Zázračná voda Masaru Emoto

Masaru Emoto tvrdí, že vodu lze ovlivňovat lidským vědomím a emocemi, což je jev, který nazývá „Hado“.  Je něco pravdy na tomto tvrzení? 

Více než tři desítky let se šíří podivná tvrzení o zázračných schopnostech vody, u kterých stojí Masaru Emoto.

Masaru Emoto se narodil v Jokohamě v roce 1943. Je tvůrcem toho, co nazývá Hado (z jap. – vlnění, vibrace). Emoto je pevně přesvědčen, že voda, lidské vědomí a lidské emoce jsou hluboce spjaty.

Emoto se stal známým hlavně díky svými fotografiemi ledových krystalů (v podstatě sněhových vloček), o kterých říká, že jsou buď krásné nebo ošklivé na základě emocí vyjádřených v době jejich vzniku.

Pokud napíšete pozitivní slovo na láhev vody, nebo ji postavíte na obrázek krásných zvířat, třeba jako jsou delfíni, ledové krystalky, které z vody vzniknou, budou krásné;  ale pokud budete mluvit ošklivě, nebo napíšete negativní slovo na láhev, vzniknou ošklivé nevzhledné hrudky.

Emotova definice pojmu je „Hado je vnitřní vibrační vzor na atomární úrovni v celé prostoru, nejmenší jednotka energie. Jejím základem je energie lidského vědomí.“

Ve svých několika knihách Emoto používá slovo „vibrace“ v podstatě stejným způsobem, jako Deepak Chopra (1) používá slovo „kvantový“: tedy aniž by bral v potaz skutečný a zaužívaný význam a obsah tohoto termínu.

Píše:

  • Hado vytváří slova
  • Slova jsou vibrace přírody
  • Proto krásná slova vytváří krásnou přírodu
  • Ošklivá slova vytváří ošklivou povahu
  • To je kořen vesmíru.

Je to docela poetické, ale bez jakékoli opory v realitě.

Jeho teze, že emoce řídí vznik ledových krystalků, byly také jedním z hlavních témat pseudodokumentárního filmu „Co my jen víme?“ (2004) (2)

Nesčetné společnosti prodávají láhve s vodou, o které říkají, že byla požehnána, nebo bylo na ni mluveno jen pozitivně, nebo byla vystavena pozitivní energii, nebo byla jinak upravena nějakým způsobem podle Emotova výzkumu. Tvrdí se také, že „…Chybné krystaly byly vytvořeny, když byla voda předtím umístěna vedle mikrovlnné trouby, mobilního telefonu, počítače a televize…“

Emoto také prohlašuje, že rýže shnije v případě napsání negativního slova na přepravní kontejner, ale zůstane svěží, když na něm bude napsáno pozitivní slovo.

Emotova tvrzení se díky internetu rozletěla do světa a dnes ji propagují i hollywoodské celebrity, jako je třeba Gwyneth Paltrow.

Zakořenění nějakého tvrzení v populární kultuře a v obecném povědomí ještě neznamená vědeckou platnost. Tvrzení by mělo být otestováno za obvyklých vědeckých pravidel a postupů.

Pouze jeden výzkumník, Dr. Dean Radin (3), přijal tvrzení Emoto dost vážně na to, aby se pokusil jeho údajné pokusy zopakovat.

Radin je známý pro svůj projekt „Globální vědomí“, ve kterém tvrdí, že lidské emoce nepříznivě ovlivňují výkon elektronických generátorů náhodných čísel. Je tak v podstatě pozitivně naladěn k velmi podobným Emotovým tvrzením.

Emoto přitom uvádí jen velmi málo o svých postupech, jak získat fotografie ledových krystalků. Pro nedostatek jakékoli kontroly je také za to často kritizován. Proč některé z jeho fotografií vypadají jako ostré sněhové vločky, a proč jiné vypadají jako kapky vody?  V případě téměř všech jeho publikovaných fotografií, není vůbec nic známo o teplotě nebo jiných podmínkách, při nichž byl snímek pořízen, takže velký rozdíl mezi snímky není vůbec překvapující.

V roce 2005 se Radin spojil s Emoto a domluvili postup experimentu.  Jejich práce byla publikována v roce 2006 v časopise Explore, věnovaném psychoenergetickému léčitelství.

Radin zakoupil určitý počet lahví s vodou v severní Kalifornii, oddělil některé láhve pro kontrolu. Skupina Emotových společníků v Japonsku se měla soustředit na fotografie několika cílových lahví. Radin pak poslal láhve do Japonska, a popsal proces následovně:

1. Z každé láhve se odebere přibližně 0,5 ml vody, umístí se do 50 Petriho misek, a na každou misku se umístí víčko.

2. Každá miska se potom umístí do mrazáku, kde je udržovaná teplota -25 ° až -30 ° C po dobu minimálně 3 hodin.

3. Emotův spolupracovník Takashige Kizu později odstraní nádobky z mrazáku, a v chladícím boxu (kde je udržovaná teplota -5 ° C), zkoumal vrchol každé vzniklé ledové kapky na krystalu pomocí stereo mikroskopu.  Předchozí zkušenosti s ledovými kapkami, vytvořenými za těchto podmínek ukázaly, že vrchol je místo, kde krystaly s největší pravděpodobností vzniknou. Krystaly byly definovány jako šestiúhelníkové tvary.

