Jsme všichni od přírody senzibilové?

Naši předci z nějakého důvodu cítili elektrické a magnetické pole
Kompas v hlavě …

Vědci z lékařské fakulty University v Massachusetts zjistili, že člověk mohl cítit magnetické pole, a proto by se mohl orientovat i bez kompasu. Třeba jako holub. Jako by měl zabudovaný kompas uvnitř oka. A ten je stále funkční.

Oči ptáků, savců a hmyzu jsou vybaveny zvláštním proteinem cryptochromem, který umožňuje reagovat na magnetické pole. A je i u lidí, ale nefunguje. Přinejmenším ne se stejnou silou jako u jeho menších druhů.

Neurobiolog Steven M. Reppert (1) vymyslel experiment, který by měl najít základy šestého smyslu u člověka.

Vytrénoval létající mouchy prozkoumat bludiště, přičemž se orientovaly v umělém magnetickém poli.

Mouchy znovu a znovu úspěšně zvládli zadání – samozřejmě díky „magnetickému“ proteinu.

Vědec je však zbavil cryptochromu. A ty se pak již v bludišti přestaly orientovat.

A poté Reppert dodal stejným mouchám lidský „magnetický“ protein. A dovednosti proletět bludištěm se jim vrátily. Mouchy úplně „magneticky“ prozřely.

To znamená, že i lidský protein plní stejnou funkci. Ale plné funkce z nějakého důvodu nedosahuje.

Závěr neurobiologa je jasný – příroda lidi vybavila citlivostí na magnetické pole.

Nicméně, tato citlivost, kterou byli původně vybaveni naši předkové, byla ztracena v průběhu evoluce. Možná, že šestý smysl se ukázal být přebytečným. A lidem stačilo zbylých pět.

„Šestý smysl u lidí stále je,“ říká Reppert. „To je nutné uznat. Ale jakým způsobem bychom používali magnetický smysl, dosud není jasné.“

A s ampérmetrem

Na počátku vývoje všech obratlovců tito vnímali elektrické pole. U toho nejstaršího obratlovce to tak bylo, jak objevili američtí vědci.
Dravá mořská ryba, která žila před 500 milióny let, byla vybavena speciálními buňkami, elektroreceptory.

Studie ukázaly, že se tato ryba nacházela v přímém evolučním vztahu se 30 tisíci druhy živočichů obývajících dnes Zemi. Včetně člověka.

Ukazuje se, že i když velmi daleko, i náš předek měl tyto schopnosti.

Objev učinil Willy Bemis (2), vedoucí výzkumu, profesor ekologie a evoluční biologie na Cornellově universitě. Došel k závěru, že některé moderní druhy s šestým smyslem, jako je ptakopysk nebo mravenečník, jej nevyvinuli v průběhu evoluce.

Naopak, zachovali tuto zvláštní úpravu ze „základního nastavení“, dané přírodou.

Jiným druhům se však tato schopnost nějak ztratila.

Podle mínění Bemise, ztratily se pouze určité buňky, ale odpovídající geny pro zvláštní smyslové vnímání, nezmizely beze stopy. Jen nejsou aktivní.

Z tohoto důvodu je možné, že i u lidí potenciálně dřímají tyto schopnosti. Ale ti je ve svém životě nepotřebují. A pokud je nepotřebují, nepoužívají, pak se nerozvíjejí.

Odkazy

(1) Steven M. Reppert – Wikipedia, https://en.wikipedia.org/wiki/Steven_M._Reppert
(2) William Bemis | Department of Ecology and Evolutionary Biology (cornell.edu), https://ecologyandevolution.cornell.edu/william-bemis