{"id":817,"date":"2023-09-05T00:44:04","date_gmt":"2023-09-04T22:44:04","guid":{"rendered":"https:\/\/www.cestypsychotroniky.cz\/?p=817"},"modified":"2023-09-03T02:47:27","modified_gmt":"2023-09-03T00:47:27","slug":"od-vitalniho-magnetismu","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.cestypsychotroniky.cz\/index.php\/2023\/09\/05\/od-vitalniho-magnetismu\/","title":{"rendered":"Od vit\u00e1ln\u00edho magnetismu"},"content":{"rendered":"<p><strong>Od vit\u00e1ln\u00edho magnetismu k modelov\u00e9 p\u0159edstav\u011b biologick\u00e9ho plazmatu<\/strong><!--more--><\/p>\n<p><strong>Souhrn<\/strong><\/p>\n<p>V posledn\u00edch des\u00edti letech v prac\u00edch n\u011bkter\u00fdch polsk\u00fdch a sov\u011btsk\u00fdch biolog\u016f, biofyzik\u016f a l\u00e9ka\u0159\u016f se objevuj\u00ed \u00favahy u \u017eiv\u00fdch organism\u016f o mo\u017enosti existence \u010dtvrt\u00e9ho stavu hmoty \u2014 plazmatu. Zast\u00e1nci t\u00e9to koncepce pou\u017e\u00edvaj\u00ed term\u00ednu biologick\u00e9 plazma a z hlediska fyzik\u00e1ln\u00edho je \u0159ad\u00ed mezi studen\u00e1 plazmata. Mnoz\u00ed z nich, prof. W. Sedl\u00e1k, prof. M. V. Inju\u0161in, pova\u017euj\u00ed biologick\u00e9 plazma za prok\u00e1zanou fyzik\u00e1ln\u00ed veli\u010dinu. Autor na rozd\u00edl od nich ch\u00e1pe biologick\u00e9 plazma pouze jako modelovou p\u0159edstavu, ne tedy prok\u00e1zanou fyzik\u00e1ln\u00ed veli\u010dinu, kter\u00e1 n\u00e1m umo\u017e\u0148uje souborn\u011b popsat a ch\u00e1pat n\u011bkter\u00e9 interakce uvnit\u0159 organismu, kter\u00e9 jsou schopny se pomoc\u00ed silov\u00fdch pol\u00ed prom\u00edtnout do vn\u011bj\u0161\u00edho prost\u0159ed\u00ed a stejn\u00fdm zp\u016fsobem naopak p\u0159ij\u00edmat z prost\u0159ed\u00ed podn\u011bty \u2014 informace. Ve stru\u010dn\u00e9m historick\u00e9m p\u0159ehledu upozor\u0148uje, \u017ee obdobn\u00e9 snahy o podobn\u00e9 souhrnn\u00e9 pojmenov\u00e1n\u00ed se projevovaly v u\u010den\u00ed o tzv. vit\u00e1ln\u00edm nebo anim\u00e1ln\u00edm magnetismu. Po t\u00e9 z hlediska modelov\u00e9 p\u0159edstavy biologick\u00e9ho plazmatu pojedn\u00e1v\u00e1 o bioluminiscenci, mitogenetick\u00e9m z\u00e1\u0159en\u00ed a polovodi\u010dov\u00fdch struktur\u00e1ch v organismu. A dosp\u00edv\u00e1 k z\u00e1v\u011bru, \u017ee v\u00fdzkum na lidech a zv\u00ed\u0159atech z\u0159ejm\u011b ukazuje na re\u00e1lnou mo\u017enost existence voln\u00fdch \u010d\u00e1stic rozm\u00edst\u011bn\u00fdch v organismu a tvo\u0159\u00edc\u00edch spolu se z\u00e1\u0159en\u00edm r\u016fzn\u00e9ho druhu slo\u017eit\u00e1 seskupen\u00ed, kter\u00e1 potom utv\u00e1\u0159ej\u00ed jednotnou energetickou s\u00ed\u0165 \u017eiv\u00e9ho organismu. Biologick\u00e9 plazma jako modelovou p\u0159edstavu definuje jako soubor \u010d\u00e1stic (elektron\u016f, iont\u016f, neutr\u00e1ln\u00edch \u010d\u00e1stic) spolu s produkc\u00ed z\u00e1\u0159en\u00ed a kmit\u016f r\u016fzn\u00e9ho charakteru. Biologick\u00e9 plazma koreluje s vnit\u0159n\u00edmi procesy organismu a vn\u011bj\u0161\u00edmi podm\u00ednkami jeho okol\u00ed, je odrazem biochemick\u00fdch a elektrick\u00fdch pochod\u016f organismu, a t\u00edm z\u00e1rove\u0148 informa\u010dn\u00edm zdrojem o organismu.<\/p>\n<p><strong>Historie jevu<\/strong><\/p>\n<p>Ve st\u0159edov\u011bku se vyvinulo u\u010den\u00ed o tzv. vit\u00e1ln\u00edm \u2014 anim\u00e1ln\u00edm magnetismu (10). O jeho vyu\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed, ne v\u0161ak pod t\u00edmto term\u00ednem, se p\u00ed\u0161e ji\u017e v bibli, ve zm\u00ednce o l\u00e9\u010den\u00ed kr\u00e1le Davida. O vhodnosti aplikace vit\u00e1ln\u00edho magnetismu p\u0159i l\u00e9\u010den\u00ed psal T. B. Panacelsus (6), kter\u00fd za nejv\u011bt\u0161\u00ed dar pro l\u00e9ka\u0159e pova\u017eoval, jestli\u017ee \u201es\u00e1m svou silou m\u016f\u017ee l\u00e9\u010dit&#8220;. Zdaleka nem\u011bl na mysli jen pouhou sugesci. Skot W. Maxwell (1670) pod\u00e1v\u00e1 ji\u017e prvou teorii vit\u00e1ln\u00edho magnetismu. Ve st\u0159edov\u011bku se tak\u00e9 praktikovala tzv. mumi\u00e1ln\u00ed l\u00e9\u010dba a v r\u00e1mci jej\u00edch n\u00e1vod\u016f se m\u016f\u017eeme do\u010d\u00edst o tzv. \u201emagnetech&#8220;. \u0160lo o prost\u0159edek p\u0159ipraven\u00fd z organick\u00e9 l\u00e1tky, kter\u00fd se aktivoval \u201emagnetizov\u00e1n\u00edm&#8220; rukama, a tam kde nebyl vhodn\u00fd jedinec \u201emagnetiz\u00e9r&#8220;, doporu\u010dovalo se tento l\u00e9\u010div\u00fd \u201emagnet&#8220; aktivovat magnetovcem, a pak je p\u0159ikl\u00e1dat na chor\u00e1 m\u00edsta.<\/p>\n<p>L\u00e9ka\u0159 anglick\u00e9 kr\u00e1lovny Al\u017eb\u011bty Gilbert tvrdil, \u017ee jantar a magnetovec maj\u00ed zvl\u00e1\u0161tn\u00ed \u201edu\u0161i&#8220; a doporu\u010doval jimi p\u0159ej\u00ed\u017ed\u011bt bolestiv\u00e1 m\u00edsta, zejm\u00e9na revmatick\u00e9ho p\u016fvodu. Jeho rad vyu\u017e\u00edval augusti\u00e1nsk\u00fd mnich Hell, kter\u00fd trp\u011bl siln\u011b revmatismem. Na t\u011blo si p\u0159ikl\u00e1dal plechov\u00e9 pl\u00e1ty s p\u0159ipevn\u011bn\u00fdmi magnetovci. Od Hella tuto metodu p\u0159evzal v\u00edde\u0148sk\u00fd l\u00e9ka\u0159 F. A. Mesmer (1733\u20141815) (19); rovn\u011b\u017e magnetovcem p\u0159ej\u00ed\u017ed\u011bl bolestiv\u00e1 m\u00edsta a pozd\u011bji zjistil, \u017ee bolesti \u010dasto miz\u00ed, t\u0159eba\u017ee nen\u00ed pou\u017eito magnetu a tahy se prov\u00e1d\u011bj\u00ed pouze rukama. Mesmer na sklonku 18. a na za\u010d\u00e1tku 19. stolet\u00ed za\u010dal l\u00e9\u010dit pomoc\u00ed t\u00e9to staronov\u00e9 metody. Mesmer tahy rukou, tzv. pasy, uv\u00e1d\u011bl rovn\u011b\u017e do hypnotick\u00e9ho sp\u00e1nku. Pozd\u011bji se o tuto metodu za\u010dal zaj\u00edmat Jan Evangelista Purkyn\u011b (9). P\u0159evzal Mesmerovu terminologii, hovo\u0159il a psal o \u201emagnetick\u00e9m vid\u011bn\u00ed&#8220; a o \u201emagnetick\u00e9m sp\u00e1nku&#8220;. Podle Purkyn\u011bho magnetick\u00fd sp\u00e1nek nast\u00e1v\u00e1 u disponovan\u00fdch osob vlivem \u201emagnetiz\u00e9ra&#8220;. Purkyn\u011b ji\u017e p\u0159\u00edmo hovo\u0159\u00ed o vz\u00e1jemn\u00e9m organick\u00e9m a psychick\u00e9m p\u016fsoben\u00ed. Doch\u00e1z\u00ed k z\u00e1v\u011bru, \u017ee se utvo\u0159\u00ed zvl\u00e1\u0161tn\u00ed vztah mezi magnetizovan\u00fdm a magnetiz\u00e9rem, jakoby se jejich podstata \u201ezjednostejnila&#8220;.