4. Pokud byl pozorován krystal na vrcholu (ne všechny kapky vytvořily rozpoznatelné ledové krystaly), Kizu je vyfotografoval na buď ve 100 nebo 200 násobném zvětšení, v závislosti na velikosti krystalu.

5.  Všechny výsledné fotografie, ze všech čtyř lahví, pak byly e-mailem odeslány Radinovi.

100 návštěvníků webových stránek Radina pak hodnotilo krásu každé z 40 fotografií, které Kizu zaslal, podle stupnice od 0 do 6.

Radin zjistil, že krystaly z vody, na které Japonci se zaměřili své myšlenky, byly statisticky významně krásnější.

Takže na první pohled to vypadá, že na Emotově tvrzení něco může být. Lidé zaměřili pozitivní myšlenky na některé láhve s vodou, ale ne na ostatní; a voda zmrzla ve vzorech, které přinesly pozitivní reakce návštěvníků webových stránek. Tak to také oznamuje tisková zpráva o výzkumu.

Problém je, že takový postup nemá s vědou vůbec nic společného.

Není možné, aby výzkum dělali zainteresované osoby na výsledcích, v tomto případě spolupracovníci Masaru Emoto.

Dean Radin provedl sběr dat a teprve poté rozhodoval o tom, co vlastně má hledat, a doufal, že to dosáhne. To je přesně ta největší chyba v takovém experimentu.

Také T. Kizu nebyl nijak omezen, kromě svých vlastních osobních rozmarů, při rozhodnutí, který obrázek by měl poslat zpět Radinovi. Rovněž mu bylo umožněno svobodně si zvolit, kde v misce hledat vrcholy s krystaly, které by mohl považovat za dostatečně fotogenické, ať dobré nebo špatné.

Dá se vcelku logicky předpokládat, že v každé z 50 misek (za předpokladu, že byly všechny zmrazené a fotografované za obdobných podmínek), by se dala najít alespoň jedna vločka vypadající jako krystal a alespoň jedna ošklivá hrudka ledu.

V tomto experimentu tedy mohl každý účastník jednat v čistě subjektivním zaměření, podle svých osobních preferencí.

A vůbec, jak byla zajištěna nestrannost návštěvníků Radinova webu?

Je příznačné, že neexistuje žádná zmínka o tom, zda 100 hodnotících návštěvníků na webových stránkách mělo nějakou povědomost o Emotových tvrzeních. To, že komplexní, ostré tvary sněhové vločky jsou krásné, zatímco zaoblené, méně složité tvary, jsou ošklivé, bylo čistě na jejich blahovůli nebo se rozhodovali s ohledem na Emotovy výzkumy?

Radin při obraně na kritiku vtipkoval, že očekává milión dolarů za potvrzení paranormálního jevu od Nadace Jamese Randiho (4). Faktem ovšem je, že o něj nikdy nepožádal, neboť by pak jeho tvrzení muselo projít skutečně nezávislým testováním.

James Randi v roce 2003 ve svém newsletteru Swift napsal:

„Dr. Emoto si může velmi dobře myslet, že dělá vědu.  Ale nedělá.  Nedělá žádné dvojitě zaslepené postupy, což je první věc, která odsuzuje toto amatérské úsilí hned od počátku. (…) Klidně budu riskovat milion dolarů. Pokud Dr. Emoto chce vyhrát cenu, ať souhlasí s tím, že bude plnit testy dvojitě zaslepeným způsobem, a já předpovídám, že bude mít nejasné výsledky, které nic nedokazují.“

Emoto nikdy nereagoval na Randiho výzvu.

Všimněte si ještě jedné věci. „Dr.“ Emoto má totiž bezcenný doktorát z Open International University v Indii (5) a nemusel přitom nic vystudovat. Je to jedna z tzv. „univerzit“, kde můžete být „doktorem“ v kterémkoli oboru za patřičný obnos.

Proč utrácel peníze? V jiné on-line univerzitě (6) ThunderwoodCollege.com si vytisknete vlastní diplom v oboru podle Vašeho výběru během pár sekund…

Takový je to „vědec“… Ale je přece třeba zapůsobit na většinu lidí, kteří nevědí, jak se věci mají, a nemohou si zjistit, o jakou „univerzitu“ jde.

Masaru Emoto je prý velmi milý člověk, který chce pro lidi a pro svět jen to nejlepší.  Možná, že jeho voda, ovlivněná vibracemi myšlenek, není nic špatného. Jisté je, že vydělává peníze se svými knihami a prodejem vzdělávacích kurzů o hado, a že klame milióny lidí svými pseudovědeckými báchorkami.

Odkazy

(1) Deepak Chopra. Wikipedia. Internet: https://en.wikipedia.org/wiki/Deepak_Chopra
(2) Co my jen víme!? USA, 2001. ČSFD. Internet: https://www.csfd.cz/film/224148-comyjenvime/prehled/
(3) Dean Radin. Internet: http://www.deanradin.com/
(4) James Randi. Wikipedia. Internet: https://en.wikipedia.org/wiki/James_Randi
(5) Open International University for Complementary Medicines (OIUCM), Colombo, Srilanka. Internet: http://ointunialtmed.net/
(6) Thunderwood College. Internet: http://thunderwoodcollege.com/ 


***
Líbil se vám článek a celý web? Podpořte, prosím, badatele, autory a překladatele jakoukoli částkou na účet: SBERBANK, č. ú. 4211013926/6800, variabilní symbol článku je 351

error: Kopírování zakázáno!