{"id":807,"date":"2023-08-07T00:10:18","date_gmt":"2023-08-06T22:10:18","guid":{"rendered":"https:\/\/www.cestypsychotroniky.cz\/?p=807"},"modified":"2023-09-03T01:13:38","modified_gmt":"2023-09-02T23:13:38","slug":"prekognice","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.cestypsychotroniky.cz\/index.php\/2023\/08\/07\/prekognice\/","title":{"rendered":"Prekognice"},"content":{"rendered":"
– pohled v\u011bdy<\/strong><\/div>\n

<\/p>\n

I.<\/strong><\/div>\n
1. Vyt\u00fd\u010den\u00ed probl\u00e9mu<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
Pokud se m\u00e1 o probl\u00e9mu prekognice (jasnovidectv\u00ed) v\u011bdecky pojednat, mus\u00ed se vz\u00edt v potaz v\u00fdsledky modern\u00ed fyziky, zejm\u00e9na kvantov\u00e9. To nen\u00ed jednoduch\u00e9, nebo\u0165 tyto v\u00fdsledky byly rozpracov\u00e1ny teprve p\u0159ed relativn\u011b kr\u00e1tkou dobou a proto jsou i mezi samotn\u00fdmi v\u011bdci pom\u011brn\u011b m\u00e1lo zn\u00e1m\u00e9. Je tomu v\u0161ak ale zejm\u00e9na proto, \u017ee tyto v\u00fdsledky p\u0159evrac\u00ed n\u00e1\u0161, dosavadn\u011b zn\u00e1m\u00fd a platn\u00fd obraz sv\u011bta. Tato z\u00e1kladn\u00ed zm\u011bna v n\u00e1zorech v\u011bdc\u016f se naz\u00fdv\u00e1 „zm\u011bna paradigmatu“ a je prov\u00e1zen\u00e1 hlubok\u00fdmi rozpory mezi z\u00e1stupci star\u00e9ho a nov\u00e9ho paradigmatu. Jak ji\u017e T. Kuhn, kter\u00fd tento proces objevil, poznamenal, prosad\u00ed se nov\u00e9 paradigma teprve tehdy, kdy\u017e zast\u00e1nci t\u00e9 p\u0159edch\u00e1zej\u00edc\u00ed vymiz\u00ed.<\/div>\n
<\/div>\n
Prekognici se d\u00e1 porozum\u011bt, pokud akceptujeme nov\u00e9 celkov\u00e9 paradigma fyziky. Uk\u00e1\u017eeme si to na p\u0159\u00edkladu paradoxu Einsteina, Podolsk\u00e9ho a Rossena.<\/div>\n
<\/div>\n
2. Paradox Einstein – Podolski – Rosen<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
V roce 1935 uve\u0159ejnil Albert Einstein spole\u010dn\u011b se sv\u00fdmi spolupracovn\u00edky Borisem Podolskim a Nathanem Rosenem pr\u00e1ci, ve kter\u00e9 m\u011blo b\u00fdt dok\u00e1z\u00e1no, \u017ee kvantov\u00e1 teorie nen\u00ed \u00fapln\u00e1.<\/div>\n
<\/div>\n
Niels Bohr, velk\u00fd protihr\u00e1\u010d Einsteina v t\u00e9to diskusi, \u00fatok je\u0161t\u011b v t\u00e9m\u017ee roce odrazila tvrdil, \u017ee Einsteinovy p\u0159edpoklady nejsou adekv\u00e1tn\u00ed. Ot\u00e1zkou tedy z\u016fstalo, jak bude tento spor mezi Einsteinem a Bohrem rozhodnut ?<\/div>\n
<\/div>\n
Tento spor nebylo mo\u017en\u00e9 rozhodnout, nebo\u0165 pro tento p\u0159\u00edpad nebyl k dispozici \u017e\u00e1dn\u00fd experiment, ani se nev\u011bd\u011blo, zda je takov\u00fd pokus mo\u017en\u00fd.<\/div>\n
<\/div>\n
