{"id":813,"date":"2023-08-10T00:13:03","date_gmt":"2023-08-09T22:13:03","guid":{"rendered":"https:\/\/www.cestypsychotroniky.cz\/?p=813"},"modified":"2023-09-03T02:15:55","modified_gmt":"2023-09-03T00:15:55","slug":"sedm-experimentu-ktere-mohou-zmenit-svet","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.cestypsychotroniky.cz\/index.php\/2023\/08\/10\/sedm-experimentu-ktere-mohou-zmenit-svet\/","title":{"rendered":"Sedm experiment\u016f, kter\u00e9 mohou zm\u011bnit sv\u011bt"},"content":{"rendered":"<p><strong>P\u0159edn\u00e1\u0161ka <em>Ruperta Sheldrakea<\/em> na 13. mezin\u00e1rodn\u00ed konferenci transperson\u00e1ln\u00ed psychologie v Killarney, v Irsku<\/strong><!--more--><\/p>\n<p>Domn\u00edv\u00e1m se, \u017ee sou\u010dasn\u00e1 v\u011bda je limitov\u00e1na sama sebou. Jak se ukazuje v\u017edy p\u0159i st\u0159\u00edd\u00e1n\u00ed \u201cparadigmat\u201d v\u011bdy, \u00fadaje, kter\u00e9 do p\u0159edem p\u0159ijat\u00fdch sch\u00e9mat nepasuj\u00ed, b\u00fdvaj\u00ed opomenuty nebo ignorov\u00e1ny. My dnes \u017eijeme ve v\u011bdeck\u00e9m obdob\u00ed, kter\u00e9 bych nazval mechanistick\u00e9: Zem\u011b, vesm\u00edr, zv\u00ed\u0159ata, rostliny i lid\u00e9 jsou podle dne\u0161n\u00ed v\u011bdy jen velmi komplikovan\u00e9 mechanismy.<\/p>\n<p>Domn\u00edv\u00e1m se, \u017ee pr\u00e1v\u011b tento \u201cv\u011bdeck\u00fd\u201d zp\u016fsob naz\u00edr\u00e1n\u00ed reality dovedl spole\u010dnost a\u017e k dne\u0161n\u00ed glob\u00e1ln\u00ed ekologick\u00e9 krizi.<\/p>\n<p>Ve v\u011bt\u0161in\u011b sv\u00fdch prac\u00ed jsem se sna\u017eil pr\u00e1v\u011b tyto hranice mechanistick\u00e9ho n\u00e1zoru p\u0159ekro\u010dit a pomoci nal\u00e9zt v\u011bd\u011b daleko \u0161ir\u0161\u00ed r\u00e1mec, ze kter\u00e9ho by mohla vych\u00e1zet.<\/p>\n<p>Zm\u011bnit v\u011bdu ale nen\u00ed snadn\u00e9. Sou\u010dasn\u00e1 v\u011bda je velmi zprofesionalizov\u00e1na, a jako jin\u00ed profesion\u00e1lov\u00e9, mnoz\u00ed v\u011bdci jsou velmi konzervativn\u00ed. Zvl\u00e1\u0161t\u011b konzervativn\u00ed jsou pak pokud se t\u00fdk\u00e1 samotn\u00e9 v\u011bdy.<\/p>\n<p>V politice \u0159\u00edk\u00e1 jedna strana jedno a druh\u00e1 tvrd\u00ed opak. U soudu jsme zvykl\u00ed sly\u0161et argumenty jedn\u00e9 a pak druh\u00e9 strany. Vlastn\u011b t\u00e9m\u011b\u0159 v ka\u017ed\u00e9 sf\u00e9\u0159e lidsk\u00e9 aktivity o\u010dek\u00e1v\u00e1me jakousi v\u00fdm\u011bnu n\u00e1zor\u016f, p\u0159ednesen\u00ed odli\u0161n\u00fdch stanovisek. Ve v\u011bd\u011b ale p\u0159evl\u00e1d\u00e1 jeden ortodoxn\u00ed n\u00e1zor a to dokonce ve v\u0161ech zem\u00edch na cel\u00e9m sv\u011bt\u011b. Je to jak\u00e1si podivn\u00e1 monolitick\u00e1 ortodoxie.<\/p>\n<p>V minulosti to bylo voln\u011bj\u0161\u00ed, proto\u017ee jak v\u00edme, velk\u00e1 \u0159ada v\u011bdeck\u00fdch objev\u016f je na kont\u011b amat\u00e9r\u016f. Amat\u00e9r je slovo, ozna\u010duj\u00edc\u00ed \u010dlov\u011bka, kter\u00fd miluje to co d\u011bl\u00e1: ned\u011bl\u00e1 to tedy proto, aby postoupil na lep\u0161\u00ed m\u00edsto nebo byl hodn\u011b publikov\u00e1n. Svoboda amat\u00e9r\u016f byla \u00farodnou p\u016fdou na kter\u00e9 sou\u010dasn\u00e1 v\u011bda vyrostla &#8211; umo\u017enila obrovskou \u0161\u00ed\u0159i experiment\u016f a v\u00fdzkumu.<\/p>\n<p>\u010casto zapom\u00edn\u00e1me, \u017ee cel\u00e1 \u0159ada nejv\u011bt\u0161\u00edch v\u011bdc\u016f minul\u00e9ho stolet\u00ed byli amat\u00e9\u0159i. Nap\u0159. Charles Darwin nikdy nedos\u00e1hl akademick\u00e9 pozice, nikdy nedostal \u017e\u00e1dn\u00fd grant. V\u011bt\u0161inu sv\u00e9ho \u017eivota pro\u017eil ve sv\u00e9m domku v Kentu a tam na zahrad\u011b prov\u00e1d\u011bl v\u011bt\u0161inu sv\u00fdch pokus\u016f a psal sv\u00e9 knihy. Jeho d\u00edlo vzbudilo hodn\u011b nevole, ale jako amat\u00e9r m\u011bl svobodu d\u011blat co uznal za vhodn\u00e9.