Výzkum mimosmyslových schopností člověka pomocí EEG (9)

Vědecký výzkum mimosmyslových schopností člověka je cesta, jak najít důkazy pro existenci různých jevů a jak nalézt způsob jejich fungování. Ověření schopností osob se zvláštními schopnostmi umožní vyhnout se podvodníkům.

Poltergeist, EEG a epilepsie

W. Roll konstatuje, že z 92 mediátorů poltergeistu mělo 49 (53%) více či méně závažné formy fyzického nebo duševního omezení.

Podle zpráv u 22 osob (24%) byly záchvaty nebo jejich příznaky, nebo stavy disociace, nebo byli náchylné k tomuto stavu. U 16 osob (17%) z 22 mediátorů jednou nebo více došlo k svalovému uvolnění, kóma, křečemi, omdlévání, stavům transu, záchvatům nebo jiným disociačním epizodám.

U čtyř dalších lékaři konstatovali epilepsii. Tři z nich se stali svědky jevu v době, kdy už byli léčeni na epilepsii, a EEG u čtvrtého dříve ukázal záznam charakteristický pro epilepsii. U pátého, u něhož byl elektroencefalograf sňat několik měsíců po prožití těchto jevů, byly také nalezeny tyto vrcholy.

Poltergeist v New Yorku

Prvním člověkem, kterému byl sňat EEG v souvislosti s poltergeistem, byl 13 letý chlapec, který se v roce 1961 stal hlavním osobou newyorkského případu poltergeistu.

Na encefalogramu byly viditelné malé vrcholy, typické pro epilepsii, které jsou někdy nalézány u dospívajících, jež mají problémy s chováním, a zažívají disociační epizody.

V roce 1975 William Roll s Geraldem Solfvinem při vyšetřování případu poltergeistu, zjistili u hlavní osoby (ve věku 21) že trpí epileptickými záchvaty v těžké formě.

Tato skutečnost a zjevná souvislost mezi existencí poltergeist fenoménů, a průběhem této nemoci jim dovolilo vyslovit závěr, že poltergeist jevy se někdy nachází ve vztahu s neobvyklými nervovými stavy.

Vraťme se zpět ke schématu, zobrazující rytmy člověka během takzvaných projevů paranormálních schopností. O rytmu těchto oscilací lze říci následující. Četnost v jednotlivých případech bývá od delta do alfa rozsahu.

Většinou se však hovoří o pomalých delta vlnách. V těch případech, kdy tento rytmus je blízko frekvenčnímu rozsahu alfa rytmu, se zásadním rozdílem – nezanikají s otevřením očí, nepotlačené světlem nebo dalšími podněty.

Takový rytmus je při hypnóze, stejně jako během snění a náměsíčnosti. (Danilova, Krylova, 1989).

To samo o sobě je stav člověka – ani ne bdění, ani ne pomalu volnový sen, ani ne paradoxní spánek.

Opakovaně se ukazuje, že během paranormálních projevů se skutečně zachycuje zároveň tyto dva fyziologicky opačný procesy – a je potřeba najít pro to vše nějaké logické vědecké vysvětlení.

Zdá se, že v době paranormálních schopností nějakým způsobem nastupuje rozporuplné sloučení různých režimů činnosti mozku (přitom ani ne dvou, ale tří najednou).

Je nutno uvést rovněž, že jedním z důležitých změn v činnosti mozku během paranormální stavu, bylo zjištěno elektroentsefalografem: dochází k zesílení asymetrie mezi polokoulemi mozku, úroveň aktivity jedné polokoule začíná výrazně překračovat úroveň aktivity druhé mozkové polokoule (Petrova, Luchkova, Kuzněcova, 1992; Rusinova, 2000; Gruzelier et al., 1991; Lasare, 1991; Mészáros, Revesz, 1991; Mészáros, Szabo, 1991; Sabourin a kol., 1991; Travis, Orme-Jonson, 1989, 1990). N.N Bragina, T.A. Dobrochotova [2]

Zdůrazňují, že fenomény různých paranormálních nebo „zvláštních stavů vědomí“ se realizují pouze u lidí s levostranným profilem funkcionální asymetrie mozku (FAM).

