Výzkum mimosmyslových schopností člověka pomocí EEG (5)

Vědecký výzkum mimosmyslových schopností člověka je cesta, jak najít důkazy pro existenci různých jevů a jak nalézt způsob jejich fungování.

Ověření schopností osob se zvláštními schopnostmi umožní vyhnout se podvodníkům.

Experiment v Japonsku s přenosem energie čchi

Při experimentu prováděném Mikio Jamamotou (1) (obr.) měl mistr čchi-kungu vysílat příjemci energii čchi.

Mistr seděl za zástěnou, která se nacházela mezi ním a percipientem; jeho ruka byla navíc izolována v kovové krabici. Percipient tedy neměl ani vizuální, ani akustický kontakt s mistrem, seděl naproti němu a svou ruku držel nad kovovou krabicí, do níž měl mistr vloženou pravici. Oba účastníci pokusu byli napojeni na EEG. Percipient měl za úkol určit, kdy se podle jeho názoru mistr pokoušel vysílat energii čchi. V průběhu dvaceti těchto pokusů se přijímajícímu nepodařilo tyto intervaly správně určit. EEG však ukázal statisticky signifikantní rozdíly mezi amplitudami alfa vln v intervalech přenosu a časových úsecích, kdy k přenosu nedocházelo, a to opět v těch oblastech mozku, kde dochází ke zpracování smyslových vjemů.

Uvedené případy naznačují úzké propojení mezi PSI a čchi. Slabina těchto pokusů spočívá ve velmi nízkém počtu jednotlivých experimentů v pokusné sérii. Již dříve jsme v souvislosti s metaanalýzou viděli, že právě při fenoménech PSI, které se projevují velmi slabě, je zapotřebí velkého množství dat, aby výsledky byly průkazné.

Řada nedávno provedených experimentů podporuje hypotézu, že paranormální informace jsou v mozku zpracovávány zcela stejným způsobem jako smyslové vjemy. Všechny vycházejí z pokusu, který již před pětadvaceti lety vzbudil mezi parapsychology značnou pozornost. Opakovaný experiment v jiné laboratoři ale nepřinesl žádoucí výsledek, a tak vše upadlo v zapomnění.

Metoda evokovaných potenciálů

Složitý pokus týkající se průvodních jevů probíhajících v centrální nervové soustavě při telepatickém přenosu provedl začátkem sedmdesátých let v Kanadě badatel, který vystupoval pod pseudonymem D. H. Lloyd. Použil takzvanou metodu evokovaných potenciálů (2): graf EEG okcipitální oblasti mozku vykazuje při opakování téhož vizuálního podráždění charakteristický průběh. V důsledku šumu způsobeného ostatní mozkovou aktivitou to však není na první pohled rozeznatelné. Je zapotřebí položit na sebe několik krátkých úseků grafu z okamžiků, v nichž došlo ke stejnému vizuálnímu podráždění. Zprůměrováním všech křivek je šum eliminován a signál je patrný jako zbylá ideální křivka. V této podobě se ukazuje stále stejný charakteristický průběh evokovaného potenciálu.

Lloyd postupoval při experimentu následovně: Vysílající měl vždy po spuštění světelného signálu telepaticky přenášet vizuální představu příjemci, který se nacházel v jiné místnosti. Příjemce byl napojen na EEG, jehož záznam v podobě grafu byl později analyzován. Analýza prokázala souvislost mezi telepatickým přenosem a evokovaným potenciálem. To znamená, že telepatický přenos je provázen jednoznačně definovatelnou mozkovou aktivitou, stejně jako je tomu v případě smyslového vnímání. (3/153)

Odkazy

(1) Mikio Jamamotou, http://en.wikipedia.org/wiki/Mikio_Yamamoto
(2) Elektrofyziologické metody v klinické diagnostice. http://www.wikiskripta.eu/index.php/Elektrofyziologick%C3%A9_metody_v_klinick%C3%A9_diagnostice
(3) Gruber, Elmar R.: Tajné služby a parapsychologie. Tajný výzkumný program CIA a revoluční poznatky nové parapsychologie. Dialog Liberec, 2005.

Pokračování