<\/p>\n<p>P\u0159ekvapiv\u011b pr\u00e1v\u011b dnes se zd\u00e1 b\u00fdt op\u011bt doba pro amat\u00e9rskou v\u011bdu velmi p\u0159\u00edzniv\u00e1. Dokonce si mysl\u00edm, \u017ee nikdy nebyla vhodn\u011bj\u0161\u00ed. Nikdy nem\u011blo tolik lid\u00ed vysoko\u0161kolsk\u00e9 vzd\u011bl\u00e1n\u00ed, tolik voln\u00e9ho \u010dasu, tolik po\u010d\u00edta\u010dov\u00e9 s\u00edly na sv\u00fdch stolech a takov\u00fd p\u0159\u00edstup k informac\u00edm.<\/p>\n<p>Jak jsem v posledn\u00edch letech zjistil, n\u011bkter\u00e9 z t\u011bch nejp\u0159ekvapiv\u011bj\u0161\u00edch v\u011bdeck\u00fdch experiment\u016f, tak revolu\u010dn\u00edch, \u017ee by mohly zm\u011bnit dosavadn\u00ed p\u0159evl\u00e1daj\u00edc\u00ed v\u011bdeck\u00fd sv\u011bton\u00e1zor, lze uskute\u010dnit velmi lacino.<br \/>\nZjistil jsem to p\u0159i sv\u00e9 pr\u00e1ci na teorii morfick\u00fdch rezonanc\u00ed. Proto\u017ee jsem nedostal \u017e\u00e1dnou v\u011bdeckou \u010di jinou finan\u010dn\u00ed podporu, musel jsem navrhovat velmi lacin\u00e9 experimenty. \u010casopis Natural Science mi hned na po\u010d\u00e1tku m\u00fdch experiment\u016f sponzoroval sout\u011b\u017e o nejlep\u0161\u00ed d\u016fkaz platnosti teorie morfogenetick\u00fdch pol\u00ed. To vedlo k neoby\u010dejn\u00e9mu n\u00e1r\u016fstu a p\u0159\u00edlivu tv\u016fr\u010d\u00edch n\u00e1pad\u016f a spustilo dal\u0161\u00ed lavinu aktivit.<\/p>\n<p>Na z\u00e1klad\u011b t\u011bchto poznatk\u016f jsem zjistil, \u017ee i radik\u00e1ln\u00ed v\u00fdzkum lze prov\u00e9st velmi lacino. Nav\u00edc nen\u00ed \u010dlov\u011bk obt\u011b\u017eov\u00e1n r\u016fzn\u00fdmi v\u011bdeck\u00fdmi a grantov\u00fdmi komisemi. To v\u0161e se stalo z\u00e1kladem m\u00e9 knihy Sedm experiment\u016f, kter\u00e9 mohou zm\u011bnit sv\u011bt, kter\u00e1 by m\u011bla b\u00fdt jak\u00fdmsi pozv\u00e1n\u00edm ke spolu\u00fa\u010dasti.<br \/>\nR\u00e1d bych se o dvou-t\u0159ech navr\u017een\u00fdch experimentech zm\u00ednil.<\/p>\n<p>Prvn\u00ed kapitola se t\u00fdk\u00e1 chov\u00e1n\u00ed dom\u00e1c\u00edch zv\u00ed\u0159at. Ke sv\u00e9mu p\u0159ekvapen\u00ed jsem zjistil \u017ee a\u017e 60% dom\u00e1cnost\u00ed v USA a ve Velk\u00e9 Brit\u00e1nii chov\u00e1 n\u011bjak\u00e9 dom\u00e1c\u00ed zv\u00ed\u0159e. Existuje p\u0159ekvapiv\u00e9 mno\u017estv\u00ed znalost\u00ed a zku\u0161enost\u00ed, kter\u00e9 lid\u00e9, d\u00edky sv\u00e9mu denn\u00edmu styku a jak\u00e9si velmi intenzivn\u00ed mimodruhov\u00e9 komunikaci, se sv\u00fdmi dom\u00e1c\u00edmi mazl\u00ed\u010dky maj\u00ed. Je\u0161t\u011b p\u0159ekvapiv\u011bj\u0161\u00ed je, \u017ee tento druh studia a v\u00fdzkumu zv\u00ed\u0159at byl zcela ignorov\u00e1n v\u011bdou. Nikdy nikde nikdo tohoto druhu v\u00fdzkumy nepou\u017eil, mo\u017en\u00e1 proto, \u017ee dom\u00e1c\u00ed zv\u00ed\u0159ata jsou pova\u017eov\u00e1na za \u201cnev\u011bdeck\u00e9\u201d tvory. Jedin\u00fd v\u00fdzkum na sv\u011bt\u011b za posledn\u00edch deset let se t\u00fdkal toho, jak\u00e9 v\u00fdhody plynou lidem ze styku s dom\u00e1c\u00edmi zv\u00ed\u0159aty &#8211; jak pom\u00e1haj\u00ed sni\u017eovat zlo\u010dinnost atd. Zv\u00ed\u0159ata sama ale byla i v tomto v\u00fdzkumu zcela ignorov\u00e1na.<\/p>\n<p>Jakmile se ale za\u010dnete bavit s lidmi, kte\u0159\u00ed maj\u00ed a chovaj\u00ed dom\u00e1c\u00ed zv\u00ed\u0159ata, velmi rychle zjist\u00edte, \u017ee se mezi lidmi a zv\u00ed\u0159aty odehr\u00e1v\u00e1 hodn\u011b jev\u016f, kter\u00e9 by se podle konven\u010dn\u00edho v\u011bdeck\u00e9ho n\u00e1zoru na sv\u011bt odehr\u00e1vat nem\u011bly.<\/p>\n<p>Soust\u0159edil jsem se na n\u011bco, co je snadn\u00e9 pozorovat &#8211; schopnost ps\u016f a ko\u010dek v\u011bd\u011bt, kdy se jejich p\u00e1n \u010di pan\u00ed vr\u00e1t\u00ed dom\u016f. Poprv\u00e9 jsem se s t\u00edmto fenom\u00e9nem setkal ve sv\u00e9m rodn\u00e9m m\u011bst\u011b. Moje sousedka, vdova, mi vypr\u00e1v\u011bla, \u017ee d\u00edky sv\u00e9 ko\u010dce v\u017edycky v\u00ed, kdy p\u0159ijede jej\u00ed syn dom\u016f. \u201cNemus\u00ed telefonovat\u201d, \u0159\u00edkala, \u201cpodle chov\u00e1n\u00ed ko\u010dky v\u017edycky pozn\u00e1m, kdy syn p\u0159ijede a p\u0159iprav\u00edm mu jeho pokoj.