Podle výzkumu V.B. Savilova a A.G. Lee [11] 85% zkoumaných osob mělo posun FAM směrem dominanci pravé polokoule mozku.

Autoři předpokládají, že pro úspěšnou realizaci „zvláštních stavů vědomí“ je potřeba zvýšit aktivitu pravé mozkové polokoule, která je zodpovědná za psychosenzorické procesy.

Posun profilu FAM k pravé hemisféře mozku slouží jako nezbytný předpoklad pro zvláštní stavy vědomí, při kterých se realizují schopnosti senzibilů. V zahraničí jsou toho názoru, že mimosmyslové vnímání je často (nebo vždy) doprovázeno vytvořením funkčních center aktivity v přední části levé mozkové hemisféry.

Tato oblast mozku je spojená s formováním stavu soustředěné pozornosti a zaměření na selektivní pozornost (schopnost k vydělení nějaké specifické informace od „pozadí“).

Nicméně autoři to spojují pouze s jednou z forem „zvláštních stavů vědomí“, která je spojena s posunutím ohniska funkční aktivnosti mozku na stranu pravé hemisféry. Zároveň sledování FAM u sledovaných osob – svědků poltergeistu – dosud nebyly provedeny.

Jevu poltergeist se nejvíce blíží jedna forma „zvláštního stavu vědomí“, která je v odborné literatuře pojmenována jako „induktivní typ působení“.

Tento typ je charakteristický přítomností epileptoidní aktivity generalizovaného typu různého stupně a formy projevu vyjádření, hypersynchronizací korových rytmů.

Co je to za stav vědomí z medicínského a fyziologického hlediska? A v jakém režimu v této době pracuje mozek, pokud tento stav podmínka není ani bděním, ani pomalým spánkem, ani paradoxním spánkem?

Podle všeho se jedná o stav mozku, když současně působí procesy, zabezpečující fungování všech těchto tří různých režimů mozkové činnosti. [7].

Autoři upozorňují i na některé změny, které vzniknou v průběhu nebo po tomto stavu:

• velké snížení laktátu plazmy
• zvýšení krevního zásobení mozku (což je užitečné, ale ne vždy),
• posílení přenosu informací mezi mozkovými hemisférami a na všech úrovních mozku (což je užitečné jen do určité míry);
• významné posílení rozdílů mezi mozkovými hemisférami;
• významné zvýšení EEG koherence, odrážející posílení synchronosti bioelektrických kmitů v různých oblastech mozku.

A konečně často dochází k výrazné patologii mozku, jako tomu bylo např. během epileptických záchvatů.

Nicméně i přesto, že autoři kladou důraz na nebezpečí vstupu do stavu, který zapojí všechny zdroje mozku, pak obvykle kontaktní osoby jevu poltergeist nejsou ovlivněny. Někteří výzkumní pracovníci pouze upozorňují, že oběti jevů poltergeist často trpí migrénou.

Dva mladí kluci Julio a Ernest

Dr. Walter D. Obrist, profesor psychiatrie na Duke, odborník na EEG, zhotovil EEG dvěma chlapcům – kontaktním osobám při jevech poltergeist – Julio a Ernestovi, který byl svědkem událostí v New Yorku.

Ernestovy výsledky byly charakterizovány neuspořádaným symetrickým okcipitálním (zatýlním) alfa rytmem s frekvencí 10,0-10,5 kmitů/sec a amplitudou v průměru o 30-50 mikroV. Tento rytmus byl distribuován do temenní a týlní oblasti.