Bylo proto v\u00fdznamn\u00fdm pokrokem, kdy\u017e John Bell, irsk\u00fd fyzik, kter\u00fd pracoval v \u017denev\u011b na CERN (Evropsk\u00e9 st\u0159edisko jadern\u00fdch v\u00fdzkum\u016f – \u017deneva) v roce 1962, tedy teprve o 30 let pozd\u011bji, sestavil teor\u00e9m, tzv. Bellovy nerovnosti, na z\u00e1klad\u011b kter\u00e9ho bylo mo\u017eno probl\u00e9m EPR paradoxu vy\u0159e\u0161it.<\/div>\n
<\/div>\n
Pak trvalo dal\u0161\u00edch 20 let, ne\u017e francouzsk\u00fd fyzik Alain Aspect z univerzity v Pa\u0159\u00ed\u017ei v roce 1982 provedl v\u00fdznamn\u00fd experiment, kter\u00fd spr\u00e1vnost kvantov\u00e9 teorie dok\u00e1zal. Niels Bohr tedy ve sporu zv\u00edt\u011bzil, av\u0161ak ani on, ani Einstein ne\u017eili dost dlouho, aby se to dozv\u011bd\u011bli.<\/div>\n
<\/div>\n
O co tedy v tomto EPR paradoxu konkr\u00e9tn\u011b \u0161lo? Velmi zjednodu\u0161en\u011b \u0159e\u010deno: pokud je kvantov\u00e1 teorie teori\u00ed \u00faplnou (dokonalou), pak z toho vypl\u00fdv\u00e1, \u017ee cel\u00fd vesm\u00edr p\u0159edstavuje jeden obrovsk\u00fd kvantov\u00fd syst\u00e9m, tedy jednotu a ned\u011bliteln\u00fd celek, ve kter\u00e9m v\u0161echno souvis\u00ed se v\u0161\u00edm.<\/div>\n
<\/div>\n
Z toho d\u00e1le vypl\u00fdv\u00e1 to, \u017ee tento sv\u011bt nen\u00ed \u010dty\u0159dimenzion\u00e1ln\u00ed, ale je zalo\u017een na v\u00edce ne\u017e \u010dty\u0159ech dimenz\u00edch. Pro\u010d je mo\u017en\u00fd takov\u00fd z\u00e1v\u011br?<\/div>\n
<\/div>\n
Tento poznatek vypl\u00fdv\u00e1 z experimentu, jen\u017e je mo\u017en\u00e9 popsat takto: m\u00e1me syst\u00e9m o dvou \u010d\u00e1stic\u00edch, \u0159ekn\u011bme dvou elektronech ve stavu I. V tomto stavu se ob\u011b \u010d\u00e1stice ovliv\u0148uj\u00ed tak, \u017ee zm\u011bna na jednom elektronu vyvol\u00e1 odpov\u00eddaj\u00edc\u00ed zm\u011bnu na elektronu druh\u00e9m.<\/div>\n
<\/div>\n
Ot\u00e1zka zn\u00ed: co se stane, kdy\u017e tyto \u010d\u00e1stice d\u00e1me od sebe velmi daleko? Jak se budou ovliv\u0148ovat pak? Z\u016fstanou i nad\u00e1le syst\u00e9mem s odpov\u00eddaj\u00edc\u00edm \u00fa\u010dinkem nebo ne?<\/div>\n
<\/div>\n
Podle Einsteinovy teorie relativity je maxim\u00e1ln\u00ed rychlost informace rychlost sv\u011btla. Kdybychom tyto \u010d\u00e1stice nyn\u00ed vyst\u0159elili opa\u010dn\u011b od sebe, nap\u0159\u00edklad tak, \u017ee jeden elektron by byl na Zemi a druh\u00fd u hv\u011bzdy S\u00edrius, kter\u00fd je od n\u00e1s vzd\u00e1len 9 sv\u011bteln\u00fdch let, a na tomto elektronu bychom p\u0159edpokl\u00e1dali zm\u011bnu spinu, pak by podle teorie relativity muselo trvat 18 let, ne\u017e by informace z elektronu u S\u00edria dorazila k elektronu na Zemi.<\/div>\n
<\/div>\n