<\/p>\n<p>Pozd\u011bji se hypn\u00f3za prov\u00e1d\u011bla p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b za pomoc\u00ed slovn\u00ed sugesce, tahy rukou byly ch\u00e1p\u00e1ny jen jako doprovodn\u00e1 ceremonie a dosp\u011blo se k z\u00e1v\u011bru, \u017ee z rukou nic nevych\u00e1z\u00ed, krom\u011b tepla, kter\u00e9 p\u0159\u00edjemn\u011b p\u016fsob\u00ed na ko\u017en\u00ed receptory. P\u0159esto v\u0161ak na p\u0159elomu stolet\u00ed polsk\u00fd prof. J. Ochorowicz (1850 a\u017e 1918) (12), asistent prof. Ch. Richeta (1850 a\u017e 1936), samostatn\u011b studuje tzv. \u201emagnetickou hypn\u00f3zu&#8220; a vyjmenov\u00e1v\u00e1 jej\u00ed rozd\u00edly proti hypn\u00f3ze verb\u00e1ln\u00ed.<\/p>\n<p>Term\u00edn vit\u00e1ln\u00ed nebo anim\u00e1ln\u00ed magnetismus byl z\u0159ejm\u011b zvolen proto, \u017ee jeho u\u017eivatel\u00e9 se tehdy domn\u00edvali, \u017ee lze vlastnosti \u010dlov\u011bka nebo jeho ur\u010ditou \u201es\u00edlu&#8220; \u2014 energii p\u0159en\u00e1\u0161et z jednoho \u010dlov\u011bka na druh\u00e9ho, tak jako vlastnosti magnetovce na \u017eelezo a jin\u00e9 feromagnetick\u00e9 l\u00e1tky.<\/p>\n<p>V\u0161echny v\u00fd\u0161e uveden\u00e9 skute\u010dnosti za\u010d\u00ednaj\u00ed se n\u00e1m jevit pon\u011bkud zaj\u00edmav\u011bji ve sv\u011btle koncepce biologick\u00e9ho plazmatu.<\/p>\n<p>Sta\u0159\u00ed u\u010denci pojedn\u00e1vali o \u010dty\u0159ech z\u00e1kladn\u00edch \u017eivlech vesm\u00edru: o zemi, o vod\u011b, o vzduchu a o ohni. Zemi odpov\u00eddalo v nov\u011bj\u0161\u00edm pojet\u00ed skupenstv\u00ed pevn\u00e9, vod\u011b skupenstv\u00ed kapaln\u00e9 a vzduchu skupenstv\u00ed plynn\u00e9. A co m\u00e1 odpov\u00eddat ohni? Dnes bychom mohli \u0159\u00edci, \u017ee plazma. Doprov\u00e1z\u00ed nap\u0159\u00edklad jadern\u00e9 reakce. Plazma se sv\u00fdmi vlastnostmi bl\u00ed\u017e\u00ed vlastnostem plynu, u kter\u00e9ho jsou v\u0161ak molekuly \u2014 l\u00e1tky tvo\u0159\u00edc\u00ed plyn \u2014 stabiln\u00ed, zat\u00edmco u plazmy n\u00e1sledkem p\u016fsoben\u00ed vysok\u00fdch teplot doch\u00e1z\u00ed k rozpadu jednotliv\u00fdch molekul. V tomto p\u0159\u00edpad\u011b jde o hork\u00e9 plazma. V z\u00e1sad\u011b je plazma reprezentov\u00e1no men\u0161\u00edmi \u010d\u00e1sticemi ne\u017e molekuly \u2014 atomy, ionty i elektrony. V seskupen\u00ed t\u011bchto \u010d\u00e1stic panuj\u00ed vlastn\u00ed z\u00e1konitosti. T\u00edmto druhem plazmatu se zab\u00fdv\u00e1 fyzika plazmatu, v nad\u011bji vyu\u017e\u00edt jeho energetick\u00fdch mo\u017enost\u00ed. Krom\u011b uveden\u00e9 formy je v sou\u010dasn\u00e9 dob\u011b zn\u00e1mo i plazma studen\u00e9 \u2014 v mezihv\u011bzdn\u00e9m prostoru nebo plazma kov\u016f a plazma polovodi\u010d\u016f. M\u016f\u017ee nap\u0159. vznikat p\u0159i p\u016fsoben\u00ed vysokonap\u011b\u0165ov\u00fdch v\u00fdboj\u016f nebo velmi vysok\u00fdch tlak\u016f.<br \/>\nN\u011bkte\u0159\u00ed v\u011bdci za\u010dali uva\u017eovat o mo\u017enosti \u010dtvrt\u00e9ho stavu hmoty \u2014 plazmatick\u00e9ho i u \u017eiv\u00fdch organism\u016f. Poprv\u00e9 o t\u00e9to mo\u017enosti hovo\u0159ili W. Crookes (1832\u20141919) (5). Podobn\u011b uva\u017eoval i rusk\u00fd v\u011bdec M. V. Pogorelski (8).<\/p>\n<p><strong>Bioluminiscence<\/strong><\/p>\n<p>Jako\u017eto napadaly projev plazmatu u \u017eiv\u00e9 hmoty by bylo mo\u017eno pova\u017eovat bioluminiscene. Je to v p\u0159\u00edrod\u011b velmi roz\u0161\u00ed\u0159en\u00fd jev fotonov\u00e9 emise doprov\u00e1zej\u00edc\u00ed l\u00e1tkovou p\u0159em\u011bnu bun\u011bk, jejich d\u011blen\u00ed nebo rozpad. V sou\u010dasnosti se touto problematikou zab\u00fdv\u00e1 prof. B. N. Tarusov z Moskevsk\u00e9 st\u00e1tn\u00ed university, katedry biofyziky. Na \u00farovni tripletov\u00fdch stav\u016f je pravd\u011bpodobn\u011b luminiscence (vyvol\u00e1na voln\u00fdmi ionoradik\u00e1ly.<\/p>\n<p>V p\u0159\u00edrod\u011b lze snadno z\u0159etelnou bio luminiscenci pozorovat u r\u016fzn\u00fdch organism\u016f, je\u017e se vyskytuj\u00ed na sou\u0161i i ve vod\u011b. Sv\u011btlu\u0161ky z\u00e1\u0159\u00ed typick\u00fdm zeleno-\u017elutav\u00fdm sv\u011btlem. Sv\u011bt\u00e9lkuje l trouchniv\u011bj\u00edc\u00ed d\u0159evo, co\u017e je zp\u016fsobeno podhoub\u00edm ur\u010dit\u00fdch hub. P\u0159\u00ed\u010dina sv\u011bt\u00e9lkov\u00e1n\u00ed hnij\u00edc\u00edho d\u0159eva, ryb\u00edho masa \u010di zka\u017een\u00e9ho masa se vysv\u011btluje p\u0159\u00edtomnost\u00ed ur\u010dit\u00fdch bakt\u00e9ri\u00ed. Je\u0161t\u011b p\u0159ed t\u00edm, ne\u017e se zjistilo, \u017ee p\u016fvodcem tohoto z\u00e1\u0159en\u00ed jsou bakt\u00e9rie, nazval Heller v roce 1854 (11) \u010d\u00e1ste\u010dky, je\u017e zp\u016fsobuj\u00ed toto z\u00e1\u0159en\u00ed, Sarcina noctiluca. Z obecn\u00e9ho hlediska lze sv\u011bt\u00e9lkov\u00e1n\u00ed d\u011blit na extracelul\u00e1rn\u00ed a intracerul\u00e1rn\u00ed. Jako p\u0159\u00edklad prv\u00e9ho m\u016f\u017ee slou\u017eit hnis, sv\u00edt\u00edc\u00ed mimo t\u011blo organismu. V\u011bt\u0161ina luminiscen\u010dn\u00edch proces\u016f v\u0161ak pat\u0159i do druh\u00e9 skupiny. N\u011bkdy jde o symbi\u00f3zu se sv\u011bt\u00e9lkuj\u00edc\u00edmi bakt\u00e9riemi, jako nap\u0159. u ryby Photoblepharon palpebratus, u n\u00ed\u017e se na hlav\u011b vyskytuje pigmentov\u00e1 pletivov\u00e1 \u0159asa, kter\u00e1 slou\u017e\u00ed jako clona pro luminiscen\u010dn\u00ed org\u00e1n. V\u011bt\u0161ina \u017eivo\u010dich\u016f se vyzna\u010duje jen kr\u00e1tkodob\u00fdm z\u00e1\u0159en\u00edm. K projev\u016fm z\u00e1\u0159emi doch\u00e1z\u00ed jen p\u0159i ur\u010dit\u00fdch impulsech intern\u00edch \u010di extern\u00edch, po odezn\u011bn\u00ed op\u011bt zhasnou. Pouze ve smrteln\u00e9m nebezpe\u010d\u00ed z\u00e1\u0159\u00ed st\u00e1le. Jen ur\u010dit\u00e9 ryby, houby a bakt\u00e9rie z\u00e1\u0159\u00ed nep\u0159etr\u017eit\u011b.<\/p>\n<p>Jak\u00fd je princip vzniku luminiscence? Slou\u010deniny, kter\u00e9 se \u00fa\u010dastn\u00ed p\u0159\u00edslu\u0161n\u00e9 reakce, obecn\u011b naz\u00fdv\u00e1me luciferinem, p\u0159\u00edslu\u0161n\u00fd enzym pak lucifer\u00e1zou. Velice podrobn\u011b byly tyto procesy prostudov\u00e1ny u sv\u011btlu\u0161ek (Lampyridae). Jejich luminiscen\u010dn\u00ed org\u00e1n je tvo\u0159en:<br \/>\na) bu\u0148kami, je\u017e maj\u00ed funkci jak\u00e9hosi reflektoru, krystalky, je\u017e se zde nach\u00e1zej\u00ed, jsou purinov\u00fdmi deriv\u00e1ty;<br \/>\nb) bu\u0148kami, je\u017e maj\u00ed vlastn\u00ed z\u00e1\u0159\u00edc\u00ed granula.