Nostradamus (2)

Věčné otázky

Nostradamus, jak jsme se pokusili ukázat v předchozím díle, byl bezpochyby člověkem a učencem z mnoha hledisek nanejvýš pozoruhodným. Přesto však navždy zůstávají s jeho osobou spojeny především otázky jediného druhu:

Totiž, jsou jeho proroctví pravdivá? Splnily se jeho předpovědi nebo nesplnily? Plní se anebo neplní? Nebo lze snad očekávat, že se ještě splní?

Pokusme se zde o malý příspěvek k tomuto tématu, přestože je nám zřejmé, že jednoznačná odpověď na tyto otázky není v lidských silách.

Strašlivá Kateřina

Tvrdí se, že právě následujícím čtyřverším přesvědčil Nostradamus jako věštec, a to zejména královnu Kateřinu Medicejskou. Nepředpověděl totiž nic menšího, než smrt jejího manžela, francouzského krále Jindřicha II. [1]:

“Mladý lev přemůže starého lva,
oko mu propíchne skrz zlatou klec.
O smrti rozhodnou jen střety dva,
umírat bude však ukrutná věc.“ 1.35

A skutečně, král byl v přátelském turnajovém souboji zabit kapitánem své vlastní skotské stráže, jistým de Montgomerym. Turnajové kopí se při nárazu roztříštilo, jedna štěpina zasáhla královo hrdlo, druhá pronikla hledím jeho pozlacené přilby, vypíchla mu oko a prorazila až do mozku. Král zemřel po deseti dnech krutého utrpení. Jiné čtyřverší pak předjímalo další události [1]:

“Ten, který po boji živý zbude,
nad slavným mužem vítězství získá,
šesticí mužů odvlečen bude.
Bez zbraně, nahý, překvapen zblízka!“ 3.30

A opět skutečně. V roce 1574 se šest mužů zmocnilo spícího de Montgomeryho v jeho ložnici a nahého jej odvleklo pryč. Stalo se na příkaz královny, stejně jako následná de Montgomeryho poprava.

Skeptici ovšem praví: Toto čtyřverší bylo obsaženo již v prvním vydání Centurií roku 1555. Královna jej tedy znala a byla dostatečně mocná na to, aby zařídila odklizení nešťastného kapitána dle této efektní inspirace.

Ba dokonce, napadá nás, nemohla by královna na základě téže inspirace i nějak šikovně, za pomoci naivního supermana de Montgomeryho, zorganizovat již před tím královu vraždu? Král na tom třeba fyzicky nebyl nejlépe, pro trénovaného kapitána osobní stráže by nebyl problém, jej plánovitě srazit z koně. Pak by se třeba starostlivě a nešťastně skláněl nad svým ležícím pánem a přitom by mu připravený a naostřený dřevěný kolík vrazil do oka. Příliš velká fantazie?

Noc zvaná bartolomějská

Podobně lze uvažovat i v případě známé svatobartolomějské noci. Historici se shodují na tom, že byla rozpoutána na královnin příkaz. Šlo o pokus hromadně zmasakrovat všechny francouzské protestantské vůdce. Bylo tehdy brutálně zavražděno na osm tisíc lidí.

A ejhle, již před tím existovalo Nostradamovo veršování o “děsivé hrůze v městech na den svatého Bartoloměje“, za níž lze vidět “dámu, jež vládne všem“. Pouze výčet příslušných francouzských měst zcela nesouhlasil s realitou [1].

Inu, jistě můžeme věřit alespoň tomu, že s temnou královnou Kateřinou, pocházející z temného italského rodu Medicejských a obdivující temného Nostradama, nebyly žádné žerty. Ty ostatně nebyly ani s další osobou, které se, v souvislosti s Nostradamovými proroctvími, chceme podívat na zoubek. Byl jí totiž sám:

Napoleon Bonaparte

Nostradamovo čtyřverší o něm praví [1]:

“U Itálie císař se zrodí,
draze zaplatí ze něj jeho zem.
I podle těch, co ví, jak to chodí,
je prý víc řezníkem než vladařem.“ 1.60

Pokud se nemýlíme, Napoleon (1769-1821) se skutečně narodil “u Itálie“, tedy na Korsice. Jinak zde zřejmě není co dodat. Skeptici sice chabě připomínají, že toto čtyřverší by se hodilo i na jakéhokoliv významnějšího vládce (pokud se smíříme s tím, že to nemusí být zrovna skutečný císař), narozeného v oblasti středozemního moře po roce 1555. Škoda ovšem, že neuvádějí žádný příklad. Nás napadají hned dva – tak třeba takový Giuseppe Garibaldi (1807-1882), anebo pak ještě těžší kalibr – Benito Mussolini (1883-1945).

