{"id":815,"date":"2023-09-04T00:34:08","date_gmt":"2023-09-03T22:34:08","guid":{"rendered":"https:\/\/www.cestypsychotroniky.cz\/?p=815"},"modified":"2023-09-03T02:36:59","modified_gmt":"2023-09-03T00:36:59","slug":"stigmatizace-2","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.cestypsychotroniky.cz\/index.php\/2023\/09\/04\/stigmatizace-2\/","title":{"rendered":"Stigmatizace"},"content":{"rendered":"

Ji\u017e v dob\u00e1ch na\u0161ich prad\u011bd\u016f se \u010das od \u010dasu psalo o stigmatizovan\u00fdch osob\u00e1ch, a\u0165 u\u017e z dob minul\u00fdch (nap\u0159. Franti\u0161ek z Assisi<\/em>), nebo ze sou\u010dasnosti, v p\u0159\u00edpad\u011b, \u017ee se takov\u00e9 jevy vyskytly.<\/strong><\/p>\n

Takov\u00e9to p\u0159\u00edpady se pochopiteln\u011b t\u011b\u0161ily zvl\u00e1\u0161tn\u00edmu z\u00e1jmu. Jejich v\u00fdskyt byl v\u017edy doprov\u00e1zen v\u00e1\u0161niv\u00fdmi polemikami a v posledn\u00edch dvou stolet\u00edch tyto polemiky prob\u00edhaly v\u011bt\u0161inou v tisku. U\u010den\u00ed p\u00e1nov\u00e9 v\u0161eho druhu a zam\u011b\u0159en\u00ed, od teolog\u016f a\u017e po l\u00e9ka\u0159e, fyziky, biology a psychiatry, prokazovali tak neust\u00e1le znova svoji neschopnost tento jev uspokojiv\u011b vysv\u011btlit. A nejen stigmatizace, ale i dal\u0161\u00ed jevy, kter\u00e9 byly s takov\u00fdmito osobami zpravidla spojeny. Spektrum hypot\u00e9z bylo skute\u010dn\u011b \u0161irok\u00e9. Na jednom konci tohoto spektra se zpravidla vyskytuje hypot\u00e9za \u2013 milost Bo\u017e\u00ed, na druh\u00e9m pak hypot\u00e9za – hysterie. V\u00fdznam v\u0161ech takov\u00fdch hypot\u00e9z byl pak ur\u010den natolik „p\u0159esn\u011b“, \u017ee si o jejich pozn\u00e1vac\u00ed hodnot\u011b inteligentn\u00ed \u010dten\u00e1\u0159 ud\u011bl\u00e1 sv\u016fj n\u00e1zor jist\u011b s\u00e1m. P\u0159es z\u00e1plavu u\u010den\u00fdch pojm\u016f nevedly ji\u017e zm\u00edn\u011bn\u00e9 polemiky k pochopen\u00ed t\u011bchto jev\u016f, ba ani se k n\u011bmu nep\u0159ibl\u00ed\u017eily.<\/p>\n

U n\u00e1s se o stigmatizaci v posledn\u00edch skoro 50 letech nepsalo, nebo jen velmi m\u00e1lo. Pova\u017eujeme tedy za svou povinnost sezn\u00e1mit na\u0161e \u010dten\u00e1\u0159e s jevem stigmatizace, p\u0159\u00edpadn\u011b s jin\u00fdmi jevy, kter\u00e9 jsou s jevem stigmatizace \u010dasto spojen\u00e9. Stigmatizac\u00ed naz\u00fdv\u00e1me aktivn\u00ed pro\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed t\u011blesn\u00fdch \u00fatrap, kter\u00fdm byl podroben Je\u017e\u00ed\u0161 z Nazaretu p\u0159i cest\u011b na Kalv\u00e1rii a v dob\u011b, kdy byl p\u0159ibit na k\u0159\u00ed\u017e a\u017e do Jeho odchodu z tohoto sv\u011bta.<\/p>\n

Podstatou stigmatizace je tedy \u00fa\u010dast na Je\u017e\u00ed\u0161ov\u011b utrpen\u00ed a znovupro\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed fyzick\u00fdch bolest\u00ed na t\u011bch m\u00edstech t\u011bla, kde On je pro\u017e\u00edval. Tato utrpen\u00ed mohou b\u00fdt pouze \u010d\u00e1ste\u010dn\u00e1, nebo \u00fapln\u00e1. Bolesti jsou poci\u0165ov\u00e1ny pouze na n\u011bkter\u00fdch m\u00edstech (nap\u0159. na jedn\u00e9 noze, na rameni apod.), nebo na v\u0161ech m\u00edstech, na kter\u00fdch je poci\u0165oval Je\u017e\u00ed\u0161. Tak\u00e9 mohou b\u00fdt r\u016fzn\u00e9ho stupn\u011b, od m\u00edrn\u00e9 bolesti a\u017e po krv\u00e1cej\u00edc\u00ed r\u00e1ny. Tyto r\u00e1ny se vyskytuj\u00ed nej\u010dast\u011bji na m\u00edstech, kde Kristovo t\u011blo bylo prora\u017eeno h\u0159eby a kde bylo probodeno kop\u00edm. Mohou se v\u0161ak vyskytovat i na z\u00e1dech, kde byl Nazaretsk\u00fd zra\u0148ov\u00e1n d\u016ftkami, nebo na hlav\u011b, jako stopy po trnov\u00e9 korun\u011b a na dal\u0161\u00edch m\u00edstech.<\/p>\n

Stejn\u011b tak b\u00fdv\u00e1 r\u016fzn\u00e1 i doba, kdy se tyto t\u011blesn\u00e9 \u00fatrapy dostavuj\u00ed. N\u011bkte\u0159\u00ed stigmatizovan\u00ed krv\u00e1cej\u00ed z ran nep\u0159etr\u017eit\u011b, ale jen po relativn\u011b kr\u00e1tkou dobu, nap\u0159. n\u011bkolik m\u011bs\u00edc\u016f. Jin\u00ed jen v ur\u010dit\u00e9 dny, ale opakovan\u011b po dobu n\u011bkolika let. Jsou v\u0161ak mo\u017en\u00e9 nejr\u016fzn\u011bj\u0161\u00ed p\u0159\u00edpady.<\/p>\n

Tyto p\u0159\u00edpady maj\u00ed pak jednu spole\u010dnou vlastnost. R\u00e1ny toti\u017e nejsou nikdy posti\u017eeny z\u00e1n\u011btem nebo hnis\u00e1n\u00edm. Je tak\u00e9 zaj\u00edmav\u00e9, \u017ee doposud v\u017edy selhal pokus o jejich vyl\u00e9\u010den\u00ed.<\/p>\n