Co n\u00e1m dal takov\u00fdto experiment ? Alain Aspect d\u011blal sv\u00e9 pokusy v laborato\u0159i a m\u00edsto velk\u00fdch vzd\u00e1lenost\u00ed musel m\u011b\u0159it velmi mal\u00e9 \u010dasov\u00e9 rozd\u00edly, aby mohl zjistit jak\u00fdkoliv efekt. M\u011b\u0159il v nanosekund\u00e1ch, tj. 10-9 sec.<\/div>\n
<\/div>\n
Co zjistil ? Odpov\u00eddaj\u00edc\u00ed p\u0159enos informace s p\u0159ekvapuj\u00edc\u00edmi d\u016fsledky.<\/div>\n
<\/div>\n
3. D\u016fsledky EPR experimentu<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
V\u00fdsledky tohoto experimentu je mo\u017en\u00e9 zjednodu\u0161en\u011b shrnout do n\u011bkolika bod\u016f:<\/div>\n
<\/div>\n
a)\u00a0 \u00a0 \u00a0 \u00a0 kvantov\u00e1 teorie je \u00fapln\u00e1 a spr\u00e1vn\u00e1. Je to v dosavadn\u00ed historii v\u011bdy nejl\u00e9pe potvrzen\u00e1 teorie.<\/div>\n
<\/div>\n
b)\u00a0 \u00a0 \u00a0 \u00a0 Einsteinem zast\u00e1van\u00e1 separabilita prostoru, resp. lokalita skute\u010dnosti, tedy z\u00e1kladn\u00ed p\u0159edpoklad na\u0161eho ch\u00e1p\u00e1n\u00ed p\u0159\u00edrody, je neudr\u017eiteln\u00e1. Pod separabilitou prostoru, resp. lokality se rozum\u00ed skute\u010dnost, \u017ee vzd\u00e1len\u00e9 \u010d\u00e1stice jednoho syst\u00e9mu na sebe v\u00edce nep\u016fsob\u00ed. Tento p\u0159edpoklad je tedy nespr\u00e1vn\u00fd a z toho vypl\u00fdv\u00e1 :<\/div>\n
<\/div>\n
c)\u00a0 \u00a0 \u00a0 \u00a0 nelokalita nebo neseparovatelnost sv\u011bta je domn\u011bl\u00e1 (p\u0159edst\u00edran\u00e1). Z toho d\u00e1le vypl\u00fdv\u00e1 :<\/div>\n
<\/div>\n
d)\u00a0 \u00a0 \u00a0 \u00a0 nen\u00ed \u017e\u00e1dn\u00e9 d\u011blen\u00ed na subjekt – objekt<\/div>\n
<\/div>\n
e)\u00a0 \u00a0 \u00a0 \u00a0 vl\u00e1dne synchronicita, neexistuje \u010das.<\/div>\n
<\/div>\n
Pokud je v\u0161echno se v\u0161\u00edm v nelok\u00e1ln\u00ed souvislosti, jak potom m\u016f\u017ee existovat prostor? Na\u0161e p\u0159edstavy o prostoru zahrnuj\u00ed p\u0159ece pojmy „odstup“ a „vzd\u00e1lenost“, \u010dasov\u00fd a prostorov\u00fd odstup. Kdy\u017e ale existuje i odpov\u00eddaj\u00edc\u00ed spojen\u00ed a souvislost i na tu nejv\u011bt\u0161\u00ed vzd\u00e1lenost, pak nen\u00ed prostor a nen\u00ed ani \u010das.<\/div>\n
<\/div>\n
Kdy\u017e nen\u00ed \u010das, nen\u00ed ani minulost ani budoucnost. Bez \u010dasu v\u0161ak nen\u00ed tak\u00e9 \u017e\u00e1dn\u00e1 p\u0159\u00ed\u010dina a n\u00e1sledek, nen\u00ed kauzalita. Tyto my\u0161lenky v\u0161ak p\u0159esahuj\u00ed zdrav\u00fd lidsk\u00fd rozum. Ale naproti tomu je \u0159e\u0161en\u00ed tohoto paradoxu mo\u017en\u00e9 za p\u0159edpokladu, \u017ee p\u0159ijmeme n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed hypot\u00e9zu:<\/div>\n
<\/div>\n
4. Teorie dvou sv\u011bt\u016f<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
P\u0159i t\u00e9to teorii vych\u00e1z\u00edme z n\u00e1sleduj\u00edc\u00edch p\u0159edpoklad\u016f :<\/div>\n
<\/div>\n