\u201d<br \/>\nNev\u011bd\u011bl jsem, co si o tom m\u00e1m myslet. Zm\u00ednil jsem se o tom dal\u0161\u00edm lidem a postupn\u011b jsem zji\u0161\u0165oval, \u017ee takov\u00e9to historky jsou p\u0159ekvapiv\u011b \u010dast\u00e9 a hojn\u00e9. Mnoho ps\u016f a ko\u010dek v\u00ed p\u0159edem, kdy jejich p\u00e1nov\u00e9 p\u0159ijdou dom\u016f.<\/p>\n<p>Za podpory n\u011bkolika instituc\u00ed u\u017e t\u0159i roky tento fenom\u00e9n zkoum\u00e1m. Uve\u0159ejnil jsem v bulletinu jedn\u00e9 instituce v\u00fdzvu, aby mi lid\u00e9 o podobn\u00fdch p\u0159\u00edhod\u00e1ch napsali a dostal jsem ji\u017e n\u011bkolik set dopis\u016f.<br \/>\nSkeptici tvrd\u00ed, \u017ee se jedn\u00e1 o jakousi rutinu, \u017ee zv\u00ed\u0159ata si pamatuj\u00ed, kdy obvykle jejich p\u00e1n p\u0159ich\u00e1z\u00ed dom\u016f. Jin\u00ed tvrd\u00ed, \u017ee je to z\u00e1le\u017eitost dokonal\u00e9ho sluchu ps\u016f a ko\u010dek. Kdy\u017e nam\u00edtnete, jak m\u016f\u017ee pes rozeznat zvuk auta sv\u00e9ho p\u00e1na na 60 km, odpov\u00ed, \u017ee je to proto, \u017ee o smyslov\u00e9m sv\u011bt\u011b zv\u00ed\u0159at nem\u00e1me nejmen\u0161\u00ed pon\u011bt\u00ed.<\/p>\n<p>Dovolte mi citovat z dopisu jedn\u00e9 pan\u00ed z USA. Sv\u011bd\u010d\u00ed to tak\u00e9 o systemati\u010dnosti, s jakou jsou lid\u00e9 schopni sv\u00e9 mil\u00e1\u010dky pozorovat. Ptal jsem se j\u00ed toti\u017e, jestli by se takov\u00e9 jevy daly vysv\u011btlit zvykem.<br \/>\n\u201cV na\u0161em p\u0159\u00edpad\u011b se za \u017e\u00e1dn\u00fdch okolnost\u00ed nem\u016f\u017ee jednat o zvyk. M\u00e1me zku\u0161enosti se dv\u011bma psy a ko\u010dkou a v\u00fdsledky pozorov\u00e1n\u00ed jsou v\u017edy stejn\u00e9. M\u016fj pes v\u017edy v\u00ed, kdy p\u0159ijdu dom\u016f. Dokonce se zd\u00e1, \u017ee pes reaguje jen na z\u00e1m\u011br j\u00edt dom\u016f a ne a\u017e na p\u0159\u00edm\u00fd akt cesty. Jakmile opust\u00edm svou kancel\u00e1\u0159 a jdu ke sv\u00e9mu autu, abych jela dom\u016f, m\u016fj pes, i kdy\u017e sp\u00ed, se probere, lehne si \u010dum\u00e1kem ke dve\u0159\u00edm a \u010dek\u00e1 na mne. Jak se pomalu bl\u00ed\u017e\u00edm, je st\u00e1le vzru\u0161en\u011bj\u0161\u00ed. Jeho chov\u00e1n\u00ed je stejn\u00e9 bez ohledu na vzd\u00e1lenost, ze kter\u00e9 se vrac\u00edm. Nereaguje ale, kdy\u017e opust\u00edm kancel\u00e1\u0159, abych jela n\u011bkam jinam\u201d.<\/p>\n<p>Konven\u010dn\u00ed v\u011bda tvrd\u00ed, \u017ee se jedn\u00e1 o zvyk, nebo zv\u00ed\u0159ata zm\u011bnu vyc\u00edt\u00ed z chov\u00e1n\u00ed osoby, kter\u00e1 je s nimi doma. Experimenty, kter\u00e9 navrhuji, jsou velmi jednoduch\u00e9. V tomto p\u0159\u00edpad\u011b sta\u010d\u00ed, aby se majitel dom\u00e1c\u00edho mazl\u00ed\u010dka vracel neo\u010dek\u00e1van\u011b (r\u016fzn\u00fdmi dopravn\u00edmi prost\u0159edky aj.) dom\u016f a osoba, kter\u00e1 se zv\u00ed\u0159etem z\u016fstane doma, si bude d\u011blat podrobn\u00e9 pozn\u00e1mky. To\u0165 v\u0161e.<\/p>\n<p>Jednou jsem se zeptal vydavatele novin v New Yorku, jestli by mi nemohl otisknout koment\u00e1\u0159 k m\u00e9 nov\u00e9 knize. \u201cO \u010dem ta kniha je?\u201d, zeptal se. O chov\u00e1n\u00ed ps\u016f a ko\u010dek, kte\u0159\u00ed jaksi v\u011bd\u00ed, kdy jejich p\u00e1n p\u0159ijde dom\u016f. \u201cJ\u00e1 m\u00e1m taky psa\u201d, \u0159ekl na to. A ten pes za\u010dne \u0161t\u011bkat v\u017edycky, kdy\u017e se zvednu, abych \u0161el dom\u016f. Je to l4 kilometr\u016f. Obvykle mi to moc dlouho netrv\u00e1, ale n\u011bkdy s n\u00edm m\u00e1m pot\u00ed\u017ee, proto\u017ee kdy\u017e se t\u0159eba vr\u00e1t\u00edm dom\u016f trochu pozd\u011bji, u dve\u0159\u00ed mi moje \u017eena za\u010dne vy\u010d\u00edtat: \u201cKdes byl tak dlouho, v\u017edy\u0165 jsi ji\u017e p\u0159ed dv\u011bma hodinama ode\u0161el z kancel\u00e1\u0159e!