K jevu stigmatizace se \u010dasto v\u00e1\u017e\u00ed n\u011bkter\u00e9 dal\u0161\u00ed. U mnoha stigmatizovan\u00fdch se projevila \u00fapln\u00e1, nebo t\u00e9m\u011b\u0159 \u00fapln\u00e1 ztr\u00e1ta pot\u0159eby p\u0159ij\u00edmat j\u00eddlo a pit\u00ed, n\u011bkdy i fyzick\u00e1 nemo\u017enost p\u0159ij\u00edmat potravu. N\u011bkte\u0159\u00ed nepoci\u0165uj\u00ed pot\u0159ebu sp\u00e1nku. Jejich celkov\u00e1 sv\u011b\u017eest je v\u0161ak uchov\u00e1na. Bylo zaregistrov\u00e1no i n\u00e1padn\u00e9 z\u00e1\u0159en\u00ed, nebo tak\u00e9 p\u0159\u00edjemn\u00e1 v\u016fn\u011b, vych\u00e1zej\u00edc\u00ed z ran n\u011bkter\u00fdch stigmatizovan\u00fdch osob. Vyskytuje se i schopnost naz\u00edrat ud\u00e1losti, kter\u00e9 se odehr\u00e1ly v minulosti, nebo kter\u00e9 se teprve stanou a \u0159ada dal\u0161\u00edch schopnost\u00ed.<\/p>\n

Mezi stigmatizovan\u00fdmi se vyskytuj\u00ed mu\u017ei i \u017eeny, av\u0161ak \u017een je zdaleka nejv\u00edce. Mnoz\u00ed z nich si v\u00fdslovn\u011b p\u0159\u00e1li, aby jim bylo umo\u017en\u011bno n\u00e9st utrpen\u00ed Je\u017e\u00ed\u0161ovo na vlastn\u00edm t\u011ble, mnoz\u00ed dal\u0161\u00ed v\u0161ak takov\u00e9to p\u0159\u00e1n\u00ed nikdy nem\u011bli, alespo\u0148 ne v\u011bdom\u011b. Mezi stigmatizovan\u00fdmi se vyskytuj\u00ed lid\u00e9 nejr\u016fzn\u011bj\u0161\u00edho spole\u010densk\u00e9ho za\u0159azen\u00ed a povol\u00e1n\u00ed, av\u0161ak je mezi nimi velk\u00fd po\u010det \u0159eholn\u00edk\u016f a \u0159ehol-nic.<\/p>\n

Po\u010det stigmatizovan\u00fdch je relativn\u011b mal\u00fd. V\u011brohodn\u00e9 zpr\u00e1vy se dochovaly jen o n\u011bkolika stech takto obda\u0159en\u00fdch osob\u00e1ch. Je tak\u00e9 zaj\u00edmav\u00e9, \u017ee se jedn\u00e1 pouze o k\u0159es\u0165any \u0159\u00edmsko-katolick\u00e9ho zam\u011b\u0159en\u00ed. Z\u0159ejm\u011b to sv\u011bd\u010d\u00ed o tom, \u017ee jin\u00fd typ zbo\u017enosti k vyvol\u00e1n\u00ed tohoto jevu nevede.<\/p>\n

Prvn\u00ed spolehliv\u011b zaznamenan\u00fd p\u0159\u00edpad stigmatizace je u sv.Franti\u0161ka z Assisi<\/em> na po\u010d\u00e1tku 13.stolet\u00ed, od t\u00e9 doby neuplynulo ani jedin\u00e9 stolet\u00ed, kdy by se jev stigmatizace neopakoval. Pro ilustraci uv\u00e1d\u00edm vypr\u00e1v\u011bn\u00ed o stigmatizaci sv. Franti\u0161ka z Assisi tak, jak je popsal biskup Bonaventura: „V\u011brn\u00fd vpravd\u011b druh a sluha Krist\u016fv, Franti\u0161ek, dv\u011b l\u00e9ta p\u0159edt\u00edm, ne\u017eli do nebes se odebral, kdy\u017e s\u00e1m a s\u00e1m na vyv\u00fd\u0161en\u00e9m m\u00edst\u011b, je\u017e horou Alvernskou se naz\u00fdv\u00e1,“<\/em> zapo\u010dal \u010dty\u0159icetidenn\u00ed p\u016fst k \u00fact\u011b archand\u011bla Michaela, hojn\u011bji ne\u017e oby\u010dejn\u011b zaplaven sladkost\u00ed nebesk\u00e9ho rozj\u00edm\u00e1n\u00ed a rozp\u00e1len \u017ehoucn\u011bj\u0161\u00edm plamenem po s\u00eddlech nadp\u0159irozen\u00fdch, hojn\u011bji ne\u017e jindy poc\u00edtil dary nebesk\u00fdch omilostn\u011bn\u00ed. Kdy\u017e tedy serafinskou touhou po nebi schv\u00e1cen vzh\u016fru k Bohu posp\u00edchal a proniknut n\u011b\u017enost\u00ed spolutrpitelskou byl v Toho zm\u011bn\u011bn, jen\u017e z p\u0159\u00edli\u0161n\u00e9 l\u00e1sky r\u00e1\u010dil se d\u00e1ti uk\u0159i\u017eovati, kdys zr\u00e1na kolem sv\u00e1tku Pov\u00fd\u0161en\u00ed sv.K\u0159\u00ed\u017ee modle se na svahu hory, spat\u0159il jako podobu jednoho serafa, maj\u00edc\u00edho \u0161est jak z\u00e1\u0159iv\u00fdch tak i ohniv\u00fdch k\u0159\u00eddel, sestupovati s nebes. Ten dosp\u011bv vzduchem za letu nejrychlej\u0161\u00edho k m\u00edstu pobl\u00ed\u017e mu\u017ee Bo\u017e\u00edho, zjevil se mu nejen ok\u0159\u00eddlen\u00fd, ale i na k\u0159\u00ed\u017e p\u0159ibit\u00fd. M\u011bl toti\u017e ruce i nohy v rozp\u011bt\u00ed a na k\u0159\u00ed\u017e p\u0159ibit\u00e9. A mimo to k\u0159\u00eddla tak obdivuhodn\u011b upraven\u00e1, \u017ee dv\u011b nad hlavou se vzn\u00e1\u0161ela vzh\u016fru. Dv\u011b rozpjala se k letu a dv\u011b ostatn\u00ed, obj\u00edmaj\u00edce cel\u00e9 t\u011blo, zakr\u00fdvala je. Spat\u0159iv to Franti\u0161ek, nesm\u00edrn\u011b u\u017easl a radost sm\u00ed\u0161en\u00e1 s bolem projela mysl\u00ed jeho. Alespo\u0148 p\u0159i milostn\u00e9m pohledu na serafa, jen\u017e Franti\u0161kovi nejen nezvykle, ale i d\u016fv\u011brn\u011b se zjevil, poci\u0165oval tento jakousi nadm\u011brnou radost a d\u011bsn\u00e9 p\u0159ibit\u00ed na k\u0159\u00ed\u017e, je\u017e spat\u0159oval, protklo du\u0161i jeho me\u010dem spolutrpitelsk\u00e9 bolesti. Vyrozum\u011bl toti\u017e, pou\u010den byv vnitern\u011b od toho, jen\u017e zjevil se mu zjevn\u011b, \u017ee, a\u010d nedostate\u010dnost jeho utrpen\u00ed neodpov\u00edd\u00e1 nesmrtelnosti serafa, p\u0159ece pro toto zjeven\u00ed stalo se mu, aby jako p\u0159\u00edtel Krist\u016fv poznal, \u017ee nikoli mu\u010dednictv\u00edm t\u011bla, ale \u017e\u00e1rem mysle v\u0161ecek m\u00e1 b\u00fdti prom\u011bn\u011bn v naprostou podobu Je\u017e\u00ed\u0161e Krista“ N\u011bco podobn\u00e9ho se odehr\u00e1valo i na po\u010d\u00e1tku na\u0161eho stolet\u00ed. Jezuita P. Otto Pfulf popisuje tuto ud\u00e1lost takto:“ Kdy\u017e toti\u017e t\u0159icet dva roky star\u00fd kapuc\u00edn P.Pius, zn\u00e1m\u00fd v\u0161eobecn\u011b Ital\u016fm pod n\u00e1zvem Padre Pio, dne 29. z\u00e1\u0159\u00ed 1918 v St. Giovanni Rotondo u Fuggie v Ji\u017en\u00ed It\u00e1lii vykonal v ch\u00f3ru p\u0159edepsan\u00e9 \u0159\u00e1dov\u00e9 modlitby, pohrou\u017eil se p\u0159ed Velebnou sv\u00e1tost\u00ed v kl\u00e1\u0161tern\u00edm kostele v rozj\u00edm\u00e1n\u00ed o umu\u010den\u00ed P\u00e1n\u011b. A hle, sotva se tak stalo, upadl ve vizi, p\u0159\u00ed n\u00ed\u017e obdr\u017eel stigmata, tj. p\u011bt ran P\u00e1n\u011b. Potom denn\u011b byl nav\u0161t\u011bvov\u00e1n z\u00e1stupy lidu, sl\u00fdchal od \u010dasn\u00e9ho r\u00e1na a\u017e do poledne sv. zpov\u011b\u010f v\u011b\u0159\u00edc\u00edch a kone\u010dn\u011b m\u00edval zp\u00edvanou m\u0161i svatou. Mimo stigmata byl tento kn\u011bz obda\u0159en je\u0161t\u011b bilokac\u00ed, tj. schopnost\u00ed, \u017ee sou\u010dasn\u011b byl p\u0159\u00edtomen na dvou m\u00edstech. Nepo\u017e\u00edval t\u00e9m\u011b\u0159 ni\u010deho a kaj\u00edcn\u00edk\u016fm p\u0159ipom\u00ednal jejich nejtajn\u011bj\u0161\u00ed nebo ji\u017e d\u00e1vno zapomenut\u00e9 poklesky a h\u0159\u00edchy.<\/p>\n