Garibaldi se narodil zřejmě přímo v Itálii (to bychom mu ovšem tolerovali) a nadměrně útlocitný tento profesionální revolucionář určitě také nebyl. Bojoval nějaký čas dokonce i v Jižní Americe (zřejmě věčném to ráji revolucionářů), aby nevyšel ze cviku. Byl jakýmsi politickým vůdcem, nikoliv ovšem císařem či panovníkem. Zdá se, že to dotáhl nejvýše na člena ústředního výboru italské Národní gardy v roce 1871 [3].

Mussolini, fašistický diktátor Itálie, by zřejmě představě absolutistického vládce (“císaře“) odpovídal mnohem lépe.

Tak co? Jsou tyto tipy vhodnější, než Napoleon? Inu, asi sotva …

Tak dobrá, zkusme dalšího. Zdá se, že Nostradamus měl slabost pro diktátory:

Hitler

Traduje se celá legenda o tom, jak přesně předpověděl Nostradamus postavu Adolfa Hitlera. Je to ovšem jako vždy. Není to tak horké, ale zdá se, že něco přesto souhlasí. Příslušné čtyřverší praví [1]:

“V srdci západní Evropy asi,
dítko se zrodí lidem ubohým.
Východní země, ohromné masy,
poblouzní řečnickým uměním svým.“ 3.35

Tady to ale trochu skřípe. Řečnickým uměním pobláznil Áda své vlastní Němce, na východ působil výhradně svými tanky a letadly. Nebo že by měl Nostradamus na mysli prvotní důvěru, kterou vzbudil Hitler u Rusů do té míry, že s ním Stalin uzavřel onen pověstný pakt “Ribbentrop-Molotov“? Inu, kdo ví.
Zmíněná “nostradamovsko-hitlerovská legenda“ ovšem též praví, že v Nostradamových textech se objevuje i přímo Hitlerovo jméno. Přesněji řečeno, nekritičtí vykladači je tam nalezli. Kritičtí naproti tomu tvrdí, že jde o svévolné a neopodstatněné překroucení jména “Hister“, tedy řeky, která je přítokem Dunaje a nalezla i jisté místo v nějaké Nostradamově předpovědi.

S Hitlerem, alespoň jak se domnívají někteří vykladači, souvisí ještě jedno z Nostradamových šestiverší [1]:

“Šest set, patnáct, a pak dvacet ještě,
dámy skon, proud ohnivého deště.
Země ty všechny bolestně dusí.
Flandry i Anglie mezi nimi:
Sousedy tak sužovány svými,
že do války nutně vstoupit musí.“ (Šestiverší 54)

Toto šestiverší je údajně předpovědí útoku Německa na Británii a Holandsko za druhé světové války. Matematicky detektivní práci vykladačů lze pak shrnout zhruba takto:

Předpokládejme, že “skon dámy“ znamená kapitulaci Francie v červnu 1940, čísla šest set a patnáct počet měsíců a číslo dvacet dny. Odečteme-li nyní od června 1940 těch 615 měsíců a 20 dní, dostaneme se do dubna 1889. A pozor – to je měsíc a rok Hitlerova narození!

Je známo i několik dalších podobných šestiverší vztahujících se k určitým událostem druhé světové války, z nichž lze podobně “jednoduchým“ způsobem vždy odvodit dobu führerových narozenin.

Proč právě toto mají být měsíce a tamto dny (a ne naopak, anebo třeba roky), proč je nutno je odčítat a ne přičítat nebo třeba násobit dejme tomu číslem 54 (pořadové číslo šestiverší), ví sám Bůh. Nicméně téma Hitler ještě pokračuje [1]:

“Antikrist ukáže brzy moc svou.
Boj potrvá mu dvacet sedm let.
Povstalci mrtví, či v exilu jsou.
Krví, mrtvolami poset je svět.“ 8.77

Bezpochyby působivé a pravděpodobně vypadající. Vykladači k tomu skromně dodávají, že to téměř platí, neboť od vstupu Adolfa Hitlera do NSDAP v roce 1919 až do jeho smrti roku 1945 uplynulo 26 let.

Další postavy a události

Nostradamova obliba diktátorů přivedla do jeho Centurií i kníratého Josifa Vissarionoviče Stalina, který se jako “venkovan z dálky“ stane “vůdcem slovanské rasy“ (5.26), a také stařičkého generála Franka, který, aby opravdu nedošlo k omylu, je i se svým předchůdcem Riverou ve čtyřverší 9.16 přímo nazván jménem.