\u201d<\/p>\n<p>Jin\u00fd p\u0159\u00edpad ilustruje dal\u0161\u00ed kategorii t\u011bchto situac\u00ed. \u010cten\u00e1\u0159ka Sunday Telegraphu jednou t\u00fddn\u011b zaj\u00ed\u017ed\u00ed vlakem do Lond\u00fdna a ve\u010der se nepravideln\u011b vrac\u00ed dom\u016f. Trv\u00e1 j\u00ed to 25 minut vlakem a 5 minut p\u011b\u0161ky od n\u00e1dra\u017e\u00ed. Ani ona sama nikdy nev\u00ed, jak dlouho se zdr\u017e\u00ed, ale jej\u00ed man\u017eel v\u017edy p\u0159esn\u011b p\u016fl hodiny p\u0159edt\u00edm, ne\u017e se vr\u00e1t\u00ed, v\u00ed, \u017ee se vrac\u00ed, podle chov\u00e1n\u00ed jejich psa. Pes snad m\u016f\u017ee sly\u0161et bl\u00ed\u017e\u00edc\u00ed se vlak, ale nem\u016f\u017ee p\u0159edse v\u011bd\u011bt, ve kter\u00e9m vlaku sed\u00ed jeho pan\u00ed, a u\u017e v\u016fbec nem\u016f\u017ee sly\u0161et, do kter\u00e9ho vlaku jeho pan\u00ed nastoup\u00ed 40 km odtud.<\/p>\n<p>D\u00edky dopis\u016fm \u010dten\u00e1\u0159\u016f jsem objevil dal\u0161\u00ed zaj\u00edmav\u00e9 jevy. M\u00e1m u\u017e 12 popis\u016f, jak ko\u010dky reaguj\u00ed na telefon\u00e1t sv\u00e9ho p\u00e1na \u010di pan\u00ed. Jedna \u017eena mi napsala: \u201cMoje dcera m\u00e1 ko\u010dku a m\u00e1 ji velmi r\u00e1da. Te\u010f ale vyu\u010duje na jedn\u00e9 \u0161kole v jin\u00e9m hrabstv\u00ed a tak mi nepravideln\u011b a v r\u016fznou dobu telefonuje. Ko\u010dka obvykle na zvuk telefonu nereaguje, ale n\u011bkdy se zvedne a posp\u00edch\u00e1 k telefonu a m\u0148ouk\u00e1 &#8211; kdy\u017e zvednu sluch\u00e1tko, je to v\u017edy moje dcera.\u201d<\/p>\n<p>Vypr\u00e1v\u011bl jsem tu historku n\u011bkolika p\u0159\u00e1tel\u016fm a jeden z nich je profesor, kter\u00fd hodn\u011b a \u010dasto cestuje, a ten m\u00e1 ko\u010dku, kter\u00e1 se n\u011bkdy m\u016f\u017ee zbl\u00e1znit, b\u011b\u017e\u00ed k telefonu, shod\u00ed packou sluch\u00e1tko a m\u0148ouk\u00e1: v\u017edy je to jej\u00ed p\u00e1n.<\/p>\n<p>Tyto jevy by se m\u011bly v\u011bdecky zkoumat, proto\u017ee podle sou\u010dasn\u00e9 v\u011bdy by k nim nem\u011blo doch\u00e1zet.<\/p>\n<p>Ve druh\u00e9 kapitole sv\u00e9 knihy se zab\u00fdv\u00e1m schopnost\u00ed holub\u016f v\u017edy nal\u00e9zt sv\u016fj holubn\u00edk. V Brit\u00e1nii je holub\u00e1\u0159stv\u00ed st\u00e1le velmi popul\u00e1rn\u00ed, existuje zde kolem 200 000 holub\u00e1\u0159\u016f (ve sv\u011bt\u011b se jejich po\u010det odhaduje na 5 milion\u016f).<\/p>\n<p>Holubi se ve zvl\u00e1\u0161tn\u00edch ko\u0161\u00edc\u00edch odvezou na nezn\u00e1m\u00e9 m\u00edsto (n\u011bkdy a\u017e 800 km vzd\u00e1len\u00e9) a jsou pak vypu\u0161t\u011bni. Ten holub, kter\u00fd prvn\u00ed p\u0159ilet\u00ed dom\u016f, je v\u00edt\u011bz. Jak holubi sv\u016fj holubn\u00edk najdou? Nikdo nev\u00ed. Stejn\u011b tak jsou ov\u0161em schopna nal\u00e9zt sv\u016fj domov i jin\u00e1 zv\u00ed\u0159ata. Tento fenom\u00e9n je spojen s t\u00edm, \u010demu \u0159\u00edk\u00e1m tajemstv\u00ed migrace. Tis\u00edce druh\u016f pt\u00e1k\u016f a zv\u00ed\u0159at migruj\u00ed. Vla\u0161tovky odl\u00e9taj\u00ed do Ji\u017en\u00ed Afriky a pak se na ja\u0159e vrac\u00ed do stejn\u00fdch hn\u00edzd. Cestu na stejn\u00e1 m\u00edsta ale nach\u00e1zej\u00ed i mot\u00fdli, ryby (lososi, \u00faho\u0159i).<br \/>\nZ\u00e1hada holub\u016f je zn\u00e1ma ji\u017e velmi dlouho. I Charles Darwin p\u0159i\u0161el se svou teori\u00ed.Podle n\u011bho si holubi pamatuj\u00ed v\u0161echny zat\u00e1\u010dky a sm\u011bry cesty. Tato hypot\u00e9za byla seri\u00f3zn\u011b zkoum\u00e1na. Holubi byli um\u00edst\u011bni do tmav\u00fdch ot\u00e1\u010div\u00fdch bubn\u016f na n\u00e1kladn\u00edch automobilech a v noci odv\u00e1\u017eeni na nezn\u00e1m\u00e1 m\u00edsta. N\u011bkte\u0159\u00ed holubi byli dokonce p\u0159ev\u00e1\u017eeni om\u00e1men\u00ed. Kdy\u017e se z t\u00e9to dramatick\u00e9 cesty zotavili, vypu\u0161t\u011bn\u00ed holubi oblet\u011bli n\u011bkolik okruh\u016f a pak se vydali p\u0159\u00edm\u00fdm nejkrat\u0161\u00edm sm\u011brem k domovu. Byli tam stejn\u011b rychle jako kontroln\u00ed holubi, kte\u0159\u00ed nebyli podrobeni tak krut\u00fdm podm\u00ednk\u00e1m.