a)\u00a0 \u00a0 \u00a0 \u00a0 \u00a0 \u00a0\u017eijeme a zn\u00e1me biologickou skute\u010dnost se \u010dty\u0159mi rozm\u011bry v prostoru a \u010dase a s kauzalitou.<\/div>\n
<\/div>\n
b)\u00a0 \u00a0 \u00a0 \u00a0 \u00a0 EPR experiment ukazuje na existenci dal\u0161\u00edch rozm\u011br\u016f<\/div>\n
<\/div>\n
–\u00a0 \u00a0 \u00a0 \u00a0 \u00a0 \u00a0 \u00a0 nelokality \/bez prostoru)<\/div>\n
<\/div>\n
–\u00a0 \u00a0 \u00a0 \u00a0 \u00a0 \u00a0 \u00a0 synchronicity (bez \u010dasu)<\/div>\n
<\/div>\n
–\u00a0 \u00a0 \u00a0 \u00a0 \u00a0 \u00a0 \u00a0 akaauzality (bez p\u0159\u00ed\u010diny a n\u00e1sledku)<\/div>\n
<\/div>\n
Tento sv\u011bt je definov\u00e1n\u00a0 jako vztah energie – v\u011bdom\u00ed – reality (EBR – vztah).<\/div>\n
<\/div>\n
c)\u00a0 \u00a0 \u00a0 \u00a0 \u00a0 \u00a0d\u00e1le po\u017eadujeme nam\u00edsto dosavadn\u00edho \u010dty\u0159rozm\u011brn\u00e9ho sv\u011bta, kter\u00fd jsme do Einsteinovy teorie relativity ch\u00e1pali jako t\u0159\u00edrozm\u011brn\u00fd, sv\u011bt dev\u00edti a nebo dvan\u00e1ctirozm\u011brn\u00fd, jak je ji\u017e n\u011bkolik v\u011bdc\u016f uva\u017euje.<\/div>\n
<\/div>\n
Podstatn\u00e9 pro objasn\u011bn\u00ed prekognice je pozn\u00e1n\u00ed rozm\u011bru bez\u010dasovosti nebo synchronizace, o kter\u00e9 hovo\u0159il ji\u017e Carl Gustav Jung.<\/div>\n
<\/div>\n
P\u0159edstavy teorie dvou sv\u011bt\u016f, kter\u00e1 nyn\u00ed m\u016f\u017ee b\u00fdt podlo\u017een\u00e1 v\u011bdecky, nejsou v \u017e\u00e1dn\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b nov\u00e9. Ve v\u0161ech n\u00e1bo\u017eenstv\u00edch najdeme z\u00e1znamy o bez\u010dasov\u00e9m, tj. o v\u011b\u010dn\u00e9m, „onom“ sv\u011bt\u011b. Pojem v\u011b\u010dnosti, kter\u00fd se v t\u011bchto p\u0159edstav\u00e1ch objevuje, je \u00fapln\u011b toto\u017en\u00fd s bez\u010dasovost\u00ed.<\/div>\n
<\/div>\n
Skute\u010dnost, \u017ee jsou tyto p\u0159edstavy n\u00e1ro\u010dn\u00e9 pro na\u0161e my\u0161len\u00ed, by n\u00e1s nem\u011bla odradit od toho, abychom je p\u0159ijali. V\u017edy\u0165 historie v\u011bdy n\u00e1m ukazuje, \u017ee poznatky v\u011bdy v\u017edy kladly na lidi zv\u00fd\u0161en\u00e9 n\u00e1roky. Vzpome\u0148me jen na Kopern\u00edka nebo Galilea. Sv\u011bt je rozporn\u00fd, ale to neznamen\u00e1, \u017ee je v rozporu s rozumem.<\/div>\n
<\/div>\n
Myslet si, \u017ee sv\u011bt mus\u00ed b\u00fdt v\u017edy takov\u00fd, jak ho v dan\u00e9m \u010dase m\u016f\u017eeme pochopit, je nesmysln\u00e9 zp\u00e1te\u010dnictv\u00ed, kter\u00e9 v\u017edy historie odsoud\u00ed.<\/div>\n
<\/div>\n
II.<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
V\u00fdsledky pokus\u016f<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
