Telepatie už není fantazie

Policie dokáže rozpoznat kriminální myšlenky občanů dlouho před zločinem, jak přesvědčivě ukázal Steven Spielberg ve filmu „Zvláštní mínění“.

Vznikají zařízení, která „skenují“ vnitřní monology člověka.

MLUVÍCÍ OBOJEK

Americká korporace Ambient nedávno představila neobvyklou technickou novinku – vlastně elektronického telepata. Toto zařízení, nazvané Audeo, mění myšlenky na počítačem syntetizovanou řeč.

Zařízení vypadá jako obojek. Čte nervové impulsy přicházející k hlasivkám a téměř v reálném čase je vyslovuje. Uživatel zařízení potřebuje pouze krátký speciální výcvik. A pak začne předvádět zázraky: mluvit potichu.

„Je k tomu potřeba víc než jen myšlenky,“ vysvětluje spoluzakladatel společnosti Ambient Michael Callahan. – „Audeo funguje pouze tehdy, když je pozornost člověka soustředěna do určité míry. A tato osoba se musí nejprve naučit soustředit se velmi, velmi zřetelně na určitou myšlenku, to znamená, že ji musí být schopen učinit nutkavou. Teprve pak je tato myšlenka technikou zachycena. A vyslovuje ji.“
Nyní přístroj rozpozná a reprodukuje asi 150 slov a vět. To není mnoho. Ale je to začátek. A další krok ke čtení myšlenek lidí. Tedy k telepatii.“

Zařízení nazvané Audeo bylo předvedeno v akci na konferenci Texas Instruments.

ZACHYCUJÍ MYŠLENKY

„Kolegové opět prokázali, že myšlenka je skutečně hmotná,“ říká Sergej Semikov, vědecký pracovník Ústavu aplikované fyziky Ruské akademie věd a specialista na fyziku vlnových procesů.

Michel Chevrel, francouzský chemik a zahraniční dopisující člen Petrohradské akademie věd, se pokusil něco podobného dokázat již před 200 lety. Chevrel svůj pokus popsal takto:

„Pokusné osobě se nabídne, aby rukou držela šňůru, na jejímž konci je připevněno nějaké lehké závaží. Vznikne jakési kyvadlo. Poté je subjekt požádán, aby intenzivně přemýšlel o otáčení kyvadla ve směru hodinových ručiček. Zanedlouho se závaží k překvapení subjektu začne pohybovat stejným směrem a opisuje kruh. Co se zde děje? Jde o to, že proces korové excitace v mozku spojený s představou nějakého pohybu nás nutí automaticky vyvolat odpovídající pohyb. Tomu se říká ideomotorický akt. V tomto případě subjekt nevědomě provádí rukou rotační pohyby, které jsou okem sotva patrné a které způsobují, že se závaží zavěšené na ruce pohybuje stejným způsobem. Intenzita ideomotorického aktu je, jak se dalo očekávat, u každého člověka jiná, ale schopnost provádět jej je vlastní všem bez výjimky“.

Přiznejte se, že mnozí z vás dělali podobné kousky už v dětství při školní výuce. A ani vás nenapadlo, že zkoumáte procesy nevědomého projevu našich myšlenek v mimovolných pohybech. Jinými slovy, materialitu myšlení.

„V okamžiku, kdy si představíte nějaký pohyb, začnou do svalů přicházet nervové impulsy,“ – vysvětluje Semikov. – „Projevy myšlenkových pohybů však zpomaluje mozková kůra. Tento princip stručně formuloval Ivan Sečenov: „Myšlenka je reflex, více či méně brzděný ve své poslední, motorické části.

Inhibice nedokáže záměrně neutralizovat vzruchy, takže mentálně reprezentované pohyby se stále projevují, i když slabě. Je obtížné je zcela vyloučit, a to i pro speciálně vycvičeného člověka. Proto když si představujeme nějaký pohyb, děje se vše úplně stejně jako při skutečném pohybu. Tento jev může být základem pro vytvoření zařízení, která „snímají“ vnitřní monology člověka.“

MYŠLENKA

„Od doby, kdy se zjistilo, že myšlení je biochemický proces přenosu a zpracování elektrických v přírodě nervových impulsů, se staly velmi módními projekty přístrojů pro čtení myšlenek“ – říká Sergej. – „Princip jejich fungování spočíval v registraci, zesílení a dešifrování elektrických proudů mozkové kůry.“
Je možné pochopit, jaké myšlence odpovídá každý jednotlivý nervový impuls?