B\u00fdvala-li jeho zpov\u011bdnice kaj\u00edcn\u00edky oble\u017eena tak, \u017ee v cel\u00e9m chr\u00e1m\u011b by ani jablko nepropadlo, povznesl se do v\u00fd\u0161e a kr\u00e1\u010del k olt\u00e1\u0159i vzduchem nad hlavami u\u017easl\u00fdch z\u00e1stup\u016f. Podobal se svat\u00e9mu Franti\u0161ku z Assisi. Byl huben\u00fd, \u0161t\u00edhl\u00fd, \u010dern\u00e9ho vousu i vlasu. V\u0161ichni naz\u00fdvali jej sv\u011btcem, vych\u00e1zela z n\u011bj p\u0159\u00edjemn\u00e1 v\u016fn\u011b, je\u017e napl\u0148ovala jeho celu a ozna\u010dovala cesty, kudy chodil. Uzdravoval nemocn\u00e9, zjevoval lidem jejich tajemstv\u00ed a p\u0159edv\u00eddal v\u011bci budouc\u00ed. Pozd\u011bji se kapuc\u00edn P. Pius podrobil ochotn\u011b v\u016fli c\u00edrkevn\u00edch p\u0159edstaven\u00fdch a aby lidu u\u0161el, odebral se na jejich pokyn do nezn\u00e1m\u00e9ho kl\u00e1\u0161tera sv\u00e9ho \u0159\u00e1du, kde se p\u0159ed o\u010dima sv\u011bta se svou stigmatizac\u00ed skryl. Posledn\u00ed slavn\u00fd p\u0159\u00edpad stigmatizace se odehr\u00e1l v bavorsk\u00e9 vesni\u010dce Konnersreuthu, nedaleko \u010deskoslovensk\u00fdch hranic, po roce 1925. Tento p\u0159\u00edpad byl ve sv\u00e9 dob\u011b pe\u010dliv\u011b zkoum\u00e1n odborn\u00edky nejr\u016fzn\u011bj\u0161\u00edho zam\u011b\u0159en\u00ed a existuje o n\u011bm dostatek spolehliv\u00fdch informac\u00ed. Budeme se j\u00edm tedy zab\u00fdvat pon\u011bkud podrobn\u011bji. Koncem dvac\u00e1t\u00fdch let p\u0159ij\u00ed\u017ed\u011blo do kdysi tich\u00e9 vesnice Konnersreuthu tis\u00edce poutn\u00edk\u016f v nad\u011bji, \u017ee uvid\u00ed prostou d\u00edvku Terezii Neumannovou, o kter\u00e9 se \u0161\u00ed\u0159ily i dnes, t\u011b\u017eko uv\u011b\u0159iteln\u00e9 zv\u011bsti. \u017de tato d\u00edvka byla obda\u0159ena stigmaty, to byla jen jedna z nich. Jak k tomu do\u0161lo?<\/p>\n

Terezie se narodila na B\u00edlou sobotu 9. dubna 1898. Nav\u0161t\u011bvovala jednot\u0159\u00eddn\u00ed \u0161kolu v Konnersreuthu a ni\u010d\u00edm ve \u0161kole ani mimo ni nevynikala. Jej\u00ed otec m\u011bl m\u00edstn\u00ed krej\u010dovskou \u017eivnost a spolu s matkou obhospoda\u0159oval nevelk\u00e9 hospod\u00e1\u0159stv\u00ed, jak bylo b\u011b\u017en\u011b zvykem.<\/p>\n