<\/p>\n<p>Vlnov\u00e1 d\u00e9lka vznikaj\u00edc\u00edho z\u00e1\u0159en\u00ed u luciferinu z\u00e1vis\u00ed obecn\u011b na druhu p\u0159\u00edtomn\u00e9ho kationtu. Cel\u00e9ho procesu se \u00fa\u010dastn\u00ed jako katalyz\u00e1tor jedin\u00fd enzym lucifer\u00e1za. U odli\u0161n\u00fdch typ\u016f bioluminiscence se uplat\u0148uj\u00ed jin\u00e9 l\u00e1tky, jako nap\u0159. NAD, flaviny, aldehydy, lipidy, peroxid vod\u00edku, n\u011bkter\u00e9 vy\u017eaduj\u00ed kysl\u00edk, jin\u00e9 nikoli. Vznikaj\u00edc\u00ed z\u00e1\u0159en\u00ed m\u00e1 rozsah 510 a\u017e 670 nm, maximum je kolem 560 nm, tedy v zeleno\u017elut\u00e9 oblasti. Zdali se v tomto typu z\u00e1\u0159en\u00ed vyskytuj\u00ed i jin\u00e1 spektra (UV, rtg, apod.), jak se n\u011bkte\u0159\u00ed badatel\u00e9 domn\u00edvali, uk\u00e1\u017ee podrobn\u011bj\u0161\u00ed budouc\u00ed v\u00fdzkum, zat\u00edm jin\u00e9 spektrum prok\u00e1z\u00e1no nebylo. V ka\u017ed\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b vznikaj\u00edc\u00ed tepeln\u00e9 ztr\u00e1ty jsou minim\u00e1ln\u00ed.<\/p>\n<p>Lze p\u0159edpokl\u00e1dat, \u017ee v \u017eiv\u00e9 hmot\u011b nejsou pro organismus ztr\u00e1tov\u00fdmi \u010di zbyte\u010dn\u00fdmi procesy, ale naopak aktivn\u011b se \u00fa\u010dastn\u00ed biochemick\u00fdch proces\u016f, uv\u00e1\u017e\u00edme-li nap\u0159. absorp\u010dn\u00ed spektrum n\u011bkter\u00fdch molekul, nap\u0159. u nukleov\u00fdch kyselin 255\u2014270 nm. Prof. Sedl\u00e1k (15) se domn\u00edv\u00e1, \u017ee spou\u0161t\u011bc\u00edm mechanismem pro \u010dinnost enzym\u016f je pr\u00e1v\u011b impuls dodan\u00fd elektromagnetick\u00fdm z\u00e1\u0159en\u00edm, je\u017e urychluje p\u0159ita\u017een\u00ed \u010di uvoln\u011bn\u00ed elektron\u016f.<\/p>\n<p><strong>Mitogenetick\u00e9 z\u00e1\u0159en\u00ed<\/strong><\/p>\n<p>V roce 1923 upozornil A. Gurvi\u010d (3) na tzv. biologick\u00e9 z\u00e1\u0159en\u00ed \u2014 mitogenetick\u00e9, n\u011bkdy po autorovi naz\u00fdvan\u00e9 Gurvi\u010dovo. Z fyzik\u00e1ln\u00edho hlediska jde o pojmenov\u00e1n\u00ed nevhodn\u00e9. Jm\u00e9no nazna\u010duje pouze p\u016fvod, nikoli fyzik\u00e1ln\u00ed podstatu, proto\u017ee jde o z\u00e1\u0159en\u00ed fyzik\u016fm d\u00e1vno zn\u00e1m\u00e9, o ultrafialov\u00e9 paprsky. Gurvi\u010d zjistil, \u017ee organismus vyza\u0159uje paprsky, kter\u00e9 jsou podn\u011btem k d\u011blen\u00ed j\u00e1dra \u010dili \u201emit\u00f3ze&#8220; a k mno\u017een\u00ed bun\u011bk. Tyto paprsky proch\u00e1zej\u00ed, jak odpov\u00edd\u00e1 jejich charakteru, snadno k\u0159emenem, jsou v\u0161ak pohlcov\u00e1ny sklem, \u017eelatinou apod. Tyto paprsky objevil Gurvi\u010d p\u0159i sv\u00fdch experimentech s ko\u0159eny cibule.<\/p>\n<p>Ko\u0159en cibule um\u00edstil do svisl\u00e9 sklen\u011bn\u00e9 trubice v kovov\u00e9m obalu. Na jednom m\u00edst\u011b byla trubice p\u0159eru\u0161ena, tak\u017ee tento \u00fasek ko\u0159ene se dostal do p\u0159\u00edm\u00e9ho kontaktu s vn\u011bj\u0161\u00edm prost\u0159ed\u00edm (= detektor). \u0160pi\u010dku ko\u0159ene jin\u00e9 cibule nam\u00ed\u0159il v horizont\u00e1ln\u00ed poloze proti tomuto m\u00edstu (= vys\u00edla\u010d) po dobu 1\u20145 hodin. Pak provedl histologick\u00fd \u0159ez v dan\u00e9 oblasti obna\u017een\u00e9ho ko\u0159ene (svisl\u00e9ho), a po rychl\u00e9 fixaci spo\u010d\u00edtal po\u010det bun\u011bk na stran\u011b oz\u00e1\u0159en\u00e9 a po\u010det bun\u011bk na opa\u010dn\u00e9 stran\u011b. Zjistil, \u017ee na oz\u00e1\u0159en\u00e9 stran\u011b je bun\u011bk v\u00edce. Kdy\u017e mezi detektor a vys\u00edla\u010d byla um\u00edst\u011bna sklen\u011bn\u00e1 desti\u010dka, jev se neobjevil. Do\u0161el k z\u00e1v\u011bru, \u017ee jde o UV paprsky s vlnovou d\u00e9lkou 190 a\u017e 250 nm. Jejich intenzita byla odhadnuta na 100 foton\u016f (1 s\/cm2).<\/p>\n<p>Gurvi\u010d se domn\u00edval, \u017ee toto z\u00e1\u0159en\u00ed nep\u016fsob\u00ed p\u0159\u00edmo, ale \u017ee vyvol\u00e1v\u00e1 vznik sekund\u00e1rn\u00edho z\u00e1\u0159en\u00ed u detektoru, kter\u00e9 je pak vlastn\u00ed p\u0159\u00ed\u010dinou mit\u00f3zy. Zd\u00e1 se, \u017ee tak slab\u00e9 z\u00e1\u0159en\u00ed, jak\u00e9 vznik\u00e1 u vys\u00edla\u010de, je pohlceno membr\u00e1nov\u00fdmi strukturami a nedostane se p\u0159\u00edmo k j\u00e1dru.<\/p>\n<p>Zaj\u00edmav\u00fd experiment provedl Wolf a Rus, kdy\u017e mezi detektor a vys\u00edla\u010d postavili trubi\u010dku s k\u0159emenn\u00fdmi ok\u00e9nky na obou konc\u00edch. Obsahovala \u017eivn\u00fd roztok s bakt\u00e9riemi. Do\u0161li k p\u0159ekvapiv\u00e9mu v\u00fdsledku, \u017ee z\u00e1\u0159en\u00ed, je\u017e pro\u0161lo trubi\u010dkou, melo zes\u00edlen\u00fd efekt.<\/p>\n<p>V\u011bt\u0161inou jako pramene mitogenetick\u00e9ho z\u00e1\u0159en\u00ed se pou\u017e\u00edvalo ka\u0161e z podcibul\u00ed a jako indik\u00e1toru cibulov\u00e9ho ko\u0159\u00ednku. Pozd\u011bji se pou\u017e\u00edvalo jako zdroje ka\u0161e z mozku mlad\u00fdch pulc\u016f, sterilizovan\u00e9 ka\u0161e z mrkve, zv\u00ed\u0159ec\u00edch vaj\u00ed\u010dek v jist\u00e9 dob\u011b v\u00fdvinu, bakt\u00e9ri\u00ed, kvasinek, \u017eab\u00ed a krys\u00ed krve. Zjistilo se v\u0161ak, \u017ee mitogenetick\u00e9 z\u00e1\u0159en\u00ed vyza\u0159uj\u00ed tak\u00e9 svaly ve stavu kontrakce a chorobn\u00e9 n\u00e1dory. Z toho je patrno, \u017ee \u201ebiologick\u00e9 z\u00e1\u0159en\u00ed&#8220; neprov\u00e1z\u00ed pouze d\u011blen\u00ed bun\u011bk, av\u0161ak projevuje se i p\u0159i jin\u00fdch d\u011bj\u00edch v organismu. Je z\u0159ejm\u011b nesm\u00edrn\u011b d\u016fle\u017eit\u00e9 a pravd\u011bpodobn\u011b v nemal\u00e9 m\u00ed\u0159e rozhoduj\u00edc\u00ed pro celkovou funkci \u017eiv\u00fdch organism\u016f. D\u011blen\u00ed bun\u011bk m\u016f\u017eeme vyvolat i um\u011ble ultrafialov\u00fdm z\u00e1\u0159en\u00edm. Je zaj\u00edmav\u00e9, \u017ee minim\u00e1ln\u00ed mno\u017estv\u00ed ultrafialov\u00e9ho z\u00e1\u0159en\u00ed um\u011ble generovan\u00e9ho pot\u0159ebn\u00e9ho k dosa\u017een\u00ed mitogenetick\u00e9ho \u00fa\u010dinku, p\u016fsob\u00ed ji\u017e na nejcitliv\u011bj\u0161\u00ed foto\u010dl\u00e1nky, na kter\u00e9 v\u0161ak i nejsiln\u011bj\u0161\u00ed mitogenetick\u00e9 z\u00e1\u0159en\u00ed nep\u016fsob\u00ed, p\u0159esto\u017ee je jinak mitogeneticky siln\u011b \u00fa\u010dinn\u00e9. \u201eBiologick\u00e9 z\u00e1\u0159en\u00ed&#8220; je sm\u011bs\u00ed paprsk\u016f r\u016fzn\u00fdch vlnov\u00fdch d\u00e9lek. T\u00edm obdivuhodn\u011bj\u0161\u00ed je pak citlivost biologick\u00fdch detektor\u016f, jako cibulov\u00fdch ko\u0159en\u016f, epiteli\u00ed, rohovky, kvasinek a pod.<\/p>\n<p>Z\u00e1\u0159en\u00ed vznikaj\u00edc\u00ed p\u0159i smrti kvasinek objevil rusk\u00fd v\u011bdec Lepe\u0161kin. Usmrcoval je p\u0159id\u00e1n\u00edm sublim\u00e1tu nebo \u00e9teru. P\u0159itom k nim p\u0159ilo\u017eil v temnot\u011b k\u0159emennou trubi\u010dku s fotografickou emulz\u00ed v roztoku; ta z\u010dernala. P\u0159i pou\u017eit\u00ed norm\u00e1ln\u00edho skla se efekt nedostavil. Vlnov\u00e1 d\u00e9lka tohoto z\u00e1\u0159en\u00ed je kolem 200 nm. D\u00e1le Lepe\u0161kin zjistil, \u017ee um\u00edraj\u00edc\u00ed kvasinky vyd\u00e1vaj\u00ed teplo, 1 gram kvasinek 2 kalorie. Z toho tedy vypl\u00fdv\u00e1, \u017ee p\u0159i smrti se uvol\u0148uje z\u00e1\u0159en\u00ed r\u016fzn\u00e9ho charakteru. Podle Lepe\u0161kina jsou UV paprsky podstatn\u00e9 pro \u017eivot v\u016fbec, vyvol\u00e1vaj\u00ed vznik slo\u017eit\u00fdch vysokomolekul\u00e1rn\u00edch l\u00e1tek, tzv. vitaid\u016f.