Automatické psaní – kontakt s jiným světem?

Proslulost tzv. „automatického psaní“ neboli psychografie začala na spiritistických seancích v druhé polovině 19. století.

Anglický lékař – parapsycholog F. Wood se poprvé setkal s fenoménem automatického psaní v roce 1928. Přišla k němu ženu, která v průběhu roku zaznamenala zvláštní zprávy.

Dr. Wood, zkušený účastník a organizátor takových seancí, vždy pečlivě zkontroloval fakta, znal podvody i triky šarlatánů. Fenomén ho však velmi zaujal.

Dr. Wood pozoroval, jak žena píše záhadné zprávy, provedl s ní sérii experimentů a zjistil, že tento případ je skutečné automatické psaní. Kromě toho žena v transu pronesla větu v neznámém jazyce. Teprve po konzultaci s egyptologem se Dr. Wood dozvěděl, že šlo pravděpodobně o starověký egyptský jazyk. Wood nazval tento jev jako xenoglosie. (1)

Dr. Carl Wicklund (2), průkopník výzkumu v této oblasti, již v roce 1924 popsal případ vlivu parapsychologických jevů na člověka. Jeho manželka měla podobné schopnosti a během seancí mluvila cizími jazyky, které se nikdy neučila.

Od těch dob parapsychologové často pozorovali jev automatického psaní. Nejde jen o nesmyslné čmáranice, ale o smysluplné věty, verše a celé knihy, napsané lidmi v transu. Ale i v běžném vědomí se jim ruka proti jejich vůli pohybovala a psala na papír.

Američanka Jane Roberts (3) z Elmiry ve státě New York, seděla jeden zářijový večer roku 1963 ve svém pokoji a psala báseň. Najednou jí zachvátil zvláštní pocit: zdálo se jí, že létá, ale je zároveň na několika místech. Najednou, zcela nevědomky začala rychle psát.

Vše skončilo stejně náhle, jak to začalo. Jane Roberts se podívala na text, který se objevil na papíře. Byl to článek s názvem „Fyzický vesmír jako mentální konstrukce.“

Jane řekla o jevu svému manželovi Robimu, který věděl něco o spiritismu, a svého času experimentoval s tabulkou. Ta je stále velmi populární. Prsty na předmětu, nejčastěji skleničce, nebo klíči atd. jsou jakoby poháněny neznámou silou, a přesouvají jej k jednotlivým písmenům, vytvoří slova, která jsou odpověďmi na položené otázky.

S pomocí tabulky Rob zjistil, že Jane kontaktovala jakéhosi Setha, který je připraven jí diktovat své knihy. Předmluvu ke knize zaznamenala v už první seanci. Jane se dohodla na spolupráci se Sethem a následujících seancích naškrábala texty, které po přepsání daly více než 6000 strojopisných stran.
Šlo o dlouhé vyprávění o Bohu, reinkarnaci, struktuře vesmíru, prostoru a času, lidské duši. Jane psala texty, ale někdy dávala konkrétní otázky a Seth jí odpovídal.

Zpočátku si byla Jane jistá, že komunikuje s vlastním podvědomím, a měla podezření na to, že má rozpolcenou osobnost.

Texty Setha byly mnohokrát podrobeny komplexní analýze. Profesor Raymond Van Over z Kolumbijské univerzity v New Yorku se domníval, že některé fragmenty textu Setha mohou mít hlubší význam. V některých částech zprávy je zde podobnost s teorií archetypů Carla Junga.

V roce 1872 jistý pan Thomas P. James z Brattleboro ve státě Vermont začal dostávat zprávy cestou automatického psaní od anglického spisovatele Charlese Dickense, zemřelého v roce 1870. Až do června 1873 James zaznamenával úryvky z literárních děl. (4)

Ukázalo se, že to byly chybějící kapitoly nedokončeného románu Ch. Dickense „Tajemství Edwina Drooda.“ James dal rukopis odborníkům, které jej analyzovali a porovnávali se stylem Dickensových prací. Filologové dospěli k jednomyslnému závěru, že styl je plně v souladu s tvorbou Ch. Dickense.

