{"id":775,"date":"2023-08-22T00:06:01","date_gmt":"2023-08-21T22:06:01","guid":{"rendered":"https:\/\/www.cestypsychotroniky.cz\/?p=775"},"modified":"2023-08-21T02:09:35","modified_gmt":"2023-08-21T00:09:35","slug":"nejen-o-mentionech","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.cestypsychotroniky.cz\/index.php\/2023\/08\/22\/nejen-o-mentionech\/","title":{"rendered":"Nejen o mentionech"},"content":{"rendered":"<p><strong>V posledn\u00ed dob\u011b jsou se soust\u0159ed\u011bnou pozornost\u00ed sledov\u00e1ny jevy, kter\u00e9 byly doned\u00e1vna pova\u017eov\u00e1ny za \u201enev\u011bdeck\u00e9&#8220;<\/strong><!--more--><\/p>\n<p>Ned\u00e1vno zve\u0159ejn\u011bn\u00e1 s\u00e9rie \u010dl\u00e1nk\u016f o podstat\u011b psychick\u00e9 energie od prof. Kahudy a prvn\u00ed polemick\u00fd ohlas jsou podn\u011btem k zaujet\u00ed stanoviska, \u010di l\u00e9pe (stanovisko je cosi statick\u00e9ho a p\u0159edem p\u0159ipraven\u00e9ho) k n\u011bkolika pozn\u00e1mk\u00e1m o tomto t\u00e9matu, pro i proti, nebo\u0165 nejsem zast\u00e1ncem ani odp\u016frcem n\u011b\u010deho, o \u010dem v\u00edm m\u00e1lo (a m\u00e1lokdo v\u00ed v\u00edc). Chci p\u0159isp\u011bt sp\u00ed\u0161e metodicky n\u011bkolika podn\u011bty, jak j\u00edt za pozn\u00e1n\u00edm.<\/p>\n<p>V posledn\u00ed dob\u011b jsou se soust\u0159ed\u011bnou pozornost\u00ed sledov\u00e1ny jevy, kter\u00e9 byly doned\u00e1vna pova\u017eov\u00e1ny za \u201enev\u011bdeck\u00e9&#8220;, proto\u017ee nejsou v dosahu fyziky 19. stolet\u00ed, (kter\u00e1 v osmdes\u00e1t\u00fdch letech onoho stolet\u00ed \u201eu\u017e v\u0161ecko vyzkoumala&#8220;. A je d\u016fle\u017eit\u00e9, \u017ee tyto jevy nemaj\u00ed t\u011b\u017ei\u0161t\u011b ve fyzice (tj. nauce o chov\u00e1n\u00ed ne\u017eiv\u00fdch soustav), dokonce ani v biologii (nauce o chov\u00e1n\u00ed \u017eiv\u00fdch soustav), ale rovnou spojuj\u00ed t\u0159i oblasti projev\u016f hmoty: hmota sama, i ne\u017eiv\u00e1, je materi\u00e1l, \u017e\u00edv\u00e1 hmota m\u00e1 krom\u011b vlastnost\u00ed hmoty ne\u017eiv\u00e9 je\u0161t\u011b \u201en\u011bco nav\u00edc&#8220;, ale nen\u00ed to entelechie, n\u00fdbr\u017e jen vy\u0161\u0161\u00ed stupe\u0148 organizace a funkce, a do t\u0159etice je tu \u00fa\u010dastn\u00e1 nejvy\u0161\u0161\u00ed nervov\u00e1 \u010dinnost (podle seri\u00f3zn\u00edch slovn\u00edk\u016f \u201evys\u0161aja&#8220; znamen\u00e1 \u201enejvy\u0161\u0161\u00ed&#8220;!), kter\u00e1 p\u016fsob\u00ed v interakci s hmotou ne\u017eivou, \u017eivou i s jin\u00fdmi hmotami na sv\u00e9 \u00farovni.<\/p>\n<p>Jedna skupina jev\u016f a jejich nositel\u016f je reprezentov\u00e1na term\u00ednem (kter\u00fd naprosto nen\u00ed monopolem jednotlivce) \u201ementiony&#8220; pro element\u00e1rn\u00ed kvanta ment\u00e1ln\u00ed energie. Tyto n\u00e1zvy a toto pojet\u00ed se pokou\u0161ej\u00ed vysv\u011btlit jistou oblast jev\u016f pomoc\u00ed hypotetick\u00fdch kvant nov\u00e9ho druhu energie. Proti nim stoj\u00ed druh\u00e1 \u0161kola, kter\u00e1 vysv\u011btlen\u00ed pozoruhodn\u00fdch, nesporn\u00fdch a nov\u00fdch jev\u016f hled\u00e1 ve form\u00e1ch energie dosud zn\u00e1m\u00fdch z fyziky \u2014 ono jich nen\u00ed tak moc: mechanick\u00e1, (jej\u00ed forma) tepeln\u00e1 a elektromagnetick\u00e1; jadernou m\u016f\u017eeme zat\u00edm vynechat; mo\u017en\u00e1, \u017ee se k n\u00ed kaj\u00edcn\u011b vr\u00e1t\u00edme.