\u00a0Na univerzit\u011b v Princetonu v USA byly profesorem G. Jahnem a jeho spolupracovn\u00edky provedeny dosud nejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00ed pokusy na d\u016fkaz existence prekognice.<\/div>\n
<\/div>\n
V tomto pokusu dva studenti tvo\u0159ili pokusn\u00fd t\u00fdm. Jeden byl jako vys\u00edla\u010d (agent) a druh\u00fd jako p\u0159ij\u00edma\u010d (percipient). Vys\u00edla\u010d vyslal v ur\u010dit\u00e9m \u010dasov\u00e9m momentu, kter\u00fd byl pevn\u011b stanoven nebo byl libovoln\u011b zvolen, ur\u010dit\u00fd obraz. P\u0159ij\u00edma\u010d se pokusil tento obraz p\u0159ijmout. Pokusy byly k tomu sam\u00e9mu \u010dasov\u00e9mu momentu prov\u00e1d\u011bn\u00e9 pre- nebo retrokognitivn\u011b. Prekognitivn\u011b znamen\u00e1, \u017ee p\u0159\u00edjem nastal p\u0159ed vys\u00edl\u00e1n\u00edm, retrokognitivn\u011b znamen\u00e1, \u017ee p\u0159\u00edjem nastal po vys\u00edl\u00e1n\u00ed.<\/div>\n
<\/div>\n
Pokusy byly statisticky vyhodnocen\u00e9, p\u0159i\u010dem\u017e oba \u00fa\u010dastn\u00edci vyplnili dotazn\u00edk s 30 ot\u00e1zkami.<\/div>\n
<\/div>\n
V\u00fdsledky ukazuj\u00ed, \u017ee prekognice se jev\u00ed nez\u00e1visl\u00e1 jak na \u010dasu, tak i na prostoru. To by znamenalo, \u017ee na po\u010d\u00e1tku kapitoly bez\u010dasov\u00e1 a bezprostorov\u00e1, na b\u00e1zi energie a v\u011bdom\u00ed popsan\u00e1 realita se prosazuje.<\/div>\n
<\/div>\n
\u00a0III.<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
Pokus o vysv\u011btlen\u00ed a praktick\u00e9 v\u00fdvody<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
\u00a01. V\u0161echno byt\u00ed je v\u011bdom\u00ed<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
\u00a0Ka\u017ed\u00e1 teorie parafenom\u00e9nu mus\u00ed vych\u00e1zet z reality v\u011bdom\u00ed. M\u00edsto pojmu materie a energie zave\u010fme pojem v\u011bdom\u00ed a tvrd\u00edme, \u017ee v\u0161echno byt\u00ed znamen\u00e1 jen v\u011bdom\u00ed, tj. p\u0159edpoklad, kter\u00fd mimo jin\u00e9 \u0159ekl u\u017e i G.W.F.Hegel.<\/div>\n
<\/div>\n
Jak to dnes m\u016f\u017eeme dok\u00e1zat ?<\/div>\n
<\/div>\n
Prvn\u00edm p\u0159edpokladem je, \u017ee v\u0161echno byt\u00ed p\u0159evedeme zp\u011bt na energii. Tato my\u0161lenka je od publikov\u00e1n\u00ed Einsteinovy rovnice E = mc2 p\u0159\u00edpustn\u00e1 a atomovou bombou potvrzen\u00e1 jako re\u00e1ln\u00e1, tak\u017ee m\u016f\u017eeme \u0159\u00edci:<\/div>\n
<\/div>\n
„V\u0161echno byt\u00ed je energie“<\/div>\n
<\/div>\n
\u00a0Nyn\u00ed je ale energie destrukturalizovan\u00e1. Pot\u0159ebovali bychom p\u0159idat dal\u0161\u00ed dodate\u010dn\u00fd rozm\u011br, kter\u00fd by byl rozm\u011brem struktury. Co je strukturou energie, model nebo tvar ?<\/div>\n
<\/div>\n
My definujeme druh\u00fd rozm\u011br jako informaci a m\u016f\u017eeme napsat :<\/div>\n
<\/div>\n
„Energie a informace je v\u011bdom\u00ed“<\/div>\n