<\/p>\n<p>Akademik V. P. Kazna\u010dejev (4) experiment\u00e1ln\u011b prok\u00e1zal d\u00e1lkovou mezibun\u011b\u010dnou elektromagnetickou interakci mezi dv\u011bma kulturami tk\u00e1n\u00ed p\u0159i p\u016fsoben\u00ed na jednu z nich faktory biologick\u00e9ho, chemick\u00e9ho nebo fyziologick\u00e9ho charakteru s typickou reakc\u00ed druh\u00e9 (intaktovan\u00e9) kultury ve form\u011b \u201ezrcadlov\u00e9ho&#8220; cytopatick\u00e9ho efektu, co\u017e nazna\u010duje, \u017ee bun\u011b\u010dn\u00fd syst\u00e9m je jako detektor modula\u010dn\u00edch zvl\u00e1\u0161tnost\u00ed elektromagnetick\u00e9ho z\u00e1\u0159en\u00ed.<\/p>\n<p>Vznik p\u0159\u00edslu\u0161n\u00e9ho z\u00e1\u0159en\u00ed a jeho variace byl rovn\u011b\u017e detekov\u00e1n pomoc\u00ed speci\u00e1ln\u00edho fotomultiplik\u00e1toru. Zjistilo se, \u017ee bez p\u0159\u00edslu\u0161n\u00fdch vliv\u016f za norm\u00e1ln\u00edho stavu existuje jednotn\u00fd fotonov\u00fd tok, p\u0159i z\u00e1saz\u00edch vznik\u00e1 periodick\u00e9 z\u00e1\u0159en\u00ed, je\u017e v sob\u011b nese p\u0159\u00edslu\u0161nou informaci.<\/p>\n<p>Podle ur\u010dit\u00fdch propo\u010dt\u016f do\u0161li ned\u00e1vno biofyzikov\u00e9 v Marburgeru k z\u00e1v\u011bru, \u017ee vzhledem k nutnosti udr\u017eet vyrovnan\u00fd stav mezi po\u010dtem um\u00edraj\u00edc\u00edch a vznikaj\u00edc\u00edch bun\u011bk je nutno p\u0159edpokl\u00e1dat p\u0159ed\u00e1v\u00e1n\u00ed informace v organismu rychlost\u00ed sv\u011btla, tedy pomoc\u00ed elektromagnetick\u00e9ho vln\u011bn\u00ed. P\u0159edpokl\u00e1daj\u00ed, \u017ee se tak d\u011bje pomoc\u00ed foton\u016f p\u0159edev\u0161\u00edm v infra\u010derven\u00e1 oblasti.<\/p>\n<p><strong>Polovodi\u010dov\u00e9 struktury v organismu<\/strong><\/p>\n<p>V roce 1941 Szent-Gyorgi (18) do\u0161el k z\u00e1v\u011bru, \u017ee b\u00edlkoviny maj\u00ed vlastnosti polovodi\u010d\u016f. Tato my\u0161lenka byla pozd\u011bji experiment\u00e1ln\u011b prok\u00e1z\u00e1na. Bylo zji\u0161t\u011bno, \u017ee polovodiv\u00fdmi vlastnostmi se vyzna\u010duj\u00ed i jin\u00e9 kl\u00ed\u010dov\u00e9 molekuly biologick\u00fdch struktur (RNK, DNK apod.). Krom\u011b p\u0159edpokladu polovodiv\u00fdch vlastnost\u00ed b\u00edlkovin zd\u016fraznil Szent-Gy\u00f3rgi v roce 1987 d\u016fle\u017eitost delokalizovan\u00fdch elektron\u016f v biologick\u00fdch procesech. Szent-Gyorgi rozli\u0161uje t\u0159i druhy organick\u00fdch slou\u010denin s polovodiv\u00fdmi vlastnostmi:<\/p>\n<p>a) molekuly se schopnost\u00ed elektronov\u00e9ho p\u0159enosu (DNK, RNK, polypeptidov\u00e9 \u0159et\u011bzce apod.),<br \/>\nb) molekuly s delokalizovan\u00fdmi elektrony (aromatick\u00e9 a helerocyklick\u00e9 slou\u010deniny),<br \/>\nc) slou\u010deniny s elektrony konjugovan\u00fdch vazeb, nap\u0159. beta-karorteny.<\/p>\n<p>Nelze v\u0161ak zcela ztoto\u017e\u0148ovat polovodivost v anorganick\u00fdch l\u00e1tk\u00e1ch s p\u00f3lo vodivost\u00ed v biologick\u00fdch syst\u00e9mech, proto prof. W. Sedl\u00e1k uva\u017euje pouze o analogii mezi biologick\u00fdmi syst\u00e9my a polovodi\u010di u\u017e\u00edvan\u00fdmi v elektrotechnice, zvl\u00e1\u0161t\u011b v kvantov\u00e9 emisi foton\u016f, p\u0159i kter\u00e9 doch\u00e1z\u00ed nejv\u00edce v p-n p\u0159echodech k rekombinaci n\u00e1boj\u016f s p\u0159\u00edslu\u0161n\u00fdm optick\u00fdm efektem. V biologick\u00fdch syst\u00e9mech lze rozli\u0161it n\u011bkolik typ\u016f p-n p\u0159echod\u016f.<\/p>\n<p>1. Intramolekul\u00e1rn\u00ed (nap\u0159. vod\u00edkov\u00e9 m\u016fstky nukleov\u00fdch kyselin a polypeptid\u016f).<br \/>\n2. Molekul\u00e1rn\u00ed (typ donor-akceptor: u porfyrin\u016f).<br \/>\n3. \u00edntramolekul\u00e1rn\u00ed v r\u016fzn\u00fdch organel\u00e1ch (Golgiho komplex, mitochondrie apod.).<\/p>\n<p>Existenci polovodiv\u00fdch vlastnost\u00ed membr\u00e1n dok\u00e1zaly pr\u00e1ce L. A. Piruzjana a V. M. Aristarchova (7). V membr\u00e1n\u00e1ch existuj\u00ed vrstvy, je\u017e pracuj\u00ed na stejn\u00e9m principu jako p-n p\u0159echody. Vzhledem k tomu, \u017ee p-n p\u0159echody mohou fungovat jako zdroj laserov\u00fdch paprsk\u016f, tedy z\u00e1\u0159en\u00ed s extr\u00e9mn\u00ed svazkovitost\u00ed a prostorovou koherenc\u00ed, lze se opr\u00e1vn\u011bn\u011b domn\u00edvat, \u017ee i analogick\u00e9 struktury sendvi\u010dov\u00e9ho charakteru s rozd\u00edlem elektronov\u00fdch hustot u mitochondri\u00ed, chloroplast\u016f, pop\u0159\u00edpad\u011b jin\u00fdch organel, mohou slou\u017eit jako zdroj elektromagnetick\u00e9ho z\u00e1\u0159en\u00ed podobn\u00e9ho charakteru, jako jsou laserov\u00e9 paprsky.<\/p>\n<p>Dnes se sleduj\u00ed vlastnosti membr\u00e1nov\u00fdch struktur z hlediska mo\u017enosti generov\u00e1n\u00ed koherentn\u00edho elektromagnetick\u00e9ho vln\u011bn\u00ed v oblasti velmi kr\u00e1tk\u00fdch vln (109\u20141012 Hz). Podle Frohlicha (2) m\u016f\u017ee vznikat v .membr\u00e1n\u00e1ch toto vln\u011bn\u00ed p\u0159\u00edmo na \u00fa\u010det tepeln\u00e9 energie syst\u00e9mu, pokud se tato energie p\u0159iv\u00e1d\u00ed dostate\u010dnou rychlost\u00ed. To vede naopak i k ovliv\u0148ov\u00e1n\u00ed nositel\u016f t\u011bchto organick\u00fdch struktur (nap\u0159. kvasinek) vn\u011bj\u0161\u00edm oza\u0159ov\u00e1n\u00edm velmi kr\u00e1tk\u00fdmi vlnami o vhodn\u011b zvolen\u00e9m kmito\u010dtu. P\u0159i vylou\u010den\u00ed tepeln\u00e9ho vlivu se takto dosahuje rezonan\u010dn\u00edch efekt\u016f p\u0159i r\u016fstu kultur.<\/p>\n<p>Krom\u011b toho existuj\u00ed dnes n\u00e1zory, kter\u00e9 p\u0159edpokl\u00e1daj\u00ed, \u017ee samotn\u00e1 replikace DNA mus\u00ed b\u00fdt spojena s produkc\u00ed elektromagnetick\u00e9ho z\u00e1\u0159en\u00ed, nebol\u00ed doch\u00e1z\u00ed k rotaci n\u00e1boj\u016f, je\u017e existuj\u00ed v helixov\u011b struktu\u0159e dip\u00f3lov\u00e9 organizace.<\/p>\n<p><strong>Modelov\u00e1 p\u0159edstava biologick\u00e9ho plazmatu<\/strong><\/p>\n<p>V\u00fdzkumy na lidech a zv\u00ed\u0159atech uk\u00e1zaly na re\u00e1lnou mo\u017enost existence vodn\u00fdch \u010d\u00e1stic rozm\u00edst\u011bn\u00fdch v \u017eiv\u00e9m organismu a tvo\u0159\u00edc\u00edch spolu se z\u00e1\u0159en\u00edm r\u016fzn\u00e9ho druhu slo\u017eit\u00e1 seskupen\u00ed, kter\u00e1 potom utv\u00e1\u0159ej\u00ed jednotnou energetickou s\u00ed\u0165 \u017eiv\u00e9ho organismu. Tento souhrn \u010d\u00e1stic, ur\u010dit\u00fdm zp\u016fsobem organizovan\u00fdch jako celek, projevuj\u00edc\u00edch se jist\u00fdmi jevy, bychom mohli modelov\u011b nazvat biologick\u00e9 plazma.