Terezie byla nejstar\u0161\u00ed z 10 d\u011bt\u00ed a jako takov\u00e1 musela ve 14 letech nastoupit k sousedovi do slu\u017eby. Po odchodu majitele statku do v\u00e1lky musela na statku vykon\u00e1vat i velmi t\u011b\u017ekou pr\u00e1ci, v\u010detn\u011b or\u00e1n\u00ed a no\u0161en\u00ed t\u011b\u017ek\u00fdch pytl\u016f. Ke konci v\u00e1lky roku 1918 vypukl na statku po\u017e\u00e1r. Terezie musela asi p\u016fl druh\u00e9 hodiny pod\u00e1vat kbel\u00edky s vodou, stoj\u00edc p\u0159i tom na \u017eidli bez op\u011bradla. V tom p\u0159i sh\u00fdbnut\u00ed se pro nov\u00fd kbel\u00edk ji p\u00edchlo v „k\u0159\u00ed\u017ei“, tak\u017ee se ji\u017e nemohla sehnout. Je\u0161t\u011b n\u011bjak\u00fd \u010das obt\u00ed\u017en\u011b chodila, a\u017e j\u00ed lev\u00e1 noha vypov\u011bd\u011bla slu\u017ebu a Terezie musela ulehnout. Kdy\u017e dom\u00e1c\u00ed prost\u0159edky nepom\u00e1haly, byla p\u0159evezena do nemocnice ve Waldsassenu: av\u0161ak ani tam p\u0159i nejlep\u0161\u00ed p\u00e9\u010di se jej\u00ed stav nezlep\u0161il, tak\u017ee po sedmi t\u00fddnech ji p\u0159ivezli nazp\u011bt. Ulehla nadobro. Terezie cht\u011bla po v\u00e1lce vstoupit do \u0159ehole a St\u00e1t se mision\u00e1\u0159kou. Na to te\u010f nemohlo b\u00fdt ani pomy\u0161len\u00ed. Ponen\u00e1hlu ochrnula polovina jej\u00edho t\u011bla. Ke v\u0161emu j\u00ed za\u010dal od \u0159\u00edjna 1918 sl\u00e1bnout i zrak, a\u017e v b\u0159eznu 1919 \u00fapln\u011b oslepla, tak\u017ee nebyla schopna rozli\u0161it, jestli je den, nebo noc. Jej\u00ed utrpen\u00ed se neust\u00e1le stup\u0148ovalo. O v\u00e1noc\u00edch 1922 ochrnul polykac\u00ed sval, od t\u00e9 doby mohla po\u017e\u00edvat jen tekutou stravu. K tomu ke v\u0161emu i na\u010das ohluchla pro v\u0159edy v u\u0161\u00edch. P\u0159ij\u00edm\u00e1n\u00ed tekutin se po\u010d\u00e1tkem roku 1923 omezilo na 1 a\u017e 2 l\u017e\u00edce denn\u011b. \u010ctrn\u00e1ct dn\u00ed p\u0159ed B\u00edlou sobotou roku 1925 nemohla spolknout ani kapku vody a od v\u00e1noc roku 1926 p\u0159ijala po p\u0159ij\u00edm\u00e1n\u00ed nepatrn\u00e9 \u010d\u00e1ste\u010dky hostie jen asi 6-8 kapek vody. Od z\u00e1\u0159\u00ed roku 1927 pak v\u016fbec nejedla ani nepila, p\u0159ij\u00edmala pouze hostii.<\/p>\n

Kdysi kr\u00e1tce p\u0159ed odjezdem do v\u00e1lky koupil otec d\u011btem n\u011bkolik svat\u00fdch obr\u00e1zk\u016f. Terezii se okam\u017eit\u011b zal\u00edb\u00ed obr\u00e1zek Terezi\u010dky od Je\u017e\u00ed\u0161ka, \u0159eholnice karmelitsk\u00e9ho \u0159\u00e1du z Lisieux a za\u010dala se o ni zaj\u00edmat. Nyn\u00ed u\u017e \u00fapln\u011b slep\u00e1 nech\u00e1v\u00e1 si p\u0159ed\u010d\u00edtat slavn\u00fd spis Terezi\u010dky z Lisieux, ve kter\u00e9m popisuje sv\u016fj \u017eivot a cestu „duchovn\u00edho d\u011btstv\u00ed“, po kter\u00e9 do\u0161la za n\u011bkolik let vysok\u00e9ho stupn\u011b dokonalosti a \u00facty.<\/p>\n

Terezie nad\u0161en\u011b naslouch\u00e1 p\u0159ed\u010d\u00edt\u00e1n\u00ed „D\u011bjin du\u0161e“ a no\u0159\u00ed se do kr\u00e1sy cesty „duchovn\u00edho d\u011btstv\u00ed“, \u00fapln\u00e9ho a pokorn\u00e9ho odevzd\u00e1n\u00ed se do v\u016fle Bo\u017e\u00ed.<\/p>\n

Dne 29.4.1923 prohl\u00e1sil pape\u017e Pius XI. v p\u0159epln\u011bn\u00e9 bazilice sv. Petra v \u0158\u00edm\u011b karmelitku z Lisieux, Terezii od Je\u017e\u00ed\u0161ka, za blahoslavenou. A pr\u00e1v\u011b v t\u00fd\u017e den se Terezii Neumannov\u00e9 poprv\u00e9 ulevilo. Poslechn\u011bme si, jak o tom sama vypr\u00e1v\u00ed: Otec cht\u011bl kv\u016fli mn\u011b 29. dubna nakr\u00e1tko odcestovat a lou\u010dil se se mnou u postele. Bd\u011bla jsem, ale proto\u017ee jsem byla slep\u00e1, nikoho jsem nevid\u011bla. Asi za p\u016fl hodiny, zat\u00edmco odch\u00e1zel k Mitterteichu, otev\u0159ela jsem pojednou o\u010di. Vid\u011bla jsem sv\u00e9 ruce i b\u00edl\u00fd no\u010dn\u00ed kab\u00e1tek. Prot\u00edrala jsem si o\u010di a rozhl\u00ed\u017eela se. Uvid\u011bla jsem zase sv\u00e9 obrazy svat\u00fdch na st\u011bn\u011b. V tom vstoupila do pokoje n\u011bjak\u00e1 d\u00edvka. Zeptala jsem se j\u00ed: „Kdo jsi?“ A z jej\u00ed odpov\u011bdi jsem poznala, \u017ee je to m\u00e1 sestra Zenzi. Za \u010dty\u0159i roky, co jsem byla slep\u00e1, vyrostla ve statn\u00e9 d\u011bv\u010de a tak jsem ji nepozn\u00e1vala. Sestra roz\u010dilen\u011b zavolala matku, kterou jsem s radost\u00ed mohla uv\u00edtat slovy: „Matko, j\u00e1 vid\u00edm!“ Matka mi necht\u011bla v\u011b\u0159it. Do t\u0159esouc\u00edch se rukou vzala kv\u011btin\u00e1\u010d a j\u00e1 jsem hned s\u00e1hla po kv\u011btin\u00e1ch. V\u0161ichni byli neoby\u010dejn\u011b p\u0159ekvapeni. Ve\u010der se vr\u00e1til otec, naz\u00edt\u0159\u00ed p\u0159ijel l\u00e9ka\u0159, dr. Seidl. Jak\u00fd \u00fadiv! „Jak se to jen stalo?“ A matka odpov\u011bd\u011bla: „V\u010dera byla prohl\u00e1\u0161ena Terezi\u010dka za blahoslavenou a tak si mysl\u00edme, \u017ee ona j\u00ed pomohla.““<\/p>\n