<\/div>\n
\u00a0Ve tvaru rovnice (kterou je pochopiteln\u011b ch\u00e1pat jen symbolicky):<\/div>\n
<\/div>\n
\u00a0E + I = B<\/em><\/div>\n
<\/div>\n
\u00a0kde E – energie, I – informace B – v\u011bdom\u00ed.<\/em><\/div>\n
<\/div>\n
2. Struktura psych\u00e9 (du\u0161evna) podle C.G. Junga<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
Abychom mohli porozum\u011bt prekognici, mus\u00edme si nejprve osv\u011btlit model struktury psych\u00e9.<\/div>\n
<\/div>\n
Psych\u00e9 \u010dlov\u011bka (tedy jeho v\u011bdom\u00ed) se skl\u00e1d\u00e1 podle p\u0159edstav C.G. Junga z J\u00e1 (uv\u011bdom\u011bn\u00ed si sebe sama), osobn\u00edho podv\u011bdom\u00ed a kolektivn\u00edho podv\u011bdom\u00ed.<\/div>\n
<\/div>\n
P\u0159edpokl\u00e1dejme, \u017ee se v kolektivn\u00edm podv\u011bdom\u00ed setk\u00e1vaj\u00ed jako \u010d\u00e1ste\u010dky v\u011bdom\u00ed v\u0161ech lid\u00ed. Tam je n\u011bjak, na pro n\u00e1s t\u011b\u017eko pochopiteln\u00e9m z\u00e1klad\u011b, dan\u00e1 jednota v\u0161ech lid\u00ed. To lze ov\u0161em pochopit z kvantov\u00e9 teorie, kter\u00e1 hovo\u0159\u00ed (postuluje) o jednot\u011b v\u0161ech syst\u00e9m\u016f. V tomto modelu mus\u00edme t\u00e9\u017e n\u011bjak uplatnit rozd\u011blen\u00ed dvou sv\u011bt\u016f.<\/div>\n
<\/div>\n
Nyn\u00ed m\u016f\u017eeme p\u0159edpokl\u00e1dat, \u017ee J\u00e1 a sebeuv\u011bdom\u011bn\u00ed, t\u00e9\u017e jako bd\u011bl\u00e9 v\u011bdom\u00ed z\u016fst\u00e1v\u00e1 v biologick\u00e9 skute\u010dnosti, zat\u00edmco ostatn\u00ed \u010d\u00e1stice psych\u00e9 st\u00e1le z\u016fst\u00e1vaj\u00ed v bez\u010dasov\u00e9 realit\u011b energie – v\u011bdom\u00ed. Jste tedy st\u00e1le p\u0159\u00edtomni v obou sv\u011btech. Tento p\u0159edpoklad je pro n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed vysv\u011btlen\u00ed velmi d\u016fle\u017eit\u00fd.<\/div>\n
<\/div>\n
3. Model vysv\u011btluj\u00edc\u00ed fenom\u00e9n prekognice<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
Z\u00e1kladem tohoto modelu je p\u0159edpoklad: V\u0161echno byt\u00ed je v\u011bdom\u00ed.<\/div>\n
<\/div>\n
Zn\u00e1me tedy pojmy : hmota – v\u011bdom\u00ed a \u010dlov\u011bk – v\u011bdom\u00ed.<\/div>\n
<\/div>\n
M\u016f\u017eeme tedy d\u00e1le stavy v\u011bdom\u00ed v biologick\u00e9 skute\u010dnosti ozna\u010dit I a ty, kter\u00e9 jsou v bez\u010dasov\u00e9 realit\u011b energie – v\u011bdom\u00ed (EB) ozna\u010dit jako II.<\/div>\n
<\/div>\n
Telepatie je pak v\u00fdm\u011bna informac\u00ed mezi subjektem A a B ve stejn\u00e9m \u010dase v poli v\u011bdom\u00ed biologick\u00e9 skute\u010dnosti\u00a0 (nebo tak\u00e9 v poli v\u011bdom\u00ed EB reality).<\/div>\n
<\/div>\n
Abychom vysv\u011btlili jev prekognice, mus\u00edme postupovat n\u00e1sledovn\u011b.<\/div>\n