<\/p>\n<p>Dal\u0161\u00ed teorie tvrdila, \u017ee holubi sv\u016fj domov \u201cc\u00edt\u00ed\u201d na velkou vzd\u00e1lenost. I tuto teorii v\u011bdci zkoumali, zalepovali holub\u016fm nosn\u00ed otvory v\u010del\u00edm voskem, opera\u010dn\u011b p\u0159et\u00ednali p\u0159\u00edslu\u0161n\u00e9 nervov\u00e9 dr\u00e1hy. N\u011bkte\u0159\u00ed takto zkouman\u00ed holubi se sice zpo\u010d\u00e1tku trochu motali a byli pomalej\u0161\u00ed ne\u017e holubi zdrav\u00ed, ale tak\u00e9 se dostali dom\u016f.<\/p>\n<p>Jin\u00e1 teorie tvrdila, \u017ee se holubi orientuj\u00ed podle v\u00fdrazn\u00fdch krajinn\u00fdch objekt\u016f. Ve 2. sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lce byli holubi hojn\u011b pou\u017e\u00edv\u00e1ni i britskou arm\u00e1dou. Zachr\u00e1nili nap\u0159. n\u011bkolik set anglick\u00fdch bombard\u00e9r\u016f, kter\u00e9 v mlze a tm\u011b musely nouzov\u011b p\u0159ist\u00e1t. N\u011bkolik holub\u016f, kte\u0159\u00ed dok\u00e1zali nal\u00e9zt spr\u00e1vn\u00fd sm\u011br a sv\u016fj domov i v hust\u00e9 mlze, v zim\u011b a za v\u011btru, dokonce dostalo v\u00e1le\u010dn\u00fd \u0159\u00e1d. I tato teorie byla zkoum\u00e1na, holubi dostali distorzn\u00ed \u010do\u010dky na o\u010di, aby nevid\u011bli, a p\u0159esto\u017ee bylo n\u011bkolik jedinc\u016f chyceno jest\u0159\u00e1by, proto\u017ee p\u0159ece jen l\u00e9tali nejist\u011b a pomalu, v\u011bt\u0161ina z nich se dostala v po\u0159\u00e1dku dom\u016f. Proto\u017ee byli oslepeni, nar\u00e1\u017eeli v bl\u00edzkosti sv\u00fdch holubn\u00edk\u016f do strom\u016f, n\u011bkte\u0159\u00ed p\u0159elet\u011bli, ale pak se vr\u00e1tili a sv\u016fj holubn\u00edk na\u0161li.<\/p>\n<p>Dal\u0161\u00ed teorie tvrdila, \u017ee holubi se orientuj\u00ed podle polohy slunce na obloze a s p\u0159esnost\u00ed \u00fahlov\u00fdch vte\u0159in vypo\u010d\u00edt\u00e1vaj\u00ed svou pozici. Holubi ale nach\u00e1zej\u00ed sv\u016fj domov i v noci a za hust\u00e9 obla\u010dnosti. P\u0159i testech jim v\u011bdci prodlu\u017eovali den nebo zam\u011bnili den za noc a naopak. Holubi byli trochu zmateni, vylet\u011bli ob\u010das v prav\u00e9m \u00fahlu k spr\u00e1vn\u00e9mu p\u0159\u00edm\u00e9mu sm\u011bru, ale po n\u011bkolika kilometrech letu se opravili a pak u\u017e let\u011bli nejkrat\u0161\u00ed cestou p\u0159\u00edmo dom\u016f.<\/p>\n<p>Teorie, \u017ee se holubi (a n\u011bkter\u00e9 druhy hmyzu) orientuj\u00ed podle magnetick\u00e9ho pole zem\u011b, byla tak\u00e9 zkoum\u00e1na. Nevysv\u011btluje to ale smysl pro nalezen\u00ed domova. Kdybyste byli para\u0161utist\u00e9 a vypustili v\u00e1s 800 km od domova, v noci, a m\u011bli jste kompas, zjistili byste kde je sever, ale ne sm\u011br kter\u00fdm se m\u00e1te d\u00e1t k domovu. To byste museli m\u00edt mapu. Jakou \u201cmapu\u201d u\u017e\u00edvaj\u00ed holubi? Jak v\u011bd\u00ed kam let\u011bt?<br \/>\nNev\u00edme. Mohli bychom to nazvat holub\u00edm \u0161est\u00fdm smyslem, psychickou \u010dasovanou bombou, mimosmyslov\u00fdm vn\u00edm\u00e1n\u00edm &#8211; nev\u00edme \u010d\u00edm to je. J\u00e1 osobn\u011b si mysl\u00edm, \u017ee existuje n\u011bco jako spojen\u00ed holub\u016f s jejich domovem. N\u011bco jako neviditeln\u00e9 pru\u017en\u00e9 vl\u00e1kno, kter\u00e9 holuba p\u0159it\u00e1hne dom\u016f. Mo\u017en\u00e1 se jejich smysl pro navigaci podob\u00e1 n\u011b\u010demu jako je proutka\u0159stv\u00ed.<\/p>\n<p>Experiment, kter\u00fd navrhuji, je opa\u010dn\u00e9ho charakteru. Zat\u00edmco doposud byli holubi odv\u00e1\u017eeni od domova, j\u00e1 navrhuji odv\u00e9zt holubn\u00edk od holub\u016f. Sta\u010d\u00ed k tomu holubn\u00edk na kole\u010dk\u00e1ch.