Přímé pojmenování je např. použito i ve čtyřverší 1.25 v případě francouzského chemika a bakteriologa Louise Pasteura – “… Pasteur Bohem nazýván je s díky …“

Dále např. existuje pasáž z neveršovaného “Dopisu Jindřichu II., králi francouzskému“, která je považována za popis ruské Velké říjnové revoluce z roku 1917. Na to překvapivě navazují řádky, považované za náznak obnovy katolické církve pod vedením papeže zřejmě polského původu [1], atd., atd.

Rok 1999 (a Václav Klaus)

Předpověď týkající se roku 1999 byla před koncem 20. stol. považována za zřejmě nejslavnější a nejobávanější. Vyplývalo to především z francouzské formulace “roy d´effrayeur“, tedy král děsu (který má sestoupit z nebe). Znalec francouzštiny a britský spisovatel Lemesurier ovšem zjistil, že v Nostradamově originálu vystupuje formulace “roy deffraieur“, doslova tedy král úhrad. V Kobělkově českém překladu z angličtiny pak celá záležitost zní [1]:

“Roku 1999 měsíce sedmého,
Velký pán financí z nebe sestoupí,
oživit Mongolů vůdce mocného.
Válka, jež skončena, znovu nastoupí.“ 10.72

Vzpomíná si někdo, co se v létě 1999 dělo s financemi či Mongoly? My při nejlepší vůli ne. Co se týče války, v roce 1999 zasáhly americké bombardéry do války v Jugoslávii. Bylo tím míněno toto? Sotva …
Ještě k Velkému pánu financí – nevzpomíná si náhodou někdo, co v té době dělal Václav Klaus?

Podtrženo a sečteno

Více se zde detaily Centurií zabývat nehodláme a ani nemůžeme. Nezbývá než konstatovat, že některá Nostradamova proroctví obsahují obdivuhodně přesné detaily (např. velmi konkrétní události či dokonce jména významných osob), vztahující se k uplynulým dějinám, včetně dvacátého století.

U jiných proroctví lze tento vztah identifikovat jen po jistých, více či méně křečovitých manipulacích a další zůstávají vůbec těžko zařaditelná.

V tomto směru lze zřejmě za realistické považovat hodnocení Lemesurierovo [1]:

Ten tvrdí, že z existujícího počtu přibližně 940 čtyřverší (přesný počet se liší u různých vydání) se naplnilo zhruba 420. Z nich je ovšem pouze 50 různými vykladači interpretováno zcela shodně.
Přesnost 12 %

My bychom si to dovolili formulovat takto:

Lze tedy zřejmě předpokládat, že těch 420 čtyřverší se nějak, avšak nejasně, vztahuje k již uplynulým událostem, řekněme do roku 2000. Ovšem z hlediska konkrétních předpovědí, tedy možnosti jednoznačného přiřazení konkrétním uplynulým událostem, je úspěšných pouze oněch 50.
Tomu odpovídá pravděpodobnost úspěšnosti zhruba 12 % (tedy (50 / 420) × 100 = 11,9), pokud budeme předpokládat, že zbývajících 520 čtyřverší (do celkových 940) se uplatní až v budoucnosti. Pokud by se, nebo jejich část, také již měly vztahovat k minulosti, ale dosud se je vůbec nepodařilo přiřadit k událostem, byla by “procentuální úspěšnost“ Nostradamových předpovědí ještě menší.

Domníváme se, že tento matematicky triviální způsob hodnocení si klidně můžeme dovolit, pokud uvážíme, kolika krkolomných kousků (viz zdaleka ne ojedinělý příklad s analýzou Adolfa Hitlera) si bohatě a bez uzardění dopřávají mnozí jeho vykladači. Takže:

Mýlí se všichni

Špičkový Nostradamus, alespoň dle výše uvedeného způsobu hodnocení, se tedy přinejmenším v 88 % svých předpovědí mýlí. Domníváme se ovšem, že titul největšího věštce všech časů mu přesto právem náleží. Jsme totiž přesvědčeni, že všichni ostatní věštci, proroci a astrologové všech dob se mýlili a mýlí ještě mnohem víc.

Pokud by snad někdo z laskavých čtenářů nyní nabyl dojmu, že toto je již pravá tvář skepse, pak se ovšem také mýlí. Ta nás totiž očekává až v následujícím dílu.

Literatura

1. Lemesurier P.: Nostradamus příštích padesát let. Středoevropské nakladatelství, s.r.o., Ostrava, 1997, (originál – Nostradamus: The Next 50 Years, Piatkus Books, London, 1993).
2. Fiebag P., Gruber E., Holbe R.: Mystica. Weltbild, 2004.
3. Malý encyklopedický slovník A-Ž. Academia, Praha, 1972.