<\/div>\n
1. krok: subjekt A a B se odeberou z biologick\u00e9 skute\u010dnosti do bez\u010dasov\u00e9 EB reality (a je jedno, zda v jednom nebo v rozd\u00edln\u00fdch \u010dasech)<\/div>\n
<\/div>\n
2. krok: v bez\u010dasov\u00e9 EB realit\u011b dojde k v\u00fdm\u011bn\u011b informac\u00ed.<\/div>\n
<\/div>\n
Je mo\u017en\u00e9 se pt\u00e1t, jak se d\u00e1 do t\u00e9to bez\u010dasov\u00e9 reality vstoupit. Odpov\u011b\u010f n\u00e1m daj\u00ed po\u010detn\u00e9 medita\u010dn\u00ed syst\u00e9my jako j\u00f3ga, zen, a dal\u0161\u00ed. Zd\u00e1 se v\u0161ak, \u017ee mnoz\u00ed lid\u00e9 nebo prakticky v\u0161ichni, maj\u00ed t\u00e9\u017e mo\u017enost do t\u00e9to EB reality vstoupit prost\u0159ednictv\u00edm siln\u00e9 koncentrace na n\u011bjak\u00fd p\u0159edm\u011bt, nebo, jako tomu bylo p\u0159i pokusech v Princetonu na obraz n\u011bjak\u00e9 krajiny.<\/div>\n
<\/div>\n
4. Praktick\u00e9 v\u00fdvody\u00a0 \u00a0\u00a0<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
Filozofick\u00e9 dopady t\u00e9to teorie prekognice jsou dalekos\u00e1hl\u00e9. \u017dijeme v\u011bt\u0161inou pod vlivem n\u00e1zoru, \u017ee existuje n\u00e1hoda. V\u011b\u0159\u00edme, \u017ee sv\u011bt a \u010dlov\u011bk vznikl n\u00e1hodou. Kdy\u017e je to ale jeden rozm\u011br na\u0161eho byt\u00ed, dan\u00fd n\u00e1m v bez\u010dasovosti a my, pro n\u00e1s sotva pochopiteln\u00fdm zp\u016fsobem – v ka\u017ed\u00e9m \u010dase, v t\u00e9to bez\u010dasovosti t\u00e9\u017e trv\u00e1me, pak to nem\u016f\u017ee b\u00fdt n\u00e1hoda, nebo\u0165 budoucnost je ji\u017e t\u00edmto p\u0159edur\u010den\u00e1 – determinovan\u00e1.<\/div>\n
<\/div>\n
Z toho by ale vypl\u00fdvalo, \u017ee v\u0161echno, co d\u011bl\u00e1me je u\u017e stanoveno a nem\u016f\u017eeme m\u00edt svobodnou v\u016fli. Tento n\u00e1zor je v\u0161ak z etick\u00fdch d\u016fvod\u016f neakceptovateln\u00fd. \u010clov\u011bk by nebyl zodpov\u011bdn\u00fd za nic, co ud\u011bl\u00e1.<\/div>\n
<\/div>\n
Abychom toto logick\u00e9 dilema obe\u0161li, je nutn\u00e9 vymezit dodate\u010dn\u00e9 rozm\u011bry, l\u00e9pe \u0159e\u010deno mor\u00e1ln\u00ed rozm\u011bry, nap\u0159. harmonick\u00e9, disharmonick\u00e9 a neutr\u00e1ln\u00ed. Pokud jsme tento p\u0159edpoklad stanovili spr\u00e1vn\u011b, pak z toho logicky vypl\u00fdv\u00e1:<\/div>\n
<\/div>\n
1) \u017dijeme ve sv\u011bt\u011b, kter\u00fd vedle rozm\u011br\u016f biologick\u00e9 skute\u010dnosti prostoru a \u010dasu, m\u00e1 tak\u00e9 rozm\u011bry bezprostorov\u00e9 a bez\u010dasov\u00e9, ale je\u0161t\u011b i dodate\u010dn\u00e9, kvalitativn\u00ed rozm\u011bry.<\/div>\n
<\/div>\n