Terezie byla vysvobozena z noci slepoty, kter\u00e1 ji obest\u00edrala po \u010dty\u0159i roky. Ale z\u016fstala st\u00e1le upout\u00e1na na l\u016f\u017eko. \u010ctrn\u00e1ct dn\u00ed p\u0159ed svato\u0159e\u010den\u00edm blahoslaven\u00e9 Terezi\u010dky od Je\u017e\u00ed\u0161ka se Terezie Neumannov\u00e1 dostala do velk\u00e9ho nebezpe\u010d\u00ed, \u017ee j\u00ed bude muset b\u00fdt amputov\u00e1na lev\u00e1 noha, ustavi\u010dn\u011b hnisaj\u00edc\u00ed r\u00e1na se necht\u011bla zahojit, co\u017e neoby\u010dejn\u011b zneklidnilo Tereziinu matku. Terezie se za\u010dala kv\u016fli sv\u00e9 matce vroucn\u011b modlit ke sv\u00e9 ochr\u00e1nkyni. A hle! Za n\u011bkolik minut bolesti p\u0159est\u00e1vaj\u00ed, obvaz byl odstran\u011bn a k \u00fadivu v\u0161ech je cel\u00e1 r\u00e1na zacelena a pota\u017eena jemnou sv\u011b\u017e\u00ed poko\u017ekou.<\/p>\n

V t\u00e9 dob\u011b ji\u017e le\u017eela sedm\u00fd rok. Nade\u0161la ned\u011ble 17. kv\u011btna 1925. Ve svatopetrsk\u00e9 arcibazilice prohl\u00e1sil pape\u017e Pius XI. blahoslavenou Terezi\u010dku za svatou. T\u00e9ho\u017e dne odpoledne ve dv\u011b hodiny byla v m\u00edstn\u00edm farn\u00edm kostele m\u00e1jov\u00e1 pobo\u017enost. Rodi\u010de Terezie Neumannov\u00e9 z\u016fstali odpoledne doma. Terezie se modlila radostn\u00fd r\u016f\u017eenec. P\u0159i druh\u00e9m tajemstv\u00ed uz\u0159ela pojednou zvl\u00e1\u0161tn\u00ed sv\u011btlo, kr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed, jak \u0159ekla pozd\u011bji, „ne\u017e sv\u011btlo elektrick\u00e9 i slune\u010dn\u00ed\u201c. Leknut\u00edm vyk\u0159ikla, a\u017e p\u0159isp\u011bchali rodi\u010de. \u017d\u00e1dala je, aby zavolali far\u00e1\u0159e. Zastihl ji up\u0159en\u011b hled\u00edc\u00ed na n\u011bjak\u00fd p\u0159edm\u011bt, po n\u011bm\u017e vztahovala ruce. Jej\u00ed obli\u010dej z\u00e1\u0159il radost\u00ed, k\u00fdvala hlavou, na\u010de\u017e jakoby v nejv\u011bt\u0161\u00ed \u00fact\u011b se sklonila. Pojednou se za\u010dala v posteli protahovat a k \u00fa\u017easu v\u0161ech se posadila. Pak ulehla, jej\u00ed obli\u010dej v\u0161ak pr\u00fd je\u0161t\u011b chv\u00edli z\u00e1\u0159il bla\u017eenost\u00ed. Na ot\u00e1zku far\u00e1\u0159ovu: „Co je?“ pravila rozhodn\u011b:“J\u00e1 se mohu posadit. A mohu tak\u00e9 chodit.“ Po chv\u00edli si p\u0159ehodila sukni a povstala. U\u010dinila asi sedm krok\u016f po t\u00e9m\u011b\u0159 sedmi letech.<\/p>\n

Po odchodu ostatn\u00edch vypravovala far\u00e1\u0159i, \u017ee se j\u00ed uk\u00e1zalo op\u011bt ono zvl\u00e1\u0161tn\u00ed sv\u011btlo a sly\u0161ela mil\u00fd hlas, ani\u017e koho vid\u011bla: „R\u00e9zi, chce\u0161 se uzdravit?“ Odpov\u011bd\u011bla jsem: „Mn\u011b je v\u0161e stejn\u00e9, a\u0165 jsem zdrav\u00e1, nebo nemocn\u00e1, \u017e\u00edt, nebo zem\u0159\u00edt, P\u00e1n B\u016fh tomu nejl\u00e9pe rozum\u00ed.“ Hlas se mne d\u00e1le t\u00e1zal, zdali bych nem\u011bla radost, kdyby se mi uleh\u010dilo a mohla se posadit a chodit. \u0158ekla jsem, \u017ee m\u00e1m radost ze v\u0161eho, co p\u0159ich\u00e1z\u00ed od Boha. A tu mne ten hlas vyzval, abych se posadila a \u0159ekl, \u017ee mohu chodit. Hlas je\u0161t\u011b \u0159ekl, \u017ee budu mnoho trp\u011bt, abych se v\u0161ak neb\u00e1la. „J\u00e1 jsem ti dosud pom\u00e1hala a budu ti pom\u00e1hat nad\u00e1le.“<\/p>\n

V den v\u00fdro\u010d\u00ed smrti svat\u00e9 Terezi\u010dky 30. z\u00e1\u0159\u00ed 1925, asi v p\u016fl jedn\u00e9 v noci, uvid\u011bla Terezie Neumannov\u00e1 zn\u00e1m\u00e9 sv\u011btlo a l\u00edbezn\u00fd hlas j\u00ed oznamoval, \u017ee nyn\u00ed m\u016f\u017ee chodit bez ve\u0161ker\u00e9 pomoci, p\u0159edpov\u011bd\u011bl j\u00ed utrpen\u00ed je\u0161t\u011b v\u011bt\u0161\u00ed a povzbuzoval ji k d\u016fv\u011b\u0159e v Boha.<\/p>\n

Terezie Neumannov\u00e1 proch\u00e1zela t\u011blesn\u00fdm utrpen\u00edm v\u0161eho druhu. 19. listopadu 1926 se pro t\u011b\u017ek\u00e9 zahlen\u011bn\u00ed plic a srde\u010dn\u00ed slabost ocitla v kritick\u00e9m stavu, tak\u017ee r\u00e1no byla zaopat\u0159ena kn\u011bzem. B\u011bhem dopoledne p\u0159i ext\u00e1zi v\u0161ak za\u010dala krv\u00e1cet z osmi ran na hlav\u011b a tento jev se od t\u00e9 doby opakoval ka\u017ed\u00fd p\u00e1tek. Tent\u00fd\u017e den tak\u00e9 pro\u017e\u00edvala extatick\u00e9 vid\u011bn\u00ed, p\u0159i n\u011bm\u017e du\u0161evn\u011b prod\u011bl\u00e1vala utrpen\u00ed P\u00e1n\u011b od hory Olivetsk\u00e9 a\u017e na Kalv\u00e1rii. Toto vid\u011bn\u00ed bylo doprov\u00e1zeno pravideln\u011b krv\u00e1cen\u00edm z ran na rukou, na nohou a v boku. N\u00e1sleduj\u00edc\u00edho dne tyto r\u00e1ny op\u011bt uschly a objevily se a\u017e n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed p\u00e1tek.<\/p>\n

Terezie Neumannov\u00e1 proch\u00e1zela \u010dty\u0159mi stavy:<\/p>\n

1. Oby\u010dejn\u00fd, neboli p\u0159irozen\u00fd stav, jako ka\u017ed\u00fd jin\u00fd \u010dlov\u011bk. V tomto stavu v\u0161ak neb\u00fdvala v p\u00e1tek.<\/p>\n