„Myšlenka přece nemůže být obsažena v jediném impulsu a být spojena s jediným neuronem. Je rozptýlena v miliardách neuronů. A abychom pochopili, co si člověk myslí, je třeba prohlédnout každý neuron a shrnout všechny impulsy. Jak je tedy technicky možné zjistit, co přesně si kdo myslel…?“
„Vždyť ještě nedávno se mnozí vědci domnívali, že na současném stupni vývoje vědy a techniky se řešení tohoto problému zdá nemožné,“ – přiznává Semikov.

„Brzy si však vědci uvědomili: metoda čtení verbálních myšlenek (myslíme slovy) se v podstatě příliš neliší od čtení myšlenek motorického typu (myslíme svaly). Jestliže mentální reprezentace nějakého pohybu vyvolává mimovolně tento pohyb ve značně oslabené podobě, uvažovali, pak by mentální řeč měla být doprovázena odpovídajícími mimovolními nepostřehnutelnými pohyby orgánů produkujících zvuk. To znamená, že svaly hrtanu, hltanu, jazyka, rtů, čelistí, tedy všech artikulačních orgánů, se musí napínat a uvolňovat. Všechny tyto pohyby jsou stejné úkony, jaké bychom prováděli při hlasitém mluvení, pouze značně oslabené, a proto obvykle neznatelné.

Každý z nás se s těmito mimovolnými pohyby setkal, když se jako dítě učil číst „sám sobě“ a slova mu vycházela sama. Později jsme se naučili svou řeč potlačovat a omezovat silou vůle. Zároveň jsme si však vyvinuli právě ty inhibiční procesy, které objevil Sečenov a které omezují naše ostatní duševní pohyby.
Stejně jako v případě tělesných pohybů není inhibice schopna zcela zablokovat vnější projevy řeči. Tyto drobné pohyby mohou být registrovány citlivým zařízením! A s pomocí počítačů převést na skutečnou řeč.“

PŘÍSTUPNÝ MOZEK

Vývoj na vytvoření zařízení „pro interpretaci mozkových signálů“ dnes probíhá v mnoha vědeckých centrech: na Carnegie Mellon University, Dartmouth College a Boston University (vše – USA), University of Toronto (Kanada), Max Planck Institute for Brain and Consciousness (Německo), Budapest University of Technology and Economics, Research Hospital of Saint Lucia Foundation v Římě (Itálie) a dalších.

Odborníci předpovídají, že zařízení jako „mluvící obojek“ se budou za pět let prodávat ve stejném množství jako mobilní telefony. A budou se zdokonalovat. Koneckonců jsou taková zařízení mnohem účinnější než v současnosti používané detektory lži. A pak umožní používat tato zařízení u daňové policie, v personálních odděleních, a hlavně – zjednoduší postup výslechu zločinců. A dokonce předvídat zločiny, jak ukázal Steven Spielberg ve svém filmu Zvláštní mínění, kde byly rozsudky vyneseny téměř minutu před vraždou.

„Techniky čtení myšlenek se již objevují a my musíme myslet na jejich možné důsledky již nyní, aby nás nezaskočily,“ obávají se již někteří odborníci.

OTÁZKA JE NALÉHAVÁ

Dmitrij CHVOROSTOV, softwarový inženýr, kandidát technických věd:

Bude se vám dobře žít ve světě, kde každý ví, co si myslíte?

„Nebojte se! Taková zařízení pravděpodobně neohrozí osobní svobodu. Faktem je, že tato zařízení budou poměrně složitá, práce s nimi bude zahrnovat mnoho čistě technických obtíží a bude vyžadovat přítomnost kvalifikovaných odborníků, techniků, chirurgů. Nastavení zařízení pro každou osobu zabere mnoho času a peněz. Myšlenky nelze odposlouchávat nepozorovaně, na dálku – člověk vždy pozná, kdy je sondován. A obecně bude rozsah použití přístroje vzhledem k jeho složitosti velmi omezený: bude k dispozici pouze v některých vědeckých ústavech, psychiatrických léčebnách a vyšetřovacích odborných ústavech. Použití takto sofistikovaného zařízení v celosvětovém měřítku, a tím spíše soukromými osobami, nepřipadá v úvahu. Co se týče etiky, její zásady mohou být pravděpodobně ohroženy, pokud jde o zdraví národa, člověka nebo spravedlnost jeho úsudku.“