Lebeční a přední temporální oblasti ukázaly nízké napětí vysoké frekvence, amplituda modulované nestálé frekvence theta aktivity v rozmezí 4-7 kmitů za sekundu.

Obecný dojem Obrista bylo, že ukazatele Ernesta se nacházely v normálních limitech pro jeho věk.

Nicméně, byla tam poněkud neobvyklá vlastnost: nárůst až 14 kladných vrcholů za sekundu, ke kterým došlo během krátké doby experimentu, kdy se chlapec cítil ospalý.

Pokud by byl tento efekt ještě výraznější, pak by ukázal na formu epileptického zátěže, který se vyskytuje u některých dospívajících s behaviorálními problémy. Nicméně, v případě Ernesta byl efekt byl příliš malý, aby mohl vytvářet něco jiného než pouhé předpoklady.

Ze zprávy U. Obrista: „Bylo odhaleno nízké napětí s nestabilním alfa rytmem asi 10 kmitů/s v týlní a vyšší oblasti. Také pozorovány beta rytmy s nízkou amplitudou, ale jejich frekvence není konstantní.

V předcentrální a čelní oblasti lze předpokládat, že nepravidelné modulování theta vln jsou spojeny s ospalostí. Vyjevila se správná dvoustranná symetrie všech kmitočtů, neexistuje žádný důkaz o epileptické aktivitě v intervalech během nahrávání v bdělém stavu.

Byl získán poměrně dlouhý EEG záznam rychlého spánku, pokračující do pomalé fáze, a zase nebyl zde žádný důkaz o epileptickém ohnisku na encefalogramu, také byla jasně vyjádřena dvoustranná symetrie.

Na konci experimentu byl požádán, aby si vzpomněl na některé starší události spojené s jevem poltergeist. Žádné odchylky v tomto období nebylo pozorováno, výše uvedená předchozí theta aktivita se skutečně významně snížila, což naznačuje úroveň pozornosti jako faktor jeho změny.

Žádné charakteristické příznaky EEG neukázal, ani při bdění, ani během spánku. To je úplně normální pro osobu 19 let starou, bdící, spící, nebo ve stavu hyperventilace.

Bylo pozorováno, některé předem mírné zpomalení (theta aktivita), ale to nebylo vnímáno jako něco neobvyklého pro tento věk – jak bylo navrhováno, bylo to spojeno s momentem probuzení (více v uvolněném a ospalém stavu pokusné osoby).

Žádné paroxysmální nebo epileptické vrcholy aktivity nebyly pozorovány.

Po druhé nebylo žádných příznaků 14 pozitivních vrcholů, kdysi pozorováných při experimentu s Ernestem.

Skutečnost, že záznam EEG nevykazuje nic neobvyklého, byl by sama o sobě zajímavá, protože Giulio, zřejmě stále měl své schopnosti působit v jevu poltergeist.

Bylo také zajímavé, že když Julio si představil, že se vrátil zpět do Miami, a že k událostem opět došlo, pak byl zaznamenán rychlejší rytmus. Kromě toho žádné modely, které by mohly dát odpověď na tyto skutečnosti, EEG neukázalo.

Poltergeist se často vyskytuje v případech puberty v období, kdy dojde ke změně endokrinního systému těla, hormonálním změnám, případně problémům spojených s těmito událostmi.

Proto byly podniknuty kroky k tomu, aby Julio prošel úplnou prohlídkou u Dr. Gary T. Macpersona, člena korespondenta a profesora medicíny v oboru endokrinologie univerzity v Duke.

U Julia bylo nevelké akné a zapálený krk, ale obecně byl zdravý. Bylo zjištěno jediné narušení endokrinního systému, vztahující se k nadledvinkám. Julio řekl, že minulý rok měl nadměrnou chuť k jídlu.