<\/p>\n<p>D\u011bjiny fyziky a filosofie sm\u011b\u0159uj\u00ed od polysmu (vymy\u0161len\u00fd, ale v\u00fdsti\u017en\u00fd n\u00e1zev \u2014 kolik odd\u00edl\u016f m\u00e1 Joosova teoretick\u00e1 fyzika z t\u0159ic\u00e1t\u00fdch let?) p\u0159es dualismus k monismu. Spr\u00e1vn\u011b proto ka\u017ed\u00fd fyzik, biolog i filosof hled\u00e1 vysv\u011btlen\u00ed nov\u00fdch jev\u016f nejd\u0159\u00edve pomoc\u00ed zn\u00e1m\u00fdch a osv\u011bd\u010den\u00fdch teori\u00ed. Proto Newton vypracoval korpuskul\u00e1rn\u00ed teorii sv\u011btla, kter\u00e1 vysv\u011btlovala v\u0161e a\u017e na undula\u010dn\u00ed jevy; a Huygensova undula\u010dn\u00ed teorie zase nevysv\u011btlovala korpuskul\u00e1rn\u00ed jevy. Ob\u011b protich\u016fdn\u00e1 pojet\u00ed slou\u010dil a vysv\u011btlil teprve Einstein sv\u00fdm jednot\u00edc\u00edm pojmem (Nadelstrahlung, jak\u00e9si \u201evln\u00edc\u00ed se jehly&#8220;). l kdy\u017e tato p\u0159edstava nen\u00ed je\u0161t\u011b dokonal\u00e1 a jsou k n\u00ed p\u0159ipom\u00ednky, je velik\u00fdm pokrokem proti p\u0159edch\u00e1zej\u00edc\u00edmu protikladu \u010d\u00e1stic a vln\u011bn\u00ed. I metodice v\u00fdstavby v\u011bdy je zde charakteristick\u00fd protiklad: nov\u00e9 jevy podle mo\u017enosti vysv\u011btlovat bez zav\u00e1d\u011bn\u00ed nov\u00fdch hypot\u00e9z, ale zav\u00e9st tyto hypot\u00e9zy, jestli\u017ee dosavadn\u00ed teorie nedovede nov\u00e9 jevy vysv\u011btlit. T\u00edmto postupem vznikla cel\u00e1 fyzika element\u00e1rn\u00edch kvant \u2014 nejcharakteristi\u010dt\u011bj\u0161\u00ed je osud hypotetick\u00e9ho neutrina, kter\u00e9 musilo b\u00fdt zavedeno k vysv\u011btlen\u00ed nov\u00fdch jev\u016f a od hypotetick\u00e9ho popisu k experiment\u00e1ln\u00edmu pr\u016fkazu uplynula dlouh\u00e1 doba.<\/p>\n<p>Hierarchick\u00e1 v\u00fdstavba teorie tedy m\u016f\u017ee postupovat zd\u00e1nliv\u011b dvoj\u00ed cestou: bu\u010f se historicky prvn\u00ed teorie pole \u2014 tedy gravita\u010dn\u00edho \u2014 aplikuje na v\u0161echna dal\u0161\u00ed pole; a to je p\u0159\u00edpad Newtonovy teorie sv\u011btla. Nebo (druh\u00e1 alternativa) je vytvo\u0159en\u00ed co nejp\u0159il\u00e9hav\u011bj\u0161\u00ed teorie pro ka\u017ed\u00fd jednotliv\u00fd druh pole, p\u0159i\u010dem\u017e tyto teorie jsou mezi sebou odli\u0161n\u00e9 a n\u011bkdy i protich\u016fdn\u00e9. Teprve na vy\u0161\u0161\u00ed \u00farovni mohou b\u00fdt spojeny v jednu. Filosofick\u00e1 teorie pozn\u00e1n\u00ed mluv\u00ed pro druhou alternativu.<\/p>\n<p>Nyn\u00ed, jak\u00e1 je situace v oblasti psychick\u00e9 energie. Dosavadn\u00ed experiment\u00e1ln\u00ed materi\u00e1l, i kdy\u017e m\u00e1lo soustavn\u00fd, sv\u011bd\u010d\u00ed pro to, \u017ee projevy psychick\u00e9 energie nelze prost\u011b pop\u0159\u00edt; t\u011b\u017e\u0161\u00ed je ov\u0161em naj\u00edt vysv\u011btlen\u00ed p\u0159\u00edslu\u0161n\u00fdch jev\u016f. Teoretick\u00e9 z\u00e1klady psychoenergetiky jsou obsa\u017eeny v (1); na tento v\u00fdklad reaguj\u00ed t\u0159i auto\u0159i (2) (bohu\u017eel bez domicil\u016f) a autor jim odpov\u00edd\u00e1 (3). Proto\u017ee sleduji (se\u010d s\u00edly, znalosti a \u010das sta\u010d\u00ed) tuto tematiku, v\u00edt\u00e1m prvn\u00ed ohlas na \u201etriptych&#8220; o psychoenergetice a r\u00e1d p\u0159ipoj\u00edm n\u011bkolik pozn\u00e1mek.