Kam se poděly sny?

Vědci vysvětlili, proč si ráno nemůžeme vzpomenout na své sny

Francouzští vědci z neurochirurgického centra v Lyonu zjistili, jak lidský mozek ukládá vzpomínky na sny a proč si ráno pamatuje jen málo z toho, o čem snil před několika málo hodinami.

Za vzpomínky na sny odpovídá temporoparietální junkce (TPJ) (1), malá oblast mozku, kam se v noci ukládají informace o snech. Je také zodpovědná za subjektivní pocit o umístění v prostoru a vnímání světa z tohoto bodu v prostoru.

Perrine Ruby a jeho kolegové se snažili najít rozdíl mezi těmi, kteří si pamatují sny, a většinou lidí, kteří nemohou ráno říci, co se jim v noci zdálo. Hlavní rozdíl spočívá v intenzitě činnosti právě této temporoparietální křižovatky. U těch, kteří si pamatují sny, pracuje znatelně aktivněji.

Lidé v první skupině se budí během spánku dvakrát více než lidé v druhé skupině. Zvýšená aktivita mozku, na jedné straně, podporuje „bdělost“, ale na druhé straně, umožňuje mozku si lépe pamatovat sny.

• „Aby bylo možné si pamatovat informace, mozek musí být vzhůru,“ říká Perrine Ruby. „Spící mozek novou informaci nezapomíná.“ (2)

Vědci z Lyonu použili pozitronovou emisní tomografii (PET). Do studie bylo zapojeno 41 dobrovolníků. Ti byli rozděleni do dvou skupin. První skupina se skládala z těch, kdo si pamatují alespoň 5 snů týdně. Druhá skupina se skládala z 20 lidí, kteří si pamatují v průměru dva sny za měsíc. U těch, kteří si pamatují sny, je aktivita TPJ výrazně vyšší v průběhu spánku, jakož i v době bdění.

Odkud k nám přichází prorocké sny?

Nedávný průzkum internetových uživatelů z celého světa, ukázal, že 41 procent lidí má prorocké sny. A jestli si pamatujete všechny velké básníky, spisovatele a skladatele, kteří prý pracovali pod vlivem snů, je zřejmé, že lidé jsou schopni získat nějaké důležité informace o budoucnosti. Ale kdo jim je posílá a odkud?

Odkazy

(1) http://en.wikipedia.org/wiki/Temporoparietal_junction
(2) http://www.dailymail.co.uk