Vážil 167 liber, což bylo pro jeho růst neúměrné. Julio rovněž prodělal společně – v průběhu posledního tříměsíčního období – nejméně tři dětské choroby: plané neštovice, spalničky, příušnice. MacPerson poznamenal, že ukončení nemocí se shodoval se začátkem jevů poltergeista. Opět, jaké je tu spojení s incidentem, nemáme ponětí.[17].

Osoba S.

Podobná technika, kdy kontaktní osoby zažívají (pravda – pod hypnózou) všechny akce, byla použita i ruským badatelem J. N. Čeredničenkem.

Rozsah fyzikálních jevů, vyskytujících se v přítomnosti testované osoby S., zahrnoval fenomény agresivního fyzikálního působení na S. (otřesy a rány, někdy podtrhnutí nohou, pohyby objektů, přesuny předmětů přes bariéru, teleportace předmětů ze vzdálených lokalit, vznik nápisů a kreseb provedených v sypkém materiálu (písek, krupice) na podlaze.

Pro kvantifikování intenzity emocionálního odreagování osoby S. byl tento podroben sledování psychogenních složek elektrodermálních reakcí v procesu hypnoreprodukci epizod s jevy typu poltergeist.

Jak je patrné z obrázku, amplituda elektronegativních reakcí KGR dosáhla 40-50 mV, což odpovídá vymezené psychické zátěži [14].

W. Roll první upozornil na možnost existence příčinné souvislosti mezi jevy poltergeist a narušení centrálního nervového systému. Pokud jevy poltergeist vznikají v důsledku narušení centrálního nervového systému, tyto jevy lze považovat za zvláštní případy příznaků epilepsie.

Etiologie této formy narušení centrálního nervového systému a podmínek, které to usnadňují nebo omezují, mají paralely v chování mnoha přímých účastníků jevů poltergeist. Nicméně teorie, která by objasňovala jevy poltergeist, by měla být více než jen pouhé pokračování neurologie. To si vyžaduje radikální změnu v našem chápání [16].

Zdá se, že psychologická situace a prostředí, kde jevy poltergeist se rozvíjí, mají určitý vztah. Je možné, pokud bychom věděli, co přímá osoba dělala během incidentu, pak by to mohlo dát náznak o psychologických nebo fyziologických faktorech, související se vznikem těchto jevů.

Analýza šesti případů incidentů s jevy poltergeist ukazují, že by mohly nastat pouze v případě, kdy kontaktní osoba je vzhůru. Nedějí se vůbec žádné události, kdy hluboce spí.

Při vyslovení opodstatněného předpokladu o mozkových vlnách kontaktních osob na základě jejich činnosti v průběhu bdění, Roll naznačuje, že je pravděpodobné, že budou charakteristické vysoce-frekvenčními modely (jako např. beta-vlny), spojené s mentální aktivitou, spíše než pomalé vlny (alfa a theta), které převládají, když jsou lidé oslabeni.

Tak vysokofrekvenční mozkové vlny mohou být spojeny s poltergeistem [17].

V posledních letech se vědci kloní k myšlence, že fenomén telekinese zmizí poměrně rychle, tak, jak působení této schopnosti souvisí s mikroepileptickými záchvaty, které vedou k vytvoření určitého defektu v činnosti mozku.

Během tří až pěti let postupně klesají schopnosti, až se ztratí. [8]. V procesu telekinese nastala synchronizace fyziologických ukazatelů účastníků skupiny z několika lidí, bioelektrických procesů v jejich mozku, což bylo potvrzeno údaji z EKG, KGR, EMG i ukazateli rychlosti a frekvence dýchání a srdečního tepu.

Takto se můžeme pokusit provést další opatrnější krok v procesu studia poltergeistu. Tento jev může být způsoben při mikroepileptických vrcholech aktivity činnosti mozku postižených osob, a proto pohyb objektů má velmi rychlý a pulzní charakter.