<\/p>\n<p>P\u0159edch\u00e1zej\u00edc\u00ed m\u016fj pon\u011bkud rozvl\u00e1\u010dn\u00fd \u00favod o v\u00fdvoji jadern\u00e9 fyziky je modelem nyn\u011bj\u0161\u00ed situace v psychoenergetlce: \u201eV\u00fdsledky autorov\u00fdch pokus\u016f nepotvrzuj\u00ed re\u00e1lnou existenci mentiori\u016f, n\u00fdbr\u017e jen dokazuj\u00ed distan\u010dn\u00ed projevy psychick\u00e9 energie.&#8220; V tom pln\u011b s autory polemiky souhlas\u00edm. Rovn\u011b\u017e souhlas\u00edm s t\u00edm, \u017ee (cit\u00e1t pro stru\u010dnost nen\u00ed doslovn\u00fd) \u201eo gravitaci toho nev\u00edme o moc v\u00edc ne\u017e Newton.&#8220; Nesporn\u011b to p\u0159i v\u0161em pokroku fyziky bude aspo\u0148 o \u0159\u00e1d t\u011b\u017e\u0161\u00ed, kdy\u017e hypotetick\u00e9 mentiony jsou o p\u011bt a\u017e sedm \u0159\u00e1d\u016f \u201eleh\u010d\u00ed&#8220; ne\u017e elektron.<\/p>\n<p>J\u00e1drem polemiky je po\u017eadavek prok\u00e1zat individu\u00e1ln\u00ed existenci mention\u016f. (Znovu konstatuji, \u017ee v jej\u00edch existenci bez experiment\u00e1ln\u00edho d\u016fkazu zat\u00edm nev\u011b\u0159\u00edm.) U foton\u016f to trvalo od Newtona (t\u00e9m\u011b\u0159 p\u0159ed t\u0159emi stolet\u00edmi) do Stoletovova experiment\u00e1ln\u00edho pr\u016fkazu kvantov\u00e9ho charakteru sv\u011btla (1888) asi 200 let. Experiment\u00e1ln\u00ed d\u016fkaz v\u0161ak byl statistick\u00e9ho nebo sum\u00e1rn\u00edho charakteru, nikoliv individu\u00e1ln\u00edho. Asi \u010dtvrt stolet\u00ed po Stolatovovi (jak symbolick\u00e9 jm\u00e9no) navrhl Planck teoreticky a Einstein dovr\u0161il (teoreticky) potvrzen\u00ed kvantov\u00e9ho charakteru sv\u011btla. A kolik je p\u0159\u00edm\u00fdch, experiment\u00e1ln\u00edch d\u016fkaz\u016f individu\u00e1ln\u00ed existence foton\u016f v\u011bd\u00ed jist\u011b auto\u0159i polemiky, i jak star\u00e9 \u010d\u00ed mlad\u00e9 tyto d\u016fkazy jsou.<\/p>\n<p>Obr\u00e1cen\u011b: pr\u016fkaz kvantov\u00e9ho charakteru n\u011bjak\u00e9 energie nemus\u00ed b\u00fdt na b\u00e1zi jednotliv\u00fdch kvant; mnoho lze zjistit i statisticky, v\u017edy\u0165 t\u00e9m\u011b\u0159 cel\u00e1 jadern\u00e1 fyzika je zalo\u017eena na experimentech hromadn\u00e9ho charakteru.<\/p>\n<p>Polemizuj\u00edc\u00ed trojici d\u00e1v\u00e1m za pravdu, \u017ee pro mne rovn\u011b\u017e experiment\u00e1ln\u00ed podklady mentionov\u00e9 teorie nejsou je\u0161t\u011b p\u0159esv\u011bd\u010duj\u00edc\u00ed, jak \u0159e\u010deno v\u00fd\u0161e. Co\u017e kdybychom autorovi p\u0159iznali pr\u00e1vo teoretizovat jen tak dlouho, dokud n\u011bkdo prakticky nebo i teoreticky neprok\u00e1\u017ee, \u017ee mentionov\u00e1 teorie je v rozporu se skute\u010dnost\u00ed. Nutno ov\u0161em p\u0159in\u00e9st n\u011bco lep\u0161\u00edho, jinak podle z\u00e1kon\u016f filosofie plat\u00ed dosavadn\u00ed hypot\u00e9za \u010di teorie, i kdy\u017e t\u0159eba zat\u00edm z\u00e1platovan\u00e1 \u010di napadan\u00e1.