2) Ka\u017ed\u00e9 na\u0161e voln\u00ed rozhodnut\u00ed (my\u0161lenky, city, \u00fakony, jedn\u00e1n\u00ed atd.) p\u0159edur\u010duje biologick\u00e1 skute\u010dnost. Zde tedy nen\u00ed \u017e\u00e1dn\u00e1 n\u00e1hoda. V\u0161e, co se n\u00e1m stane, jsme si sami p\u0159ivolali sv\u00fdmi my\u0161lenkami a \u010diny. Proto v u\u010den\u00ed buddhismu stoj\u00ed : „Ty jsi to, co mysl\u00ed\u0161.“ To je my\u0161lenka karmy – skutkov\u00e9 odplaty.<\/div>\n
<\/div>\n
3) P\u0159esto m\u00e1 \u010dlov\u011bk svobodnou v\u016fli. M\u00e1 schopnost rozhodnout se pro nebo proti n\u011b\u010demu.<\/div>\n
<\/div>\n
Zd\u00e1nliv\u00e1 rozpornost t\u00e9to situace je v tom, \u017ee jsme sice osudem v\u00e1z\u00e1ni, neexistuje \u017e\u00e1dn\u00e1 n\u00e1hoda, ale na druh\u00e9 stran\u011b m\u016f\u017eeme rozhodovat podle vlastn\u00ed v\u016fle. Pochopit tuto paradoxn\u00ed situaci a \u017e\u00edt podle n\u00ed je jeden z \u00fakol\u016f budoucnosti.<\/div>\n
<\/div>\n
Podle materi\u00e1lu:\u00a0\u00a0<\/em><\/div>\n
<\/div>\n
prof. Dr. Ing. Franz E. Moser : Prekognition. Die Andere Realitet, 1992\u00a0 \u00a0\u00a0<\/em><\/div>\n
<\/div>\n
Z \u010dasopisu ZAZ \u010d. 5, ro\u010d. 1992<\/em><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

– pohled v\u011bdy<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":312,"comment_status":"closed","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[7,4],"tags":[33,42],"class_list":["post-807","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-nazory","category-teorie","tag-esp","tag-psychotronika"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.cestypsychotroniky.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/807","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.cestypsychotroniky.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.cestypsychotroniky.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.cestypsychotroniky.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.cestypsychotroniky.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=807"}],"version-history":[{"count":1,"href":"https:\/\/www.cestypsychotroniky.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/807\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":808,"href":"https:\/\/www.cestypsychotroniky.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/807\/revisions\/808"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.cestypsychotroniky.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media\/312"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.cestypsychotroniky.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=807"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.cestypsychotroniky.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=807"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.cestypsychotroniky.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=807"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}