2. Stav vid\u011bn\u00ed, kter\u00fd je op\u011bt dvoj\u00edho druhu:<\/p>\n

a\/ stav historick\u00e9ho z\u0159en\u00ed, kdy vid\u00ed r\u016fzn\u00e9 ud\u00e1losti, kter\u00e9 se odehr\u00e1ly v minulosti: ze \u010dtvrtka na p\u00e1tek nap\u0159. pro\u017e\u00edv\u00e1 ud\u00e1losti z doby Je\u017e\u00ed\u0161e Nazaretsk\u00e9ho a doprov\u00e1z\u00ed jej na jeho cest\u011b,<\/p>\n

b\/ stav obrazn\u00e9ho z\u0159en\u00ed, jako nap\u0159. bezprost\u0159edn\u011b p\u0159ed sv. p\u0159ij\u00edm\u00e1n\u00edm, kdy nevid\u00ed hostii ani kn\u011bze, n\u00fdbr\u017e zmrtv\u00fdchvstal\u00e9ho Spasitele.<\/p>\n

3. Stav d\u011btsk\u00e9ho vn\u00edm\u00e1n\u00ed, dostavuj\u00edc\u00ed se bezprost\u0159edn\u011b po stavu vid\u011bn\u00ed, kdy p\u0159est\u00e1v\u00e1 hled\u011bt na obraz a co vid\u00ed, \u017eiv\u011b pro\u017e\u00edv\u00e1.<\/p>\n

4. Povznesen\u00fd stav klidu.<\/p>\n

Jednou se Terezie Neumannov\u00e9 zeptal dr. Karel Ka\u0161par, biskup kr\u00e1lov\u00e9hradeck\u00fd: „R\u00e9zi, u n\u00e1s byla sv\u011btice, blahoslaven\u00e1 Ane\u017eka \u010cesk\u00e1“ Vpadla mu do \u0159e\u010di: „Ano, ta Spasitele milovala.“ Biskup podotkl, \u017ee se neda\u0159\u00ed nal\u00e9zt jej\u00ed hrob. Na to odpov\u011bd\u011bla: „V\u0161ak se nalezne, pozd\u011bji, a\u017e p\u0159ijde \u010das. Nalezne se spis, a tam je v\u0161e naps\u00e1no, ale ty se toho nedo\u010dk\u00e1\u0161.“ To se stalo v l\u00e9t\u011b roku 1929. Polo\u017eil j\u00ed takt\u00e9\u017e ot\u00e1zku, kde se nach\u00e1z\u00ed hrob svat\u00e9ho Cyrila. \u0158ekl j\u00ed, \u017ee se v\u00ed, \u017ee byl pochov\u00e1n v kostele u svat\u00e9ho Klementa v \u0158\u00edm\u011b. Terezie mu vpadla do \u0159e\u010di a \u0159ekla: „Ten zem\u0159el svatou smrt\u00ed. Hrob je dosti snadno k nalezen\u00ed. Jde se prost\u0159edn\u00ed chodbou – mysl\u00ed t\u00edm hlavn\u00ed chr\u00e1movou lo\u010f – v kostele v\u00edc nalevo.“ Biskup se j\u00ed ot\u00e1zal: „Na stran\u011b epi\u0161toln\u00ed?“ (M\u011bl na z\u0159eteli stranu od hlavn\u00edho olt\u00e1\u0159e.) Terezie dala na srozum\u011bnou, \u017ee nikoliv. Biskup se ot\u00e1zal: „Na stran\u011b evangeln\u00ed?“ Terezie k\u00fdvla na znamen\u00ed souhlasu. A pokra\u010dovala: „Je dosti hluboko v zemi a je to dosti rozpadl\u00e9. Ne p\u0159\u00edmo v chodb\u011b, n\u00fdbr\u017e v\u00edce vedle. V\u00edce na stran\u011b evangeln\u00ed, v\u00edce vzadu ke dve\u0159\u00edm. „Jak u\u017e jsem \u0159ekl, Terezie Neumannov\u00e1 vid\u011bla Je\u017e\u00ed\u0161ovu cestu na Kalv\u00e1rii jasn\u011b p\u0159ed sebou, pro\u017e\u00edvaj\u00edc v\u0161echny f\u00e1ze jeho cesty, trp\u011bla ka\u017ed\u00fd t\u00fdden nesm\u00edme bolesti. To, co vid\u011bla, pro\u017e\u00edvala p\u0159\u00edmo na sv\u00e9m t\u011ble. Krom\u011b ud\u00e1lost\u00ed, kter\u00e9 se vztahuj\u00ed k posledn\u00ed cest\u011b Je\u017e\u00ed\u0161e Nazaretsk\u00e9ho, bylo j\u00ed d\u00e1no vid\u011bt i ud\u00e1losti jin\u00e9, zvl\u00e1\u0161t\u011b ty, kter\u00e9 se vztahuj\u00ed k osudu jeho n\u00e1sledovn\u00edk\u016f a po\u010d\u00e1tku k\u0159es\u0165anstv\u00ed v\u016fbec. Na z\u00e1v\u011br tohoto odstavce uvedu jednu zaj\u00edmavou p\u0159\u00edhodu, o kter\u00e9 se t\u00e9m\u011b\u0159 nikde nep\u00ed\u0161e, ani v souvislosti s vid\u011bn\u00edmi Terezie Neumannov\u00e9.<\/p>\n

Na sv\u00e1tek svat\u00e9ho Jana Evangelisty, kter\u00fd byl mnoho na cest\u00e1ch, vid\u011bla, jak tento apo\u0161tol ve v\u011bku asi 52 let cht\u011bl ve Smyrn\u011b z\u00edskat pro k\u0159es\u0165anstv\u00ed pohansk\u00e9ho vrchn\u00edho kn\u011bze. Zd\u00e1 se, \u017ee se dohodli.<\/p>\n

Podle slov Je\u017e\u00ed\u0161ov\u00fdch: „Budou-li p\u00edt n\u011bco jedovat\u00e9ho, neu\u0161kod\u00ed jim, „m\u011bla b\u00fdti u\u010din\u011bna zkou\u0161ka. P\u0159ivedli k smrti odsouzen\u00e9, dali jim p\u00edt a oni zem\u0159eli. Tent\u00fd\u017e poh\u00e1r pak podali Janovi. Kdy\u017e Terezie vid\u011bla tyto ud\u00e1losti, br\u00e1nila Janovi, volaj\u00edc na\u0148 slova: „Nepij, nepij!“ Jan pil a neu\u0161kodilo mu to. Kn\u011bz volal: „\u00d3, kouzelnictv\u00ed!“ Jan \u0161el k ob\u011bma mrtv\u00fdm, modlil se nad nimi – snad i ud\u011blal k\u0159\u00ed\u017e – a vzk\u0159\u00edsil je. Lid\u00e9 na\u0148 u\u017easle volali. Pohansk\u00fd kn\u011bz, kter\u00e9mu \u0161el Jan po n\u011bkolika schodech naproti, odhodil sv\u00e9 roucho (Terezie Neumannov\u00e1 p\u0159esn\u011b popsala, jak vypadalo) a stal se k\u0159es\u0165anem.<\/p>\n