Jeden z nejznámějších kontaktů s jiným světem pomocí automatického psaní začal v roce 1916. 33 letá Američanka Pearl Lenore Curran (5) z Mount City večer seděla doma a psala dopis. Psaní nebylo její oblíbenou činností a nad každou frází dlouho uvažovala. Náhle se jí nějak zatočila hlava a ruka s perem na papíře rychle klouzala. Místo kostrbatého dopisu napsala první kapitolu knihy jakési dávno zemřelé Patience Worthové. Kontakt trval dvě desetiletí.

Za ta léta, Curran zaznamenala metodou automatického psaní a s pomocí spiritistické tabulky pět románů a 600 básní. Za jednu z knih od „autorky z onoho světa,“ dokonce získala prestižní Pulitzerovu cenu. Curran řekla, že všechny scény románu viděla jako film, a potom zapisovala, co viděla.

Některé stránky Curran načmárala rychlostí 1700 slov za hodinu. Je příznačné, že všechny práce byly psány ve staré angličtině. Psycholog Dr. Charles Corey podrobně vyšetřil paní Curran a dospěl k závěru, že nemůže být autorem pozoruhodného románu „The Sorry Tale», v kterém se píše o utrpení Ježíše. V jejím obyčejném životě k tomu neměla žádné ambice, ani znalosti, ani schopnosti.

Úžasná událost se stala v dubnu 1973: tři měsíce po smrti Pablo Picasso Angličan Matthew Manning (6) si všiml, že jeho tvorbu vede zesnulý umělec. Manning neupadal do transu, a pracoval zcela záměrně. Maloval obrazy rychle a důkladně, bez přípravných skic a bez oprav, a na každý dal zřetelný podpis Picassa.

Psycholog Luis Antonio Gasparetto (7) z Brazílie ukázal v programu televizního kanálu BBC, jak v transu maluje barvami oběma rukama. Během jedné hodiny a 15 minut, namaloval 21 obrázků ve stylu Renoira, Van Gogha a Picassa. Někteří diváci měli podezření na podvod, ale mýlili se.

Rosemary Brownová (8) z Londýna se v polovině 60-tých let XX. století proslavila skládáním hudby ve stylu skladatele Franze Liszta. V roce 1964 seděla u klavíru a najednou cítila, že její prsty ovládá nějaká cizí síla. Začala hrál volně a snadno, jak se jí to nikdy nedařilo. Rosemary Brownová slyšela hlas skladatele, a napsala hru, připomínající jeho práci.

Esoterický časopis Zeitgeist na počátku roku 1998 oznámil o médiu Aulikki Plaami (9) z Finska, žijící ve Spojených státech. Ta byla v transu schopna předvést hudební díla různých žánrů a v několika jazycích. Její manžel shromáždil více než 900 písní, z nichž 400 vzniklo díky „kontaktu“, kdy prostřednictvím Aulikki Plaami předával svá díla Elvise Presley a Louisa Armstronga.

Vysvětlení jevu automatického psaní spočívá zřejmě v kombinaci mnoha vlivů – aktivizace podvědomí, podprahové představivosti a dávno zapomenutých myšlenek (kryptomnézie), vedle disociovaného stavu subjektu a jeho nevědomé svalové aktivity. Kromě toho se ukázalo, že někteří nositelé této schopnosti měli poškozenou pravou mozkovou hemisféru. (10)

Odkazy

(1) https://en.wikipedia.org/wiki/Xenoglossy
(2) https://en.wikipedia.org/wiki/Carl_Wickland
(3) https://en.wikipedia.org/wiki/Jane_Roberts
(4) https://fr.wikipedia.org/wiki/Le_Myst%C3%A8re_d%27Edwin_Drood
(5) https://en.wikipedia.org/wiki/Patience_Worth
(6) https://en.wikipedia.org/wiki/Matthew_Manning
(7) https://pt.wikipedia.org/wiki/Luiz_Antonio_Gasparetto
(8) https://en.wikipedia.org/wiki/Rosemary_Brown_%28spiritualist%29
(9) https://fi.wikipedia.org/wiki/Aulikki_Plaami
(10) https://en.wikipedia.org/wiki/Automatic_writing