Donald Carpenter zjistil, že všechno mechanické poškození v bytech pochází od energie ve formě pulsů, které trvají méně než sekundu. Rozbití různých věcí, děr ve skle, hlasité klepání – všechno zapadá do této doby [15] …

Predispozice k epilepsií, jako předpoklad k projevení poltergeistu, je v mnoha dětských nemocech. K tomu např. vede hypertermické záchvaty v plenkách. V raném dětství, zvyšování teploty jakékoliv etiologie může být provázeno viditelnými křečemi.

Tyto hypertermické (febrilní) záchvaty, k níž dochází během mimo mozkových onemocnění se vyskytují u 2-16% dětí a projevují se od 25 do 84% v křečovitých stavech v dětství. U některých z těchto dětí se objevují následně epileptické záchvaty a jiné příznaky poškození mozku.

Jak konstatuje E.A.Korol, do projevu hypertermických záchvatů na organismus dítěte obvykle působí řada patologických nepříznivých faktorů, celkem se uskutečnily u 99 dotazovaných (78%) [6]. Jak jistě víte, poltergeist také vyvolává negativní psychofyziologické prostředí.

Je důležité upozornit, že při studiu hypnózy bylo zjištěno, že u epileptiků je schopnost k hypnóze nižší, než u neepileptiků (Barry et al., 2000). Bylo zjištěno, že k hypnóze jsou více náchylní lidé s pseudoepileptickými záchvaty (Kuyk et al., 1995).

Při sledování EEG lidí s různými druhy paranormálních schopností (Lebeděvová, Dobronravov, 1990) lze předpokládat, že oni prožili nějaké lebečně – mozkové zranění, což lze na jejich elektroencefalografu vidět v „hypersynchronizaci korových rytmů různých kmitočtových pásmech s epileptoidními znaky různé formy i stupněmi projevu.“

Autoři napsali – průzkum potvrdil, že tento druh zranění u nich byl zpravidla již před mnoha lety.

Je třeba poznamenat, že příčinou pseudoepileptických záchvatů je často nárůst teploty. Zároveň I.V. Vinokurov upozorňuje, že zajímavou fyziologickou vlastnosti zkoumaných osob je nevysvětlitelné zvýšení teploty těla.

Obvykle je to takzvaná subfebrilní teplota, kdy se mírně zvýší ve srovnání s normou. Ale někdy teploměr ukazuje až čtyřicet stupňů. A co je zajímavé – téměř vůbec se neodráží na prožívání nositele.

Sledování [postižených osob – I.B.], které se provádějí v Polsku, odhalily četné tepelné „skvrny“ na hlavě osob, na prstech jejich rukou a nohou, a na solar plexu [3].

Zvýšení tělesné teploty může vést k spontánnímu hoření (SHC), a stává se jakýmsi archetypem ohně. Alespoň je to názor N. Fodora, zakladatele „psychoanalýzy“ poltergeistu [12].

Je jasné, že výzkum v oblasti snímání elektroencefalografů zkoumaných osob, stejně jako studium dědičných chorob a netypických doprovodných příznaků, přinese mnoho nových objevů.

Obr. Rozmístění sond na hlavě

vlny alfa

vlny beta

vlny delta

vlny theta

Obr. EEG spící člověk

Obr. EEG mrknutí oka

Odkazy, literatura:

1. Агеенкова, Е. К.: Борисовский полтергейст. Рукопись / Е. К. Агеенкова, В. Н. Булан. Минск, 1989.
2. Брагина, Н. Н.: Функциональная асимметрия человека / Н. Н. Брагина, Т. А. Доброхотова. М.: Медицина, 1988. 240 с.
3. Винокуров, И. В.: Полтергейсты. Энциклопедия загадочного и неведомого / И. В. Винокуров. М.: Астрель. 2005. С. 257–265.
4. Деружинский, В.: Эпилепсия и полтергейст / В. Деружинский // Секретные исследования. №.21. 2005.
5. История религий. Т.I. С. 55.
6. Король, Е. А.: Характеристика неврологических нарушений и особенностей ЭЭГ у детей, перенесших гипетермические судороги в грудном возрасте: автореф. дис. канд. мед. наук: 14.00.13 / Е. А. Король. Минский Государственный медицинский институт. Минск, 1979.
7. Крапивин, С.: Состояние души и работа головного мозга при паранормальной деятельности [Эл. ресурс] Режим доступа: http://www.pravoslavie.ru/jurnal/187.htm Дата доступа: 10.12.2008.
8. Ли, А. Г.: Разработка способов синхронизации усилий в группах для реализации явления телекинеза / А. Г. Ли, Т. К. Иванова // Парапсихология и психофизика. 1995. №1. С. 22–46.
9. Мирзалис, И. В.: Исследования феноменов полтергейста техническими средствами / И. В. Мирзалис, В. Н. Фоменко // Парапсихология и психофизика. 1995. №2. С.19–42.
10. Новгородов, Н. С.: Полтергейст. Рукопись / Н. С. Новгородов. Новосибирск: СФ СибНИЦАЯ. 1994. С. 79.
11. Савилов В.Б.: Зависимость особых состояний сознания от профиля функциональной асимметрии мозга / В. Б. Савилов, А.Г.Ли. [Эл. ресурс] Режим доступа: http://parasciences.alfamoon.com/forums/index.php?topic=538.0 Дата доступа: 30.12.2008.
12. Фодор, Н.: Меж двух миров / Н. Фодор. М.: Айрис, 2005.
13. Фомичев, С. И.: Электроэнцефалография / С. И. Фомичев [электронный ресурс] / Режим доступа: http://s42.radikal.ru/i095/0809/e1/f6041ff7b90a.jpg. Дата доступа: 23.09.08.
14. Чередниченко, Ю. Н.: Экспериментальное исследование полтергейстной активности / Ю. Н.Чередниченко // Парапсихология и психофизика. 1997. №1 (23). С.128–132.
15. Carpenter, D. G.: Weighing the soul at death: Some methodological and theoretical considerations. Theta, 1984. 12, 12–16.
16. Roll, William: Poltergeists. In: Handbook of parapsychology. New Jork: Van Nostrand Reinhold Company, 1977, p. 382–413.
17. Roll, William: The Poltergeist. Doubleday, New York, 1972 (перевод на русский язык Игорь Рубанов, «Уфологический комитет»).

Slovo autora článku

Netroufám si udělat shrnutí ani upravit text vyjmutý z knih, protože každá změna ve větě její význam může podstatně změnit a to je pro další výzkum nežádoucí. I jednotný závěr není jednoduchý, protože je to problematika složitá a bez možnosti se pokusu účastnit ať pasivně dokumentačně či aktivně si netroufám významy experimentů vyzdvihnout ani odsoudit a ani se k nim nijak subjektivně vyjadřovat.
Píše se rok 2023, ale knihy popisují experimenty ještě z 20 století. Kde asi je posun znalostí dnes? (1)

Použitá literatura:

(1) Butov, Ilja: Epileptický charakter poltergeistu, studie EEG u postižených osob, 2009

(2) Butov, Ilja: Epileptický charakter poltergeistu, studie EEG u postižených osob, 2009

(3) Gruber, Elmar R.: Parapsychologie a tajné služby, Dialog, Liberec 2005

(4) Playfair, Guy Lyon: Telepatie mezi blízkými: výzkum začíná u dvojčat, ELFA, Praha 2006

Internetové stránky:

(1) Harold E. Puthoff, http://en.wikipedia.org/wiki/Harold_E._Puthoff
(2) Russell Targ, http://en.wikipedia.org/wiki/Russell_Targ
(3) Gruber, Elmar R.: TAJNÉ SLUŽBY A PARAPSYCHOLOGIE. Tajný výzkumný program CIA a revoluční poznatky nové parapsychologie. Dialog Liberec,