Sklony k samovznícení

Na první pohled to připomíná scénu z hrůzostrašného filmu.

Z těla nic netušícího člověka náhle vyšlehne plamen a během několika okamžiků ho promění v hromádku popela.

První doložený případ samovznícení byl zaznamenán v roce 1763 dobovým autorem Jeanem Dupontem.

Ten ve své sbírce skutečných kriminálních případů popisuje vyšetřování kauzy pařížského řemeslníka Milleta, který byl trestně stíhán za to, že upálil manželku. Skončilo však osvobozujícím rozsudkem. Na základě očitých svědectví totiž soud dospěl k rozhodnutí, že jeho žena se z nezjištěných příčin vznítila sama!

Popel připomínal rozmačkaného plže

V osvíceném 19. století, kdy se začaly formovat základy moderní medicíny i biologie, vědci usoudili, že k samovznícení člověka nemůže dojít a že pověsti o podobně hrůzných případech smrti patří do říše legend a bájí. Nicméně stále existovali lidé, kteří na ně věřili. K nim patřil i anglický romanopisec Charles Dickens (1812 až 1870). V povídce Osamělost popsal skon starého pijáka, který sešel ze světa právě tímto způsobem. Při jejím psaní se inspiroval skutečným případem neobjasněného skonu dvaašedesátileté italské hraběnky Cornelli Bandiové, k němuž došlo 4. dubna 1731. Ve chvíli, kdy se vykláněla z okna paláce, vyšlehl z její hrudi plamen a zcela spálil její tělo, hlavu a ruce.

„Parapet, o nějž se opírala,“ líčí událost svědci, „byl pokryt černou mazlavou vrstvou popela, který připomínal rozmačkaného plže. Pozoruhodné je, že oheň nezasáhl hraběnčiny nohy, ani se nerozšířil na zařízení pokoje.“

Za příčinu tragédie byla označena tinktura z bylinek rozpuštěných v lihu, podobná dnešní francovce, kterou si stařenka natírala churavějící údy. A také její záliba v alkoholických nápojích. Za léta, po která jim holdovala, byly jimi prý její tkáně a krevní oběh tak nasáklé, že vzplanula jako stoh slámy. Alespoň podle tehdejšího mínění. Dnes víme, že nikdo nemůže vypít tolik lihovin, aby jeho tělo dosáhlo stejného stupně hořlavosti jako třeba vata nasáklá petrolejem. Ještě než by toho docílil, zemřel by na otravu alkoholem.

Matematik přelstil smrt

Jedinou osobou, která samovznícení přežila, byl Američan James Hamilton, profesor matematiky na univerzitě v Nashville. Stalo se to, když 5. července 1835 vycházel z domu. Náhle pocítil prudkou bolest v levé noze a současně spatřil, jak mu z lýtka šlehá plamen. Několikrát na místo udeřil dlaní, nicméně uhasit oheň se mu nepodařilo. Nepropadl však panice, rychle si svlékl sako a postiženou končetinu do něj zabalil, aby k ohnisku požáru znemožnil přístup vzduchu. To pomohlo. Učenec neobvyklou příhodu sice odnesl těžkými popáleninami, ale zůstal živý.

Méně šťastně skončil případ, který se odehrál počátkem 80. let 20. století v Londýně. Strážník Jack Stacey byl přivolán k požáru, který vypukl v jednom předměstském domě určeném k demolici. Když vtrhl do budovy, objevil na zemi za vchodovými dveřmi bezdomovce, jehož tělo hořelo.

„V břiše měl jizvu asi deset centimetrů dlouhou,“ uvedl do vyšetřovacího protokolu, „z níž šlehaly plameny.“ Aby je zdusil, začal ochránce pořádku nešťastníka polévat vodou. Bezúspěšně. Muž během několika minut v hrozných bolestech uhořel. Příčiny neštěstí se objasnit nepodařilo. V objektu nebylo elektrické vedení, nenacházela se zde přípojka plynu a na místě nebyly objeveny zápalky, ani nedopalek cigarety, od nějž by eventuálně mohly chytit tulákovy šaty.“

Ještě záhadnější je samovznícení, jehož obětí se 1. července 1951 stala v americkém městě St. Petersburg osmašedesátiletá vdova Mary Reeserová. Ve fotelu, v němž po snídani četla noviny, po ní zůstala jen hromádka popela, z níž vyčuhovala ohořelá klíční kost, zubní protéza a na podlaze v levém pantofli nepoškozené chodidlo. Vyšetřovatelé usoudili, že stará dáma usnula v křesle s hořící cigaretou v ruce. Nicméně ani oni s tímto závěrem nejsou spokojeni – nevysvětluje totiž, jak je možné, že nechytly noviny, které z uhořelé ruky sklouzly na opěradlo. Nedotčený ohněm zůstal vedle stojící servírovací stolek, na němž spočívala stolní lampa s celuloidovým stínidlem a další lehce hořlavé předměty.

Herbert Kratzer

Ring, 27.11.2003, archiv KPUFO

Stránky o SHC http://www.kpufo.cz/oblasti/psy/shc/