Možnost našeho narození je nula

Vědec Mel Robbins oznámil na konferenci Ted Talk, že pravděpodobnost narození každého konkrétního jedince je přibližně 1 k 400.000.000.000.000 (triliónům). (1)Podobné studie se rozhodl provést další účastník konference, Ali Binazir (2). Ten snížil tuto šanci téměř na nulu.

Dr. Binazir není jen psycholog. Studoval na Harvardu, poté získal titul v oboru lékařství na Kalifornské universitě, a nakonec studoval filozofii v Cambridge.

Nejprve se Binazir pokusil vypočítat pravděpodobnost setkání rodičů budoucího dítěte. Přitom vzal v úvahu celkový počet mužů a žen na celém světě, stejně jako počet osob opačného pohlaví, se kterými se mohou rodiče setkat do věku 25 let (podle statistik v tomto období dochází nejčastěji k sňatkům a početí dětí). Poté vypočítal pravděpodobnost toho, že se muž a žena chtějí znovu setkat navzájem, a vznik nějakého vztahu, a konečně, že konkrétní spermie s konkrétním vajíčkem se spojí a stvoří nový život. Také vzal v úvahu pravděpodobnost, že všichni předkové dané osoby mohly mít děti.

Závěr, ke kterému vědec došel, byl paradoxní:

• „Pravděpodobnost příchodu člověka na svět se blíží nule.“ „Představte si, že dva miliony lidí hrají kostky,“ – říká výzkumník. „Hrají s kostkou, která má trilión hran. Všichni současně hodí kostkou, a u všech padlo to samé číslo.“

Při hledání analogií se Binazir obrátil k buddhistickému učení:

• „Představte si, že někde v oceánu je záchranný kruh. V oceánu žije jen jedna želva, která plave pod vodou. Možnost vzniku lidské existence je stejná jako pravděpodobnost, že tato želva vyplave na hladinu a strefí se do záchranného kruhu na první pokus.“

Aby zkontroloval správnost této metafory, srovnal Binazir vodní plochu všech oceánů na Zemi s rozměrem záchranného kruhu. Došel k závěru, že šance želvy na setkání se záchranným kruhem se rovná 1 k 700 miliardám.

Takže – naše narození je výsledkem náhodného smíchání genů. Je úžasné, že takovým způsobem může „dostat“, řekněme, krasavice nebo génia…

• „Protože se dějí zázraky, není možné tvrdit, že to je docela neuvěřitelné,“ – říká Ali Binazir. „Tímto příkladem jsem chtěl ukázat, že člověk je zázrak. Tak to chápejme a ctěme, a chovejme se, jako kdyby jste byli zázrakem, a to je pravda.“

Ale pokud půjdeme hlouběji, zjistíme, že lidé nejsou zas tak jedineční. Tak inženýr, fyzik Derek Müller prostřednictvím obvyklého binárního systému vypočítá množství informací, které jsou obsaženy v lidském genomu. Ukázalo se, že každá buňka v našem těle obsahuje asi 1,5 gigabajtu genetické informace. (3)

Vzhledem k tomu, že v těle je asi 40 triliónů buněk, celkové množství informací v něm je asi 60 zettabajtů. Ale přitom 99,9 procent genetického materiálu všech lidí jsou stejné, a jen jedna tisícina genetické informace je jedinečný.

Kromě toho, lidstvo se už ne tak bezmyšlenkovitě zaměřuje k plození potomstva. Od dávných dob se sňatky uzavíraly na základě klanových a kastovních preferencí, také se braly v úvahu dědičné faktory potenciálního partnera, fyzikální vlastnosti jeho zdraví a další vlastnosti.

Četné vědecké studie ukazují, že si podvědomě vybíráme partnery, kteří nám mohou poskytnout zdravé a kvalitní potomstvo. Ale výzkumníci z University v Coloradu zjistili, že máme tendenci vybrat si své manžely a manželky s podobným genotypem. Po studiu polymorfismů v genomech různých jedinců vědci zjistili, že DNA dvou lidí, kteří žijí dlouhou dobu v páru, mají více společného, než libovolní dva náhodně vybraní lidé, kteří nejsou ve vzájemném nebo manželském vztahu.

• „Je dobře známo, že manželé jsou si podobní navzájem, pokud jde například, o úroveň vzdělání,“ řekl jeden z autorů studie, Benjamin Domingo (4). „Genetická podobnost mezi manžely je ještě málo prostudováno.“

Obecně platí, že zužujeme-li výběr partnera, zvyšujeme tak šanci mít děti s určitými vlastnostmi. Takže argumenty o „hře v kostky“, zda dítě přijde na svět, je více teorie než praxe.

Odkazy

(1) http://www.theepochtimes.com/
(2) http://alibinazir.com/
(3) http://cdr.cz/clanek/bylo-zjisteno-ze-lidsky-genom-je-slozen-pouze-z-15-gb-dat
(4) http://news.syr.edu/q-a-director-of-health-services-benjamin-domingo/