<br \/>\nS\u00e1m jsem tento experiment prov\u00e1d\u011bl dvakr\u00e1t, poprv\u00e9 tady, v Irsku, v roce 1973, je\u0161t\u011b ne\u017e jsem se za\u010dal zab\u00fdvat morfick\u00fdmi rezonancemi. Holubi m\u011b zaj\u00edmali od d\u011btstv\u00ed. Ned\u00e1vno jsem ten pokus zopakoval v ji\u017en\u00ed Anglii.<\/p>\n<p>Kdy\u017e poprv\u00e9 holub\u016fm odjedete s holubn\u00edkem, po chv\u00edli sv\u016fj domov najdou, ale jsou zmateni, l\u00e9taj\u00ed tam a zp\u00e1tky. Ale to my bychom asi d\u011blali tot\u00e9\u017e, kdybychom na\u0161li sv\u016fj d\u016fm o kilometr d\u00e1l. Holubi si ale za chv\u00edli (asi po t\u0159ech pokusech) zvykli na to, \u017ee se jejich domov pohybuje, a tak jsme odj\u00ed\u017ed\u011bli s holubn\u00edkem d\u00e1l a d\u00e1l. Kdy\u017e jsme odjeli asi 8 km, na\u0161li sv\u016fj domov okam\u017eit\u011b. Nen\u00ed na tom nic divn\u00e9ho, z v\u00fd\u0161ky ho mo\u017en\u00e1 vid\u011bli. Jak to, \u017ee ale nalezli prakticky sv\u016fj domov okam\u017eit\u011b, kdy\u017e jsme odjeli s holubn\u00edkem \ud83d\ude2f km?<\/p>\n<p>Ve v\u00e1lce dos\u00e1hli nejzaj\u00edmav\u011bj\u0161\u00edch v\u00fdsledk\u016f holubi italsk\u00e9ho n\u00e1mo\u0159nictva. Holubi byli na ka\u017ed\u00e9 lodi a pom\u00e1hali i za velmi nep\u0159\u00edzniv\u00e9ho po\u010das\u00ed udr\u017eovat spojen\u00ed s velitelskou lod\u00ed i p\u0159es to, \u017ee se cel\u00e1 flotila denn\u011b pohybovala v rozsahu 100 km.<\/p>\n<p>Tento experiment lze snadno prov\u00e1d\u011bt t\u0159eba i na \u0161kol\u00e1ch a domn\u00edv\u00e1m se, \u017ee odkr\u00fdvat z\u00e1hady migrace by mohla b\u00fdt fascinuj\u00edc\u00ed z\u00e1le\u017eitost. Prok\u00e1\u017eeme-li, \u017ee za schopnost\u00ed holub\u016f nal\u00e9zt sv\u016fj domov le\u017e\u00ed n\u011bjak\u00e1 dosud nezn\u00e1m\u00e1 s\u00edla, pom\u016f\u017eeme poodhalit i tajemstv\u00ed lidsk\u00e9 orientace. Mnoho tradi\u010dn\u00edch kultur si st\u00e1le uchov\u00e1v\u00e1 vynikaj\u00edc\u00ed smysl pro orientaci, kter\u00fd na\u0161e civilizace ji\u017e ztratila.<br \/>\nJevy, kter\u00e9 jsem uvedl, tedy dom\u00e1c\u00ed zv\u00ed\u0159ata, kter\u00e1 vyc\u00edt\u00ed, kdy jejich p\u00e1n p\u0159ijde dom\u016f, ko\u010dky kter\u00e9 reaguj\u00ed na telefon aj., maj\u00ed sv\u00e9 paralely ve sv\u011bt\u011b lid\u00ed, tam jsou ale velmi zkreslen\u00e9 a nepr\u016fkazn\u00e9. U zv\u00ed\u0159at tyto jevy vid\u00edme v \u010dist\u00e9 form\u011b. Domn\u00edv\u00e1m se, \u017ee studiem na\u0161eho chov\u00e1n\u00ed ke zv\u00ed\u0159at\u016fm a chov\u00e1n\u00edm zv\u00ed\u0159at k Zemi se m\u016f\u017eeme mnoh\u00e9mu nau\u010dit a mnoh\u00e9 pochopit. To n\u00e1s zcela jist\u011b p\u0159ibl\u00ed\u017e\u00ed pochopen\u00ed tradi\u010dn\u00edm \u0161amansk\u00fdm kultur\u00e1m, ve kter\u00fdch se tyto jevy pova\u017eovaly za re\u00e1ln\u00e9 a obvykl\u00e9 po cel\u00e9 generace.To jen z\u00e1padn\u00ed kultura tyto jevy posledn\u00edch 300 let pop\u00edrala. Velk\u00e1 spousta oby\u010dejn\u00fdch lid\u00ed a dokonce i v\u011bdc\u016f, kte\u0159\u00ed chovaj\u00ed dom\u00e1c\u00ed zv\u00ed\u0159ata, v\u0161ak tak\u00e9 v\u00ed, \u017ee tyhle v\u011bci jsou obvykl\u00e9 a re\u00e1ln\u00e9.<br \/>\nV posledn\u00ed kapitole pojedn\u00e1v\u00e1m o v\u011bdeck\u00fdch iluz\u00edch. Co jsou to \u201cfyzik\u00e1ln\u00ed konstanty\u201d &#8211; p\u0159\u00edrodn\u00ed z\u00e1kony? Nap\u0159\u00edklad rychlost sv\u011btla. Rychlost sv\u011btla je pova\u017eov\u00e1na za konstantn\u00ed &#8211; ale ona nen\u00ed konstantn\u00ed, nem\u011bnn\u00e1. Docela podstatn\u011b se m\u011bn\u00ed. Od roku 1928 do roku 1945 se rychlost sv\u011btla sn\u00ed\u017eila a\u017e o 20 km\/sec, pak se op\u011bt za\u010dala zvy\u0161ovat. V roce 1972 pak byla rychlost sv\u011btla rad\u011bji ur\u010dena definic\u00ed a metr byl redefinov\u00e1n pomoc\u00ed vibrace a nikoli rychlosti sv\u011btla.