<\/p>\n<p>V odpov\u011bdi autora mentionov\u00e9 teorie je jedno m\u00edsto, kter\u00e9 vy\u017eaduje trochu vysv\u011btlen\u00ed. Je to citace Crookese. Byl to znamenit\u00fd fyzik, ale <em>Engels<\/em> v Dialektice p\u0159\u00edrody (P\u0159\u00edrodov\u011bda ve sv\u011btle duch\u016f) polemizuje s jeho v\u00edrou ve spiritismus, tj. mo\u017enost komunikovat s duchy zem\u0159el\u00fdch osob. Je tedy Crookes \u201eb\u00edl\u00fd&#8220; nebo \u201e\u010dern\u00fd?&#8220; Ot\u00e1zka je nesmysln\u00e1 (je p\u0159\u00edkladem do Hesienbergovy p\u0159edn\u00e1\u0161ky \u201eScheinprobleme der Wissenschaft\u201c). Tedy, Crookes byl v\u00fdborn\u00fd fyzik, v\u0161e, co dnes z\u00e1\u0159\u00ed p\u0159i v\u00fdboj\u00edch v plynech, je jeho d\u00edlem (a samoz\u0159ejm\u011b pokra\u010dovatel\u016f), na druh\u00e9 stran\u011b v\u0161ak uv\u011b\u0159il, \u017ee sign\u00e1ly stole\u010dku jsou projevy zesnul\u00fdch p\u0159\u00edbuzn\u00fdch a historick\u00fdch osobnost\u00ed, ani\u017e tyto jevy zkoumal tak p\u0159\u00edsn\u011b, jak byl zvykl\u00fd u jev\u016f fyzik\u00e1ln\u00edch. Ostatn\u011b Engels se nikde nedot\u00fdk\u00e1 jeho z\u00e1sluh ve fyzice.<br \/>\nOb\u011bma polemizuj\u00edc\u00edmi stranami p\u0159ipom\u00ednan\u00fd posudek prof. Peregrina (4) pova\u017euj\u00ed za velmi z\u00e1va\u017en\u00fd, pokud bude \u010dten v takov\u00e9m duchu, v jak\u00e9m byl naps\u00e1n. Zvl\u00e1\u0161t\u011b p\u0159ipom\u00edn\u00e1m, \u017ee nap\u0159. v\u00fdrok \u201enen\u00ed dok\u00e1z\u00e1no, \u017ee&#8230;&#8220; neznamen\u00e1 \u201eje dok\u00e1z\u00e1no, \u017ee ne &#8230;\u201c I kdy\u017e citace nen\u00ed doslovn\u00e1, je snad z\u0159ejm\u00e9, o\u010d jde.<\/p>\n<p>Stru\u010dn\u00fd z\u00e1v\u011br : Psychick\u00e1 energie se li\u0161\u00ed od dosud v\u00edce m\u00e9n\u011b dob\u0159e poznan\u00fdch energi\u00ed fyzik\u00e1ln\u00edch, p\u0159edev\u0161\u00edm ve dvou sm\u011brech: nen\u00ed znateln\u011b absorbovan\u00e1 l\u00e1tkami, kter\u00e9 j\u00ed stoj\u00ed v cest\u011b, a netrp\u00ed rozptylem, \u0161\u00ed\u0159\u00ed se \u201eadresn\u011b\u201c, tj. mezi zdrojem a m\u00edstem ur\u010den\u00ed. Proto je nutno:<\/p>\n<p>a) bu\u010f modifikovat popis a vlastnosti dosud zn\u00e1m\u00fdch \u010d\u00e1stic,<\/p>\n<p>b) nebo p\u0159ijmout prozat\u00edm existenci hypotetick\u00fdch \u010d\u00e1stic, jak je r\u016fzn\u00ed auto\u0159i navrhuj\u00ed a pojmenov\u00e1vaj\u00ed, pokud tito auto\u0159i z\u016fst\u00e1vaj\u00ed na b\u00e1zi v\u011bdeck\u00e9ho, materialistick\u00e9ho zkoum\u00e1n\u00ed. Proti prvn\u00ed alternativ\u011b mluv\u00ed skute\u010dnost, \u017ee psychick\u00e1 energie se nechov\u00e1 jako elektromagnetick\u00e1 \u2013 ani trochu, a ti, kdo\u017e u n\u00ed hledaj\u00ed vysv\u011btlen\u00ed, o n\u00ed m\u00e1lo v\u011bd\u00ed, z\u0159\u00eddka do\u0161li d\u00e1l ne\u017e p\u0159ed Maxwellovy rovnice.