Slovo na z\u00e1v\u011br:<\/strong><\/p>\n

V \u00favodu tohoto \u010dl\u00e1nku jsem ji\u017e nazna\u010dil, \u017ee existuje velice \u0161irok\u00e9 spektrum n\u00e1zor\u016f, kter\u00e9 se sna\u017e\u00ed vysv\u011btlit jev stigmatizace a ostatn\u00ed jevy, zpravidla s n\u00edm spojen\u00e9. T\u0159i nej\u010dast\u011bji se vyskytuj\u00edc\u00ed „vysv\u011btlen\u00ed“ v souvislosti se stigmatizac\u00ed jsou: podvod, hysterie, v\u016fle Bo\u017e\u00ed. Prvn\u00ed dv\u011b jsou typick\u00e9 pro modern\u00ed ch\u00e1p\u00e1n\u00ed skute\u010dnosti, t\u00edm sp\u00ed\u0161e, \u017ee l\u00e9ka\u0159i v\u011bd\u00ed, \u017ee hysteri\u00ed posti\u017een\u00ed pacienti si intenz\u00edvn\u00ed p\u0159edstavou dok\u00e1\u017e\u00ed nap\u0159\u00edklad vyvolat takov\u00e9 pop\u00e1leniny, jakoby skute\u010dn\u011b p\u0159i\u0161li do styku se \u017ehav\u00fdm t\u011blesem, apod. T\u0159et\u00ed „vysv\u011btlen\u00ed“ nem\u00e1 \u017e\u00e1dnou pozn\u00e1vac\u00ed hodnotu, tj. nic nevysv\u011btluje. Hloub\u011bji vzato, v\u0161e, co existuje, m\u016f\u017eeme pochopit jako byt\u00ed z v\u016fle Bo\u017e\u00ed. To n\u00e1m v\u0161ak nic dal\u0161\u00edho ne\u0159\u00edk\u00e1. Domn\u00edv\u00e1m se v\u0161ak, \u017ee jist\u00e9 jsou zde alespo\u0148 dv\u011b v\u011bci:<\/p>\n

1\/ Jev stigmatizace poukazuje k daleko hlub\u0161\u00ed souvislosti mezi t\u00edm, co se neobratn\u011b naz\u00fdv\u00e1 t\u011blesn\u00e1 a psychick\u00e1 slo\u017eka \u010dlov\u011bka.<\/p>\n

2\/ P\u0159edpokladem jeho vyvol\u00e1n\u00ed je ur\u010dit\u00e9 zam\u011b\u0159ov\u00e1n\u00ed pozornosti stigmatizovan\u00e9ho.<\/p>\n

V modern\u00ed dob\u011b se \u010dasto vyskytovaly snahy dok\u00e1zat, \u017ee n\u011bco takov\u00e9ho, jako stigmatizace, nen\u00ed mo\u017en\u00e9 a \u017ee se tedy jedn\u00e1 o podvod.<\/p>\n

Tento n\u00e1zor byl pod p\u00f3rov\u00e1n \u0159adou p\u0159\u00edpad\u016f, kter\u00e9 byly jako podvod skute\u010dn\u011b odhaleny. Snahou takto sm\u00fd\u0161lej\u00edc\u00edch bylo dok\u00e1zat, \u017ee v\u0161ichni stigmatizovan\u00ed jsou vlastn\u011b podvodn\u00edci, tou\u017e\u00edc\u00ed po obdivu. P\u0159ipustit opak by toti\u017e znamenalo, zvl\u00e1\u0161t\u011b v minulosti, dostat se do rozporu se skryt\u00fdmi p\u0159edpoklady, na nich\u017e byla vystav\u011bna budova novov\u011bk\u00e9 v\u011bdy.<\/p>\n

P\u0159edstavitel\u00e9 v\u011bdy dlouho, p\u0159edlouho sami sob\u011b i ostatn\u00ed ve\u0159ejnosti sugerovali, \u017ee klasick\u00fd v\u011bdeck\u00fd p\u0159\u00edstup ke skute\u010dnosti je naprosto nestrann\u00fd a nen\u00ed tedy zalo\u017een na \u017e\u00e1dn\u00fdch p\u0159edem dan\u00fdch skryt\u00fdch p\u0159edpokladech.<\/p>\n

Takov\u00e9 probl\u00e9my, jako je nap\u0159\u00edklad stigmatizace, v\u017edy znovu a znovu upozor\u0148ovaly na to, \u017ee tomu tak nen\u00ed. Teprve v posledn\u00edch asi t\u0159iceti letech za\u010d\u00ednaj\u00ed tuto pravdu pomalu a jaksi neochotn\u011b ch\u00e1pat sami v\u011bdci. Pozvolna se ukazuje, \u017ee skute\u010dnost, tak, jak ji ch\u00e1pe novov\u011bk\u00e1 v\u011bda, je ur\u010ditou redukc\u00ed skute\u010dnosti, pro tento zp\u016fsob b\u00e1d\u00e1n\u00ed sice nutnou a nesm\u00edrn\u011b plodnou, ale p\u0159ece jen redukc\u00ed. Ur\u010dit\u00e1 \u010d\u00e1st skute\u010dnosti n\u00e1sledkem toho nutn\u011b z\u016fst\u00e1v\u00e1, stejn\u011b jakou ka\u017ed\u00e9 jin\u00e9 redukce, mimo jej\u00ed hranice. Neboli z\u016fst\u00e1v\u00e1 mimo skute\u010dnost, tak, jak ji p\u0159\u00edslu\u0161n\u00fd redukovan\u00fd pohled ch\u00e1pe. Historick\u00fd v\u00fdvoj pak nav\u00edc vedl k tomu, \u017ee otcov\u00e9 novov\u011bk\u00e9 v\u011bdy vyslovili sv\u016fj n\u00e1rok na pozn\u00e1n\u00ed skute\u010dnosti absolutn\u011b. Neboli postulovali, \u017ee v\u011bdeck\u00fd p\u0159\u00edstup ke skute\u010dnosti je schopen poznat skute\u010dnost celou. Do\u0161lo tak postupn\u011b ke ztoto\u017en\u011bn\u00ed skute\u010dnosti jako takov\u00e9 s onou redukc\u00ed, kter\u00e1 st\u00e1la u zrodu novov\u011bk\u00e9 v\u011bdy. Proto st\u00e1le je\u0161t\u011b m\u00e1 mnoho poctiv\u00fdch lid\u00ed sklon jevy, u kter\u00fdch existuje mal\u00e1 pravd\u011bpodobnost, \u017ee by je bylo mo\u017en\u00e9 n\u011bkdy pochopit v r\u00e1mci novov\u011bk\u00e9ho p\u0159\u00edstupu ke skute\u010dnosti, prohl\u00e1sit za neskute\u010dn\u00e9, neexistuj\u00edc\u00ed, nebo dokonce za podvod.<\/p>\n