<\/p>\n<p>M\u011bn\u00ed se ale nap\u0159. i gravita\u010dn\u00ed konstanta &#8211; p\u0159ed deseti lety byla jej\u00ed hodnota 6,61, dnes je to 6,72.<br \/>\nOdborn\u00edci metrologick\u00fdch \u00fastav\u016f odchylky p\u0159ipisuj\u00ed chyb\u00e1m p\u0159i m\u011b\u0159en\u00ed. Star\u00e1 m\u011b\u0159en\u00ed jsou opom\u00edjena a ignorov\u00e1na, jakmile jsou zn\u00e1my v\u00fdsledky nov\u00fdch m\u011b\u0159en\u00ed. Hovo\u0159il jsem na toto t\u00e9ma s \u0159editelem metrologick\u00e9ho institutu v Teddingtonu. Nedok\u00e1zal vysv\u011btlit, pro\u010d se rychlost sv\u011btla m\u011bn\u00ed. Zeptal jsem se: V\u00fdsledky jsou tedy upravov\u00e1ny tak, jak se p\u0159edpokl\u00e1d\u00e1, \u017ee by m\u011bly vych\u00e1zet? On by to pr\u00fd nenazval tak jednozna\u010dn\u011b&#8230; a pr\u00e1v\u011b p\u0159i na\u0161em rozhovoru dostal na st\u016fl \u201cPosledn\u00ed hodnoty fyzik\u00e1ln\u00edch konstant\u201d&#8230;<\/p>\n<p>Domn\u00edv\u00e1m se, \u017ee \u201ckonstanty\u201d se chaoticky m\u011bn\u00ed a mo\u017en\u00e1 by se jejich hodnoty m\u011bly publikovat pravideln\u011b, jako burzovn\u00ed zpravodajstv\u00ed.<\/p>\n<p>R\u00e1d bych se je\u0161t\u011b zm\u00ednil o experimentech s lokalizac\u00ed mysli. Byli jsme vychov\u00e1ni s utkv\u011blou p\u0159edstavou, \u017ee mysl je um\u00edst\u011bna v na\u0161\u00ed hlav\u011b. To je teorie, kter\u00e9 se v\u011b\u0159\u00ed jen v na\u0161\u00ed z\u00e1padn\u00ed kultu\u0159e a jen mezi vzd\u011blan\u00fdmi lidmi a jen posledn\u00edch 300 let. Ostatn\u00ed lid\u00e9 v\u017edy v\u011b\u0159ili, \u017ee mysl a psychika nen\u00ed omezena t\u011blem.<\/p>\n<p>Podle konven\u010dn\u00edho v\u011bdeck\u00e9ho n\u00e1zoru, kdy\u017e mne vid\u00edte, jak tu stoj\u00edm, sv\u011btlo odra\u017een\u00e9 od m\u00e9 postavy proud\u00ed elektromagnetick\u00fdm polem a vykresluje m\u016fj obraz na s\u00edtnici va\u0161ich o\u010d\u00ed. P\u0159es zrakov\u00fd nerv pak dr\u00e1\u017ed\u00ed dal\u0161\u00ed oblasti ve zrakov\u00e9m mozkov\u00e9m centru. V\u0161echny tyto zm\u011bny se da\u0159\u00ed fyziologicky m\u011b\u0159it. Potud je v\u0161e v po\u0159\u00e1dku. Ale pak se m\u016fj obraz jaksi z\u00e1hadn\u011b objev\u00ed ve va\u0161em mozku.<br \/>\nJ\u00e1 se domn\u00edv\u00e1m, a navrhuji koncepci, kter\u00e1 je tak jednoduch\u00e1, a\u017e je nesm\u00edrn\u011b obt\u00ed\u017en\u00e9 ji pochopit, jako pracovn\u00ed hypot\u00e9zu, \u017ee va\u0161e p\u0159edstava o mn\u011b je produkov\u00e1na (tedy ne jen interpretov\u00e1na) i va\u0161\u00ed mysl\u00ed a jako ment\u00e1ln\u00ed projekce je um\u00edst\u011bna pr\u00e1v\u011b tam, kde ve skute\u010dnosti jsem &#8211; tady zde. Domn\u00edv\u00e1m se, \u017ee proces vid\u011bn\u00ed je dvousm\u011brn\u00fd a tak ho tak\u00e9 ch\u00e1pou primitivn\u00ed kultury, tibet\u0161t\u00ed sv\u011btci a jin\u00ed. Sv\u011btlo podle nich sm\u011b\u0159uje od objektu dovnit\u0159 subjektu, ale z\u00e1rove\u0148 jsou \u201cvize\u201d projektov\u00e1ny sm\u011brem ven, k pozorovan\u00e9mu objektu.<\/p>\n<p>Sv\u011bt je napln\u011bn na\u0161imi ment\u00e1ln\u00edmi p\u0159edstavami. V\u0161ude okolo n\u00e1s jsou na\u0161e mysli. Na\u0161e mysl se \u201cdot\u00fdk\u00e1\u201d toho, co vid\u00ed. Kdy\u017e se d\u00edv\u00e1me na vzd\u00e1lenou hv\u011bzdu, v jist\u00e9m smyslu se na\u0161e mysl t\u00e9 hv\u011bzdy \u201cdot\u00fdk\u00e1\u201d.<br \/>\nJestli\u017ee je tato hypot\u00e9za spr\u00e1vn\u00e1, pak ov\u0161em bude m\u00edt nedoz\u00edrn\u00e9 d\u016fsledky. Mo\u017en\u00e1 i zv\u00ed\u0159ata a hmyz d\u011blaj\u00ed stejn\u00e9 v\u011bci &#8211; cel\u00fd sv\u011bt je nacp\u00e1n ment\u00e1ln\u00edmi projekcemi. A mo\u017en\u00e1 i sly\u0161en\u00ed je t\u00e9\u017ee podstaty jako vid\u011bn\u00ed. Je-li tomu tak, jsou-li na\u0161e mysli v kontaktu s v\u011bcmi, na kter\u00e9 se d\u00edv\u00e1me, pak samoz\u0159ejm\u011b v\u0161e, co pozorujeme, tak\u00e9 sv\u00fdm pozorov\u00e1n\u00edm ovliv\u0148ujeme, m\u011bn\u00edme.