011blan\u00e9 modern\u00ed lidi, jsou vnit\u0159n\u011b odcizeni m\u00edst\u016fm, na kter\u00e1 putuj\u00ed, nedok\u00e1\u017e\u00ed se tam pomodlit nebo za\u017eehnout sv\u00ed\u010dku, nedok\u00e1\u017e\u00ed vyvolat ducha onoho m\u00edsta. Turist\u00e9 jsou p\u0159itahov\u00e1ni takov\u00fdmi m\u00edsty, a ta se naz\u00fdvaj\u00ed turistick\u00fdmi atrakcemi, ale jakmile tam p\u0159ijdou, nedok\u00e1\u017e\u00ed tito lid\u00e9 adekv\u00e1tn\u011b nav\u00e1zat kontakt s t\u00edm, \u010d\u00edm byli p\u0159itahov\u00e1ni. Mechanistick\u00e1 v\u011bda nevid\u00ed v p\u0159\u00edrod\u011b nic posv\u00e1tn\u00e9ho a nic \u201e\u017eivouc\u00edho&#8220;. Poda\u0159\u00ed-li se n\u00e1m v\u0161ak znovuobnovit ideu \u017eivouc\u00ed p\u0159\u00edrody jako celku, m\u016f\u017eeme pak obnovit tak\u00e9 sv\u016fj vztah k p\u0159\u00edrod\u011b \u2014 nejen teoreticky, ale i prakticky. To je jen jeden zp\u016fsob, jak bychom mohli obnovit pocit posv\u00e1tnosti planety Zem\u011b. Jeden zp\u016fsob, jak zm\u011bnit st\u00e1vaj\u00edc\u00ed paradigmata nefunguj\u00edc\u00ed spole\u010dnosti, je tedy evidentn\u00ed: zm\u011b\u0148me turistiku op\u011bt v pout\u011b.<\/div>\n<div><\/div>\n<div>Teorie morfick\u00fdch rezonanc\u00ed je teorie v\u011bdeck\u00e1 a m\u011bla by tedy b\u00fdt potvrzena nebo pop\u0159ena v\u011bdeck\u00fdmi metodami. Z\u00e1rove\u0148 je v\u0161ak sou\u010d\u00e1st\u00ed obecn\u011bj\u0161\u00edch spole\u010densk\u00fdch hnut\u00ed za zm\u011bnu p\u0159\u00edstupu k \u017eivotu a p\u0159\u00edrod\u011b. A\u0165 u\u017e se uk\u00e1\u017ee, \u017ee morfick\u00e9 rezonance jsou teori\u00ed spr\u00e1vnou nebo ne, mysl\u00edm si, \u017ee z hlediska p\u0159\u00edpadn\u00e9 pozitivn\u00ed zm\u011bny paradigmatu je ch\u00e1p\u00e1n\u00ed p\u0159\u00edrody jako \u017eiv\u00e9ho organismu naprosto rozhoduj\u00edc\u00ed.<\/div>\n<div><\/div>\n<div>Domn\u00edv\u00e1m se, \u017ee tyto zm\u011bny idej\u00ed jsou pravd\u011bpodobn\u011b z\u00e1kladn\u00ed podm\u00ednkou na\u0161eho p\u0159e\u017eit\u00ed.<\/div>\n<div><\/div>\n<div>Rupert Sheldrake<\/div>\n<div><\/div>\n<div>P\u0159edn\u00e1\u0161ka z konference ITA 25. 6. 1992, Praha<\/div>\n<div><\/div>\n<div>P\u0159elo\u017eil Vlastimil Marek<\/div>\n<div><\/div>\n<div><\/div>\n<div><\/div>\n<div>Gemma \u010d. 5, 1992<\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"<p>Dnes bych v\u00e1m cht\u011bl p\u0159edlo\u017eit hypot\u00e9zu, \u017ee p\u0159\u00edroda m\u00e1 pam\u011b\u0165, a \u017ee to, o \u010dem obvykle uva\u017eujeme jako o z\u00e1konech<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":183,"comment_status":"closed","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[7,5],"tags":[60,32],"class_list":["post-766","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-nazory","category-souvislosti","tag-clovek","tag-pamet"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.cestypsychotroniky.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/766","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.cestypsychotroniky.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.cestypsychotroniky.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.cestypsychotroniky.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.cestypsychotroniky.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=766"}],"version-history":[{"count":1,"href":"https:\/\/www.cestypsychotroniky.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/766\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":767,"href":"https:\/\/www.cestypsychotroniky.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/766\/revisions\/767"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.cestypsychotroniky.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media\/183"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.cestypsychotroniky.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=766"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.cestypsychotroniky.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=766"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.cestypsychotroniky.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=766"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}