<\/p>\n<p>Poprv\u00e9 tohoto pojmu pou\u017eil V. S. Gri\u0161\u010denko v roce 1944. Nejsoustavn\u011bji se problematikou biologick\u00e9ho plazmatu zab\u00fdv\u00e1 polsk\u00fd prof. W. Sedl\u00e1k (13).<\/p>\n<p>Biologick\u00e9 plazma jako modelovou p\u0159edstavu bychom mohli definovat jako soubor \u010d\u00e1stic (elektron\u016f, iont\u016f, neutr\u00e1ln\u00edch \u010d\u00e1stic) spolu s produkc\u00ed z\u00e1\u0159en\u00ed a kmit\u016f r\u016fzn\u00e9ho charakteru. Koreluje s vnit\u0159n\u00edmi procesy organismu a vn\u011bj\u0161\u00edmi podm\u00ednkami jeho okol\u00ed, je odrazem biochemick\u00fdch a elektrick\u00fdch pochod\u016f organismu a t\u00edm z\u00e1rove\u0148 informa\u010dn\u00edm zdrojem o organismu.<\/p>\n<p>Prof. W. Sedlak (13) o bioplazmatu \u0159\u00edk\u00e1: \u201eJe univerz\u00e1ln\u00edm nositelem reakc\u00ed chemick\u00fdch, elektrick\u00fdch proces\u016f, generuje fotony a elektrick\u00e9 vln\u011bn\u00ed celku. Bioplazma je pr\u00e1v\u011b takov\u00fdm souhrnn\u00fdm vymezen\u00edm jako metabolismus pro chemick\u00e9 reakce v \u017eiv\u00e9m organismu&#8230; T\u00edmto zp\u016fsobem jsme na sam\u00e9m energetick\u00e9m a konstruk\u010dn\u00edm dn\u011b \u017eivota, kter\u00e9 je spole\u010dn\u00e9 pro v\u0161echny organismy, m\u016f\u017eeme \u0159\u00edci, \u017ee se nach\u00e1z\u00edme u kvantov\u00e9 sk\u0159\u00ed\u0148ky \u017eivotn\u00edch proces\u016f&#8220;. A prof. V. M. Inju\u0161in (4) k tomu dod\u00e1v\u00e1: \u201eBioplazma se v organismu jev\u00ed takovou strukturou, d\u00edk kter\u00e9 se uskute\u010d\u0148uje energetick\u00e1 v\u00fd\u017eiva kter\u00e9koli bu\u0148ky organismu a nejenom v\u00fd\u017eiva, ale uskute\u010d\u0148uje se regulace nebo koordinace v\u0161ech proces\u016f v organismu. Lze p\u0159edpokl\u00e1dat, \u017ee regulace se d\u011bje p\u0159edev\u0161\u00edm d\u00edk vln\u011bn\u00ed rozprost\u0159en\u00e9mu v bioplazmatu &#8230; R\u016fzn\u00e9 \u010d\u00e1stice energi\u00ed, r\u016fzn\u00e9 kvality silov\u00fdch interakc\u00ed mezi \u010d\u00e1sticemi, obecn\u00e9 jejich ,sv\u00e1z\u00e1n\u00ed&#8216; elektromagnetick\u00fdmi poli molekul \u2014 to v\u0161echno vytv\u00e1\u0159\u00ed z\u00e1klad stability bioplazmatu p\u0159i nep\u0159\u00edtomnosti tepeln\u00e9ho vln\u011bn\u00ed a p\u0159\u00edtomnosti velk\u00e9 z\u00e1soby energie \u010d\u00e1stic.&#8220;<\/p>\n<p>Akademik V. I. Vernadskij (20), jeden ze zakladatel\u016f u\u010den\u00ed o biosf\u00e9\u0159e, kdy\u017e se zam\u00fd\u0161lel nad neznalost\u00ed mechanism\u016f chemick\u00fdch d\u011bj\u016f v \u017eiv\u00e9 hmot\u011b, dosp\u011bl k z\u00e1v\u011bru, \u017ee z hlediska energetick\u00fdch jev\u016f fotosynt\u00e9za v \u017eiv\u00e9 hmot\u011b prob\u00edh\u00e1 nejenom v ur\u010dit\u00e9m chemick\u00e9m prost\u0159ed\u00ed, ale i v ur\u010dit\u00e9m termodynamick\u00e9m poli, kter\u00e9 se odli\u0161uje od termodynamick\u00e9ho pole biosf\u00e9ry.<\/p>\n<p>\u017div\u00e1 p\u0159\u00edroda si vybudovala mechanismy, jak udr\u017eet stabilitu bioplazmatu. Teprve p\u0159i smrti organismu bioplazma ztr\u00e1c\u00ed svou soudr\u017enost a vyd\u00e1 svou energii ve form\u011b tepla a dal\u0161\u00edch druh\u016f elektromagnetick\u00fdch vln\u011bn\u00ed a forem energie.<\/p>\n<p>Tvar, barva a intenzita vyza\u0159ov\u00e1n\u00ed plazmatu \u017eiv\u00fdm organismem jsou z\u00e1visl\u00e9 na jeho zdravotn\u00edm stavu, na \u00fanav\u011b, rozru\u0161enosti, pohod\u011b, vyrovnanosti, vy\u010derpanosti apod. Gurvi\u010d zjistil 25 rozli\u010dn\u00fdch d\u00e9lek elektromagnetick\u00fdch vln vyza\u0159ovan\u00fdch lidsk\u00fdm t\u011blem odpov\u00eddaj\u00edc\u00edch 25 r\u016fzn\u00fdm nemocem. Bioplazma je tak\u00e9 z\u00e1visl\u00e9 na vn\u011bj\u0161\u00edch fyzik\u00e1ln\u00edch podm\u00ednk\u00e1ch, jako je stav magnetick\u00e9ho pole zem\u011b, stupe\u0148 ionizace ovzdu\u0161\u00ed (nap\u0159. n\u00e1sledkem bou\u0159ky); tehdy se charakteristika biologick\u00e9ho plazmatu m\u016f\u017ee rovn\u011b\u017e velmi m\u011bnit. Stressov\u00e9 stavy mohou vznikat nejenom p\u016fsoben\u00edm faktor\u016f vnit\u0159n\u00edho prost\u0159ed\u00ed, tj. vysokou hladinou nervov\u00e9ho nap\u011bt\u00ed, ale i vn\u011bj\u0161\u00edmi faktory vyvolan\u00fdmi nap\u0159. kmity ionizovan\u00e9ho pole, rychlou zm\u011bnou vlhkosti, vibracemi a jin\u00fdmi stimuly (G. A. Sergejev) (17).<\/p>\n<p><strong>Organismus a vn\u011bj\u0161\u00ed prost\u0159ed\u00ed<\/strong><\/p>\n<p>Je t\u0159eba m\u00edt na pam\u011bti slova velk\u00e9ho sov\u011btsk\u00e9ho v\u011bdce, prof. A. L. \u010ci\u017eevsk\u00e9ho (1): \u201eMy jsme si zvykli p\u0159idr\u017eovat se hrub\u00e9ho a \u00fazk\u00e9ho protifilosofick\u00e9ho pohledu na \u017eivot jako na v\u00fdsledek n\u00e1hodn\u00e9 hry pouze zemsk\u00fdch sil. To v\u0161ak je konec konc\u016f chybn\u00e9. \u017divot, tak jak se n\u00e1m jev\u00ed, je v mnohem v\u011bt\u0161\u00ed m\u00ed\u0159e z\u00e1le\u017eitost\u00ed kosmickou ne\u017e jenom zemskou. Je plodem tvo\u0159iv\u00e9 dynamiky kosmu na inertn\u00ed materi\u00e1l Zem\u011b. \u017dije dynamikou t\u011bchto sil a ka\u017ed\u00fd organismus souhlasn\u011b bije s kosmick\u00fdm srdcem \u2014 tohoto grandi\u00f3zn\u00edho souladu mlhovin, hv\u011bzd, Slunce a planet.&#8220;<\/p>\n<p>Tyto v\u0161echny poznatky p\u0159in\u00e1\u0161ej\u00ed mnoho argument\u016f proto, abychom znovu a tak\u00e9 z\u00e1rove\u0148 nov\u011b postulovali studium mikrokosmu (\u010dlov\u011bka) s makrokosmem (okol\u00edm a vesm\u00edrem) v jejich p\u0159irozen\u00e9 jednot\u011b, tak jak o to cht\u011bla usilovat v\u011bda ve st\u0159edov\u011bku.<br \/>\nZd\u00e1 se, \u017ee by model biologick\u00e9ho plazmatu n\u00e1m mohl poslou\u017eit jako p\u0159evoditeln\u00fd \u010dl\u00e1nek, kter\u00fd spojuje ne\u017eiv\u00e9 s \u017eiv\u00fdm, \u010dlov\u011bka s p\u0159\u00edrodou a dokonce \u010dlov\u011bka s kosmem. Jde zde vlastn\u011b o submolekul\u00e1rn\u00ed biologii, \u010dili o takov\u00e9 ch\u00e1p\u00e1n\u00ed \u017eiv\u00e9 hmoty, v kter\u00e9m se nap\u0159. po\u010d\u00edt\u00e1 s voln\u00fdmi elektrony a protony, nach\u00e1zej\u00edc\u00edmi se v molekul\u00e1rn\u00ed struktu\u0159e organick\u00fdch vazeb. Tedy s takov\u00fdmi \u010d\u00e1sticemi, s kter\u00fdmi po\u010d\u00edt\u00e1 fyzika u anorganick\u00e9 hmoty.