<\/p>\n<p>Dovolte mi to \u0159\u00edci jinak: jestli\u017ee se na n\u011bkoho, t\u0159eba zezadu, d\u00edv\u00e1me a on nev\u00ed, jestli se na n\u011bho d\u00edv\u00e1me, m\u016f\u017eeme ho t\u00edm, \u017ee se na n\u011bho d\u00edv\u00e1me, ovlivnit? Existuje n\u011bjak\u00fd smysl, kter\u00fd mu prozrad\u00ed, \u017ee se na n\u011bho d\u00edv\u00e1me?<\/p>\n<p>Jestli\u017ee si polo\u017e\u00edme ot\u00e1zku takto, uv\u011bdom\u00edme si, \u017ee existuje dal\u0161\u00ed velmi roz\u0161\u00ed\u0159en\u00fd jev, se kter\u00fdm se prakticky ka\u017ed\u00fd z n\u00e1s setkal &#8211; toti\u017e \u017ee pozn\u00e1me, c\u00edt\u00edme, kdy\u017e se na n\u00e1s n\u011bkdo d\u00edv\u00e1 zezadu.<\/p>\n<p>Co o tom fenom\u00e9nu \u0159\u00edk\u00e1 v\u011bda? Nic. Velmi jednoduch\u00fd experiment (jedna osoba se druh\u00e9 d\u00edv\u00e1 na z\u00e1tylek a do jednoduch\u00e9ho protokolu zaznamen\u00e1v\u00e1 jej\u00ed reakce) by mohl objasnit, jestli tento fenom\u00e9n skute\u010dn\u011b existuje.<\/p>\n<p>Domn\u00edv\u00e1m se, \u017ee to je dal\u0161\u00ed p\u0159\u00edklad, jak by mohl b\u00fdt sv\u011bt \u201cv\u011bdy\u201d otev\u0159en pro \u0161irokou ve\u0159ejnost. Jsou to v\u0161echno experimenty, kter\u00e9, je-li motivov\u00e1n, by mohl prov\u00e1d\u011bt ka\u017ed\u00fd z n\u00e1s.<\/p>\n<p>Domn\u00edv\u00e1m se, \u017ee v\u011bda by takto mohla a m\u011bla b\u00fdt velmi rychle \u201cotev\u0159ena\u201d a \u017ee toho pak objev\u00edme spoustu nejen o sob\u011b sam\u00fdch a o sv\u011bt\u011b okolo n\u00e1s: v\u011bda by pak mohla b\u00fdt i docela p\u011bkn\u00e1 z\u00e1bava.<\/p>\n<p style=\"text-align: right;\"><em>Z audioz\u00e1znamu p\u0159elo\u017eil Vlastimil Marek<\/em><\/p>\n<p style=\"text-align: right;\"><em>Archiv KPUFO<\/em><\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"<p>P\u0159edn\u00e1\u0161ka Ruperta Sheldrakea na 13. mezin\u00e1rodn\u00ed konferenci transperson\u00e1ln\u00ed psychologie v Killarney, v Irsku<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":272,"comment_status":"closed","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[7,5,4],"tags":[42],"class_list":["post-813","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-nazory","category-souvislosti","category-teorie","tag-psychotronika"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.cestypsychotroniky.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/813","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.cestypsychotroniky.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.cestypsychotroniky.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.cestypsychotroniky.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.cestypsychotroniky.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=813"}],"version-history":[{"count":1,"href":"https:\/\/www.cestypsychotroniky.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/813\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":814,"href":"https:\/\/www.cestypsychotroniky.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/813\/revisions\/814"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.cestypsychotroniky.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media\/272"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.cestypsychotroniky.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=813"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.cestypsychotroniky.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=813"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.cestypsychotroniky.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=813"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}