Jist\u011b, v r\u00e1mci tohoto p\u0159\u00edstupu ke skute\u010dnosti takov\u00e9to jevy existovat nemohou a tak\u00e9 neexistuj\u00ed. V\u00fdchodisko z tohoto rozporu je mo\u017en\u00e9 naj\u00edt jedin\u011b tak, \u017ee pochop\u00edme, \u017ee v\u011bda, tak jak byla konstituov\u00e1na v novov\u011bku, zkoum\u00e1 skute\u010dnost ur\u010dit\u00fdm zp\u016fsobem redukovanou a nikoliv skute\u010dnost takovou, v n\u00ed\u017e o z\u00e1zraky nen\u00ed nikdy nouze.<\/p>\n

Tato redukce je zalo\u017eena na ur\u010dit\u00e9m zp\u016fsobu pro\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed skute\u010dnosti. Starov\u011bk nem\u011bl novov\u011bkou v\u011bdu nikoliv proto, \u017ee by nem\u011bl inteligentn\u00ed a vzd\u011blan\u00e9 lidi, ale proto, \u017ee jeho pro\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed skute\u010dnosti bylo jin\u00e9. Proto se v\u011bd\u011bn\u00ed starov\u011bk\u00fdch lid\u00ed t\u00fdkalo, p\u0159\u00edsn\u011b vzato, jin\u00e9 skute\u010dnosti, ne\u017e je ta na\u0161e. \u0158ada jev\u016f, kter\u00fdmi se v\u00e1\u017en\u011b a z\u0159ejm\u011b i \u00fasp\u011b\u0161n\u011b zab\u00fdvali, le\u017e\u00ed za horizontem na\u0161eho sv\u011bta, \u010di l\u00e9pe \u0159e\u010deno mimo n\u011bj stejn\u011b tak, jako v jejich sv\u011bt\u011b neexistovalo mnoh\u00e9, co je b\u011b\u017enou sou\u010d\u00e1st\u00ed na\u0161eho sv\u011bta. A to je tak\u00e9 d\u016fvod, pro\u010d \u010dasto i renomovan\u00ed odborn\u00edci na starov\u011bk jej ch\u00e1pou pouze povrchn\u011b. Aby tomu nebylo, museli by alespo\u0148 na chv\u00edli nab\u00fdt schopnosti pro\u017e\u00edt skute\u010dnost tak, jak ji pro\u017e\u00edvali lid\u00e9 starov\u011bku.<\/p>\n

V sou\u010dasn\u00e9 dob\u011b je jasn\u00e9, \u017ee novov\u011bk\u00e1 redukce skute\u010dnosti p\u0159edstavuje p\u0159\u00edli\u0161 t\u011bsn\u00fd r\u00e1mec, jestli\u017ee chceme pochopit v\u0161echno, co chceme. Ji\u017e n\u011bkolik des\u00edtek let existuje \u00fasil\u00ed zm\u011bnit tento r\u00e1mec. Ukazuje se v\u0161ak, \u017ee zm\u011bna nen\u00ed mo\u017en\u00e1 postulov\u00e1n\u00edm n\u011bjak\u00e9 nov\u00e9 koncepce, proto\u017ee ta by byla ostatn\u00edm stejn\u011b m\u00e1lo pochopiteln\u00e1, jako pohled do jin\u00e9ho sv\u011bta, ale \u017ee p\u0159edpokladem ke zm\u011bn\u011b je nov\u00e9 pro\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed skute\u010dnosti. Proto je tak\u00e9 zbyte\u010dn\u00e9 a marn\u00e9, kdy\u017e se ti, kte\u0159\u00ed se zab\u00fdvaj\u00ed v\u00fdzkumem jev\u016f z hlediska dne\u0161n\u00edho ch\u00e1p\u00e1n\u00ed sv\u011bta okrajov\u00fdch, jako jsou nap\u0159\u00edklad jevy ozna\u010dovan\u00e9 parapsychologick\u00e9, sna\u017e\u00ed p\u0159edstavit sv\u00e9 b\u00e1d\u00e1n\u00ed jako b\u00e1d\u00e1n\u00ed v\u011bdeck\u00e9, a to a\u017e do t\u00e9 doby, dokud tato prom\u011bna dostate\u010dn\u011b nepokro\u010d\u00ed.<\/p>\n

Je to zbyte\u010dn\u00e9 nejen proto, \u017ee do t\u00e9 doby nebude jejich snaha v\u011bdeckou ve\u0159ejnost\u00ed akceptov\u00e1na jako rovnopr\u00e1vn\u00e9 badatelsk\u00e9 \u00fasil\u00ed, ale hlavn\u011b proto, \u017ee do t\u00e9 doby nebudou vytvo\u0159eny dostate\u010dn\u00e9 p\u0159edpoklady pro pochopen\u00ed jev\u016f, kter\u00fdmi se zab\u00fdvaj\u00ed.<\/p>\n

Takov\u00fdto p\u0159erod nebyl nikdy jednoduchou v\u011bc\u00ed a nebude j\u00ed t\u00edm sp\u00ed\u0161e ani dnes, kdy bude z\u0159ejm\u011b muset prob\u011bhnout v daleko krat\u0161\u00edm \u010dasov\u00e9m obdob\u00ed, ne\u017e tomu bylo d\u0159\u00edve a vy\u017e\u00e1d\u00e1 si proto intenzivn\u00ed v\u011bdom\u00e9 \u00fasil\u00ed. Nicm\u00e9n\u011b ji\u017e dnes existuje \u0159ada v\u00fdznamn\u00fdch osobnost\u00ed, kter\u00e9 je mo\u017eno pokl\u00e1dat za p\u0159edstavitele tohoto proudu. Ve sv\u011bt\u011b to jsou nap\u0159. Pierre Teilhard de Chardin, Raymond Ruyer, Gregory Bateson, Rupert Sheldrake, Fritjof Capra, V.V.Nalimov a dal\u0161\u00ed. Nejv\u00fdrazn\u011bj\u0161\u00edm p\u0159edstavitelem tohoto sm\u011bru je u n\u00e1s doc. dr. Zden\u011bk Neubauer z Karlovy university.<\/p>\n

Napom\u00e1hat tomuto p\u0159erodu je i snahou \u010dasopisu GEMMA. A to je tak\u00e9 d\u016fvod, pro\u010d chceme ps\u00e1t o takov\u00fdch jevech, jak\u00fdm je stigmatisace.<\/p>\n

Gemma \u010d. 2, ro\u010d. 1991<\/em><\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Ji\u017e v dob\u00e1ch na\u0161ich prad\u011bd\u016f se \u010das od \u010dasu psalo o stigmatizovan\u00fdch osob\u00e1ch, a\u0165 u\u017e z dob minul\u00fdch (nap\u0159. Franti\u0161ek<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":86,"comment_status":"closed","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[7,5],"tags":[16],"class_list":["post-815","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-nazory","category-souvislosti","tag-stigmata"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.cestypsychotroniky.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/815","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.cestypsychotroniky.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.cestypsychotroniky.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.cestypsychotroniky.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.cestypsychotroniky.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=815"}],"version-history":[{"count":1,"href":"https:\/\/www.cestypsychotroniky.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/815\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":816,"href":"https:\/\/www.cestypsychotroniky.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/815\/revisions\/816"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.cestypsychotroniky.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media\/86"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.cestypsychotroniky.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=815"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.cestypsychotroniky.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=815"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.cestypsychotroniky.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=815"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}