<\/p>\n<p>Biologick\u00e9 plazma, to by mohla b\u00fdt na\u0161e neviditeln\u00e1 tykadla, s kter\u00fdmi komunikujeme v bezprost\u0159edn\u00edm okol\u00ed a p\u0159es kter\u00e1 tak\u00e9 p\u0159ij\u00edm\u00e1me mnoho informac\u00ed. Pomoc\u00ed n\u011bho bychom mohli pochopit, pro\u010d m\u016f\u017ee ka\u017ed\u00fd organismus souhlasn\u011b b\u00edt s grandi\u00f3zn\u00edm kosmick\u00fdm srdcem, ale nav\u00edc tak\u00e9 to, pro\u010d m\u00e1 ka\u017ed\u00fd organismus sv\u016fj vlastn\u00ed rytmus odpov\u00eddaj\u00edc\u00ed jeho okam\u017eit\u00e9mu stavu.<br \/>\nStyk \u010dlov\u011bka s \u010dlov\u011bkem je tak\u00e9 vlastn\u011b mimo jin\u00e9 stykem jednoho biologick\u00e9ho plazmatu s druh\u00fdm. Jinak interaguje na\u0161e plazma s okol\u00edm velkom\u011bsta a jinak s okol\u00edm lesa, to se v\u0161e zd\u00e1 p\u0159irozen\u00e9. Av\u0161ak d\u00e1le je zde cel\u00e1 \u0159ada silov\u00fdch pol\u00ed a mnoh\u00e1 \u010dlov\u011bkem um\u011ble generovan\u00e1, kter\u00e1 v\u011bdom\u011b nepoci\u0165ujeme a p\u0159esto pomoc\u00ed biologick\u00e9ho plazmatu vn\u00edm\u00e1me. Ale mohou to b\u00fdt i pole velmi slab\u00e1, a p\u0159esto nebudou bez vlivu na n\u00e1\u0161 organismus, jakmile je jimi prost\u0159ed\u00ed nasyceno nebo p\u0159esyceno nebo s nimi organismus po nevhodn\u011b dlouhou dobu mus\u00ed rezonovat. Pak p\u0159irozen\u00e9 \u201ed\u00fdch\u00e1n\u00ed&#8220; plazmatu organismem se dost\u00e1v\u00e1 do nerovnov\u00e1\u017en\u00e9ho stavu a st\u00e1le v\u00edce, ani\u017e si to uv\u011bdomujeme, otupujeme a ohro\u017eujeme sv\u016fj organismus.<\/p>\n<p>Hovo\u0159\u00edme o civiliza\u010dn\u00edch nemocech, o nemocech z povol\u00e1n\u00ed, u n\u011bkter\u00fdch z nich zn\u00e1me p\u0159\u00ed\u010diny, jin\u00e9 jsme si pouze takto souhrnn\u011b nazvali. V t\u00e9to souvislosti nen\u00ed vylou\u010deno, \u017ee modelov\u00e1 p\u0159edstava biologick\u00e9ho plazmatu by pro n\u00e1s mohla b\u00fdt v mnoh\u00e9m u\u017eite\u010dn\u00e1.<\/p>\n<p>Na rozd\u00edl od zast\u00e1nc\u016f nauky o bioplazmatu (W. Sedl\u00e1k (13), M. V. Inju\u0161in (4) nech\u00e1peme tento pojem jako postul\u00e1t fyzik\u00e1ln\u00ed veli\u010diny, proto\u017ee si uv\u011bdomujeme, \u017ee se dosud nem\u016f\u017eeme o existenci bioplazmatu p\u0159\u00edm\u00fdm zp\u016fsobem p\u0159esv\u011bd\u010dit. V sou\u010dasn\u00e9 dob\u011b si pod biologick\u00fdm plazmatem p\u0159edstavujeme pouze zp\u016fsob, jak souborn\u011b popsat a ch\u00e1pat souhrn n\u011bkter\u00fdch interakc\u00ed uvnit\u0159 organismu, kter\u00e9 jsou schopny se pomoc\u00ed silov\u00fdch pol\u00ed prom\u00edtnout do vn\u011bj\u0161\u00edho prost\u0159ed\u00ed a stejn\u00fdm zp\u016fsobem naopak p\u0159ij\u00edmat z prost\u0159ed\u00ed podn\u011bty \u2014 informace.<\/p>\n<p><strong>Literatura<\/strong><\/p>\n<p><em>1. \u010ci\u017eevskij, A. L.: Zemnoje echo solne\u010dnych bu\u0159. Moskva 1973.<\/em><\/p>\n<p><em>2. Grundler, W., Keilmann, F., Frolich, H.: Physics Letters, 62 A, 1977, s. 463.<\/em><\/p>\n<p><em>3. Gurvi\u010d, A. G.: Teorija biologi\u010deskogo polja. Moskva 1944.<\/em><\/p>\n<p><em>4. Inju\u0161in, V. M., \u010cekurov, P. R.: Biostimulacija lu\u010dom lazera i bioplazma. Alma-Ata 1975.<\/em><\/p>\n<p><em>5. Nov\u00e1k, V.: Fyzika. II. d\u00edl, Praha 1932.<\/em><\/p>\n<p><em>6. Paracelsus, T. B.: Ausgew\u00e1hlte Schriffen. Leipzig, Inselverlag 1921.<\/em><\/p>\n<p><em>7. Piruzjan, L. A., Aris-tarchov, V. M.: Vozmo\u017enyje energeti\u010deskije mechanismy soprova\u017edaju\u0161\u010dije vozniknovenije biopotencialov. Izvestija AN SSSR, ser. biol., 1969, No. 1.<\/em><\/p>\n<p><em>8. Pogorelskij, M. V.: Elektrofosfony i energografia. Petrohrad 1912.<\/em><\/p>\n<p><em>9. Purkyn\u011b, J. E.: Sebran\u00e9 spisy VII. Praha, SZdN 1960.<\/em><\/p>\n<p><em>10. Rejd\u00e1k, Z.: Od vit\u00e1ln\u00edho magnetismu k v\u011bdeck\u00e9mu v\u00fdzkumu. Sborn\u00edk refer\u00e1t\u016f. Semin\u00e1\u0159 fak. elektrotech. \u010cVUT, listopad 1975.<\/em><\/p>\n<p><em>11. Rejd\u00e1k, Z., Salaba, J.: On Biological Plasma, Bioluminiscence, Electrography. Con-ference of Electrography, Sanremo 1976.<\/em><\/p>\n<p><em>12. Richet, Ch.: Dictionaire de physiologie. Paris 18984.<\/em><\/p>\n<p><em>13. Sedlak, W.: Bioplazma \u2014 nowy stan materii. Bioplazma, 1976.<\/em><\/p>\n<p><em>14. Sedlak, W.: The model of a syst\u00e9m emitting the bio-logical field and its electrostatic. Kosmos, 16, 1967, s. 151.<\/em><\/p>\n<p><em>15. Sedl\u00e1k, W.: Physical plasma as the base of bioenergetics. An. Philosof., 20, 1967, s. 125.<\/em><\/p>\n<p><em>16. Sedlak, W.: Outline of biological magnetohydrodynamics. Biol. Abstracts, 54, No. 29546, 1972.<\/em><\/p>\n<p><em>17. Sergejev, G. A.: Bioritmy i biosf\u00e9ra. Moskva, Izd. Znanije 1976.<\/em><\/p>\n<p><em>18. Szent-Gyirgi, A.: Bioelectronics. New York-London, Acad. PFGSS 1968.<\/em><\/p>\n<p><em>19. Tischner, R.: Franz Anton Mesmer. Munchen 1928.<\/em><\/p>\n<p><em>20. Vernadskij, V. L: Izbr. so\u010d., t. 5., Moskva 1960.<\/em><\/p>\n<p style=\"text-align: right;\"><em>Z. REJD\u00c1K,\u00a0Katedra psychiatrie fakulty v\u0161eobecn\u00e9ho l\u00e9ka\u0159stv\u00ed Univerzity Karlovy, Praha<\/em><\/p>\n<p style=\"text-align: right;\"><em>Adresa: Z. R., 12000 Praha 2, Ke Karlovu 11<\/em><\/p>\n<p><strong>Summary<\/strong><\/p>\n<p><em>Rejdak, Z.: From Vital Magnetism to Model Concept-inn of Biological Plasma<\/em><\/p>\n<p><em>During the last decades there appear in the works of some Polish and Soviet biologists, biophysicists and physicians considerations of the existence of a fourth state of matter \u2014 plasma \u2014 in living organism. The partisans of this conception use the term of biological plasma and from the physical viewpoint they range it among cold plasmas. Many of them, such as Prof. W. Sedlak, Prof. M. V. Inyushin, consider biological plasma as a proved physical quantity. The author in contrast to them understands biological plasma to but a model conception, [therefore not a proven physical quantity], which enables us to collectively describe and understand some interactions inside the organism which are able to project themselves, with the aid of the fields of force, into the outer environment and in the same manner to receive, the other way round, impulses and information from the environment. In a brief historical survey he draws attention to the fact that similar endeavours for a likely designation were manifested in the teaching about socalled vital or animal magnetism. After this he treats bioluminiscence, raitogenetic radiation and semiconducting structures in the organism from the viewpoint of a model conception of biological plasma. And he arrives at the conclusion that the investigation of people and animals obviously points to the real possibility of the existence of free particles displaced in the organism and forming, together with the radiation of different kinds, complex groupings which then create a uniform power network of the living organism. He defines biological plasma as a model concept to be a collection of particles (electrons, ions, neutral particles] together with the production of radiation and oscillations of various character. He correlates biological plasma with internal processes of the organism and the outer conditions of its environment; it is a reflection of biochemical and electrical processes of the organism and in this way simultaneously an information source about the organism.