<\/p>\n<p>Zb\u00fdv\u00e1 jadern\u00e1 energie \u2013 n\u011bco jako neutrina \u2013 nebo gravita\u010dn\u00ed (gravitony?) o jejich\u017e podstat\u011b nen\u00ed zn\u00e1mo t\u00e9m\u011b\u0159 nic, a\u010d jej\u00ed projevy jsou prozkoum\u00e1ny nejd\u016fkladn\u011bji. Hlavn\u00ed pozornost by nyn\u00ed m\u011bla b\u00fdt v\u011bnov\u00e1na experimentov\u00e1n\u00ed, zvl\u00e1\u0161t\u011b tam, kde teorie experiment p\u0159ede\u0161la. Ka\u017ed\u00fd v\u00fdzkum v t\u00e9to oblasti slibuje nejz\u00e1va\u017en\u011bj\u0161\u00ed v\u00fdsledky.<\/p>\n<p><em>Literatura<\/em><\/p>\n<p><em>1) Kahuda, F.: T\u0159i druhy mention\u016f. \u010cas. L\u00e9k. \u010cesk\u00fdch 110, 1977, \u010d. 9, s. 269-270<\/em><br \/>\n<em>2) B\u00e1r, J \u2013 Chrom\u00fd, Z. \u2013 Urban\u010d\u00edk, L.: Byla dok\u00e1z\u00e1na existence mention\u016f? \u010cas. L\u00e9k. \u010cesk\u00fdch 118, 1979, \u010d. 12, s. 377-378<\/em><br \/>\n<em>3) Kahuda, F.: Odpov\u011b\u010f. \u010cas. L\u00e9k. \u010cesk\u00fdch 118, 1979, \u010d. 12, s. 378-379<\/em><br \/>\n<em>4) Peregrin, J.: Diskusn\u00ed p\u0159\u00edsp\u011bvek. \u010cas. L\u00e9k. \u010cesk\u00fdch 115, 1976, \u010d. 7, s. 220-221<\/em><\/p>\n<p style=\"text-align: right;\"><em>Prof. RNDr. Jind\u0159ich Forejt, DrSc.<\/em><\/p>\n<p><em>\u010cas. L\u00e9k. \u010cesk\u00fdch, 118, 1979, \u010d. 39, s. 1210 &#8211; 1211<\/em><\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"<p>V posledn\u00ed dob\u011b jsou se soust\u0159ed\u011bnou pozornost\u00ed sledov\u00e1ny jevy, kter\u00e9 byly doned\u00e1vna pova\u017eov\u00e1ny za \u201enev\u011bdeck\u00e9&#8220;<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":200,"comment_status":"closed","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[7],"tags":[42],"class_list":["post-775","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-nazory","tag-psychotronika"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.cestypsychotroniky.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/775","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.cestypsychotroniky.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.cestypsychotroniky.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.cestypsychotroniky.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.cestypsychotroniky.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=775"}],"version-history":[{"count":1,"href":"https:\/\/www.cestypsychotroniky.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/775\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":776,"href":"https:\/\/www.cestypsychotroniky.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/775\/revisions\/776"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.cestypsychotroniky.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media\/200"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.cestypsychotroniky.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=775"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.cestypsychotroniky.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=775"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.cestypsychotroniky.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=775"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}