Nostradamus (4)

Proroctví a prognostika

Kvalita informace

Ne, nebojte se, nezačneme zase s entropií. Stále se držíme Nostradama a ten, při vší úctě, o ní bezpochyby neměl ani ponětí.

V souvislosti s uvážením zejména všech zkreslujících faktorů lingvistického rázu v jeho proroctvích i jejich interpretacích, Peter Lemesurier praví [1]:

“… Za této situace je samozřejmě pro vykladače možné – ne-li neodolatelné – vyčíst z nich (tj. z Nostradamových veršů) téměř cokoliv.“

Dodejme – jak právě ukazují příklady v předchozích dvou dílech.

A dodejme dále, kdo se chce o budoucnosti opravdu něco seriózního dovědět, pravděpodobně nenavštíví proroka či věštce, ale prognostika. Pravda, jeho služba by byla asi podstatně dražší, zajisté ovšem i kvalitnější.

Seriózní prognóza má totiž jasnou strukturu: Lze očekávat, že v tom a tom období se tam a tam stane to a to, z těch a těch důvodů.

Naproti tomu kvalita informace, kterou nám nabízejí Nostradamova proroctví, je zcela odlišná: Někdy, jednou, se něco stane, nevíme přesně ani co, ani kdy a kde. No, a až dospějeme k názoru, že už se tak stalo, tak si to pak nějak přebereme.

A, dodejme do třetice, budeme-li mít dostatek štěstí a drzosti, tak na tom možná ještě zbohatneme.

Emilovo pravidlo

Snad mi zde v této souvislosti bude odpuštěna jedna zcela osobní vzpomínka. Můj někdejší starší kolega, výborný fyzikální chemik a neúnavný vtipálek, před několika lety zesnulý Dr. Emil K., k různým rádoby vědeckým problémům vždy s oblibou říkával:

“Ano, ovšem, pravděpodobně tomu bude tak a tak. Avšak uvážíme-li všechny reálné okolnosti, může tomu případně být i jakkoliv jinak.“

Co se týče nás, nechali bychom tento výrok tučně vytisknout do záhlaví všech minulých, současných i budoucích interpretací Nostradamových proroctví.

Prognostici

Zastavme se však ještě krátce u současných profesionálních prognostiků:

Prognózy se provádějí pro účely vojenských a politických strategií, demografických studií a pozor, především byznysu. Prognostik, pracující s “nostradamovskou“ kvalitou, by se sotva uživil. Ba ještě hůře, svým zákazníkům by dokonce mohl způsobit značné škody.

Ovšem i současná prognostika má své hvězdy. Snad nebude pro čtenáře velkým zklamáním, přiznáme-li, že tím nemáme na mysli ani Miloše Zemana, Václava Klause či podobné “hot boys“. Míříme totiž poněkud jinam:

Ke konci roku 2004 se ve světovém (a česky monitorovaném) populárním tisku [3] objevila jména, jako Sherry Lansing, Allan Greenspan nebo Peter Schwartz.

Intuice a psychologie

Vedle svého nesporného půvabu, byť je jinak již dámou v letech, používá paní Sherry i dalších osvědčených ženských prostředků, jakými jsou intuice a znalost lidské psychologie. Ale k čemu vlastně?

Téměř neomylně dokáže vycítit, zda film, jehož scénář je jí předložen, bude mít u diváků úspěch. A i ona je v této činnosti velmi úspěšná. Jinak by asi také sotva mohla být velmi dobře prosperující filmovou producentkou (mj. veleúspěšných titulů jako např. Titanic či Forrest Gump) a zároveň prezidentkou filmové společnosti Paramount Pictures [3].

Zmíněné prostředky, tedy intuice a psychologie, bezpochyby patřily i do základního arzenálu legendárního Nostradama. Pohříchu, kvalita prognostické informace, které pomocí nich oba docílili, je značně rozdílná.

Fantazie i vědecká přesnost

Bývalý jazzový muzikant a současný (alespoň ještě před koncem roku 2004) ředitel federálních rezerv USA, bezmála osmdesátiletý Allan Greenspan, je osobností málo průhlednou, snad až tajemnou a bezpochyby, alespoň ve světových hospodářských kruzích, i legendární. Mimo jiné používá i fantazii a psychologii. To je ovšem tak vše, co by snad mohl mít společného i s Nostradamem.

Pomocí zmíněných prostředků dokáže velmi přesně odhadnout reakce obyvatelstva na měnící se ekonomiku. K tomu ovšem provádí i exaktní analýzy ekonomických dat. A výsledek?

V roce 2004 dokázal předvídat vývoj americké ekonomiky s přesností na desetiny procent [3].

Nostradamus by záviděl …

… kdyby znal zřejmě nejslavnějšího futurologa současnosti, Petera Schwartze. O radu jej žádají kapitáni světového průmyslu, politici, stratégové.

Již rok před útokem na newyorská mrakodrapová dvojčata v jedné své studii předvídal reálnou možnost útoku dopravních letadel ovládaných teroristy na newyorské mrakodrapy, včetně dotyčného WTC. Příslušné úřady považovaly tenkrát tuto představu za absurdní.

V 70. letech 20. stol. předvídal Schwartz ropnou krizi a zrod organizace OPEC. V 80. letech vypracoval podrobnou a velmi přesnou předpověď rozpadu východního bloku, zahrnující i nástup tehdy ještě bezvýznamného aparátčíka Michaila Gorbačova k moci.

Nová éra?

Nastává tedy nová éra podivuhodných mágů a proroků, pracujících ovšem nikoliv již s křišťálovou koulí (umístěnou příp. na mosazné trojnožce), ale s počítači, soubory dat, statistickými metodami, pravda, též s přiměřenou dávkou fantazie, psychologie či intuice? Asi ano.

Závěrem dvě zprávy

A začněme tou špatnou. V případě kvalitních prognostiků nastává pro lidstvo jeden zásadní problém: Až jednou vyplují z jejich tajemných kabinetů elaboráty, líčící brzké vážné problémy naší civilizace, či dokonce její zánik, měli bychom je brát zatraceně vážně. Jestli už stejně nebude pozdě.

A jaká je ta dobrá zpráva? Nevíme jak vy, ale my stále více nabýváme přesvědčení, že starého dobrého Nostradama přece jen zas tak vážně brát nemusíme. Snad nám to jeho skalní vyznavači odpustí.

Literatura

Lemesurier P.: Nostradamus příštích padesát let. Středoevropské nakladatelství, s.r.o., Ostrava, 1997, (originál – Nostradamus: The Next 50 Years, Piatkus Books, London, 1993).
Fiebag P., Gruber E., Holbe R.: Mystica. Weltbild, 2004.
Předvídání budoucnosti. 100+1 zahraniční zajímavost, 24, 2004 (převzato – Time, New York).

© Tomáš & Martin Dosoudilovi