<\/em><\/p>\n<p><em>Z. R.<\/em><\/p>\n<p><strong>\u0412\u044b\u0432\u043e\u0434\u044b<\/strong><\/p>\n<p><em>\u0420\u0435\u0439\u0434\u0430\u043a, \u0417.: \u041e\u0442 \u0432\u0438\u0442\u0430\u043b\u044c\u043d\u043e\u0433\u043e \u043c\u0430\u0433\u043d\u0435\u0442\u0438\u0437\u043c\u0430 \u043a \u043c\u043e\u0434\u0435\u043b\u044c\u043d\u043e\u0439 \u043f\u0435\u0440\u0435\u0441\u0442\u0440\u043e\u0439\u043a\u0435 \u0431\u0438\u043e\u043b\u043e\u0433\u0438\u0447\u0435\u0441\u043a\u043e\u0439 \u043f\u043b\u0430\u0437\u043c\u044b<\/em><\/p>\n<p><em>\u0412 \u043f\u043e\u0441\u043b\u0435\u0434\u043d\u0438\u0435 \u0434\u0435\u0441\u044f\u0442\u044c \u043b\u0435\u0442 \u0432 \u0440\u0430\u0431\u043e\u0442\u0430\u0445 \u043d\u0435\u043a\u043e\u0442\u043e\u0440\u044b\u0445 \u043f\u043e\u043b\u044c\u00ad\u0441\u043a\u0438\u0445 \u0438 \u0441\u043e\u0432\u0435\u0442\u0441\u043a\u0438\u0445 \u0431\u0438\u043e\u043b\u043e\u0433\u043e\u0432, \u0431\u0438\u043e\u0444\u0438\u0437\u0438\u043a\u043e\u0432 \u0438 \u0432\u0440\u0430\u0447\u0435\u0439 \u043f\u043e\u044f\u0432\u0438\u00ad\u043b\u0438\u0441\u044c \u0433\u0438\u043f\u043e\u0442\u0435\u0437\u044b \u043e \u0432\u043e\u0437\u043c\u043e\u0436\u043d\u043e\u0441\u0442\u0438 \u0441\u0443\u0449\u0435\u0441\u0442\u0432\u043e\u0432\u0430\u043d\u0438\u044f \u0447\u0435\u0442\u0432\u0435\u0440\u0442\u043e\u0433\u043e \u0441\u043e\u0441\u0442\u043e\u044f\u043d\u0438\u044f \u043c\u0430\u0442\u0435\u0440\u0438\u0438 \u2014 \u043f\u043b\u0430\u0437\u043c\u044b \u2014 \u0443 \u0436\u0438\u0432\u044b\u0445 \u043e\u0440\u0433\u0430\u043d\u0438\u0437\u043c\u043e\u0432. \u0417\u0430\u0449\u0438\u0442\u043d\u0438\u043a\u0438 \u044d\u0442\u043e\u0439 \u0442\u0435\u043e\u0440\u0438\u0438 \u0438\u0441\u043f\u043e\u043b\u044c\u0437\u0443\u044e\u0442 \u0442\u0435\u0440\u043c\u0438\u043d \u0431\u0438\u043e\u043b\u043e\u0433\u0438\u00ad\u0447\u0435\u0441\u043a\u0430\u044f \u043f\u043b\u0430\u0437\u043c\u0430 \u0438 \u0441 \u0444\u0438\u0437\u0438\u0447\u0435\u0441\u043a\u043e\u0439 \u0442\u043e\u0447\u043a\u0438 \u0437\u0440\u0435\u043d\u0438\u044f \u043e\u0442\u043d\u043e\u0441\u044f\u0442 \u0435\u0435 \u043a \u0445\u043e\u043b\u043e\u0434\u043d\u043e\u0439 \u043f\u043b\u0430\u0437\u043c\u0435. \u041c\u043d\u043e\u0433\u0438\u0435 \u0438\u0437 \u043d\u0438\u0445, \u043f\u0440\u043e\u0444. \u0412. \u0421\u0435\u0434\u043b\u0430\u043a, \u043f\u0440\u043e\u0444. \u041c. \u0412. \u0418\u043d\u044e\u0448\u0438\u043d, \u0440\u0430\u0441\u0441\u043c\u0430\u0442\u0440\u0438\u0432\u0430\u044e\u0442 \u0431\u0438\u043e\u043b\u043e\u0433\u0438\u0447\u0435\u0441\u043a\u0443\u044e \u043f\u043b\u0430\u0437\u043c\u0443 \u043a\u0430\u043a \u0434\u043e\u043a\u0430\u0437\u0430\u043d\u043d\u0443\u044e \u0444\u0438\u0437\u0438\u0447\u0435\u0441\u043a\u0443\u044e \u0432\u0435\u043b\u0438\u0447\u0438\u043d\u0443. \u0412 \u043e\u0442\u043b\u0438\u0447\u0438\u0435 \u043e\u0442 \u043d\u0438\u0445 \u0430\u0432\u0442\u043e\u0440 \u043f\u043e\u043d\u0438\u043c\u0430\u0435\u0442 \u0431\u0438\u043e\u043b\u043e\u0433\u0438\u0447\u0435\u0441\u043a\u0443\u044e \u043f\u043b\u0430\u0437\u043c\u0443 \u0442\u043e\u043b\u044c\u043a\u043e \u043a\u0430\u043a \u043c\u043e\u0434\u0435\u043b\u044c\u043d\u043e\u0435 \u043f\u0440\u0435\u0434\u0441\u0442\u0430\u0432\u043b\u0435\u043d\u0438\u0435 (\u0441\u043b\u0435\u0434\u043e\u0432\u0430\u0442\u0435\u043b\u044c\u043d\u043e, \u043d\u0435 \u0434\u043e\u043a\u0430\u0437\u0430\u043d\u043d\u0443\u044e \u0444\u0438\u0437\u0438\u0447\u0435\u0441\u043a\u0443\u044e \u0432\u0435\u043b\u0438\u0447\u0438\u043d\u0443), \u043a\u043e\u0442\u043e\u0440\u0430\u044f \u043f\u043e\u0437\u0432\u043e\u043b\u044f\u0435\u0442 \u043a\u043e\u043c\u043f\u043b\u0435\u043a\u0441\u043d\u043e \u043e\u043f\u0438\u0441\u044b\u0432\u0430\u0442\u044c \u0438 \u043f\u043e\u043d\u0438\u043c\u0430\u0442\u044c \u043d\u0435\u043a\u043e\u0442\u043e\u0440\u044b\u0435 \u0438\u043d\u0442\u0435\u0440\u0430\u043a\u0446\u0438\u0438 \u0432\u043d\u0443\u0442\u0440\u0438 \u043e\u0440\u0433\u0430\u043d\u0438\u0437\u043c\u0430, \u043a\u043e\u0442\u043e\u0440\u044b\u0435 \u0441\u043f\u043e\u0441\u043e\u0431\u043d\u044b \u043f\u0440\u0438 \u043f\u043e\u043c\u043e\u0449\u0438 \u0441\u0438\u043b\u043e\u0432\u044b\u0445 \u043f\u043e\u043b\u0435\u0439 \u043f\u0440\u043e\u0435\u0446\u0438\u0440\u043e\u0432\u0430\u0442\u044c\u0441\u044f \u0432\u043e \u0432\u043d\u0435\u0448\u043d\u044e\u044e \u0441\u0440\u0435\u0434\u0443 \u0438 \u043d\u0430\u043e\u0431\u043e\u0440\u043e\u0442, \u0430\u043d\u0430\u043b\u043e\u0433\u0438\u0447\u043d\u044b\u043c \u0441\u043f\u043e\u0441\u043e\u0431\u043e\u043c \u043c\u043e\u0433\u0443\u0442 \u043f\u0440\u0438\u043d\u0438\u043c\u0430\u0442\u044c \u0438\u0437 \u0441\u0440\u0435\u0434\u044b \u0438\u043c\u043f\u0443\u043b\u044c\u0441\u044b \u2014 \u0438\u043d\u0444\u043e\u0440\u043c\u0430\u0446\u0438\u044e. \u0412 \u043a\u0440\u0430\u0442\u043a\u043e\u043c \u0438\u0441\u0442\u043e\u0440\u0438\u0447\u0435\u0441\u043a\u043e\u043c \u043e\u0431\u0437\u043e\u0440\u0435 \u0430\u0432\u0442\u043e\u0440 \u043e\u0431\u0440\u0430\u0449\u0430\u0435\u0442 \u0432\u043d\u0438\u043c\u0430\u043d\u0438\u0435 \u043d\u0430 \u0442\u043e, \u0447\u0442\u043e \u0430\u043d\u0430\u043b\u043e\u0433\u0438\u0447\u043d\u044b\u0435 \u0441\u0442\u0440\u0435\u043c\u043b\u0435\u043d\u0438\u044f \u043f\u0440\u0438\u043c\u0435\u043d\u044f\u0442\u044c \u043f\u043e\u0434\u043e\u0431\u043d\u043e\u0435 \u043e\u0431\u043e\u0431\u0449\u0435\u043d\u043d\u043e\u0435 \u043d\u0430\u0437\u0432\u0430\u043d\u0438\u0435 \u043f\u0440\u043e\u044f\u0432\u043b\u044f\u043b\u0438\u0441\u044c \u0432 \u0443\u0447\u0435\u043d\u0438\u0438 \u043e \u0442\u0430\u043a \u043d\u0430\u0437. \u0432\u0438\u0442\u0430\u043b\u044c\u043d\u043e\u043c \u0438\u043b\u0438 \u0430\u043d\u0438\u043c\u0430\u043b\u044c\u043d\u043e\u043c \u043c\u0430\u0433\u043d\u0435\u0442\u0438\u0437\u043c\u0435. \u041f\u043e\u0442\u043e\u043c \u0441 \u0442\u043e\u0447\u043a\u0438 \u0437\u0440\u0435\u043d\u0438\u044f \u043c\u043e\u0434\u0435\u043b\u044c\u043d\u0435\u0433\u043e \u043f\u0440\u0435\u0434\u0441\u0442\u0430\u0432\u043b\u0435\u043d\u0438\u044f \u0431\u0438\u043e\u043b\u043e\u0433\u0438\u0447\u0435\u0441\u043a\u043e\u0439 \u043f\u043b\u0430\u0437\u043c\u044b \u0440\u0430\u0437\u0431\u0438\u00ad\u0440\u0430\u0435\u0442\u0441\u044f \u0432\u043e\u043f\u0440\u043e\u0441 \u043e \u0431\u0438\u043e\u043b\u044e\u043c\u0438\u043d\u0438\u0441\u0446\u0435\u043d\u0446\u0438\u0438, \u043c\u0438\u0442\u043e\u0433\u0435\u043d\u0435\u0442\u0438\u0447\u0435\u0441\u043a\u043e\u043c \u0438\u0437\u043b\u0443\u0447\u0435\u043d\u0438\u0438 \u0438 \u043f\u043e\u043b\u0443\u043f\u0440\u043e\u0432\u043e\u0434\u043d\u0438\u043a\u043e\u0432\u044b\u0445 \u0441\u0442\u0440\u0443\u043a\u0442\u0443\u0440\u0430\u0445 \u0437 \u043e\u0440\u0433\u0430\u043d\u0438\u0437\u043c\u0435. \u0410\u0432\u0442\u043e\u0440 \u043f\u0440\u0438\u0445\u043e\u0434\u0438\u0442 \u043a \u0437\u0430\u043a\u043b\u044e\u0447\u0435\u043d\u0438\u044e, \u0447\u0442\u043e \u0438\u0441\u0441\u043b\u0435\u0434\u043e\u0432\u0430\u043d\u0438\u044f, \u043f\u0440\u043e\u0432\u0435\u0434\u0435\u043d\u043d\u044b\u0435 \u043d\u0430 \u0447\u0435\u043b\u043e\u0432\u0435\u043a\u0435 \u0438 \u043d\u0430 \u0436\u0438\u0432\u043e\u0442\u043d\u044b\u0445, \u043e\u0447\u0435\u0432\u0438\u0434\u043d\u043e, \u0443\u043a\u0430\u0437\u044b\u0432\u0430\u044e\u0442 \u043d\u0430 \u0440\u0435\u0430\u043b\u044c\u043d\u0443\u044e \u0432\u043e\u0437\u043c\u043e\u0436\u043d\u043e\u0441\u0442\u044c \u043d\u0430\u043b\u0438\u0447\u0438\u044f \u0441\u0432\u043e\u0431\u043e\u0434\u043d\u044b\u0445 \u0447\u0430\u0441\u0442\u0438\u0446, \u0440\u0430\u0437\u043c\u0435\u0448\u0435\u043d\u043d\u044b\u0445 \u0432 \u043e\u0440\u0433\u0430\u043d\u0438\u0437\u043c\u0435 \u0438 \u043f\u0440\u0435\u0434\u0441\u0442\u0430\u0432\u043b\u044f\u044e\u00ad\u0449\u0438\u0445 \u0441\u043e\u0431\u043e\u0439 \u0432\u043c\u0435\u0441\u0442\u0435 \u0441 \u0438\u0437\u043b\u0443\u0447\u0435\u043d\u0438\u0435\u043c \u0440\u0430\u0437\u043b\u0438\u0447\u043d\u043e\u0433\u043e \u0432\u0438\u0434\u0430 \u0441\u043b\u043e\u0436\u043d\u044b\u0435 \u043a\u043e\u043c\u043f\u043b\u0435\u043a\u0441\u044b, \u043a\u043e\u0442\u043e\u0440\u044b\u0435 \u0437\u0430\u0442\u0435\u043c \u043e\u0431\u0440\u0430\u0437\u0443\u044e\u0442 \u0435\u0434\u0438\u043d\u0443\u044e \u044d\u043d\u0435\u0440\u0433\u0435\u0442\u0438\u0447\u0435\u0441\u043a\u0443\u044e \u0441\u0435\u0442\u044c \u0436\u0438\u0432\u043e\u0433\u043e \u043e\u0440\u0433\u0430\u043d\u0438\u0437\u043c\u0430. \u0411\u0438\u043e\u043b\u043e\u0433\u0438\u0447\u0435\u0441\u043a\u0443\u044e \u043f\u043b\u0430\u0437\u043c\u0443 \u043a\u0430\u043a \u043c\u043e\u0434\u0435\u043b\u044c\u043d\u043e\u0435 \u043f\u0440\u0435\u0434\u0441\u0442\u0430\u0432\u043b\u0435\u043d\u0438\u0435 \u043e\u043d \u043e\u043f\u0440\u0435\u0434\u0435\u043b\u044f\u0435\u0442 \u043a\u0430\u043a \u043a\u043e\u043c\u043f\u043b\u0435\u043a\u0441 \u0447\u0430\u0441\u0442\u0438\u0446 (\u044d\u043b\u0435\u043a\u0442\u0440\u043e\u043d\u043e\u0432, \u0438\u043e\u043d\u043e\u0432, \u043d\u0435\u0439\u0442\u0440\u0430\u043b\u044c\u043d\u044b\u0445 \u0447\u0430\u0441\u0442\u0438\u0446) \u0432\u043c\u0435\u0441\u0442\u0435 \u0441 \u043f\u0440\u043e\u0434\u0443\u043a\u0446\u0438\u0435\u0439 \u0438\u0437\u043b\u0443\u0447\u0435\u043d\u0438\u044f \u0438 \u043a\u043e\u043b\u0435\u0431\u0430\u043d\u0438\u0439 \u0440\u0430\u0437\u043b\u0438\u0447\u043d\u043e\u0433\u043e \u0445\u0430\u0440\u0430\u043a\u0442\u0435\u0440\u0430. \u0411\u0438\u043e\u043b\u043e\u0433\u0438\u0447\u0435\u0441\u043a\u0430\u044f \u043f\u043b\u0430\u0437\u043c\u0430 \u043a\u043e\u0440\u0440\u0435\u043b\u0438\u0440\u0443\u0435\u0442 \u0441 \u0432\u043d\u0443\u0442\u0440\u0435\u043d\u043d\u0438\u043c\u0438 \u043f\u0440\u043e\u0446\u0435\u0441\u0441\u0430\u043c\u0438 \u043e\u0440\u0433\u0430\u043d\u0438\u0437\u043c\u0430 \u0438 \u0441 \u0432\u043d\u0435\u0448\u043d\u0438\u043c\u0438 \u0443\u0441\u043b\u043e\u0432\u0438\u044f\u043c\u0438 \u0435\u0433\u043e \u043e\u043a\u0440\u0443\u0436\u0430\u044e\u0449\u0435\u0439 \u0441\u0440\u0435\u0434\u044b \u0438 \u044f\u0432\u043b\u044f\u0435\u0442\u0441\u044f \u043e\u0442\u0440\u0430\u0436\u0435\u043d\u0438\u0435\u043c \u0431\u0438\u043e\u0445\u0438\u043c\u0438\u0447\u0435\u0441\u043a\u0438\u0445 \u0438 \u044d\u043b\u0435\u043a\u0442\u0440\u0438\u0447\u0435\u0441\u043a\u0438\u0445 \u043f\u0440\u043e\u0446\u0435\u0441\u0441\u043e\u0432 \u043e\u0440\u0433\u0430\u043d\u0438\u0437\u043c\u0430, \u0430 \u0442\u0435\u043c \u0441\u0430\u043c\u044b\u043c \u043e\u0434\u043d\u043e\u0432\u0440\u0435\u043c\u0435\u043d\u043d\u043e \u0438\u0441\u0442\u043e\u0447\u043d\u0438\u043a\u043e\u043c \u0438\u043d\u0444\u043e\u0440\u043c\u0430\u0446\u0438\u0438 \u043e\u0431 \u043e\u0440\u0433\u0430\u043d\u0438\u0437\u043c\u0435.<\/em><\/p>\n<p style=\"text-align: right;\"><em>\u010cas. l\u00e9k. \u010desk\u00fdch, 118, 1979, \u010d. 1<\/em><\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"<p>Od vit\u00e1ln\u00edho magnetismu k modelov\u00e9 p\u0159edstav\u011b biologick\u00e9ho plazmatu<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":210,"comment_status":"closed","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[7,4],"tags":[30,42],"class_list":["post-817","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-nazory","category-teorie","tag-aura","tag-psychotronika"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.cestypsychotroniky.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/817","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.cestypsychotroniky.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.cestypsychotroniky.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.cestypsychotroniky.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.cestypsychotroniky.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=817"}],"version-history":[{"count":1,"href":"https:\/\/www.cestypsychotroniky.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/817\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":818,"href":"https:\/\/www.cestypsychotroniky.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/817\/revisions\/818"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.cestypsychotroniky.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media\/210"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.cestypsychotroniky.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=817"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.cestypsychotroniky.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=817"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.cestypsychotroniky.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=817"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}